Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. Toto nařízení se vztahuje na převody peněžních prostředků v libovolné měně, které odesílá nebo přijímá poskytovatel platebních služeb usazený ve Společenství.

2. Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků uskutečněné kreditní nebo debetní kartou, pokud:

3. Pokud členský stát uplatňuje výjimku uvedenou v čl. 11 odst. 5 písm. d) směrnice 2005/60/ES, nevztahuje se toto nařízení na převody peněžních prostředků s použitím elektronických peněz, na něž se uvedená výjimka uplatňuje, ledaže převáděná částka přesahuje 1000 EUR.

4. Aniž je dotčen odstavec 3, nevztahuje se toto nařízení na převody peněžních prostředků uskutečněné prostřednictvím mobilního telefonu nebo jiného digitálního zařízení či zařízení informační technologie, pokud jsou tyto převody předplaceny a převáděná částka nepřesahuje 150 EUR.

5. Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků uskutečněné prostřednictvím mobilního telefonu nebo jiného digitálního zařízení či zařízení informační technologie, pokud jsou tyto převody placeny následně a jsou splněny všechny tyto podmínky:

6. Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat toto nařízení na převody peněžních prostředků v rámci daného členského státu na účet příjemce umožňující platby za poskytování zboží nebo služeb, pokud:

Členské státy, které tuto výjimku využijí, o tom informují Komisi.

7. Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků:

1. Úplné informace o plátci se obsahují jeho jméno, adresu a číslo účtu.

2. Adresu lze nahradit datem a místem narození plátce, jeho identifikačním číslem klienta nebo vnitrostátním identifikačním číslem.

3. Pokud číslo účtu plátce neexistuje, nahradí je poskytovatel platebních služeb plátce jedinečným identifikačním kódem, podle něhož lze transakci dohledat zpět až k plátci.

1. Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby převody peněžních prostředků doprovázely úplné informace o plátci.

2. Poskytovatel platebních služeb plátce ještě před převedením peněžních prostředků ověří úplné informace o plátci na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje.

3. V případě převodů peněžních prostředků z účtu lze ověření považovat za splněné, pokud:

4. Aniž je dotčen čl. 7 písm. c) směrnice 2005/60/ES, není-li převod peněžních prostředků uskutečňován z účtu, ověří nicméně poskytovatel platebních služeb plátce informace o plátci, pouze pokud částka přesahuje 1000 EUR, ledaže je transakce prováděna v několika operacích, které se zdají být propojeny a společně přesahují 1000 EUR.

5. Poskytovatel platebních služeb uchovává záznamy o úplných informacích o plátci, které doprovázejí převody peněžních prostředků, po dobu pěti let.

1. Odchylně od čl. 5 odst. 1 se v případě, kdy se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nachází ve Společenství, pouze vyžaduje, aby převody peněžních prostředků doprovázelo číslo účtu plátce nebo jedinečný identifikační kód, podle něhož lze transakci dohledat zpět až k plátci.

2. Požádá-li však o to poskytovatel platebních služeb příjemce, zpřístupní poskytovatel platebních služeb plátce poskytovateli platebních služeb příjemce úplné informace o plátci do tří pracovních dnů po obdržení takové žádosti.

1. Převody peněžních prostředků v případech, kdy se poskytovatel platebních služeb příjemce nachází mimo Společenství, doprovázejí úplné informace o plátci.

2. V případě převodů dávkových souborů od jediného plátce, u nichž se poskytovatelé platebních služeb příjemců nacházejí mimo Společenství, se odstavec 1 nevztahuje na jednotlivé převody spojené do souboru, pokud takové informace obsahuje dávkový soubor a jednotlivé převody jsou doprovázeny číslem účtu plátce nebo jedinečným identifikačním kódem.

Poskytovatel platebních služeb příjemce zjistí, zda byla v systému přenosu zpráv nebo v platebním a zúčtovacím systému, jež jsou využívány k uskutečnění převodu peněžních prostředků, vyplněna pole týkající se informací o plátci za použití znaků nebo vstupů, které jsou podle pravidel daného systému přenosu zpráv nebo platebního a zúčtovacího systému přípustné. Tento poskytovatel musí mít k dispozici účinné postupy ke zjišťování, zda chybí tyto informace o plátci:

1. Pokud poskytovatel platebních služeb příjemce při příjmu převodů peněžních prostředků zjistí, že informace o plátci vyžadované podle tohoto nařízení chybějí nebo jsou neúplné, převod buď odmítne nebo požádá o úplné informace o plátci. Poskytovatel platebních služeb příjemce se musí v každém případě řídit platnými právními či správními předpisy týkajícími se praní peněz a financování terorismu, zejména nařízením (ES) č. 2580/2001 a (ES) č. 881/2002 a směrnicí 2005/60/ES, jakož i vnitrostátními prováděcími předpisy.

2. Nedodává-li poskytovatel platebních služeb pravidelně požadované informace o plátci, poskytovatel platebních služeb příjemce před tím, než odmítne všechny budoucí převody peněžních prostředků od tohoto poskytovatele platebních služeb nebo než přijme rozhodnutí o tom, zda omezí či ukončí své obchodní vztahy s tímto poskytovatelem platebních služeb či nikoli, učiní kroky, které mohou nejprve zahrnovat vydání varování a stanovení lhůt.

Poskytovatel platebních služeb příjemce oznámí tuto skutečnost orgánům odpovědným za boj proti praní peněz nebo financování terorismu.

1. Tento článek se použije v případech, kdy se poskytovatel platebních služeb plátce nachází mimo Společenství a zprostředkující poskytovatel platebních služeb se nachází ve Společenství.

2. Pokud zprostředkující poskytovatel platebních služeb při přijetí převodu peněžních prostředků nezjistí, že informace o plátci vyžadované podle tohoto nařízení chybějí nebo jsou neúplné, může pro zaslání převodu peněžních prostředků poskytovateli platebních služeb příjemce použít platební systém s technickými omezeními, které brání tomu, aby informace o plátci doprovázely převod peněžních prostředků.

3. Pokud zprostředkující poskytovatel platebních služeb při přijetí převodu peněžních prostředků zjistí, že informace o plátci vyžadované podle tohoto nařízení chybějí nebo jsou neúplné, použije platební systém s technickými omezeními pouze tehdy, může-li o této skutečnosti informovat poskytovatele platebních služeb příjemce buď v rámci systému přenosu zpráv či platebního a zúčtovacího systému, který sdělování této skutečnosti umožňuje, nebo jiným postupem, pokud tento způsob komunikace oba poskytovatelé peněžních služeb přijímají nebo pokud se na něm dohodli.

4. Pokud zprostředkující poskytovatel platebních služeb používá platební systém s technickými omezeními, zpřístupní poskytovateli platebních služeb příjemce na jeho žádost všechny informace o plátci, které obdržel, bez ohledu na to, zda jsou úplné, do tří pracovních dnů po obdržení takové žádosti.

5. V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 uchovává zprostředkující poskytovatel platebních služeb záznamy o všech obdržených informacích po dobu pěti let.

Poskytovatelé platebních služeb odpovídají v plném rozsahu a neprodleně, v souladu s procedurálními požadavky stanovenými ve vnitrostátním právu členského státu, ve kterém se nacházejí, na dotazy orgánů odpovědných za boj proti praní peněz nebo financování terorismu v tomto členském státě, které se týkají informací o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků a příslušných záznamů.

Aniž je dotčeno vnitrostátní trestní právo a ochrana základních práv, mohou tyto orgány uvedené informace použít pouze za účelem předcházení, vyšetřování či odhalování praní peněz nebo financování terorismu.

1. Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Použijí se od 15. prosince 2007.

2. Členské státy oznámí Komisi nejpozději do 14. prosince 2007 pravidla uvedená v odstavci 1, jakož i orgány odpovídající za jejich uplatňování, a bezodkladně Komisi oznámí jakoukoli následnou změnu, která se jich bude týkat.

3. Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány účinně sledovaly dodržování požadavků tohoto nařízení a aby pro tento účel přijaly nezbytná opatření.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro předcházení praní peněz a financování terorismu zřízený směrnicí 2005/60/ES (dále jen „výbor“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí, pokud prováděcí předpisy přijaté tímto postupem nemění základní ustanovení tohoto nařízení.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

1. Komise může zmocnit členský stát, aby v souladu s vnitrostátními opatřeními uzavřel dohody se zemí či územím, které nejsou součástí území Společenství, jak je vymezeno článkem 299 Smlouvy, jež se odchylují od tohoto nařízení, s cílem zacházet s převody peněžních prostředků mezi uvedenou zemí či územím a dotyčným členským státem jako s převody peněžních prostředků v rámci daného členského státu.

Takové dohody lze povolit jen tehdy, pokud:

2. Členský stát, který si přeje uzavřít dohodu uvedenou v odstavci 1, zašle Komisi žádost a poskytne jí veškeré potřebné informace.

Po obdržení žádosti členského státu Komisí se s převody peněžních prostředků mezi daným členským státem a dotyčnou zemí či územím prozatímně zachází jako s převody peněžních prostředků v rámci daného členského státu, a to až do přijetí rozhodnutí v souladu s postupem stanoveným tímto článkem.

Má-li Komise za to, že nemá všechny potřebné informace, obrátí se do dvou měsíců od obdržení žádosti na dotyčný členský stát a upřesní, jaké další informace požaduje.

Jakmile má Komise veškeré informace, které považuje za potřebné k posouzení žádosti, vyrozumí o tom do jednoho měsíce žádající členský stát a postoupí žádost ostatním členským státům.

3. Do tří měsíců od oznámení uvedeného v odst. 2 čtvrtém pododstavci Komise postupem podle čl. 16 odst. 2 rozhodne, zda povolí dotyčnému členskému státu uzavřít dohodu podle odstavce 1 tohoto článku.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci se v každém případě přijme do osmnácti měsíců od obdržení žádosti Komisí.

1. Členské státy mohou zprostit poskytovatele platebních služeb nacházející se na jejich území povinností uvedených v článku 5, pokud jde o převody peněžních prostředků organizacím vykonávajícím neziskovou dobročinnou, náboženskou, kulturní, vzdělávací, sociální, vědeckou či spolkovou činnost, za podmínky, že tyto organizace jsou povinny zveřejňovat své výkazy a nechávat ověřovat své účetní závěrky externím auditorem nebo jsou pod dohledem orgánu veřejné správy nebo orgánu stavovské samosprávy uznaného vnitrostátními právními předpisy, a dále za podmínky, že tyto převody peněžních prostředků se omezí nejvýše na částku 150 EUR na převod a uskuteční se výlučně jen v rámci území daného členského státu.

2. Členské státy uplatňující tento článek sdělí Komisi, jaká opatření přijaly k použití možnosti uvedené v odstavci 1, včetně seznamu organizací, na něž se uvedené zproštění vztahuje, jmen fyzických osob, které v konečném důsledku tyto organizace ovládají, a vysvětlení, jakým způsobem bude tento seznam aktualizován. Tyto informace se poskytnou také orgánům odpovědným za boj proti praní peněz a financování terorismu.

3. Dotyčný členský stát předá poskytovatelům platebních služeb, kteří v něm působí, aktuální seznam organizací, na něž se uvedené zproštění vztahuje.

1. Do 28. prosince 2011 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž poskytne úplné hodnocení uplatňování tohoto nařízení z hospodářského a právního hlediska, spolu s případným návrhem na jeho změnu nebo zrušení.

2. Tato zpráva zejména přezkoumá: