Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod (Text s významem pro EHP)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.), a zejména na čl. 8 odst. 3 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Předmět
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se:
1) „mezní hodnotou detekce“ rozumí hodnota výstupního signálu nebo koncentrace, nad níž lze se stanovenou úrovní spolehlivosti potvrdit, že vzorek je odlišný od slepého vzorku, který neobsahuje příslušný určující prvek;
2) „mezní hodnotou kvantifikace“ rozumí stanovený násobek mezní hodnoty detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní správnosti a přesnosti. Mezní hodnotu kvantifikace lze vypočítat za použití příslušné normy nebo vzorku a lze ji získat na základě nejnižšího kalibračního bodu na kalibrační křivce, s výjimkou slepého vzorku;
3) „nejistotou měření“ rozumí nezáporný ukazatel, který charakterizuje rozptyl kvantitativních hodnot přisuzovaných měřené hodnotě na základě použitých informací.
Článek 3
Metody analýzy
Článek 4
Minimální pracovní kritéria metod analýzy
1. Členské státy zajistí, aby minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody analýzy byla založena na 50 % nebo nižší nejistotě měření (k = 2) odhadnuté na úrovni příslušných norem kvality životního prostředí a mezní hodnotě kvantifikace rovnající se nebo nižší než 30 % příslušných norem kvality životního prostředí.
2. Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma kvality životního prostředí nebo metoda analýzy, která splňuje minimální pracovní kritéria stanovená v článku 1, členské státy zajistí, aby monitorování bylo prováděno za použití nejlepších dostupných technik, které nevyžadují nadměrné náklady.
Článek 5
Výpočet průměrných hodnot
1. V případě, že se fyzikálně-chemické nebo chemické měřené hodnoty v daném vzorku nacházejí pod mezní hodnotou kvantifikace, výsledky měření se stanoví na polovinu dotyčné mezní hodnoty kvantifikace pro výpočet průměrných hodnot.
2. V případě, že se vypočtená průměrná hodnota výsledků měření, na kterou odkazuje odstavec 1, nachází pod mezní hodnotou kvantifikace, uvedená hodnota se označuje jako „menší než mezní hodnota kvantifikace“.
3. Odstavec 1 se nevztahuje na měřené hodnoty, jež jsou celkovým součtem dané skupiny fyzikálně-chemických ukazatelů nebo chemických měřených hodnot, včetně jejich příslušných metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů. V těchto případech se výsledky, které se nacházejí pod mezní hodnotou kvantifikace jednotlivých látek, stanoví na nulu.
Článek 6
Zabezpečení a řízení jakosti
1. Členské státy zajistí, aby laboratoře nebo smluvní strany laboratoří používaly postupy systému řízení jakosti v souladu s normou EN ISO/IE–17025 nebo jinými srovnatelnými normami přijatými na mezinárodní úrovni.
2. Členské státy zajistí, aby laboratoře nebo smluvní strany laboratoří prokázaly svou způsobilost k analýze příslušných fyzikálně-chemických nebo chemických měřených hodnot prostřednictvím:
a) účasti v programech zkoušek odborné způsobilosti metod analýzy podle článku 3 této směrnice, které analyzují měřené hodnoty na úrovních koncentrací typických pro programy monitorování chemického stavu vod prováděné podle směrnice 2000/60/ES, a
b) analýzy dostupných referenčních materiálů typických pro odebrané vzorky, které obsahují přiměřené hodnoty koncentrací ve vztahu k příslušným normám kvality životního prostředí podle čl. 4 odst. 1.
3. Programy zkoušek odborné způsobilosti podle odst. 2 písm. a) jsou organizovány akreditovanými organizacemi nebo organizacemi uznanými na mezinárodní nebo vnitrostátní úrovni, které splňují požadavky pokynů ISO/IEC 43–1 nebo jiných rovnocenných norem přijatých na mezinárodní úrovni.
Výsledky účasti v uvedených programech se hodnotí na základě bodových systémů stanovených pokyny ISO/IEC 43–1 nebo normou ISO–13528 nebo jinými rovnocennými normami přijatými na mezinárodní úrovni.
Článek 7
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději dva roky po vstupu této směrnice v platnost. Jejich znění neprodleně sdělí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 8
Vstup v platnost
Článek 9
Určení
V Bruselu dne 31. července 2009.
Za Komisi
Stavros Dimas
člen Komise