Tento předpis je součástí práva EU. Nařízení a směrnice EU jsou přímo použitelné nebo závazné pro členské státy včetně České republiky. Níže je zobrazen plný text v češtině z databáze EUR-Lex.
Směrnice EUCELEX 32008L0105

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES

Datum vydání
16.12.2008
Vstup v platnost
13.01.2009
Rok
2008
Zdroj
EUR-Lex / Úřední věstník EU
Plný text na EUR-Lex

Provedeno v ČR (podle EUR-Lex, informativní)

Podle databáze EUR-Lex (národní prováděcí opatření), informativní; vazba je na úrovni předpisu.

  • 24/2011 Sb.Vyhláška

    Vyhláška o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik

  • 98/2011 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Vyhláška o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

  • 61/2003 Sb.Nařízení vlády

    Nařízení o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

Další notifikovaná a odvozená opatření (31)
  • 401/2015 Sb.Nařízení vlády

    Nařízení o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

  • Zákon o vodách a o změně některých zákonů

  • 200/1990 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o přestupcích

  • 388/1991 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o Státním fondu životního prostředí České republiky

  • 258/2000 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

  • 274/2001 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů

  • 138/1973 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o vodách

  • 130/1974 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o státní správě ve vodním hospodářství

  • 28/1975 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Vyhláška, kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků

  • 62/1975 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Vyhláška o odborném technickobezpečnostním dohledu na některých vodohospodářských dílech a o technickobezpečnostním dozoru národních výborů nad nimi

  • 63/1975 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Vyhláška o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech

  • 42/1976 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Vyhláška o vodohospodářích

  • 50/1976 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o územním plánování a stavebním řádu

  • 82/1976 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Vyhláška o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly

  • 99/1976 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Vyhláška o vodní stráži

  • 6/1977 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Vyhláška o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod

  • 81/1977 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Vyhláška, kterou se doplňuje vyhláška č. 99/1976 Sb., o vodní stráži

  • 35/1979 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Nařízení o úplatách ve vodním hospodářství

  • 500/1990 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby

  • 334/1992 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

  • 97/1993 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o působnosti Správy státních hmotných rezerv

  • 114/1995 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o vnitrozemské plavbě

  • 50/2023 Sb.Vyhláška

    Vyhláška o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik

  • 312/2015 Sb.Vyhláška

    Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění vyhlášky č. 49/2014 Sb.

  • Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zobrazeno 25 z 31 dalších opatření.

České předpisy odkazující na tento akt

Odkazy z textu českých předpisů (eSbírka). Odkaz znamená, že předpis akt zmiňuje, ne že ho provádí.

  • Vyhláška o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik

  • Vyhláška o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

  • Nařízení o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

  • Nařízení o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

Konsolidované znění EUR-Lex k 10. 5. 2026 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 02008L0105-20260510

Zapracované novely (2)
32008L0105

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES

Aktuální znění

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality a o prevenci a omezování znečištění povrchových vod, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 97, 28.4.2007, s. 3.),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 22. května 2007 (Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 90), společný postoj Rady ze dne 20. prosince 2007 (Úř. věst. C 71 E, 18.3.2008, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 17. června 2008 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. října 2008.),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Chemické znečištění povrchových vod představuje ohrožení vodního prostředí s účinky, jako jsou například bezprostřední a dlouhodobá toxicita pro vodní organizmy, akumulace v ekosystému a úbytek stanovišť a biologické rozmanitosti, jakož i ohrožení lidského zdraví. Přednostně je třeba zjistit příčiny znečištění a řešit problematiku emisí přímo u zdroje, a to ekonomicky i ekologicky nejúčinnějším způsobem.
(2) Podle čl. 174 odst. 2 druhé věty Smlouvy má být politika Společenství v oblasti životního prostředí založena na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.
(3) V souladu s čl. 174 odst. 3 Smlouvy má Společenství při přípravě své politiky v oblasti životního prostředí přihlížet k dostupným vědeckým a technickým údajům, k podmínkám životního prostředí v různých regionech Společenství, k hospodářskému a sociálnímu rozvoj Společenství jako celku a vyváženému rozvoji jeho regionů, jakož i k možnému prospěchu a nákladům plynoucím z činnosti nebo nečinnosti.
(4) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí(Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.) uvádí, že mezi klíčové environmentální priority tohoto programu patří životní prostředí, zdraví a kvalita života, a zdůrazňuje nutnost zavést konkrétnější právní předpisy v oblasti vodní politiky.
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.), stanoví strategii proti znečišťování vod a požaduje další specifická opatření pro snižování znečištění a normy environmentální kvality (NEK). Tato směrnice stanoví NEK v souladu s ustanoveními a cíli směrnice 2000/60/ES.
(6) V souladu s článkem 4 směrnice 2000/60/ES, zejména s ustanovením jeho odst. 1 písm. a), by členské státy měly provést nezbytná opatření podle čl. 16 odst. 1 a 8 uvedené směrnice s cílem postupně snížit znečišťování prioritními látkami a zastavit nebo postupně odstranit emise, vypouštění a úniky prioritních nebezpečných látek.
(7) Od roku 2000 bylo přijato mnoho aktů Společenství, které v souladu s článkem 16 směrnice 2000/60/ES tvoří opatření určená k omezování emisí jednotlivých prioritních látek. Mnohá opatření na ochranu životního prostředí navíc spadají do působnosti jiných právních předpisů Společenství. Proto by mělo být upřednostněno provádění a revize stávajících nástrojů před zaváděním nových omezení.
(8) Pokud jde o omezování emisí prioritních látek z bodových a difuzních zdrojů podle článku 16 směrnice 2000/60/ES, zdá se, že pro členské státy je nákladově efektivnější a přiměřenější, aby v případě potřeby do programu opatření, který má být vypracován pro každou oblast povodí v souladu s článkem 11 směrnice 2000/60/ES, zahrnuly vedle provádění jiných právních předpisů Společenství i vhodná omezující opatření podle článku 10 uvedené směrnice.
(9) Členské státy by měly zlepšit poznatky a dostupné údaje o zdrojích prioritních látek a způsobech znečištění, aby se určily možnosti cílených a účinných kontrol. Členské státy by měly mimo jiné ve vhodných případech a s náležitou pravidelností sledovat sediment a biotu, aby mohly poskytnout dostatečné údaje k vypracování spolehlivých analýz dlouhodobých trendů těch prioritních látek, které jsou náchylné k akumulaci v sedimentu nebo v biotě. Výsledky sledování, včetně sledování sedimentu a bioty, by měly být zpřístupněny v rozsahu vyžadovaném článkem 3 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2455/2001/ES ze dne 20. listopadu 2001, kterým se stanoví seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky(Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1.), aby poskytly informace k budoucím návrhům Komise předkládaným podle čl. 16 odst. 4 a 8 směrnice 2000/60/ES.
(10) Rozhodnutí č. 2455/2001/ES stanoví první seznam 33 látek nebo skupin látek, pro něž se přednostně přijímají opatření na úrovni Společenství. Některé z těchto prioritních látek byly označeny za prioritní nebezpečné látky, u kterých by členské státy měly provést nezbytná opatření s cílem zastavit nebo postupně odstranit jejich emise, vypouštění a úniky. U látek, které se vyskytují přirozeně nebo vznikají přírodními procesy, však zastavení nebo postupné odstranění emisí, vypouštění a úniků ze všech potenciálních zdrojů není možné. Některé látky byly přezkoumány a měly by být klasifikovány. Komise by měla pokračovat v přezkumu seznamu prioritních látek, přičemž by měla určit látky, pro které se přednostně přijímají opatření na základě dohodnutých kritérií, prokazujících riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, podle časového plánu stanoveného v článku 16 směrnice 2000/60/ES, a co nejdříve předložit příslušné návrhy.
(11) V zájmu Společenství a s cílem účinněji regulovat ochranu povrchových vod je vhodné, aby NEK byly stanoveny pro znečišťující látky klasifikované jako prioritní látky na úrovni Společenství a aby byla členským státům ponechána možnost stanovit v případě nutnosti pravidla pro zbývající znečišťující látky na vnitrostátní úrovni, s výhradou uplatňování příslušných pravidel Společenství. Do seznamu prioritních látek nicméně nebylo zařazeno osm znečišťujících látek, které spadají do působnosti směrnice Rady 86/280/EHS ze dne 12. června 1986 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění některých nebezpečných látek uvedených v seznamu I přílohy směrnice 76/464/EHS(Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 16.) a tvoří součást skupiny látek, pro které by členské státy měly provést nezbytná opatření s cílem dosáhnout do roku 2015 dobrého chemického stavu ve smyslu článků 2 a 4 směrnice 2000/60/ES. Ukázalo se však, že společné normy stanovené pro tyto znečišťující látky jsou užitečné, a že je proto vhodné zachovat úpravu těchto norem na úrovni Společenství.
(12) Ustanovení týkající se současných cílů environmentální kvality stanovená ve směrnici Rady 82/176/EHS ze dne 22. března 1982 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti z průmyslu elektrolýzy alkalických chloridů(Úř. věst. L 81, 27.3.1982, s. 29.), ve směrnici Rady 83/513/EHS ze dne 26. září 1983 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění kadmia(Úř. věst. L 291, 24.10.1983, s. 1.), ve směrnici Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti z jiných průmyslových oborů, než je elektrolýza alkalických chloridů(Úř. věst. L 74, 17.3.1984, s. 49.), ve směrnici Rady 84/491/EHS ze dne 9. října 1984 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění hexachlorcyklohexanu(Úř. věst. L 274, 17.10.1984, s. 11.) a ve směrnici 86/280/EHS se stanou tedy nadbytečnými a měla by být zrušena.
(13) Vodní prostředí může být postiženo chemickým znečištěním krátkodobě i dlouhodobě, a proto by základem pro stanovení NEK měly být údaje jak o bezprostředních, tak i dlouhodobých účincích. Pro zajištění odpovídající ochrany vodního prostředí a lidského zdraví by měly být stanoveny roční průměrné NEK na úrovni zajišťující ochranu před dlouhodobou expozicí a pro účely ochrany před krátkodobou expozicí by měly být stanoveny nejvyšší přípustné koncentrace.
(14) V souladu s pravidly stanovenými v části 1.3.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES mohou členské státy v případech monitorování souladu s NEK, včetně těch, jež jsou vyjádřeny jako nejvyšší přípustné koncentrace, zavést statistické metody, jakou je například výpočet percentilu, a řešit tím odlehlé výsledky – tedy extrémní odchylky od průměru – a chybné údaje tak, aby byla zajištěna přijatelná míra správnosti a přesnosti. K zajištění srovnatelnosti monitorování mezi členskými státy je vhodné stanovit, že mají být prováděcí pravidla pro tyto statistické metody přijímána postupy projednávání ve výboru.
(15) Stanovení hodnot NEK na úrovni Společenství by se v této fázi mělo u většiny látek omezit pouze na povrchové vody. Pokud však jde o hexachlorbenzen, hexachlorbutadien a rtuť, nelze zajistit ochranu před nepřímými účinky a sekundární otravou na úrovni Společenství pouze prostřednictvím NEK pro povrchové vody. Proto je pro tyto tři látky vhodné stanovit na úrovni Společenství NEK pro biotu. Aby členské státy mohly jednat pružně v závislosti na své strategii monitorování, mělo by jim být umožněno monitorovat a používat tyto NEK pro biotu, nebo stanovit přísnější NEK pro povrchové vody zajišťující stejnou úroveň ochrany.
(16) Členské státy by měly mít možnost stanovit NEK pro sediment anebo pro biotu na vnitrostátní úrovni a uplatňovat tyto NEK namísto NEK pro vodu stanovených v této směrnici. Tyto NEK by měly být stanoveny transparentním postupem zahrnujícím oznámení Komisi a ostatním členským státům s cílem zajistit úroveň ochrany srovnatelnou s NEK pro vodu stanovenými na úrovni Společenství. Komise by tato oznámení měla shrnout ve svých zprávách o provádění směrnice 2000/60/ES. Sediment a biota navíc zůstávají důležitými matricemi pro monitorování určitých látek s významným akumulačním potenciálem. Členské státy by měly za účelem posouzení dlouhodobých dopadů lidské činnosti a trendů přijmout opatření, v souladu s článkem 4 směrnice 2000/60/ES, jejichž cílem je zajistit, aby se stávající úrovně kontaminace v biotě a sedimentech výrazně nezvyšovaly.
(17) V souladu s článkem 13 a s přílohou VII částí A bodem 5 směrnice 2000/60/ES by měly být všechny výjimky z uplatňování NEK pro prioritní látky v souvislosti s vodními útvary podle čl. 4 odst. 4, 5 a 6 uvedené směrnice a s přihlédnutím k čl. 4 odst. 8 a 9 uvedené směrnice uváděny v plánech povodí. Za předpokladu, že jsou splněny požadavky uvedené v článku 4 směrnice 2000/60/ES, včetně podmínek pro výjimky, mohou být prováděny činnosti, které vedou k vypouštění, emisím a únikům prioritních látek, a to i plavba a bagrování.
(18) Členské státy musí dodržovat směrnici Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě(Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32.) a hospodařit s útvary povrchových vod využívanými k odběru pitné vody podle článku 7 směrnice 2000/60/ES. Tato směrnice by proto měla být provedena, aniž jsou dotčeny ty požadavky, které mohou vyžadovat přísnější normy.
(19) V blízkosti míst vypouštění z bodových zdrojů jsou koncentrace znečišťujících látek obvykle vyšší než koncentrace v okolní vodě. Členské státy by proto měly mít možnost využívat mísící zóny, pokud to neovlivní dodržování příslušných NEK ve zbývající části útvaru povrchové vody. Rozsah mísících zón by měl být omezen na okolí přilehlé k místu vypouštění a měl by být přiměřený. Členské státy by případně měly v souladu s čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/60/ES zajistit koordinaci požadavků na dosažení environmentálních cílů stanovených v článku 4 uvedené směrnice v celé oblasti povodí, což by mělo zahrnovat i vymezení mísících zón v přeshraničních vodních útvarech.
(20) Je nutné kontrolovat soulad s cíli pro zastavení nebo postupné odstranění a snižování, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/60/ES, a zajistit transparentnost posuzování souladu s těmito povinnostmi, zejména pokud jde o posouzení významných emisí, vypouštění a úniků v důsledku lidských činností. Dále, harmonogram pro zastavení nebo postupné odstranění a snižování se může vztahovat pouze na soupis. Mělo by být rovněž možné posoudit uplatnění čl. 4 odst. 4 až 7 směrnice 2000/60/ES. Stejně tak je potřebný vhodný nástroj pro kvantifikaci úniků látek, k nimž dochází přirozeně nebo v důsledku přírodních procesů, kdy úplné zastavení nebo odstranění ze všech možných zdrojů není možné. Za účelem splnění těchto požadavků by měl každý členský stát vypracovat seznam emisí, vypouštění a úniků pro každou oblast povodí nebo část oblasti povodí na svém území.
(21) S cílem zabránit zdvojení práce při pořizování těchto seznamů a zajistit jejich soudržnost s dalšími stávajícími nástroji v oblasti ochrany povrchových vod by členské státy měly využít informace shromážděné podle směrnice 2000/60/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek(Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1.).
(22) Za účelem zajištění jednotné ochrany povrchových vod by členské státy, které mají společné útvary povrchových vod, měly koordinovat své monitorovací činnosti a případně i sestavování seznamů.
(23) Členské státy by pro změření základních údajů seznamu měly mít možnost zvolit si odpovídající roční referenční období, aby tak byly lépe zohledněny jejich potřeby. V úvahu by však měla být vzata skutečnost, že úniky spojené s použitím pesticidů se mohou rok od roku značně lišit, a to z důvodu různé míry jejich používání, například v důsledku různých klimatických podmínek. V případě určitých látek, na něž se vztahuje směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh(Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.), by proto členské státy měly mít možnost rozhodnout se pro tříleté referenční období pro tyto látky.
(24) Za účelem optimalizace využívání seznamu je vhodné stanovit lhůtu, v níž Komise ověří, že v oblasti emisí, vypouštění a úniků dochází k vývoji směřujícímu k souladu s cíli uvedenými v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/60/ES, za podmínek čl. 4 odst. 4 a 5 uvedené směrnice.
(25) Měly by být vypracovány technické pokyny, které by přispěly k harmonizaci metod používaných členskými státy k sestavování seznamů emisí, vypouštění a úniků, a to včetně úniků ze znečištění nashromážděného v sedimentech.
(26) Některé členské státy jsou postiženy znečištěním, jehož zdroj leží mimo jurisdikci daného státu. Je proto vhodné upřesnit, že členský stát neporušuje své povinnosti podle této směrnice v důsledku překročení NEK způsobeného tímto přeshraničním znečištěním za předpokladu, že splnil určité podmínky a že případně využil příslušných ustanovení směrnice 2000/60/ES.
(27) Komise by měla na základě zpráv členských států podle s článku 15 směrnice 2000/60/ES přezkoumat potřebu změnit stávající akty a vypracovat dodatečná konkrétní opatření v rámci celého Společenství, například kontroly emisí, a případně by měla předložit příslušné návrhy. Komise by měla informovat o svých závěrech z tohoto přezkumu Evropský parlament a Radu v rámci zprávy vypracované podle čl. 18 odst. 1 směrnice 2000/60/ES. Při předkládání návrhů opatření k omezování emisí a s ohledem na článek 10 směrnice 2000/60/ES by Komise měla vzít v úvahu stávající požadavky na omezování emisí, například požadavky formulované podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění(Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8.), a nejnovější vývoj technologií využívaných ke snižování znečištění.
(28) Kritéria pro určení látek, které jsou perzistentní, bioakumulativní a toxické, jakož i látek vyvolávajících stejné znepokojení, zejména velmi perzistentních a velmi bioakumulativních, jak je uvedeno ve směrnici 2000/60/ES, jsou stanovena v technických pokynech pro posuzování rizik určených pro směrnici Komise 93/67/EHS ze dne 20. července 1993, kterou se stanoví zásady posuzování rizik pro člověka a životní prostředí u látek oznámených v souladu se směrnicí Rady 67/548/EHS(Úř. věst. L 227, 8.9.1993, s. 9.), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh(Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1.) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky(Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1; opraveno v Úř. věst. L 136, 29.5.2007, s. 3.). K zajištění konzistentnosti právních předpisů Společenství by měla být pro přezkum látek podle rozhodnutí č. 2455/2001/ES používána pouze tato kritéria a příloha X směrnice 2000/60/ES by měla být odpovídajícím způsobem nahrazena.
(29) Povinnosti stanovené ve směrnicích uvedených v příloze IX směrnice 2000/60/ES jsou již začleněny do směrnice 2008/1/ES a směrnice 2000/60/ES a přinejmenším stejná úroveň ochrany je zaručena v případě zachování nebo revize NEK. S cílem zajistit důsledný přístup k chemickému znečištění povrchových vod a zjednodušit a upřesnit stávající právní předpisy Společenství v této oblasti je vhodné v souladu se směrnicí 2000/60/ES s účinností ode dne 22. prosince 2012 zrušit směrnice 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS.
(30) Byla zvážena doporučení uvedená ve směrnici 2000/60/ES, zejména doporučení Vědeckého výboru pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí.
(31) Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů(Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.) se členské státy vybízejí k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a tyto tabulky zveřejnily.
(32) Jelikož cíle této směrnice, totiž dosažení dobrého chemického stavu povrchových vod stanovením NEK pro prioritní látky a některé další znečišťující látky, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu zachování stejné úrovně ochrany povrchových vod v celém Společenství lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.
(33) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.).
(34) Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změně přílohy I části B bodu 3 této směrnice. Jelikož má toto opatření obecný význam a jeho účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice nebo ji doplnit o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijato v souladu s regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

