PŘÍLOHA

„Dodatek II Správní pokyny

Dodatek II k příloze II směrnice 2006/87/ES se nahrazuje tímto:

V souladu s čl. 5 odst. 7 směrnice může každý členský stát u oblastí zahrnutých v příloze IV povolit méně přísné požadavky na příslušné hodnoty uvedené v následujících správních pokynech pro plavidlo provozované výhradně na jeho území na vodních cestách v zóně 3 a zóně 4.

V souladu s čl. 5 odst. 1 a 3 směrnice může každý členský stát u oblastí zahrnutých v příloze III přijmout přísnější požadavky na příslušné hodnoty uvedené v následujících správních pokynech pro plavidlo provozované na jeho území na vodních cestách v zóně 1 a zóně 2.

V souladu s článkem 5.09 musí být plavidla a sestavy schopné provádět vyhýbací manévry včas a schopnosti těchto manévrů musí být prokázány vyhýbacími manévry ve zkušební oblasti v souladu s článkem 5.03. Tyto schopnosti se musí prokázat simulovanými vyhýbacími manévry orientovanými na levobok a na pravobok při předepsaných hodnotách, přičemž musí být splněny stanovené rychlosti otáčení plavidla vzhledem k otočení a následné kontrole kormidla v určitém časovém limitu.

Při zkouškách musí být splněny požadavky bodu 2 při zachování vzdálenosti kýlu alespoň 20 % ponoru, ale ne méně než 0,50 m.

(Schéma v příloze č. 1)

Vyhýbací manévry se musí provádět následovně:

S plavidlem nebo sestavou plující konstantní rychlostí V₀ = 13 km/h vzhledem k hladině vody na začátku manévru (čas t₀ = 0 s, rychlost otáčení r = 0°/min, úhel kormidla δ₀ = 0°, konstantní otáčky motoru) se provede vyhýbací manévr na levobok nebo pravobok otočením kormidla. Na začátku manévru se kormidlo nastaví do úhlu δ, nebo kormidelní jednotka do úhlu δ_a v případě aktivního kormidelního zařízení, v souladu s pokyny uvedenými v bodu 2.3. Úhel kormidla δ (např. 20° na pravobok) se musí udržovat, dokud se nedosáhne hodnoty r₁ rychlosti otáčení uvedené v bodu 2.2 pro odpovídající rozměry plavidla nebo sestavy. Jakmile se dosáhne rychlosti otáčení r₁, zaznamená se čas t₁ a kormidlo se nastaví do stejného úhlu na opačnou stranu (např. 20° na levobok) tak, aby se zastavilo otáčení a zahájilo se otáčení na opačnou stranu, tj. aby se snížila rychlost otáčení na r₂ = 0 a potom se znovu zvýšila na hodnotu uvedenou v bodu 2.2. Jakmile je dosaženo rychlosti otáčení r₂ = 0, zaznamená se čas t₂. Jestliže je dosaženo rychlosti otáčení r₃ uvedené v bodu 2.2, kormidlo se nastaví opačným směrem do stejného úhlu δ tak, aby se zastavilo otáčení. Zaznamená se čas t₃. Po dosažení rychlosti otáčení r₄ = 0 se zaznamená čas t₄ a plavidlo nebo sestava se vrátí do svého původního kurzu.

Pro dosažení rychlosti otáčení r₄ musí být splněny následující mezní hodnoty v závislosti na rozměrech plavidel nebo sestav a na hloubce vody h:

Časy t₁, t₂, t₃ a t₄ požadované k dosažení rychlostí otáčení r₁, r₂, r₃ a r₄ se musí zaznamenat do zprávy o měření v příloze č. 2. Hodnoty t₄ nesmí přesáhnout limity uvedené v tabulce.

Musí se vykonat alespoň čtyři vyhýbací manévry, jmenovitě:

• jeden na pravobok s úhlem kormidla δ = 20°,

• jeden na levobok s úhlem kormidla δ = 20°,

• jeden na pravobok s úhlem kormidla δ = 45°,

• jeden na levobok s úhlem kormidla δ = 45°.

V případě potřeby (např. při nejistotě naměřených hodnot nebo při neuspokojivých manévrech) se musí vyhýbací manévry opakovat. Musí být splněny rychlosti otáčení uvedené v bodu 2.2 a časové limity. U aktivních kormidelních zařízení nebo zvláštních typů kormidel lze zvolit polohu δ_a kormidelní jednotky nebo úhel kormidla δ_a jiné než δ = 20° a δ = 45°, a to v souladu s posouzením odborníka a podle typu řídicího systému.

Pro účely stanovení rychlosti otáčení musí být na palubě ukazatel rychlosti otáčení splňující požadavky uvedené v příloze IX.

V souladu s článkem 5.04 musí být podmínky zatížení během vyhýbacího manévru v rozmezí 70 % až 100 % maximální nosnosti. Provádí-li se zkouška s menším nákladem, je schválení pro poproudní a protiproudní plavbu omezeno na tento limit naložení.

Postupy pro vyhýbací manévry a aplikované podmínky jsou uvedeny ve schématu v příloze č. 1.

Schopnost otáčení plavidel a sestav, jejichž délka (L) nepřesahuje 86 m a šířka (B) nepřesahuje 22,90 m, je považována podle článku 5.10 ve spojení s čl. 5.02 odst. 1 za dostatečnou tehdy, když při protiproudním otáčecím manévru s počáteční rychlostí 13 km/h vzhledem k vodní hladině jsou splněny mezní hodnoty pro zastavení směrem po proudu stanovené ve správním pokynu č. 2. Musí být splněny podmínky vzdálenosti kýlu uvedené v bodě 1.1.

Bez ohledu na body 1 až 3 musí být splněny následující požadavky:

Tento požadavek je třeba kontrolovat i s plavidlem plujícím plnou rychlostí při posunu kormidla v rozsahu od 35° na levoboku do 35° na pravoboku. Dále se musí ověřit, zda kormidlo drží polohu maximálního úhlu při maximální hnací síle. U aktivních kormidelních zařízení nebo zvláštních typů kormidel se toto ustanovení použije obdobně.

Pokud je k dosažení požadovaných manévrovacích schopností potřebné některé z doplňkových zařízení zmiňovaných v článku 5.05, musí splňovat požadavky kapitoly 6 a do položky 52 osvědčení Společenství se musí uvést následující údaje:

‚Kormidla chodu zpět(Nehodící se škrtněte.)/příďová kormidelní zařízení(Nehodící se škrtněte.)/jiná zařízení(Nehodící se škrtněte.‘) uvedená v položce 34 jsou nezbytná ke splnění požadavků kapitoly 5 na manévrovatelnost.

Měření, zprávy a zaznamenávání údajů se musí provádět v souladu s postupem uvedeným v příloze č. 2.

Subjekt pověřený prohlídkami: …

Datum: …

Jméno: …

Název plavidla: …

Vlastník: …

Rychlost proudu [m/s]:

Zatížení: … % z max. …

(během zkoušky) [t]: … hrubá nosnost: …

Ukazatel rychlosti otáčení

Typ: …

Typ konstrukce kormidla: běžná konstrukce/zvláštní konstrukce(Nehodící se škrtněte.)

Aktivní kormidelní zařízení: ano/ne(Nehodící se škrtněte.)

Výsledky vyhýbacích manévrů:

Geografická poloha na začátku otáčecího manévru … km

Geografická poloha na konci otáčecího manévru … km

Druh provozu: ruční/strojní(Nehodící se škrtněte.)

Úhel kormidla při každém otočení kolem(Nehodící se škrtněte.): … °

Úhlová rychlost kormidla v celém rozsahu(Nehodící se škrtněte.): … °/s

Úhlová rychlost kormidla v rozsahu od 35° na levoboku do 35° na pravoboku(Nehodící se škrtněte.): … °/s

Rychlost vzhledem k vodní hladině je podle čl. 5.06 odst. 1 uspokojivá tehdy, když dosáhne nejméně 13 km/h. Během zkoušek musí být splněny následující podmínky stejným způsobem jako při zkoušce zastavení:

• a) musí být splněna vzdálenost kýlu uvedená v bodu 2.1;
• b) musí se provádět měření, záznamy, registrace a vyhodnocení zkušebních údajů.

Plavidla a sestavy jsou podle čl. 5.07 odst. 1 považované za schopné včasného zastavení při plavbě po proudu tehdy, když je během zkoušky prokázáno včasné zastavení vzhledem k zemi při plavbě po proudu při počáteční rychlosti 13 km/h vzhledem k vodní hladině se vzdáleností kýlu rovnající se alespoň 20 % ponoru, avšak ne méně než 0,50 m.

• a) V tekoucích vodách (rychlost proudu 1,5 m/s) musí být schopnost zastavení vzhledem k vodní hladině prokázána na maximální měřenou vzdálenost vzhledem k zemi:

  550 m pro plavidla a sestavy o:

  • délce L > 110 m nebo

  • šířce B > 11,45 m

  nebo

  480 m pro plavidla a sestavy o:

  • délce L ≤ 110 m a

  • šířce B ≤ 11,45 m

  Zastavovací manévr je dokončen při zastavení vzhledem k zemi.

• b) Ve stojatých vodách (rychlost proudu menší než 0,2 m/s) musí být schopnost zastavení vzhledem k vodní hladině prokázána na maximální měřenou vzdálenost vzhledem k zemi:

  350 m pro plavidla a sestavy o:

  • délce L > 110 m nebo

  • šířce B > 11,45 m

  nebo

  305 m pro plavidla a sestavy o:

  • délce L ≤ 110 m a

  • šířce B ≤ 11,45 m

  Ve stojaté vodě se musí provést i zkouška prokazující, že při plavbě vzad lze dosáhnout rychlosti nejméně 6,5 km/h.

Měření, záznamy a registrace zkušebních údajů zmiňovaných v písmenu a) nebo b) se musí provádět v souladu s postupem stanoveným v dodatku č. 1.

V průběhu celé zkoušky musí plavidlo nebo sestava dosahovat dostatečné manévrovatelnosti.

V souladu s článkem 5.04 musí být plavidla během zkoušky pokud možno naložena do 70–100 % jejich hrubé nosnosti. Tyto podmínky naložení se vyhodnocují podle dodatku č. 2. Pokud jsou plavidlo nebo sestava během zkoušky naloženy na méně než 70 %, maximální povolený výtlak při plavbě po proudu se určí podle aktuálního zatížení za předpokladu, že jsou splněny mezní hodnoty podle bodu 2.1.

Pokud aktuální hodnoty počáteční rychlosti a rychlosti proudu v době zkoušky nesplňují podmínky stanovené v bodu 2.1, získané výsledky se musí vyhodnocovat v souladu s postupem uvedeným v dodatku č. 2.

Povolená odchylka počáteční rychlosti 13 km/h nesmí být větší než +1 km/h a rychlost proudu tekoucí vody musí být mezi 1,3 až 2,2 m/s. V opačném případě se zkouška musí opakovat.

Maximální povolený výtlak nebo příslušné maximální zatížení nebo maximální ponořený průřez pro plavidla a sestavy plující po proudu musí být stanoveny na základě zkoušek a zapsány do osvědčení Společenství.

Plavidla a sestavy zmiňované v kapitole 5 musí podstoupit zkoušku v tekoucí nebo stojaté vodě ve zkušební oblasti, aby prokázala, že jsou schopna zastavit při plavbě po proudu pouze pomocí svého pohonného zařízení bez použití kotev. Zastavovací manévr musí být v zásadě prováděn podle obrázku 1. Začíná tehdy, když plavidlo pluje konstantní rychlostí co možná nejbližší hodnotě 13 km/h vzhledem k vodní hladině, obrácením chodu motorů ze směru vpřed do směru vzad (bod A příkazu zastavení) a je dokončen, když je plavidlo nehybné vzhledem k zemi (bod E: v = 0 vzhledem k zemi nebo bod D: = bod E: v = 0 vzhledem k vodní hladině a k zemi, pokud je zastavovací manévr prováděn ve stojaté vodě).

