KAPITOLA 1

INTERVENČNÍ OPATŘENÍ VE FORMĚ OPERACÍ VEŘEJNÉHO SKLADOVÁNÍ

KAPITOLA 2

ÚČTOVÁNÍ O OPERACÍCH VEŘEJNÉHO SKLADOVÁNÍ

KAPITOLA 3

OCENĚNÍ ÚČTŮ

KAPITOLA 4

FINANCOVANÉ ČÁSTKY A VÝKAZY VÝDAJŮ A PŘÍJMŮ

KAPITOLA 5

VÝMĚNA INFORMACÍ A DOKUMENTACE

KAPITOLA 6

PŘECHODNÁ OPATŘENÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA I POVINNOSTI PLATEBNÍCH AGENTUR A POSTUPY FYZICKÉ INSPEKCE (čl. 2 odst. 3)

Každé skladovací místo je v souladu s ustanoveními uvedenými v bodu B nejméně jednou ročně podrobeno kontrole, která se týká zejména:

• postupu při sběru informací o veřejném skladování;

• shody účetních údajů vedených na místě skladovatelem s údaji, které byly předány platební agentuře;

• fyzické přítomnosti skladovaných množství, jež skladovatel uvádí v účetních výkazech a jež posloužila jako základ pro poslední měsíční výkaz předaný skladovatelem, která se ověřuje zrakem nebo v případě pochyb či námitek vážením nebo měřením;

• řádné a uspokojivé obchodní jakosti skladovaných produktů.

Fyzická přítomnost je potvrzena dostatečně reprezentativní fyzickou inspekcí týkající se minimálně procent uvedených v bodu B, jež umožňuje dospět k závěru, že v zásobách se skutečně vyskytuje veškeré množství zapsané ve skladovém účetnictví.

Kontroly jakosti se provádějí zrakem, čichem a/nebo organolepticky a v případě pachybnosti důkladnými rozbory.

V případě nesrovnalosti zjištěné při fyzické inspekci je zapotřebí provést stejnou metodou inspekci doplňkového podílu množství skladovaných v rámci intervence. Bude-li zapotřebí, inspekce půjde až do převážení veškerých skladovaných produktů kontrolované šarže nebo skladu.

Interní kontrolní orgán platební agentury nebo orgán, který agentura pověřila, vypracuje protokol o každé provedené fyzické kontrole či inspekci.

Protokol obsahuje nejméně tyto údaje:

• a) označení skladovatele, adresu navštíveného skladu a popis kontrolovaných šarží;
• i) místo, datum a podpis osoby, která sepsala protokol, jakož i skladovatele nebo zástupce;

Protokoly jsou neprodleně zaslány vedoucímu útvaru odpovídajícímu za vedení účetnictví platební agentury. Ihned po přijetí protokolu je účetnictví platební agentury opraveno s ohledem na zjištěné rozdíly a nesrovnalosti.

Protokoly se uchovávají v sídle platební agentury a jsou přístupné pracovníkům Komise a osobám pověřeným Komisí.

Souhrnný dokument vyhotovený platební agenturou uvádí:

• provedené kontroly, s rozlišením fyzických inspekcí (inventarizace) v jejich rámci,

• ověřená množství,

• zjištěné odchylky a důvody těchto odchylek ve vztahu k měsíčním a ročním výkazům.

Kontrolovaná množství a zjištěné nesrovnalosti jsou u každého příslušného produktu vyznačeny hmotností nebo objemem a v procentech z celkového skladovaného množství.

Tento souhrnný dokument uvádí odděleně kontroly provedené pro ověření jakosti skladovaných produktů. Komisi se předává současně s roční účetní závěrkou uvedenou v čl. 8 odst. 1 písm. c) bodu iii) nařízení (ES) č. 1290/2005.

Souhrnný dokument se poprvé vypracuje a předá Komisi za účetní období 2006.

Výběr šarží určených ke kontrole musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství skladovaného v rámci veřejné intervence. Výběr je připraven před návštěvou skladu na základě účetních údajů platební agentury, ale skladovateli ohlášen není.

Ověření na místě přítomnosti vybraných šarží a složení šarží:

• identifikace kontrolních čísel šarží a kartonů podle potvrzení o nákupu nebo o uskladnění,

• zvážení palet (jedné z deseti) a kartonů (jednoho z každé palety),

• zrakové ověření obsahu kartonu (jedna paleta z pěti),

• stav balení.

Popis fyzicky zkontrolovaných šarží a zjištěných závad se uvede do kontrolního protokolu.

Výběr šarží určených ke kontrole musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství skladovaného v rámci veřejné intervence. Výběr je připraven před návštěvou skladu na základě účetních údajů platební agentury, ale neoznamuje se skladovateli.

Ověření na místě přítomnosti vybraných šarží a složení šarží:

• identifikace kontrolních čísel šarží a pytlů podle potvrzení o nákupu nebo o uskladnění,

• zvážení palet (jedné z deseti) a pytlů (jednoho z deseti),

• zrakové ověření obsahu pytle (jedna paleta z pěti),

• stavu balení.

Popis fyzicky zkontrolovaných šarží a zjištěných závad se uvede do kontrolního protokolu.

• a) Výběr buněk nebo skladovacích komor, které mají být kontrolovány, musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství obilovin nebo rýže skladovaných v rámci veřejné intervence.

  Výběr je připraven na základě dostupných údajů v účetních dokladech platební agentury, ale neoznamuje se skladovateli.

• b) Fyzická inspekce:

  • ověření přítomnosti obilovin nebo rýže ve vybraných buňkách nebo skladovacích komorách,

  • identifikace obilovin nebo rýže,

  • kontrola skladovacích podmínek a ověření kvality skladovaných produktů za podmínek stanovených pro obiloviny v čl. 10 odst. 2 nařízením Komise (ES) č. 824/2000(Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 31. Nařízení naposledy pozměněno nařízením Komise (ES) č. 1068/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 65).) a specificky pro rýži v čl. 11 nařízením Komise (ES) č. 708/1998(Úř. věst. L 98, 31.3.1998, s. 21. Nařízení naposledy pozměněno nařízením Komise (ES) č. 1107/2004 (Úř. věst. L 211, 12.6.2004, s. 14).),

  • porovnání místa skladování a totožnosti obilovin či rýže s údaji ze skladového účetnictví,

  • ocenění skladovaných množství metodou schválenou předem platební agenturou, jejíž popis musí být uložen v sídle agentury.

• c) Na každém místě skladování musí být k dispozici plán skladu, jakož i doklad o metráži každého sila nebo skladovací komory.

  V každém skladu musí být obiloviny nebo rýže skladovány tak, aby bylo možno provést ověření objemu.

Při ověřování objemu produktů je povolena určitá odchylka.

Pravidla stanovená v příloze II bodu II se tedy uplatňují pouze tehdy, pokud se hmotnost skladovaných produktů zjištěná při fyzické inspekci liší od účetní hmotnosti u obilovin a u rýže o 5 % nebo více, pokud se jedná o skladování v sile nebo v halovém skladu.

V případě skladování obilovin nebo rýže ve skladu je možné zohlednit množství odhadnutá při vážení při uskladnění do skladu namísto množství zjištěného odhadem objemu, pokud takový odhad není dostatečně přesný a rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami není nadměrný.

Platební agentura využije této možnosti na svoji odpovědnost, pokud to odůvodňují okolnosti, které jsou posouzeny případ od případu. Uvede to v kontrolním protokolu podle tohoto orientačního vzoru:

A. Zásoby v silu

B. Zásoby ve skladovací hale s plochým povrchem

Výběr nádrží ke kontrole musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství skladovaného v rámci veřejné intervence. Výběr je připraven před návštěvou skladu na základě účetních údajů platební agentury, ale neoznamuje se skladovateli.

Kontrola celních plomb, jsou-li tyto plomby stanoveny ve vnitrostátních předpisech.

Ověření na místě přítomnosti nádrží a jejich obsahu:

• identifikace nádrží podle jejich čísla a druhu alkoholu,

• porovnání totožnosti nádrží a jejich obsahu s údaji v účetních dokladech skladu a údaji uvedenými v účetních knihách platební agentury,

• organoleptické ověření přítomnosti alkoholu, druhu alkoholu a jeho objemu v nádržích,

• posouzení skladovacích podmínek s pomocí zrakovým ověřením dalších nádrží.

Popis fyzicky zkontrolovaných nádrží a zjištěných nedostatků se zaznamená do kontrolního protokolu.

Výběr šarží ke kontrole musí odpovídat minimálně 5 % celkového množství skladovaného v rámci veřejné intervence. Výběr je připraven před návštěvou skladu na základě účetních údajů platební agentury, ale neoznamuje se skladovateli.

Ověření na místě přítomnosti vybraných šarží a složení šarží u vykostěného masa zahrnuje:

• identifikaci šarží a palet a ověření počtu kartonů,

• ověření hmotnosti 10 % palet nebo kontejnerů,

• ověření hmotnosti 10 % kartonů z každé zvážené palety,

• zrakové ověření obsahu těchto kartonů, a rovněž stavu balení v kartonu.

Při výběru palet se musí přihlížet k různým druhům skladovaných kusů masa.

Popis fyzicky zkontrolovaných šarží a zjištěných nedostatků se zaznamená do kontrolního protokolu.

Postup fyzické kontroly u veřejných zásob cukru od hospodářského roku 2006/2007

• a) Výběr sil, buněk nebo místností ke kontrole, jež musejí odpovídat alespoň 5 % množství volně loženého cukru skladovanému z titulu veřejné intervence.

  Výběr je připraven na základě údajů dostupných v hmotném účetnictví platební agentury, ale neoznamuje se skladovateli.

• b) Fyzická inspekce:

  • ověření přítomnosti volně loženého cukru ve vybraných silech, buňkách nebo místnostech,

  • shoda mezi účetními údaji skladovatele a údaji platební agentury,

  • identifikace volně loženého cukru,

  • kontrola skladovacích podmínek a srovnání místa skladování a identity volně loženého cukru s údaji účetnictví skladovatele,

  • ocenění skladovaných množství metodou, která byla předem schválena platební agenturou a jejííž zevrubný popis musí být uložen v sídle platební agentury.

• c) Plán skladu, stejně jako doklad o metráži u každého sila nebo skladovací místnosti musí být k dispoozici na každém skladovacím místě.

  Volně ložený cukr se skladuje tak, aby bylo možno uskutečnit ověření jeho objemu.

Postup fyzické kontroly u veřejných zásob cukru od hospodářských roků 2004/2005 a 2005/2006

• a) V případě, že nejsou možné postupy inventarizace popsané výše v bodě 1, zaplombuje platební agentura úředně všechna vstupní nebo výstupní místa sila/skladovacího místa. Platební agentura každý měsíc kontroluje neporušenost plomb a dbá na to, aby zůstaly nedotčeny. Tyto prohlídky podléhají podrobnému popisu. Bez přítomnosti inspektora platební agentury se nepovoluje přístup k zásobám.

  Členský stát zaručuje takový postup zaplombování, který zajišťuje neporušenost produktů umístěných do veřejného intervenčního skladování.

• b) Alespoň jednou ročně musí rovněž dojít ke kontrole za účelem ověření skladovacích podmínek a dobrého uchování produktů.

Postup při zjištění rozdílů

Při ověření objemu produktů se připouští určitá odchylka.

Příloha II se použije, pokud se hmotnost skladovaného produktu zjištěná při fyzické inspekci (určení objemu) odlišuje od jeho účetní hmotnosti o 5 % nebo více, pokud jde o volně ložený cukr skladovaný v silu nebo skladovaný ve skladovací hale s plochým povrchem.

V případě skladování volně loženého cukru v silu/skladišti lze zohlednit množství zjištěná při vážení během ukládání do skladu spíše než množství, jež vyplývají z vyhodnocení objemu, pokud vyhodnocení objemu neskýtá stupeň přesnosti považovaný za žádoucí a pokud rozdíl mezi oběma hodnotami není přespříliš velký.

Platební agentura může použít krok uvedený ve třetím odstavci na vlastní odpovědnost použije, pokud to je odůvodněno okolnostmi vyhodnocenými případ od případu. Uvede to v protokolu.

Postup fyzické kontroly u veřejných zásob cukru od hospodářského roku 2006/2007

• a) Výběr šarží odpovídajících alespoň 5 % množství skladovaného z titulu veřejné intervence. Výběr šarží ke kontrole je připraven před návštěvou skladu na základě dostupných údajů hmotného účetnictví platební agentury, ale skladovateli se neoznamuje.
• b) Ověření přítomnosti vybraných šarží a jejich složení na místě:

  • identifikace kontrolních čísel šarží a pytlů podle nákupních stvrzenek nebo stvrzenek o uložení do skladu,

  • srovnání účetních údajů skladovatele a účetních údajů platební agentury,

  • stav obalu.

  Pokud jde o balený cukr v padesátikilogramových pytlech:

  • vážení palet (jedné z dvaceti) a pytlů (jednoho na paletu),

  • vizuální ověření obsahu pytlů (jednoho pytle na deset palet).

  Pokud jde o balený cukr ve „velkých pytlech“:

  • vážení jednoho pytle z dvaceti,

  • vizuální ověření obsahu jednoho velkého pytle z dvaceti.

• c) Popis v protokolu z inventarizace šarží, které byly fyzicky zkontrolovány, a zjištěných závad.

Postup fyzické kontroly u veřejných zásob cukru od hospodářských roků 2004/2005 a 2005/2006

• a) V případě, že nejsou možné postupy inventarizace popsané výše v bodě 1, zaplombuje platební agentura úředně všechna vstupní nebo výstupní místa sila/skladovacího místa. Platební agentura každý měsíc kontroluje neporušenost plomb a dbá na to, aby zůstaly nedotčeny. Tyto prohlídky podléhají podrobnému popisu. Bez přítomnosti inspektora platební agentury se nepovoluje přístup k zásobám.

  Členský stát zaručuje takový postup zaplombování, který zajišťuje neporušenost produktů umístěných do veřejného intervenčního skladování.

• b) Alespoň jednou ročně musí rovněž dojít ke kontrole za účelem ověření skladovacích podmínek a dobrého uchování produktů.

Skladovatel nese odpovědnost za správné uchování produktů, jež jsou předmětem intervenčních opatření Společenství. Za nesprávné uchování produktů nese finanční důsledky.

V případě zhoršení jakosti skladovaných intervenčních produktů způsobeného špatnými nebo nevhodnými skladovacími podmínkami jsou ztráty připsány na vrub skladovatele a v účetnictví veřejných zásob se zaúčtují jako ztráta vyplývající ze znehodnocení produktu v důsledku skladovacích podmínek (řádek 900001 tabulka 53).

Skladovatel má odpovědnost za veškeré zjištěné nesrovnalosti mezi množstvími na skladě a údaji vytaženými z výkazů zásob předaných platební agentuře.

Překročí-li chybějící množství úroveň stanovenou v platné nebo platných mezích přípustných odchylek v souladu s čl. 8 odst. 2, přílohou I částí B.III odst. 2 a přílohou XI nebo v právních předpisech z jednotlivých odvětví zemědělství, jsou tato množství v plném rozsahu zaúčtována skladovateli jako neidentifikovatelná ztráta. Pokud skladovatel chybějící množství zpochybňuje, může požádat o převážení nebo přeměření produktu s tím, že náklady na tuto operaci ponese sám, pokud se neukáže, že nahlášená množství jsou ve skutečnosti na místě nebo že rozdíl nepřekračuje platnou nebo platné přípustné odchylky; v takovém případě uhradí náklady na převážení nebo přeměření produktu platební agentura.

Použitím mezí přípustných odchylek stanovené v příloze I části B.III odst. 2 a části B.IV odst. 3 zůstávají nedotčeny ostatní meze přípustných odchylek podle prvního pododstavce.

• a. Skladovatel musí vlastnit dokumenty týkající se uskladnění, skladování a vyskladnění produktů, které slouží jako základ pro sestavení roční účetní závěrky, a musí obsahovat minimálně tyto údaje:

  • místo skladování (s případnou identifikací buňky nebo nádrže),

  • množství převedené z předchozího měsíce,

  • uskladnění a vyskladnění podle jednotlivých šarží,

  • zásoby na konci období.

Tyto dokumenty musí umožňovat kdykoli s jistotou identifikovat množství nacházející se v zásobách s ohledem především na nákupy a prodeje, které byly uzavřeny, ale u nichž se příslušná uskladnění a vyskladnění do skladu ještě neuskutečnila.

• b. Dokumenty týkající se uskladnění, skladování a vyskladnění produktů skladovatel nejméně jednou za měsíc nahlásí platební agentuře pomocí souhrnného měsíčního výkazu zásob. Platební agentura je musí obdržet do 10. dne měsíce následujícího po měsíci, jehož se týká.
• c. Vzor souhrnného měsíčního výkazu zásob je uveden v příloze XIV. Platební agentury jej poskytnou skladovatelům elektronickou cestou.

• a. Skladovatel na základě měsíčních výkazů popsaných v bodě 1 vyhotoví roční stav zásob. Platební agentuře je předán nejpozději 15. října následujícího po závěrce účetního období.
• b. Roční výkaz zásob obsahuje souhrn skladovaných množství v podrobném rozpisu podle produktů a podle místa skladování s tím, že u každého produktu se uvedou množství na skladě, čísla šarží (kromě obilovin), rok jejich uskladnění (kromě alkoholu) a vysvětlení případných zjištěných nesrovnalostí.
• c. Vzor ročního výkazu zásob je uveden v příloze XV. Skladovatelům jej předají elektronickou cestou platební agentury.

Smlouva o veřejném skladování uzavřená mezi platební agenturou a skladovatelem obsahuje ustanovení zaručující dodržování právních předpisů Společenství.

Obsahuje zejména tyto prvky:

• vedení elektronického skladového účetnictví intervenčních zásob,

• přímé a neprodlené poskytnutí pravidelné inventury,

• poskytnutí v libovolném okamžiku veškerých dokumentů týkajících se uskladnění, skladování a vyskladnění produktů ze skladu a rovněž účetních dokumentů a protokolů vyhotovených při plnění tohoto nařízení, které má skladovatel v držení,

• nepřetržitý přístup k těmto dokumentům pro pracovníky platební agentury a Komise a rovněž pro každou jimi patřičně pověřenou osobu.

Forma a obsah dokumentů uvedených v bodech 1 a 2 odstavce III jsou určeny za podmínek a podle způsobů definovaných v článku 18 nařízení (ES) č. 883/2006.

Podkladové dokumenty týkající se všech aktů související s operacemi veřejného skladování skladovatel archivuje po celou dobu stanovenou v článku 9 nařízení (ES) č. 885/2006, aniž jsou dotčeny platné vnitrostátní předpisy.

• 1 Měsíční a roční stanovení částek týkajících se ztrát z prodeje a výše snižování hodnoty ve veřejných zásobách
• 2 Cenové rozdíly a jiné skutečnosti

Tabulka 1 Měsíční a roční stanovení částek odpovídajících ve veřejném skladování ztrátám z prodeje a částkám ke snížení hodnoty

Tabulka 2 Cenové rozdíly a jiné skutečnosti

Tabulka 3 Výpočet technických nákladů

Tabulka 4 Výpočet finančních nákladů

Tabulka 8 Stavy a pohyby veřejných zásob

Tabulka 9 Výpočet hodnoty ztrát překračujících přípustné ztráty při vykostění (hovězí maso)

Tabulka 13 Úhrada nákladů v důsledku odmítnutí zboží (technické náklady) — (příloha XIII části 1a a 1b)

Tabulka 14 Úhrada nákladů v důsledku odmítnutí zboží (finanční náklady a hodnoty) — (příloha XIII část 1c a čl. 9 odst. 5)

Tabulka 28 Odůvodnění přesunů z jiných členských států

Jestliže je tento měsíc posledním měsícem účetního období, je třeba tato množství a hodnoty převést do Tabulky 28 následujícího účetního období

Tabulka 52 Souhrnná tabulka pro stanovení měsíčních částek k zaúčtování

Tabulka 53 Podrobný rozpis odbytu

Tabulka 99 Stanovení hodnoty k převedení na začátek účetního období

Pro výpočet finančních nákladů vznikajících pro EZZF za prostředky mobilizované členskými státy v rámci nákupu intervenčních produktů stanoví Komise na začátku každého účetního období jednotnou úrokovou sazbu pro Společenství. Tato jednotná úroková sazba odpovídá průměru termínované, tříměsíční a dvanáctiměsíční sazby EURIBOR zjištěné v průběhu referenčního období šesti měsíců, které stanoví Komise, s jejich příslušným třetinovým a dvoutřetinovým vyvážením.

Pro stanovení platných úrokových sazeb na dané účetní období sdělují členské státy Komisi na její žádost průměrnou úrokovou sazbu, kterou reálně zaznamenaly v průběhu referenčního období uvedeného v odstavci 1, a to nejpozději ve lhůtě stanovené v uvedené žádosti. Pro toto sdělení se použije formulář, který členským státům za tímto účelem poskytne Komise.

Je-li úroková sazba sdělená některým členským státem vyšší než jednotná úroková sazba stanovená pro Společenství v průběhu referenčního období, je použita jednotná úroková sazba. Je-li úroková sazba sdělená členským státem nižší než jednotná úroková sazba stanovená pro Společenství během referenčního období, je pro tento členský stát stanovena úroková míra odpovídající úrovni nahlášené úrokové sazby.

Pokud členský stát toto sdělení nezašle v podobě formuláře a ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci, považuje se průměrná úroková sazba zaznamenaná uvedeným členským státem za 0 %. V případě, kdy členský stát nahlásí, že nezaznamenal žádné úrokové náklady, neboť v referenčním období neměl zemědělské produkty ve veřejném skladování, vztahuje se na uvedený členský stát jednotná úroková sazba stanovená Komisí.

Pokud členský stát toto sdělení nezašle, použije se úroková sazba rovnající se jednotné úrokové sazbě stanovené Komisí.Nicméně, pokud Komise zjistí, že úroveň úrokové sazby u členského státu je nižší než jednotná úroková sazba, stanoví Komise úrokovou sazbu pro tento členský stát na této nižší úrovni. Toto zjištění se provede na základě průměru referenčních úrokových sazeb uvedených v dodatku k této příloze během referenčního období uvedeného v prvním odstavci s navýšením o 1 procentní bod. Pokud nejsou k dispozici všechny referenční úrokové sazby na celé referenční období, použijí se sazby, které za toto období k dispozici jsou.

Výpočet finančních nákladů se dále člení podle období platnosti úrokových sazeb stanovených Komisí v souladu s pravidly uvedenými v bodě 1.

Finanční náklady uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) se vypočítávají použitím úrokové míry členského státu na průměrnou hodnotu na tunu produktu, který byl předmětem intervence a vynásobením získaného výsledku průměrným stavem zásob za dané účetní období.

Pro použití odstavce 2 platí tyto definice:

• průměrná hodnota na tunu produktu se vypočítá tak, že se součet hodnoty produktů na uskladněných k prvnímu dni účetního období a hodnoty produktů nakoupených v průběhu tohoto období vydělí součtem množství uskladněných produktů k prvnímu dni účetního období a množství produktů nakoupených v průběhu tohoto období;

• průměrná zásoba účetního období se vypočítá tak, že souhrn zásob na začátku každého měsíce a zásob na konci každého měsíce se vydělí počtem, který se rovná dvojnásobku počtu měsíců účetního období.

Jestliže je pro produkt stanoven ukazatel snížení hodnoty v souladu s přílohou VIII odstavcem 1, vypočítá se hodnota produktů nakoupených během účetního období tak, že se od kupní ceny odpočítá výše odpisu vyplývající z uvedeného ukazatele.

