Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/92/ES ze dne 22. října 2008 o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 17. června 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. září 2008.),
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby podniky dodávající plyn nebo elektřinu konečným velkoodběratelům definovaným v přílohách I a II sdělovaly Statistickému úřadu Evropských společenství (Eurostat) ve formě stanovené článkem 3:
1) ceny a prodejní podmínky pro plyn a elektřinu pro konečné velkoodběratele;
2) používané cenové systémy;
3) rozpis odběratelů a odpovídající objemy podle kategorií spotřeby zajišťující reprezentativnost těchto kategorií na úrovni členského státu.
Článek 2
1. Podniky uvedené v článku 1 sbírají každoročně k 1. lednu a k 1. červenci údaje uvedené v čl. 1 bodech 1 a 2.
Tyto údaje sebrané v souladu s článkem 3 do dvou měsíců předají Eurostatu a příslušným orgánům členských států.
2. Eurostat zveřejní ve vhodné formě na základě údajů uvedených v odstavci 1 každý květen a každý listopad ceny plynu a elektřiny pro velkoodběratele v členských státech a cenové systémy používané pro jejich stanovení.
3. Informace uváděné v čl. 1 bodě 3 se zasílají každé dva roky Eurostatu a příslušným orgánům členských států.
Tyto informace se nezveřejňují.
Článek 3
Článek 4
Článek 5
Článek 6
Článek 7
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Článek 8
Článek 9
Článek 10
Článek 11
Článek 12
Ve Štrasburku dne 22. října 2008.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. Pöttering
Za Radu
předseda
J.-P. Jouyet
PŘÍLOHA I
CENY PLYNU
Ceny plynu účtované konečným průmyslovým velkoodběratelům(Mezi konečné průmyslové velkoodběratele mohou patřit i jiní odběratelé nespadající do kategorie domácností.) se zjišťují a sestavují podle těchto metod:
a) Vykazují se ceny hrazené konečnými průmyslovými velkoodběrateli, kteří nakupují zemní plyn dodávaný prostřednictvím sítí pro svou vlastní potřebu.
b) V úvahu se berou všechny způsoby průmyslového využití plynu. Tento systém se však nevztahuje na odběratele, kteří používají plyn:
k výrobě elektřiny v elektrárnách nebo zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny,
pro neenergetické účely (např. v chemickém průmyslu),
v množství vyšším než 4000000 gigajoulů (GJ) ročně.
c) Vykazované ceny jsou založeny na systému standardních spotřebitelských pásem vymezených rozsahem roční spotřeby plynu.
d) Ceny jsou zjišťovány dvakrát ročně na počátku každého šestiměsíčního období (leden a červenec) a vztahují se k průměrným cenám hrazeným konečnými průmyslovými velkoodběrateli za plyn odebraný v předchozích šesti měsících. První sdělení informací o cenách Statistickému úřadu Evropských společenství (Eurostatu) se týká stavu k 1. lednu 2008.
e) Ceny se vyjadřují v národní měně za gigajoule. Jednotka spotřebované energie je měřena na základě hrubé tepelné hodnoty.
f) Ceny zahrnuje všechny splatné poplatky: síťové poplatky a poplatky za spotřebovanou energii po odečtení jakýchkoli rabatů nebo prémií a jiné poplatky (pronájem měřidla, stálé poplatky atd.). Poplatky za počáteční připojení se nezapočítávají.
g) Ceny se vykazují jako vnitrostátní průměrné ceny.
h) Členské státy vypracovávají a uplatňují hospodárné postupy za účelem zajištění reprezentativního systému sestavování dat, který je založen na těchto pravidlech:
ceny představují vážený průměr cen, přičemž jako váhové faktory se použijí tržní podíly zkoumaných podniků dodávajících plyn. Aritmetický průměr cen se použije pouze tehdy, nelze-li vypočítat vážené hodnoty. V každém případě členské státy zajistí, aby průzkum zahrnul reprezentativní podíl vnitrostátního trhu,
tržní podíly by měly vycházet z množství plynu, jež podniky dodávající plyn účtují konečným průmyslovým velkoodběratelům. Tržní podíly vypočítávají pokud možno odděleně pro každé pásmo. Informace používané pro výpočet váženého průměru cen podléhají správě členských států, přičemž jsou dodržována pravidla ochrany informací,
v zájmu zachování ochrany informací se údaje týkající se cen sdělují pouze v případě, že v dotčeném členském státě existují přinejmenším tři koneční odběratelé v každé kategorii uváděné v písmenu j).
i) Stanoví se tři cenové hladiny:
ceny bez daní a dávek,
ceny bez DPH a jiných návratných daní,
ceny včetně všech daní, dávek a DPH.
j) Ceny účtované za plyn jsou sledovány u těchto kategorií konečných průmyslových velkoodběratelů:
| Konečný průmyslový velkoodběratel | Roční spotřeba plynu (GJ) | |
|---|---|---|
| Nejnižší | Nejvyšší | |
| Pásmo I1 | < 1000 | |
| Pásmo I2 | 1000 | < 10000 |
| Pásmo I3 | 10000 | < 100000 |
| Pásmo I4 | 100000 | < 1000000 |
| Pásmo I5 | 1000000 | <= 4000000 |
k) Jednou za dva roky se společně s lednovou zprávou o cenách Eurostatu sdělují i informace o používaném systému sestavování dat, a zejména: popis zjišťování a jeho předmět (počet zkoumaných dodavatelů plynu, souhrnný procentní údaj o zastoupeném trhu atd.) a kritéria používaná při výpočtu váženého průměru cen, jakož i souhrnný údaj o objemu spotřeby pro každé pásmo. První sdělení ohledně systému sestavování dat se týká stavu k 1. lednu 2008.
l) Jednou ročně se společně s lednovou zprávou o cenách Eurostatu sdělují i informace o hlavních průměrných ukazatelích a faktorech ovlivňujících vykazované ceny pro každé spotřebitelské pásmo.
Tyto informace zahrnují:
průměrné faktory zatížení u konečných průmyslových velkoodběratelů pro každé spotřebitelské pásmo, které jsou vypočítány na základě celkového množství dodané energie a průměrné maximální poptávky,
popis slev poskytovaných v případě přerušitelných dodávek,
popis stálých poplatků, poplatků za pronájem měřidla a všech dalších poplatků na vnitrostátní úrovni.
m) Jednou ročně by společně s lednovou zprávou měly být vykazovány i informace o sazbách a metodách výpočtu, jakož i popis daní ukládaných na prodej plynu konečným průmyslovým velkoodběratelům. Popis musí zahrnovat všechny dávky nedaňového charakteru zahrnující systémové poplatky a závazky veřejné služby.
Předkládaný popis daní obsahuje tři jasně oddělené části:
daně, dávky, dávky nedaňové povahy, poplatky a všechny další daňové náklady, které nejsou uvedeny ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům. Položky uvedené v tomto bodě se zahrnují do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny bez daní a dávek“,
daně a dávky uvedené ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům a považované za nevratné. Položky uvedené v tomto bodě se proto zahrnují do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny bez DPH a jiných návratných daní“,
daň z přidané hodnoty (DPH) a jiné návratné daně uvedené ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům. Položky uvedené v tomto bodě se zahrnují do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny včetně všech daní, dávek a DPH“.
Mezi různé daně, dávky, dávky nedaňové povahy, poplatky a daňové náklady, které lze uplatnit, patří:
daň z přidané hodnoty,
koncesní poplatky. Ty se obvykle vztahují na licence a poplatky za využívání půdy a veřejného či soukromého majetku pro účely sítí či jiných zařízení pro zásobování plynem,
ekologické daně či dávky. Ty se obvykle týkají buď podpory obnovitelných zdrojů energie či kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo se jedná o poplatky za emise oxidu uhličitého, oxidu siřičitého či jiných látek v souvislosti se změnou klimatu,
jiné daně a dávky související s odvětvím energetiky: závazky nebo poplatky veřejné služby, dávky na financování činnosti energetických regulačních orgánů atd.,
jiné daně a dávky nesouvisející s odvětvím energetiky: celostátní, místní či oblastní daně za spotřebovanou energii, daně za rozvod plynu atd.
K daním z příjmu nebo majetku, daním za benzín pro motorová vozidla, silničním daním, daním za telekomunikační, rozhlasové a reklamní licence, poplatkům za licence, daním z odpadu atd. se nepřihlíží a jsou z tohoto výčtu vyňaty, jelikož jsou nepochybně součástí provozních nákladů a vztahují se rovněž na jiná odvětví či jiné činnosti.
n) V členských státech, ve kterých jedna společnost pokrývá veškerý prodej velkoodběratelům, mohou být informace sděleny touto společností. V členských státech, kde působí více než jedna společnost, by měl informace sdělovat nezávislý statistický subjekt.
PŘÍLOHA II
CENY ELEKTŘINY
Ceny elektřiny účtované konečným průmyslovým velkoodběratelům(Mezi konečné průmyslové velkoodběratele mohou patřit i jiní odběratelé nespadající do kategorie domácností.) se zjišťují a sestavují podle těchto metod:
a) Vykazují se ceny hrazené konečnými průmyslovými velkoodběrateli, kteří nakupují elektřinu pro svou vlastní potřebu.
b) V úvahu se berou všechny způsoby průmyslového využití elektřiny.
c) Vykazované ceny jsou založeny na systému standardních spotřebitelských pásem vymezených rozsahem roční spotřeby elektřiny.
d) Ceny jsou zjišťovány dvakrát ročně na počátku každého šestiměsíčního období (leden a červenec) a vztahují se k průměrným cenám hrazeným konečnými průmyslovými velkoodběrateli za elektřinu odebranou v předchozích šesti měsících. První sdělení informací o cenách Eurostatu se týká stavu k 1. lednu 2008.
e) Ceny se vyjadřují v národní měně za kWh.
f) Ceny zahrnují všechny splatné poplatky: síťové poplatky a poplatky za spotřebovanou energii po odečtení jakýchkoli rabatů nebo prémií a jiné poplatky (kapacitní poplatky, uvádění na trh, pronájem měřidla atd.). Poplatky za počáteční připojení se nezapočítávají.
g) Ceny se vykazují jako vnitrostátní průměrné ceny.
h) Členské státy vypracovávají a uplatňují hospodárné postupy za účelem zajištění reprezentativního systému sestavování dat, který je založen na následujících pravidlech:
ceny představují vážený průměr cen, přičemž jako váhové faktory se použijí tržní podíly zkoumaných podniků dodávajících elektřinu. Aritmetický průměr cen se použije pouze tehdy, nelze-li vypočítat vážené hodnoty. V každém případě členské státy zajistí, aby průzkum zahrnul reprezentativní podíl vnitrostátního trhu,
tržní podíly by měly vycházet z množství elektřiny, jež dodávající podniky účtují konečným průmyslovým velkoodběratelům. Tržní podíly se vypočítávají pokud možno odděleně pro každé pásmo. Informace používané pro výpočet váženého průměru cen podléhají správě členských států, přičemž jsou dodržována pravidla ochrany informací,
v zájmu zachování ochrany informací se údaje týkající se cen sdělují pouze v případě, že v dotčeném členském státě existují přinejmenším tři koneční odběratelé v každé kategorii uváděné v písmenu j).
i) Stanoví se tři cenové hladiny:
ceny bez daní a dávek,
ceny bez DPH a jiných návratných daní,
ceny včetně všech daní, dávek a DPH.
j) Ceny účtované za elektřinu jsou sledovány u těchto kategorií konečných průmyslových velkoodběratelů:
| Konečný průmyslový velkoodběratel | Roční spotřeba elektřiny (MWh) | |
|---|---|---|
| Nejnižší | Nejvyšší | |
| Pásmo IA | < 20 | |
| Pásmo IB | 20 | < 500 |
| Pásmo IC | 500 | < 2000 |
| Pásmo ID | 2000 | < 20000 |
| Pásmo IE | 20000 | < 70000 |
| Pásmo IF | 70000 | <= 150000 |
k) Jednou za dva roky se společně s lednovou zprávou o cenách Eurostatu sdělují i informace o používaném systému sestavování dat, a zejména: popis zjišťování a jeho předmět (počet zkoumaných dodavatelů elektřiny, souhrnný procentní údaj o zastoupeném trhu atd.) a kritéria používaná při výpočtu váženého průměru cen, jakož i souhrnný údaj o objemu spotřeby pro každé pásmo. První sdělení ohledně systému sestavování dat se týká stavu k 1. lednu 2008.
l) Jednou ročně se společně s lednovou zprávou o cenách Eurostatu sdělují i informace o hlavních průměrných ukazatelích a faktorech ovlivňujících vykazované ceny pro každé spotřebitelské pásmo.
Tyto informace obsahují:
průměrné faktory zatížení u konečných průmyslových velkoodběratelů pro každé spotřebitelské pásmo, které jsou vypočítány na základě celkového množství dodané energie a průměrné maximální poptávky,
tabulku udávající meze napětí v zemi,
popis stálých poplatků, poplatků za pronájem měřidla a všech dalších poplatků na vnitrostátní úrovni.
m) Jednou ročně by společně s lednovou zprávou o cenách měly být vykazovány i informace o sazbách a metodách výpočtu, jakož i popis daní ukládaných na prodej elektřiny konečným průmyslovým velkoodběratelům. Popis musí zahrnovat všechny dávky nedaňového charakteru zahrnující systémové poplatky a závazky veřejné služby.
Předkládaný popis daní obsahuje tři jasně oddělené části:
daně, dávky, dávky nedaňové povahy, poplatky a všechny další daňové náklady, které nejsou uvedeny ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům. Položky uvedené v tomto bodě se zahrnují do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny bez daní a dávek“,
daně a dávky uvedené ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům a považované za nevratné. Položky uvedené v tomto bodě se zahrnují do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny bez DPH a jiných návratných daní“,
daň z přidané hodnoty (DPH) a jiné návratné daně uvedené ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům. Položky uvedené v tomto bodě se zahrnují do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny včetně všech daní, dávek a DPH“.
Mezi různé daně, dávky, dávky nedaňové povahy, poplatky a daňové náklady, které lze uplatnit, patří:
daň z přidané hodnoty,
koncesní poplatky. Ty se obvykle vztahují na licence a poplatky za využívání půdy a veřejného či soukromého majetku pro účely sítí či jiných zařízení pro zásobování elektřinou,
ekologické daně či dávky. Ty se obvykle týkají buď podpory obnovitelných zdrojů energie či kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo se jedná o poplatky za emise oxidu uhličitého, oxidu siřičitého či jiných látek v souvislosti se změnou klimatu,
daně za jadernou energii a jiné daně za dozor: poplatky za vyřazení jaderných zařízení z provozu, poplatky za dozor a poplatky za jaderná zařízení atd.,
jiné daně a dávky související s odvětvím energetiky: závazky nebo poplatky veřejné služby, dávky na financování činnosti energetických regulačních orgánů atd.,
jiné daně a dávky nesouvisející s odvětvím energetiky: celostátní, místní či oblastní daně za spotřebovanou energii, daně za rozvod elektřiny atd.
K daním z příjmu nebo majetku, spotřebním daním za ropné produkty a paliva pro jiné účely než pro výrobu elektřiny, daním za benzín pro motorová vozidla, silničním daním, daním za telekomunikační, rozhlasové a reklamní licence, poplatkům za licence, daním z odpadu atd. se nepřihlíží a jsou z tohoto výčtu vyňaty, jelikož jsou nepochybně součástí provozních nákladů a vztahují se rovněž na jiná odvětví či jiné činnosti.
n) Jednou ročně se společně s lednovou zprávou o cenách Eurostatu sděluje i rozpis cen za elektřinu s uvedením jejich hlavních prvků. Rozpis vychází z této metody:
Plnou cenu za elektřinu na spotřebitelské pásmo lze považovat za celkovou částku „síťových“ cen, cen za „energii a dodávku“ (tj. od výroby po uvedení na trh, s výjimkou sítí) a všech daní a dávek.
„Síťová“ cena představuje poměr mezi výnosem souvisejícím se sazbami za přenos a distribuci a (pokud možno) odpovídajícím objemem v kWh na spotřebitelské pásmo. Pokud nejsou k dispozici údaje o individuálních objemech v kWh na pásmo, měly by být poskytnuty odhady.
Cena za „energii a dodávku“ je celková cena po odečtení „síťové“ ceny a všech daní a dávek.
Daně a dávky. Pro tuto složku bude poskytnut dodatečný rozpis na
daně a dávky u „síťových“ cen,
daně a dávky u cen za „energii a dodávku“,
DPH a jiné návratné daně.
POZNÁMKA: Pokud jsou doplňkové služby označeny odděleně, mohou být připojeny k jednomu ze dvou hlavních prvků následujícím způsobem:
„síťová“ cena zahrnuje tyto náklady: sazby za přenos a distribuci, ztráty vzniklé při přenosu a distribuci, síťové náklady, poprodejní služby, náklady na systémové služby a pronájem měřidla,
cena za „energii a dodávku“ zahrnuje tyto náklady: výrobu, akumulaci, vyrovnávací energii, náklady na dodanou energii, služby zákazníkům, poprodejní správu, měření a jiné náklady na dodávku,
jiné konkrétní náklady. Tato položka představuje náklady, které nepatří k „síťovým“ nákladům, nákladům na „energii a dodávku“ ani k daním. Pokud takové náklady existují, budou vykazovány odděleně.
o) V členských státech, ve kterých jedna společnost pokrývá veškerý prodej velkoodběratelům, mohou být informace sděleny touto společností. V členských státech, kde působí více než jedna společnost, by měl informace sdělovat nezávislý statistický subjekt.
PŘÍLOHA III
ČÁST A
Zrušená směrnice a seznam jejích následných změn (uvedené v článku 10)
Směrnice Rady 90/377/EHS (Úř. věst. L 185, 17.7.1990, s. 16). | |
Směrnice Komise 93/87/EHS (Úř. věst. L 277, 10.11.1993, s. 32). | |
Příloha I aktu o přistoupení z roku 1994 (Úř. věst. C 241, 29.8.1994, s. 21). | |
Bod 12 oddíl A podbod 3 písm. a) a b) přílohy II aktu o přistoupení z roku 2003 (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33). | |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1). | Pouze bod 3 přílohy I |
Směrnice Rady 2006/108/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 414). | Pouze pokud jde o odkaz na směrnici 90/377/EHS v článku 1 a v bodě 1 písm. a) a b) přílohy I |
Rozhodnutí Komise 2007/394/ES (Úř. věst. L 148, 9.6.2007, s. 11). |
Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu (uvedené v článku 10)
| Směrnice | Lhůta pro provedení |
|---|---|
| 90/377/EHS | 30. červenec 1991 |
| 93/87/EHS | — |
| 2006/108/ES | ze dne 1. ledna 2007 |
PŘÍLOHA IV
Srovnávací tabulka
| Směrnice 90/377/EHS | Tato směrnice |
|---|---|
| Článek 1 | Článek 1 |
| Čl. 2 odst. 1 první věta | Čl. 2 odst. 1 první pododstavec |
| Čl. 2 odst. 1 druhá věta | Čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec |
| Čl. 2 odst. 2 | Čl. 2 odst. 2 |
| Čl. 2 odst. 3 první věta | Čl. 2 odst. 3 první pododstavec |
| Čl. 2 odst. 3 druhá věta | — |
| Čl. 2 odst. 3 třetí věta | Čl. 2 odst. 3 druhý pododstavec |
| Články 3 až 5 | Články 3 až 5 |
| Článek 6 první věta | Čl. 6 první pododstavec první věta |
| — | Čl. 6 první pododstavec druhá věta |
| Článek 6 druhá věta | Čl. 6 druhý pododstavec |
| Čl. 7 odst. 1 a 2 | Článek 7 |
| Čl. 7 odst. 3 | — |
| Článek 8 | Článek 8 |
| Čl. 9 první pododstavec | — |
| Čl. 9 druhý pododstavec první věta | Čl. 9 první pododstavec |
| Čl. 9 druhý pododstavec druhá věta | Čl. 9 druhý pododstavec |
| — | Články 10 a 11 |
| Článek 10 | Článek 12 |
| Příloha I | Příloha I |
| Příloha II | Příloha II |
| — | Příloha III |
| — | Příloha IV |