Účelem této směrnice je stanovit:

Pro účely této směrnice se rozumí:

1. Tato směrnice se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří žádají o přijetí na území členského státu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle této směrnice.

2. Tato směrnice se nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí,

Tato směrnice se dále nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí a jejich rodinné příslušníky, bez ohledu na jejich státní příslušnost, kteří na základě dohod mezi Společenstvím a jeho členskými státy a těmito třetími zeměmi požívají práv volného pohybu, jež jsou rovnocenná právům občanů Unie.

3. Touto směrnicí není dotčena žádná dohoda mezi Společenstvím nebo jeho členskými státy a jednou nebo více třetími zeměmi, která upravuje seznam povolání, na něž by se tato směrnice neměla vztahovat, aby se prostřednictvím ochrany lidských zdrojů v rozvojových zemích, které jsou smluvními stranami těchto dohod, zajistil etický nábor pracovníků v odvětvích, kde existuje nedostatek pracovních sil.

4. Touto směrnicí není dotčeno právo členských států vydávat pro účely zaměstnání jiná povolení k pobytu než „modrou kartu EU“. Tato povolení k pobytu nepřiznávají právo pobytu v ostatních členských státech podle této směrnice.

1. Touto směrnicí nejsou dotčena příznivější ustanovení:

2. Touto směrnicí není dotčeno právo členských států přijmout nebo zachovat předpisy příznivější pro osoby, na které se směrnice vztahuje, pokud jde o tato ustanovení této směrnice:

1. Aniž je dotčen čl. 10 odst. 1, státní příslušník třetí země žádající o modrou kartu EU podle této směrnice:

2. Členské státy mohou vyžadovat, aby žadatel uvedl adresu svého bydliště na území dotyčného členského státu.

3. Kromě podmínek stanovených v odstavci 1 platí, že hrubá roční mzda vyplývající z měsíční nebo roční mzdy uvedené v pracovní smlouvě nebo v závazné nabídce zaměstnání nesmí být nižší než příslušná minimální výše mzdy vymezená a zveřejněná pro tento účel členskými státy, která činí alespoň 1,5násobek průměrné hrubé roční mzdy v dotyčném členském státě.

4. Při provádění odstavce 3 mohou členské státy v případě zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci vyžadovat, aby byly splněny veškeré podmínky vyplývající z platných právních předpisů, kolektivních smluv nebo praxe v příslušných profesních odvětvích.

5. Odchylně od odstavce 3 a v případě povolání, u nichž je zvláště výrazná potřeba pracovníků ze třetích zemí a jež patří do hlavních tříd 1 a 2 ISCO, může minimální výše mzdy činit alespoň 1,2násobek průměrné hrubé roční mzdy v dotyčném členském státě. V takovém případě předkládají dotyčné členské státy každý rok Komisi seznam povolání, u kterých bylo rozhodnuto o uplatnění odchylky.

6. Tímto článkem nejsou dotčeny platné kolektivní smlouvy ani praxe v příslušných profesních odvětvích, týkající se zaměstnání vyžadujících vysokou kvalifikaci.

1. Státnímu příslušníkovi třetí země, který podal žádost a splňuje požadavky stanovené v článku 5 a v jehož prospěch vydaly příslušné orgány kladné rozhodnutí v souladu s článkem 8, se vydá modrá karta EU.

Dotyčný členský stát usnadní státnímu příslušníkovi třetí země získání požadovaných víz.

2. Členské státy stanoví v rozmezí jednoho roku až čtyř let standardní doby platnosti modré karty EU. Pokud je pracovní smlouva uzavřena na období kratší než uvedená doba, modrá karta EU se vydá nebo se její platnost prodlouží na dobu trvání pracovní smlouvy s připočtením tří měsíců.

3. Modrou kartu EU vydávají příslušné orgány členského státu podle jednotného vzoru stanoveného v nařízení (ES) č. 1030/2002. Podle písm. a) bodů 7.5–9 přílohy uvedeného nařízení uvedou členské státy na modré kartě EU podmínky pro přístup na trh práce podle čl. 12 odst. 1 této směrnice. Do rubriky „druh povolení“ v povolení k pobytu vyplní členské státy „modrá karta EU“.

4. Modrá karta EU po dobu své platnosti opravňuje držitele:

1. Členské státy zamítnou žádost o modrou kartu EU, pokud žadatel nesplňuje podmínky uvedené v článku 5 nebo pokud byly předložené doklady získány podvodem, padělány nebo pozměněny.

2. Členské státy mohou před přijetím rozhodnutí o žádosti o modrou kartu EU a při zvažování prodloužení platnosti nebo schválení podle čl. 12 odst. 1 a 2 během prvních dvou let legálního zaměstnání dané osoby jakožto držitele modré karty EU posoudit situaci na svém trhu práce a uplatnit své vnitrostátní postupy týkající se požadavků na obsazení volných pracovních míst.

Členské státy mohou ověřit, zda dotyčné volné místo nelze obsadit pracovní silou z dotyčného členského státu či ze Společenství, státními příslušníky třetích zemí oprávněně pobývajícími v daném členském státě, kteří jsou již součástí jeho trhu práce na základě právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů, nebo dlouhodobě pobývajícími rezidenty ES, kteří chtějí přesídlit do tohoto členského státu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci v souladu s kapitolou III směrnice 2003/109/ES.

3. Žádost o modrou kartu EU může být rovněž považována za nepřípustnou na základě článku 6.

4. Členské státy mohou zamítnout žádost o modrou kartu EU s cílem zajistit etický nábor pracovníků v odvětvích, kde existuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků v zemích původu.

5. Členské státy mohou zamítnout žádost o modrou kartu EU, pokud byly na zaměstnavatele v souladu s vnitrostátními právními předpisy uvaleny sankce za řádně nehlášenou práci nebo nelegální zaměstnávání.

1. Členské státy odejmou modrou kartu EU, která byla vydána podle této směrnice, nebo odmítnou prodloužit její platnost, pokud:

2. Neoznámení podle čl. 12 odst. 2 druhého pododstavce a čl. 13 odst. 4 se nepokládá za dostatečný důvod k odnětí nebo neprodloužení platnosti modré karty EU, pokud držitel může prokázat, že oznámení se k příslušným orgánům nedostalo z důvodu nezávislého na jeho vůli.

3. Členské státy mohou odejmout modrou kartu EU, která byla vydána podle této směrnice, nebo odmítnout prodloužit její platnost v těchto případech:

1. Členské státy určí, zda mají být žádosti o modrou kartu EU podávány státním příslušníkem třetí země nebo jeho zaměstnavatelem.

2. Žádost se posuzuje a prověřuje buď v případě, že dotyčný státní příslušník třetí země pobývá mimo území členského státu, v němž žádá o přijetí, nebo v případě, že již na území tohoto členského státu pobývá jako držitel platného povolení k pobytu nebo národního dlouhodobého víza.

3. Odchylně od odstavce 2 může členský stát v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy přijmout předloženou žádost i pokud dotyčný státní příslušník třetí země na jeho území oprávněně pobývá, avšak není držitelem platného povolení k pobytu.

4. Odchylně od odstavce 2 může členský stát stanovit, že žádost může být předložena pouze z místa mimo jeho území, pokud toto omezení, ať už pro všechny státní příslušníky třetích zemí, nebo pro určité kategorie státních příslušníků třetích zemí, v době přijetí této směrnice již existovalo ve stávajících vnitrostátních právních předpisech.

1. Příslušné orgány členských států přijmou rozhodnutí o úplné žádosti o modrou kartu EU a žadatele o něm písemně vyrozumí, a to v souladu s postupy pro oznamování stanovenými vnitrostátními právními předpisy dotyčného členského státu, co nejdříve a nejpozději do 90 dnů ode dne podání žádosti.

Důsledky vyplývající z toho, že rozhodnutí nebylo učiněno ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci, stanoví vnitrostátní právní předpisy dotyčného členského státu.

2. Jsou-li informace nebo dokumenty poskytnuté na podporu žádosti nedostatečné, oznámí příslušné orgány žadateli, jaké dodatečné informace jsou zapotřebí a stanoví přiměřenou lhůtu pro jejich poskytnutí. Běh lhůty uvedené v odstavci 1 se pozastaví do doby, než orgány požadované dodatečné informace nebo dokumenty obdrží. Pokud dodatečné informace nebo dokumenty nejsou v této lhůtě poskytnuty, může být žádost zamítnuta.

3. Každé rozhodnutí o zamítnutí žádosti o modrou kartu EU, rozhodnutí o neprodloužení platnosti modré karty EU nebo o jejím odejmutí se písemně oznámí dotčenému státnímu příslušníku třetí země a případně jeho zaměstnavateli, a to v souladu s postupy pro oznamování stanovenými příslušnými vnitrostátními právními předpisy, přičemž musí být v daném členském státě právně napadnutelné v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Oznámení uvede důvody, které k rozhodnutí vedly, možné opravné prostředky a lhůty pro jejich podání.

1. Během prvních dvou let legálního zaměstnání držitele modré karty EU v dotyčném členském státě je přístup dotyčné osoby na trh práce omezen na výkon placeného zaměstnání za dodržení podmínek pro přijetí stanovených v článku 5. Pokud jde o přístup k zaměstnání vyžadujícímu vysokou kvalifikaci, mohou členské státy po uplynutí těchto prvních dvou let poskytnout držitelům karty rovné zacházení ve srovnání se státními příslušníky těchto států.

2. Během prvních dvou let legálního zaměstnání držitele modré karty EU v dotyčném členském státě podléhají změny zaměstnavatele předchozímu písemnému schválení příslušnými orgány členského státu pobytu, a to v souladu s vnitrostátními postupy a ve lhůtách stanovených v čl. 11 odst. 1. Změny, které mají dopad na podmínky pro přijetí, vyžadují předchozí oznámení, nebo stanoví-li tak vnitrostátní právní předpisy, předchozí schválení.

Po uplynutí těchto prvních dvou let a pokud dotyčný členský stát nevyužije možnost stanovenou v odstavci 1 týkající se rovného zacházení, oznámí dotyčná osoba v souladu s vnitrostátními postupy příslušným orgánům členského státu pobytu změny, které mají dopad na podmínky podle článku 5.

3. Členské státy mohou ponechat v platnosti omezení přístupu k zaměstnání, pokud činnosti v rámci takového zaměstnání příležitostně zahrnují výkon veřejné moci a odpovědnost za ochranu obecných zájmů státu a pokud je podle platných vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Společenství výkon těchto činností vyhrazen pro státní příslušníky.

4. Členské státy mohou ponechat v platnosti omezení přístupu k zaměstnání, pokud jsou činnosti v rámci takového zaměstnání podle platných vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Společenství vyhrazeny pro státní příslušníky, občany Unie nebo občany EHP.

5. Tímto článkem není dotčena zásada upřednostňování pracovníků z členských států Společenství vyplývající z příslušných ustanovení aktů o přistoupení z roku 2003 a z roku 2005, zejména vzhledem k právům státních příslušníků dotyčných členských států, pokud jde o přístup na trh práce.

1. Nezaměstnanost sama o sobě není důvodem pro odnětí modré karty EU, pokud doba trvání nezaměstnanosti nepřesáhne tři po sobě jdoucí měsíce nebo pokud k ní nedojde více než jednou během doby platnosti modré karty EU.

2. Držitel modré karty EU má v období uvedeném v odstavci 1 možnost hledat a přijmout zaměstnání za podmínek stanovených v článku 12.

3. Členské státy umožní držiteli modré karty EU zůstat na jejich území do doby udělení nebo zamítnutí nezbytného schválení podle čl. 12 odst. 2. Oznámení podle čl. 12 odst. 2 automaticky ukončí dobu nezaměstnanosti.

4. Držitel modré karty EU oznámí v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy příslušným orgánům členského státu pobytu začátek období nezaměstnanosti.

1. Držitelé modré karty EU mají právo na rovné zacházení ve srovnání se státními příslušníky členského státu, jenž modrou kartu vydal, pokud jde o:

2. Pokud jde o odst. 1 písm. c) a g), mohou dotyčné členské státy omezit rovné zacházení, pokud jde o granty a půjčky na studium a obživu či jiné granty a půjčky týkající se středoškolského a vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy a postupy pro získání bydlení.

Pokud jde o odst. 1 písm. c),

Ustanovením odst. 1 písm. g) není dotčena smluvní svoboda v souladu s právem Společenství a vnitrostátním právem.

3. Právo na rovné zacházení podle odstavce 1 se nedotýká práva členského státu odejmout modrou kartu EU nebo odmítnout prodloužit její platnost v souladu s článkem 9.

4. V případě, že se držitel modré karty EU v souladu s článkem 18 přestěhuje do jiného členského státu a dosud nebylo přijato kladné rozhodnutí o vydání modré karty EU, mohou členské státy omezit rovné zacházení v oblastech uvedených v odstavci 1, s výjimkou písmen b) a d). Umožní-li členské státy žadateli během tohoto období pracovat, poskytne se rovné zacházení ve srovnání se státními příslušníky druhého členského státu ve všech oblastech uvedených v odstavci 1.

1. Použije se směrnice 2003/86/ES s odchylkami stanovenými v tomto článku.

2. Odchylně od čl. 3 odst. 1 a článku 8 směrnice 2003/86/ES nezávisí sloučení rodiny na splnění požadavku týkajícího se odůvodněných předpokladů, že držitel modré karty EU získá právo trvalého pobytu a že pobývá na území po stanovenou minimální dobu.

3. Odchylně od čl. 4 odst. 1 posledního pododstavce a čl. 7 odst. 2 směrnice 2003/86/ES lze integrační podmínky a opatření zmíněné v uvedených ustanoveních použít pouze poté, co bylo dotčeným osobám přiznáno právo na sloučení rodiny.

4. Odchylně od čl. 5 odst. 4 prvního pododstavce směrnice 2003/86/ES se v případě splnění podmínek pro sloučení rodiny vydají povolení k pobytu pro rodinné příslušníky do šesti měsíců ode dne podání žádosti.

5. Odchylně od čl. 13 odst. 2 a 3 směrnice 2003/86/ES je doba platnosti povolení k pobytu vydaných rodinným příslušníkům stejná jako doba platnosti povolení k pobytu vydaného držiteli modré karty EU, pokud to umožňuje platnost jejich cestovních dokladů.

6. Odchylně od čl. 14 odst. 2 druhé věty směrnice 2003/86/ES členské státy neuplatní žádné lhůty, pokud jde o přístup na trh práce.

Tento odstavec se použije ode dne 19. prosince 2011.

7. Odchylně od čl. 15 odst. 1 směrnice 2003/86/ES lze pro účely výpočtu pěti let doby pobytu, jež se vyžaduje k získání samostatného povolení k pobytu, sčítat doby pobytu v různých členských státech.

8. Pokud členské státy využijí možnost uvedenou v odstavci 7, použijí se obdobně ustanovení článku 17, jež se týkají sčítání dob pobytu držitele modré karty EU v různých členských státech.

1. Směrnice 2003/109/ES se použije s odchylkami uvedenými v tomto článku.

2. Odchylně od čl. 4 odst. 1 směrnice 2003/109/ES může držitel modré karty EU, který využil možnosti stanovené v článku 18 této směrnice, sčítat doby pobytu v různých členských státech za účelem dodržení požadavku týkajícího se délky pobytu, pokud jsou splněny tyto podmínky:

3. Pro účely výpočtu doby oprávněného a nepřetržitého pobytu na území Společenství a odchylně od čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce směrnice 2003/109/ES není běh doby uvedené v odst. 2 písm. a) tohoto článku přerušován obdobími nepřítomnosti na území Společenství za předpokladu, že tato období jsou kratší než dvanáct po sobě jdoucích měsíců a celkově nepřesahují osmnáct měsíců z doby uvedené v odst. 2 písm. a) tohoto článku. Tento odstavec se použije rovněž na případy, kdy držitel modré karty EU nevyužil možnosti stanovené v článku 18.

4. Odchylně od čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2003/109/ES prodlouží členské státy dobu, po kterou mohou být dlouhodobě pobývající rezident ES, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu s poznámkou podle čl. 17 odst. 2 této směrnice, a jeho rodinní příslušníci, kterým bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta ES, nepřítomni na území Společenství, na 24 po sobě jdoucích měsíců.

5. Odchylky od směrnice 2003/109/ES stanovené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku mohou být omezeny na případy, kdy dotyčný státní příslušník třetí země může doložit, že na území Společenství nebyl přítomen z důvodu výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, dobrovolné služby nebo studia ve své zemi původu.

6. Ustanovení čl. 14 odst. 1 písm. f) a článku 15 se případně použijí na držitele povolení k dlouhodobému pobytu s poznámkou podle čl. 17 odst. 2 i poté, co se držitel modré karty EU stal dlouhodobě pobývajícím rezidentem ES.

1. Držitelům modré karty EU, kteří splňují podmínky pro získání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta ES stanovené v článku 16 této směrnice, se vydá povolení k pobytu podle čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1030/2002.

2. V povolení k pobytu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku v rubrice „poznámky“ členské státy vyplní „bývalý držitel modré karty EU“.

1. Po osmnácti měsících oprávněného pobytu držitele modré karty EU v prvním členském státě se za podmínek stanovených tímto článkem dotyčná osoba a její rodinní příslušníci mohou přestěhovat do jiného členského státu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.

2. Co nejdříve a nejpozději jeden měsíc po vstupu na území druhého členského státu předloží držitel modré karty EU nebo jeho zaměstnavatel žádost o modrou kartu EU příslušnému orgánu tohoto členského státu a předloží veškeré doklady o splnění podmínek stanovených v článku 5 pro potřeby druhého členského státu. Druhý členský stát může v souladu s vnitrostátními právními předpisy rozhodnout, že neumožní žadateli pracovat dříve, než jeho příslušný orgán vydá o žádosti kladné rozhodnutí.

3. Žádost může být příslušným orgánům druhého členského státu předložena ještě během pobytu držitele modré karty EU na území prvního členského státu,

4. Druhý členský stát žádost zpracuje v souladu s postupy uvedenými v článku 11 a žadatele a první členský stát písemně vyrozumí o svém rozhodnutí:

5. Pokud platnost modré karty EU vydané prvním členským státem skončí během tohoto postupu, mohou členské státy, vyžaduje-li to vnitrostátní právo, vydat vnitrostátní povolení k dočasnému pobytu nebo s ním srovnatelné povolení umožňující žadateli nadále oprávněně pobývat na jeho území do doby, než příslušné orgány o žádosti rozhodnou.

6. Žadatel nebo jeho zaměstnavatel mohou nést náklady související s návratem a zpětným přijetím držitele modré karty EU a jeho rodinných příslušníků, včetně nákladů případně vynaložených z veřejných prostředků podle odst. 4 písm. b).

7. Členské státy mohou při použití tohoto článku nadále uplatňovat objemy vstupů uvedené v článku 6.

8. Již v druhém případě, kdy držitel modré karty EU a případně jeho rodinní příslušníci využijí možnosti přestěhovat se do jiného členského státu podle této kapitoly, se „prvním členským státem“ rozumí členský stát, z něhož se dotyčná osoba stěhuje, a „druhým členským státem“ členský stát, v němž žádá o pobyt.

1. Pokud se držitel modré karty EU přestěhuje do druhého členského státu podle článku 18 a byla-li rodina již vytvořena v prvním členském státě, jsou rodinní příslušníci oprávněni tohoto držitele doprovázet nebo se k němu připojit.

2. Do jednoho měsíce po vstupu na území druhého členského státu předloží, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, dotyční rodinní příslušníci nebo držitel modré karty EU, příslušným orgánům druhého členského státu žádost o povolení k pobytu rodinného příslušníka.

V případě, že platnost povolení k pobytu rodinných příslušníků vydaného prvním členským státem skončí během tohoto postupu nebo již dále držitele neopravňuje k oprávněnému pobytu na území druhého členského státu, umožní členské státy dané osobě zůstat na jejich území, v případě potřeby vydáním vnitrostátního povolení k dočasnému pobytu nebo s ním srovnatelného povolení umožňujícího žadateli nadále oprávněně pobývat na jejich území s držitelem modré karty EU do doby, než příslušné orgány druhého členského státu o žádosti rozhodnou.

3. Druhý členský stát může od dotyčných rodinných příslušníků požadovat, aby k žádosti o povolení k pobytu přiložili:

4. Druhý členský stát může požadovat, aby držitel modré karty EU doložil, že:

5. Odchylky obsažené v článku 15 se nadále použijí obdobně.

6. Pokud rodina nebyla vytvořena již v prvním státě, použije se článek 15.

1. Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům, zda zavedly právní opatření týkající se článku 6, čl. 8 odst. 2 a čl. 18 odst. 6.

Členské státy, které uplatňují čl. 8 odst. 4, oznámí Komisi a ostatním členským státům řádně odůvodněné rozhodnutí s uvedením dotyčných zemí a odvětví.

2. Členské státy každoročně a poprvé nejpozději ke dni 19. června 2013 předají Komisi v souladu s nařízením (ES) č. 862/2007 statistiky o objemech státních příslušníků třetích zemí, kterým byla v předchozím kalendářním roce vydána modrá karta EU, a je-li to možné, o objemech státních příslušníků třetích zemí, kterým byla v předchozím kalendářním roce modrá karta EU prodloužena nebo odejmuta, přičemž uvedou jejich státní příslušnost a pokud možno i povolání. Stejným způsobem se předá i statistika týkající se přijatých rodinných příslušníků, avšak bez informací o jejich povolání. V případě držitelů modré karty EU a jejich rodinných příslušníků přijatých podle článků 18, 19 a 20 se v rámci poskytovaných informací navíc uvede pokud možno i členský stát předchozího pobytu.

3. Pro účely provádění čl. 5 odst. 3 a případně čl. 5 odst. 5 se odkazuje na údaje Komise (Eurostatu) a případně vnitrostátní údaje.

1. Členské státy určí kontaktní místa, která budou odpovídat za přijímání a předávání informací uvedených v článcích 16, 18 a 20.

2. Členské státy poskytnou při výměně informací a dokladů podle odstavce 1 odpovídající spolupráci.

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dne 19. června 2011. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.