Je-li pro produkty stanoveno druhé snížení hodnoty v souladu s přílohou VIII odst. 3 druhý pododstavec, vypočítá se průměrný stav zásob dříve než vstoupí v platnost každé snížení hodnoty, které se bere v úvahu při výpočtu průměrné hodnoty.

Jestliže je v pravidlech upravujících společné organizace trhu stanoveno, že platba za produkt nakoupený platební agenturou může být uskutečněna teprve po uplynutí nejméně měsíční lhůty ode dne převzetí dodávky, sníží se průměrný stav zásob o množství, které vyplývá z následujícího výpočtu:

kde

Pro účely tohoto výpočtu se minimální lhůta uvedená v pravidlech považuje za lhůtu pro platbu, přičemž jeden měsíc sestává ze 30 dnů. Každá část měsíce delší než 15 dnů se považuje ze celý měsíc; každá část měsíce rovnající se 15 dnům nebo kratší se nebere pro výpočet v úvahu.

Jestliže výpočet průměrného stavu zásob na konci účetního období vykazuje po provedeném snížení hodnoty uvedeném v prvním pododstavci negativní výsledek, započítá se tato částka do průměrného stavu zásob vypočítaného pro další účetní období.

V případě, že pro prodej produktu platební agenturou je v předpisech upravujících společnou organizaci trhu nebo ve stanoviscích o přidělování vydaných pro tento prodej stanovena případná lhůta pro odebrání produktu po zaplacení ze strany kupujícího, a v případě, že tato lhůta je vyšší než třicet dnů, jsou finanční náklady podle ustanovení uvedených v bodě II sníženy v účtech platebními agenturami o částku vyplývající z následujícího výpočtu:

kde

Jestliže u prodejů zemědělských produktů prováděných platebními agenturami za použití specifických předpisů Společenství překročí skutečná platební doba po odebrání těchto produktů třicet dnů, jsou finanční náklady v souladu s ustanoveními bodu II navýšeny v účtech platebními agenturami o částku vyplývající z použití tohoto vzorce:

kde

Finanční náklady uvedené v odstavcích 1 a 2 se na konci účetního období zaúčtují na konto tohoto období za počet dnů, které připadnou až do tohoto data, a zbývající část pak do nového účetního období.

Sofia interbank borrowing offered rate (SOFIBOR) na tři měsíce

Prague interbank borrowing offered rate (PRIBOR) na tři měsíce

Copenhagen interbank borrowing offered rate (CIBOR) na tři měsíce

Talin interbank borrowing offered rate (TALIBOR) na tři měsíce

Budapest interbank borrowing offered rate (BUBOR) na tři měsíce

Malta interbank borrowing offered rate (MIBOR) na tři měsíce

Bratislava interbank borrowing offered rate (BRIBOR) na tři měsíce

Stockholm interbank borrowing offered rate (STIBOR) na tři měsíce

• a) Fyzické operace s obilovinami od způsobu dopravy na místo po uložení ve skladovací buňce (silu nebo skladovací komoře) – první překládka,
• b) zvážení
• c) odběr vzorků/analýzy/zjištění jakosti.

• a) Pronájem prostor za smluvní cenu;
• b) náklady na pojištění [nejsou-li obsaženy v písmenu a)];
• c) opatření na ochranu proti škůdcům [nejsou-li obsažena v písmenu a)];
• d) roční inventura [není-li obsažena v písmenu a)];
• e) případná ventilace [není-li obsaženo v písmenu a)].

• a) Vážení obilovin;
• b) odběr vzorků/analýzy (jde-li na vrub intervenční agentury);
• c) fyzické vyskladnění a nakládka obilovin na první dopravní prostředek.

• a) Fyzické přemístění cukru z dopravního prostředku na místo uskladnění (sila nebo skladovací komory) – první překládka;
• b) vážení;
• c) odběr vzorků/analýzy/zjištění jakosti;
• d) balení cukru do pytlů (provádí-li se).

• a) Dopravní náklady podle kategorie vzdálenosti.

• a) Pronájem prostor za smluvní cenu;
• b) náklady na pojištění [nejsou-li obsaženy v písmenu a)];
• c) opatření proti škůdcům [nejsou-li obsažena v písmenu a)];
• d) roční inventura [není-li obsažena v písmenu a)];

• a) Vážení;
• b) odběr vzorků/analýzy (jdou-li na vrub intervenční agentury);
• c) fyzické vyskladnění a nakládka cukru na první dopravní prostředek.

• a) Kontrola jakosti masa s kostí;
• b) vážení masa s kostí;
• c) manipulace;
• d) smluvní náklady na vykostění zahrnující:

  • první chlazení,

  • přemístění z intervenčního centra do bourárny (pokud zboží není dodáno do bourárny prodejcem),

  • vykostění, odstříhávání, vážení, balení a rychlé zmražení,

  • dočasné uskladnění kusů; nakládka, doprava a opětovné uskladnění v chladírně intervenčního střediska,

  • náklady na balicí materiál: polyetylenové sáčky, kartony,

  • hodnota kostí, kousků tuku a jiných odřezků při úpravě masa, které se nechají v bourárně (příjmy se odečtou od nákladů).

• a) Pronájem prostor za smluvní cenu;
• b) náklady na pojištění [nejsou-li obsaženy v písmenu a)];
• c) kontrola teploty [není-li obsažena v písmenu a)];
• d) roční inventura [není-li obsažena v písmenu a)];

• a) Vážení;
• b) kontrola jakosti (jde-li na vrub intervenční agentury);
• c) přemístění hovězího masa z chladírny k nakládací rampě skladu.

• a) Fyzické přemístění másla z dopravního prostředku do skladovací komory;
• b) vážení a identifikace balíků;
• c) odběr vzorků/kontrola jakosti;
• d) uložení v chladírně a zmrazení;
• e) druhý odběr vzorků/kontrola jakosti na konci zkušebního období.

• a) Pronájem prostor za smluvní cenu;
• b) náklady na pojištění [nejsou-li obsaženy v písmenu a)];
• c) kontrola teploty [není-li obsažena v písmenu a)];
• d) roční inventura [není-li obsažena v písmenu a)].

• a) Vážení, identifikace balíků;
• b) přemístění másla z chladírny k nakládací rampě skladu, je-li dopravním prostředkem kontejner, nebo naložení z rampy, je-li dopravním prostředkem nákladní automobil nebo železniční vagón.

Pokud je toto označování povinné podle nařízení (EHS) schváleného pro prodej produktů.

• a) Přemístění sušeného odstředěného mléka z dopravního prostředku do skladové komory;
• b) vážení;
• c) odběr vzorků/kontrola jakosti;
• d) kontrola označení a balení.

• a) Pronájem prostor za smluvní cenu;
• b) náklady na pojištění [nejsou-li obsaženy v písmenu a)];
• c) kontrola teploty [není-li obsažena v písmenu a)];
• d) roční inventura [není-li obsažena v písmenu a)].

• a) Vážení;
• b) odběr vzorků/kontrola zboží (jde-li na vrub intervenční agentury);
• c) přemístění sušeného odstředěného mléka na nakládací rampu skladu a naložení, s výjimkou zajištění nákladu, na dopravní prostředek, pokud jde o nákladní automobil nebo železniční vagón – přemístění sušeného odstředěného mléka k nakládací rampě, jedná-li se o jiný dopravní prostředek, např. kontejner.

Zvláštní označení pytlů se sušeným odstředěným mlékem, jestliže jde o prodej na základě nabídkového řízení pro zvláštní použití.

• a) Kontrola/ověření množství;
• b) odběr vzorků/kontrola jakosti;
• c) plnění do skladových nádrží (ledaže není přemístění alkoholu obsaženo v kupní ceně).

• a) Smluvní cena nebo pronájem cisteren;
• b) náklady na pojištění [nejsou-li obsaženy v písmenu a)];
• c) kontrola teploty [není-li obsažena v písmenu a)];
• d) roční inventura [není-li obsažena v písmenu a)].

• a) Kontrola množství;
• b) odběr vzorků/analýza jakosti (jde-li na vrub intervenční agentury);
• c) nakládka na vozidlo nebo do cisterny kupujícího.

Jednotné paušální částky pro Společenství jsou podle jednotlivých produktů stanoveny na základě nejnižších skutečných nákladů zjištěných za referenční období, které začíná 1. října roku n a končí 30. dubna následujícího roku. Pro rozpočtový rok 2008 začíná referenční období pro Bulharsko a Rumunsko 1. ledna 2007 a končí 30. dubna 2007.

„Zjištěnými skutečnými náklady“ se rozumí skutečné náklady na hmotné operace uvedené v příloze V, k nimž došlo v průběhu referenčního období buď na základě individuální fakturace těchto operací nebo na základě podepsaného kontraktu o nich. Jestliže u daného produktu v referenčním období existuje zásoba, ovšem k žádným uskladněním ani vyskladněním nedošlo, mohou u této komodity být rovněž použity reference nákladů uvedené ve smlouvách o skladování.

Nejpozději 10. května sdělí členské státy Komisi skutečné náklady týkající se operací uvedených v příloze V, které vynaložily v průběhu referenčního období. Paušální částky zmíněné v bodě 1 se stanovují v eurech na základě váženého průměru skutečných nákladů zjištěných v rámci referenčního období alespoň ve čtyřech členských státech, které mají nejnižší skutečné náklady na danou hmotnou operaci, představují-li tyto státy alespoň 33 % celkových průměrných zásob dané komodity v průběhu referenčního období. Není-li tomu tak, jsou do váženého průměru zahrnuty skutečné náklady dalších států, až pokud není dosažena kvantitativní míra 33 %.

Jestliže je u dané komodity počet členských států provádějících veřejné skladování nižší než čtyři, jsou paušální částky u této komodity stanoveny na základě skutečných nákladů zjištěných v příslušných členských státech.

Jestliže u některé komodity z veřejných zásob překračují skutečné náklady, které se započítávají do výpočtu uvedeného v odstavci 3 a jsou nahlášené některým členským státem, dvojnásobek aritmetického průměru skutečných nákladů nahlášených ostatními členskými státy, jsou tyto náklady sníženy na úroveň tohoto průměru.

Vybrané skutečné náklady, které se započítávají při výpočtu uvedeného v odstavcích 3 a 4, se vyvažují podle množství skladovaného vybranými členskými státy.

U členských států, které nejsou členy eurozóny, se nahlášené skutečné náklady přepočítávají na eura na základě průměrného kurzu jejich měny v průběhu referenčního období uvedeného v odstavci 1.

Stanovení paušálních částek může obsahovat navýšení výdajů na vyskladnění ze skladu za podmínky, že členský stát, po celou dobu daného účetního období a u veškerých zásob dané komodity, prohlásí, že se vzdává uplatnění příslušné přípustné odchylky uvedené v čl. 8 odst. 2 a zaručí množství.

Toto prohlášení se zasílá Komisi a musí jí být doručeno před doručením prvního měsíčního prohlášení o výdajích za příslušné účetní období nebo, jestliže se daná komodita nenachází v intervenčních zásobách na začátku účetního období, nejpozději v měsíci, který následuje po prvním uskladnění této komodity do intervenčních zásob.

Navýšení stanovené v prvním pododstavci se vypočítá tak, že referenční cena uvedená v článku 8 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007(Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.) příslušné komodity se vynásobí přípustnou odchylkou pro tuto komoditu stanovenou v čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení.

U všech komodit v zásobách, s výjimkou hovězího masa, se paušální částky stanovené pro výdaje na uskladnění a vyskladnění z místa skladování snižují, nedošlo-li k fyzickým pohybům příslušných množství. Toto snížení vypočítává Komise proporcionálně na základě snížení paušálních částek stanovených v rozhodnutí Komise pro předchozí účetní období.

Komise může zvolit paušální částky, které byly u některé komodity stanoveny dříve, jestliže veřejné zásoby neexistovaly nebo jestliže veřejné zásoby nebudou existovat v probíhajícím účetním období.

Dodatečné náklady na sušení, které má snížit vlhkost pod míru stanovenou pro standardní jakost, jsou započítávány jako hmotná operace ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. c), pokud byla nezbytnost této operace stanovena podle postupu uvedeného v čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003.

Množstevní ztráty v důsledku sušení se do výpočtu přípustné odchylky skladování nezapočítávají.

• 1. Hodnota nakoupených množství

  Pro účely uplatnění čl. 10 odst. 2 prvního pododstavce intervenční agentury při nákupu alkoholu odečítají od kupní ceny alkoholu částku odpovídající podpoře na destilaci, která se zaúčtuje v rozpočtové položce „destilace“. Hodnota nakoupeného alkoholu po odečtení podpory se zaúčtuje pod množstvími a hodnotami, které byly převzaty během dotyčného období (řádek 004 tabulky 1). Odečítá se podpora, která platí pro danou jakost dodaného alkoholu.

• 2. Pro účely uplatňování ustanovení přílohy X a přílohy XII bodů 2a a 2c se namísto intervenční ceny zvolí cena, která se platí destilujícímu po odečtení podpory uvedené v bodě 1.

Pro účely uplatňování ustanovení přílohy X a přílohy XII bodu 2 písm. a) a c) se jako základní cena pro vykostěné hovězí maso použije referenční cena uvedená v článku 8 nařízení (ES) č. 1234/2007, vynásobená koeficientem 1,47.

• 1. Jestliže jsou u některé komodity předpoklady, že prodejní cena skladovaných komodit v intervenčních zásobách bude nižší než její kupní cena, uplatní se v okamžiku jejího nákupu procentní podíl snížení hodnoty nazvaný „koeficient k“. Stanoví se u každé komodity na začátku každého účetního období.
• 2. Procentní podíl snížení hodnoty odpovídá maximálně rozdílu mezi kupní cenou a předpokládanou cenou pro prodej příslušné komodity.
• 3. Komise může omezit snížení hodnoty v okamžiku nákupu na zlomek procentního podílu vypočítaného v souladu s odstavcem 2. Tento zlomek nemůže být nižší než 70 % snížení hodnoty stanovené podle odstavce 1.

  V takovém případě Komise přistoupí ke druhému snížení hodnoty na konci každého účetního období v souladu s metodou uvedenou v odstavci 5.

• 4. V případě snížení hodnoty podle odst. 3 druhého pododstavce stanoví Komise celkové částky snížení hodnoty podle jednotlivých komodit a podle jednotlivých členských států před 20. říjnem každého roku.

  Pro tyto účely se předpokládaná cena prodeje uskladněných komodit porovnává s odhadovanou převáděnou hodnotou podle jednotlivých komodit a podle jednotlivých členských států. Rozdíly mezi odhadovanými převáděnými hodnotami a předpokládanými prodejními cenami násobenými odhadovanými množstvími v zásobách na konci účetního období dávají celkové částky snížení hodnoty podle příslušných komodit a příslušných členských států.

• 5. Odhad množství ve veřejných zásobách a převáděných hodnot podle jednotlivých komodit a podle jednotlivých členských států ve smyslu čl. 6 odst. 1 se zakládá na sdělení členských států zaslaném Komisi nejpozději 7. září roku n + 1, které se týká komodit v zásobách k 30. září téhož roku s uvedením těchto skutečností:

  • množství zakoupená v průběhu období od 1. října roku n do 31. srpna roku n + 1;

  • množství v zásobách k 31. srpnu roku n + 1;

  • hodnota komodit v zásobách k 31. srpnu roku n + 1 v eurech;

  • předpoklad množství v zásobách k 30. září roku n + 1;

  • odhady množství nakoupených od 1. do 30. září roku n + 1;

  • odhad hodnoty nákupů od 1. do 30. září roku n + 1 v eurech.

• 6. Hodnoty v národních měnách sdělené členskými státy, které nejsou členy eurozóny, se pro účely výpočtu snížení hodnoty na konci účetního období přepočítávají na eura s použitím kurzů platných v okamžiku výpočtu celkových částek snížení hodnoty na konci účetního období.
• 7. Komise sdělí celkové částky snížení hodnoty podle jednotlivých komodit každému příslušnému členskému státu, aby měl možnost zahrnout je do svého posledního měsíčního prohlášení o výdajích pro EZZF za příslušné účetní období.

Náklady vyplývající z prodeje produktů destilace uvedených v článcích 35 a 36 nařízení (EHS) č. 822/87, k nimž EZZF přihlíží, se rovnají hodnotám nákupů těchto alkoholů po odečtení:

• a) příjmů vyplývajících z prodeje alkoholu;
• b) protihodnoty množstevních ztrát překračujících přípustnou odchylku;
• c) protihodnoty chybějících množství v důsledku krádeže nebo jiných zjistitelných ztrát;
• d) protihodnoty množství znehodnocených v důsledku skladovacích podmínek;
• e) protihodnoty množství znehodnocených v důsledku přírodních pohrom;
• f) záruk získaných v rámci předpisů Společenství;
• g) ostatních případných příjmů.

Hodnota chybějících množství, s výhradou zvláštních ustanovení uvedených v příloze VII, se vypočítává za těchto podmínek:

• a) Jestliže se překročí přípustné odchylky týkající se skladování nebo zpracování produktů nebo jestliže jsou chybějící množství zjištěna jako důsledek krádeží nebo jiných zjistitelných příčin, vypočítá se hodnota chybějících množství tak, že tato množství se vynásobí referenční cenou uvedenou v článku 8 nařízení (ES) č. 1234/2007, platnou pro každou komoditu podle standardní jakosti v první den probíhajícího účetního období navýšenou o 5 %.

  Pokud jde o alkohol, intervenční cenu nahradí cena hrazená destilujícímu po odečtení částky rovnající se podpoře, která mu byla vyplacena.

• b) Jestliže v den zjištění chybějících množství průměrná tržní cena za standardní jakost v členském státě, kde se skladování provádí, je vyšší než 105 % základní referenční ceny uvedené v článku 8 nařízení (ES) č. 1234/2007, uhradí smluvní strany intervenčním agenturám tržní cenu zjištěnou členským státem navýšenou o 5 %.

  Průměrnou tržní cenu stanoví členský stát na základě informací, které pravidelně sděluje Komisi.

  Rozdíly mezi inkasovanými částkami na základě uplatnění tržní ceny a částkami zaúčtovanými ve EZZF s uplatněním referenční ceny uvedené v článku 8 nařízení (ES) č. 1234/2007 se převádějí k dobru EZZF na konci účetního období spolu s ostatními kreditovanými položkami.

• c) Jestliže jsou chybějící množství zjištěna v důsledku přesunu nebo přemístění produktů z intervenčního střediska nebo místa uskladnění určeného platebním orgánem na jiné místo a rezortní předpisy Společenství nestanoví žádnou specifickou hodnotu, hodnota těchto chybějících množství je určena v souladu s písmenem a).

• 1. Přípustné odchylky pokrývající množstevní ztráty vyplývající z normálních skladovacích operací prováděných podle pravidel jsou stanoveny pro každou komoditu, která je předmětem opatření veřejného skladování, takto:

  –	obiloviny	0,2 %
  –	neloupaná rýže – kukuřice – čirok	0,4 %
  –	cukr	0,1 %
  –	alkohol	0,6 %
  –	sušené odstředné mléko	0,0 %
  –	máslo	0,0 %
  –	hovězí maso	0,6 %.

• 2. Procento přípustných ztrát při vykosťování hovězího masa je stanoveno na 32. Uplatňuje se na veškerá množství realizovaná v průběhu účetního období.
• 3. Přípustná odchylka přípustných množstevních ztrát pro skladování produktů destilace uvedených v článcích 35 a 36 nařízení (EHS) č. 822/87 je ta, která je tímto nařízením stanovena pro produkty destilace v článku 39 uvedeného nařízení.
• 4. Přípustné odchylky uvedené v odstavci 1 jsou stanoveny v procentech skutečné hmotnosti, bez obalu, uskladněných a převzatých množství v průběhu příslušného účetního období navýšených o množství zásob na začátku tohoto období.

  Tyto meze přípustných odchylek se použijí při fyzických kontrolách zásob. Pro každou komoditu je vypočítává v poměru k veškerým skladovaným množstvím platební agentura.

  Skutečná hmotnost při uskladnění a vyskladnění se vypočítá tak, že od zjištěné hmotnosti se odečte paušální hmotnost obalu, která je uvedena v kupních podmínkách, a pokud uvedena není, s odečtením průměrné hmotnosti obalů, kterou používá platební agentura.

• 5. Přípustná odchylka nepokrývá ztrátu vzniklou v počtu obalů nebo v počtu evidovaných kusů.
• 6. Do výpočtu přípustných odchylek uvedených v odstavcích 1 a 2 se nezapočítávají chybějící množství v důsledku krádeže nebo jiné ztráty vyplývající ze zjistitelných příčin.
• 7. Odchylky uvedené v odstavcích 1 a 2 stanoví Komise.

• 1. S výhradou zvláštních ustanovení v předpisech Společenství se za znehodnocený produkt považuje produkt, který již neodpovídá podmínkám jakosti platným při nákupu.
• 2. Hodnota znehodnocených nebo zničených množství produktů se vypočítává podle povahy příčiny za těchto podmínek:
  • a) v případě živelní pohromy, s výhradou zvláštních ustanovení uvedených v příloze VII, se hodnota produktů vypočítá tak, že se příslušná množství vynásobí platnou (základní) referenční cenou uvedenou v článku 8 nařízení (ES) č. 1234/2007 za standardní jakost v první den běžného účetního období sníženou o 5 %;
  • b) v případě přírodních kalamit se hodnota zasažených množství určí zvláštním rozhodnutím Komise, které je přijato postupem podle čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo případně postupem podle odpovídajícího článku jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů;
  • c) v případě špatných podmínek uchování, zejména z důvodu nepřizpůsobení skladovacích metod, se hodnota produktu zaúčtuje podle písmen a) a b) přílohy X;
  • d) v případě příliš dlouhého skladování je hodnota zaúčtování produktu určena při prodeji produktu postupem podle čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo postupem podle odpovídajícího článku jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů na základě prodejní ceny.

    Rozhodnutí o prodeji se přijme okamžitě v souladu s platnou rezortní zemědělskou legislativou pro příslušný produkt. Příjmy z prodeje se zaznamenají do měsíce vyskladnění produktu.

• 1. S výhradou zvláštních předpisů Společenství se výdaje na uskladnění, vyskladnění, skladování a financování, které již byly zaúčtovány z titulu každého odmítnutého množství, odečtou a vedou na účtu odděleně za těchto podmínek:
  • a) výdaje na uskladnění a vyskladnění, které se odečítají, se vypočítají tak, že odmítnutá množství se vynásobí příslušnými paušálními částkami platnými v měsíci vyskladnění;
  • b) skladovací náklady k odečtení se vypočítají tak, že odmítnutá množství se vynásobí počtem měsíců, které uplynuly od uskladnění do vyskladnění, a paušální částkou platnou v měsíci vyskladnění;
  • c) finanční náklady k odečtení se vypočítají tak, že odmítnutá množství se vynásobí počtem měsíců, které uplynou od uskladnění do vyskladnění po odečtení počtu měsíců platební doby platné při uskladnění, kurzem financování platným v měsíci vyskladnění děleným dvanácti a průměrnou převáděnou účetní hodnotou platnou na začátku účetního období nebo za první měsíc prohlášení v případě, že průměrná převáděná hodnota neexistuje.
• 2. Náklady uvedené v odstavci 1 se účtují do hmotných operací měsíce vyskladnění.

(Orientační vzor) MĚSÍČNÍ ÚČETNÍ VÝKAZ

(Razítko a podpis)

Místo a datum:

Jméno:}

(Orientační vzor) ROČNÍ VÝKAZ ZÁSOB

(Razítko a podpis)

Místo a datum:

Jméno: