Ve Štrasburku dne 15. ledna 2008.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. Pöttering

Za Radu

předseda

J. Lenarčič

PŘÍLOHA I

POLE VÝHLEDU DEFINICE A POŽADAVKY

„Polem výhledu“ se rozumějí všechny směry dopředu a do stran, ve kterých může řidič traktoru vidět.

„Vztažným bodem“ se rozumí dohodou stanovená poloha očí řidiče traktoru teoreticky soustředěných do jediného bodu. Vztažný bod leží v rovině, která je rovnoběžná se střední podélnou rovinou traktoru a prochází středem sedadla, a je vzdálen 700 mm svisle nad průsečnicí této roviny s povrchem sedadla a 270 mm směrem k pánevní opěře od svislé roviny procházející přední hranou povrchu sedadla a kolmou ke střední podélné rovině traktoru (obrázek 1). Takto stanovený vztažný bod se vztahuje k neobsazenému sedadlu nastavenému do střední polohy určené výrobcem traktoru.

„Půlkruhem výhledu“ se rozumí půlkruh opsaný poloměrem 12 m okolo bodu ležícího ve vodorovné rovině vozovky svisle pod vztažným bodem tak, že při pohledu ve směru jízdy se oblouk půlkruhu nachází před traktorem a průměr, který půlkruh ohraničuje, svírá s podélnou osou traktoru pravý úhel (obrázek 2).

„Zakrytím výhledu“ se rozumějí tětivy výsečí půlkruhu výhledu, které nejsou viditelné kvůli konstrukčním částem, jako jsou střešní sloupky, přívody vzduchu nebo výfukové komíny a rám čelního skla.

„Výsečí výhledu“ se rozumí část pole výhledu, která je omezena:

„Plochou stíranou stírači čelního skla“ se rozumí plocha vnějšího povrchu čelního skla stíraná stírači čelního skla.

Traktor musí být konstruován a vybaven tak, aby v provozu na pozemních komunikacích a při použití v zemědělství a lesnictví měl řidič přiměřené pole výhledu za všech normálních podmínek provozu na pozemních komunikacích a při polních nebo lesních pracích. Pole výhledu se považuje za přiměřené, jestliže řidič vidí co největší možnou část každého předního kola a jsou-li splněny níže uvedené podmínky.

Traktor se umístí na vodorovný povrch, jak ukazuje obrázek 2. Na vodorovnou podpěru se v úrovni vztažného bodu a souměrně vůči němu připevní dva bodové světelné zdroje, např. 2 × 150 W, 12 V, vzdálené od sebe 65 mm. Podpěra je uprostřed otočná kolem svislé osy procházející vztažným bodem. Pro měření zakrytí výhledu se podpěra nastaví tak, aby spojnice obou světelných zdrojů byla kolmá k přímce, která spojuje zakrývající konstrukční část se vztažným bodem.

Změří se obrysy překrytí stínů (nejhlubšího stínu), které při současném nebo střídavém rozsvícení světelných zdrojů vrhá zakrývající konstrukční část na půlkruh výhledu, v souladu s bodem 1.4 (obrázek 3).

Zakrytí výhledu nesmí být větší než 700 mm.

Zakrytí výhledu způsobená sousedními konstrukčními částmi širšími než 80 mm musí být rozložena takovým způsobem, aby vzdálenost mezi středy dvou zakrytí výhledu, měřená jako tětiva půlkruhu výhledu, nebyla menší než 2200 mm.

Na půlkruhu výhledu nesmí být více než šest zakrytí výhledu a ve výseči výhledu definované v bodě 1.5 nesmí být více než dvě zakrytí výhledu.

Vně výseče výhledu jsou však přípustná zakrytí výhledu, která jsou větší než 700 mm, ale menší než 1500 mm, jestliže konstrukční části, které je způsobují, nelze překonstruovat nebo přemístit: na každé straně mohou být celkem buď dvě taková zakrytí výhledu, jedno menší než 700 mm a druhé menší než 1500 mm, nebo dvě zakrytí výhledu, obě menší než 1200 mm.

Není nutno brát v úvahu slepá místa způsobená zpětnými zrcátky schváleného typu, jestliže konstrukce těchto zrcátek neumožňuje provést jejich montáž jiným způsobem.

alternativně k postupu podle bodu 2.2.1 může být přípustnost jednotlivých zakrytí výhledu stanovena matematicky. Na velikost, rozložení a počet zakrytí výhledu se vztahují požadavky bodů 2.2.1.2 až 2.2.1.6;

pro binokulární vidění při očním rozestupu 65 mm je zakrytí výhledu vyjádřené v mm dáno vzorcem:

kde:

Zkušební metody uvedené v bodě 2.2 mohou být nahrazeny jinými, jestliže lze prokázat, že jsou rovnocenné.

Pro účely stanovení zakrytí výhledu ve výseči výhledu se zakrytí výhledu způsobená rámem čelního skla a jinými překážkami mohou považovat za jediné zakrytí v souladu s bodem 2.2.1.4, pokud vzdálenost mezi krajními body těchto zakrytí výhledu není větší než 700 mm.

Traktory vybavené čelním sklem musí být rovněž vybaveny stírači čelního skla poháněnými motorkem . Plocha stíraná těmito stírači musí zajišťovat neomezený výhled dopředu odpovídající tětivě výseče výhledu na půlkruhu výhledu dlouhé nejméně 8 m.

Rychlost stíračů čelního skla musí být nejméně 20 cyklů za minutu.

PŘÍLOHA II

ČÁST A Zrušená směrnice a její následné změny (uvedené v článku 6)

ČÁST B Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost (uvedené v článku 6)

PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA