Celkové vnitropodnikové výdaje na výzkum a vývoj

Výzkum a experimentální vývoj představují systematickou tvůrčí práci zaměřenou na zvýšení úrovně vědomostí, včetně vědomostí o člověku, kultuře a společnosti, jakož i použití těchto vědomostí pro nalezení nových možností využití.

Vnitropodnikové výdaje jsou všechny výdaje na výzkum a vývoj prováděný v jednotce, bez ohledu na zdroj financování.

Výdaje na výzkum a vývoj je nutné odlišit od výdajů na široký okruh příbuzných činností. Do nákladů na výzkum a vývoj se tudíž nezahrnují:

• výdaje na vzdělávání a odbornou přípravu,

• výdaje na jiné odborné a technologické činnosti (např. informační služby, zkoušení a standardizace, studie proveditelnosti),

• výdaje na jiné průmyslové činnosti (např. výdaje na průmyslové inovace jinde nespecifikované),

• výdaje na výhradně finanční činnosti (zahrnují se jiné administrativní a jiné nepřímé podpůrné činnosti).

V závislosti na vnitrostátních právních předpisech se mohou výzkum a vývoj zapisovat do jedné ze tří položek: v změnách nehmotných aktiv, změnách hmotných aktiv nebo v provozních výdajích.

Pokud vnitrostátní právní předpisy připouštějí jejich částečnou nebo úplnou aktivaci, zařazují se tyto výdaje do změn nehmotných aktiv zahrnutých v účetních závěrkách pod položkou dlouhodobá aktiva – nehmotná aktiva – náklady na výzkum a vývoj.

Pokud vnitrostátní předpisy připouštějí jenom částečnou aktivaci nebo nepřipouštějí vůbec žádnou, jsou běžné výdaje součástí položek suroviny a materiál, ostatní externí náklady, osobní náklady a ostatní provozní náklady, a investiční výdaje se zahrnují do změn hmotných aktiv, vedených v účetních závěrkách v položce dlouhodobá aktiva – hmotná aktiva.

Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji celkem

Výzkum a experimentální vývoj představují systematickou tvůrčí práci zaměřenou na zvýšení úrovně vědomostí, včetně vědomostí o člověku, kultuře a společnosti, jakož i použití těchto vědomostí pro nalezení nových možností využití.

Zahrnují se všechny osoby pracující přímo ve výzkumu a vývoji, jakož i pracovní síly zajišťující přímé služby, jako jsou například manažeři, vedoucí pracovníci a úředníci ve výzkumu a vývoji. Osoby poskytující nepřímé služby, například zaměstnanci závodních jídelen a bezpečnostní služby, by se měly vyloučit, třebaže se jejich mzdy a platy zahrnují jako režijní náklady do výdajů.

Pracovníci ve výzkumu a vývoji se musí odlišovat od pracovníků zabývajících se příbuznými činnostmi. Níže uvedení pracovníci se proto do nákladů na výzkum a vývoj nezahrnují:

• pracovníci, kteří se zabývají odbornou přípravou,

• pracovníci, kteří se zabývají jinými odbornými a technologickými činnostmi (např. informačními službami, zkoušením a standardizací, studiemi proveditelnosti atd.),

• pracovníci, kteří se zabývají jinými průmyslovými činnostmi (např. průmyslovými inovacemi jinde nespecifikovanými),

• pracovníci, kteří se zabývají administrativními a jinými nepřímými podpůrnými činnostmi.

Celkový počet výzkumných a vývojových pracovníků se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí počtu pracujících osob, který se zapisuje do komentáře k účetním závěrkám (čl. 43 odst. 8).

Jde o součást položky počet pracujících osob (16 11 0).