Nařízení Komise (ES) č. 1516/2007 ze dne 19. prosince 2007, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel obsahujících některé fluorované skleníkové plyny (Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech(Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 1.), a zejména na čl. 3 odst. 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V souladu s nařízením (ES) č. 842/2006 obsahují záznamy o chladicích a klimatizačních zařízeních a tepelných čerpadlech určité informace. Za účelem účinného uplatňování nařízení (ES) č. 842/2006 je vhodné stanovit, které další informace mají být v záznamech o zařízeních uváděny.

(2) V záznamech o zařízeních by měly být uvedeny údaje o náplni fluorovaných skleníkových plynů. Pokud není známo množství náplně fluorovaných skleníkových plynů, provozovatel příslušného zařízení by měl zajistit, aby certifikovaní pracovníci stanovili množství náplně pro účely kontroly těsnosti.

(3) Před provedením kontroly těsnosti by se certifikovaní pracovníci měli podrobně seznámit se záznamy o zařízení, aby se dozvěděli o případných předchozích problémech a nahlédli do dřívějších zpráv.

(4) Aby kontrola těsnosti byla co nejúčinnější, měla by být zaměřena na ty části zařízení, u nichž je možnost úniku nejpravděpodobnější.

(5) Kontroly těsnosti by se měly provádět pomocí metod přímého nebo nepřímého měření. Metody přímého měření zjišťují únik pomocí detekčních zařízení, jež jsou schopna stanovit, zda náplň fluorovaných skleníkových plynů ze systému uniká. Metody nepřímého měření jsou založeny na zjištění neobvyklého chodu systému a na analýze příslušných parametrů.

(6) Metody nepřímého měření by měly být používány v případě velmi pomalého vývoje úniku a při umístění zařízení v dobře větraném prostoru, což zjištění úniku fluorovaného skleníkového plynu ze systému do vzduchu ztěžuje. Metody přímého měření jsou nezbytné k přesné lokalizaci netěsnosti. O použití metody měření by měli rozhodovat certifikovaní pracovníci, kteří mají potřebnou odbornou průpravu a zkušenosti k určení nejvhodnější metody měření podle konkrétního případu.

(7) Existuje-li podezření na únik, měla by být provedena kontrola za účelem zjištění místa úniku a provedení opravy.

(8) V zájmu zajištění bezpečnosti opraveného systému by se měla následná kontrola stanovená nařízením (ES) č. 842/2006 zaměřit na ty části systému, kde byla zjištěna netěsnost, a části v bezprostředním okolí.

(9) Nesprávná instalace nových systémů vyvolává významné riziko úniku. Proto by měla být na nově instalovaných systémech provedena kontrola těsnosti bezprostředně po jejich uvedení do provozu.

(10) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000(Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné rozhodnutím Komise 2007/540/ES (Úř. věst. L 198, 31.7.2007, s. 35).),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení v souladu s nařízením (ES) č. 842/2006 stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, která jsou v provozu nebo dočasně mimo provoz, obsahujících nejméně 3 kg fluorovaných skleníkových plynů.

Toto nařízení se nevztahuje na zařízení s hermeticky uzavřenými systémy, které jsou jako takové označeny a obsahují méně než 6 kg fluorovaných skleníkových plynů.

Článek 2

Záznamy o zařízení

1. Provozovatel uvádí v záznamech podle čl. 3 odst. 6 nařízení (ES) č. 842/2006 (dále jen „záznamy o zařízení“) své jméno, poštovní adresu a telefonní číslo.

2. V záznamech o zařízení se uvádí náplň fluorovaných skleníkových plynů pro chladicí a klimatizační zařízení nebo tepelná čerpadla.

3. Pokud náplň fluorovaných skleníkových plynů pro chladicí a klimatizační zařízení nebo tepelná čerpadla není uvedena v technické specifikaci výrobce nebo na štítku daného systému, zajistí provozovatel, aby certifikovaní pracovníci náplň určili.

4. V záznamech o zařízení se uvádí příčina úniku, byla-li zjištěna.

Článek 3

Kontrola záznamů o zařízení

1. Před kontrolou těsnosti certifikovaní pracovníci zkontrolují záznamy o zařízení.

2. Zvláštní pozornost je třeba věnovat relevantním informacím o opakujících se problémech a problémových oblastech.

Článek 4

Systematické kontroly

Provádí se systematické kontroly následujících částí chladicích a klimatizačních zařízení nebo tepelných čerpadel:

1. spojů;

2. ventilů včetně vřeten;

3. těsnění včetně těsnění na vyměnitelných dehydrátorech a filtrech;

4. částí systému vystavených vibraci;

5. napojení na bezpečnostní a provozní zařízení.

Článek 5

Volba metody měření

1. Při provádění kontroly těsnosti na chladicím a klimatizačním zařízení nebo tepelných čerpadlech použijí certifikovaní pracovníci metodu přímého měření uvedenou v článku 6 nebo metodu nepřímého měření uvedenou v článku 7.

2. Metody přímého měření mohou být použity vždy.

3. Metody nepřímého měření se použijí, pouze pokud parametry zařízení uvedené v čl. 7 odst. 1, které mají být analyzovány, poskytují spolehlivé informace o náplni fluorovaných skleníkových plynů uvedené v záznamech o zařízení a informace o pravděpodobnosti úniku.

Článek 6

Metody přímého měření

1. Ke zjištění úniku používají certifikovaní pracovníci jednu nebo více následujících metod přímého měření:

a) kontrolu okruhů a součástí, u nichž existuje riziko netěsnosti, pomocí zařízení pro detekci plynu upravených pro chladivo použité v systému;

b) zavedení kapaliny pro UV detekci nebo vhodného barviva do okruhu;

c) použití speciálního bublinového nebo mýdlového roztoku.

2. Zařízení pro detekci plynu uvedená v odst. 1 písm. a) jsou kontrolována jedenkrát za 12 měsíců, aby bylo zajištěno jejich řádné fungování. Citlivost přenosných zařízení pro detekci plynu musí být alespoň 5 g/rok.

3. Zavedení kapaliny pro UV detekci nebo vhodného barviva do chladicího okruhu se provádí, pouze pokud výrobce zařízení schválil takové detekční metody jako technicky možné. Tuto metodu mohou použít pouze pracovníci certifikovaní k provádění činností, které představují zásah do chladicího okruhu obsahujícího fluorované skleníkové plyny.

4. Jestliže se pomocí metod uvedených v odstavci 1 tohoto článku nezjistí únik a části uvedené v článku 4 nevykazují známky úniku, avšak certifikovaní pracovníci se domnívají, že k úniku dochází, musí zkontrolovat ostatní části zařízení.

5. Před tlakovou zkouškou pomocí dusíku bez obsahu kyslíku nebo pomocí jiného plynu vhodného pro tlakovou zkoušku těsnosti je třeba, aby pracovníci certifikovaní ke znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů z daného typu zařízení provedli znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů z celého systému.

Článek 7

Metody nepřímého měření

1. Ke zjištění úniku provádějí certifikovaní pracovníci vizuální a manuální kontrolu zařízení a analýzu jednoho nebo více následujících parametrů:

a) tlaku;

b) teploty;

c) proudu kompresoru;

d) hladiny kapalin;

e) množství k doplnění.

2. Každé podezření na únik fluorovaného skleníkového plynu musí být ověřeno zkouškou těsnosti pomocí metody přímého měření uvedené v článku 6.

3. Podezření na únik zakládá jedna nebo několik následujících situací:

a) pevně instalovaný systém detekce úniků hlásí únik;

b) zařízení vydává neobvyklé zvuky, dochází k vibraci či tvorbě námrazy nebo je pozorována nedostatečná chladicí kapacita;

c) známky koroze, úniku oleje a poškození součástí nebo materiálu u možných míst úniku;

d) známky úniku na průhledítkách nebo ukazatelích hladiny nebo jiných vizuálních pomůckách;

e) známky poškození na bezpečnostních spínačích, tlakových spínačích, měřidlech a připojeních čidel;

f) odchylky od běžného provozního stavu indikované analyzovanými parametry včetně údajů z elektronických systémů pracujících v reálném čase;

g) jiné známky úbytku náplně chladiva.

Článek 8

Oprava netěsnosti

1. Provozovatel zajistí, aby opravu provedla osoba, která je k takové činnosti certifikována.

Pokud je to nezbytné, provede se před opravou odčerpání nebo znovuzískání náplně.

2. Provozovatel zajistí, aby v případě potřeby byla provedena zkouška těsnosti pomocí dusíku bez obsahu kyslíku nebo pomocí jiného suchého plynu vhodného k tlakovým zkouškám, po níž bude následovat vyprázdnění, znovunaplnění a zkouška těsnosti.

V případě potřeby se před tlakovou zkouškou pomocí dusíku bez obsahu kyslíku nebo pomocí jiného vhodného plynu provede znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů z celého zařízení.

3. Pokud možno, zjistí se příčina úniku, aby se předešlo opakování.

Článek 9

Následná kontrola

Certifikovaní pracovníci se při následné kontrole podle čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 842/2006 zaměří na ta místa, kde byly zjištěny a opraveny netěsnosti, jakož i na části v bezprostředním okolí, jestliže byly během opravy vystaveny tlaku.

Článek 10

Požadavky na nově instalovaná zařízení

Na nově instalovaných zařízeních se provádí kontrola těsnosti bezprostředně po jejich uvedení do provozu.

Článek 11

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2007.

Za Komisi

Stavros Dimas

člen Komise

České předpisy odkazující na tento akt