Pokud jsou zastavovací manévry prováděny v tekoucí vodě, musí se zaznamenat i poloha a okamžik zastavení vzhledem k vodní hladině (plavidlo pluje rychlostí proudu; bod D: v = 0 vzhledem k vodní hladině).

Naměřené údaje se musí uvést do zprávy – viz schéma v tabulce 1. Před provedením zastavovacího manévru je třeba do horní části formuláře uvést neměnné údaje.

Průměrná rychlost proudu (v_STR) v kanále se určuje podle hodnoty ustanoveného vodoznaku, je-li k dispozici, nebo změřením pohybu plovoucího tělesa a uvede se do zprávy.

V zásadě je během zastavovacího manévru povoleno použít průtokoměry k určení rychlosti plavidla vzhledem k vodní hladině, pokud lze zaznamenat pohyb a požadované údaje v souladu s postupem uvedeným výše.

U zastavovacího manévru se musí nejprve určit počáteční rychlost vzhledem k vodní hladině. To lze provést změřením času potřebného k proplutí mezi dvěma značkami na zemi. V tekoucí vodě se musí brát v potaz průměrná rychlost proudu.

Zastavovací manévr je zahájen příkazem ‚stop‘A, který je vydán při projíždění kolem značky na zemi. Průjezd kolem značky na zemi se musí zaznamenat kolmo k ose plavidla a uvést do zprávy. Stejným způsobem se během zastavovacího manévru zaznamená i průjezd kolem všech dalších značek na zemi a do zprávy se uvede každá značka (např. kilometrovník) a čas průjezdu.

Naměřené hodnoty se zaznamenají v intervalech 50 m, je-li to možné. V každém případě se musí zaznamenat čas dosažení bodů B a C, je-li to možné, jakož i bodů D a E a odhadne se vzájemná poloha. Údaje o otáčkách motoru se do zprávy nemusí uvádět, ale měly by se poznamenat pro umožnění přesnější regulace počáteční rychlosti.

Zastavovací manévr podle obrázku 1 je třeba zobrazit ve formě schématu. Nejprve se musí znázornit graf pohybu v čase pomocí hodnot uvedených ve zprávě o zkoušce a musí se vyznačit body A až E. Potom bude možné určit průměrnou rychlost mezi dvěma měřenými body a znázornit graf rychlosti/času.

To se dělá následovně (viz obrázek 1):

Určením kvocientu (podílu) rozdílu polohy k rozdílu v čase Δs/Δt lze vypočítat průměrnou rychlost plavidla v tomto časovém intervalu.

Během intervalu 0 s a 10 s je ujeta vzdálenost od 0 m do 50 m.

Δs/Δt = 50 m/10 s = 5,0 m/s = 18,0 km/h

Tato hodnota se uvede jako průměrná rychlost k souřadnici 5 sekund na vodorovné ose. Během druhého intervalu, od 10 s do 20 s, je ujeta vzdálenost 45 m.

Δs/Δt = 45 m/10 s = 4,5 m/s = 16,2 km/h

U značky D se plavidlo zastavilo vzhledem k vodní hladině, tj. rychlost proudu je přibližně 5 km/h.

Vysvětlení symbolů v obrázku 1

Na základě zaznamenaných hodnot se musí ověřit shoda s mezními hodnotami podle dodatku č. 1. Pokud se podmínky zastavovacího manévru výrazně odchylují od standardních podmínek nebo pokud existují pochybnosti o shodě s mezními hodnotami, výsledky se musí vyhodnotit. V takovém případě lze pro výpočet zastavovacích manévrů použít následující postup.

Teoretické brzdné dráhy se určují podle standardních podmínek (S_reference, S_referenční) uvedených v bodu 2.1 správního pokynu č. 2 a podle podmínek zastavovacího manévru (S_actual, S_aktuální) a porovnávají se s naměřenou brzdnou dráhou (S_measured, S_naměřená). Korigovaná brzdná dráha zastavovacího manévru za standardních podmínek (S_standard, S_standardní) se počítá následovně:

Vzorec 2.1:

mezní hodnota podle bodu 2.1 písm. a) nebo b) správního pokynu č. 2

Pokud byl zastavovací manévr prováděn se zatížením 70–100 % maximální nosnosti v souladu s bodem 2.2 správního pokynu č. 2, pak pro výpočet s_standard je třeba pro určení s_reference a s_actual použít výtlak odpovídající zatížení v době zkoušky (D_reference = D_actual, D_referenční = D_aktuální).

Je-li při určování s_standard podle vzorce 2.1 dotyčná mezní hodnota přesažena nebo nedosažena, hodnota s_reference musí být snížena nebo zvýšena o rozdíl D_reference tak, aby byla mezní hodnota splněna (s_standard = dotyčná mezní hodnota). Obdobně se stanoví i maximální povolený výtlak při plavbě po proudu.

Podle mezních hodnot uvedených v bodu 2.1 písm. a) a b) správního pokynu č. 2 se budou počítat pouze brzdné dráhy měřené ve

• fázi I (‚plná rychlost vpřed‘ obrácená na ‚plnou rychlost vzad‘): S_I

  a

• fázi II (konec zpětného chodu, dokud se plavidlo nezastaví vzhledem k vodní hladině) S_II

(viz obrázek 1). Celková brzdná dráha potom je:

Vzorec 3.1

Jednotlivé brzdné dráhy se vypočítají následovně:

Ve vzorcích 4.1 až 4.7:

Koeficienty pro vzorce 4.1, 4.2, 4.3, 4.4, 4.5, 4.6 a 4.7 se použijí z tabulek uvedených níže.

• a) motorová plavidla a sestavy v zástupu;
• b) dvouřadé sestavy;

Stanovení hodnoty R_T/v² vzhledem k D^1/3 [B + 2T]:

Sestava: běžné motorové plavidlo s tlačným člunem (Europa IIa) spojeným v řadě

Pohonný systém motorového plavidla: moderní dýzy se zaoblenou zadní hranou.

Jelikož B > 11,45 m a sestava je v tekoucí vodě, v souladu s bodem 2.1 písm. a) pro tuto sestavu platí následující:

S_standard < 550 m

• naměřená hodnota podle dodatku č. 1 (viz bod 2)

  s_measured = 340 m

• bude vypočítáno:

  s_actual jako součet

  s_Iactual(podle vzorce 4.1 z dodatku č. 2 s hodnotou v_Lactual)

  a

  s_IIactual(podle vzorců 4.2, 4.3, 4.4, 4.5 a 4.6 z dodatku č. 2 s aktuálními rychlostmi v_IIactual, v_STRactual, D_actual)

  s_reference jako součet

  s_Ireference(podle vzorce 4,1 z dodatku č. 2 s hodnotou v_Lreference)

  a

  s_IIreference(podle vzorců 4,2 až 4.6 z dodatku č. 2 s hodnotami referenčních rychlostí podle bodu 2.1 správního pokynu a za předpokladu zatížení většího než 70 % maximálního zatížení (≈ 80 %): D_reference = D_actual a T_reference = T_actual)

• bude zkontrolováno:

  Sstandard = Smeasured · SreferenceSactual ≤ 550 m

Koeficienty pro výpočet převzaté z dodatku č. 2

Tabulka 1

Tabulka 2 (pro moderní dýzy se zaoblenou zadní hranou)

f = 0,118

Výpočet S_actual

• a) s_Iactual s hodnotami naměřenými během zastavovacího manévru (vzorec 4.1)

  SIactual = k1 · vLactual · tIactual

  SIactual = 0,95 · 4,9 · 16 = 74,5 m

• b) Vzorec pro s_IIactual

  SIIactual = k · v2IIactual · Dactual · gk3 · FPOR + RTmIIactual – RG · k4 + VSTRactualVIIactual

• c) Výpočet R_TmIIactual podle tabulky 3 a vzorce 4.3 z dodatku č. 2

  Dactual1/3 = 51791/3 + 17,3 m

  Dactual1/3 · B + 2 · Tactual = 17,3 · 22,8 + 5,92 = 496,8 m2

  podle tabulky 3

  vLactual – vSTRactual = 4,9 – 1,4 = 3, 5 m/s

  RTmIIactual = RTv2 · k7 · k6 · vLactual – vSTRactual2 = 10,8 · 0,55 · 0,85 · 3,52 = 28,8kN

Výpočet s_reference

Počáteční hodnoty

• a) SIreference = k1 · vLreference · tI

  SIreference = 0,95 · 5,1 · 16 = 77,50 m

• b) SIIreference = k2 · v2IIreference · Dreference · gk3 · FPOR + RTmIIreference – RG · k4 + vSTRreferencevIIreference
• c) Výpočet R_{TmIIreference}

  jako v bodu 4.2, protože B, D a T jsou nezměněny

  vLreference – vSTRreference = 3,6 m/s

  RTmIIreference = RTv2 · k7 · k6 · vLreference – vSTRreference2 = 10,8 · 0,55 · 0,85 · 3,62 = 30,99kN

• d) Odpor stoupání R_G jako v bodu 4.2
• e) Výpočet v_IIreference

  vIIreference = k6 · vLreference – vSTRreference = 0,85 · 3,6 = 3,06 m/s, v2IIreference = 9,36 m/s2

• f) F_POR jako v bodu 4.2
• g) Výpočet s_IIreference pomocí vzorce v písmenu b) a výsledků z písmen c) až f)

  sIIreference = 0,12 · 9,36 · 9,81 · 0,48 + 1,53,061,15 · 177 + 30,99 – 8,13 · 5179

  =	0,0472	· 5179 = 244,5 m
  Constantreference

• h) Výpočet celkové vzdálenosti

  sreference = sIreference + sIIreference = 77,5 + 244,5 = 322 m

Ověření shody s přípustnou brzdnou dráhou podle standardních podmínek s_standard

podle vzorce 2.1 z dodatku č. 2

sstandard = smeasured · sreferencesactual = 340 · 322303,4 = 360,8 m < 550 m

Závěr:

Přípustná mezní hodnota není zdaleka dosažena, tj.:

• přijetí pro plavbu po proudu při aktuálním zatížení (0,8 · D_max) je bez problémů možné,

• vyšší zatížení je možné a lze jej vypočítat podle bodu 5 níže.

sstandardLimit = smeasured · sreferenceLimitsactual = 550 m

sreferenceLimit = 550 · sactualsmeasured = 550 · 303,4340 = 490,8 m

S hodnotou s_IIreference = Constant_reference D podle poznámky pod bodem 4.2

sreferenceLimit = sIreference + sIIreferenceLimit = sIreference + 0,0472 · DreferenceLimit

Z tohoto důvodu

DreferenceLimit = sreferenceLimit – sIreference0,0472 = 490,8 – 77,50,0472 = 8756 m3

Z toho vyplývá, že:

Protože (D _reference)_Limit > D _max (8756 > 6474), může být této sestavě (viz bod 1) povolena plavba po proudu s plným zatížením.

Sestava: poháněná velkým motorovým plavidlem

2 tlačné čluny vedle sebe vpředu a

1 bočně svázaný tlačný člun

Pohonný systém plavidla s vlastním pohonem: moderní dýzy se zaoblenou zadní hranou.

Jelikož B > 11,45 m a sestava je v tekoucí vodě, v souladu s bodem 2.1 písm. a) pro tuto sestavu platí následující:

s_standard ≤ 550 m

• naměřená hodnota:

  s_measured = 340 m

• požadované výpočty:

  s_actual jako součet

  s_Iactual(podle vzorce 4.1 z dodatku č. 2 s hodnotou V_Lactual)

  a

  s_IIactual(podle vzorců 4.2, 4.3, 4.4, 4.5 a 4.6 z dodatku č. 2 se skutečnými rychlostmi v_Lactual (viz bod 2 výše) a D_actual)s_reference: sum s_Ireference + s_IIreference(podle vzorců 4.1 až 4.6 z dodatku č. 2 s referenčními rychlostmi a v souladu s dodatkem č. 2, protože zatížení > 70 % maxima, kde D_reference = D_actual a T_reference = T_actual)

• ověřit:

• jinak vypočítat:

  s* _standard = 550 m by reduction of D_actual to D*

Koeficienty pro výpočet podle dodatku č. 2

Tabulka 1

Tabulka 2 (pro moderní dýzy se zaoblenou zadní hranou)

f = 0,118

Výpočet s_Iactual

• a) s_Iactual pomocí hodnot naměřených během zastavovacích manévrů

  s_Iactual = k₁ · v_Lactual · t_Iactual

  s_Iactual = 0,95 · 4,8 · 16 = 73 m

• b) vzore s_IIactual

  sIIactual = k2 · v2IIactual · Dactual · gk3 · FPOR + RTmIIactual – RG · k4 +vSTRactualvIIactual

• c) Výpočet R_TmIIactual podle tabulky 3 a vzorce 4.3 z dodatku č. 2

  Dactual1/3 = 95681/3 = 21,2 m

  Dactual1/3 · B + 2 · Tactual = 21,2 · 22,8 – 5,92 = 609 m2

  z tabulky 3

  vLactual – vSTRactual = 4,8 – 1,4 = 3,4 m/s

  RTmIIactual = RTv2 · k7 · k6 · vLactual – vSTRactual2 = 14,0 · 0,55 · 0,85 · 3,42 = 35,4kN

• d) Výpočet odporu stoupání podle vzorce 4.4 z dodatku č. 2

  RG = 10–6 · (0,16 · Dactual · ρ · g) = 10–6 · 0,16 · 9568 · 1000 · 9,81 = 15,02kN

• e) Výpočet v_IIactual podle vzorce 4.5 z dodatku č. 2

  vIIactual = k6 · vLactual · vSTRactual = 2,89 m/s

  v2IIactual = 8,35 m/s2

• f) Výpočet F_POR podle vzorce 4.6 a tabulky 2

  FPOR = 0,118 · 1500 = 177kN

• g) Výpočet s_IIactual pomocí vzorce v písmenu b) a výsledku v písmenu c), d), e) a f)

  SIIactual = 0,12 · 8,35 · 9,81 · 0,48 + 1,42,891,15 · 177 + 35,4 – 15,02 · 9568

  S_IIactual = 402 m

• h) Výpočet celkové vzdálenosti podle vzorce 3.1

  s_actual = 73 + 402 = 475 m

Výpočet s_reference

Počáteční hodnoty:

• a) SIreference = k1 · vLreference · t1

  SIreference = 0,95 · 5,1 · 16 = 77, 50 m

• b) SIIreference = k2 · vIIreference2 · Dreference · gk3 · FPOR + RTmIIreference – RG · k4 + vSTRreferencevIIreference
• c) Výpočet

  jako v bodu 4.2, protože B, D a T jsou nezměněny

  vLreference – vSTRreference = 3,6 m/s

  RTmIIreference = 14,0 · 0,55 · 0,85 · 3,62 = 39,6kN

• d) Odpor stoupání jako v bodu 4.2
• e) Výpočet

  ,

• f) jako v bodu 4.2
• g) Výpočet pomocí vzorce v písmenu b) a výsledků z písmen c) až f)

  SIIreference = 0,12 · 9,36 · 9,81 · 0,48 + 1,53,061,15 · 177 + 39,6 – 15,02 · 9568

  SIIreference =	0,04684	· 9568 = 448 m
  	Constantreference

• h) Výpočet celkové vzdálenosti

  Sreference = SIreference + SIIreference = 77,5 + 448 = 525,5 m

Ověření shody s přípustnou brzdnou dráhou podle standardních podmínek

podle vzorce 2.1 z dodatku č. 2

Sstandard = Smeasured · SreferenceSactual = 580 · 525,5475 = 641 m > 550 m

Závěr: Mezní hodnota byla evidentně překročena; přijetí pro plavbu po proudu je možné pouze s omezeným nákladem. Tento omezený náklad lze určit podle bodu 5 níže.

Sstandard = Smeasured · Sreference*Sactual = 550 m

Proto:

Sreference* = 550 · SactualSmeasured = SIreference + SIIreference*

SIIreference* = Constantreference · D* = 0,04684 · D*

D* = 550 · 475580 – 77,50,04684 = 7950m3

Důsledek: Protože při plavbě po proudu je přípustný výtlak pouze 7950 m³, přípustná nosnost (perm. Dwt.) je u této sestavy přibližně:

perm.Dwt.max.Dwt. = D*Dmax = 795011960 = 0,66

Přípustná nosnost (viz bod 1)

0,66 · 10700 = 7112 t

Kromě požadavků kapitoly 16 přílohy II musí být dodržena i příslušná ustanovení předpisů plavebních orgánů platných v členských státech.

Každý spojovací (spřahovací) systém musí zaručovat pevné spojení všech plavidel v sestavě, tj. při předpokládaných provozních podmínkách musí spřahovací zařízení zamezit podélnému nebo příčnému pohybu mezi plavidly tak, aby sestava byla považována za lodní jednotku.

Spřahovací systém a jeho součásti musí být bezpečné a snadno použitelné, aby umožňovaly rychlé zapojení plavidla bez ohrožení osob.

Síly vznikající při předpokládaných provozních podmínkách musí být spřahovacími systémy a jejich součástmi řádně zachyceny a bezpečně přenášeny do konstrukce plavidla.

Musí být dispozici dostatečný počet spojovacích bodů.

Spřahovací zařízení sestav a soustav plavidel určená ke schválení musí být dimenzována tak, aby zaručovala dostatečné úrovně bezpečnosti. Tato podmínka je považována za splněnou, pokud podélné spojovací součásti jsou dostatečně pevně nadimenzované pro tahové spojovací síly určené podle bodů 2.1, 2.2 a 2.3.

Spojovací body mezi tlačným remorkérem a tlačenými čluny nebo jiným plavidlem:

Spojovací body mezi tlačným motorovým plavidlem a tlačeným plavidlem:

Spojovací body mezi tlačeným plavidlem:

Hodnota 1200 kN je považována za dostatečnou pro maximální spojovací sílu pro tlačné plavidlo ve spojovacím bodu mezi prvním tlačeným plavidlem a plavidlem zapojeným před ním, i když je výsledkem vzorce z bodu 2.3 vyšší hodnota.

U spojovacích bodů všech ostatních podélných připojení mezi tlačeným plavidlem musí dimenzování spřahovacích zařízení vycházet ze spojovací síly určené podle vzorce v bodu 2.3.

Kde:

Pro podélné spojení jednoho plavidla se musí použít alespoň dva spojovací body. Každý spojovací bod musí být dimenzován na spojovací sílu určenou podle bodů 2.1, 2.2 nebo 2.3. Při použití pevných spojovacích součástí může být povolen jeden spojovací bod, pokud tento bod zajišťuje bezpečně pevné připojení plavidla.

Pevnost lan v tahu musí být zvolena podle předpokládaného počtu ovinutí. Na spojovacím bodu nesmí být více než tři ovinutí. Lana je třeba volit podle jejich určeného použití.

U tlačných remorkérů s jedním tlačeným člunem lze k určení spojovací síly použít vzorec z bodu 2.2, pokud tyto tlačné remorkéry byly schváleny k pohonu několika takových člunů.

Musí existovat dostatečný počet pacholat nebo podobných zařízení schopných zachytit vzniklé spojovací síly.

Kloubová spojení (otočný závěs) musí být konstruována tak, aby zároveň zajišťovala i pevné spojení mezi plavidly. Během zkušebních plaveb s pevnou sestavou podle článku 16.06 se musí ověřit shoda s požadavky kapitoly 5.

Pohonná jednotka kloubového spojení musí umožňovat uspokojivý návrat z natočené polohy. Požadavky článků 6.02 až 6.04 se použijí přiměřeně, protože při použití motorové pohonné jednotky musí být v případě poruchy k dispozici druhá nezávislá pohonná jednotka a zdroj energie.

Kloubové spojení musí být možné obsluhovat a sledovat (alespoň jeho kloubové pohyby) z kormidelny, požadavky článků 7.03 a 7.05 se použijí přiměřeně.

(Ponecháno volné)

Pro účely kontroly maximálních hladin akustického tlaku uvedených v příloze II je třeba určit měřené hodnoty, postupy měření a podmínky pro kvantitativní, opakovatelná zaznamenávání hladin akustického tlaku v souladu s body 2 a 3.

Měřicí přístroj musí splňovat požadavky třídy 1 podle normy EN 60651:1994.

Před a po provedení každého souboru měření se musí na mikrofon umístit kalibrátor třídy 1 podle normy EN 60942:1998, který zajistí kalibraci měřicího systému. Shoda kalibrátoru s požadavky normy EN 60942:1998 se musí kontrolovat jednou ročně. Shodu měřicího přístroje s požadavky normy EN 60651:1994 je třeba kontrolovat každé dva roky.

Měření se musí provádět v souladu s normou ISO 2923:2003, oddíly 5 až 8, pro měření pouze hladin akustického tlaku A.

Emise hluku z plavidla na vnitrozemských vodních cestách a v přístavech se určují měřeními stanovenými v normě EN ISO 22922:2000, oddíly 7 až 11. Dveře a okna strojoven musí být během měření zavřené.

Měření se musí zaznamenávat ve shodě se zprávou o měření hluku (příloha).

• uvnitř plavidla v souladu s ISO 2923:2003

• hluk vydávaný plavidlem do okolí v souladu s EN ISO 2922:2000(Nehodící se škrtněte.)

Druh a název plavidla:

Jednotné evropské identifikační číslo plavidla:

Vlastník:

Hlavní pohonný systém:

Hlavní motory:

Převodovka:

Výrobce: … Typ: … Redukce: 1: …

Propelery

Číslo: … Počet lopatek: … Průměr: … mm … Vrtulová dýza: ano/ne(Nehodící se škrtněte.)

Kormidelní zařízení

Typ:

Pomocná zařízení:

Provedená opatření pro snížení hluku:

Pozorování:

Měřič hladiny akustického tlaku

Výrobce: … Typ: … Poslední kontrola: …

Analyzátor oktávového/třetinooktávového pásma

Výrobce: … Typ: … Poslední kontrola: …

Kalibrátor

Výrobce: … Typ: … Poslední kontrola: …

Příslušenství:

Pozorování:

Sestava během měření:

Zatížení/výtlak: … t/m³(Nehodící se škrtněte.) … (přibližně … % maximální hodnoty)

Otáčky hlavního motoru: … min^-1 … (přibližně … % maximální hodnoty)

Počet pomocných zařízení v provozu:

Pozorování:

Oblast měření: … Proti proudu/po proudu(Nehodící se škrtněte.)

Hloubka vody: … m … (Relevantní hladina vody … = … m)

Počasí: … Teplota: … °C; Síla větru: … BF

Vnější hlukové interference: ano/ne(Nehodící se škrtněte.), pokud ano, upřesněte:

Pozorování:

Měření provedl/a:

Datum:

Pozorování:

Podpis:

Měření hluku uvnitř plavidla

Měření hluku vydávaného plavidlem do okolí

(Ponecháno volné)

V následující tabulce jsou uvedeny zvláštní kotvy se sníženou hmotností (kotvy zvýšené přídržné síly), které jsou schváleny příslušnými orgány v souladu s čl. 10.01 odst. 5.

Zvláštní kotvy se sníženou hmotností v souladu s čl. 10.01 odst. 5 přílohy II musí být schváleny příslušnými orgány. Příslušný orgán určí povolené snížení hmotnosti kotvy u zvláštních kotev v souladu s postupem uvedeným níže.

Schválení jako zvláštní kotva je možné pouze tehdy, když je provedené snížení hmotnosti kotvy alespoň 15 %.

Žádosti o schválení zvláštní kotvy podle bodu 1.1 se předkládají příslušnému orgánu členského státu. S každou žádostí se musí předat deset kopií následujících dokumentů:

• a) přehled s rozměry a hmotností zvláštní kotvy obsahující hlavní rozměry a typové označení pro každou dostupnou velikost kotvy;
• b) schéma brzdných sil pro referenční kotvu A (v souladu s bodem 2.2) a zvláštní kotvu B, která má být schválena, které bylo připraveno a posouzeno institucí jmenovanou příslušným orgánem.

Příslušný orgán uvědomí Komisi o všech žádostech o snížení hmotnosti kotev, které se po zkouškách rozhodne schválit. Příslušný orgán následně uvědomí Komisi o veškerých schválených zvláštních kotvách, přičemž uvede jejich typové určení a schválené snížení hmotnosti kotvy. Příslušný orgán udělí žadateli povolení nejdříve 3 měsíce po oznámení Komisi, a to za předpokladu, že Komise nevznese námitku.

Schémata brzdných sil podle bodu 1.3 musí ukazovat brzdné síly jako funkci rychlosti, co se týká referenční kotvy A a zvláštní kotvy B určené ke schválení, na základě zkoušek provedených podle bodů 2.2 až 2.5 níže. V příloze I je uvedena jedna možná zkouška brzdné síly.

Referenční kotva A použitá při zkouškách musí být klasická sklopná kotva odpovídající nákresu a popisu níže, mající hmotnost alespoň 400 kg.

Pro uvedené rozměry a hmotnost platí odchylka ±5 %. Povrchová plocha každého drápu musí být alespoň 0,15 m².

Hmotnost zvláštní kotvy B použité při zkouškách nesmí být odlišná o více než 10 % od hmotnosti referenční kotvy A. Pokud je odchylka větší, síly se musí přepočítat poměrně k hmotnosti.

Schémata brzdných sil musí uvádět lineární zobrazení rychlosti (v) v rozmezí 0 až 5 km/h (rychlost nad zemí). U referenční kotvy A a zvláštní kotvy B se musí střídavě provést tři zkoušky ve směru proti proudu, a to ve dvou úsecích řeky stanovených příslušným orgánem, na jednom s hrubým štěrkem a na druhém s jemným pískem. Na řece Rýn lze jako referenční úsek pro zkoušky s hrubým štěrkem použít úsek mezi 401. a 402. km a jako referenční úsek pro zkoušky s jemným pískem úsek mezi 480. a 481. km.

U každé zkoušky musí být zkoušená kotva vlečena ocelovým lanem, jehož délka mezi body připojení ke kotvě a k vlečnému plavidlu nebo zařízení je 10násobkem výšky mezi bodem připojení na plavidle a kotevní zemí.

Procento snížení hmotnosti kotvy se počítá podle následujícího vzorce:

Kde:

povrchová plocha na schématu brzdných sil definovaná:

• čárou rovnoběžnou s osou y při v = 0,

• čárou rovnoběžnou s osou y při v = 5 km/h,

• čárou rovnoběžnou s osou x při přídržné síle F = 0,

• křivkou brzdné síly pro referenční kotvu A.

  (Určení povrchových ploch AA a AB)

Přijatelné procento je průměrem šesti hodnot r vypočítaných podle bodu 2.6.

Podle čl. 15.02 odst. 16 přílohy II mohou být vodotěsná okna umístěna pod rovinou zbytkového výtlaku, jsou-li vodotěsná, nelze je otevírat, jsou dostatečně pevná a odpovídají čl. 15.06 odst. 14.

Požadavky čl. 15.02 odst. 16 přílohy II jsou považovány za splněné, pokud konstrukce vodotěsných oken splňuje následující ustanovení.

Musí se používat pouze předpjaté sklo vyhovující normě ISO 614, zveřejněné v dubnu 1994.

Kulatá okna musí splňovat normu ISO 1751, zveřejněnou v dubnu 1994, řady B: okna pro středně velké zatížení, typ: neotevírací okno.

Hranatá okna musí splňovat normu ISO 3903, zveřejněnou v dubnu 1994, řady E: okna pro velké zatížení, typ: neotevírací okno.

Okna splňující normu ISO lze nahradit okny, jejichž konstrukce je alespoň rovnocenná požadavkům uvedeným v bodech 2.1 až 2.3.

Vhodné sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou uvedené v čl. 10.03a odst. 1 musí splňovat následující požadavky:

• 1. Sprinklerová požární soustava s tlakovou vodou musí být připravena k provozu vždy, pokud jsou na plavidle osoby. Ke spuštění jejího provozu nesmí být vyžadován žádný dodatečný zásah členů posádky.
• 2. Soustava musí být neustále udržována pod potřebným provozním tlakem. Potrubí musí být vždy naplněno vodou až k rozstřikovacím tryskám. Soustava musí být vybavena nepřetržitě funkčním přívodem vody. Soustava musí být zabezpečena proti průniku nečistot škodlivých jejímu provozu. Pro účely monitorování a kontroly soustavy musí být instalovány příslušné kontrolní přístroje a zkušební systémy (např. manometry, ukazatele hladiny v nádržích s tlakovou vodou, zkušební potrubí čerpadla).
• 3. Čerpadlo přívodu vody k rozstřikovacím tryskám se musí aktivovat automaticky po poklesu tlaku v systému. Čerpadlo musí být dimenzováno tak, aby mohlo nepřetržitě zajišťovat dostatečný přívod vody o potřebném tlaku, dojde-li k současnému spuštění všech rozstřikovacích trysek nezbytných k pokrytí prostoru největší místnosti. Čerpadlo musí zásobovat výlučně sprinklerovou požární soustavu s tlakovou vodou. Dojde-li k poruše čerpadla, musí být možné zásobovat rozstřikovací trysky dostatečným přívodem vody z jiného palubního čerpadla.
• 4. Soustava musí být rozdělena na úseky, kdy každý úsek nesmí obsahovat více než 50 rozstřikovacích trysek.
• 5. Počet a rozmístění rozstřikovacích trysek musí zajišťovat účinný rozvod vody do místností určených k ochraně.
• 6. Rozstřikovací trysky se musí aktivovat při teplotě v rozmezí 68 °C a 79 °C.
• 7. Instalace součástí sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou v místnostech určených k ochraně musí být omezena na nezbytné minimum. Žádné systémové součásti se nesmí instalovat v hlavních strojovnách.
• 8. Na jednom nebo více vhodných místech, z nichž alespoň v jednom musí být stálá obsluha, musí být umístěny vizuální a zvukové indikátory, signalizující automatickou aktivaci sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou v každém úseku.
• 9. Dodávku energie do sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou musí zajišťovat dva nezávislé energetické zdroje, které nesmí být instalovány na stejném místě. Každý zdroj energie musí být schopen napájet celou soustavu samostatně.
• 10. Před instalací soustavy se musí subjektu pověřenému prohlídkami předložit ke kontrole instalační plán sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou. Plán musí obsahovat typy a provozní parametry použitých strojů a zařízení. Instalaci, která byla přezkoušena a certifikována uznanou klasifikační společností a splňuje přinejmenším výše uvedené předpisy, lze schválit bez dalších zkoušek.
• 11. Instalace sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou je uvedena v osvědčení Společenství v položce 43.

(Ponecháno volné)

K vyplnění osvědčení Společenství lze použít pouze formuláře schválené příslušným orgánem. Formuláře se vyplňují pouze na jedné straně.

Při vydávání nového osvědčení Společenství je třeba přiložit všechny strany od 1 do 13, i když na některých nejsou žádné záznamy.

Záznamy do osvědčení Společenství se provádějí pomocí psacího stroje nebo počítačové tiskárny. Rukou psané záznamy lze provádět pouze ve výjimečných případech. Záznamy musí být nesmazatelné. Barva písma může být pouze černá nebo modrá. Mazání záznamů se provádí červenou barvou.

Záznamy označené(Nehodící se škrtněte.), které se nehodí, je třeba škrtnout.

Pokud pro některou z položek 1 až 48 není potřebný nebo možný záznam, celé pole se proškrtne čarou.

Pokud za stranou 13 již nebudou potřebné žádné další strany (viz bod 3.2.3), slova ‚Pokračování na straně(Nehodící se škrtněte.)‘ ve spodní části strany 13 se škrtnou.

Stránku lze upravit pouze jednou, nicméně najednou lze provést několik úprav. Všechny upravované údaje se musí přeškrtnout červenou čárou. Dříve vyškrtnutá alternativa (viz bod 2.1) nebo položka dříve bez záznamu (viz bod 2.3) musí být podtrženy červeně. Nové údaje se nezadávají do upraveného pole, ale na stejnou stranu pod hlavičku ‚Změna bodu (bodů)‘. Řádek ‚Tato stránka byla nahrazena‘ se škrtne.

Pro další úpravy se strana musí nahradit a všechny potřebné úpravy stejně jako všechny dřívější úpravy se zadají přímo do příslušných položek. Pod hlavičkou ‚Změna‘ se odstraní řádek ‚Změna bodu (bodů)‘.

Původní stranu si ponechá subjekt pověřený prohlídkami, který původně vydal osvědčení Společenství.

V případě úprav elektronickým zpracováním údajů se strana musí nahradit a všechny potřebné úpravy stejně jako všechny dřívější úpravy se zadají přímo do příslušných položek. Pod hlavičkou ‚Změna‘ se odstraní řádek ‚Změna bodu (bodů)‘.

Původní stranu si ponechá subjekt pověřený prohlídkami, který původně vydal osvědčení Společenství.

Přelepování záznamů nebo vlepování dalších údajů k položce není povoleno.

Strana 1 osvědčení Společenství se nesmí nikdy nahradit. Pro nahrazení dalších stran se použijí postupy uvedené v bodu 2.4.2 nebo 2.4.3.

Pokud je na stranách 10, 12 nebo 13 osvědčení Společenství nedostatek místa pro další záznamy, mohou se přiložit další strany.

Pokud je potřebné další prodloužení platnosti osvědčení, která již byla prodloužena šestkrát, do spodní části strany 10 se přidají slova ‚Pokračování na straně 10a‘ a další strana 10 se označí jako strana 10a a vloží se za stranu 10. Příslušný záznam se poté uvede do položky 49 v horní části strany 10a. Do spodní části strany 10a se uvede záznam ‚Pokračování na straně 11‘.

Použije se stejný postup jako v bodu 3.2.1 a za stranu 12 se vloží strana 12a.

Ve spodní části strany 13 se červeně škrtnou slova ‚Konec osvědčení Společenství‘, škrtnutá slova ‚Pokračování na straně(Nehodící se škrtněte.)‘ se červeně podtrhnou a za ně se vloží číslo 13a. Tato úprava musí být označena úředním razítkem. Další strana 13 bude označena jako strana 13a a vloží se za stranu 13. Pro stranu 13a se obdobně použijí ustanovení uvedená v bodu 2.2 a 2.3.

Stejný postup se použije pro všechny další přílohy (strany 13b, 13c atd.).

Položky nevyžadující vysvětlení zde nejsou uvedeny.

• 2. Jsou-li použitelné, vložte pojmy z článku 1.01. U jiných druhů plavidel se zadává jejich obecně přijímané označení.
• 17.–20 Údaje podle osvědčení o nosnosti, položky 17–19 se uvedou na dvě desetinná místa a položka 20 bez desetinných míst. Největší délka a největší šířka uvádějí maximální rozměry plavidla včetně všech vystupujících pevných součástí. Délka L a šířka B představují maximální rozměry trupu (viz též článek 1.01 Definice).
• 21. Celková nosnost pro nákladní plavidla v t podle osvědčení o nosnosti (cejchovního průkazu) při maximálním ponoru podle položky 19.

  Výtlak pro všechna ostatní plavidla v m³. Pokud není k dispozici osvědčení o nosnosti, vypočítejte výtlak jako součin součinitele plnosti (výtlaku) a délky L_WL, šířky B_WL a střední hodnoty ponoru při maximálním ponoření.

• 23. Počet dostupných lůžek pro cestující (včetně sklápěcích postelí apod.).
• 24. V úvahu se berou pouze vodotěsné příčné přepážky protažené z jedné strany plavidla na druhou.
• 30., 31. a 33 Každá skříň (sestava) navijáku se bude počítat jako jeden naviják bez ohledu na počet kotev nebo vlečných lan k ní připojených.
• 39., 40. Je třeba uvádět pouze hodnoty minimálních délek a minimální pevnosti v tahu přepočítané podle čl. 10.02 odst. 2.

S výjimkou čl. 2.09 odst. 2 nelze povolit žádná další prodloužení platnosti stávajících osvědčení Společenství.

Po pravidelné prohlídce plavidla, které ještě nemá osvědčení Společenství v souladu se vzorem uvedeným v příloze V části 1, je vystaveno osvědčení Společenství. Použije se čl. 2.09 odst. 4 a článek 2.17.

Podle čl. 8.05 odst. 1 musí palivové nádrže tvořit nedílnou součást trupu nebo k němu musí být pevně uchyceny.

Palivové nádrže pro motory mechanických pracovních zařízení na plovoucím zařízení nemusí tvořit nedílnou součást trupu nebo k němu být pevně uchycené. Lze používat mobilní nádrže, pokud splňují následující podmínky:

• 1. Objem těchto nádrží nesmí překročit 1000 l.
• 2. Tyto nádrže musí umožňovat dostatečně pevné uchycení a ukostření.
• 3. Nádrže musí být vyrobeny z oceli s dostatečnou tloušťkou stěny a musí se instalovat na odkapávací vanu. Odkapávací vana musí mít konstrukci zamezující úniku paliva a znečištění vodních cest. Odkapávací vana může být prominuta, pokud jsou použity nádrže s dvojitým pláštěm s ochranou proti úniku nebo výstražným únikovým systémem a jsou plněny pouze automatickým přívodním ventilem. Ustanovení bodu 3 jsou považována za splněná, jestliže byla konstrukce nádrže certifikována a schválena podle předpisů členského státu.

Do osvědčení Společenství se uvede příslušný záznam.

Během pravidelných prohlídek výhradně vlečných nákladních člunů prováděných podle článku 2.09 může subjekt pověřený prohlídkami povolit drobné odchylky od čl. 3.02 odst. 1 písm. b), pokud jde o minimální tloušťku obšívky trupu. Tato odchylka nesmí být větší než 10 % a minimální tloušťka obšívky trupu nesmí být menší než 3 mm.

Tyto odchylky se uvedou v osvědčení Společenství.

U položky 14 osvědčení Společenství platí pouze vlastnost č. 6.2 ‚vlečeno jako plavidlo bez vlastního pohonu‘.

Vlastnosti č. 1 až 5.3 a 6.1 se škrtnou.

(Ponecháno volné)

Kormidlovací rychlost plavidla s vlastním pohonem (nejmenší rychlost plavidla, při které je kormidlo ještě účinné) v souladu s čl. 10.03b odst. 2 písm. a), čl. 15.07 odst. 1 a čl. 22a.05 odst. 1 písm. a) je považována za dostatečnou, pokud při použití příďového dokormidlovacího zařízení plavidlo nebo sestava poháněná plavidlem dosáhne rychlosti 6,5 km/h vzhledem k vodní hladině a když lze při plavbě touto rychlostí dosáhnout a udržet rychlost otáčení plavidla 20°/min.

Při ověření musí být dosaženo shody s minimálními požadavky článků 5.03 a 5.04.

(Ponecháno volné)

Požární poplašné systémy jsou považovány za vhodné, pokud splňují následující podmínky.

Požární poplašné systémy jsou složeny z

• a) požárního detekčního systému;
• b) požárního signalizačního systému;
• c) ovládacího panelu

a napájení z externího zdroje napájení.

Požární detekční systém lze rozdělit do jedné nebo více požárních zón.

Požární signalizační systém může obsahovat jedno nebo více signalizačních zařízení.

Ovládací panel je centrální řídicí jednotkou požárního poplašného systému. Zahrnuje i součásti požárního signalizačního systému (tj. signalizační zařízení).

Požární detekční zóna může obsahovat jeden nebo více požárních hlásičů.

Požární hlásiče mohou být

• a) tepelné detektory;
• b) kouřové detektory;
• c) iontové detektory;
• d) plamenové detektory;
• e) kombinované detektory (požární hlásiče ve spojení s dvěma nebo více detektory uvedenými v písmenech a) až d)).

Požární hlásiče reagující na jiné faktory signalizující vypuknutí požáru mohou být schváleny subjektem pověřeným prohlídkami za předpokladu, že nejsou citlivé méně než detektory uvedené v písmenech a) až e).

Požární hlásiče mohou být instalovány

• a) s nebo
• b) bez

jednotlivé identifikace.

Povinné požární poplašné systémy musí být vždy funkční.

Požární hlásiče požadované podle bodu 2.2 musí být automatické. Lze nainstalovat dodatečné manuálně obsluhované požární hlásiče.

Systém a jeho součásti musí být schopny vydržet kolísání a náhlé zvýšení napětí, změny okolní teploty, vibrace, vlhkost, otřesy, nárazy a korozi v takové míře, v jaké se na plavidlech běžně vyskytují.

Zdroje energie a elektrické obvody nezbytné pro provoz požárního poplašného systému musí být vybaveny vlastní kontrolou. Výskyt jakékoli poruchy musí aktivovat vizuální a zvukový signál na ovládacím panelu, který je odlišný od signálu požárního poplachu.

Elektrická část požárního poplašného systému musí mít alespoň dva zdroje energie, kdy jeden z nich bude fungovat jako nouzový napájecí systém (tj. nouzový napájecí zdroj a nouzový rozvaděč). Pro tento účel musí být k dispozici dvě samostatná napájení. Ta musí vést do automatického spínače v ovládacím panelu požárního poplašného systému nebo do jeho blízkosti. U výletních osobních lodí do délky 25 m L_WL a u motorových plavidel postačuje samostatný nouzový zdroj napájení.

Požární hlásiče musí být seskupeny v požárních detekčních zónách.

Požární detekční systémy se nesmí používat pro žádné jiné účely. Avšak zavírání dveří podle čl. 15.11 odst. 8 a podobné funkce mohou být aktivovány a signalizovány na ovládacím panelu.

Požární detekční systémy musí být konstruovány takovým způsobem, aby první signalizovaný požární poplach nezabránil požárním poplachům aktivovaným dalšími detektory.

Pokud požární hlásiče nelze jednotlivě na dálku identifikovat, požární detekční zóna nesmí monitorovat více než jednu palubu. To neplatí pro požární detekční zónu, která monitoruje uzavřenou schodišťovou šachtu.

Aby se zamezilo zpožděním při detekci zdroje požáru, musí být omezen počet uzavřených prostorů v každé požární detekční zóně. V jedné požární detekční zóně nesmí být více než padesát uzavřených prostorů.

Pokud požární detekční systém disponuje identifikací jednotlivých požárních hlásičů na dálku, požární detekční zóny mohou monitorovat několik palub a libovolný počet uzavřených prostorů.

U osobních lodí, které nemají požární detekční systém s identifikací jednotlivých požárních hlásičů na dálku, nesmí požární detekční zóna obsahovat více než oblast stanovenou v souladu s čl. 15.11 odst. 10. Aktivace požárního hlásiče v jedné kabině patřící do této požární detekční zóny musí spustit vizuální a zvukový signál v průchodu mimo tuto kabinu.

Kuchyně, strojovny a kotelny musí tvořit samostatné detekční zóny.

Jako požární hlásiče lze používat pouze tepelné, kouřové nebo iontové detektory. Jiné typy lze používat pouze jako doplňkové detektory.

Požární hlásiče musí být schváleného typu.

Všechny automatické požární hlásiče musí být konstruovány tak, aby mohla být přezkoušena jejich správná funkčnost a mohly být znovu uvedeny do provozu bez potřeby výměny jakýchkoli součástí.

Kouřové detektory musí být nastaveny tak, aby reagovaly na snížení viditelnosti na metr způsobené kouřem o více než 2 % až 12,5 %. Kouřové detektory umístěné v kuchyních, strojovnách a kotelnách musí reagovat v mezích citlivosti splňujících požadavky subjektu pověřeného prohlídkami, přičemž je třeba vyvarovat se příliš nízké nebo příliš vysoké citlivosti detektorů.

Tepelné detektory musí být nastaveny tak, aby při přírůstcích teploty menších než 1 °C/min reagovaly při teplotách mezi 54 °C a 78 °C.

Při vyšších mírách přírůstku teploty musí tepelný detektor reagovat v rozmezí teplotních limitů, při kterých je vyloučena příliš nízká nebo příliš vysoká citlivost tepelného detektoru.

Se souhlasem subjektu pověřeného prohlídkami lze v horní části strojoven a kotelen zvýšit přípustnou provozní teplotu tepelných detektorů na 30 °C nad maximální teplotu.

Citlivost plamenových detektorů musí být dostatečná k detekci plamenů oproti osvětlenému pozadí. Plamenové detektory musí být rovněž vybaveny systémem pro identifikaci falešných poplachů.

Aktivace požárního detektoru musí spustit vizuální a zvukový požární poplašný signál u ovládacího panelu a signalizačních zařízení.

Ovládací panel a signalizační zařízení se musí nacházet na stanovišti, které je trvale obsazeno posádkou nebo lodním personálem. Jedno signalizační zařízení musí být u ovládacího stanoviště plavidla.

Signalizační zařízení musí signalizovat alespoň požární detekční zónu, ve které byl spuštěn požární hlásič.

Na každém signalizačním zařízení nebo v jeho blízkosti musí být zřetelné informace o monitorovaných oblastech a o umístění požárních detekčních zón.

Požární hlásiče se musí instalovat tak, aby zajišťovaly nejlepší možnou funkčnost systému. Je třeba vyvarovat se umístění v blízkosti palubních nosníků, větracích šachet nebo jiných míst, kde by mohly vzdušné proudy negativně ovlivnit funkčnost systému, a míst pravděpodobných nárazů nebo mechanických poškození.

Požární hlásiče umístěné na stropě musí být zpravidla ve vzdálenosti alespoň 0,5 m od přepážek. Maximální vzdálenost mezi požárními hlásiči a přepážkami musí být v souladu s následující tabulkou:

Na základě zkoušek prokazujících funkčnost detektorů může subjekt pověřený prohlídkami stanovit nebo schválit jiné vzdálenosti.

Vedení elektrických kabelů pro požární poplašný systém přes strojovny a kotelny nebo jiné oblasti s vysokým rizikem požáru není povoleno, pokud to není nezbytné pro detekci požáru v těchto oblastech nebo pro připojení k odpovídajícímu zdroji napájení.

Požární poplašné systémy musí zkoušet odborník

• a) po instalaci;
• b) pravidelně, ale nejméně každé dva roky.

V případě strojoven a kotelen se musí tyto zkoušky provádět za různých vyskytujících se provozních a ventilačních podmínek.

Osvědčení o zkoušce musí podepsat odborník a musí na něm být uvedeno datum zkoušky.

Při prokazování plovatelnosti, sklonu a stability částí plavidla, které jsou odděleny v souladu s čl. 22a.05 odst. 2 písm. a), je třeba předpokládat, že obě části byly předtím částečně nebo zcela vyloženy a že kontejnery přesahující jícnový sil byly vhodně zabezpečeny proti posunu.

Pro každou z obou částí je proto potřeba při výpočtu stability podle článku 22.03 (Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při přepravě zajištěných kontejnerů) splnit následující požadavky:

• metacentrická výška MG musí být nejméně 0,50 m,

• zbývající bezpečnostní vzdálenost musí být 100 mm,

• uvažovaná rychlost musí být 7 km/h,

• uvažovaný tlak větru musí být 0,01 t/m².

Úhel náklonu (≤ 5°) nemusí být u částí plavidla oddělených podle čl. 22a.05 odst. 2 splněn, protože tento úhel, odvozený od koeficientu tření, byl stanoven pro nezajištěné kontejnery.

Rameno náklonu vycházející z volných hladin kapalin musí být uvažováno podle vzorce uvedeného v čl. 22.02 odst. 1 písm. e).

Požadavky stanovené v bodech 2 a 3 budou rovněž považovány za splněné, pokud budou u každé z obou částí splněny požadavky na stabilitu uvedené v oddílu 9.1.0.95.2 nařízení o přepravě nebezpečných látek na Rýnu (ADNR).

Potvrzení o stabilitě oddělených částí plavidla lze získat za předpokladu, že náklad je rovnoměrně rozložen, protože pokud tomu tak již není, lze rovnoměrné rozložení nákladu provést před oddělením, nebo lze plavidlo z velké části vyložit.

(Ponecháno volné)

Podle čl. 23.09 odst. 1 přílohy II musí plavidla určená k provozu v souladu se standardy S1 a S2 splňovat nařízení tohoto článku. Podle čl. 23.09 odst. 1 je subjekt pověřený prohlídkami povinen v osvědčení Společenství potvrdit, že plavidlo splňuje tato ustanovení.

Tato ustanovení jsou doplňkovými požadavky na vybavení, které se použijí jako dodatek k požadavkům, jež musí plavidlo splňovat pro vydání osvědčení Společenství. Ustanovení článku 23.09, která by mohla být interpretována rozdílnými způsoby, jsou objasněna v tomto správním pokynu. Ustanovení čl. 23.09 odst. 1 přílohy II musí být uvažováno následovně:

Pokud je plavidlo vybaveno vratným (reverzibilním) hlavním motorem, systém stlačeného vzduchu vyžadovaný pro změnu směru otáček musí:

• a) být trvale udržován pod tlakem pomocí automaticky nastavitelného kompresoru, nebo
• b) pokud je spuštěn poplach v kormidelně, být udržován pod tlakem pomocným motorem, který lze spustit z ovládacího stanoviště. Pokud má pomocný motor svou vlastní palivovou nádrž, v kormidelně musí být umístěné v souladu s čl. 8.05 odst. 13 výstražné zařízení signalizující nedostatečnou hladinu paliva pro zajištění bezpečného provozu.

Pokud je pro splnění požadavků na manévrování kapitoly 5 nezbytné příďové dokormidlovací zařízení, místnost obsahující toto zařízení je považována za hlavní strojovnu.

Pokud má pohonný systém nádrž plněnou pro denní spotřebu,

• a) její obsah musí být dostatečný k zajištění provozu pohonného systému po dobu 24 hodin, při předpokládané spotřebě 0,25 l na kW za hodinu;
• b) palivové čerpadlo pro doplňování nádrže plněné pro denní spotřebu musí být nepřetržitě v provozu nebo
• c) palivové čerpadlo musí být vybaveno

  • spínačem, který automaticky zapne palivové čerpadlo v době, kdy nádrž plněná pro denní spotřebu dosáhne stanovené nízké hladiny, a

  • spínačem, který automaticky vypne palivové čerpadlo v době, kdy je nádrž plněná pro denní spotřebu plná.

Nádrž plněná pro denní spotřebu musí mít výstražný hladinový snímač splňující požadavky čl. 8.05 odst. 13.

Hydraulická kormidelní zařízení tento požadavek splňují. Ručně ovládaná kormidelní zařízení nesmí ke své obsluze vyžadovat sílu větší než 160 N.

Vizuální signály nezahrnují válce, balony, kužely nebo dvojité kužely vyžadované podle předpisů plavebních orgánů členských států.

Přímá komunikace je považována za zajištěnou, pokud

• a) je možný přímý vizuální kontakt mezi kormidelnou a stanovišti obsluhy navijáků a pacholat v přední nebo zadní části plavidla a pokud vzdálenost od kormidelny k těmto stanovištím obsluhy není větší než 35 m a
• b) obytné prostory jsou přímo přístupné z kormidelny.

Komunikace se strojovnou je považována za zajištěnou, jestliže signál uvedený ve druhé větě čl. 7.09 odst. 3 lze provozovat nezávisle na tlačítku uvedeném v čl. 7.09 odst. 2.

Zahrnují:

• a) ručně ovládané kotevní navijáky (maximální vyžadovaná síla musí být síla uvažovaná při volném zavěšení kotev);
• b) kliky pro zvedání krytů jícnů;
• c) kliky pro stěžňové a komínové navijáky.

Nezahrnují:

• a) přetahovací a spřahovací navijáky;
• b) kliky na jeřábech, pokud nejsou určeny pro lodní čluny.

Ustanovení se považují za splněná, pokud:

• a) je kormidelna uspořádána v souladu s evropskou normou EN 1864:2008 nebo
• b) je kormidelna uspořádána k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru nebo
• c) kormidelna splňuje následující požadavky:
  • aa) Řídicí jednotky a monitorovací přístroje jsou v popředí pole výhledu a v úhlu ne větším než 180° (90° na pravobok a 90° na levobok), včetně podlahy a stropu. Musí být zřetelně čitelné a viditelné z běžné pozice kormidelníka.
  • bb) Hlavní řídicí jednotky jako kormidelní kolo nebo kormidelní páka, ovládací prvky motoru, ovladače rádia a ovladače zvukových, výstražných a manévrovacích signálů požadovaných vnitrostátními, případně mezinárodními předpisy plavebních orgánů musí být uspořádány takovým způsobem, aby vzdálenost mezi ovládacími prvky na pravoboku a na levoboku nebyla větší než 3 m. Kormidelník musí být schopen ovládat motory bez nutnosti opuštění ovládacích prvků kormidelního zařízení a při současné schopnosti stále obsluhovat ostatní ovladače, např. rádiový systém a ovladače zvukových, výstražných a manévrovacích signálů vyžadovaných vnitrostátními, případně mezinárodními předpisy plavebních orgánů.
  • cc) Výstražné a manévrovací signály vyžadované vnitrostátními, případně mezinárodními předpisy plavebních orgánů musí být obsluhovány elektricky, pneumaticky, hydraulicky nebo mechanicky. Naproti tomu ovládání pomocí napínacího lanka je možné pouze tehdy, pokud je při tomto způsobu možné bezpečné ovládání z kormidelního stanoviště.

Motorová plavidla, která jsou podle osvědčení Společenství rovněž způsobilá pro tlačení, ale která

• a) nemají hydraulicky nebo elektricky ovládané spřahovací navijáky nebo
• b) jejichž hydraulicky nebo elektricky ovládané spřahovací navijáky nesplňují požadavky bodu 3.3 tohoto správního pokynu,

získají standard S2 jako motorová plavidla plující samostatně.

Do položky 47 osvědčení Společenství se uvede záznam ‚Standard S2 neplatí pro motorové plavidlo při tlačení‘.

Motorová plavidla, která jsou podle jejich osvědčení Společenství způsobilá pro tlačení a jsou vybavena hydraulicky nebo elektricky ovládanými spřahovacími navijáky splňujícími požadavky bodu 3.3 tohoto správního pokynu, ale která nemají vlastní příďové dokormidlovací zařízení, získají standard S2 jako motorové plavidlo vhodné k tlačení tlačné sestavy. Do položky 47 osvědčení Společenství se uvede záznam ‚Standard S2 neplatí pro motorové plavidlo při samostatné plavbě‘.

Požadovaná spřahovací zařízení musí být alespoň zařízením specifikovaným v čl. 16.01 odst. 2, které podle bodů 2.1 a 2.2 správního pokynu č. 3 (podélná spojení) slouží k vyvození spojovacích sil a které splňuje následující požadavky:

• a) Zařízení musí poskytovat napínací sílu vyžadovanou pro spojení pouze mechanickými prostředky.
• b) Ovládací prvky zařízení musí být umístěny přímo na něm samotném. Nicméně dálkové ovládání je povoleno, pokud

  • osoba obsluhující zařízení má neomezený přímý výhled na zařízení ze stanoviště obsluhy,

  • se na stanovišti obsluhy nachází zařízení zamezující nechtěnému provozu,

  • zařízení má nouzový vypínač.

• c) Zařízení musí být vybaveno brzdným zařízením, které reaguje okamžitě po spuštění ovládacích prvků nebo po selhání pohonné síly.
• d) Spojovací lano musí být možné při selhání pohonné síly uvolnit ručně.

Ovládání pro obsluhu příďového dokormidlovacího zařízení musí být trvale nainstalováno v kormidelně. Musí být splněny požadavky čl. 7.04 odst. 8. Elektrická kabeláž pro provoz příďového dokormidlovacího zařízení musí být trvale nainstalovaná v přední části tlačného motorového plavidla nebo tlačného remorkéru.

Rovnocenná manévrovatelnost je zajištěna pohonným systémem skládajícím se z

• a) pohonu s několika propelery a nejméně dvou nezávislých pohonných systémů se shodným výkonem;
• b) nejméně jednoho cykloidního propeleru;
• c) nejméně jednoho kormidlovacího propeleru nebo
• d) nejméně jednoho vodometného tryskového pohonného systému 360° (water-jet).

Podle výše uvedených ustanovení musí mít osobní plavidla a rychlé lodě vhodné systémy pro zřetelnou identifikaci únikových cest a nouzových východů, pokud je běžné nouzové osvětlení méně účinné kvůli kouři. Takovéto systémy musí mít podobu nízko umístěného osvětlení (LLL). Tento správní pokyn zahrnuje schválení, instalaci a údržbu těchto systémů.

Mimo požadavky na nouzové osvětlení podle čl. 15.10 odst. 3 musí být únikové cesty včetně schodišť, východů a nouzových východů označeny nízko umístěným osvětlením (LLL) po celé délce únikové cesty, zejména v rozích a kříženích.

Systém LLL musí fungovat nejméně 30 minut od jeho spuštění.

Výrobky LLL nesmí být ani radioaktivní, ani toxické.

Pokyny pro systém LLL musí být umístěny s bezpečnostním plánem podle čl. 15.13 odst. 2 a v každé kabině.

Nízko umístěné osvětlení (LLL) – elektricky napájené osvětlení nebo fotoluminiscenční ukazatele umístěné podél únikových cest tak, aby byla zajištěna snadná identifikace všech těchto cest.

Fotoluminiscenční (PL) systém – systém LLL používající materiál PL. Fotoluminiscenční materiál obsahuje chemickou látku (např. sirník zinečnatý), která má schopnost uchovat energii po nasvícení viditelným světlem. Materiál PL vyzařuje světlo, které bude viditelné při zeslabení okolního světelného zdroje. Bez znovunabití světelným zdrojem materiál PL vypouští uloženou energii po určitou dobu se snižující se svítivostí.

Elektricky napájený (EP) systém – systém LLL, který pro svůj provoz vyžaduje elektrické napájení, např. systémy používající žárovky, LED diody, elektroluminiscenční proužky nebo lampy, elektrofluorescenční lampy apod.

Ve všech průchodech musí být nepřetržité systémy LLL zobrazující vymezení únikové cesty, s výjimkou míst přerušených chodbami a dveřmi kabin. Jsou přijatelné i systémy LLL splňující mezinárodní normu, které zajišťují viditelné vymezení, ale nejsou nepřetržité. Systém LLL musí být instalován alespoň na jedné straně chodby, buď na stěně nejvýše 0,3 m od podlahy, anebo na podlaze ve vzdálenosti nejvíce 0,15 m od stěny. Na chodbách širších než dva metry musí být systém LLL instalovaný na obou stranách.

Ve slepých chodbách musí být systém LLL ve formě šipek umístěných v rozmezí ne větším než 1 m nebo ve formě rovnocenných směrových ukazatelů, které ukazují směr k únikové cestě.

Na všech schodištích musí být systém LLL instalován alespoň na jedné straně ve výšce nejvíce 0,3 m nad schody tak, aby zviditelnil umístění každého schodu všem osobám stojícím nad a pod tímto schodem. Pokud je šířka schodiště dva metry nebo více, systém LLL se musí instalovat na obou stranách. První a poslední schod schodiště musí být označen tak, aby bylo zřetelné, že dále již schody nejsou.

Nízko umístěné osvětlení musí vést k madlu únikových dveří. Aby nedošlo k záměně, žádné jiné dveře nesmí být takto označeny.

Pokud jsou v dělicích stěnách podle čl. 15.11 odst. 2 a přepážkách podle čl. 15.02 odst. 5 umístěny posuvné dveře, musí být označen směr otevírání.

Všechny značky únikových cest musí být z fotoluminiscenčního materiálu nebo být označeny elektrickým osvětlením. Rozměry těchto značek a označení musí být odpovídající celému systému LLL.

Únikové značky nízko umístěných osvětlení musí být umístěny u všech východů. Značky musí být umístěny v předepsaném prostoru na straně únikových dveří, kde se nachází madlo.

Všechny značky musí mít kontrastní barvu vzhledem k pozadí (stěny nebo podlahy), na kterém jsou umístěny.

Pro systém LLL se musí používat standardizované symboly (např. symboly popsané v rozhodnutí Mezinárodní námořní organizace IMO A.760(18)).

Proužky PL musí být široké nejméně 0,075 m. Lze použít i užší proužky, pokud je jejich svítivost poměrně zvýšena tak, aby kompenzovala jejich šířku.

Fotoluminiscenční materiály musí mít svítivost nejméně 15 mcd/m² při měření 10 minut po odstranění všech externích zdrojů osvětlení. Poté musí systém vydávat svítivost vyšší než 2 mcd/m² po dobu 20 minut.

Veškeré materiály pro systémy PL nesmí být vystaveny menší než minimální úrovni okolního světla nezbytné k nabití materiálu PL, aby byly splněny výše uvedené požadavky na svítivost.

Elektricky napájené systémy musí být připojeny k nouzovému rozvaděči podle čl. 15.10 odst. 4 tak, aby byly za běžných okolností napájeny hlavním zdrojem elektrické energie a po přepnutí na nouzový zdroj elektrické energie nouzovým zdrojem energie. Pro účely dimenzování kapacity nouzového zdroje elektrické energie musí být elektricky napájené systémy uvedeny na seznamu nouzových spotřebičů.

Elektricky napájené systémy se musí přepnout buď automaticky, nebo je musí být možno aktivovat jedinou operací na ovládacím stanovišti.

V případě instalovaných elektricky napájených systémů platí následující normy svítivosti:

• 1) aktivní součásti elektricky napájených systémů musí mít minimální hodnotu svítivosti 10 cd/m²;
• 2) bodové zdroje miniaturních žárovek musí vyzařovat hodnotu nejméně 150 mcd střední prostorové svítivosti s mezerami maximálně 0,1 m mezi žárovkami;
• 3) bodové zdroje systémů LED diod musí mít minimální svítivost 35 mcd. Úhel kuželu při poloviční svítivosti musí být odpovídající pravděpodobným směrům dráhy přiblížení a pohledu. Mezery mezi žárovkami nesmí být větší než 0,3 m; a
• 4) elektroluminiscenční systémy musí fungovat po dobu 30 minut od okamžiku selhání hlavního zdroje napájení, ke kterému byl systém připojen podle požadavku oddílu 7.1.

Všechny elektricky napájené systémy musí být uspořádány tak, aby porucha jednoho světla, světelného proužku nebo baterie nezpůsobila nefunkčnost označení.

Elektricky napájené systémy musí splňovat požadavky článku 9.20 o vibracích a tepelných zkouškách. Odchylně od čl. 9.20 odst. 2 písm. c) může být tepelná zkouška prováděna při referenční okolní teplotě 40 °C.

Elektricky napájené systémy musí splňovat požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu uvedené v článku 9.21.

Elektricky napájené systémy musí mít minimální krytí IP 55 v souladu s publikací IEC 60529:1992.

Svítivost systémů LLL musí nejméně jednou za pět let zkoušet odborník. Osvědčení o zkoušce musí podepsat odborník a musí na něm být uvedeno datum zkoušky. Pokud určitá hodnota svítivosti nesplňuje požadavky tohoto správního pokynu, hodnoty je třeba měřit na nejméně deseti místech při rovnoměrných vzdálenostech. Pokud více než 30 % hodnot nesplňuje požadavky tohoto správního pokynu, systém LLL je třeba vyměnit. Pokud 20 % až 30 % hodnot nesplňuje požadavky tohoto správního pokynu, systém LLL se musí do roka znovu zkontrolovat.

Bezpečnostní potřeby osob s omezenou pohyblivostí převyšují potřeby ostatních cestujících. Tyto potřeby jsou uvažovány v požadavcích kapitoly 15, které se vykládají následovně.

Tyto požadavky slouží k zajištění skutečnosti, aby osoby s omezenou pohyblivostí mohly bezpečně pobývat a pohybovat se na plavidlech a aby v nouzových situacích měly tyto osoby stejnou úroveň bezpečnosti jako ostatní cestující.

Stanovené požadavky pro osoby s omezenou pohyblivostí nemusí nezbytně splňovat všechny prostory pro cestující. Tyto požadavky platí pouze pro určité prostory. Nicméně dotyčné osoby musí být informovány o prostorech, které jsou pro ně zvláštně upraveny z hlediska bezpečnosti, aby si odpovídajícím způsobem mohly zorganizovat svůj pobyt na plavidle. Zpřístupnění, označení a oznámení odpovídajících prostorů osobám s omezenou pohyblivostí je odpovědností vlastníka plavidla.

Ustanovení týkající se osob s omezenou pohyblivostí odkazují na:

• směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/24/ES ze dne 14. dubna 2003, kterou se mění směrnice Rady 98/18/ES o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě, a

• Průvodce pro přizpůsobení osobních plavidel vnitrozemské plavby postiženým osobám v souladu s rezolucí č. 25 Evropské hospodářské komise OSN.

Definice pojmu ‚osoby s omezenou pohyblivostí‘ použitého v příloze II je značně shodná s pojmem použitým ve směrnici a většina technických požadavků vychází z uvedeného průvodce. V případě pochybností se lze při rozhodování odkazovat na oba zdroje. Obecně požadavky směrnice a průvodce převyšují požadavky uvedené v příloze II.

Požadavky přílohy II se nezabývají lůžky a podobnými zařízeními. Tyto podléhají vnitrostátním předpisům.

‚Osoby s omezenou pohyblivostí‘ označují každého, kdo se v důsledku tělesného postižení nemůže pohybovat nebo rozeznávat své okolí stejným způsobem jako ostatní cestující. Tato definice zahrnuje osoby s postižením zraku nebo sluchu nebo osoby doprovázející děti v kočárcích nebo nesoucí děti. Nicméně pro účely těchto ustanovení osoby s omezenou pohyblivostí nezahrnují osoby s duševním postižením.

Prostory určené k používání osobami s omezenou pohyblivostí sahají od, v nejjednodušším případě, vstupního prostoru až po místa, odkud se provádí evakuace v nouzových situacích. Patří mezi ně:

• místo, kde jsou uloženy nebo vydávány záchranné prostředky v případě nouze,

• sedadla,

• vhodně přizpůsobená toaleta (bod 10 tohoto pokynu) a

• spojovací chodby.

Počet sedadel odpovídá alespoň přibližně počtu osob s omezenou pohyblivostí, které jsou po delší dobu převážně současně na plavidle. Tento počet stanoví vlastník lodi podle zkušeností, protože tato skutečnost spadá mimo znalosti příslušného orgánu.

U kajutových osobních lodí se musí brát ohled i na spojovací chodby vedoucí ke kajutám pro cestující používaným osobami s omezenou pohyblivostí. Počet takových kajut musí určit vlastník plavidla stejným způsobem jako počet sedadel. Kromě šířky dveří neplatí pro kajuty žádné zvláštní požadavky. Vlastník nese odpovědnost za realizaci jakýchkoli dalších potřebných opatření.

Věta 2 je identická s čl. 24.04 odst. 4, co se týká zvláštních bezpečnostních požadavků osob s omezenou pohyblivostí. Proto se použije stejným způsobem. Pokud doporučení vyžadují alternativní opatření, bude se jednat zejména o opatření organizačního charakteru.

S ohledem na požadavky týkající se šířky spojovacích chodeb, východů a otvorů ve štítnicích nebo zábradlích určených k používání osobami s omezenou pohyblivostí nebo zpravidla používaných pro nalodění nebo vylodění osob s omezenou pohyblivostí, musí se brát ohled na kočárky a na skutečnost, že lidé mohou být závislí na různých typech chodicích pomůcek nebo invalidních vozíků. U východů nebo otvorů určených pro nalodění nebo vylodění se musí brát v potaz i dodatečný prostor pro zaměstnance poskytující pomoc.

Požadavky na uspořádání prostoru kolem dveří určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí zajistit, aby osoby závislé například na chodicích pomůckách mohly tyto dveře bezpečně otevírat.

Viz bod 4 tohoto správního pokynu.

Požadavky na uspořádání schodišť musí mimo možnou omezenou pohyblivost brát v potaz i zrakové vady.

Požadavky na štítnice a zábradlí palub určených k používání osobami s omezenou pohyblivostí vyžadují větší výšku, protože u těchto osob je pravděpodobnější, že ztratí rovnováhu nebo nebudou schopny se samy udržet.

Viz rovněž bod 4 tohoto správního pokynu.

Osoby s omezenou pohyblivostí se z různých důvodů potřebují častěji opírat nebo držet, proto musí být stěny v dopravních prostorech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí vybaveny madly ve vhodné výšce.

Viz rovněž bod 4 tohoto správního pokynu.

Osobám s omezenou pohyblivostí musí být rovněž umožněn bezpečný pobyt a pohyb na toaletách, proto musí být alespoň jedna toaleta takto přizpůsobena.

Osoby s omezenou pohyblivostí se častěji dostávají do situací, kdy jsou závislé na pomoci ostatních. V místnostech, ve kterých je zpravidla nemohou vidět členové posádky, lodní personál nebo cestující, je potřeba z tohoto důvodu instalovat možnost spuštění poplachu. Toto platí pro toalety určené pro osoby s omezenou pohyblivostí.

Mezi osoby s omezenou pohyblivostí patří osoby s vadami zraku nebo sluchu. Z tohoto důvodu musí být alespoň v prostorech pro osoby s omezenou pohyblivostí instalován poplašný systém pro cestující v podobě vhodných vizuálních a zvukových alarmů.

Mezi osoby s omezenou pohyblivostí patří i osoby s vadami zraku. Proto je nezbytné zajistit vhodné osvětlení prostorů pro osoby s omezenou pohyblivostí, které musí splňovat vyšší požadavky než osvětlení pro prostory ostatních cestujících.

V bezpečnostním rozpisu musí být uvedena zvláštní bezpečnostní opatření pro osoby s omezenou pohyblivostí, která berou v potaz jak možnost omezené pohyblivosti, tak i zrakového nebo sluchového postižení. U těchto osob se musí jednat o opatření pro běžný provoz i pro případy nouzových situací.

Prostory spadající pod bod 3 tohoto správního pokynu musí být označeny.

Alespoň výtisky bezpečnostního rozpisu a bezpečnostního plánu vystavené v prostorech pro osoby s omezenou pohyblivostí musí být takového charakteru, pokud je to možné, aby byly čitelné i pro osoby s vadami zraku. Toho lze dosáhnout například vhodným použitím kontrastu a velikosti znaků.

Tyto plány musí být navíc vystaveny v takové výšce, aby je mohli přečíst i cestující na invalidních vozících.

Přiměřeně se použije bod 15 tohoto správního pokynu.

(Ponecháno volné)

V souladu s čl. 24.02 odst. 2 a 24.06 odst. 5 (v obou případech přechodná ustanovení k čl. 15.01 odst. 2 písm. e)) mohou být zkapalněné uhlovodíkové plynové (LPG) systémy pro domácí účely na stávajících osobních plavidlech provozovány pouze do prvního obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2045 za předpokladu, že bude instalováno výstražné zařízení pro únik plynu podle čl. 15.15 odst. 9. Podle čl. 15.15 odst. 9 mohou být LPG systémy pro domácí účely v budoucnu rovněž instalovány na osobní plavidla, která jsou poprvé uváděna do provozu a jejichž délka nepřesahuje 45 m, pokud bude současně instalováno i požadované výstražné zařízení.

Podle čl. 24.02 odst. 2 a čl. 24.06 odst. 5 (v obou případech přechodná ustanovení k čl. 15.15 odst. 9) musí být toto výstražné zařízení pro únik plynu nainstalováno do prvního obnovení osvědčení v souladu s článkem 14.15.

Výstražné zařízení pro únik plynu se skládá ze snímačů, zařízení a trubek a považuje se za dostatečné, pokud splňuje alespoň následující předepsané požadavky:

Požadavky na systém (snímače, zařízení, trubky):

Výstraha úniku plynu se musí spustit nejpozději při dosažení nebo překročení jedné z následujících hodnot:

• a) 10 % spodní meze výbušnosti (LEL) směsi propanu se vzduchem a
• b) 30 ppm CO (kysličník uhelnatý).

Čas do aktivace poplachu v celém systému nesmí být delší než 20 s.

Mezní hodnoty uvedené pod čísly 3.1.1 a 3.1.2 nesmí být nastavitelné.

Produkce zkušebního plynu musí být navržena tak, aby bylo detekováno jakékoli přerušení nebo ucpání. Je třeba zamezit nebo zjistit a zapsat veškerá zkreslení způsobená přívodem vzduchu nebo ztrátou zkušebního plynu v důsledku úniku.

Zařízení musí být konstruováno pro teploty v rozmezí –10 až 40 °C a pro vlhkost vzduchu v rozmezí 20–100 %.

Výstražné zařízení pro únik plynu musí mít vlastní kontrolu. Zařízení nesmí být možné neoprávněně vypnout.

Výstražné zařízení pro únik plynu napájené z palubního zdroje napájení musí být zajištěno proti výpadku napájení. Baterií napájené přístroje musí být vybaveny výstražným zařízením signalizujícím snížení napětí baterie.

Požadavky na zařízení:

Zařízení se musí skládat z vyhodnocovací a zobrazovací jednotky.

Poplach, označující dosažení nebo překročení mezních hodnot uvedených v bodu 3.1.1 písm. a) a b), musí být signalizován opticky a zvukově jak v monitorované místnosti, tak i v kormidelně nebo na jakémkoli trvale obsazeném místě. Musí být zřetelně viditelný a slyšitelný i za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. Musí být jednoznačně rozeznatelný od jiných zvukových a vizuálních signálů v prostoru, který má být chráněn. Zvukový poplach musí být zřetelně slyšitelný i při zavřených spojovacích dveřích u vstupních prostorů a v sousedících místnostech. Po aktivaci se zvukový poplach může ztlumit, nicméně vizuální poplach lze zrušit až poté, kdy mezní hodnoty klesnou pod hodnoty uvedené v bodu 3.1.1.

Musí být možné samostatně detekovat a zřetelně přiřadit zprávy označující dosažení nebo překročení mezních hodnot uvedených v bodu 3.1.1 písm. a) a b).

Pokud je přístroj ve zvláštním stavu (spuštění, porucha, kalibrace, parametrizace, údržba atd.), musí to být signalizováno. Porucha celého systému nebo jedné z jeho součástí musí být signalizována poplachem podobným jako v bodu 3.2.2. Po aktivaci se zvukový poplach může ztlumit, nicméně vizuální poplach lze zrušit až po odstranění poruchy.

Pokud lze vydávat různé zprávy (mezní hodnoty, zvláštní stav), musí být i jednotlivě rozlišitelné a přiřaditelné. V případě potřeby se zobrazí hromadný signál, že není možné vydávat všechny zprávy. V tomto případě budou zprávy vydávány v pořadí podle priority, začínaje zprávami s nejvyšší bezpečnostní důležitostí. Zprávy, které nelze vydat, musí být zobrazitelné stiskem tlačítka. Pořadí priorit musí být zjevné z dokumentace přístroje.

Zařízení nesmí dovolovat neoprávněné zásahy.

Ve všech případech použití detekčního a poplašného zařízení musí být řídicí jednotka poplachu a signalizační zařízení obsluhovatelné z místa situovaného mimo prostory obsahující zařízení pro skladování plynu a spotřebiče.

Požadavky na snímače/odběrová zařízení:

V každé místnosti se spotřebiči se musí v jejich blízkosti nacházet snímače výstražného zařízení pro únik plynu. Snímače/odběrová zařízení musí být nainstalovány tak, aby bylo hromadění plynu detekováno ještě před dosažením mezních hodnot uvedených v bodu 3.1.1. Uspořádání a instalace snímačů se musí zdokumentovat. Výběr umístění závisí na výrobci nebo na specializované firmě instalující zařízení. Trubky odběrového zařízení musí být co nejkratší.

Snímače musí být snadno přístupné, aby se mohly provádět pravidelné kalibrace, údržba a bezpečnostní kontroly.

Požadavky na instalaci:

Celé výstražné zařízení pro únik plynu musí instalovat specializovaná firma.

Při instalaci se musí brát ohled na následující aspekty:

• a) místní ventilační systémy;
• b) konstrukční uspořádání (uspořádání stěn, dělicích příček atd.) usnadňující nebo ztěžující hromadění plynů a
• c) prevenci nepříznivých účinků způsobených mechanickým poškozením, vodou nebo teplem.

Všechny trubky odběrového zařízení musí být uspořádány tak, aby byla vyloučena možnost tvoření kondenzátu.

Instalace musí vylučovat možnost neoprávněného zásahu.

Kalibrace/kontrola zařízení:

Před spuštěním se musí výstražné zařízení pro únik plynu kalibrovat v souladu s pokyny výrobce.

Výstražné zařízení pro únik plynu musí být pravidelně kalibrováno a kontrolováno schváleným odborníkem nebo jiným odborníkem určeným podle pokynů výrobce. Tyto činnosti budou potvrzeny vydáním osvědčení o prohlídce podepsaným schváleným odborníkem nebo odborníkem určeným podle pokynů výrobce s uvedeným datem kontroly.

Součásti výstražného zařízení pro únik plynu s omezenou životností se musí měnit v předepsaných intervalech před uplynutím jejich životnosti.

Značení:

Na všech přístrojích se musí v dobře čitelné a nesmazatelné formě nacházet alespoň následující údaje:

• a) název a adresa výrobce;
• b) zákonné označení;
• c) označení série a typu;
• d) sériové číslo, je-li to možné;
• e) v případě potřeby rady nezbytné pro bezpečné použití a
• f) u každého snímače označení kalibračního plynu.

Součásti výstražného zařízení pro únik plynu s omezenou životností musí být jako takové patřičně označeny.

Pokyny výrobce týkající se výstražného zařízení pro únik plynu:

• a) kompletní pokyny, nákresy a schémata týkající se bezpečnosti a správného provozu, jakož i instalace, spuštění a údržby výstražného zařízení pro únik plynu;
• b) provozní pokyny obsahující alespoň:
  • aa) opatření, která je třeba učinit při signalizaci poplachu nebo chyby;
  • bb) bezpečnostní opatření pro případ nedostupnosti (např. kalibrace, kontrola, přerušení) a
  • cc) osoby odpovědné za instalaci a údržbu;
• c) pokyny pro kalibraci před spuštěním a pro běžnou kalibraci včetně předepsaných časových intervalů;
• d) napájecí napětí;
• e) typ a význam poplachů a zobrazení (např. zvláštní stav);
• f) informace o detekci provozních problémů a o odstraňování závad;
• g) typ a charakter výměny součástí s omezenou životností a
• h) typ, zaměření a časový interval kontrol.

Při použití čl. 9.15 odst. 5 je třeba vzít v úvahu sníženou ventilaci stíněných kabelů nebo kabelů ve zcela uzavřených dálkových vedeních.

Počet kabelových spojů uvedených v čl. 9.15 odst. 9 musí být co nejnižší. Lze je používat pro účely opravy nebo výměny a výjimečně pro zjednodušení instalace. Kabelové spoje vytvořené podle bodu 3.28 a přílohy D publikace IEC 60092–352:2005 nebo rovnocenných předpisů uznávaných jedním ze členských států jsou považovány za přijatelné.

U osobních plavidel jsou kabely a kabelové trasy považovány za uspokojivé, pokud splňují podmínky bodů 2 a 3.

Pro kabely zajišťující nouzové napájení zařízení uvedených v článku 15.10 odst. 4 platí pro účely splnění čl. 15.10 odst. 6 druhého pododstavce následující:

• a) kabely jsou vedeny takovým způsobem, aby nedošlo k jejich nepoužitelnosti v důsledku tepelného působení přepážek a palub, které by mohlo být způsobeno požárem v sousedícím prostoru;
• b) pokud kabely napájí zařízení umístěné v prostorech s vysokým nebezpečím požáru, kabely vedoucí přes tyto prostory se musí vyhnout trasám procházejícím přes horní části dieselových motorů a zařízení na petrolej nebo v jejich blízkosti nebo v blízkosti horkých povrchů, např. výfukových systémů dieselového motoru. Pokud neexistuje alternativní trasa, kabely se musí chránit před poškozením v důsledku tepla a požáru. Taková požární ochrana může být ve formě ocelového plechu nebo pouzdra;
• c) kabely a přidružená zařízení napájená z nouzového napájecího zdroje musí být umístěny pokud možno v bezpečném prostoru;
• d) kabelové systémy jsou uspořádány tak, aby požár v kterémkoli prostoru ohraničeném dělícími stěnami typu A podle článku 15.11 odst. 2 nenarušil instalace nezbytné pro bezpečnost v ostatních takových prostorech. Tento požadavek je splněn, pokud hlavní a nouzové kabely neprocházejí stejným prostorem. Pokud procházejí stejným prostorem, tento požadavek bude splněn, pokud:
  • aa) vedou odděleně a co nejdále od sebe nebo
  • bb) nouzový kabel je nehořlavý.

Vedení kabelových svazků musí být takové, aby nebyly narušeny vlastnosti kabelů zpomalující hoření. Tento požadavek je splněn, pokud jsou kabely v souladu s publikací IEC 60332–3:2000. Není-li zajištěna shoda s publikací IEC 60332–3:2000 nebo rovnocenným předpisem uznávaným jedním z členských států, musí se zvážit instalace požárních zábran u dlouhých vedení kabelových svazků (více než 6 m svisle a 14 m vodorovně), pokud kabely nejsou zcela uzavřeny v kabelových pouzdrech. Použití nevhodných barev, pouzder a obalů může významně ovlivnit vlastnosti rozšiřování požáru kabelů a je třeba se mu vyhnout. Použití zvláštních typů kabelů, jako jsou vysokofrekvenční kabely, lze povolit bez potřeby zajištění souladu s výše uvedeným.“