S cílem dosáhnout dobrého chemického stavu povrchových vod a v souladu s ustanoveními a cíli článku 4 směrnice 2000/60/ES stanoví tato směrnice normy environmentální kvality (NEK) pro prioritní látky a některé další znečišťující látky podle článku 16 uvedené směrnice.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí definice uvedené v článku 2 směrnice 2000/60/ES a v článku 2 směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod(Úř. věst. L 201, 1.8.2009, s. 36.).

Kromě toho se použijí tyto definice:

1) „Matricí“ se rozumí složka vodního prostředí, jako je voda, sedimenty nebo biota.

2) „Biotickým taxonem“ se rozumí vodní taxon odpovídající taxonomickému zařazení „podkmene“, „třídy“ nebo jejich ekvivalentu;

3) „Ukazatelem znečištění“ se rozumí parametr, který lze monitorovat tak, aby poskytoval hodnotu, která je reprezentativní pro úroveň nebo koncentraci znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek, a tedy i pro riziko, které představují.

Článek 3

Normy environmentální kvality

1. Aniž je dotčen odstavec 1a, členské státy použijí pro útvary povrchových vod NEK stanovené v části A přílohy I a uplatňují tyto NEK v souladu s požadavky stanovenými v části B přílohy I.

1a. Aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z této směrnice ve znění platném ke dni 13. ledna 2009 a zejména dosažení dobrého chemického stavu povrchových vod, pokud jde o látky a NEK v ní uvedené, členské státy uplatňují NEK stanovené v části A přílohy I, pokud jde o:

Pokud jde o látky uvedené v bodech i) a ii) prvního pododstavce tohoto odstavce, použijí se obdobně ustanovení čl. 4 odst. 4 až 9 směrnice 2000/60/ES.

Pokud jde o látky uvedené v bodech iii) a iv) prvního pododstavce tohoto odstavce, použijí se obdobně ustanovení čl. 4 odst. 4 až 9 směrnice 2000/60/ES. Pokud jde o prodloužení lhůt stanovených v čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice, omezí se na nejvýše jednu další aktualizaci plánu povodí s výjimkou případů, kdy jsou přírodní podmínky takové, že cílů nelze v období uvedeného plánu povodí dosáhnout.

i) látky uvedené pod čísly 2, 5, 15, 20, 22, 23, 28 v části A přílohy I, pro něž byly stanoveny revidované NEK s účinkem od 22. prosince 2015, s cílem dosáhnout dobrého chemického stavu povrchových vod u těchto látek do 22. prosince 2021, a to prostřednictvím programů opatření uvedených v plánech povodí z roku 2015 vypracovaných v souladu s čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES, a

ii) nově určené látky uvedené pod čísly 34 až 45 v části A přílohy I s účinkem od 22. prosince 2018 s cílem dosáhnout dobrého chemického stavu povrchových vod u těchto látek do 22. prosince 2027 a zamezit zhoršení chemického stavu v útvarech povrchových vod, pokud jde o tyto látky. Členské státy za tímto účelem do 22. prosince 2018 vypracují a předloží Komisi doplňující monitorovací program a předběžný program opatření vztahující se na dané látky. Konečný program opatření podle článku 11 směrnice 2000/60/ES se vypracuje do 22. prosince 2021 a měl by být proveden a plně funkční co nejdříve po tomto dni, avšak nejpozději do 22. prosince 2024;

iii) látky uvedené pod čísly 5, 9, 13, 15, 17, 21, 23, 24, 28, 30, 34, 37, 41 a 43 v části A přílohy I, pro něž byly stanoveny revidované NEK, s účinkem od 22. prosince 2027, s cílem dosáhnout ve vztahu k těmto látkám dobrého chemického stavu povrchových vod do 22. prosince 2033 a zamezit zhoršení chemického stavu útvarů povrchových vod, pokud jde o tyto látky, a to prostřednictvím programů opatření uvedených v plánech povodí pro rok 2027 vypracovaných v souladu s čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES;

iv) nově určené látky uvedené pod čísly 46 až 70 v části A přílohy I s účinkem od 22. prosince 2027, s cílem dosáhnout ve vztahu k těmto látkám dobrého chemického stavu povrchových vod do 22. prosince 2039 a zamezit zhoršení chemického stavu útvarů povrchových vod, pokud jde o tyto látky; členské státy za uvedeným účelem zavedou do 22. prosince 2027 doplňující monitorovací program a do 22. prosince 2030 předběžný program opatření vztahující se na tyto látky; konečný program opatření v souladu s článkem 11 směrnice 2000/60/ES se zahrne do plánu povodí pro rok 2033 vypracovaného v souladu s čl. 13 odst. 7 uvedené směrnice.

1b. NEK stanovené na úrovni Unie pro znečišťující látky specifické pro povodí v souladu s čl. 16 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a uvedené v části C přílohy II této směrnice nebo další znečišťující látky specifické pro povodí a odpovídající NEK určené členskými státy v souladu s čl. 8d odst. 1 této směrnice nabudou účinku od začátku období plánu povodí následujícího po dni stanovení NEK s cílem dosáhnout ve vztahu k těmto znečišťujícím látkám dobrého chemického stavu povrchových vod do konce období tohoto plánu povodí a zamezit zhoršení chemického stavu v útvarech povrchových vod, pokud jde o tyto znečišťující látky.

Pokud jde o znečišťující látky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, použijí se obdobně ustanovení čl. 4 odst. 4 až 9 směrnice 2000/60/ES. Pokud jde o prodloužení lhůt stanovených v čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice, omezí se na nejvýše jednu další aktualizaci plánu povodí s výjimkou případů, kdy jsou přírodní podmínky takové, že cílů nelze v období uvedeného plánu povodí dosáhnout.

2. U látek, u nichž je v části A přílohy I stanovena NEK pro biotu nebo NEK pro sediment, členské státy použijí tuto NEK pro biotu nebo NEK pro sediment.

U jiných látek, než které jsou uvedeny v prvním pododstavci, použijí členské státy NEK pro vodu stanovenou v části A přílohy I.

3. Členské státy se mohou v souvislosti s jednou nebo více kategoriemi povrchových vod rozhodnout použít NEK pro jinou matrici, než jaká je uvedena v odstavci 2, nebo případně pro biotické taxony jiné než uvedené v části A přílohy I.

Členské státy, které možnosti uvedené v prvním pododstavci využijí, použijí příslušné NEK stanovené v části A přílohy I, nebo pokud nejsou pro příslušnou matrici nebo biotický taxon zahrnuty NEK, zavedou takovou NEK, která zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany jako NEK stanovené v části A přílohy I.

Členské státy mohou tuto možnost použít pouze v případě, že analytická metoda používaná pro zvolenou matrici nebo biotický taxon splňuje minimální pracovní kritéria stanovená v článku 4 směrnice 2009/90/ES. Nejsou-li daná kritéria splněna pro žádnou matrici, členské státy zajistí, aby monitorování bylo prováděno za použití nejlepších dostupných technik, které nevyžadují nadměrné náklady, a aby daná metoda analýzy byla přinejmenším stejně účinná jako metoda dostupná pro matrici uvedenou v odstavci 2 tohoto článku pro příslušnou látku.

3a. V případě, že z naměřených nebo odhadnutých koncentrací nebo emisí v životním prostředí při uplatnění NEK pro biotu nebo sediment je zjištěno potenciální riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím na základě akutní expozice, členské státy zajistí, aby bylo provedeno rovněž monitorování v povrchové vodě, a použijí NPK–NEK stanovené v části A přílohy I této směrnice, je-li tato NEK stanovena.

3b. Pokud se v souladu s článkem 5 směrnice 2009/90/ES vypočtená průměrná hodnota měření provedeného za použití nejlepších dostupných technik, které nevyžadují nadměrné náklady, označuje jako „menší než mezní hodnota kvantifikace“ a „mezní hodnota kvantifikace“ je i u takové techniky vyšší než NEK, výsledek pro tuto měřenou látku se nezohlední pro účely hodnocení celkového chemického stavu daného vodního útvaru.

4. Látky, pro které se používá NEK pro sedimenty nebo biotu sledují členské státy v příslušné matrici nejméně jednou ročně, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.

5. Členské státy zahrnou do aktualizovaných plánů povodí vypracovaných v souladu s čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES tyto informace:

a) tabulku mezních hodnot kvantifikace použitých analytických metod a informace o účinnosti těchto metod s ohledem na minimální pracovní kritéria stanovená v článku 4 směrnice 2009/90/ES;

b) pro látky, u nichž byla použita možnost uvedená v odstavci 3 tohoto článku:

  • i) důvody a východisko použití této možnosti,
  • ii) případně stanovené alternativní NEK, podklady o tom, že tyto NEK zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany jako NEK stanovené v části A přílohy I, včetně údajů a metodiky použité k jejich odvození, a kategorie povrchových vod, pro něž se uplatní,
  • iii) pro srovnání s informacemi uvedenými v písm. a) tohoto odstavce hodnoty kvantifikace metod analýzy pro matrice uvedené v části A přílohy I této směrnice, včetně informací o účinnosti těchto metod s ohledem na minimální pracovní kritéria stanovená v článku 4 směrnice 2009/90/ES;

c) odůvodnění četnosti monitorování uplatňovaného v souladu s odstavcem 4, pokud jsou monitorovací intervaly delší než 1 rok.

5a. Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, aby aktualizované plány povodí vypracované v souladu s čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES, které obsahují výsledky a účinky opatření přijatých s cílem zamezit chemickému znečištění povrchových vod, a dílčí zpráva, která popíše pokrok dosažený při provádění plánovaného programu opatření, podle čl. 15 odst. 3 směrnice 2000/60/ES byly prostřednictvím centrálního portálu v elektronické podobě přístupné veřejnosti v souladu s čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí(Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.).

6. Členské státy na základě monitorování sedimentu nebo bioty v rámci monitorování stavu povrchových vod prováděného v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES zajistí analýzu dlouhodobých trendů koncentrací prioritních látek označených v části A přílohy I jako látky, které jsou náchylné k akumulaci v sedimentu či v biotě. Členské státy přijmou opatření, jejichž cílem je s výhradou článku 4 směrnice 2000/60/ES zajistit, aby se tyto koncentrace v sedimentu nebo v biotě významně nezvýšily.

Členské státy určí četnost monitorování v sedimentu nebo v biotě tak, aby byl zajištěn dostatek údajů pro spolehlivou analýzu dlouhodobých trendů. Monitorování by mělo v zásadě probíhat každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.

7. Komise přezkoumá technický a vědecký pokrok, včetně závěru hodnocení rizik podle čl. 16 odst. 2 písm. a) a b) směrnice 2000/60/ES a informací týkajících se registrace látek zpřístupněných veřejnosti v souladu s článkem 119 nařízení (ES) č. 1907/2006, a v případě nutnosti navrhne revizi NEK stanovených v části A přílohy I této směrnice postupem podle článku 294 Smlouvy o fungování EU v souladu s časovým rozvrhem stanoveným v čl. 16 odst. 4 směrnice 2000/60/ES.

8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 9a akty v přenesené pravomoci, kterými se mění bod 3 části B přílohy I s cílem přizpůsobit jej vědeckému nebo technickému pokroku.

8a. S cílem usnadnit provádění tohoto článku musí být v rámci stávajícího procesu provádění směrnice 2000/60/ES a pokud možno do 22. prosince 2014 vypracovány technické pokyny pro strategie monitorování a metody analýzy látek, včetně odběru vzorků a monitorování bioty.

Pokyny zahrnují zejména:

a) monitorování látek v biotě, jak je stanoveno v odstavcích 2 a 3 tohoto článku;

b) v případě nově určených látek (uvedené pod čísly 34 až 45 v části A přílohy I) a látek, pro něž jsou stanoveny přísnější NEK (uvedené pod čísly 2, 5, 15, 20, 22, 23 a 28 v části A přílohy I), analytické metody splňující minimální pracovní kritéria stanovená v článku 4 směrnice 2009/90/ES.

8b. V případě látek, pro něž nebudou technické pokyny přijaty do 22. prosince 2014, se lhůta 22. prosince 2015 uvedená v odst. 1a bodě i) prodlouží do 22. prosince 2018, a lhůta 22. prosince 2021 stanovená v uvedeném bodu se prodlouží do 22. prosince 2027.

Článek 4

Mísící zóny

1. Členské státy mohou vymezit mísící zóny přilehlé k místu vypouštění. Koncentrace jedné nebo více látek uvedených v příloze I části A mohou v těchto mísících zónách překračovat příslušné NEK, pokud neovlivní dodržení těchto norem ve zbývající části daného útvaru povrchových vod.

2. Členské státy, jež vymezují mísící zóny, uvedou v plánech povodí vypracovaných v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES popis:

a) přístupů a metodických postupů použitých pro vymezení těchto zón a

b) opatření přijatých s cílem snížit v budoucnu rozsah mísících zón, jako jsou např. opatření podle čl. 11 odst. 3 písm. k) směrnice 2000/60/ES, přezkum povolení uvedených ve směrnici 2008/1/ES nebo předchozí kroky uvedené v čl. 11 odst. 3 písm. g) směrnice 2000/60/ES.

3. Členské státy, jež vymezují mísící zóny, zajistí, aby rozsah každé takové zóny byl:

a) omezen na okolí přilehlé k místu vypouštění;

b) přiměřený, s ohledem na koncentrace znečišťujících látek v místě vypouštění a na podmínky týkající se emisí znečišťujících látek obsažené v předchozích předpisech, jako je povolení nebo oprávnění podle čl. 11 odst. 3 písm. g) směrnice 2000/60/ES, a v jakýchkoli jiných příslušných právních předpisech Společenství v souladu s použitím nejlepších dostupných technik a s článkem 10 směrnice 2000/60/ES, zejména poté, co byly tyto předchozí předpisy revidovány.

4. Technické pokyny pro identifikaci mísících zón se přijímají regulativním postupem podle čl. 9 odst. 2 této směrnice.

Článek 5

Seznam emisí, vypouštění a úniků

1. Na základě informací shromážděných v souladu s články 5 a 8 směrnice 2000/60/ES a na základě jiných dostupných údajů vypracuje každý členský stát pro každou oblast povodí nebo část oblasti povodí na svém území seznam emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek uvedených v části A přílohy I této směrnice a všech látek označených členskými státy jako znečišťující látky specifické pro povodí.

První pododstavec se nevztahuje na emise, vypouštění a úniky každoročně elektronicky vykazované na portálu průmyslových emisí zřízeném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1244(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1244 ze dne 24. dubna 2024 o ohlašování environmentálních údajů z průmyslových zařízení, o zřízení portálu průmyslových emisí a o zrušení nařízení (ES) č. 166/2006 (Úř. věst. L, 2024/1244, 2.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1244/oj).) v souladu s článkem 7 uvedeného nařízení.

2. Členské státy aktualizují své seznamy jako součást přezkumů uvedených v čl. 5 odst. 2 směrnice 2000/60/ES.

Referenčním obdobím pro stanovení hodnot v aktualizovaných seznamech je rok před rokem, v němž mají být přezkumy uvedené v čl. 5 odst. 2 směrnice 2000/60/ES dokončeny.

V rámci těchto aktualizací členské státy zajistí, aby emise z bodových zdrojů do vody, které nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) 2024/1244 nebo které nedosahují prahových hodnot pro roční vykazování stanovených v uvedeném nařízení, jakož i emise znečišťujících látek z difúzních zdrojů ve smyslu čl. 3 bodu 12 uvedeného nařízení do vody byly rovněž elektronicky vykazovány Komisi s cílem zpřístupnit je alespoň každých šest let na portálu průmyslových emisí zřízeném podle uvedeného nařízení a aby byly agregovány na úrovni každé oblasti povodí nebo její části na území členského státu.

Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví formát vykazování podle třetího pododstavce tohoto odstavce. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2 této směrnice. Při vypracovávání tohoto prováděcího aktu je Komisi v případě potřeby nápomocna agentura EEA.

3. Členské státy zajistí, aby plány povodí vypracované v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES obsahovaly jasný odkaz nebo internetový odkaz na všechny informace o emisích do vody zpřístupněné na portálu průmyslových emisí v souladu s odstavci 1 a 4 tohoto článku.

Článek 6

Přeshraniční znečištění

1. Překročí-li členský stát některé z NEK, nepovažuje se to za neplnění povinností podle této směrnice, může-li prokázat, že:

a) překročení způsobil zdroj znečištění mimo jeho jurisdikci;

b) v důsledku tohoto přeshraničního znečištění nebyl schopen podniknout účinné kroky k dodržení příslušných NEK a

c) použil koordinační mechanismy stanovené v článku 3 směrnice 2000/60/ES a vhodným způsobem využil ustanovení čl. 4 odst. 4, 5 a 6 této směrnice pro ty vodní útvary, jež byly přeshraničním znečištěním zasaženy.

2. Členské státy za okolností uvedených v odstavci 1 tohoto článku použijí mechanismus stanovený v článku 12 směrnice 2000/60/ES a poskytnou v souladu s ohlašovací povinností stanovenou v čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/60/ES Komisi nezbytné informace a přehled opatření prováděných v souvislosti s přeshraničním znečištěním v daném plánu povodí.

Článek 7

Podávání zpráv a přezkum

1. Na základě zpráv členských států, včetně zpráv podle článku 12 směrnice 2000/60/ES a zejména na základě zpráv o přeshraničním znečištění, Komise posoudí potřebu změny stávajících aktů, a zda jsou nutná zvláštní dodatečná opatření na úrovni celého Společenství, například omezování emisí.

2. Komise informuje Evropský parlament a Radu v rámci zprávy vypracované podle čl. 18 odst. 1 směrnice 2000/60/ES o

Komise zprávu případně doplní příslušnými návrhy.

a) závěrech přezkumu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku;

b) opatřeních přijatých s cílem zmenšit rozsah mísících zón vymezených v souladu s čl. 4 odst. 1 této směrnice;

c) výsledcích ověření podle čl. 5 odst. 5 této směrnice;

d) stavu znečistění pocházejícího z území mimo Společenství.

Článek 7a

Koordinace

1. U prioritních látek, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/83/oj).), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1907/oj).) nebo (ES) č. 1107/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1107/oj).), směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/128/oj).) nebo 2010/75/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských zvířat (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/75/oj).) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/528/oj).) nebo (EU) 2019/6(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/6/oj).), Komise s přihlédnutím k údajům z monitorování podle čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a v rámci zprávy podle čl. 18 odst. 1 uvedené směrnice posoudí, zda jsou opatření, jež byla zavedena na úrovni Unie a členských států, dostačující k tomu, aby bylo dosaženo NEK pro prioritní látky a cíle spočívajícího v zastavení nebo postupném odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/60/ES.

2. Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích posouzení podle odstavce 1 tohoto článku v souladu s časovým plánem stanoveným v čl. 16 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a doplní tuto zprávu případnými návrhy, mimo jiné na opatření za účelem omezování.

3. Pokud z výsledků uvedených ve zprávě vyplývá, že mohou být na úrovni Unie nebo členských států zapotřebí další opatření s cílem napomoci dodržování směrnice 2000/60/ES, pokud jde o konkrétní látku schválenou podle nařízení (ES) č. 1107/2009 nebo nařízení (EU) č. 528/2012, členské státy nebo Komise případně použijí s ohledem na tuto látku nebo výrobky obsahující tuto látku články 21 nebo 44 nařízení (ES) č. 1107/2009 nebo články 15 nebo 48 nařízení (EU) č. 528/2012.

V případě látek spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1907/2006 Komise případně zahájí postup uvedený v článku 59, 61 nebo 69 uvedeného nařízení.

Při uplatňování ustanovení nařízení uvedených v prvním a druhém pododstavci členské státy nebo Komise zohlední veškerá hodnocení rizik a analýzy socioekonomických podmínek a nákladů a přínosů vyžadované podle uvedených předpisů, a to i pokud jde o dostupnost alternativních látek.

Článek 8

Přezkum příloh I a II

1. Komise v rámci příštího přezkumu přílohy I této směrnice, který má být proveden v souladu s článkem 16 směrnice 2000/60/ES, zváží stanovení norem jakosti pro ukazatel „PFAS celkové“ v povrchových vodách a zaměří se na doplnění pokynů pro monitorování tohoto ukazatele v pitné vodě vypracovaných v souladu s čl. 13 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o předcházení a omezování znečištění podzemních vod (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2006/118/oj).), tak aby se tyto pokyny vztahovaly na monitorování tohoto ukazatele v povrchových vodách. Členské státy se vyzývají, aby tyto pokyny pro monitorování ukazatele „PFAS celkové“ v povrchových vodách již uplatňovaly a aby vykazovaly údaje v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES. S ohledem na toxicitu, perzistenci a rozšíření kyseliny trifluoroctové (TFA) v životním prostředí Komise v rámci příštího přezkumu zváží možnost samostatně stanovit v příloze I této směrnice normu jakosti pro kyselinu trifluoroctovou.

2. Do přílohy III této směrnice jsou zahrnuty parametr pro součet bisfenolů a parametry pro součet (součty) vybraných pesticidů podle způsobu účinku a vybraných léčivých přípravků podle způsobu účinku. Komise v rámci příštího přezkumu přílohy I této směrnice, který má být proveden v souladu s článkem 16 směrnice 2000/60/ES, přezkoumá možné zahrnutí těchto parametrů na seznam prioritních látek a případně stanoví NEK. Komise v rámci příštího přezkumu rovněž zváží, zda by bylo možné ke stanovení NEK pro celkové množství bisfenolů, celkové množství pesticidů a celkové množství léčivých přípravků v povrchových vodách zaujmout přístup založený na posouzení rizik, který by se opíral o vhodné monitorovací metody.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 9a akty v přenesené pravomoci, kterými se mění část B přílohy II s cílem přizpůsobit ji vědeckému a technickému pokroku.

Článek 8a

Zvláštní ustanovení pro některé látky

1. Aniž jsou dotčeny požadavky oddílu 1.4.3 přílohy V směrnice 2000/60/ES, pokud jde o znázornění celkového chemického stavu a cíle a povinnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a), čl. 11 odst. 3 písm. k) a čl. 16 odst. 6 uvedené směrnice, mohou členské státy v rámci plánů povodí vypracovaných v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES poskytnout další mapy, které znázorňují chemický stav podle oddílu 1.4.3 přílohy V uvedené směrnice.

2. Členské státy mohou látky označené v části A přílohy I této směrnice jako látky, které se chovají jako všudypřítomné PBT, monitorovat méně intenzivně, než je požadováno v případě prioritních látek v souladu s čl. 3 odst. 4 této směrnice a přílohou V směrnice 2000/60/ES, a to za předpokladu, že je takové monitorování reprezentativní a je k dispozici statisticky spolehlivý informační základ, pokud jde o přítomnost uvedených látek ve vodním prostředí. Monitorování by mělo v zásadě, v souladu s druhým pododstavcem čl. 3 odst. 6 této směrnice, probíhat alespoň každé tři roky, nelze-li na základě použití či emisí dané látky nebo na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.

3. Po dobu dvou let od 1. ledna 2030 členské státy monitorují přítomnost estrogenních látek ve vodních útvarech pomocí metod monitorování založených na účinku. Odběr vzorků a analýza nemusí být zahájeny na začátku tohoto dvouletého období, ale provádějí se nejméně čtyřikrát ročně. Členské státy provedou monitorování na vybraných místech, kde jsou sledovány tři estrogenní hormony 17-beta-estradiol (E2), estron (E1) a 17-alfa-ethinylestradiol (EE2) uvedené v části A přílohy I této směrnice, pomocí konvenčních analytických metod v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES a přílohou V uvedené směrnice, aby získaly porovnatelné výsledky v určitém rozmezí koncentrací. Údaje se vykazují společně a v souladu s čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice. Počet uvedených míst nesmí být nižší než počet stanovený v čl. 8b odst. 3 této směrnice pro monitorování látek na seznamu sledovaných látek. Členské státy mohou zahájit monitorování před 1. lednem 2030, pokud byly přijaty technické specifikace uvedené v odstavci 4 tohoto článku. Členské státy nepoužijí výsledky založené na účinku z dvouletého porovnávacího monitorovacího období pro účely klasifikace chemického stavu monitorovaných vodních útvarů, jak je popsáno v oddíle 1.4.3 přílohy V směrnice 2000/60/ES.

4. Do 1. prosince 2027 přijme Komise prováděcí akt, kterým stanoví technické specifikace pro monitorování estrogenních látek pomocí metod monitorování založených na účinku. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.

5. Do 18 měsíců od vykázání údajů členskými státy zveřejní Komise zprávu porovnávající výsledky konvenčních analytických metod a metod založených na účinku a analyzuje možnost používat metody monitorování založené na účinku ve spojení se spouštěcí hodnotou založenou na účinku pro estrogeny ve smyslu čl. 2 bodu 35a směrnice 2000/60/ES pro účely screeningu na podporu posouzení chemického stavu.

V souvislosti s budoucími přezkumy seznamu znečišťujících látek v souladu s čl. 16 odst. 2 směrnice 2000/60/ES a s přihlédnutím k analýze uvedené ve zprávě podle prvního pododstavce tohoto odstavce Komise zváží stanovení spouštěcí hodnoty pro estrogeny pro účely screeningu a pro účely posouzení chemického stavu. Jakmile bude možné začít metody založené na účinku používat i pro jiné látky, zváží Komise v souvislosti s budoucími přezkumy stanovení požadavku, aby je členské státy v případě potřeby alespoň zpočátku používaly souběžně s konvenčními analytickými metodami, a zváží stanovení odpovídajících spouštěcích hodnot.

Článek 8b

Seznam sledovaných látek

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými s přihlédnutím k vědeckým zprávám vypracovaným Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) v souladu s odstavcem 1a tohoto článku stanoví seznam sledovaných látek, u nichž je nezbytné shromažďovat od členských států údaje z monitorování v celé Unii pro účely budoucích přezkumů v souladu s čl. 16 odst. 2 směrnice 2000/60/ES, a stanoví formáty, které mají členské státy používat pro podávání zpráv o výsledcích tohoto monitorování a souvisejících informací Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.

Seznam sledovaných látek obsahuje vždy nejvýše deset látek, skupin látek nebo ukazatelů znečištění a uvede pro každou látku matrici pro monitorování a možné metody analýzy. Tyto matrice pro monitorování a metody nesmí vyžadovat nadměrné náklady pro příslušné orgány. Látky, které mají být zařazeny na seznam sledovaných látek, se vybírají z látek, které by podle dostupných informací mohly představovat na úrovni Unie významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím a pro něž nejsou údaje z monitorování dostačující. Seznam zahrnuje látky, které nově vzbuzují obavy.

Na základě vědeckých zpráv vypracovaných agenturou ECHA v souladu s odstavcem 1a zařadí Komise na seznam sledovaných látek mikroplasty a vhodné ukazatele přítomnosti, vývoje či přenosu antimikrobiální rezistence (dále jen ‚ukazatele antimikrobiální rezistence‘), a to za předpokladu, že jsou k dispozici metody odběru vzorků a analýzy, které jsou spolehlivé a nevyžadují nadměrné náklady. Do 1. prosince 2027 určí Komise tyto metody odběru vzorků a analýzy.

1a. Agentura ECHA vypracuje vědecké zprávy s cílem pomoci Komisi při výběru látek a ukazatelů, jež mají být zařazeny na seznam sledovaných látek uvedený v odstavci 1 tohoto článku, přičemž zohlední následující informace:

a) přílohu I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o předcházení a omezování znečištění podzemních vod (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2006/118/oj).) a výsledky posledního přezkumu uvedené přílohy, jakož i výsledky posledního pravidelného přezkumu přílohy I této směrnice;

b) seznamy sledovaných látek stanovené v souladu se směrnicemi 2006/118/ES a (EU) 2020/2184;

c) doporučení zúčastněných stran;

d) charakteristiku oblastí povodí členských států v souladu s článkem 5 směrnice 2000/60/ES a výsledky monitorovacích programů zřízených v souladu s článkem 8 uvedené směrnice;

e) informace o objemu výroby, způsobu používání, charakteristických vlastnostech, případně včetně velikosti částic, koncentracích v životním prostředí a nepříznivých účincích látky na lidské zdraví a vodní prostředí, včetně informací shromážděných v souladu se směrnicí 2001/83/ES, nařízením (ES) č. 1907/2006, nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/1272/oj).), nařízením (ES) č. 1107/2009, směrnicí 2009/128/ES, nařízením (EU) č. 528/2012 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2379(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2379 ze dne 23. listopadu 2022 o statistice zemědělských vstupů a výstupů, změně nařízení Komise (ES) č. 617/2008 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008, (ES) č. 543/2009 a (ES) č. 1185/2009 a směrnice Rady 96/16/ES (Úř. věst. L 315, 7.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2379/oj).);

f) výzkumné projekty a vědecké publikace, včetně informací o trendech a prognózách založených na modelování nebo jiných prediktivních hodnoceních, jakož i informací a údajů shromážděných pomocí technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země, jako jsou služby programu Copernicus, čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence a pokročilá analýza a zpracování údajů;

g) doporučení pracovních skupin zřízených podle společné prováděcí strategie ke směrnici 2000/60/ES;

h) informace o emisích, vypouštěních a únicích, které jsou k dispozici na portálu průmyslových emisí podle nařízení (EU) 2024/1244, jakož i veškeré další dostupné informace o látkách, na něž se vztahují povolení podle směrnice 2010/75/EU.

1b. Vědecké zprávy vypracované agenturou ECHA v souladu s odstavcem 1a obsahují seznam látek, skupin látek nebo ukazatelů, doporučovanou matrici pro monitorování, orientační metodu analýzy a maximální přijatelnou mezní hodnotu kvantifikace pro každou z nich spolu s podpůrným odkazem na vědeckou literaturu nebo pokyny.

1c. Do 1. února 2028 a poté každé tři roky vypracuje agentura ECHA zprávu shrnující zjištění vědeckých zpráv vypracovaných v souladu s odstavcem 1a a tuto zprávu zpřístupní veřejnosti.

2. Komise aktualizuje seznam sledovaných látek uvedený v odstavci 1 do 1. května 2028 a poté každé tři roky.

Při aktualizaci seznamu sledovaných látek Komise vyřadí z uvedeného seznamu všechny látky nebo ukazatele, u nichž je možné hodnocení rizik podle čl. 16 odst. 2 směrnice 2000/60/ES provést bez dalších údajů z monitorování. Pokud jsou však k vyhodnocení rizik pro vodní prostředí zapotřebí další údaje z monitorování, mohou být jednotlivá látka, jejich skupina nebo jednotlivý ukazatel ponechány na seznamu sledovaných látek po dobu dalších nejvýše tří let.

Každý aktualizovaný seznam sledovaných látek zahrnuje rovněž jednu nebo více dalších látek, jejich skupin nebo ukazatelů, u nichž se Komise na základě vědeckých zpráv agentury ECHA domnívá, že by mohlo existovat rozsáhlé riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, s výhradou aktualizovaného seznamu sledovaných látek obsahujícího nejvýše deset látek, skupin látek nebo ukazatelů, v souladu s odstavcem 1.

Mikroplasty a ukazatele antimikrobiální rezistence nejsou na seznamu ponechány po druhé po sobě jdoucí období tří let, pokud není k dispozici harmonizovaná a spolehlivá metodika hodnocení rizik, při jejímž uplatnění se prokáže, že údaje z monitorování shromážděné během prvního monitorovacího období nepostačují k vyhodnocení rizika, jež uvedené mikroplasty a ukazatele představují pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím.

3. Členské státy monitorují jednotlivé látky, skupiny látek a ukazatele uvedené na seznamu sledovaných látek podle odstavce 1 na vybraných reprezentativních monitorovacích stanicích po dobu 24 měsíců. Monitorovací období započne do šesti měsíců od zařazení dané látky na seznamu, ale odběr vzorků a analýza nemusí začít na začátku tohoto období.

Každý členský stát si zvolí alespoň jednu monitorovací stanici, plus jednu navíc, pokud má více než jeden milion obyvatel, a další na základě své zeměpisné plochy v km2 vydělené 60000 se zaokrouhlením na nejbližší celé číslo a další stanice podle počtu obyvatel vyděleného pěti miliony se zaokrouhlením na nejbližší celé číslo.

Při volbě reprezentativních monitorovacích stanic, četnosti monitorování a časového plánu pro každou látku či skupinu látek nebo každý ukazatel zohlední členské státy sezónní variabilitu dešťových srážek, hladinu vody, způsoby použití a možný výskyt látky, skupiny látek nebo ukazatele. Četnost monitorování není nižší než dvakrát za rok, pokud se provádí ve vodě, a nejméně jednou za rok, pokud se provádí v sedimentu nebo biotě. Je-li požadována vyšší četnost, například u látek citlivých na klimatické nebo sezónní výkyvy, zvýšení četnosti se stanoví a technicky odůvodní v prováděcím aktu, kterým se stanoví seznam sledovaných látek přijatý podle odstavce 1.

Pokud členský stát dokáže u určité látky či skupiny látek nebo u určitých ukazatelů získat a předložit Komisi dostatečné, porovnatelné, reprezentativní a aktuální údaje z monitorování na základě stávajících monitorovacích programů nebo studií, může rozhodnout, že u této látky či skupiny látek nebo u tohoto ukazatele neprovede další monitorování v rámci mechanismu seznamu sledovaných látek, a to za podmínky, že monitorování příslušné látky či skupiny látek nebo příslušného ukazatele probíhalo pomocí metodiky, která splňuje požadavky matric pro monitorování a metod analýzy uvedených v prováděcím aktu, kterým se stanoví seznam sledovaných látek, a také směrnice Komise 2009/90/ES(Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod (Úř. věst. L 201, 1.8.2009, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/90/oj).).

4. Členské státy každoročně zpřístupní výsledky monitorování uvedeného v odstavci 3 tohoto článku v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a s prováděcím aktem, kterým se stanoví seznam sledovaných látek přijatý podle odstavce 1 tohoto článku. Zpřístupní rovněž informace o reprezentativnosti monitorovacích stanic a o strategii monitorování.

5. Na konci 24měsíčního období uvedeného v odstavci 3 agentura ECHA přezkoumá výsledky monitorování a posoudí, které látky, skupiny látek nebo ukazatele je třeba monitorovat po další 24měsíční období, a proto mají být na seznamu sledovaných látek ponechány, a které látky, skupiny látek nebo ukazatele mohou být ze seznamu sledovaných látek vyřazeny.

Pokud Komise s přihlédnutím k posouzení provedenému agenturou ECHA podle prvního pododstavce tohoto odstavce dospěje k závěru, že k dalšímu hodnocení rizika pro vodní prostředí není nutné žádné další monitorování, zohlední se toto posouzení provedené agenturou ECHA u přezkumu seznamů látek v příloze I nebo v části C přílohy II této směrnice v souladu s článkem 16 směrnice 2000/60/ES.

Článek 8c

Zvláštní ustanovení pro farmaceutické látky

Komise na základě čl. 16 odst. 9 směrnice 2000/60/ES a případně na základě výsledků studie z roku 2013 týkající se rizik, jež představují léčivé přípravky pro životní prostředí, a dalších příslušných studií a zpráv vypracuje pokud možno do dvou let od 13. září 2013 strategický přístup ke znečišťování vod farmaceutickými látkami. Tento strategický přístup případně zahrnuje návrhy umožňující v nezbytném rozsahu účinnější zohlednění dopadů léčiv na životní prostředí v rámci postupu pro uvádění léčivých přípravků na trh. V rámci tohoto strategického přístupu Komise případně do 14. září 2017 navrhne opatření určená k přijetí případně na úrovni Unie nebo členského státu, které řeší možné dopady farmaceutických látek na životní prostředí, zejména látek uvedených v čl. 8b odst. 1, a to s cílem omezit vypouštění, emise a úniky těchto látek do vodního prostředí, přičemž zohlední potřeby v oblasti veřejného zdraví a nákladovou efektivnost navrhovaných opatření.

Článek 8d

Znečišťující látky specifické pro povodí

1. Členské státy stanoví a uplatňují NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí, na které se vztahují kategorie uvedené v části A přílohy II této směrnice, pokud tyto znečišťující látky na základě analýz a přezkumů podle článku 5 směrnice 2000/60/ES označí jako látky představující riziko pro vodní útvary v jedné nebo více svých oblastech povodí, a to v souladu s postupem stanoveným v části B přílohy II této směrnice.

Do 22. prosince 2027 členské státy o svých seznamech znečišťujících látek specifických pro povodí a NEK stanovených podle prvního pododstavce tohoto odstavce informují Komisi. Komise zajistí, aby byly tyto informace zpřístupněny veřejnosti.

Následné aktualizace seznamu znečišťujících látek specifických pro povodí určených členskými státy v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce a jejich odpovídajících NEK se zahrnou do plánů povodí, které mají být vypracovány podle článku 13 směrnice 2000/60/ES.

2. Pokud byly NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí stanoveny na úrovni Unie v souladu s čl. 16 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a uvedeny v části C přílohy II této směrnice, mají tyto NEK přednost před NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí stanovenými na vnitrostátní úrovni v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Tyto NEK stanovené na úrovni Unie použijí členské státy rovněž ke zjištění toho, zda znečišťující látky specifické pro povodí uvedené v části C přílohy II této směrnice představují riziko.

3. K tomu, aby vodní útvar dosáhl dobrého chemického stavu povrchových vod ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice 2000/60/ES, je vyžadován soulad s platnými vnitrostátními NEK nebo případně s NEK stanovenými na úrovni Unie.

Článek 9

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 21 odst. 1 směrnice 2000/60/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 9a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 8 a v čl. 8 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu šesti let od 10. května 2026. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem příslušného šestiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 8 a v čl. 8 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3a. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 8 nebo čl. 8 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 10

Změna směrnice 2000/60/ES

Příloha X směrnice 2000/60/ES se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II této směrnice.

Článek 11

Změna směrnic 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS

1. Příloha II směrnic 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS a 84/491/EHS se zrušuje.

2. Části B v oddílech I až XI přílohy II směrnice 86/280/EHS se zrušují.

Článek 12

Zrušení směrnic 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS

1. Směrnice 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS se zrušují s účinkem ode dne 22. prosince 2012.

2. Do dne 22. prosince 2012 mohou členské státy provádět monitorování a podávat zprávy podle článků 5, 8 a 15 směrnice 2000/60/ES namísto jejich provádění podle směrnic uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 13

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 13. července 2010.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 14

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 15

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I

NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY (NEK) PRO PRIORITNÍ LÁTKY V POVRCHOVÝCH VODÁCH

(CAS: Chemical Abstract Service.)(Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS).)(Tento parametr představuje NEK vyjádřenou roční průměrnou hodnotou (RP-NEK). Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech látek a izomerů.)(Vnitrozemské povrchové vody zahrnují řeky a jezera a související umělé nebo silně ovlivněné vodní útvary.)(Tento parametr představuje NEK vyjádřenou jako nejvyšší přípustnou koncentraci (NPK-NEK). Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech látek a izomerů. Je-li NPK-NEK označena výrazem ‚nepoužije se‘, pak se hodnoty RP-NEK považují za hodnoty, které v případě trvalého vypouštění chrání proti krátkodobým maximům znečištění, neboť jsou výrazně nižší než hodnoty odvozené na základě akutní toxicity.)(Pokud je stanovena NEK pro biotu nebo sediment, použije se tato NEK namísto NEK pro vodu, aniž je dotčen čl. 3 odst. 3 této směrnice, který umožňuje namísto toho monitorovat alternativní biotický taxon nebo jinou matrici, pokud použitá NEK zajišťuje stejnou úroveň ochrany. Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech látek a izomerů. Pokud není uvedeno jinak, NEK pro biotu se vztahují na ryby. ‚sv ryby‘ označuje NEK pro biotu vztahující se na sladkovodní ryby monitorované ve vnitrozemských vodách; ‚m ryby‘ označuje NEK pro biotu vztahující se na mořské ryby monitorované v jiných povrchových vodách. Pro látky s čísly 15 (fluoranthen), 28 (PAU) a 51 (bisfenol A) NEK pro biotu odkazuje na korýše a měkkýše. Pro účely posouzení chemického stavu není monitorování fluoranthenu, PAU a bisfenolu A u ryb vhodné. V případě látky uvedené pod číslem 37 (dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem) se NEK pro biotu vztahují na ryby, korýše a měkkýše v souladu s bodem 4.1.5 přílohy I nařízení Komise (EU) 2023/915 (*).)(V případě skupiny prioritních látek spadajících pod bromované difenylethery (č. 5) se NEK vztahují k součtu koncentrací kongenerů čísel 28, 47, 99, 100, 153 a 154.)(Tetra-, penta-, hexa-, okta- a dekabromdifenylether (čísla CAS 40088-47-9, 32534-81-9, 36483-60-0, 68928-80-3, 32536-52-0, 1163-19-5).)(V případě kadmia a jeho sloučenin (č. 6) se hodnoty NEK liší podle tvrdosti vody, která je charakterizovaná pomocí pětistupňové škály tvrdosti (třída 1: <40 mg CaCO3/l, třída 2: 40 až <50 mg CaCO3/l, třída 3: 50 až <100 mg CaCO3/l, třída 4: 100 až <200 mg CaCO3/l a třída 5: ≥200 mg CaCO3/l).)(Pro tuto skupinu látek není k dispozici žádný směrný parametr. Směrný parametr (směrné parametry) musí být stanoven (stanoveny) analytickou metodou.)(DDT celkem zahrnuje součet izomerů 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan (CAS 50-29-3, EU 200-024-3); 1,1,1-trichlor-2 (o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)ethan (CAS 789-02-6, EU 212-332-5); 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethylen (CAS 72-55-9, EU 200-784-6) a 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan (CAS 72-54-8, EU 200-783-0).)(Tyto NEK se vztahují k biologicky dostupným koncentracím látek.)(Nonylfenol (CAS 25154-52-3, EU 246-672-0), včetně izomerů 4-nonylfenolu (CAS 104-40-5, 203-199-4 EU) a rozvětveného 4-nonylfenolu (CAS 84852-15-3, EU 284-325-5).)(Oktylfenol (CAS 1806-26-4, EU 217-302-5), včetně izomeru 4-(1,1’,3,3’-tetramethylbutyl)fenolu (CAS 140-66-9, EU 205-426-2).)(Benzo(a)pyren (CAS 50-32-8) (RPF 1), benzo(b)fluoranthen (CAS 205-99-2) (RPF 0,1), benzo(k)fluoranthen (CAS 207-08-9) (RPF 0,1), benzo(g,h,i)perylen (CAS 191-24-2) (RPF 0), indeno(1,2,3-cd)pyren (CAS 193-39-5) (RPF 0,1), chrysen (CAS 218-01-9) (RPF 0,01), benzo(a)anthracen (CAS 56-55-3) (RPF 0,1) a dibenz(a,h)anthracen (CAS 53-70-3) (RPF 1) a fluoranthen (CAS 206-44-0) (RPF 0,01). Fluoranthen je rovněž uveden samostatně v řádku 15. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), anthracen a naftalen jsou uvedeny pouze samostatně, protože RPF není k dispozici.)(Pro skupinu polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) (č. 28) se NEK pro biotu vztahuje na součet koncentrací osmi z devíti PAU uvedených v poznámce pod čarou 15 vyjádřených jako ekvivalenty benzo(a)pyrenu na základě karcinogenní účinnosti těchto látek ve vztahu k benzo(a)pyrenu, tj. RPF v poznámce pod čarou 15. Pro účely stanovení souladu s celkovou NEK pro biotu se v biotě nemusí měřit benzo(g,h,i)perylen. Rovněž musí být dodržena NEK pro biotu pro fluoranthen v řádku 15.)(Tributylcíničité sloučeniny včetně kationu tributylcínu (CAS 36643-28-4).)(NEK pro sediment.)(Pro tyto látky není k dispozici dostatek informací pro stanovení NPK-NEK.)(Vztahuje se na tyto sloučeniny: 7 polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD): 2,3,7,8-T4CDD (CAS 1746-01-6, EU 217-122-7), 1,2,3,7,8-P5CDD (CAS 40321-76-4), 1,2,3,4,7,8-H6CDD (CAS 39227-28-6), 1,2,3,6,7,8-H6CDD (CAS 57653-85-7), 1,2,3,7,8,9-H6CDD (CAS 19408-74-3), 1,2,3,4,6,7,8-H7CDD (CAS 35822-46-9), 1,2,3,4,6,7,8,9-O8CDD (CAS 3268-87-9) 10 polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF): 2,3,7,8-T4CDF (CAS 51207-31-9), 1,2,3,7,8-P5CDF (CAS 57117-41-6), 2,3,4,7,8-P5CDF (CAS 57117-31-4), 1,2,3,4,7,8-H6CDF (CAS 70648-26-9), 1,2,3,6,7,8-H6CDF (CAS 57117-44-9), 1,2,3,7,8,9-H6CDF (CAS 72918-21-9), 2,3,4,6,7,8-H6CDF (CAS 60851-34-5), 1,2,3,4,6,7,8-H7CDF (CAS 67562-39-4), 1,2,3,4,7,8,9-H7CDF (CAS 55673-89-7), 1,2,3,4,6,7,8,9-O8CDF (CAS 39001-02-0) 12 polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem (PCB-DL): 3,3’,4,4’-T4CB (PCB 77, CAS 32598-13-3), 3,3’,4’,5-T4CB (PCB 81, CAS 70362-50-4), 2,3,3’,4,4’-P5CB (PCB 105, CAS 32598-14-4), 2,3,4,4’,5-P5CB (PCB 114, CAS 74472-37-0), 2,3’,4,4’,5-P5CB (PCB 118, CAS 31508-00-6), 2,3’,4,4’,5’-P5CB (PCB 123, CAS 65510-44-3), 3,3’,4,4’,5-P5CB (PCB 126, CAS 57465-28-8), 2,3,3’,4,4’,5-H6CB (PCB 156, CAS 38380-08-4), 2,3,3’,4,4’,5’-H6CB (PCB 157, CAS 69782-90-7), 2,3’,4,4’,5,5’-H6CB (PCB 167, CAS 52663-72-6), 3,3’,4,4’,5,5’-H6CB (PCB 169, CAS 32774-16-6), 2,3,3’,4,4’,5,5’-H7CB (PCB 189, CAS 39635-31-9).)(Pro skupinu dioxinů a sloučenin s dioxinovým efektem (č. 37) se NEK pro biotu vztahují na součet koncentrací látek uvedených v poznámce pod čarou 20 vyjádřených jako toxické ekvivalenty podle faktorů ekvivalentní toxicity Světové zdravotnické organizace z roku 2005.)(Číslo CAS 52315-07-8 se vztahuje ke směsi izomerů cypermethrinu, alfa-cypermethrinu (CAS 67375-30-8, EU 257-842-9), beta-cypermethrinu (CAS 65731-84-2, EU 265-898-0), theta-cypermethrinu (CAS 71691-59-1) a zeta-cypermethrinu (CAS 1315501-18-8, EU 257-842-9).)(Vztahuje se na 1,3,5,7,9,11-hexabromcyklododekan (CAS 25637-99-4, EU 247-148-4), 1,2,5,6,9,10-hexabromcyklododekan (CAS 3194-55-6, EU 221-695-9), α-hexabromcyklododekan (CAS 134237-50-6), β-hexabromcyklododekan (CAS 134237-51-7) a γ- hexabromcyklododekan (CAS 134237-52-8).)(Pro sladkou vodu používanou k odběru a přípravě pitné vody.)(Pro sladkou vodu, která se nepoužívá k odběru a přípravě pitné vody.)(Vztahuje se na tyto sloučeniny uvedené s číslem CAS, číslem EU a faktorem relativní účinnosti (RPF): kyselina perfluoroktanová (PFOA) (CAS 335–67–1, EU 206–397–9) (RPF 1), kyselina perfluoroktansulfonová (PFOS) (CAS 1763–23–1, EU 217–179–8) (RPF 2), kyselina perfluorhexansulfonová (PFHxS) (CAS 355–46–4, EU 206–587–1) (RPF 0,6), kyselina perfluornonanová (PFNA) (CAS 375–95–1, EU 206–801–3) (RPF 10), kyselina perfluorbutansulfonová (PFBS) (CAS 375–73–5, EU 206–793–1) (RPF 0,001), kyselina perfluorhexanová (PFHxA) (CAS 307–24–4, EU 206–196–6) (RPF 0,01), kyselina perfluorbutanová (PFBA) (CAS 375–22–4, EU 206–786–3) (RPF 0,05), kyselina perfluorpentanová (PFPeA) (CAS 2706–90–3, EU 220–300–7) (RPF 0,03), kyselina perfluoropentansulfonová (PFPeS) (CAS 2706–91–4, EU 220–301–2) (RPF 0,3005), kyselina perfluordekanová (PFDA) (CAS 335–76–2, EU 206–400–3) (RPF 7), kyselina perfluordodekanová (PFDoDA nebo PFDoA) (CAS 307–55–1, EU 206–203–2) (RPF 3), kyselina perfluorundekanová (PFUnDA nebo PFUnA) (CAS 2058–94–8, EU 218–165–4) (RPF 4), kyselina perfluorheptanová (PFHpA) (CAS 375–85–9, EU 206–798–9) (RPF 0,505), kyselina perfluortridekanová (PFTrDA) (CAS 72629–94–8, EU 276–745–2) (RPF 1,65), kyselina perfluorheptansulfonová (PFHpS) (CAS 375–92–8, EU 206–800–8) (RPF 1,3), kyselina perfluordekansulfonová (PFDS) (CAS 335–77–3, EU 206–401–9) (RPF 2), kyselina perfluortetradekanová (PFTeDA) (CAS 376–06–7, EU 206–803–4) (RPF 0,3), kyselina perfluorhexadekanová (PFHxDA) (CAS 67905–19–5, EU 267–638–1) (RPF 0,02), kyselina perfluoroktadekanová (PFODA) (CAS 16517–11–6, EU 240–582–5) (RPF 0,02), 2,3,3,3-tetrafluor-2-(heptafluorpropoxy)propanová kyselina (HFPO-DA) (CAS 13252–13–6) (RPF 0,06), 2,3-trifluor-3-(1,1,2,2,3,3-hexafluor-3-(trifluormethoxy)propoxy)propanová kyselina (CAS 919005–14–4) (RPF 0,03), 2- (perfluorhexyl)ethylalkohol (6:2 FTOH) (CAS 647–42–7, EU 211–477–1) (RPF 0,02), 2-(perfluoroktyl)ethanol (8:2 FTOH) (CAS 678–39–7, EU 211–648–0) (RPF 0,04) a 2,2-difluor-2-((2,2,4,5-tetrafluor-5-(trifluormethoxy)-1,3-dioxolan-4-yl)oxy)octová kyselina (C6O4) (CAS 1190931–41–9) (RPF 0,06), kyselina trifluoroctová (TFA) (CAS 76-05-1, EU 200-929-3) (RPF 0,002).)(Pro skupinu PFAS (č. 65) se NEK vztahuje na součet 25 PFAS uvedených v poznámce pod čarou 26, vyjádřený jako ekvivalenty PFOA na základě účinnosti látek ve vztahu k účinnosti PFOA, tj. RPF v poznámce pod čarou 26. Kritická NEK je NEK pro biotu (týkající se spotřeby ryb), a musí být proto dodržena. RP-NEK nepředstavují rovnocennou ochranu.)(‚Pesticidy‘ se rozumí přípravky na ochranu rostlin podle článku 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 a biocidní přípravky podle článku 3 nařízení (EU) č. 528/2012.)(Minimální pracovní kritéria stanovená ve směrnici 2009/90/ES se vztahují na každou jednotlivou látku v rámci skupiny látek, avšak s přihlédnutím k potřebě kvantifikovat podíl jednotlivých látek na celkové koncentraci za účelem srovnání s NEK.)(Výjimkami jsou: příslušné čtyři pesticidy, které mají být monitorovány v biotě nebo sedimentu, tj. látky uvedené pod čísly 16, 30, 34 a 44 a glyfosát.)(*) Nařízení Komise (EU) 2023/915 ze dne 25. dubna 2023 o maximálních limitech některých kontaminujících látek v potravinách a o zrušení nařízení (ES) č. 1881/2006 (Úř. věst. L 119, 5.5.2023, s. 103, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/915/oj).
1)2)3)4)5)6)7)8)9)10)11)12)13)
Položka č.Název látkyKategorie látekČíslo CASČíslo EU

RP–NEK Vnitrozemské povrchové vody

[μg/l]

RP–NEK

Ostatní povrchové vody

[μg/l]

NPK–NEK

Vnitrozemské povrchové vody

[μg/l]

NPK–NEK

Ostatní povrchové vody

[μg/l]

NEK

pro biotu

[μg/kg čerstvé hmotnosti]

nebo NEK pro sediment [μg/kg sušiny], pokud je tak uvedeno

Identifikována jako prioritní nebezpečná látkaIdentifikována jako všudypřítomná, perzistentní, bioakumulativní a toxická látka (uPBT)Identifikována jako látka, která je náchylná k tomu akumulovat se v sedimentu nebo biotě
1)Látka alachlor byla přesunuta do části C přílohy II
2)AnthracenPrůmyslové látky120-12-7204-371-10,10,10,10,1XX
3)Látka atrazin byla přesunuta do části C přílohy II
4)BenzenPrůmyslové látky71-43-2200-753-71085050
5)Bromované difenyletheryPrůmyslové látkynepoužije senepoužije se0,140,0140,00028XXX
6)

Kadmium a jeho sloučeniny

(v závislosti na třídách tvrdosti vody)

Kovy7440-43-9231-152-8

≤ 0,08 (třída 1)

0,08 (třída 2)

0,09 (třída 3)

0,15 (třída 4)

0,25 (třída 5)

0,2

≤ 0,45 (třída 1)

0,45 (třída 2)

0,6 (třída 3)

0,9 (třída 4)

1,5 (třída 5)

≤ 0,45 (třída 1)

0,45 (třída 2)

0,6 (třída 3)

0,9 (třída 4)

1,5 (třída 5)

XX
6a)Látka tetrachlormethan byla přesunuta do části C přílohy II
7)C10-13 chloralkanyPrůmyslové látky85535-84-8287-476-50,40,41,41,4XX
8)Látka chlorfenvinfos byla přesunuta do části C přílohy II
9)Chlorpyrifos (chlorpyrifos-ethyl)Pesticidy – organofosfát2921-88-2220-864-44,6 × 10-44,6 × 10-50,00265,2 × 10-4XXX
9a)

Cyklodienové pesticidy:

Aldrin

Dieldrin

Endrin

Isodrin

Pesticidy – organochlor

309-00-2

60-57-1

72-20-8

465-73-6

206-215-8

200-484-5

200-775-7

207-366-2

Σ = 0,01Σ = 0,005nepoužije senepoužije seX
9b)DDT celkemPesticidy – organochlornepoužije senepoužije se0,0250,025nepoužije senepoužije seX
para-para-DDT50-29-3200-024-30,010,01nepoužije senepoužije seX
10)1,2-dichlorethanPrůmyslové látky107-06-2203-458-11010nepoužije senepoužije seX
11)DichlormethanPrůmyslové látky75-09-2200-838-92020nepoužije senepoužije se
12)Di(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP)Průmyslové látky117-81-7204-211-01,31,3nepoužije senepoužije seXX
13)DiuronPesticidy – herbicid330-54-1206-354-40,0490,00490,270,054
14)EndosulfanPesticidy – organochlor115-29-7204-079-40,0050,00050,010,004X
15)FluoranthenPrůmyslové látky206-44-0205-912-47,62 × 10-47,62 × 10-40,120,0126,1XXX
16)HexachlorbenzenPesticidy – organochlor118-74-1204-273-90,50,05

8 sv ryby

1 m ryby

XX
17)HexachlorbutadienPrůmyslové látky (rozpouštědlo)87-68-3201-765-59,5 × 10-49,5 × 10-40,60,0621XX
18)HexachlorcyklohexanPesticidy – insekticid608-73-1210-168-90,020,0020,040,02XX
19)IsoproturonPesticidy – herbicid34123-59-6251-835-40,30,31,01,0
20)Olovo a jeho sloučeninyKovy7439-92-1231-100-41,21,31414XX
21)Rtuť a její sloučeninyKovy7439-97-6231-106-70,070,0711XXX
22)NaftalenPrůmyslové látky91-20-3202-049-522130130
23)Nikl a jeho sloučeninyKovy7440-02-0231-111-423,18,28,2
24)Nonylfenoly (4-nonylfenol)Průmyslové látkyviz poznámka pod čarou 13viz poznámka pod čarou 130,0370,00182,10,17X
25)Oktylfenoly ((4-(1,1',3,3'-tetramethylbutyl)-fenol))Průmyslové látkyviz poznámka pod čarou 14viz poznámka pod čarou 140,10,01nepoužije senepoužije seX
26)PentachlorbenzenPrůmyslové látky608-93-5210-172-00,0070,0007nepoužije senepoužije seXX
27)PentachlorfenolPesticidy – organochlor87-86-5201-778-60,40,411X
28)Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)Spalinynepoužije senepoužije senepoužije senepoužije senepoužije senepoužije seSoučet ekvivalentů benzo(a)pyrenu 0,6XXX
Benzo(a)pyren50-32-8200-028-50,50,050,6
Benzo(b)fluoranthen205-99-2205-911-90,0170,017viz poznámka pod čarou 16
Benzo(k)fluoranthen207-08-9205-916-60,0170,017viz poznámka pod čarou 16
Benzo(g,h,i)perylen191-24-2205-883-88,2 × 10-38,2 × 10-4viz poznámka pod čarou 16
Indeno(1,2,3-cd)pyren193-39-5205-893-2nepoužije senepoužije seviz poznámka pod čarou 16
Chrysen218-01-9205-923-40,070,007viz poznámka pod čarou 16
Benzo(a)anthracen56-55-3200-280-60,10,01viz poznámka pod čarou 16
Dibenz(a,h)anthracen53-70-3200-181-80,0140,0014viz poznámka pod čarou 16
Fluoranthen206-44-0205-912-40,120,012viz poznámka pod čarou 16
29)Látka simazin byla přesunuta do části C přílohy II
29a)TetrachlorethylenPrůmyslové látky127-18-4204-825-91010nepoužije senepoužije se
29b)TrichlorethylenPrůmyslové látky79-01-6201-167-41010nepoužije senepoužije seX
30)Tributylcíničité sloučeniny (kation tributylcínu)Pesticidy – biocid36643-28-4nepoužije se0,00020,00020,00150,00151,6XXX
31)Látka trichlorbenzeny byla přesunuta do části C přílohy II
32)TrichlormethanPrůmyslové látky67-66-3200-663-82,52,5nepoužije senepoužije se
33)TrifluralinPesticidy – herbicid1582-09-8216-428-80,030,03nepoužije senepoužije seX
34)DikofolPesticidy – organochlor115-32-2204-082-04,45 × 10-30,185 × 10-3nepoužije senepoužije se

111 sv ryby

4,6 m ryby

XX
35)Kyselina perfluoroktansulfonová (PFOS) a její derivátyPrůmyslové látky1763-23-1217-179-8Spadá do skupiny látek 65 (per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS) – součet 25)
36)ChinoxyfenPesticidy – fungicid124495-18-7nepoužije se0,150,0152,70,54XX
37)Dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektemVedlejší produkty průmyslové výrobynepoužije senepoužije senepoužije senepoužije se

Součet ekvivalentů PCDD + PCDF + PCB-DL

3,5 × 10-5

XXX
38)AklonifenPesticidy – herbicid74070-46-5277-704-10,120,0120,120,012
39)BifenoxPesticidy – herbicid42576-02-3255-894-70,0120,00120,040,004
40)CybutrynPesticidy – biocid28159-98-0248-872-30,00250,00250,0160,016
41)CypermethrinPesticidy – pyrethroid52315-07-8257-842-93 × 10-53 × 10-66 × 10-46 × 10-5X
42)DichlorvosPesticidy – organofosfát62-73-7200-547-76 × 10-46 × 10-57 × 10-47 × 10-5
43)Hexabromcyklododekan (HBCDD)Průmyslové látkyViz poznámka pod čarou 23Viz poznámka pod čarou 234,6 × 10-42 × 10-50,50,05

90 sv ryby

3,5 m ryby

XXX
44)Heptachlor a heptachlorepoxidPesticidy – organochlor76-44-8 / 1024-57-3200-962-3/ 213-831-01,7 × 10-71,7 × 10-73 × 10-43 × 10-50,013XXX
45)TerbutrynPesticidy – biocid886-50-0212-950-50,0650,00650,340,034
46)17-alfa-ethinylestradiol (EE2)Léčivé přípravky – estrogenní hormony57-63-6200-342-21,7 × 10-51,6 × 10-6neodvozenéneodvozené
47)17-beta-estradiol (E2)Léčivé přípravky – estrogenní hormony50-28-2200-023-80,000189 × 10-6neodvozenéneodvozené
48)AcetamipridPesticidy – neonikotinoid135410-20-7 / 160430-64-8603-921-10,0370,00370,160,016
49)AzithromycinLéčivé přípravky – makrolidová antibiotika83905-01-5617-500-50,0190,00190,180,018X
50)BifenthrinPesticidy – pyrethroid82657-04-3617-373-69,5 × 10-59,5 × 10-60,0110,001X
51)Bisfenol A (BPA)Průmyslové látky80-05-7201-245-81,7 × 10-41,7 × 10-4130510,025X
52)KarbamazepinLéčivé přípravky – antikonvulzivum298-46-4206-062-72,50,251,6 × 103160
53)KlarithromycinLéčivé přípravky – makrolidová antibiotika81103-11-9658-034-20,130,0130,130,013X
54)KlothianidinPesticidy – neonikotinoid210880-92-5433-460-10,010,0010,340,034
55)DeltamethrinPesticidy – pyrethroid52918-63-5258-256-61,7 × 10-61,7 × 10-71,7 × 10-53,4 × 10-6X
56)DiklofenakLéčivé přípravky – protizánětlivé15307-86-5 / 15307-79-6239-348-5 / 239-346-40,040,00425025X
57)ErytromycinLéčivé přípravky – makrolidová antibiotika114-07-8204-040-10,50,0510,1X
58)EsfenvalerátPesticidy – pyrethroid66230-04-4613-911-91,7 × 10-51,7 × 10-60,00850,00085X
59)Estron (E1)Léčivé přípravky – estrogenní hormony53-16-7200-164-53,6 × 10-41,8 × 10-5neodvozenéneodvozené
60)GlyfosátPesticidy – herbicid1071-83-6213-997-4

0,1

86,7

8,67

nepoužije se

398,6

39,86
61)IbuprofenLéčivé přípravky – protizánětlivé15687-27-1239-784-60,140,014X
62)ImidaklopridPesticidy – neonikotinoid138261-41-3 / 105827-78-9428-040-80,00686,8 × 10-40,0570,0057
63)NikosulfuronPesticidy – herbicid111991-09-4601-148-40,00878,7 × 10-40,230,023
64)PermethrinPesticidy – pyrethroid52645-53-1258-067-92,7 × 10-42,7 × 10-50,00252,5 × 10-4X
65)Per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS) – součet 25Průmyslové látkynepoužije senepoužije seSoučet ekvivalentů PFOA 0,0044Součet ekvivalentů PFOA 0,0044nepoužije senepoužije seSoučet ekvivalentů PFOA 0,077XXX
66)StříbroKovy7440-22-4231-131-30,01

0,006 (10‰ salinita)

0,17 (30‰ salinita)

0,022neodvozené
67)ThiaklopridPesticidy – neonikotinoid111988-49-9601-147-90,010,0010,050,005
68)ThiamethoxamPesticidy – neonikotinoid153719-23-4428-650-40,040,0040,770,077
69)TriklosanPesticidy – biocid3380-34-5222-182-20,020,0020,020,002
70)Součet účinných látek v pesticidech uvedených v této tabulcePesticidynepoužije senepoužije se0,2
1.

Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím RP-NEK rozumí, že aritmetický průměr koncentrací měřených v různých časech v průběhu roku v žádném reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu.

Výpočet aritmetického průměru, použitá analytická metoda a, neexistuje-li žádná vhodná analytická metoda splňující minimální kritéria výkonnosti, i způsob použití NEK musí být v souladu s prováděcími předpisy Komise, kterými se v souladu se směrnicí 2000/60/ES stanoví technické specifikace pro monitorování chemických látek a pro kvalitu výsledků analýz.

2.

Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím NPK-NEK rozumí, že naměřená koncentrace v každém reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu.

V souladu s oddílem 1.3.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES však mohou členské státy zavést statistické metody, jakou je například výpočet percentilu, aby byla zajištěna přijatelná míra správnosti a přesnosti pro stanovení souladu s NPK–NEK. Pokud tak členské státy učiní, řídí se tyto statistické metody prováděcími pravidly stanovenými přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2 této směrnice.

3.

NEK pro vodu stanovené v této příloze vyjádřeny jako celkové koncentrace v celém vzorku vody.

Odchylně od prvního pododstavce se v případě kadmia, olova, rtuti a niklu (dále jen „kovy“) NEK pro vodu vztahují ke koncentraci rozpuštěných látek, tj. k rozpuštěné fázi vzorku vody získané filtrací filtrem s otvory 0,45 μm nebo jinou rovnocennou předúpravou, nebo pokud je tak výslovně stanoveno, se vztahuje k biologicky dostupné koncentraci.

Členské státy mohou při posuzování výsledků monitorování vzhledem k příslušným NEK vzít v úvahu:

a) přirozené koncentrace pozadí u kovů a jejich sloučenin, pokud takové koncentrace brání souladu s hodnotou příslušných NEK;

b) tvrdost, pH, rozpuštěný organický uhlík nebo jiné parametry jakosti vody ovlivňující biologickou dostupnost kovů, přičemž biologicky dostupné koncentrace se určí pomocí vhodných modelů biologické dostupnosti.

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA X

Příloha X směrnice 2000/60/ES se nahrazuje tímto:

SEZNAM PRIORITNÍCH LÁTEK V OBLASTI VODNÍ POLITIKY

(CAS: Chemical Abstracts Service.)(Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELNICS).)(V případech, kdy byly vybrány skupiny látek, jsou uvedeni jednotliví typičtí zástupci skupiny jako směrné parametry (v závorkách a bez čísla). Pro tyto skupiny látek musí být směrný parametr definován analytickou metodou.)(Tyto skupiny látek obvykle zahrnují značný počet jednotlivých sloučenin. V současnosti nelze uvést vhodné směrné parametry.)(Pouze pentabrombifenylether (číslo CAS 32534-81-9).)(Fluoranthen je na seznamu jako ukazatel dalších, nebezpečnějších polyaromatických uhlovodíků.“)
ČísloČíslo CASČíslo EUNázev prioritní látkyIdentifikována jako prioritní nebezpečná látka
1)15972-60-8240-110-8Alachlor
2)120-12-7204-371-1AnthracenX
3)1912-24-9217-617-8Atrazin
4)71-43-2200-753-7Benzen
5)nepoužije senepoužije seBromovaný difenylether4X
32534-81-9nepoužije sePentabromdifenylether (kongenery s čísly 28, 47, 99, 100, 153 a 154)
6)7440-43-9231-152-8Kadmium a jeho sloučeninyX
7)85535-84-8287-476-5Chloralkany C10-13X
8)470-90-6207-432-0Chlorfenvinfos
9)2921-88-2220-864-4Chlorpyrifos (Chlorpyrifos-ethyl)
10)107-06-2203-458-11,2-dichlorethan
11)75-09-2200-838-9Dichlormethan
12)117-81-7204-211-0Di(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP)
13)330-54-1206-354-4Diuron
14)115-29-7204-079-4EndosulfanX
15)206-44-0205-912-4Fluoranthen
16)118-74-1204-273-9HexachlorbenzenX
17)87-68-3201-765-5HexachlorbutadienX
18)608-73-1210-158-9HexachlorcyklohexanX
19)34123-59-6251-835-4Izoproturon
20)7439-92-1231-100-4Olovo a jeho sloučeniny
21)7439-97-6231-106-7Rtuť a její sloučeninyX
22)91-20-3202-049-5Naftalen
23)7440-02-0231-111-14Nikl a jeho sloučeniny
24)25154-52-3246-672-0NonylfenolX
104-40-5203-199-4(4-nonylfenol)X
25)1806-26-4217-302-5Oktylfenol
140-66-9nepoužije se(4-(1,1′,3,3′-tetramethylbutyl)-fenol
26)608-93-5210-172-5PentachlorbenzenX
27)87-86-5231-152-8Pentachlorfenol
28)nepoužije senepoužije sePolyaromatické uhlovodíkyX
50-32-8200-028-5(Benzo(a)pyren)X
205-99-2205-911-9(Benzo(b)fluoranthen)X
191-24-2205-883-8(Benzo(g,h,i)perylen)X
207-08-9205-916-6(Benzo(k)fluoranthen)X
193-39-5205-893-2(Indeno(1,2,3-cd)pyren)X
29)122-34-9204-535-2Simazin
30)nepoužije senepoužije seSloučeniny tributylcínuX
36643-28-4nepoužije se(Kationt tributylcínu)X
31)12002-48-1234-413-4Trichlorbenzeny
32)67-66-3200-663-8Trichlormethan (chloroform)
33)1582-09-8216-428-8Trifluralin

PŘÍLOHA III

LÁTKY PODLÉHAJÍCÍ PŘEZKUMU PRO PŘÍPADNOU IDENTIFIKACI JAKO PRIORITNÍ LÁTKY NEBO PRIORITNÍ NEBEZPEČNÉ LÁTKY

Číslo CASČíslo EUNázev látky
1066-51-9—AMPA
25057-89-0246-585-8Bentazon
80-05-7Bisfenol A
115-32-2204-082-0Dikofol
60-00-4200-449-4EDTA
57-12-5Volný kyanid
1071-83-6213-997-4Glyfosát
7085-19-0230-386-8Mecoprop (MCPP)
81-15-2201-329-4Mošusový xylen
1763-23-1Perfluorooktan-sulfonátová kyselina (PFOS)
124495-18-7—

Chinoxyfen 5,7-dichlor-4-(p-fluorfenoxy)chinolin)

Dioxiny

PCB

PŘÍLOHA II NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY PRO ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY SPECIFICKÉ PRO POVODÍ

ČÁST A: ORIENTAČNÍ SEZNAM KATEGORIÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK SPECIFICKÝCH PRO POVODÍ

Metody používané pro stanovení NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí zahrnují tyto kroky:

(CAS: Chemical Abstract Service.)(Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS).)(Tento parametr představuje NEK vyjádřenou roční průměrnou hodnotou (RP-NEK). Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech látek a izomerů.)(Vnitrozemské povrchové vody zahrnují řeky a jezera a související umělé nebo silně ovlivněné vodní útvary.)(Tento parametr představuje NEK vyjádřenou jako nejvyšší přípustnou koncentraci (NPK-NEK). Je-li NPK-NEK označena výrazem ‚nepoužije se‘, pak se hodnoty RP-NEK považují za hodnoty, které v případě trvalého vypouštění chrání proti krátkodobým maximům znečištění, neboť jsou výrazně nižší než hodnoty odvozené na základě akutní toxicity.)(Pokud je stanovena NEK pro biotu, použije se tato NEK namísto NEK pro vodu, aniž je dotčen čl. 3 odst. 3 této směrnice, které umožňuje namísto toho monitorovat alternativní biotický taxon nebo jinou matrici, pokud použitá NEK zajišťuje stejnou úroveň ochrany. Pokud není uvedeno jinak, NEK pro biotu se vztahují na ryby.)(Látka dříve uvedená jako prioritní látka v příloze X směrnice 2000/60/ES nebo v příloze I směrnice 2008/105/ES.)
Název látkyKategorie látekČíslo CASČíslo EU

RP-NEK

Vnitrozemské povrchové vody

[μg/l]

RP-NEK

Ostatní povrchové vody

[μg/l]

NPK-NEK

Vnitrozemské povrchové vody

[μg/l]

NPK-NEK

Ostatní povrchové vody

[μg/l]

NEK pro

biotu

[μg/kg čerstvé hmotnosti] nebo NEK pro sediment [μg/kg sušiny], pokud je tak uvedeno

1AlachlorPesticidy15972-60-8240-110-80,30,30,70,7
2TetrachlormethanPrůmyslové látky56-23-5200-262-81212nepoužije senepoužije se
3ChlorfenvinfosPesticidy470-90-6207-432-00,10,10,30,3
4SimazinPesticidy122-34-9204-535-21144
5TrichlorbenzenyPrůmyslové látky – rozpouštědlo12002-48-1234-413-40,40,4nepoužije senepoužije se
6AtrazinPesticidy – herbicid1912-24-9217-617-80,60,62,02,0

1. Halogenované organické sloučeniny a látky, které takové sloučeniny mohou vytvářet ve vodním prostředí.

2. Organofosforové sloučeniny.

3. Organocínové sloučeniny.

4. Látky a přípravky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím.

5. Perzistentní uhlovodíky a perzistentní a biologicky akumulovatelné organické toxické látky.

6. Kyanidy.

7. Kovy a jejich sloučeniny.

8. Arsen a jeho sloučeniny.

9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.

10. Materiály v suspenzi včetně mikroplastů/nanoplastů.

11. Mikroorganismy, geny nebo genetický materiál odrážející přítomnost mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, zejména mikroorganismů patogenních pro člověka nebo hospodářská zvířata.

a) identifikaci receptorů a složek nebo matric ohrožených danou látkou;

b) shromáždění a posouzení kvality údajů o vlastnostech látky vzbuzující obavy, včetně její (eko)toxicity, zejména ze zpráv o laboratorních studiích, studiích mesokosmu a terénních studiích, které zahrnují chronické i akutní účinky ve sladkovodním i mořském prostředí;

c) extrapolace údajů o (eko)toxicitě na koncentrace bez účinku nebo podobné koncentrace pomocí deterministických nebo pravděpodobnostních metod a výběr a použití vhodných hodnotících faktorů k řešení nejistot a odvození NEK;

d) porovnání NEK pro různé receptory a složky a výběr kritických NEK, tj. NEK, které poskytují ochranu nejcitlivějšímu receptoru v nejvýznamnější složce nebo matrici.

PŘÍLOHA III LÁTKY PODLÉHAJÍCÍ PŘEZKUMU ZA ÚČELEM PŘÍPADNÉHO OZNAČENÍ JAKO PRIORITNÍ LÁTKY

(CAS: Chemical Abstract Service.)(Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS).)
Název látkyČíslo CASČíslo EU
Součet bisfenolůnepoužije senepoužije se
Součet (součty) vybraných pesticidů podle způsobu účinkunepoužije senepoužije se
Součet (součty) vybraných léčivých přípravků podle způsobu účinkunepoužije senepoužije se

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací