Tento předpis je součástí práva EU. Nařízení a směrnice EU jsou přímo použitelné nebo závazné pro členské státy včetně České republiky. Níže je zobrazen plný text v češtině z databáze EUR-Lex.
Nařízení EUCELEX 32006R1881

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006 , kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Text s významem pro EHP)

Datum vydání
19.12.2006
Vstup v platnost
09.01.2007
Rok
2006
Zdroj
EUR-Lex / Úřední věstník EU
Plný text na EUR-Lex

České předpisy odkazující na tento akt

Odkazy z textu českých předpisů (eSbírka). Odkaz znamená, že předpis akt zmiňuje, ne že ho provádí.

  • Vyhláška o odběru, přípravě a metodách zkoušení kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků

  • Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 231/2016 Sb., o odběru, přípravě a metodách zkoušení kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků, ve znění vyhlášky č. 78/2018 Sb.

  • Nařízení o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor

  • Nařízení o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor

Konsolidované znění EUR-Lex k 25. 5. 2023 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 02006R1881-20230525

Zapracované novely (43)
32006R1881

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006 , kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Text s významem pro EHP)

Aktuální znění

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách(Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Komise (ES) č. 466/2001 ze dne 8. března 2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách(Úř. věst. L 77, 16.3.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 199/2006 (Úř. věst. L 32, 4.2.2006, s. 32).), bylo mnohokrát podstatně změněno. Je nutno znovu změnit maximální limity některých kontaminujících látek, aby byly zohledněny nové informace a vývoj v Codex Alimentarius. Zároveň tam, kde je to zapotřebí, by text měl být vyjasněn. Nařízení (ES) č. 466/2001 by proto mělo být nahrazeno.
(2) V zájmu ochrany veřejného zdraví je nezbytné udržet množství kontaminujících látek na toxikologicky přijatelných úrovních.
(3) S ohledem na rozdíly v právních předpisech členských států a následné riziko narušení hospodářské soutěže jsou při zachování zásady proporcionality nezbytná opatření Společenství pro některé kontaminující látky s cílem zajistit jednotnost trhu.
(4) Maximální limity by měly být stanoveny na přísné úrovni, které je možno rozumně dosáhnout při dodržování správných zemědělských, rybářských a výrobních postupů a při zohlednění rizika souvisejícího s konzumací potravin. V případě kontaminujících látek, které jsou považovány za genotoxické karcinogeny, nebo v případech, kdy je současná expozice populace nebo ohrožených skupin populace blízká přípustné dávce či ji překračuje, by měly být maximální limity stanoveny na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni („ALARA“). Takové přístupy zaručí, aby provozovatelé potravinářských podniků uplatňovali opatření, jež v zájmu ochrany veřejného zdraví v co nejvyšší míře zabrání a omezí kontaminaci. Dále je k ochraně zdraví kojenců a malých dětí, jedné z ohrožených skupin, vhodné stanovit nejnižší maximální limity, jichž je možno dosáhnout prostřednictvím přísného výběru surovin používaných k výrobě potravin pro kojence a malé děti. Přísný výběr surovin je rovněž vhodné uplatnit v případě výroby některých zvláštních potravin, jako jsou otruby určené k přímé lidské spotřebě.
(5) S cílem uplatnit maximální limity na sušené, naředěné, zpracované a vícesložkové potraviny, u nichž nejsou na úrovni Společenství stanoveny zvláštní maximální limity, by provozovatelé potravinářských podniků měli uvádět zvláštní faktory koncentrace a ředění spolu s příslušnými experimentálními údaji odůvodňujícími navrhované faktory.
(6) V zájmu účinné ochrany veřejného zdraví by produkty, jež obsahují kontaminující látky překračující maximální limity, neměly být uvedeny na trh jako takové, ani po smísení s jinými potravinami nebo jako složky jiných potravin.
(7) Má se za to, že třídění nebo jiné metody fyzikálního ošetření umožňují snížit obsah aflatoxinu v zásilkách v případě jader podzemnice olejné, skořápkových plodů, sušeného ovoce a kukuřice. S cílem minimalizovat dopad na obchod je vhodné připustit vyšší obsah aflatoxinu u těch produktů, které nejsou určeny k přímé lidské spotřebě nebo k použití jako potravinová složka. V těchto případech by maximální limity aflatoxinů měly být stanoveny s ohledem na účinnost výše uvedených ošetření, jejichž cílem je snížit obsah aflatoxinu v jádrech podzemnice olejné, skořápkových plodech, sušeném ovoci a kukuřici na úroveň nižší, než jsou maximální limity stanovené pro tyto produkty určené k přímé lidské spotřebě nebo používané jako potravinová složka.
(8) K účinnému zajištění dodržování maximálních limitů některých kontaminujících látek v některých potravinách je vhodné přijmout ustanovení pro odpovídající označování těchto produktů.
(9) V některých členských státech je z důvodu klimatických podmínek obtížné zajistit, aby nebyly překročeny maximální limity pro čerstvý hlávkový salát a čerstvý špenát. Tyto členské státy by měly mít možnost na přechodné období povolit uvádění čerstvého hlávkového salátu a čerstvého špenátu vypěstovaného a určeného ke spotřebě na jejich území na trh, i když obsah dusičnanů překračuje maximální limity. Producenti salátu a špenátu usazení v členských státech, které vydaly výše uvedená povolení, by měli postupně upravit své pěstitelské metody podle správné zemědělské praxe doporučené na vnitrostátní úrovni.
(10) Některé druhy ryb pocházející z oblasti Baltského moře mohou obsahovat vysoká množství dioxinů a PCB s dioxinovým efektem. Významná část těchto druhů ryb z oblasti Baltského moře nebude splňovat maximální limity, a neměly by proto být určeny ke konzumaci. Ukazuje se však, že vyloučení ryb z jídelníčku by mohlo mít negativní dopad na zdraví obyvatel Baltského regionu.
(11) Ve Švédsku a Finsku existuje systém umožňující zajistit plnou informovanost spotřebitelů o doporučeních týkajících se omezení spotřeby ryb z oblasti Baltského moře s cílem zabránit možným zdravotním rizikům u určitých ohrožených skupin obyvatelstva. Finsku a Švédsku je proto vhodné udělit výjimku, která jim umožní na přechodné období uvádět na trh některé druhy ryb pocházejících z oblasti Baltského moře a určených ke spotřebě na jejich území, jež obsahují vyšší množství dioxinu a PCB s dioxinovým efektem, než jsou množství stanovená tímto nařízením. Musí být zavedena taková nezbytná opatření, jež zajistí, aby ryby a rybí výrobky, jež nesplňují maximální limity, nebyly uváděny na trh v jiných členských státech. Finsko a Švédsko podávají každoročně Komisi zprávu o výsledcích monitorování obsahu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v rybách z oblasti Baltského moře a o opatřeních přijatých ke snížení expozice člověka dioxinům a PCB s dioxinovým efektem z oblasti Baltského moře.
(12) K zajištění jednotného uplatňování maximálních limitů by na území celého Společenství měla být příslušnými orgány používána stejná kritéria pro odběr vzorků a stejná kritéria pro provádění analýz. Dále je důležité, aby výsledky těchto analýz byly vykazovány a vykládány jednotně. Opatření týkající se odběru vzorků a provádění analýz uvedená v tomto nařízení stanoví jednotná pravidla vykazování a výkladu.
(13) U některých kontaminujících látek by členské státy a zainteresované strany měly sledovat a vykazovat úroveň a rovněž informovat o pokroku při uplatňování preventivních opatření, aby Komise mohla posoudit, zda je třeba změnit stávající opatření nebo přijmout další opatření.
(14) Každý maximální limit přijatý na úrovni Společenství může být podroben přezkumu, aby byl zohledněn pokrok ve vědeckých a technických poznatcích a vývoj správných zemědělských, rybářských a výrobních postupů.
(15) Otruby a klíčky lze uvádět na trh pro přímou lidskou spotřebu, a je proto vhodné stanovit v těchto komoditách maximální limit deoxynivalenolu a zearelenonu.
(16) Codex Alimentarius nedávno stanovil maximální limit pro obsah olova v rybách, který Společenství přijalo. Stávající ustanovení o obsahu olova v rybách je proto vhodné příslušným způsobem změnit.
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu(Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1662/2006 (Úř. věst. L 320, 18.11.2006, s. 1).), definuje potraviny živočišného původu, a proto by údaje týkající se potravin živočišného původu měly být v některých případech pozměněny podle terminologie použité v uvedeném nařízení.
(18) Je nezbytné stanovit, aby se maximální limity kontaminujících látek nevztahovaly na potraviny, které byly na trh Společenství uvedeny v souladu s právními předpisy před datem, k němuž se použijí tyto maximální limity.
(19) Pokud jde o dusičnany, hlavním zdrojem jejich příjmu u člověka je zelenina. Vědecký výbor pro potraviny (SCF) uvedl ve svém stanovisku ze dne 22. září 1995(Zprávy Vědeckého výboru pro potraviny, řada 38, Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o dusičnanech a dusitanu, s. 1–33, http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/reports/scf_reports_38.pdf), že celkový příjem dusičnanů je obvykle výrazně nižší než přijatelný denní příjem (ADI) 3,65 mg/kg tělesné hmotnosti. Doporučuje se nicméně i nadále vyvíjet snahu o omezení expozice vůči dusičnanům z potravin a z vody.
(20) Jelikož obsah dusičnanů v některých druzích zeleniny, např. v hlávkovém salátu a špenátu, významně ovlivňují klimatické podmínky, měly by se stanovit různé maximální limity dusičnanů v závislosti na ročním období.
(21) Pokud jde o aflatoxiny, Vědecký výbor pro potraviny ve svém stanovisku z 23. září 1994 uvedl, že aflatoxiny jsou genotoxické karcinogeny(Zprávy Vědeckého výboru pro potraviny, řada 35, Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o aflatoxinech, ochratoxinu A a patulinu, s. 45–50, http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/reports/scf_reports_35.pdf). S ohledem na toto stanovisko je vhodné omezit jak celkový obsah aflatoxinů v potravinách (suma obsahů aflatoxinu B1, B2, G1 a G2), tak i obsah samotného aflatoxinu B1, neboť aflatoxin B1 je zdaleka nejtoxičtější sloučeninou. V případě aflatoxinu M1 v potravinách pro kojence a malé děti by případné snížení stávajícího maximálního limitu mělo být posouzeno s ohledem na vývoj analytických postupů.
(22) Pokud jde o ochratoxin A (OTA), Vědecký výbor pro potraviny přijal dne 17. září 1998 vědecké stanovisko(Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o ochratoxinu A (vydáno dne 17. září 1998), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out14_en.html). V rámci směrnice Rady 93/5/EHS ze dne 25. února 1993 o pomoci členských států Komisi a o jejich spolupráci při vědeckém zkoumání otázek týkajících se potravin(Zprávy o úkolech vědecké spolupráce, úkol 3.2.7 „Posouzení dietárního příjmu ochratoxinu A v členských státech EU“. http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/task_3-2-7_en.pdf) (SCOOP) bylo pro populaci Společenství provedeno vyhodnocení příjmu OTA v potravě(Úř. věst. L 52, 4.3.1993, s. 18.). Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal dne 4. dubna 2006 na žádost Komise aktualizované vědecké stanovisko týkající se ochratoxinu A v potravinách(Stanovisko Vědeckého výboru pro kontaminující látky v potravinovém řetězci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) vydané na žádost Komise a týkající se ochratoxinu A v potravinách, http://www.efsa.europa.eu/etc/medialib/efsa/science/contam/contam_opinions/1521.Par.0001.File.dat/contam_op_ej365_ochratoxin_a_food_en1.pdf), v němž zohlednil nové vědecké poznatky a došel k závěru, že tolerovatelný týdenní příjem (TWI) je 120 ng/kg tělesné hmotnosti.
(23) Na základě těchto stanovisek je vhodné stanovit maximální limity pro obiloviny, výrobky z obilovin, sušené hrozny révy vinné, pražená kávová zrna, víno, hroznovou šťávu a potraviny pro kojence a malé děti, jež významně přispívají k obecné expozici člověka OTA nebo k expozici ohrožených skupin spotřebitelů, jako jsou např. děti.
(24) S ohledem na stávající vědecké stanovisko EFSA se zváží vhodnost stanovení maximálního limitu OTA v potravinách, jako je sušené ovoce kromě sušených hroznů révy vinné, kakao a kakaové výrobky, koření, masné výrobky, zelená káva, pivo a lékořice, a rovněž se přehodnotí stávající maximální limity, především maximální limity OTA v sušených hroznech révy vinné a v hroznové šťávě.
(25) Pokud jde o patulin, Vědecký výbor pro potraviny na svém zasedání ze dne 8. března 2000 schválil prozatímní maximální tolerovatelný denní příjem (PMTDI) patulinu 0,4 μg/kg tělesné hmotnosti(Zápis ze 120. zasedání Vědeckého výboru pro potraviny konaného ve dnech 8.–9. března 2000 v Bruselu; zápis týkající se patulinu, http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out55_en.pdf).
(26) V roce 2001 byl v rámci směrnice 93/5/EHS proveden úkol vědecké spolupráce nazvaný „Posouzení dietárního příjmu patulinu v členských státech EU“(Zprávy o úkolech vědecké spolupráce, úkol 3.2.8 „Posouzení dietárního příjmu patulinu v členských státech EU“. http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/3.2.8_en.pdf).
(27) Na základě tohoto posouzení a s ohledem na PMTDI by měly být stanoveny maximální limity patulinu v některých potravinách, aby byla zajištěna ochrana spotřebitelů před nepřijatelnou úrovní kontaminace. S ohledem na vývoj vědeckých a technických poznatků a na provádění doporučení Komise 2003/598/ES ze dne 11. srpna 2003 o prevenci a omezování kontaminace patulinem u jablečných šťáv a jablečných šťáv používaných jako doplňky jiných nápojů(Úř. věst. L 203, 12.8.2003, s. 34.) by tyto maximální limity měly být přehodnoceny, a pokud je to nezbytné, sníženy.
(28) Pokud jde o fusariové toxiny, Vědecký výbor pro potraviny přijal několik stanovisek, která se zabývala v prosinci 1999 hodnocením deoxynivalenolu(Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o fusariových toxinech, část 1: Deoxynivalenol (DON), (vydáno dne 2. prosince 1999), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out44_en.pdf) a stanovila tolerovatelný denní příjem (TDI) 1 μg/kg tělesné hmotnosti; v červnu 2000 hodnocením zearalenonu(Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o fusariových toxinech, část 2: Zearalenon (ZEA), (vydáno dne 22. června 2000), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out65_en.pdf) a stanovila prozatímní TDI 0,2 μg/kg tělesné hmotnosti; v říjnu 2000 hodnocením fumonisinů(Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o fusariových toxinech, část 3: Fumonisin B1 (FB1) (vydáno dne 17. října 2000), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out73_en.pdf) (aktualizováno v dubnu 2003)(Aktualizované stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o fumonisinu B1, B2 a B3 (vydáno dne 4. dubna 2003) http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out185_en.pdf) a stanovila TDI 2 μg/kg tělesné hmotnosti; v říjnu 2000 hodnocením nivalenolu(Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o fusariových toxinech, část 4: Nivalenol (vydáno dne 19. října 2000), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out74_en.pdf) a stanovila prozatímní TDI 0,7 μg/kg tělesné hmotnosti; v květnu 2001 hodnocením T-2 a HT-2 toxinu(Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o fusariových toxinech Část 5: T-2 toxin a HT-2 toxin (přijato dne 30. května 2001), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out88_en.pdf) a stanovila kombinovaný prozatímní TDI 0,06 μg/kg tělesné hmotnosti a v únoru 2002 skupinovým hodnocením trichothecenů(Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o fusariových toxinech Část 6: Skupinové hodnocení T-2 toxinu, HT-2 toxinu, nivalenolu a deoxynivalenolu (přijaté dne 26. února 2002), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out123_en.pdf).
(29) V rámci směrnice 93/5/EHS byl proveden a v září 2003 dokončen úkol vědecké spolupráce nazvaný „Sběr údajů o výskytu fusariových toxinů v potravinách a posouzení jejich dietárního příjmu v členských státech EU“(Zprávy o úkolech vědecké spolupráce, úkol 3.2.10 „Sběr údajů o výskytu fusariových toxinů v potravinách a posouzení jejich dietárního příjmu v členských státech EU“, http://ec.europa.eu/food/fs/scoop/task3210.pdf).
(30) S ohledem na vědecká stanoviska a posouzení dietárního příjmu je vhodné stanovit maximální limity pro deoxynivalenol, zearalenon a fumonisiny. Pokud jde o fumonisiny, výsledky kontrol současné sklizně naznačují, že kukuřice a výrobky z kukuřice mohou být velmi vysoce kontaminovány fumonisiny, a je proto vhodné přijmout opatření, která zamezí, aby se takto nepřijatelně vysoce kontaminovaná kukuřice a výrobky z kukuřice dostávaly do potravinového řetězce.
(31) Z odhadu příjmu vyplývá, že přítomnost T-2 a HT-2 toxinu může představovat ohrožení pro veřejné zdraví. Proto je prvořadým úkolem vyvinout spolehlivou a citlivou metodu, shromáždit větší množství údajů o výskytu a provést další šetření/výzkum zaměřený na faktory podílející se na přítomnosti T-2 a HT-2 toxinu v obilovinách a výrobcích z obilovin, zejména v ovsu a výrobcích z ovsa.
(32) Pro 3-acetyldeoxynivalenol, 15-acetyldeoxynivalenol a fumonisin B3 není nutné zvažovat zvláštní opatření, neboť opatření především ohledně deoxynivalenolu a fumonisinu B1 a B2 by vzhledem k jejich společnému výskytu chránila obyvatelstvo také proti nepřijatelné expozici 3-acetyldeoxynivalenolu, 15-acetyldeoxynivalenolu a fumonisinu B3. Totéž platí o nivalenolu, který se do jisté míry vyskytuje společně s deoxynivalenolem. Navíc je míra expozice člověka nivalenolu odhadována jako výrazně nižší, než je prozatímní TDI. Pokud jde o jiné trichotheceny posuzované v rámci uvedeného úkolu vědecké spolupráce, jako je například 3-acetyldeoxynivalenol, 15-acetyldeoxynivalenol, fusarenon-X, T-2 triol, diacetoxyscirpenol, neosolaniol, monoacetoxyscirpenol a verrukol, není jejich výskyt podle omezeného množství dostupných informací častý a zjištěné úrovně jsou obvykle nízké.
(33) Na obsah fusariového toxinu mají značný vliv klimatické podmínky během růstu, a zejména v období květu. Dodržování zásad správné zemědělské praxe, která sníží rizikové faktory na minimum, může kontaminaci houbami rodu Fusarium do určité míry předejít. Doporučení Komise 2006/583/ES ze dne 17. srpna 2006 k prevenci a snižování fusariových toxinů v obilovinách a výrobcích z obilovin(Úř. věst. L 234, 29.8.2006, s. 35.) obsahuje obecné zásady prevence a snižování kontaminace fusariovými toxiny (zearalenon, fumonisiny a trichotheceny) v obilovinách, které mají být provedeny vnitrostátními zásadami správné praxe založenými na těchto obecných zásadách.
(34) Maximální limity fusariových toxinů by měly být stanoveny pro nezpracované obiloviny uváděné na trh k prvotnímu zpracování. Čištění, třídění a sušení se nepovažují za prvotní zpracování, pokud není na samotné obilné zrno vyvíjeno fyzikální působení. Loupání je třeba považovat za prvotní zpracování.
(35) Jelikož se množství fusariových toxinů, jež je z nezpracovaných obilnin odstraněno čištěním a zpracováním, může lišit, je vhodné stanovit maximální limity pro výrobky z obilovin pro konečného spotřebitele a pro hlavní potravinové složky vyrobené z obilovin, aby existovala vynutitelná právní úprava pro zajištění ochrany veřejného zdraví.
(36) U kukuřice nejsou dosud přesně známy všechny faktory, které se podílejí na tvorbě fusariových toxinů, zejména zearalenonu a fumonisinů B1 a B2. Proto je stanoveno časové období, které má umožnit provozovatelům potravinářských podniků, jež jsou součástí řetězce zpracování obilí, aby provedli šetření zaměřená na zdroje tvorby těchto mykotoxinů a na určení řídicích opatření, která je třeba podniknout k vyloučení jejich přítomnosti v co největší možné míře. Navrhuje se, aby maximální limity založené na aktuálně dostupných údajích o výskytu platily od roku 2007, pokud nebudou do té doby stanoveny žádné zvláštní maximální limity založené na nových informacích o výskytu a tvorbě uvedených toxinů.
(37) S ohledem na nízké úrovně kontaminace fusariovými toxiny zjištěné v rýži nejsou navrhovány žádné maximální limity pro rýži a výrobky z rýže.
(38) S ohledem na vývoj vědeckých a technologických poznatků o těchto toxinech v potravinách by do 1. července 2008 měl být zvážen přezkum maximálních limitů pro deoxynivalenol, zearalenon, fumonisiny B1 a B2 a rovněž by mělo být zváženo, zda je vhodné stanovit maximální úroveň pro T-2 a HT-2 toxinu v obilovinách a výrobcích z obilovin.
(39) Pokud jde o olovo, Vědecký výbor pro potraviny přijal dne 19. června 1992 stanovisko(Zprávy Vědeckého výboru pro potraviny, řada 32, Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny „Možné zdravotní riziko, jež představuje olovo v potravinách a nápojích“, s. 7–8, http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/reports/scf_reports_32.pdf), v němž schválil prozatímní tolerovatelný týdenní příjem (PTWI) 25 μg/kg tělesné hmotnosti navržený Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1986. Vědecký výbor pro potraviny dospěl ve svém stanovisku k závěru, že průměrný obsah olova v potravinách není důvodem k bezprostředním obavám.
(40) V rámci směrnice 93/5/EHS byl v roce 2004 proveden úkol vědecké spolupráce 3.2.11 nazvaný „Posouzení dietární expozice arzenu, kadmiu, olovu a rtuti v členských státech EU“(Zprávy o úkolech vědecké spolupráce, úkol 3.2.11 „Posouzení dietární expozice arzenu, kadmiu, olovu a rtuti v členských státech EU“, http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/scoop_3-2-11_heavy_metals_report_en.pdf). S ohledem na toto posouzení a na stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny je vhodné přijmout opatření k co největšímu snížení přítomnosti olova v potravinách.
(41) Pokud jde o kadmium, Vědecký výbor pro potraviny ve svém stanovisku ze dne 2. června 1995(Zprávy Vědeckého výboru pro potraviny, řada 36, Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o kadmiu, s. 67–70, http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/reports/scf_reports_36.pdf) schválil prozatímní tolerovatelný týdenní příjem (PTWI) 7 μg/kg tělesné hmotnosti a doporučil zvýšit úsilí o snížení dietární expozice kadmiu, protože potraviny jsou hlavním zdrojem příjmu kadmia u člověka. Posouzení dietární expozice bylo provedeno v rámci úkolu vědecké spolupráce 3.2.11. S ohledem na toto posouzení a na stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny je vhodné přijmout opatření k co největšímu snížení přítomnosti kadmia v potravinách.
(42) Pokud jde o rtuť, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal dne 24. února 2004 stanovisko k obsahu rtuti a methylrtuti v potravinách(Stanovisko Vědeckého výboru pro kontaminující látky v potravinovém řetězci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) vydané na žádost Komise a týkající se rtuti a methylrtuti v potravinách (přijaté dne 24. února 2004), http://www.efsa.eu.int/science/contam/contam_opinions/259/opinion_contam_01_en1.pdf) a schválil prozatímní tolerovatelný týdenní příjem 1,6 μg/kg tělesné hmotnosti. Methylrtuť je chemická forma, jež působí z hlediska zdraví největší obavy a může tvořit více než 90 % celkového množství rtuti obsažené v rybách a produktech rybolovu. S ohledem na výsledek úkolu vědecké spolupráce 3.2.11 dospěl Evropský úřad pro bezpečnost potravin k závěru, že obsah rtuti v jiných potravinách, než jsou ryby a produkty rybolovu, působí z hlediska zdraví menší obavy. V potravinách s výjimkou ryb a produktů rybolovu se rtuť vyskytuje především v jiných formách než methylrtuť, přičemž tyto jiné formy rtuti jsou považovány za méně rizikové.
(43) Vedle stanovení maximální limitů je vhodným prostředkem ochrany ohrožených skupin obyvatelstva před methylrtutí cílená informovanost spotřebitele. Na internetových stránkách Generálního ředitelství Evropské komise pro zdraví a ochranu spotřebitele bylo proto umístěno informační sdělení týkající se methylrtuti obsažené v rybách a produktech rybolovu(http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/information_note_mercury-fish_12-05-04.pdf). Doporučení určené obyvatelům vydalo v této souvislosti rovněž několik členských států.
(44) Pokud jde o anorganický cín, Vědecký výbor pro potraviny dospěl ve svém stanovisku ze dne 12. prosince 2001(Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o zvýšeném riziku, jež představuje cín obsažený v konzervovaných potravinách (přijato dne 12. prosince 2001) http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out110_en.pdf) k závěru, že anorganický cín může v množství 150 mg/kg v konzervovaných nápojích a 250 mg/kg v ostatních konzervovaných potravinách vyvolat u některých jedinců podráždění žaludku.
(45) K ochraně veřejného zdraví před tímto zdravotním rizikem je nezbytné stanovit maximální limity anorganického cínu v konzervovaných potravinách a v konzervovaných nápojích. Dokud nebudou k dispozici údaje o citlivosti kojenců a malých dětí na anorganický cín v potravinách, je na preventivním základě nutno chránit zdraví této ohrožené skupiny obyvatelstva a stanovit nižší maximální limity.
(46) Pokud jde o 3-chlorpropan-1,2-diol (3-MCPD), Vědecký výbor pro potraviny přijal dne 30. května 2001 vědecké stanovisko týkající se 3-MCPD v potravinách(Stanovisko vědeckého výboru pro potraviny o 3-chlorpropan-1,2-diolu (3-MCPD), které aktualizuje stanovisko vědeckého výboru pro potraviny z roku 1994 (přijaté dne 30. května 2001), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out91_en.pdf), jímž na základě nových vědeckých poznatků aktualizoval své stanovisko ze dne 16. prosince 1994(Zprávy Vědeckého výboru pro potraviny, řada 36, Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o 3-chlorpropan-1,2-diolu (3-MCPD), s. 31–34, http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/reports/scf_reports_36.pdf) a stanovil nový tolerovatelný denní příjem (TDI) 3-MCPD 2 μg/kg tělesné hmotnosti.
(47) V rámci směrnice 93/5/EHS byl proveden a v červnu 2004 dokončen úkol vědecké spolupráce „Sběr a shromáždění údajů o obsahu 3-MCPD a souvisejících látek v potravinách“(Zprávy o úkolech vědecké spolupráce, úkol 3.2.9 „Sběr a shromáždění údajů o obsahu 3-MCPD a souvisejících látek v potravinách“, s. 256, http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/scoop_3-2-9_final_report_chloropropanols_en.pdf). Hlavními zdroji příjmu 3-MCPD z potravin byly sójová omáčka a výrobky na bázi sójové omáčky. V některých zemích jsou významným zdrojem rovněž některé jiné potraviny požívané ve velkém množství, jako například chléb a nudle, a to z důvodu vysoké spotřeby, nikoli z důvodu vysokého obsahu 3-MCPD v těchto potravinách.
(48) V souladu s tím by měly být stanoveny maximální limity 3-MCPD v hydrolyzovaných rostlinných bílkovinách (HRB) a sójové omáčce při zohlednění rizika spojeného se spotřebou těchto potravin. Od členských států se žádá posouzení dalších potravin z hlediska výskytu 3-MCPD, aby mohla být zvážena potřeba stanovit maximální limity pro další potraviny.
(49) Pokud jde o dioxiny a PCB, Vědecký výbor pro potraviny vydal dne 30. května 2001 stanovisko o dioxinech a PCB s dioxinovým efektem v potravinách(Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o posouzení rizika dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách. Aktualizované stanovisko založené na nových vědeckých poznatcích dostupných po přijetí stanoviska Vědeckého výboru pro potraviny ze dne 22. listopadu 2000 (přijaté dne 30. května 2001), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out90_en.pdf), jímž aktualizoval své stanovisko ze dne 22. listopadu 2000(Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o posouzení rizika dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách (přijaté dne 22. listopadu 2000), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out78_en.pdf) a stanovil tolerovatelný týdenní příjem (TWI) dioxinů a PCB s dioxinovým efektem na úrovni 14 pg toxického ekvivalentu Světové zdravotnické organizace (WHO-TEQ)/kg tělesné hmotnosti.
(50) Dioxiny uvedené v tomto nařízení zahrnují skupinu 75 kongenerů polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a 135 kongenerů polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF), z nichž 17 je toxikologicky významných. Polychlorované bifenyly (PCB) zahrnují skupinu 209 různých kongenerů, které lze podle toxikologických vlastností rozdělit do dvou skupin: 12 kongenerů má podobné toxikologické vlastnosti jako dioxiny, a jsou proto často označovány jako PCB s dioxinovým efektem. Ostatní PCB nevykazují toxicitu podobnou dioxinům, mají však odlišný toxikologický profil.
(51) Každý kongener dioxinů nebo PCB s dioxinovým efektem vykazuje odlišnou úroveň toxicity. K provedení součtu toxicity těchto různých kongenerů byl zaveden pojem faktorů toxické ekvivalence (TEF), který má usnadnit hodnocení rizik a kontrolu dodržování právních předpisů. Znamená to, že analytické výsledky týkající se všech jednotlivých toxikologicky významných kongenerů ze skupiny dioxinů a PCB s dioxinovým efektem se vyjadřují pomocí kvantifikovatelné veličiny, jíž je toxický ekvivalent TCDD (TEQ).
(52) Odhady expozice při zohlednění úkolu vědecké spolupráce „Posouzení dietárního příjmu dioxinů a souvisejících PCB v členských státech EU“, dokončeného v červnu 2000(Zprávy o úkolech vědecké spolupráce, úkol 3.2.5 „Posouzení dietárního příjmu dioxinů a souvisejících PCB v členských státech EU“, http://ec.europa.eu/dgs/health_consumer/library/pub/pub08_en.pdf), naznačují, že významný podíl obyvatel Společenství má dietární příjem vyšší než tolerovatelný týdenní příjem.
(53) Ačkoli z toxikologického hlediska by každý limit měl platit jak pro dioxiny, tak pro PCB s dioxinovým efektem, v roce 2001 byly na úrovni Společenství stanoveny maximální limity pouze pro dioxiny, a nikoli pro PCB s dioxinovým efektem, protože o výskytu PCB s dioxinovým efektem bylo v té době k dispozici jen velmi málo údajů. Od roku 2001 však množství dostupných údajů o výskytu PCB s dioxinovým efektem vzrostlo, a proto byly v roce 2006 stanoveny maximální limity pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem, neboť z toxikologického hlediska je to nejvhodnější přístup. K zajištění hladkého přechodu by měly vedle nově stanovených limitů pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem zůstat po přechodné období v platnosti též stávající maximální limity pro dioxiny. Potraviny musí po toto přechodné období vyhovět jak maximálním limitům pro dioxiny, tak maximálním limitům pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem. Do 31. prosince 2008 se zváží, zda lze upustit od samostatných maximálních limitů pro dioxiny.
(54) K posílení aktivního přístupu ke snižování dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách a krmivech stanovilo doporučení Komise 2006/88/ES ze dne 6. února 2006 o snižování přítomnosti dioxinů, furanů a PCB v krmivech a potravinách(Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 26.) intervenční prahové hodnoty. Tyto intervenční prahové hodnoty slouží příslušným orgánům a provozovatelům jako nástroj k poukázání na případy, kdy je vhodné zjistit zdroj kontaminace a přijmout opatření k jeho omezení nebo odstranění. Vzhledem k tomu, že dioxiny a PCB s dioxinovým efektem mají různé zdroje, jsou stanoveny samostatné intervenční prahové hodnoty jak pro dioxiny, tak pro PCB s dioxinovým efektem. Tento přístup k aktivnímu omezení výskytu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v krmivech a potravinách a následně také platné maximální limity by ve stanovené lhůtě měly být přehodnoceny s cílem stanovit nižší limity. Proto se do 31. prosince 2008 zváží významné snížení maximální limitů pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem.
(55) Je třeba, aby provozovatelé vynaložili větší úsilí na odstraňování dioxinů, furanů a PCB s dioxinovým efektem z tuku z mořských živočichů. Významně nižší limit, který se zváží do 31. prosince 2008, bude založen na technických možnostech nejúčinnějšího procesu dekontaminace.
(56) Pokud jde o stanovení maximálních limitů pro další potraviny do 31. prosince 2008, zvláštní pozornost bude věnována nutnosti stanovit samostatné nižší maximální limity pro dioxiny a PCB s dioxinovým účinkem v potravinách pro kojence a malé děti, a to s ohledem na výsledky monitorování získané prostřednictvím programů pro monitorování dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách pro kojence a malé děti v letech 2005, 2006 a 2007.
(57) Pokud jde o polycyklické aromatické uhlovodíky, Vědecký výbor pro potraviny dospěl ve svém stanovisku ze dne 4. prosince 2002(Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o rizicích polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách pro lidské zdraví (vydáno dne 4. prosince 2002) http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out153_en.pdf) k závěru, že řada polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) jsou genotoxické karcinogeny. Společný výbor odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (JECFA) provedl v roce 2005 posouzení rizika PAU a určil hranice expozice (MOE) pro PAU jako vodítko při určování sloučenin, jež jsou genotoxické i karcinogenní(Hodnocení některých kontaminujících látek v potravinách – zpráva Společného výboru odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky. Šedesáté čtvrté zasedání, Řím, 8.–17. února 2005, s. 1–6 a s. 61–81. Technická zpráva Světové zdravotnické organizace, řada 930, 2006 – WHO Technical Report Series, No. 930, 2006 – http://whqlibdoc.who.int/trs/WHO_TRS_930_eng.pdf).
(58) Podle Vědeckého výboru pro potraviny lze benzo[a]pyren využít jako indikátor výskytu a účinku karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách, včetně benzo[a]antracenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[j]fluorantenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[ghi]perylenu, chrysenu, cyclopenta[cd]pyrenu, dibenzo[a,h]antracenu, dibenzo[a,e]pyrenu, dibenzo[a,h]pyrenu, dibenzo[a,i]pyrenu, dibenzo[a,l]pyrenu, indeno[1,2,3-cd]pyrenu a 5-methylchrysenu. Aby se při příštím přezkoumání vědělo, zda je vhodné nadále využívat benzo[a]pyren jako indikátor, je třeba provést další analýzy příslušných podílů těchto polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách. Rovněž by měl být s ohledem na doporučení JECFA analyzován benzo[c]fluoren.
(59) Potraviny mohou být kontaminovány polycyklickými aromatickými uhlovodíky během uzení, zahřívání nebo sušení, kdy může dojít k přímému kontaktu potravin s produkty spalování. Znečištění životního prostředí může rovněž způsobit kontaminaci polycyklickými aromatickými uhlovodíky, zvláště v případě ryb a produktů rybolovu.
(60) V rámci směrnice 93/5/EHS byl v roce 2004 proveden samostatný úkol vědecké spolupráce „Sběr údajů o výskytu polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách“(Zprávy o úkolech vědecké spolupráce, úkol 3.2.12 „Sběr údajů o výskytu polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách“, http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/scoop_3-2-12_final_report_pah_en.pdf). Vysoký výskyt byl zjištěn v sušeném ovoci, olivovém oleji z pokrutin, uzených rybách, oleji z hroznových jader, uzených masných výrobcích, živých mlžích, koření/omáčkách a chuťových přísadách.
(61) V zájmu ochrany veřejného zdraví je nezbytné stanovit maximální limity benzo[a]pyrenu v některých potravinách, které obsahují tuky a oleje, a v potravinách, u kterých uzení nebo sušení může způsobit vysokou úroveň kontaminace. Maximální limity jsou nezbytné rovněž u potravin, zejména u ryb a produktů rybolovu, u nichž vysokou úroveň kontaminace může vyvolat znečištění životního prostředí, například v důsledku úniku ropy z lodí.
(62) V některých potravinách, například v sušeném ovoci a potravinových doplňcích, byl zjištěn benzo[a]pyren, ovšem dostupné údaje jednoznačně neprokazují, jaké limity jsou rozumně dosažitelné. Ke zjištění, jaké limity jsou v těchto potravinách rozumně dosažitelné, je třeba dalšího šetření. V mezidobí se použijí maximální limity pro benzo[a]pyren v příslušných potravinových složkách, např. v olejích a tucích užívaných v potravinových doplňcích.
(63) Maximální limity polycyklických aromatických uhlovodíků a vhodnost stanovení maximálního limitu PAU v kakaovém máslu je třeba přezkoumat do 1. dubna 2007 s ohledem na pokrok ve vědeckých a technologických poznatcích o výskytu benzo[a]pyrenu a dalších karcinogenních PAU v potravinách.
(64) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Obecná ustanovení

1. Potraviny uvedené v příloze se neuvedou na trh, pokud obsahují některou kontaminující látku uvedenou v příloze v množství, jež přesahuje maximální limit stanovený přílohou.

2. Maximální limity stanovené v příloze se uplatní na jedlou část dané potraviny, nestanoví-li uvedená příloha jinak.

Článek 2

Sušené, naředěné, zpracované a vícesložkové potraviny

1. Při uplatnění maximálních limitů stanovených v příloze na potraviny, které jsou sušené, naředěné, zpracované nebo složené z více než jedné složky, je nutno vzít v úvahu:

a) změny koncentrace kontaminující látky způsobené sušením nebo ředěním;

b) změny koncentrace kontaminující látky způsobené zpracováním;

c) relativní podíly složek ve výrobku;

d) analytickou mez kvantifikace.

2. Při provádění úředních kontrol poskytne provozovatel potravinářského podniku příslušnému orgánu zvláštní faktory koncentrace a ředění pro dotčené operace sušení, ředění, zpracování nebo mísení nebo pro dotčené sušené, naředěné, zpracované nebo vícesložkové potraviny a rovněž poskytne odůvodnění jejich použití.

Pokud provozovatel potravinářského podniku neposkytne nezbytné údaje o faktorech koncentrace nebo ředění nebo pokud příslušný úřad shledá tento faktor s ohledem na poskytnuté odůvodnění nevhodným, stanoví tento faktor příslušný úřad sám na základě dostupných informací a s cílem maximální ochrany veřejného zdraví.

3. Odstavec 1 a 2 se použije, pokud nejsou pro tyto sušené, naředěné, zpracované a vícesložkové výrobky stanoveny maximální limity Společenství.

4. Pokud právní předpisy Společenství nestanoví zvláštní maximální limity pro potraviny určené pro kojence a malé děti, členské státy mohou stanovit přísnější limity.

Článek 3

Zákaz týkající se použití, mísení a detoxikace

1. Potraviny, které nesplňují maximální limity stanovené v příloze, se nepoužijí jako potravinové složky.

2. Potraviny, které splňují maximální limity stanovené v příloze, se nemísí s potravinami, jež tyto maximální limity překračují.

3. Potraviny, které jsou podrobeny třídění nebo jiné metodě fyzikálního ošetření snižující úrovně kontaminace, se nemísí s potravinami určenými k přímé lidské spotřebě nebo s potravinami určenými k použití jako potravinová složka.

4. Potraviny obsahující kontaminující látky uvedené v oddílu 2 přílohy (mykotoxiny) nelze záměrně detoxikovat chemickým ošetřením.

Článek 4

Zvláštní ustanovení pro jádra podzemnice olejné, ostatní olejnatá semena, skořápkové plody, sušené ovoce, rýži a kukuřici

Jádra podzemnice olejné, ostatní olejnatá semena, skořápkové plody, sušené ovoce, rýže a kukuřice, jež nesplňují příslušné maximální limity aflatoxinů stanovené v bodech 2.1.5, 2.1.6, 2.1.7, 2.1.8, 2.1.10 a 2.1.11 přílohy, mohou být uvedeny na trh za předpokladu, že tyto potraviny:

a) nejsou určeny k přímé lidské spotřebě nebo k použití jako potravinová složka;

b) splňují příslušné maximální limity stanovené v bodech 2.1.1, 2.1.2, 2.1.3, 2.1.4, 2.1.9 a 2.1.12 přílohy;

c) jsou podrobeny ošetření zahrnujícímu třídění nebo jiné fyzikální ošetření a po tomto ošetření nejsou překročeny maximální limity stanovené v bodech 2.1.5, 2.1.6, 2.1.7, 2.1.8, 2.1.10 a 2.1.11 přílohy, přičemž toto ošetření nezanechá jiná zdraví škodlivá rezidua;

d) jsou zřetelně označeny, pokud jde o jejich použití, a je na nich uvedeno označení „výrobek musí být před použitím k lidské spotřebě nebo před použitím jako potravinová složka vytříděn nebo jinak fyzikálně ošetřen za účelem snížení kontaminace aflatoxiny“. Toto označení se uvede na štítku každého jednotlivého sáčku, krabice atd. a na originálu průvodního dokladu. Na každém jednotlivém sáčku, krabici atd. zásilky a na originálu průvodního dokladu se nesmazatelně označí identifikační kód zásilky/označení šarže.

Článek 5

Zvláštní ustanovení pro jádra podzemnice olejné, ostatní olejnatá semena, produkty z nich vyrobené a obiloviny

Na štítku každého jednotlivého sáčku, krabice atd. a na originálu průvodního dokladu musí být uvedeno jasné označení způsobu použití. Průvodní doklad musí obsahovat identifikační kód zásilky, jenž jej jednoznačně pojí se zásilkou a jenž je rovněž uveden na každém jednotlivém sáčku, krabici atd. zásilky. Dále musí být obchodní činnost příjemce zásilky uvedená na průvodním dokladu slučitelná s uvedeným způsobem použití.
Pokud chybí jasné označení, že produkty nemají být použity k lidské spotřebě, vztahují se maximální limity uvedené v bodech 2.1.5 a 2.1.11 přílohy na všechna jádra podzemnice olejné, ostatní olejnatá semena, produkty z nich vyrobené a obiloviny uvedené na trh.
Pokud jde o výjimku týkající se jader podzemnice olejné a ostatních olejnatých semen na drcení a uplatňování maximálních limitů uvedených v bodě 2.1.1 přílohy, výjimka se uplatňuje pouze na zásilky, které jsou zřetelně označeny, pokud jde o jejich určení, a je na nich uvedena poznámka „produkt určený na drcení na výrobu rafinovaného rostlinného oleje“. Toto označení se uvede na štítku každého jednotlivého sáčku, krabice atd. a na průvodním dokladu/dokladech. Konečným místem určení musí být drtírna.

Článek 6

Zvláštní ustanovení pro hlávkový salát

Není-li hlávkový salát pěstovaný pod ochranným krytem (skleníkový salát) označen jako skleníkový salát, použijí se maximální limity stanovené v příloze pro salát pěstovaný na otevřených plochách (polní salát).

Článek 7

Odchylky

1. Odchylně od ustanovení článku 1 mohou Belgie, Irsko, Nizozemsko a Spojené království do 31. prosince 2008 udělovat povolení uvádět na trh čerstvý špenát vypěstovaný a určený ke spotřebě na jejich území a obsahující množství dusičnanů vyšší než maximální limity stanovené v bodě 1.1 přílohy.

2. Odchylně od ustanovení článku 1 mohou Irsko a Spojené království do 31. prosince 2008 udělovat povolení uvádět na trh čerstvý hlávkový salát vypěstovaný a určený ke spotřebě na jejich území a sklízený v průběhu roku a obsahující množství dusičnanů vyšší než maximální limity stanovené v bodě 1.3 přílohy.

3. Odchylně od ustanovení článku 1 může Francie do 31. prosince 2008 udělovat povolení uvádět na trh čerstvý hlávkový salát vypěstovaný a určený ke spotřebě na jejím území a sklízený od 1. října do 31. března a obsahující množství dusičnanů vyšší než maximální limity stanovené v bodě 1.3 přílohy.

4. Odchylně od ustanovení článku 1 mohou Finsko, Švédsko a Lotyšsko udělovat povolení uvádět na vlastní trh uloveného volně žijícího lososa obecného (Salmo salar) a produkty z něj, pocházející z oblasti Baltského moře a určené ke spotřebě na jejich území, s obsahem dioxinů a/nebo PCB s dioxinovým efektem a/nebo PCB bez dioxinového efektu vyšším než maximální limity stanovené v bodě 5.3 přílohy za předpokladu, že existuje systém zajišťující plnou informovanost spotřebitelů o stravovacích doporučeních týkajících se omezení konzumace uloveného volně žijícího lososa obecného z oblasti Baltského moře a produktů z něj určitými ohroženými skupinami populace s cílem vyhnout se možnému zdravotnímu riziku.

Finsko, Švédsko a Lotyšsko budou nadále provádět nezbytná opatření, která zajistí, aby ulovený volně žijící losos obecný a produkty z něj, které nejsou v souladu s bodem 5.3 přílohy, nebyly uváděny na trh v jiných členských státech.

Finsko, Švédsko a Lotyšsko podají každoročně Komisi zprávu o opatřeních přijatých k účinnému informování určitých ohrožených skupin populace o stravovacích doporučeních a k zajištění toho, aby ulovený volně žijící losos obecný a produkty z něj, které nesplňují maximální limity, nebyly uváděny na trh v jiných členských státech. Doloží také účinnost těchto opatření.

5. Odchylně od ustanovení článku 1 mohou Finsko a Švédsko udělovat povolení uvádět na vlastní trh uloveného volně žijícího sledě obecného přesahujícího 17 cm (Clupea harengus), uloveného volně žijícího sivena (Salvelinus spp.), ulovenou volně žijící mihuli říční (Lampetra fluviatilis) a uloveného volně žijícího pstruha obecného (Salmo trutta) a produkty z nich, pocházející z oblasti Baltského moře a určené ke spotřebě na jejich území, s obsahem dioxinů a/nebo PCB s dioxinovým efektem a/nebo PCB bez dioxinového efektu vyšším než maximální limity stanovené v bodě 5.3 přílohy za předpokladu, že existuje systém zajišťující plnou informovanost spotřebitelů o stravovacích doporučeních týkajících se omezení konzumace uloveného volně žijícího sledě obecného přesahujícího 17 cm, uloveného volně žijícího sivena, ulovené volně žijící mihule říční a uloveného volně žijícího pstruha obecného z oblasti Baltského moře a produktů z nich určitými ohroženými skupinami populace s cílem vyhnout se možnému zdravotnímu riziku.

Finsko a Švédsko budou nadále provádět nezbytná opatření, která zajistí, aby ulovený volně žijící sleď obecný přesahující 17 cm, ulovený volně žijící siven, ulovená volně žijící mihule říční a ulovený volně žijící pstruh obecný a produkty z nich, které nejsou v souladu s bodem 5.3 přílohy, nebyly uváděny na trh v jiných členských státech.

Finsko a Švédsko podají každoročně Komisi zprávu o opatřeních přijatých k účinnému informování určitých ohrožených skupin populace o stravovacích doporučeních a k zajištění toho, aby ryby a rybí produkty, které nesplňují maximální limity, nebyly uváděny na trh v jiných členských státech. Doloží také účinnost těchto opatření.

6. Odchylně od článku 1 mohou níže uvedené členské státy povolit uvádět na svůj trh níže uvedené tradičně uzené maso a uzené masné výrobky, které byly vyuzeny na jejich území a jsou určeny ke spotřebě na jejich území, s limity polycyklických aromatických uhlovodíků přesahujícími limity stanovené v bodě 6.1.4 přílohy, pokud uvedené výrobky splňují maximální limity platné před 1. zářím 2014, tj. 5,0 μg/kg pro benzo[a]pyren a 30,0 μg/kg pro sumu benzo[a]pyrenu, benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluoranthenu a chrysenu:

  • Irsko, Chorvatsko, Kypr, Španělsko, Polsko a Portugalsko: tradičně uzené maso a masné výrobky,

  • Lotyšsko: tradičně uzené vepřové maso, kuřecí maso uzené za tepla, uzenky a salámy uzené za tepla a maso volně žijící zvěře uzené za tepla,

  • Slovenská republika: solené tradičně uzené maso, tradičně uzená slanina, tradičně uzená klobása, přičemž „tradičně uzeným“ se rozumí tvorba kouře spalováním dřeva (dřevěných polen, dřevěných pilin, dřevěných štěpků) v udírně,

  • Finsko: tradičně za tepla uzené maso a masné výrobky,

  • Švédsko: maso a masné výrobky uzené nad žhavým dřevem nebo jinými rostlinnými materiály.

Uvedené členské státy a dotčení provozovatelé potravinářských podniků nadále monitorují přítomnost polycyklických aromatických uhlovodíků v tradičně uzeném mase a uzených masných výrobcích uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce a zajistí, aby se pokud možno uplatňovaly správné postupy uzení, aniž by docházelo ke ztrátě typických organoleptických vlastností uvedených výrobků.

7. Odchylně od článku 1 mohou níže uvedené členské státy povolit uvádět na svůj trh níže uvedené tradičně uzené ryby a uzené produkty rybolovu, které byly vyuzeny na jejich území a jsou určeny ke spotřebě na jejich území, s limity polycyklických aromatických uhlovodíků přesahujícími limity stanovené v bodě 6.1.5 přílohy, pokud uvedené uzené výrobky splňují maximální limity platné před 1. zářím 2014, tj. 5,0 μg/kg pro benzo[a]pyren a 30,0 μg/kg pro sumu benzo[a]pyrenu, benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluoranthenu a chrysenu:

  • Lotyšsko: tradičně za tepla uzené ryby,

  • Finsko: tradičně za tepla uzené malé ryby a produkty rybolovu z malých ryb,

  • Švédsko: ryby a produkty rybolovu uzené nad žhavým dřevem nebo jinými rostlinnými materiály.

Uvedené členské státy a dotčení provozovatelé potravinářských podniků nadále monitorují přítomnost polycyklických aromatických uhlovodíků v tradičně uzených rybách a uzených produktech rybolovu uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce a zajistí, aby se pokud možno uplatňovaly správné postupy uzení, aniž by docházelo ke ztrátě typických organoleptických vlastností uvedených výrobků.

Článek 8

Odběr vzorků a analýza

Odběr vzorků a analýza prováděné při úřední kontrole maximálních limitů stanovených v příloze se provádějí v souladu s nařízeními Komise (ES) č. 1882/2006(Viz strana 25 v tomto čísle Úředního věstníku.), (ES) č. 401/2006(Úř. věst. L 70, 9.3.2006, s. 12.) a (ES) č. 1883/2006(Viz strana 32 v tomto čísle Úředního věstníku.) a směrnicemi Komise 2001/22/ES(Úř. věst. L 77, 16.3.2001, s. 14. Směrnice pozměněně směrnici 2005/4/ES (Úř. věst. L 19, 21.1.2005, s. 50).), 2004/16/ES(Úř. věst. L 42, 13.2.2004, s. 16.) a 2005/10/ES(Úř. věst. L 34, 8.2.2005, s. 15.).

Článek 9

Monitorování a předkládání zpráv

1. Členské státy monitorují množství dusičnanů v zelenině, která je může obsahovat ve významném množství, zejména v zelené listové zelenině, a výsledky pravidelně sdělují úřadu EFSA.

2. Členské státy předávají Komisi souhrn zjištění týkajících se aflatoxinů získaných podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 884/2014(Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014 ze dne 13. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009 (Úř. věst. L 242, 14.8.2014, s. 4).), přičemž jednotlivé údaje o výskytu předávají členské státy úřadu EFSA.

3. Členské státy a profesní organizace zúčastněných stran každoročně předloží Komisi výsledky provedených šetření a informace o pokroku při používání preventivních opatření pro zamezení kontaminace deoxynivalenolem, zearalenonem, fumonisiny B1 and B2, T-2 a HT-2 toxinem. Komise dá tyto výsledky k dispozici členským státům. Související údaje o výskytu se předávají úřadu EFSA.

4. Členské státy a zúčastněné strany oznámí Komisi do 1. ledna 2023 výsledky provedených šetření a pokrok při používání preventivních opatření pro zamezení kontaminace námelovými sklerocii a námelovými alkaloidy v žitu a mlýnských výrobcích ze žita a námelovými alkaloidy v mlýnských výrobcích z ječmene, pšenice, špaldy a ovsa.

Členské státy a zúčastněné strany do databáze úřadu EFSA pravidelně předávají údaje o námelových sklerociích a námelových alkaloidech v žitu a mlýnských výrobcích ze žita a o námelových alkaloidech v mlýnských výrobcích z ječmene, pšenice, špaldy a ovsa.

5. Úřadu EFSA se mohou oznamovat rovněž údaje shromážděné členskými státy a profesními organizacemi zúčastněných stran, jež se týkají výskytu jiných kontaminujících látek než těch, které jsou uvedeny v odstavcích 1 až 4.

6. Údaje o výskytu se úřadu EFSA předávají v jím stanoveném formátu pro předávání údajů v souladu s požadavky uvedenými v jeho pokynech o standardním popisu vzorku (SSD) u potravin a krmiv(http://www.efsa.europa.eu/en/datex/datexsubmitdata.htm) a v souladu s dalšími konkrétními požadavky úřadu EFSA na podávání zpráv pro určité kontaminující látky. Údaje o výskytu od profesních organizací zúčastněných stran lze úřadu EFSA v případě potřeby předat ve zjednodušeném formátu pro předávání údajů, stanoveném úřadem EFSA.

Článek 10

Zrušení

Nařízení (ES) č. 466/2001 se zrušuje.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 11

Přechodná opatření

Toto nařízení se nevztahuje na produkty, jež byly uvedeny na trh před daty uvedenými v písmenech a) až f) v souladu s ustanoveními použitelnými k příslušnému datu:

a) 1. července 2006, pokud jde o maximální limity pro deoxynivalenol a zearalenon stanovené v bodech 2.4.1, 2.4.2, 2.4.4, 2.4.5, 2.4.6, 2.4.7, 2.5.1, 2.5.3, 2.5.5 a 2.5.7 přílohy;

b) 1. října 2007, pokud jde o maximální limity pro deoxynivalenol a zearalenon stanovené v bodech 2.4.3, 2.4.8, 2.4.9, 2.5.2, 2.5.4, 2.5.6, 2.5.8, 2.5.9 a 2.5.10 přílohy;

c) 1. října 2007, pokud jde o maximální limity pro fumonisiny B1 a B2 stanovené v bodě 2.6 přílohy;

d) 4. listopadu 2006, pokud jde o maximální limity pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem stanovené v bodě 5 přílohy;

e) 1. ledna 2012, pokud jde o maximální limity pro PCB bez dioxinového efektu stanovené v oddíle 5 přílohy;

f) 1. ledna 2015, pokud jde o maximální limit pro ochratoxin A v Capsicum spp. stanovený v bodě 2.2.11 přílohy.

Prokázání toho, kdy byly produkty uvedeny na trh, je úkolem hospodářského subjektu v potravinářském odvětví.

Článek 12

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. března 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA

Maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách

(Tento maximální limit musí být přezkoumán před 1. lednem 2016 s ohledem na informace o expozici citrininu z jiných potravin a na aktualizované informace o toxicitě citrininu, zejména pokud jde o karcinogenitu a genotoxicitu.)(Tento maximální limit odkazuje na limit kyseliny erukové vztažený na celkový obsah mastných kyselin v tukové složce potraviny.)(Odběr vzorků se provádí podle bodu B přílohy I nařízení Komise (ES) č. 401/2006 (Úř. věst. L 70, 9.3.2006, s. 12). Analýza se provádí mikroskopickým vyšetřením.)(Suma 12 námelových alkaloidů: ergokristin/ergokristinin; ergotamin/ergotaminin; ergokryptin/ergokryptinin; ergometrin/ergometrinin; ergosin/ergosinin; ergokornin/ergokorninin.)(Před 1. červencem 2017 je pro tyto příslušné kategorie potravin třeba zvážit přiměřené a dosažitelné maximální limity, kterými se zajistí vysoká úroveň ochrany lidského zdraví.)(Tropanové alkaloidy, na něž se odkazuje, jsou atropin a skopolamin. Atropin je racemická směs (–)-hyoscyaminu a (+)-hyoscyaminu, přičemž pouze (–)-enantiomer hyoscyaminu vykazuje anticholinergické účinky. Vzhledem k tomu, že z analytických důvodů není vždy možné rozlišit enantiomery hyoscyaminu, jsou maximální limity stanoveny pro atropin a skopolamin.)(Rostlinné přípravky jsou přípravky získané z rostlin (např. celých rostlin, jejich částí, nasekaných nebo nařezaných rostlin) různými postupy (např. lisováním, vymačkáním, extrakcí, frakcionací, destilací, koncentrováním, sušením a fermentací). Tato definice zahrnuje rozdrcené nebo rozmělněné rostliny, části rostlin, řasy, houby, lišejníky, tinktury, extrakty, silice (kromě rostlinných olejů uvedených v bodě 6.1.1), vylisované šťávy a zpracované výluhy.)(Maximální limit se nepoužije na doplňky stravy obsahující rostlinné oleje. Rostlinné oleje používané jako složka v doplňcích stravy by měly splňovat maximální limity stanovené v bodě 6.1.1.)(Podle definice v části VIII přílohy VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).)(„Výživou pro malé děti“ se rozumí mléčné nápoje a podobné výrobky na bázi bílkovin určené pro malé děti. Tyto výrobky nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 609/2013 (zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o výživě pro malé děti (COM(2016) 0169 final) (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52016DC0169&qid=1559628885154&from=CS).)(Pro rybí tuk a tuky z dalších mořských živočichů a výživu pro malé děti se maximální limity použijí ode dne 1. ledna 2021.)(Maximální limity se použijí od 1. ledna 2021.)(Oleje a tuky použité jako složka směsi musí splňovat maximální limit stanovený pro olej a tuk. Proto nesmí suma 3-monochlorpropandiolu (3-MCPD) a esterů 3-MCPD s mastnými kyselinami, vyjádřeno jako 3-MCPD, ve směsi překročit limit vypočtený v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1881/2006. V případě, že kvantitativní složení není příslušnému orgánu a provozovateli potravinářského podniku, který směs nevyrábí, známo, nesmí suma 3-MCPD a esterů 3-MCPD s mastnými kyselinami, vyjádřeno jako 3-MCPD, ve směsi v žádném případě překročit 2 500 μg/kg.)(Je-li výrobek směsí různých olejů nebo tuků stejného nebo různého botanického původu, maximální limit se použije pro směs. Oleje a tuky použité jako složka směsi musí splňovat maximální limit stanovený pro olej a tuk v bodě 4.3.1.)(Maximální limit, který má být přezkoumán za účelem jeho snížení do 2 let od data podání žádosti.)(Pokud jde o ovoce, zeleninu a obiloviny, odkazuje se na potraviny uvedené v příslušné kategorii podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1). To mimo jiné znamená, že pohanka (Fagopyrum spp.) je zahrnuta do „obilovin“ a výrobky z pohanky jsou zahrnuty do „výrobků z obilovin“. Maximální limit pro ovoce se nevztahuje na ořechy.)(Maximální limity se nevztahují na čerstvý špenát, jenž je určen ke zpracování a jenž je přímo z pole dopravován volně ložený do zpracujícího závodu.)(Potraviny uvedené v této kategorii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 35).)(Maximální limity se vztahují na výrobky připravené k použití (prodávané jako takové nebo rekonstituované podle pokynů výrobce).)(Maximální limity se vztahují na jedlé části jader podzemnice olejné a skořápkových plodů. Při analýze jader podzemnice olejné a skořápkových plodů „ve skořápce“ se má při výpočtu obsahu aflatoxinů za to, že veškerá kontaminace je obsažena v jedlé části, s výjimkou para ořechů.)(Potraviny uvedené v této kategorii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22).)(Maximální limit se vztahuje na sušinu. Sušina je určena v souladu s nařízením (ES) č. 401/2006.)(Potraviny uvedené v této kategorii podle směrnice Komise 2006/141/ES (Úř. věst. L 401, 30.12.2006, s. 1).)(Potraviny uvedené v této kategorii podle směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely (Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 29).)(Maximální limit se v případě mléka a mléčných výrobků vztahuje na výrobky připravené k použití (prodávané jako takové nebo rekonstituované podle pokynů výrobce) a v případě jiných produktů než mléka a mléčných výrobků se vztahují na sušinu. Sušina je určena v souladu s nařízením (ES) č. 401/2006.)(Víno a šumivá vína podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).)(Maximální limit se vztahuje na produkty vyprodukované po sklizni z roku 2005.)(Potraviny uvedené v této kategorii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14). Maximální limit OTA pro tyto nápoje závisí na podílu vína a/nebo hroznového moštu v hotovém výrobku.)(Potraviny uvedené v této kategorii podle směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 58).)(Potraviny uvedené v této kategorii podle nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (Úř. věst. L 160, 12.6.1989, s. 1), naposledy pozměněného Protokolem o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie.)(Kojenci a malé děti podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 35).)(Pro účely uplatňování maximálních limitů deoxynivalenolu, zearalenonu, T-2 a HT-2 toxinu stanovených v bodech 2.4, 2.5 a 2.7 není rýže zahrnuta do „obilovin“ a výrobky z rýže nejsou zahrnuty do „výrobků z obilovin“.)(Maximální limit se vztahuje na nezpracované obiloviny uváděné na trh před prvotním zpracováním. V případě integrovaných systémů výroby a zpracování se maximální limit vztahuje na fázi výrobního řetězce předcházející prvotnímu zpracování. Integrovanými systémy výroby a zpracování se rozumí systémy, kde se všechny zdrojové šarže obilovin čistí, třídí a zpracovávají ve stejném zařízení. Sušení a čištění, včetně třídění (v případě potřeby třídění podle barvy) a odírání, se nepovažují za „prvotní zpracování“, pokud celé zrno zůstane neporušené. Odíráním se rozumí čištění obilovin důkladným kartáčováním nebo drhnutím v kombinaci s odstraněním prachu (např. odsáváním). Jestliže se v případě výskytu námelových sklerocií použije odírání, musí obiloviny před zahájením odírání nejdříve projít fází čištění.)(Maximální limit se vztahuje na obiloviny sklizené a nakoupené počínaje hospodářským rokem 2005/2006 v souladu s nařízením Komise (ES) č. 824/2000 ze dne 19.dubna 2000, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin (Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 31) naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1068/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 65).)(Maximální limit je platný od 1. října 2007.)(Do této kategorie spadají také obdobné, jinak označené produkty, jako například mouka semolina z tvrdé pšenice.)(Těstoviny (v suchém stavu) znamenají těstoviny s obsahem vody přibližně 12 %.)(Maximální limit je platný od 1.října 2007.)(Ryby uvedené v této kategorii jsou definovány podle kategorie a) s výjimkou rybích jater kódu KN 03027000 ze seznamu v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22), naposledy pozměněné Aktem o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie a úpravami smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33). V případě sušených, naředěných, zpracovaných a/nebo vícesložkových potravin se použije čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 2.)(Je-li určena ke konzumaci celá ryba, vztahuje se maximální limit na celou rybu.)(Potraviny spadající do kategorie c) a i) ze seznamu v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1), v příslušných případech (druhy podle příslušného záznamu). V případě sušených, naředěných, zpracovaných a/nebo vícesložkových potravin se použije čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 2. V případě hřebenatky kuchyňské (Pecten maximus) se maximální limit vztahuje pouze na přitahovač a gonádu.)(Maximální limit se vztahuje na ovoce nebo zeleninu po umytí a po oddělení jedlé části.)(Maximální limit se vztahuje na produkty vyprodukované po sklizni ovoce z roku 2001.)(Maximální limit se vztahuje na produkt při jeho prodeji.)(Maximální limit se udává pro tekutý výrobek obsahující 40 % sušiny, což odpovídá maximálnímu limitu 50 μg/kg v sušině. Limity se upraví proporcionálně podle obsahu sušiny ve výrobcích.)(Dioxiny (suma polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) vyjádřená v toxickém ekvivalentu Světové zdravotnické organizace (WHO) za použití faktorů toxické ekvivalence WHO (WHO-TEF)) a suma dioxinů a PCB s dioxinovým efektem (suma PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů (PCB) vyjádřená v toxickém ekvivalentu WHO za použití WHO-TEF). WHO-TEF pro posouzení rizik pro lidské zdraví jsou založeny na závěrech ze setkání odborníků Mezinárodního programu chemické bezpečnosti (IPCS) Světové zdravotnické organizace (WHO) pořádaného v Ženevě v červnu 2005 (Martin van den Berg et al., The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds. Toxicological Sciences 93(2), s. 223–241 (2006)).Dibenzo-p-dioxiny („PCDD“)2,3,7,8-TCDD11,2,3,7,8-PeCDD11,2,3,4,7,8-HxCDD0,11,2,3,6,7,8-HxCDD0,11,2,3,7,8,9-HxCDD0,11,2,3,4,6,7,8-HpCDD0,01OCDD0,0003Dibenzofurany („PCDF“)2,3,7,8-TCDF0,11,2,3,7,8-PeCDF0,032,3,4,7,8-PeCDF0,31,2,3,4,7,8-HxCDF0,11,2,3,6,7,8-HxCDF0,11,2,3,7,8,9-HxCDF0,12,3,4,6,7,8-HxCDF0,11,2,3,4,6,7,8-HpCDF0,011,2,3,4,7,8,9-HpCDF0,01OCDF0,0003PCB „s dioxinovým efektem“ Non-ortho PCB + Mono-ortho PCBNon-ortho PCBPCB 770,0001PCB 810,0003PCB 1260,1PCB 1690,03Mono-ortho PCBPCB 1050,00003PCB 1140,00003PCB 1180,00003PCB 1230,00003PCB 1560,00003PCB 1570,00003PCB 1670,00003PCB 1890,00003
KongenerHodnota TEF
Použité zkratky: „T“ = tetra; „Pe“ = penta; „Hx“ = hexa; „Hp“ = hepta; „O“ = okta; „CDD“ = chlordibenzodioxin; „CDF“ = chlordibenzofuran; „CB“ = chlorbifenyl.)
(Horní meze koncentrací: horní meze koncentrací se vypočítají tak, že všechny koncentrace různých kongenerů, které jsou nižší než mez kvantifikace se určí jako rovny této mezi kvantifikace.)(Maximální limit vztažený na tuk se nepoužije pro potraviny obsahující < 2 % tuku. Pro potraviny obsahující méně než 2 % tuku se použije maximální limit vztažený na celý produkt odpovídající potravině s obsahem 2 % tuku, který se vypočte z maximálního limitu vztaženého na tuk pomocí následujícího vzorce: Maximální limit vztažený na celý produkt pro potraviny obsahující méně než 2 % tuku = maximální limit vztažený na tuk pro uvedené potraviny × 0,02.)(Potraviny uvedené v této kategorii podle a), b), c), e) a f) ze seznamu v článku 1 nařízení (ES) č. 104/2000, s výjimkou rybích jater uvedených v bodě 5.11.)(Benzo[a]pyren, jehož maximální limity jsou uvedeny v seznamu, se používá jako indikátor výskytu a účinku karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků. Tato opatření proto plně harmonizují předpisy, které se týkají polycyklických aromatických uhlovodíků v uvedených potravinách, ve všech členských státech.)(Potraviny uvedené v této kategorii podle kategorií b), c) a i) ze seznamu v příloze I nařízení (EU) č. 1379/2013.)(Výjimka se týká pouze kukuřice, u které je zřejmé, např. na základě označování, místo určení, že je určena pouze k použití v procesu mokrého mletí (výroba škrobu).)(V případě konzervovaných rybích jater se maximální limit vztahuje na veškerý jedlý obsah konzervy.)(Maximální limit se vztahuje na příslušné doplňky stravy při prodeji.)(Olejnatá semena kódů KN 1201, 1202, 1203, 1204, 1205, 1206, 1207 a odvozené produkty KN 1208; semena melounu spadají pod kód ex120799.)(V případě odvozených/zpracovaných výrobků z nich a odvozených/zpracovaných výhradně nebo téměř výhradně z příslušných skořápkových plodů se maximální limity stanovené pro příslušné skořápkové plody vztahují také na odvozené/zpracované výrobky. V ostatních případech se čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 vztahují na odvozené/zpracované výrobky z nich.)(Maximální limit se použije na čistý neředěný výtažek, přičemž 1 kg výtažku se získá ze 3–4 kg kořenu lékořice.)(Maximální limit pro listovou zeleninu se nevztahuje na čerstvé bylinky (spadající pod číselný kód 0256000 v příloze I nařízení (ES) č. 396/2005).)(Svalovina z koncových částí a břicha. Tato definice nezahrnuje hlavohruď korýšů. V případě krabů a krabům příbuzných korýšů (Brachyura a Anomura): svalovina z koncových částí.)(Dolní meze koncentrací se vypočítají za předpokladu, že veškeré hodnoty všech čtyř látek, které jsou nižší než mez kvantifikace, jsou rovny nule.)(Maso a masné produkty, které byly vystaveny tepelnému ošetření, jež může vést k tvorbě PAU, tj. výhradně grilování a rožnění.)(V případě konzervovaného produktu se analýza provádí u celého obsahu konzervy. Pro maximální limit u celého složeného výrobku se použijí čl. 2 odst. 1 písm. c) a čl. 2 odst. 2.)(Maximální limit se nevztahuje na potraviny, u nichž lze dokázat, že hladina melaminu převyšující hodnotu 2,5 mg/kg je důsledkem povoleného použití cyromazinu jako insekticidu. Hladina melaminu nesmí přesáhnout hladinu cyromazinu.)(Pro konkrétní kakaové a čokoládové výrobky se použijí definice stanovené v oddíle A bodech 2, 3 a 4 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/36/ES ze dne 23. června 2000 o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 197, 3.8.2000, s. 19).)(Suma As(III) a As(V).)(Rýže, loupaná rýže, omletá rýže a předpařená rýže podle definice v normě Codexu 198-1995.)(Maximální limit se použije na zvíře při jeho prodeji bez vnitřností.)(V případě brambor se maximální limit použije na loupané brambory.)(„Nezpracované produkty“ podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).)(„Uvádění na trh“ a „konečný spotřebitel“ podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).)(Se souhlasem příslušného orgánu se maximální limit nevztahuje na hořčičný olej vyráběný a spotřebovávaný místně.)(Výživa pro malé děti jsou mléčné nápoje a podobné výrobky na bázi bílkovin určené malým dětem. Tyto výrobky nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 609/2013 (zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o výživě pro malé děti (COM/2016/0169 final) (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52016DC0169&qid=1559628885154&from=CS).)(Přípravou nápojů se označuje použití prášků, které jsou jemně mleté a mají se rozmíchat, aby vznikl nápoj.)(Podle definice v části II přílohy VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).)(Maximální limity se nevztahují na skořápkové plody nebo olejnatá semena k drcení nebo rafinaci oleje, pokud zbytky lisovaných skořápkových plodů nebo olejnatých semen nejsou uvedeny na trh jako potraviny. Jsou-li zbytky lisovaných skořápkových plodů nebo olejnatých semen uvedeny na trh jako potraviny, použijí se maximální limity při zohlednění čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení.)(Maximální limity se nevztahují na obiloviny používané ke zpracování na slad pro výrobu piva nebo destilátů, pokud zbytky sladu nejsou uvedeny na trh jako potraviny. Jsou-li zbytky sladu uvedeny na trh jako potraviny, použijí se maximální limity při zohlednění čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení.)(Tropanové alkaloidy, na něž se odkazuje, jsou atropin a skopolamin.)(Maximální limit pro námelové alkaloidy se vztahuje na spodní hodnotu sumy těchto dvanácti námelových alkaloidů: ergokornin/ergokorninin; ergokristin/ergokristinin; ergokryptin/ergokryptinin (α- a β-forma); ergometrin/ergometrinin; ergosin/ergosinin; ergotamin/ergotaminin. U spodní hodnoty sumy je příspěvek každého nekvantifikovaného epimeru stanoven na nulu.)(Maximální limit se vztahuje na spodní hodnotu sumy těchto 21 pyrrolizidinových alkaloidů:
  • intermedin/lykopsamin, intermedin-N-oxid/lykopsamin-N-oxid,
  • senecionin/senecivernin, senecionin-N-oxid/senecivernin-N-oxid,
  • senecifylin, senecifylin-N-oxid,
  • retrorsin, retrorsin-N-oxid,
  • echimidin, echimidin-N-oxid,
  • lasiokarpin, lasiokarpin-N-oxid,
  • senkirkin,
  • europin, europin-N-oxid,
  • heliotrin a heliotrin-N-oxid
těchto dalších 14 pyrrolizidinových alkaloidů, o nichž je známo, že koeluují s jedním nebo několika výše uvedenými 21 pyrrolizidinovými alkaloidy, s využitím určitých v současnosti používaných analytických metod
  • indicin, echinatin, rinderin (možná koeluce s lykopsaminem/intermedinem),
  • indicin-N-oxid, echinatin-N-oxid, rinderin-N-oxid (možná koeluce s lykopsamin-N-oxidem/intermedin-N-oxidem),
  • integerrimin (možná koeluce se seneciverninem a senecioninem),
  • integerrimin-N-oxid (možná koeluce se senecivernin-N-oxidem a senecionin-N-oxidem),
  • heliosupin (možná koeluce s echimidinem),
  • heliosupin-N-oxid (možná koeluce s echimidin-N-oxidem),
  • spartioidin (možná koeluce se senecifylinem),
  • spartioidin-N-oxid (možná koeluce se senecifylin-N-oxidem),
  • usaramin (možná koeluce s retrorsinem),
  • usaramin N-oxid (možná koeluce s retrorsin N-oxidem)
Pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou být identifikovány jednotlivě a zvlášť pomocí použité analytické metody, se kvantifikují a zahrnou do součtu.)
(Aniž jsou dotčena přísnější vnitrostátní pravidla v některých členských státech ohledně uvádění rostlin obsahujících pyrrolizidinové alkaloidy na trh.)(Výraz „bylinné čaje (sušený produkt)“ a „čaj (Camellia sinensis) (sušený produkt)“ označují:
  • bylinné čaje (sušený produkt) z květů, listů a nadzemních částí rostlin, kořenů a jakýchkoli jiných částí rostliny (v sáčcích nebo sypané)/čaj (Camellia sinensis) (sušený produkt) ze sušených listů, stopek a květů (v sáčcích nebo sypaný) používané k přípravě bylinného čaje (tekutý produkt)/čaje (tekutý produkt),
  • instantní bylinné čaje/čaje. V případě čajových extraktů v prášku se použije faktor koncentrace 4.
)
(Aromatizovaný čaj je čaj s aromaty a některými složkami potravin s aromatickými vlastnostmi podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34). Na čaje s ovocem a jinými bylinami se použije článek 2 nařízení (ES) č. 1881/2006.)(Maximální limit se vztahuje na sumu morfinu a kodeinu, přičemž na limit kodeinu se použije faktor 0,2. Maximální limit se proto vztahuje na sumu morfinu + 0,2 kodeinu.)(Pekařské výrobky zahrnují také pochutiny k přímé spotřebě a snacky vyrobené z mouky.)(Provozovatel potravinářského podniku dodávající maková semena provozovateli potravinářského podniku vyrábějícímu pekařské výrobky poskytne nezbytné informace, které výrobci pekařských výrobků umožní uvádět na trh výrobky, které splňují maximální limit. Tyto informace případně zahrnují analytické údaje.)(Maximální limit se nevztahuje na nezpracovaná celá, rozdrcená, rozemletá, rozloupnutá a rozsekaná lněná semena a nezpracované celé, rozdrcené, rozemleté, rozloupnuté a rozsekané hořké mandle uváděné na trh pro konečného spotřebitele v malých množstvích, přičemž v hlavním zorném poli etikety je uvedeno upozornění „Používat pouze k vaření a pečení. Nekonzumovat v syrovém stavu!“ (s použitím velikosti písma uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18)). Nezpracovaná celá, rozdrcená, rozemletá, rozloupnutá a rozsekaná lněná semena s výstražným upozorněním musí splňovat maximální limit stanovený v bodě 8.3.1.)(Maximální limit se vztahuje na sumu delta-9-tetrahydrokanabinolu (Δ9-THC) a kyseliny delta-9-tetrahydrokanabinolové (Δ9-THCA), vyjádřeno jako Δ9-THC. Na množství Δ9-THCA se použije přepočítávací faktor 0,877 a maximální limit se vztahuje na sumu Δ9-THC + 0,877 x Δ9-THCA (pokud se provádí samostatné stanovení a kvantifikace Δ9-THC a Δ9-THCA).)(Získané/zpracované výrobky z konopných semen jsou výrobky získané/zpracované výhradně z konopných semen.)(Maximální limit se vztahuje na sumu lineárních a rozvětvených stereoizomerů bez ohledu na to, zda jsou chromatograficky separované, či nikoli.)(Pro sumu PFOS, PFOA, PFNA a PFHxS se dolní meze koncentrací vypočítají za předpokladu, že veškeré hodnoty, které jsou nižší než mez kvantifikace, jsou rovny nule.)

