1. Tato směrnice má za cíl ochranu zaměstnanců proti rizikům pro jejich zdraví, včetně prevence těchto rizik, která vznikají nebo která by mohla vzniknout z expozice azbestu při práci.

Stanoví limitní hodnoty této expozice a další zvláštní ustanovení.

Ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům, mutagenům nebo reprotoxickým látkám při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50).) se použijí vždy, kdykoli jsou příznivější pro ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců při práci.

2. Touto směrnicí není dotčeno právo členských států uplatňovat nebo zavést právní a správní předpisy zajišťující větší ochranu pro zaměstnance, zejména pokud jde o nahrazení azbestu méně nebezpečnými náhražkami.

Pro účely této směrnice se „azbestem“ rozumějí tyto vláknité křemičitany, které jsou podle části 3 přílohy VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).) klasifikovány jako karcinogeny kategorie 1 A:

1. Tato směrnice se vztahuje na činnosti, při kterých zaměstnanci jsou nebo mohou být vystaveni během práce azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.

2. V případě jakékoli činnosti, která by mohla zahrnovat riziko expozice azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují, se toto riziko posoudí způsobem, který stanoví povahu a stupeň expozice zaměstnanců azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují, a zároveň upřednostní odstranění azbestu nebo materiálů, které azbest obsahují, před všemi jinými formami nakládání s azbestem.

3. Pokud je expozice zaměstnance sporadická a její intenzita nízká a je-li z výsledků posouzení rizik uvedeného v odstavci 2 tohoto článku je zřejmé, že příslušná limitní hodnota stanovená v článku 8 nebude ve vzduchu na pracovišti překročena, mohou se členské státy odchýlit od článku 4, pokud práce zahrnuje:

4. Členské státy po konzultaci se sociálními partnery v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi stanoví praktické pokyny pro určení sporadické expozice a expozice nízké intenzity, jak je stanoveno v odstavci 3.

5. Posouzení uvedené v odstavci 2 podléhá projednání se zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě a je přezkoumáno, pokud se vyskytne důvod domnívat se, že je nesprávné, nebo pokud dojde při práci ke změně materiálu.

1. S výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata opatření uvedená v odstavcích 2 až 5.

2. Na činnosti uvedené v čl. 3 odst. 1 se musí vztahovat systém oznamování řízený příslušným orgánem členského státu.

3. Oznámení uvedené v odstavci 2 podá zaměstnavatel příslušnému orgánu členského státu před započetím prací v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy.

Toto oznámení zahrnuje alespoň stručný popis:

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány neuchovávaly informace uvedené v druhém pododstavci písm. d) v souladu s vnitrostátním právem po dobu delší, než je nezbytné k zajištění toho, aby zaměstnanci, kteří vykonávají práci související s azbestem, byli řádně vyškoleni, s náležitým ohledem na dlouhodobé účinky azbestu na zdraví zaměstnanců.

4. Zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě mají přístup k dokumentům, které jsou předmětem oznámení uvedeného v odstavci 2 týkajícího se jejich podniku nebo závodu v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

5. Pokaždé, když by změna pracovních podmínek mohla vést k významnému zvýšení expozice azbestovému prachu nebo prachu z materiálů obsahujících azbest, musí být podáno nové oznámení.

U všech činností uvedených v čl. 3 odst. 1 musí být expozice zaměstnanců azbestovému prachu na pracovišti nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují, snížena na minimum a v každém případě na nejnižší technicky možnou úroveň pod příslušnou limitní hodnotu stanovenou v článku 8, zejména pomocí těchto opatření:

1. V závislosti na výsledcích počátečního posouzení rizik a s cílem zajistit dodržování příslušné limitní hodnoty stanovené v článku 8 se měření koncentrace azbestových vláken ve vzduchu na pracovišti provádí v pravidelných intervalech během konkrétních operačních fází.

2. Odběr vzorků odpovídá osobní expozici zaměstnance azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.

3. Odběr vzorků se provádí po projednání se zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě.

4. Odběr vzorků provádějí osoby s požadovanou kvalifikací. Odebrané vzorky se následně analyzují v souladu s odstavcem 6 v laboratořích vybavených pro počítání vláken.

5. Doba, během níž probíhá odběr vzorků, musí být taková, aby bylo možné měřením nebo časově váženými výpočty stanovit reprezentativní expozici pro osmihodinové referenční období (jedna směna).

6. Počítání vláken se provádí elektronovou mikroskopií nebo jakoukoliv alternativní metodou, která poskytuje rovnocenné nebo přesnější výsledky.

7. Pro účely měření koncentrace azbestových vláken ve vzduchu uvedeného v odstavci 1 se berou v úvahu pouze vlákna o délce větší než 5 mikrometrů, se šířkou menší než 3 mikrometry a s poměrem délka/šířka větším než 3:1.

Aniž je dotčen první pododstavec tohoto odstavce, vlákna o šířce menší než 0,2 mikrometru se rovněž zohlední pro účely čl. 8 odst. 2 písm. a) od 21. prosince 2029.

1. Do 20. prosince 2029 zaměstnavatelé zajistí, aby žádný zaměstnanec nebyl vystaven koncentraci azbestu ve vzduchu vyšší než 0,01 vlákna na cm³ vypočtené jako časově vážený průměr za referenční období osmi hodin.

2. Od 21. prosince 2029 zaměstnavatelé zajistí, aby žádný zaměstnanec nebyl vystaven koncentraci azbestu ve vzduchu vyšší než:

3. Členské státy zajistí, aby se na zaměstnavatele vztahovala alespoň jedna z limitních hodnot stanovených v odstavci 2.

1. Pokud je překročena příslušná limitní hodnota stanovená v článku 8, nebo pokud existuje důvod se domnívat, že materiály, které azbest obsahují a nebyly zjištěny před zahájením prací, byly narušeny a uvolňuje se z nich prach, musí být práce okamžitě zastaveny.

V postižené oblasti se nesmí pokračovat v práci, dokud nebudou přijata vhodná opatření na ochranu dotčených zaměstnanců.

Pokud je překročena příslušná limitní hodnota stanovená v článku 8, musí být zjištěny příčiny překročení této limitní hodnoty a co nejrychleji přijata opatření k nápravě situace.

2. Pro účely ověření účinnosti opatření zmíněných v odst. 1 prvním pododstavci se neprodleně provede další stanovení koncentrace azbestu ve vzduchu.

3. Pokud expozici není možné snížit jinými prostředky a dodržení limitní hodnoty vyžaduje použití osobního ochranného dýchacího přístroje, nesmí být jeho použití trvalé a musí být u každého zaměstnance omezeno na nezbytně nutné minimum. Pro dobu výkonu práce, při které je nutné používat takovýto přístroj, je třeba stanovit pravidelné přestávky odpovídající fyzickým a klimatologickým podmínkám, a to v relevantních případech po konzultacích se zaměstnanci nebo jejich zástupci v rámci podniku nebo závodu v souladu s vnitrostátními právem a zvyklostmi.

V případě určitých činností, jako jsou demolice, odstraňování azbestu, rekonstrukce a údržba, u nichž lze předpokládat překročení příslušné limitní hodnoty stanovené v článku 8 navzdory použití všech možných technických preventivních opatření pro omezení koncentrací azbestu ve vzduchu, stanoví zaměstnavatel opatření k zajištění ochrany zaměstnanců během těchto prací, a to zejména tato:

1. Před zahájením demoličních prací nebo odstraňování azbestu nebo výrobků obsahujících azbest z budov, konstrukcí, zařízení a instalací nebo z lodí musí být vypracován plán práce.

2. Plán uvedený v odstavci 1 musí stanovit nezbytná opatření pro zajištění bezpečnosti a zdraví zaměstnanců na pracovišti.

Tento plán musí zejména stanovit, že:

Na žádost příslušných orgánů musí plán zahrnovat informace o:

• a) povaze a přibližné době trvání práce;
• b) místu, kde je práce vykonávána;
• c) používaných metodách, pokud práce zahrnuje manipulaci s azbestem nebo s materiály obsahujícími azbest;

3. Příslušné orgány musí být na svou žádost o plánu uvedeném v odstavci 1 informovány před zahájením zamýšlených prací.

1. Zaměstnavatelé zajistí vhodné školení pro všechny zaměstnance, kteří jsou vystaveni nebo by mohli být vystaveni azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují. Toto školení musí být zajištěno v pravidelných odstupech a musí být pro zaměstnance bezplatné.

2. Obsah školení musí být zaměstnancům snadno srozumitelný. Musí jim umožnit, aby získali znalosti a dovednosti, které jsou nezbytné pro prevenci a bezpečnost, v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi platnými v místě výkonu práce.

3. Minimální požadavky týkající se obsahu, trvání a četnosti školení poskytovaného podle tohoto článku a související dokumentace jsou stanoveny v příloze Ia.

1. Podniky, které hodlají provádět demoliční práce nebo odstraňování azbestu, musí před zahájením prací získat od příslušného orgánu povolení. Za tímto účelem poskytnou příslušnému orgánu alespoň doklad o souladu s článkem 6 a osvědčení o absolvování školení v souladu s článkem 14 a přílohou Ia.

2. Členské státy zveřejní v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi seznam podniků, které získaly povolení podle odstavce 1.

1. V případě všech činností uvedených v čl. 3 odst. 1 a s výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata vhodná opatření pro zajištění toho, aby:

2. Náklady na opatření přijatá podle odstavce 1 nesmějí nést zaměstnanci.

1. V případě všech činností uvedených v čl. 3 odst. 1 jsou přijata vhodná opatření pro zajištění toho, aby zaměstnanci a jejich zástupci v podniku nebo závodě byli vhodně informováni o:

2. Kromě opatření uvedených v odstavci 1 a s výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata vhodná opatření pro zajištění toho, aby:

1. S výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata opatření uvedená v odstavcích 2 až 5.

2. Posouzení zdravotního stavu každého zaměstnance musí být k dispozici před zahájením expozice azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.

Toto posouzení musí zahrnovat specifické vyšetření hrudníku. Příloha I uvádí praktická doporučení, na která mohou členské státy odkazovat pro účely klinického vyšetření zaměstnanců. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, kterými se mění příloha I za účelem jejího přizpůsobení technickému pokroku.

Pokud v řádně odůvodněných a výjimečných případech zahrnujících bezprostřední, přímé a závažné riziko pro fyzické zdraví a bezpečnost pracovníků a dalších osob je ze závažných a naléhavých důvodů nutné opatření ve velmi krátkém časovém rámci, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 18b.

Nové posouzení musí být k dispozici alespoň jednou za každé tři roky po celou dobu trvání expozice.

Pro každého zaměstnance je v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi zavedena osobní zdravotní dokumentace.

3. Po klinickém vyšetření uvedeném v odst. 2 druhém pododstavci lékař nebo orgán odpovědný za lékařský dohled nad zaměstnanci v souladu s vnitrostátními právními předpisy poradí nebo určí osobní ochranná či preventivní opatření, která mají být přijata.

Tato mohou popřípadě zahrnovat odvolání dotyčného zaměstnance z jakéhokoli expozice azbestu.

4. Zaměstnancům musí být poskytnuty informace a doporučení, pokud jde o jakékoli posouzení jejich zdravotního stavu, které mohou podstoupit po ukončení expozice.

Lékař nebo orgán odpovědný za lékařský dohled nad zaměstnanci může uvést, že lékařský dohled musí pokračovat i po ukončení expozice po dobu, kterou považuje za nezbytnou pro zachování zdraví dotyčné osoby.

Tento pokračující dohled se provádí v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

5. Dotyčný zaměstnanec nebo zaměstnavatel mohou požadovat přezkoumání posouzení uvedeného v odstavci 3 v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 18 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 26. července 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 18 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.).

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 18 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 18a odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

1. Komise v rámci následujícího hodnocení v souladu s článkem 22 posoudí, zda je nutné aktualizovat seznam vláknitých křemičitanů obsažený v článku 2 s ohledem na vědecké poznatky a zda jsou potřebná další opatření k zajištění ochrany před druhotnou expozicí azbestu při práci.

2. V návaznosti na hodnocení uvedené v odstavci 1 tohoto článku a po konzultaci s Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Komise posoudí, zda je vhodné nebo nezbytné aktualizovat seznam vláknitých křemičitanů obsažený v článku 2. Komise zejména posoudí, zda je vhodné do oblasti působnosti této směrnice zahrnout další vláknité křemičitany, jako jsou erionit, riebeckit, winchit, richterit a fluoroedenit, a zda je vhodné přijmout dodatečná opatření k zajištění ochrany před druhotnou expozicí azbestu při práci. Bude-li to vhodné, Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě příslušný legislativní návrh.

1. S výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata opatření uvedená v odstavcích 2, 3 a 4.

2. Zaměstnavatel zanese informace o zaměstnancích vykonávajících činnosti uvedené v čl. 3 odst. 1 do seznamu. V těchto informacích se uvede povaha a délka trvání činnosti a expozice, které byli zaměstnanci vystaveni. K tomuto seznamu má přístup lékař nebo orgán odpovědný za lékařský dohled. Zaměstnanci mají přístup k výsledkům v seznamu, které se jich osobně týkají. Zaměstnanci nebo jejich zástupci mají dále přístup k anonymním neosobním informacím v seznamu.

3. Seznam uvedený v odstavci 2 a zdravotní dokumentace uvedené v čl. 18 odst. 2 čtvrtém pododstavci se uchovávají alespoň 40 let po ukončení expozice v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

4. Dokumenty uvedené v odstavci 3 jsou zpřístupněny příslušnému orgánu v případě, že podnik ukončí svou činnost, v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

1. Komise posoudí do 31. prosince 2028 proveditelnost dalšího snížení limitních hodnot na základě zpráv členských států předložených podle článku 22, dostupnost vědeckých důkazů, technický vývoj a vztah mezi novými analytickými metodami a číselnou limitní hodnotou.

2. Komise poskytne náležitou technickou podporu zaměstnavatelům, kteří plní požadavky této směrnice, a informace o příslušných finančních prostředcích Unie s cílem pomoci členským státům tyto finanční prostředky co nejlépe využít a usnadnit k nim přístup, zejména malým a středním podnikům, včetně mikropodniků.