Pro účely tohoto nařízení se:

1. Poplatek podle článku 15 nařízení (ES) č. 318/2006 je stanoven na 500 EUR za tunu.

2. Do 1. května následujícího po hospodářském roce, v němž byl přebytek vyroben, sdělí členský stát výrobcům výši celkového poplatku, který je třeba zaplatit. Tento poplatek platí příslušní výrobci do 1. června téhož roku.

Pokud členské státy využijí možnost předpokládanou v čl. 19 odst. 3, stanoví se lhůty uvedené v prvním pododstavci na 1. listopad, resp. 1. prosinec.

3. Množství, pro které byl zaplacen poplatek, se považuje za množství prodané na trhu Společenství.

1. Poplatek je vybírán u výrobce z přebytku vyrobeného nad výrobní kvótu pro daný hospodářský rok.

Poplatek však není vybírán z množství podle odstavce 1, která byla za podmínek tohoto nařízení:

2. Každý výrobce cukru sdělí příslušnému subjektu členského státu, kde obdržel schválení, do 1. února příslušného hospodářského roku množství cukru vyrobeného nad rámec své výrobní kvóty.

Každý výrobce cukru rovněž případně do konce každého z následujících měsíců sdělí úpravy této výroby, ke kterým došlo v průběhu měsíce předcházejícího uvedenému hospodářskému roku.

3. Členské státy stanoví a sdělí Komisi nejpozději do 30. června množství podle odst. 1 druhého pododstavce celkové přebytkové množství a poplatky vybrané za předchozí hospodářský rok.

Pokud členské státy využijí možnost předpokládanou v čl. 19 odst. 3, stanoví se lhůta uvedená v prvním pododstavci na 31. prosinec.

4. Pokud v případě vyšší moci nelze uskutečnit činnosti podle odst. 1 písm. a), c) a d) ve stanovených lhůtách, přijme příslušný subjekt členského státu, na jehož území byl vyroben přebytkový cukr, přebytková isoglukosa nebo přebytkový inulinový sirup, nezbytná opatření podle okolností udaných zúčastněným subjektem.

1. Příslušné orgány členských států vydají na jejich vlastní žádost schválení podnikům, které mohou používat průmyslovou surovinu k výrobě výrobků uvedených v příloze a které se zejména zaváží, že:

2. Žádost o schválení uvádí kapacitu výroby a technické koeficienty zpracování suroviny a podává přesný popis výrobku, který je vyráběn. Údaje jsou rozděleny podle průmyslových středisek.

Příslušné orgány členských států přijmou opatření nezbytná k zajištění přijatelnosti technických koeficientů zpracování surovin.

Koeficienty jsou stanoveny na základě testů provedených ve zpracovatelském podniku. Schází-li odhad vlastních koeficientů podniku, ověřování spočívá na koeficientech stanovených právními předpisy Společenství nebo případně na koeficientech obecně používaných příslušným zpracovatelským průmyslem.

3. Schválení se uděluje ke zpracování jednoho nebo více specifických výrobků. Odejme se, pokud se zjistí, že jedna z podmínek podle odstavce 1 není nadále splněna. K odnětí může dojít v průběhu hospodářského roku. Nemá zpětný účinek.

1. Průmyslové suroviny jsou předmětem smlouvy o dodávce podle čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 318/2006 uzavřené mezi výrobcem a zpracovatelem, který zajišťuje její použití ve Společenství k výrobě výrobků uvedených v příloze tohoto nařízení.

2. Smlouva o dodání průmyslových surovin musí obsahovat alespoň tyto údaje:

3. Jestliže výrobce a zpracovatel jsou součástí stejného podniku, podnik vyhotoví smlouvu o dodávce pro forma obsahující veškeré údaje uvedené v odstavci 2 s výjimkou cen.

4. Výrobce předá příslušným orgánům členského státu, kde obdržel schválení, a příslušným orgánům členského státu, který schválil dotčeného zpracovatele, opis každé smlouvy před první dodávkou podle uvedené smlouvy. V kopii není nutné uvést cenu podle odst. 2 písm. c).

1. Od začátku každého hospodářského roku až do doby, kdy výroba dosáhne stanovené kvóty, může výrobce v rámci smluv o dodávce podle článku 6 nahradit průmyslovou surovinu surovinou, kterou vyrobil v rámci kvóty.

2. Na žádost příslušného výrobce je surovina v rámci kvóty dodaná v souladu s odstavcem 1 zaúčtována jako průmyslová surovina dodaná zpracovateli v souladu s ustanoveními čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce písm. a) ve stejném hospodářském roce.

3. Příslušné orgány členských států mohou na žádost zúčastněných stran povolit, aby určité množství cukru vyrobené ve Společenství jiným výrobcem mohlo být dodáno jako náhrada průmyslového cukru. V tomto případě je dodaný cukr zaúčtován jako průmyslová surovina dodaná zpracovateli v souladu s ustanoveními čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce písm. a) ve stejném hospodářském roce.

Příslušné orgány dotčených členských států zajistí koordinaci kontrol a sledování těchto operací.

1. Během každé dodávky předá zpracovatel příslušnému výrobci dodací list k průmyslovým surovinám podle smlouvy o dodávce uvedené v článku 6, který stvrzuje dodaná množství.

2. Do konce pátého měsíce následujícího po každé dodávce zpracovatel uspokojivě prokáže příslušným orgánům členského státu použití průmyslových surovin k výrobě výrobků v souladu se schválením podle článku 5 a se smlouvou o dodávce podle článku 6. Toto prokázání zahrnuje zejména zapsání do rejstříků příslušných množství výrobků stanovených automatizovaně v průběhu nebo na konci procesu výroby.

3. Pokud zpracovatel neprovedl prokázání podle odstavce 2, zaplatí počínaje uplynutím pátého měsíce následujícího po dodávce částku ve výši 5 EUR za tunu dotčené dodávky a den prodlení.

4. Pokud zpracovatel neprovedl prokázání podle odstavce 2 do konce sedmého měsíce následujícího po každé dodávce, dotčené množství se prohlásí za množství nahlášené navíc pro účely použití článku 13. Zpracovateli se odejme schválení na období od tří do šesti měsíců v závislosti na závažnosti.

Každý příslušný členský stát sdělí Komisi:

Tyto záznamy, které uchovává zpracovatel minimálně po dobu tří let, které následují po běžném roce, obsahují alespoň následující údaje:

1. V průběhu každého hospodářského roku provádějí příslušné orgány členských států kontroly u alespoň 50 % schválených zpracovatelů vybraných podle analýzy rizik.

2. Kontroly obsahují analýzu procesu zpracování, posouzení obchodní dokumentace a fyzické prověření zásob, aby byl zajištěn soulad mezi dodávkami surovin na straně jedné a získanými výslednými výrobky, druhotnými výrobky a vedlejšími výrobky na straně druhé.

Cílem kontrol je zajistit přesnost nástrojů měření a laboratorních analýz používaných k určení dodávek surovin a jejich vstupu do výroby, získaných výrobků a pohybu zásob.

Pokud příslušné orgány členských států stanoví, že některé prvky kontroly mohou být uplatněny na základě vzorku, musí takový vzorek zaručovat možnost spolehlivé a reprezentativní kontroly.

3. Každá kontrola je předmětem zprávy o kontrole podepsané inspektorem, která musí podávat přesné informace o jednotlivých položkách kontroly. Tato zpráva uvádí zejména:

Každá zpráva o kontrole je archivována a uchována nejméně po dobu tří let následujících po roce, kdy byla kontrola provedena, tak, aby byla snadno použitelná pro kontrolní útvary Komise.

1. V případě, že jsou zjištěny odchylky mezi fyzickými zásobami, zásobami zanesenými v záznamech a dodávkami surovin, nebo v případě chybějících průkazních dokumentů pro stanovení shody mezi těmito údaji, je zpracovateli odňato schválení na dobu, kterou určí členské státy a která nemůže být kratší než tři měsíce počínaje dnem zjištění. Zpracovatel během období odnětí schválení nemůže přijmout dodávku průmyslové suroviny, ale může použít surovinu, která byla dodána dříve.

V případě, že zpracovatel vykáže větší množství, než je množství surovin skutečně použité, je povinen zaplatit částku 500 EUR za každou tunu vykázanou navíc.

2. Schválení není odňato podle odstavce 1, jestliže odchylka mezi fyzickými zásobami a zásobami vykázanými v účetnictví pro suroviny vyplývá ze zásahu vyšší moci nebo jestliže je menší než 5 % váhy množství kontrolovaných surovin nebo je způsobena opomenutím nebo prostými administrativními chybami, pod podmínkou, že byla přijata opravná opatření zabraňující opakování takových nedopatření v budoucnu.

1. Podmínky převodu cukru podle článku 14 nařízení (ES) č. 318/2006 jsou stanoveny mezioborovou dohodou podle článku 6 uvedeného nařízení a týkají se zejména množství cukrové řepy, které odpovídá množství cukru k převodu, a rozdělení tohoto množství mezi producenty cukrové řepy.

2. Množství cukrové řepy odpovídající převedenému množství cukru je placeno příslušným podnikem za cenu, která je alespoň rovna minimální ceně, a za podmínek použitelných pro cukrovou řepu dodanou pro výrobu v rámci kvóty stanovené na hospodářský rok, do nějž je cukr převáděn.

Členské státy sdělí Komisi:

1. Přebytkové suroviny použité za účelem zvláštního režimu zásobování nejvzdálenějších regionů podle čl. 12 písm. c) nařízení (ES) č. 318/2006 a v množství stanoveném programy podle čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 247/2006 jsou předmětem smlouvy o přímém prodeji od výrobce, který je vyrobil, subjektu zapsanému v některém z rejstříků podle článku 9 nařízení (ES) č. 793/2006.

2. Smlouva podle odstavce 1 stanoví zejména, že strany si předají:

Pro přebytkové suroviny se k žádosti o osvědčení o podpoře podle čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 793/2006 přiloží osvědčení výrobce podle odst. 2 písm. a) tohoto článku. Osvědčení o podpoře má v kolonce 20 uvedenou poznámku: „cukr C: bez podpory“, která je stanovena v příloze I části F nařízení (ES) č. 793/2006.

Příslušné orgány, které vydaly osvědčení o podpoře předají kopii uvedeného osvědčení příslušným orgánům členského státu, kde výrobce obdržel schválení.

Množství surovin, u nichž výrobce předloží prohlášení podle odst. 2 písm. b) a pro která má dotčený členský stát k dispozici kopie osvědčení o podpoře, jsou považována za dodaná v rámci zvláštního režimu zásobování ve smyslu čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce písm. c).

1. Vývozní licence podle čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce písm. d) jsou vydávány v rámci množstevních omezení při vývozu bez náhrady, která stanoví Komise postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 318/2006.

2. Přebytková množství jsou považována za vyvezená v souladu s čl. 4 odst. 1 druhým pododstavcem písm. d) za předpokladu, že:

3. Pokud nejsou některá místa určení způsobilá pro vývoz cukru a/nebo isoglukosy vyrobených nad rámec kvóty, mohou členské státy na základě písemné žádosti výrobce prodloužit lhůtu 1. dubna stanovenou v odst. 2 písm. c) pro předložení dokladů uvedených v odst. 2 písm. c) bodu ii) až o šest měsíců.

V členských státech, které nepřijaly euro, je používán jako směnný kurz:

1. Členský stát přistoupí k fyzickým kontrolám týkajícím se minimálně 5 %:

2. Členský stát předá Komisi nejpozději do 30. března následujícího po příslušném hospodářském roce výroční zprávu o provedených kontrolách, a zejména o kontrolách podle prvního odstavce tohoto článku a článku 12, kdy se u každé kontroly upřesní zjištěné závažné a méně závažné nedostatky, jakož i následná opatření a použité sankce.

3. Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná ke správnému provádění tohoto nařízení a mohou použít vhodné vnitrostátní sankce vůči hospodářským subjektům zúčastněným na postupu.

4. Členské státy si poskytnou vzájemnou pomoc k zajištění účinnosti kontrol a k ověření pravosti předkládaných dokumentů a správnosti vyměňovaných údajů.

5. Sdělení uvedená v čl. 4 odst. 3, v článcích 10 a 17 a v tomto článku tohoto nařízení se provádějí v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009(Úř. věst. L 228, 1.9.2009, s. 3.).