Oddíl 1: Dusičnany

PotravinyMaximální limity (mg NO3/kg)
1.1Čerstvý špenát (Spinacia oleracea)3500
1.2Konzervovaný, hluboce zmrazený nebo zmrazený špenát2000
1.3Čerstvý hlávkový salát (Lactuca sativa L.) (skleníkový a polní salát) kromě salátu uvedeného v bodě 1.4Sklizeň od 1. října do 31. března:
hlávkový salát pěstovaný pod ochranným krytem5000
hlávkový salát pěstovaný na otevřených plochách4000
Sklizeň od 1. dubna do 30. září:
hlávkový salát pěstovaný pod ochranným krytem4000
hlávkový salát pěstovaný na otevřených plochách3000
1.4Salát typu „Iceberg“hlávkový salát pěstovaný pod ochranným krytem2500
hlávkový salát pěstovaný na otevřených plochách2000
1.5Rukola (Eruca sativa, Diplotaxis sp., Brassica tenuifolia, Sisymbrium tenuifolium)Sklizeň od 1. října do 31. března:7000
Sklizeň od 1. dubna do 30. září:6000
1.6Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti200

Oddíl 2: Mykotoxiny

PotravinyMaximální limity (μg/kg)
2.1AflatoxinyB1Suma B1, B2, G1 a G2M1
2.1.1

Jádra podzemnice olejné a ostatní olejnatá semena, jež mají být před použitím k lidské spotřebě nebo před použitím jako potravinová složka tříděna nebo jinak fyzikálně ošetřena

s výjimkou

  • jader podzemnice olejné a ostatních olejnatých semen určených na drcení na výrobu rafinovaného rostlinného oleje

8,015,0—
2.1.2Mandle, pistácie a meruňková jádra, jež mají být před použitím k lidské spotřebě nebo před použitím jako potravinová složka tříděna nebo jinak fyzikálně ošetřena12,015,0—
2.1.3Lískové ořechy a para ořechy, jež mají být před použitím k lidské spotřebě nebo před použitím jako potravinová složka tříděny nebo jinak fyzikálně ošetřeny8,015,0
2.1.4Skořápkové plody, kromě skořápkových plodů uvedených v bodech 2.1.2 a 2.1.3, jež mají být před použitím k lidské spotřebě nebo před použitím jako potravinová složka tříděny nebo jinak fyzikálně ošetřeny5,010,0—
2.1.5

Jádra podzemnice olejné a ostatní olejnatá semena a z nich zpracované výrobky určené k přímé lidské spotřebě nebo k použití jako potravinová složka

s výjimkou

  • surových rostlinných olejů určených na rafinaci

  • rafinovaných rostlinných olejů

2,04,0—
2.1.6Mandle, pistácie a meruňková jádra určená k přímé lidské spotřebě nebo k použití jako potravinová složka8,010,0—
2.1.7Lískové ořechy a para ořechy určené k přímé lidské spotřebě nebo k použití jako potravinová složka5,010,0
2.1.8Skořápkové plody, kromě skořápkových plodů uvedených v bodech 2.1.6 a 2.1.7, a z nich zpracované výrobky určené k přímé lidské spotřebě nebo k použití jako potravinová složka2,04,0—
2.1.9Sušené ovoce, kromě sušených fíků, jež má být před použitím k lidské spotřebě nebo před použitím jako potravinová složka tříděno nebo jinak fyzikálně ošetřeno5,010,0—
2.1.10Sušené ovoce, kromě sušených fíků, a výrobky z něj zpracované určené k přímé lidské spotřebě nebo k použití jako potravinová složka2,04,0—
2.1.11Všechny druhy obilovin a všechny výrobky pocházející z obilovin včetně zpracovaných výrobků z obilovin, kromě potravin uvedených v bodech 2.1.12, 2.1.15 a 2.1.172,04,0—
2.1.12Kukuřice a rýže, jež mají být před použitím k lidské spotřebě nebo před použitím jako potravinová složka tříděny nebo jinak fyzikálně ošetřeny5,010,0—
2.1.13Syrové mléko, tepelně ošetřené mléko a mléko pro výrobu mléčných výrobků——0,050
2.1.14

Následující druhy koření:

  • Capsicum spp. (sušené plody, celé nebo mleté, včetně chilli, mletého chilli, kayenského pepře a papriky)

  • Piper spp. (plody, včetně bílého a černého pepře)

  • Myristica fragrans (muškátový oříšek)

  • Zingiber officinale (zázvor)

  • Curcuma longa (kurkuma)

Směsi koření, které obsahují jedno či několik z výše uvedených koření

5,010,0—
2.1.15Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti0,10——
2.1.16Počáteční a pokračovací kojenecká výživa, včetně počátečního a pokračovacího mléka pro kojence——0,025
2.1.17Dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely určené speciálně pro kojence0,10—0,025
2.1.18Sušené fíky6,010,0—
2.2Ochratoxin A
2.2.1Nezpracované obiloviny5,0
2.2.2

Všechny produkty získané/zpracované z nezpracovaných obilovin, s výjimkou potravin uvedených v bodech 2.2.3, 2.2.4, 2.2.5, 2.2.12 a 2.2.13

Obiloviny uváděné na trh pro konečného spotřebitele

3,0
2.2.3

Pečivo, svačinky z obilovin a snídaňové cereálie

  • výrobky neobsahující olejnatá semena, ořechy nebo sušené ovoce

  • výrobky obsahující nejméně 20 % sušených hroznů révy vinné a/nebo sušených fíků

  • ostatní výrobky obsahující olejnatá semena, ořechy a/nebo sušené ovoce

2,0

4,0

3,0

2.2.4Nealkoholické sladové nápoje3,0
2.2.5Pšeničný lepek neuváděný na trh pro konečného spotřebitele8,0
2.2.6

Sušené ovoce

  • sušené hrozny révy vinné (korintky, rozinky a sultánky) a sušené fíky

  • ostatní sušené ovoce

8,0

2,0

2.2.7Datlový sirup15
2.2.8

Pražená káva

  • pražená kávová zrna a mletá pražená káva kromě rozpustné kávy

  • rozpustná káva (instantní káva)

3,0

5,0

2.2.9Víno (včetně šumivého vína, s výjimkou likérového vína a vína s obsahem alkoholu nejméně 15 % objemových) a ovocné víno2,0
2.2.10Aromatizované víno, aromatizované vinné nápoje a aromatizované vinné koktejly2,0
2.2.11Hroznová šťáva, rekonstituovaná koncentrovaná hroznová šťáva, hroznový nektar, rekonstituovaný hroznový mošt a rekonstituovaný koncentrovaný hroznový mošt uváděné na trh pro konečného spotřebitele2,0
2.2.12Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti0,50
2.2.13Dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely určené pro kojence a malé děti0,50
2.2.14

Koření, včetně sušeného koření, kromě Capsicum spp.

Capsicum spp. (sušené plody, celé nebo mleté, včetně chilli, mletého chilli, kayenského pepře a papriky)

Směsi koření

15

20

15

2.2.15

Lékořice (Glycyrrhiza glabra, Glycyrrhiza inflata a další druhy)

  • kořen lékořice, mimo jiné jako složka bylinných čajů

  • výtažek z lékořice pro použití v potravinářských výrobcích, zejména v nápojích a cukrovinkách

  • cukrovinky z lékořice obsahující ≥ 97 % výtažku z lékořice v sušině

  • ostatní cukrovinky z lékořice

20

80

50

10,0

2.2.16Sušené byliny10,0
2.2.17

Kořeny zázvoru pro použití v bylinných čajích

Kořeny proskurníku lékařského, kořeny pampelišky (smetánky) a květy pomerančovníku pro použití v bylinných čajích nebo v náhražkách kávy

15

20

2.2.18Slunečnicová semena, dýňová semena, semena melounu (vodního), konopná semena, sójové boby5,0
2.2.19

Pistácie, které musí být před uvedením na trh pro konečného spotřebitele nebo před použitím jako složka potravin vytříděny nebo jinak fyzikálně ošetřeny

Pistácie uváděné na trh pro konečného spotřebitele nebo jako složka potravin

10,0

5,0

2.2.20Kakaový prášek3,0
2.3Patulin
2.3.1Ovocné šťávy, rekonstituované koncentrované ovocné šťávy a ovocné nektary50
2.3.2Lihoviny, jablečné víno a jiné fermentované nápoje získané z jablek nebo obsahujících jablečnou šťávu50
2.3.3Pevné výrobky z jablek, včetně jablečného kompotu a jablečného pyré určené k přímé lidské spotřebě kromě potravin uvedených v 2.3.4 a 2.3.525
2.3.4Jablečná šťáva a pevné výrobky z jablek, včetně jablečného kompotu a jablečného pyré, pro kojence a malé děti, takto označené a prodávané10,0
2.3.5Jiné než obilné příkrmy pro kojence a malé děti,10,0
2.4Deoxynivalenol
2.4.1Nezpracované obiloviny, jiné než pšenice tvrdá, oves a kukuřice1250
2.4.2Nezpracovaná pšenice tvrdá a oves1750
2.4.3Nezpracovaná kukuřice kromě nezpracované kukuřice určené ke zpracování mokrým mletím1750
2.4.4Obiloviny určené k přímé lidské spotřebě, obilná mouka, otruby a klíčky ve formě konečného výrobku uváděného na trh pro přímou lidskou spotřebu kromě potravin uvedených v bodech 2.4.7, 2.4.8 a 2.4.9750
2.4.5Těstoviny (v suchém stavu)750
2.4.6Pečivo (včetně malého běžného pečiva), jemné a trvanlivé pečivo, sušenky, svačinky z obilovin a snídaňové cereálie500
2.4.7Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti200
2.4.8Mleté frakce kukuřice s velikostí částic > 500 mikronů kódu KN 110313 nebo 11032040 a ostatní výrobky z mleté kukuřice s velikostí částic > 500 mikronů nepoužívané k přímé lidské spotřebě kódu KN 19041010750
2.4.9Mleté frakce kukuřice s velikostí částic ≤ 500 mikronů kódu KN 110220 a ostatní výrobky z mleté kukuřice s velikostí částic ≤ 500 mikronů nepoužívané k přímé lidské spotřebě kódu KN 190410101250
2.5Zearalenon
2.5.1Nezpracované obiloviny, jiné než kukuřice100
2.5.2Nezpracovaná kukuřice kromě nezpracované kukuřice určené ke zpracování mokrým mletím350
2.5.3Obiloviny určené k přímé lidské spotřebě, obilná mouka, otruby a klíčky ve formě konečného výrobku uváděného na trh pro přímou lidskou spotřebu kromě potravin uvedených v bodech 2.5.6, 2.5.7, 2.5.8, 2.5.9 a 2.5.1075
2.5.4Rafinovaný kukuřičný olej400
2.5.5Pečivo (včetně malého běžného pečiva), jemné a trvanlivé pečivo, sušenky, svačinky z obilovin a snídaňové cereálie kromě svačinek z kukuřice a kukuřičných snídaňových cereálií50
2.5.6Kukuřice určená k přímé lidské spotřebě, svačinky z kukuřice a kukuřičné snídaňové cereálie100
2.5.7Obilné příkrmy (kromě kukuřičných příkrmů) a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti20
2.5.8Kukuřičné příkrmy pro kojence a malé děti20
2.5.9Mleté frakce kukuřice s velikostí částic > 500 mikronů kódu KN 110313 nebo 11032040 a ostatní výrobky z mleté kukuřice s velikostí částic > 500 mikronů nepoužívané k přímé lidské spotřebě kódu KN 19041010200
2.5.10Mleté frakce kukuřice s velikostí částic ≤ 500 mikronů kódu KN 110220 a ostatní výrobky z mleté kukuřice s velikostí částic ≤ 500 mikronů nepoužívané k přímé lidské spotřebě kódu KN 19041010300
2.6FumonisinySuma B1 a B2
2.6.1Nezpracovaná kukuřice kromě nezpracované kukuřice určené ke zpracování mokrým mletím4000
2.6.2Kukuřice určená k přímé lidské spotřebě, kukuřičné potraviny k přímé lidské spotřebě kromě potravin uvedených v bodech 2.6.3 a 2.6.41000
2.6.3Kukuřičné snídaňové cereálie a svačinky z kukuřice800
2.6.4Kukuřičné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti200
2.6.5Mleté frakce kukuřice s velikostí částic > 500 mikronů kódu KN 110313 nebo 11032040 a ostatní výrobky z mleté kukuřice s velikostí částic > 500 mikronů nepoužívané k přímé lidské spotřebě kódu KN 190410101400
2.6.6Mleté frakce kukuřice s velikostí částic ≤ 500 mikronů kódu KN 110220 a ostatní výrobky z mleté kukuřice s velikostí částic ≤ 500 mikronů nepoužívané k přímé lidské spotřebě kódu 190410102000
2.7T-2 a HT-2 toxinSuma T-2 a HT-2 toxinu
2.7.1Nezpracované obiloviny a výrobky z obilovin
2.8Citrinin
2.8.1Doplňky stravy na bázi rýže fermentované červenými kvasnicemi Monascus purpureus100
2.9Námelová sklerocia a námelové alkaloidy
2.9.1Námelová sklerocia
2.9.1.1

Nezpracované obiloviny kromě

  • kukuřice, žita a rýže

0,2 g/kg
2.9.1.2Nezpracované žito

0,5 g/kg do 30. června 2024

0,2 g/kg od 1. července 2024

2.9.2Námelové alkaloidy
2.9.2.1

Mlýnské výrobky z ječmene, pšenice, špaldy a ovsa

(s obsahem popela nižším než 900 mg/100 g)

100 μg/kg

50 μg/kg od 1. července 2024

2.9.2.2

Mlýnské výrobky z ječmene, pšenice, špaldy a ovsa

(s obsahem popela 900 mg/100 g nebo vyšším)

Zrna ječmene, pšenice, špaldy a ovsa uváděná na trh pro konečného spotřebitele

150 μg/kg
2.9.2.3

Mlýnské výrobky ze žita

Žito uváděné na trh pro konečného spotřebitele

500 μg/kg do 30. června 2024

250 μg/kg od 1. července 2024

2.9.2.4Pšeničný lepek400 μg/kg
2.9.2.5Obilné příkrmy pro kojence a malé děti20 μg/kg

Oddíl 3: Kovy

Potraviny

Maximální limity

(mg/kg čerstvé hmotnosti)

3.1Olovo
3.1.1Syrové mléko, tepelně ošetřené mléko a mléko pro výrobu mléčných výrobků0,020
3.1.2Počáteční a pokračovací kojenecká výživa a výživa pro malé děti
uváděná na trh ve formě prášku0,020
uváděná na trh v tekuté formě0,010
3.1.3Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti, kromě příkrmů uvedených v bodě 3.1.50,020
3.1.4Potraviny pro zvláštní léčebné účely určené pro kojence a malé děti
uváděné na trh ve formě prášku0,020
uváděné na trh v tekuté formě0,010
3.1.5Nápoje pro kojence a malé děti, takto označené a prodávané, kromě nápojů uvedených v bodech 3.1.2 a 3.1.4,
které jsou uváděny na trh v tekuté formě nebo které mají být rekonstituovány podle pokynů výrobce, včetně ovocných šťáv0,020
které mají být připraveny louhováním nebo vařením0,50
3.1.6Maso (s výjimkou drobů) skotu, ovcí, prasat a drůbeže0,10
3.1.7Droby
ze skotu a ovcí0,20
z prasat0,15
z drůbeže0,10
3.1.8Svalovina ryb0,30
3.1.9Hlavonožci0,30
3.1.10Korýši0,50
3.1.11Mlži1,50
3.1.12Obiloviny a luštěniny0,20
3.1.13Kořenová a hlíznatá zelenina (kromě kozí brady, čerstvého zázvoru a čerstvé kurkumy), cibulová zelenina, košťálová zelenina vytvářející růžice, košťálová zelenina vytvářející hlávky, kedlubny, lusková zelenina a řapíkatá a stonková zelenina0,10
3.1.14Košťálová zelenina listová, kozí brada, tyto houby: Agaricus bisporus (pečárka polní), Pleurotus ostreatus (hlíva ústřičná), Lentinula edodes (houževnatec jedlý (shi-take)) a listová zelenina (kromě čerstvých bylinek)0,30
3.1.15Volně rostoucí houby, čerstvá kurkuma a čerstvý zázvor0,80
3.1.16Plodová zelenina
kukuřice cukrová0,10
jiná než kukuřice cukrová0,05
3.1.17Ovoce kromě brusinek, rybízu, bezinek a plodů planiky (27)0,10
3.1.18Brusinky, rybíz, bezinky a plody planiky0,20
3.1.19Tuky a oleje, včetně mléčného tuku0,10
3.1.20Ovocné šťávy, rekonstituované koncentrované ovocné šťávy a ovocné nektary
výhradně z bobulovin a jiného drobného ovoce0,05
z ovoce jiného než bobuloviny a jiné drobné ovoce0,03
3.1.21Víno (včetně šumivého vína, s výjimkou likérového vína), jablečné, hruškové a ovocné víno
produkty vyprodukované ze sklizní ovoce v letech 2001 až 20150,20
produkty vyprodukované ze sklizní ovoce v letech 2016 až 20210,15
produkty vyprodukované po sklizni ovoce z roku 20220,10
3.1.22Aromatizované víno, aromatizované vinné nápoje a aromatizované vinné koktejly
produkty vyprodukované ze sklizní ovoce v letech 2001 až 20150,20
produkty vyprodukované ze sklizní ovoce v letech 2016 až 20210,15
produkty vyprodukované po sklizni ovoce z roku 20220,10
3.1.23Likérové víno vyrobené z hroznů
produkty vyprodukované po sklizni ovoce z roku 20220,15
3.1.24Doplňky stravy3,0
3.1.25Med0,10
3.1.26Sušené koření
Plody0,60
Kořeny a oddenky1,50
Kůra2,0
Pupeny a květinové pestíky1,0
Semena0,90
3.1.27Sůl, kromě těchto nerafinovaných solí: „fleur de sel“ a „šedá sůl“, které se ručně sbírají ze slanisek s jílovým dnem1,0
Tyto nerafinované soli: „fleur de sel“ a „šedá sůl“, které se ručně sbírají ze slanisek s jílovým dnem2,0
3.2Kadmium
3.2.1Ovoce a skořápkové plody
3.2.1.1Citrusové plody, jádrové ovoce, peckové ovoce, stolní olivy, kiwi, banány, mango, papája a ananas0,020
3.2.1.2Bobuloviny a jiné drobné ovoce, kromě malin0,030
3.2.1.3Maliny0,040
3.2.1.4Ovoce, kromě ovoce uvedeného v bodech 3.2.1.1, 3.2.1.2 a 3.2.1.30,050
3.2.1.5Skořápkové plody
3.2.1.5.1Skořápkové plody, kromě skořápkových plodů uvedených v bodě 3.2.1.5.20,20
3.2.1.5.2Piniové oříšky0,30
3.2.2Kořenová a hlíznatá zelenina
3.2.2.1Kořenová a hlíznatá zelenina, kromě kořenové a hlíznaté zeleniny uvedené v bodech 3.2.2.2, 3.2.2.3, 3.2.2.4, 3.2.2.5 a 3.2.2.6. V případě brambor se maximální limit použije na loupané brambory.0,10
3.2.2.2Ředkve0,020
3.2.2.3Tropické kořenové a hlíznaté plodiny, petržel kořenová, vodnice0,050
3.2.2.4Řepa červená/salátová0,060
3.2.2.5Celer bulvový0,15
3.2.2.6Křen, pastiňák, kozí brada0,20
3.2.3Cibulová zelenina
3.2.3.1Cibulová zelenina, kromě česneku0,030
3.2.3.2Česnek0,050
3.2.4Plodová zelenina
3.2.4.1Plodová zelenina, kromě lilku0,020
3.2.4.2Lilek0,030
3.2.5Košťálová zelenina
3.2.5.1Košťálová zelenina, jiná než košťálová zelenina listová0,040
3.2.5.2Košťálová zelenina listová0,10
3.2.6Listová zelenina a bylinky
3.2.6.1Listová zelenina, kromě listové zeleniny uvedené v bodě 3.2.6.20,10
3.2.6.2Špenát a podobná zelenina (listy), sazenice hořčice a čerstvé bylinky0,20
3.2.7Lusková zelenina0,020
3.2.8Řapíkatá a stonková zelenina
3.2.8.1Řapíkatá a stonková zelenina, jiná než uvedená v bodech 3.2.8.2 a 3.2.8.30,030
3.2.8.2Pór0,040
3.2.8.3Celer řapíkatý0,10
3.2.9Houby
3.2.9.1Pěstované houby, jiné než uvedené v bodě 3.2.9.20,050
3.2.9.2Lentinula edodes (houževnatec jedlý (houba shiitake)) a Pleurotus ostreatus (hlíva ústřičná)0,15
3.2.9.3Volně rostoucí houby0,50
3.2.10Luštěniny a proteiny z luštěnin
3.2.10.1Luštěniny, kromě proteinů z luštěnin0,040
3.2.10.2Proteiny z luštěnin0,10
3.2.11Olejnatá semena
3.2.11.1Olejnatá semena, kromě olejnatých semen uvedených v bodech 3.2.11.2, 3.2.11.3, 3.2.11.4, 3.2.11.5 a 3.2.11.60,10
3.2.11.2Semena řepky0,15
3.2.11.3Jádra podzemnice olejné a sójové boby0,20
3.2.11.4Hořčičná semena0,30
3.2.11.5Lněná semena a slunečnicová semena0,50
3.2.11.6Maková semena1,20
3.2.12Obiloviny
3.2.12.1Obiloviny, jiné než uvedené v bodech 3.2.12.2, 3.2.12.3, 3.2.12.4 a 3.2.12.50,10
3.2.12.2Žito a ječmen0,050
3.2.12.3Rýže, merlík chilský, pšeničné otruby a pšeničný lepek0,15
3.2.12.4Pšenice tvrdá (Triticum durum)0,18
3.2.12.5Pšeničné klíčky0,20
3.2.13Konkrétní níže uvedené kakaové a čokoládové výrobky:
3.2.13.1
  • Mléčná čokoláda s obsahem celkové kakaové sušiny nižším než 30 %

0,10
3.2.13.2
  • Čokoláda s obsahem celkové kakaové sušiny nižším než 50 %; mléčná čokoláda s obsahem celkové kakaové sušiny nejméně 30 %

0,30
3.2.13.3
  • Čokoláda s obsahem celkové kakaové sušiny nejméně 50 %

0,80
3.2.13.4
  • Kakaový prášek prodávaný konečnému spotřebiteli nebo jako složka slazeného kakaového prášku prodávaného konečnému spotřebiteli (čokoláda k přípravě nápoje)

0,60
3.2.14Produkty živočišného původu – suchozemská zvířata
3.2.14.1Maso (kromě drobů) skotu, ovcí, prasat a drůbeže0,050
3.2.14.2Koňské maso kromě drobů0,20
3.2.14.3Játra skotu, ovcí, prasat, drůbeže a koní0,50
3.2.14.4Ledviny skotu, ovcí, prasat, drůbeže a koní1,0
3.2.15Produkty živočišného původu – ryby, rybí produkty a jakékoli jiné potravinové produkty z mořských a sladkovodních živočichů
3.2.15.1Svalovina ryb, kromě druhů uvedených v bodech 3.2.15.2, 3.2.15.3 a 3.2.15.40,050
3.2.15.2

Svalovina těchto ryb:

makrela (Scomber spp.), tuňák (Thunnus spp., Katsuwonus pelamis, Euthynnus spp.), hlaváč zaječí (Sicyopterus lagocephalus)

0,10
3.2.15.3

Svalovina těchto ryb:

tuňák rodu Auxis

0,15
3.2.15.4

Svalovina těchto ryb:

sardel (Engraulis spp.), mečoun obecný (Xiphias gladius), sardinka obecná (Sardina pilchardus)

0,25
3.2.15.5Korýši: svalovina z končetin a břicha. V případě krabů a krabům příbuzných korýšů (Brachyura a Anomura) svalovina z končetin.0,50
3.2.15.6Mlži1,0
3.2.15.7Hlavonožci (bez vnitřností)1,0
3.2.16Počáteční kojenecká výživa, pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro zvláštní léčebné účely určené pro kojence a malé děti a výživa pro malé děti
3.2.16.1
  • uváděná na trh ve formě prášku a vyrobená z bílkovin kravského mléka nebo z hydrolyzovaných bílkovin kravského mléka

0,010
3.2.16.2
  • uváděná na trh v tekuté formě a vyrobená z bílkovin kravského mléka nebo z hydrolyzovaných bílkovin kravského mléka

0,005
3.2.16.3
  • uváděná na trh ve formě prášku a vyrobená z izolátů sójových bílkovin, samotných nebo ve směsi s bílkovinami kravského mléka

0,020
3.2.16.4
  • uváděná na trh v tekuté formě a vyrobená z izolátů sójových bílkovin, samotných nebo ve směsi s bílkovinami kravského mléka

0,010
3.2.17Výživa pro malé děti
3.2.17.1
  • uváděná na trh ve formě prášku a vyrobená z izolátů rostlinných bílkovin, jiných než izolátů sójových bílkovin, samotných nebo ve směsi s bílkovinami kravského mléka

0,020
3.2.17.2
  • uváděná na trh v tekuté formě a vyrobená z izolátů rostlinných bílkovin, jiných než izolátů sójových bílkovin, samotných nebo ve směsi s bílkovinami kravského mléka

0,010
3.2.18Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti0,040
3.2.19Nápoje pro kojence a malé děti, takto označené a prodávané, jiné než uvedené v bodech 3.2.16 a 3.2.17
3.2.19.1které jsou uváděny na trh v tekuté formě nebo které mají být rekonstituovány podle pokynů výrobce, včetně ovocných šťáv0,020
3.2.20Doplňky stravy
3.2.20.1Doplňky stravy, kromě doplňků stravy uvedených v bodě 3.2.20.21,0
3.2.20.2Doplňky stravy složené výhradně nebo zejména ze sušených mořských řas, z produktů získávaných z mořských řas, nebo ze sušených mlžů3,0
3.2.21Sůl0,50
3.3Rtuť
3.3.1Produkty rybolovu a svalovina ryb kromě druhů uvedených v 3.3.2. a 3.3.3. V případě korýšů se maximální limit vztahuje na svalovinu z koncových částí a břicha. V případě krabů a krabům podobných korýšů (Brachyura a Anomura) se maximální limit vztahuje na svalovinu z koncových částí.0,50
3.3.2

Svalovina těchto ryb:

růžicha stříbřitá (Pagellus acarne)

tkaničnice tmavá (Aphanopus carbo)

růžicha šedá (Pagellus bogaraveo)

pelamida obecná (Sarda sarda)

růžicha červená (Pagellus erythrinus)

pamakrela temná (Lepidocybium flavobrunneum)

platýs (Hippoglossus spp.)

hruj kapská (Genypterus capensis)

marlín (Makaira spp.)

pakambala (Lepidorhombus spp.)

pamakrela olejnatá (Ruvettus pretiosus)

červenice obecná (Hoplostethus atlanticus)

hruj růžová (Genypterus blacodes)

štika (Esox spp.)

tuňák jednobarvý (Orcynopsis unicolor)

treska (Tricopterus spp.)

parmice nachová (Mullus barbatus barbatus)

hlavoun tuponosý (Coryphaenoides rupestris)

plachetník (Istiophorus spp.)

tkaničnice stříbřitá (Lepidopus caudatus)

pamakrela hadovitá (Gempylus serpens)

jeseter (Acipenser spp.)

parmice pruhovaná (Mullus surmuletus)

tuňák (Thunnus spp., Euthynnus spp., Katsuwonus pelamis)

žralok (všechny druhy)

mečoun obecný (Xiphias gladius)

1,0
3.3.3

Hlavonožci

Mořští plži

Svalovina těchto ryb:

sardel (Engraulis spp.)

treska pestrá (Theragra chalcogrammus)

treska obecná (Gadus morhua)

sleď obecný atlantský (Clupea harengus)

pangas kambodžský (Pangasius bocourti)

kapr (druhy čeledi Cyprinidae)

limanda obecná (Limanda limanda)

makrela (Scomber spp.)

platýs bradavičnatý (Platichthys flesus)

platýs velký (Pleuronectes platessa)

šprot evropský (Sprattus sprattus)

pangas velký (Pangasianodon gigas)

treska polak (Pollachius pollachius)

treska tmavá (Pollachius virens)

losos a pstruh (Salmo spp. a Oncorhynchus spp., kromě Salmo trutta)

sardinka (Dussumieria spp., Sardina spp., Sardinella spp. a Sardinops spp.)

jazyk (Solea solea)

pangas spodnooký (Pangasianodon hypothalamus)

treska bezvousá (Merlangius merlangus)

0,30
3.3.4Doplňky stravy0,10
3.3.5Sůl0,10
3.4Cín (anorganický)
3.4.1Konzervované potraviny jiné než nápoje200
3.4.2Konzervované nápoje včetně ovocné a zeleninové štávy100
3.4.3Konzervované příkrmy a obilné příkrmy pro kojence a malé děti kromě sušených výrobků a výrobků v prášku,50
3.4.4Konzervovaná počáteční a pokračovací kojenecká výživa (včetně počátečního a pokračovacího mléka pro kojence) kromě sušených výrobků a výrobků v prášku ,50
3.4.5Konzervované dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely, určené speciálně pro kojence, s výjimkou sušených a práškových výrobků50
3.5Arsen (anorganický arsen 3.5.1 až 3.5.4 a celkový arsen 3.5.5)
3.5.1Obiloviny a produkty z obilovin
3.5.1.1Nepředpařená omletá rýže (leštěná nebo bílá rýže)0,15
3.5.1.2Předpařená a loupaná rýže0,25
3.5.1.3Rýžová mouka0,25
3.5.1.4Pufované rýžové chlebíčky, rýžové oplatky, rýžové krekry (sušenky) a rýžové koláčky, rýžové vločky a snídaňová pufovaná rýže0,30
3.5.1.5Rýže určená pro výrobu potravin pro kojence a malé děti0,10
3.5.1.6Nealkoholické nápoje z rýže0,030
3.5.2Počáteční kojenecká výživa, pokračovací kojenecká výživa, potraviny pro zvláštní léčebné účely určené pro kojence a malé děti a výživa pro malé děti.
3.5.2.1uváděná na trh ve formě prášku0,020
3.5.2.2uváděná na trh v tekuté formě0,010
3.5.3Příkrmy pro kojence0,020
3.5.4Ovocné šťávy, rekonstituované koncentrované ovocné šťávy a ovocné nektary0,020
3.5.5Sůl0,50

Oddíl 4: 3-monochlorpropandiol (3-MCPD), estery 3-MCPD s mastnými kyselinami a glycidylestery mastných kyselin

PotravinyMaximální limit (μg/kg)
4.13-monochlorpropandiol (3-MCPD)
4.1.1Hydrolyzované rostlinné bílkoviny20
4.1.2Sójová omáčka20
4.2Glycidylestery mastných kyselin vyjádřené jako glycidol
4.2.1Rostlinné oleje a tuky, rybí tuk a tuky z dalších mořských živočichů uváděné na trh pro konečného spotřebitele nebo k použití jako složka potravin, s výjimkou potravin uvedených v bodě 4.2.2 a panenských olivových olejů1000
4.2.2Rostlinné oleje a tuky, rybí tuk a tuky z dalších mořských živočichů určené pro výrobu potravin pro malé děti a obilných příkrmů pro kojence a malé děti500,
4.2.3Počáteční kojenecká výživa, pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro zvláštní léčebné účely určené pro kojence a malé děti a výživa pro malé děti(ve formě prášku)50
4.2.4Počáteční kojenecká výživa, pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro zvláštní léčebné účely určené pro kojence a malé děti a výživa pro malé děti(v tekuté formě)6,0
4.3Suma 3-monochlorpropandiolu (3-MCPD) a esterů 3-MCPD s mastnými kyselinami, vyjádřeno jako 3-MCPD
4.3.1

Rostlinné oleje a tuky, rybí tuk a tuky z dalších mořských živočichů uváděné na trh pro konečného spotřebitele nebo k použití jako složka potravin spadajících do následujících kategorií, s výjimkou potravin uvedených v bodě 4.3.2 a panenských olivových olejů:

  • oleje a tuky z kokosových ořechů, kukuřice, řepky, slunečnice, sójových bobů, palmových jader a olivové oleje (složené z rafinovaného olivového oleje a panenského olivového oleje) a směsi olejů a tuků s oleji a tuky pouze z této kategorie,

1250
  • ostatní rostlinné oleje (včetně olivových olejů z pokrutin), rybí tuk a tuky z dalších mořských živočichů a směsi olejů a tuků s oleji a tuky pouze z této kategorie,

2500
  • směsi olejů a tuků ze dvou výše uvedených kategorií.

---
4.3.2Rostlinné oleje a tuky, rybí tuk a tuky z dalších mořských živočichů určené pro výrobu potravin pro malé děti a obilných příkrmů pro kojence a malé děti750
4.3.3Počáteční kojenecká výživa, pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro zvláštní léčebné účely určené pro kojence a malé děti a výživa pro malé děti(ve formě prášku)125
4.3.4Počáteční kojenecká výživa, pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro zvláštní léčebné účely určené pro kojence a malé děti a výživa pro malé děti(v tekuté formě)15

Oddíl 5: Dioxiny a PCB

PotravinyMaximální limity
Suma dioxinů (WHO-PCDD/F-TEQ)Suma dioxinů A PCB s dioxinovým efektem (WHO-PCDD/F-PCB-TEQ)SUMA PCB28, PCB52, PCB101, PCB138, PCB153 a PCB180 (ICES – 6)
5.1Maso a masné výrobky (kromě poživatelných drobů) z těchto zvířat:
  • skot, ovce a kozy

  • drůbež

  • prasata

  • koně

  • králíci

  • divoká prasata (Sus scrofa)

  • volně žijící pernatá zvěř

  • zvěřina

2,5 pg/g tuku

1,75 pg/g tuku

1,0 pg/g tuku

5,0 pg/g tuku

1,0 pg/g tuku

5,0 pg/g tuku

2,0 pg/g tuku

3,0 pg/g tuku

4,0 pg/g tuku

3,0 pg/g tuku

1,25 pg/g tuku

10,0 pg/g tuku

1,5 pg/g tuku

10,0 pg/g tuku

4,0 pg/g tuku

7,5 pg/g tuku

40 ng/g tuku

40 ng/g tuku

40 ng/g tuku

5.2Játra skotu a koz, drůbeže, prasat a koní a produkty z nich získané0,30 pg/g v syrovém stavu0,50 pg/g v syrovém stavu3,0 ng/g v syrovém stavu
Játra ovcí a produkty z nich získané1,25 pg/g v syrovém stavu2,00 pg/g v syrovém stavu3,0 ng/g v syrovém stavu
Játra volně žijící pernaté zvěře2,5 pg/g v syrovém stavu5,0 pg/g v syrovém stavu
5.3

Svalovina ryb a produktů rybolovu a výrobky z ní , kromě:

  • uloveného volně žijícího úhoře říčního

  • uloveného volně žijícího ostrouna obecného (Squalus acanthias)

  • ulovených volně žijících sladkovodních ryb, s výjimkou diadromních druhů ulovených ve sladkých vodách

  • rybích jater a produktů z nich vyrobených

  • tuku z mořských živočichů

V případě korýšů se maximální limit vztahuje na svalovinu z končetin a břicha. V případě krabů a krabům podobných korýšů (Brachyura a Anomura) se maximální limit vztahuje na svalovinu z končetin.

3,5 pg/g v syrovém stavu6,5 pg/g v syrovém stavu75 ng/g v syrovém stavu
5.4Svalovina ulovených volně žijících sladkovodních ryb, s výjimkou diadromních druhů ulovených ve sladkých vodách, a výrobky z ní3,5 pg/g hmotnosti v syrovém stavu6,5 pg/g hmotnosti v syrovém stavu125 ng/g hmotnosti v syrovém stavu
5.4aSvalovina uloveného volně žijícího ostrouna obecného (Squalus acanthias) a výrobky z ní3,5 pg/g v syrovém stavu6,5 pg/g v syrovém stavu200 ng/g v syrovém stavu
5.5Svalovina uloveného volně žijícího úhoře říčního (Anguilla anguilla) a výrobky z ní3,5 pg/g hmotnosti v syrovém stavu10,0 pg/g hmotnosti v syrovém stavu300 ng/g hmotnosti v syrovém stavu
5.6Rybí játra a produkty z nich vyrobené, s výjimkou tuku z mořských živočichů uvedeného v bodě 5.7—20,0 pg/g hmotnosti v syrovém stavu200 ng/g hmotnosti v syrovém stavu
5.7Tuk z mořských živočichů (rybí tuk, tuk z rybích jater a tuky z dalších mořských živočichů určené k lidské spotřebě)1,75 pg/g tuku6,0 pg/g tuku200 ng/g tuku
5.8Syrové mléko a mléčné výrobky, včetně máselného tuku2,0 pg/g tuku4,0 pg/g tuku40 ng/g tuku
5.9Vejce a vaječné výrobky drůbeže kromě husích vajec2,5 pg/g tuku5,0 pg/g tuku40 ng/g tuku
5.10Tuk z těchto zvířat:
— skot a ovce2,5 pg/g tuku4,0 pg/g tuku40 ng/g tuku
— drůbež1,75 pg/g tuku3,0 pg/g tuku40 ng/g tuku
— prasata1,0 pg/g tuku1,25 pg/g tuku40 ng/g tuku
5.11Směsné živočišné tuky1,5 pg/g tuku2,5 pg/g tuku40 ng/g tuku
5.12Rostlinné oleje a tuky0,75 pg/g tuku1,25 pg/g tuku40 ng/g tuku
5.13Potraviny pro kojence a malé děti0,1 pg/g hmotnosti v syrovém stavu0,2 pg/g hmotnosti v syrovém stavu1,0 ng/g hmotnosti v syrovém stavu

Oddíl 6: Polycyklické aromatické uhlovodíky

PotravinyMaximální limity (μg/kg)
6.1Benzo[a]pyren, benzo[a]anthracen, benzo[b]fluoranthen a chrysenBenzo[a]pyrenSuma benzo[a]pyrenu, benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluoranthenu a chrysenu
6.1.1Oleje a tuky (s výjimkou kakaového másla a kokosového oleje) určené k přímé lidské spotřebě nebo k použití jako potravinová složka2,010,0
6.1.2Kakaové boby a odvozené produkty s výjimkou produktů uvedených v bodě 6.1.115,0 μg/kg tuku od 1.4.2013

35,0 μg/kg tuku od 1.4.2013 do 31.3.2015

30,0 μg/kg tuku od 1.4.2015

6.1.3Kokosový olej určený k přímé lidské spotřebě nebo k použití jako potravinová složka2,020,0
6.1.4Uzené maso a uzené masné výrobky

5,0 do 31.8.2014

2,0 od 1.9.2014

30,0 od 1.9.2012 do 31.8.2014

12,0 od 1.9.2014

6.1.5Svalovina uzených ryb a uzené produkty rybolovu, kromě produktů rybolovu uvedených v položkách 6.1.6 a 6.1.7. V případě uzených korýšů se maximální limit vztahuje na svalovinu z končetin a břicha. V případě uzených krabů a krabům podobných korýšů (Brachyura a Anomura) se limit vztahuje na svalovinu z končetin.

5,0 do 31.8.2014

2,0 od 1.9.2014

30,0 od 1.9.2012 do 31.8.2014

12,0 od 1.9.2014

6.1.6Uzené šproty a konzervované uzené šproty (Sprattus sprattus); uzený sleď obecný baltický délky ≤ 14 cm a konzervovaný uzený sleď obecný baltický délky ≤ 14 cm (Clupea harengus membras); Katsuobushi (sušený tuňák pruhovaný, Katsuwonus pelamis); mlži (čerství, chlazení nebo zmrazení); tepelně ošetřené maso a tepelně ošetřené masné výrobky prodávané konečnému spotřebiteli5,030,0
6.1.7Mlži (uzení)6,035,0
6.1.8Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti1,01,0
6.1.9Počáteční a pokračovací kojenecká výživa, včetně počátečního a pokračovacího mléka pro kojence1,01,0
6.1.10Dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely určené speciálně pro kojence1,01,0
6.1.11Kakaová vláknina a produkty získané z kakaové vlákniny určené k použití jako složka potravin3,015,0
6.1.12Banánové lupínky2,020,0
6.1.13

Doplňky stravy obsahující rostlinné látky a přípravky z nich

Doplňky stravy obsahující propolis, mateří kašičku a řasu spirulina nebo přípravky z nich

10,050,0
6.1.14Sušené byliny10,050,0
6.1.15Sušené koření s výjimkou kardamomu a uzené Capsicum spp.10,050,0
6.1.16Prášky z potravin rostlinného původu pro přípravu nápojů s výjimkou výrobků uvedených v bodech 6.1.2 a 6.1.1110,050,0

Oddíl 7: Melamin a strukturní analoga

7.1.Melamin7.1.1.Potraviny s výjimkou počáteční a pokračovací kojenecké výživy2,57.1.2.Počáteční a pokračovací kojenecká výživa v prášku1
Potraviny

Maximální limity

(mg/kg)

Oddíl 8: Toxické látky obsažené v rostlinách

PotravinyMaximální limity (g/kg)
8.1.Kyselina eruková, včetně kyseliny erukové vázané v tuku
8.1.1.Rostlinné oleje a tuky uváděné na trh pro konečného spotřebitele nebo k použití jako složka potravin, s výjimkou lničkového oleje, hořčičného oleje a brutnákového oleje20,0
8.1.2.Lničkový olej, hořčičný olej a brutnákový olej50,0
8.1.3.Hořčice (jako chuťová přísada)35,0
PotravinyMaximální limit (μg/kg)
8.2.Tropanové alkaloidy
AtropinSkopolamin
8.2.1Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti obsahující proso, čirok, pohanku, kukuřici nebo produkty z nich odvozené,1,01,0
Suma atropinu a skopolaminu
8.2.2Nezpracované proso a čirok5,0 od 1. září 2022
8.2.3

Nezpracovaná kukuřice s výjimkou

  • nezpracované kukuřice určené ke zpracování mokrým mletím a

  • nezpracované kukuřice na pražení

15 od 1. září 2022
8.2.4Nezpracovaná pohanka10 od 1. září 2022
8.2.5

Kukuřice na pražení

Proso, čirok a kukuřice uváděné na trh pro konečného spotřebitele

Výrobky z mletého prosa, čiroku a kukuřice

5,0 od 1. září 2022
8.2.6

Pohanka uváděná na trh pro konečného spotřebitele

Výrobky z mleté pohanky

10 od 1. září 2022
8.2.7Bylinné čaje (sušený výrobek) s výjimkou bylinných čajů uvedených v bodě 8.2.825 od 1. září 2022
8.2.8Bylinné čaje (sušený výrobek) ze semen anýzu50 od 1. září 2022
8.2.9Bylinné čaje (v tekuté formě)0,20 od 1. září 2022
PotravinyMaximální limit (mg/kg)
8.3Kyselina kyanovodíková, včetně kyseliny kyanovodíkové vázané v kyanogenních glykosidech
8.3.1Nezpracovaná celá, rozdrcená, rozemletá, rozloupnutá a rozsekaná lněná semena, s výjimkou potravin uvedených v bodě 8.3.2250
8.3.2Nezpracovaná celá, rozdrcená, rozemletá, rozloupnutá a rozsekaná lněná semena uváděná na trh pro konečného spotřebitele150
8.3.3Nezpracované celé, rozdrcené, rozemleté, rozloupnuté a rozsekané mandle uváděné na trh pro konečného spotřebitele35
8.3.4Nezpracovaná celá, rozdrcená, rozemletá, rozloupnutá a rozsekaná meruňková jádra uváděná na trh pro konečného spotřebitele20
8.3.5Kořen manioku (čerstvý, loupaný)50
8.3.6Manioková a tapioková mouka10
Potraviny

Maximální limit

(μg/kg)

8.4Pyrrolizidinové alkaloidy
8.4.1Bylinné čaje (sušený produkt) s výjimkou bylinných čajů uvedených v bodech 8.4.2 a 8.4.4200
8.4.2Bylinné čaje z rostliny rooibos, anýzu (Pimpinella anisum), meduňky, heřmánku, tymiánu, máty peprné, aloisie citronové (sušeného produktu) a směsi složené výhradně z těchto sušených bylin s výjimkou bylinných čajů uvedených v bodě 8.4.4400
8.4.3Čaj (Camellia sinensis) a aromatizovaný čaj (Camellia sinensis) (sušený produkt) s výjimkou čaje a aromatizovaného čaje uvedených v bodě 8.4.4150
8.4.4Čaj (Camellia sinensis), aromatizovaný čaj (Camellia sinensis) a bylinné čaje pro kojence a malé děti (sušený produkt)75
8.4.5Čaj (Camellia sinensis), aromatizovaný čaj (Camellia sinensis) a bylinné čaje pro kojence a malé děti (v tekuté formě)1,0
8.4.6Doplňky stravy obsahující bylinné složky včetně extraktů s výjimkou doplňků stravy uvedených v bodě 8.4.7400
8.4.7

Doplňky stravy na bázi pylu

Pyl a produkty z pylu

500
8.4.8Listy brutnáku lékařského (čerstvé, zmrazené) uváděné na trh pro konečného spotřebitele750
8.4.9Sušené byliny s výjimkou sušených bylin uvedených v bodě 8.4.10400
8.4.10Brutnák lékařský, libeček lékařský, majoránka a oregano (sušené) a směsi složené výhradně z těchto sušených bylin1000
8.4.11Semena římského kmínu (koření)400
PotravinyMaximální limit (mg/kg)
8.5Opiové alkaloidy
8.5.1Celá, rozdrcená nebo rozemletá maková semena uváděná na trh pro konečného spotřebitele20
8.5.2Pekařské výrobky obsahující maková semena a/nebo produkty z nich odvozené1,50
PotravinyMaximální limit (mg/kg)
8.6.Ekvivalenty delta-9-tetrahydrokanabinolu (Δ9-THC)
8.6.1.Konopná semena3,0
8.6.2.Mletá konopná semena, (částečně) odtučněná konopná semena a jiné získané/zpracované výrobky z konopných semen s výjimkou výrobků uvedených v bodě 8.6.33,0
8.6.3.Olej z konopných semen7,5

Oddíl 9: Chloristan

Potraviny

Maximální limity

(mg/kg)

9.Chloristan
9.1

Ovoce a zelenina

s výjimkou:

0,05
  • čeledi tykvovité (Cucurbitaceae) a kapusty

0,10
  • listové zeleniny a bylin

0,50
9.2

Čaj (Camellia sinensis), sušený

Bylinné a ovocné čaje, sušené

0,75
9.3Počáteční a pokračovací kojenecká výživa, potraviny pro zvláštní lékařské účely určené pro kojence a malé děti a výživa pro malé děti0,01
Potraviny pro malé děti0,02
Obilné příkrmy0,01

Oddíl 10: Perfluoralkylované látky

PotravinyMaximální limity μg/kg čerstvé hmotnosti
PFOSPFOAPFNAPFHxSSuma PFOS, PFOA, PFNA a PFHxS
10.1Vejce1,00,300,700,301,7
10.2Produkty rybolovua mlži
10.2.1Rybí maso
10.2.1.1

Svalovina ryb kromě masa uvedeného v bodech 10.2.1.2 a 10.2.1.3.

Svalovina ryb uvedená v bodech 10.2.1.2 a 10.2.1.3, pokud je určena k výrobě potravin pro kojence a malé děti.

2,00,200,500,202,0
10.2.1.2

Svalovina těchto ryb, pokud nejsou určeny k výrobě potravin pro kojence a malé děti:

Sleď obecný baltický (Clupea harengus membras)

Tuňák bonito (Sarda spp. a Orcynopsisspp.)

Mník jednovousý (Lota lota)

Šprot obecný (Sprattus sprattus)

Platýs (Platichthys flesus a Glyptocephalus cynoglossus)

Cípal hlavatý (Mugil cephalus)

Kranas obecný (Trachurus trachurus)

Štika (Esox spp.)

Platýs (Pleuronectes spp. a Lepidopsetta)

Sardinka (Sardina spp.)

Mořčák (Dicentrarchus spp.)

Sumec a pangas (Silurus spp. a Pangasius spp.)

Mihule mořská (Petromyzon marinus)

Lín obecný (Tinca tinca)

Síh (Coregonus albula a Coregonus vandesius)

Světelník stříbřitý (Phosichthys argenteus)

Volně žijící losos a volně žijící pstruh (volně žijící Salmo spp. a Oncorhynchus spp.)

Vlkouš (Anarhichas spp.)

7,01,02,50,208,0
10.2.1.3

Svalovina těchto ryb, pokud nejsou určeny k výrobě potravin pro kojence a malé děti:

Sardel (Engraulis spp.)

Parma obecná (Barbus barbus)

Cejn (Abramis spp.)

Siven (Salvelinus spp.)

Úhoř (Anguilla spp.)

Candát (Sander spp.)

Okoun říční (Perca fluviatilis)

Plotice obecná (Rutilus rutilus)

Koruška (Osmerus spp.)

Síh (Coregonus spp.)

358,08,01,545
10.2.2

Korýši, a mlži

V případě korýšů se maximální limit vztahuje na svalovinu z končetin a břicha. V případě krabů a krabům příbuzných korýšů (Brachyura a Anomura) svalovina z končetin.

3,00,701,01,55,0
10.3Maso a jedlé droby
10.3.1Maso skotu, prasat a drůbeže0,300,800,200,201,3
10.3.2Skopové maso1,00,200,200,201,6
10.3.3Droby ze skotu, ovcí, prasat a drůbeže6,00,700,400,508,0
10.3.4Maso zvěřiny, s výjimkou medvědího masa5,03,51,50,609,0
10.3.5Droby ze zvěřiny, s výjimkou medvědích drobů5025453,050

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací