Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I DEFINICE UKAZATELŮ

Definice:

Počet podniků, které měly v jakékoli době během daného sledovaného období alespoň jednoho zaměstnance.

Počet podniků, které měly svého prvního zaměstnance v jakékoli době během daného sledovaného období t. Může se jednat o nově vzniklé podniky podle definice v 11 92 0, ale též o podniky definované v 11 91 0, pokud byly aktivní již v předchozích sledovaných obdobích, avšak ve dvou předchozích sledovaných obdobích neměly žádného zaměstnance.

Počet podniků, které od jakéhokoli okamžiku během daného sledovaného období t již nemají žádného zaměstnance a které měly dříve během daného sledovaného období t alespoň jednoho zaměstnance.

Může se jednat o zaniklé podniky podle definice v 11 93 0 s alespoň jedním zaměstnancem, ale také o podniky podle definice v 11 01 0, jsou-li nadále aktivní, avšak nemají-li od jakéhokoli okamžiku během daného sledovaného období t a dvou následujících sledovaných období t + 1 a t + 2 již žádného zaměstnance.

Totéž platí v případě, končí-li pracovní smlouva posledního zaměstnance v t k 31. prosinci.

Počet podniků, které měly alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku každého roku počínaje rokem, kdy měly prvního zaměstnance (t – 1 až t – 5) až do daného sledovaného období t.

Soubor podniků, které mají prvního zaměstnance v t, je vymezen jako v ukazateli 11 02 0.

Podnik se rovněž považuje za podnik, který přežil, pokud právní jednotka/jednotky ve vazbě přestala/y být činné, ale jejich činnost byla převzata novou právní jednotkou, která byla vytvořena výslovně za účelem převzetí výrobních činitelů daného podniku (= přežití na základě převzetí).

Počet podniků podle definice v nařízení Rady č. 696/93(Úř. věst. L 76, 30.3.1993, s. 1.) evidovaných v daném základním souboru v registru hospodářských subjektů po opravě chyb, zejména chyb v zařazení do registru. Zahrnují se pouze činné jednotky, které měly v jakékoli době během sledovaného období obrat či zaměstnance. Spící (dočasně nečinné) a nečinné jednotky se vylučují. Tento údaj by měl obsahovat všechny jednotky, které byly činné alespoň během části sledovaného období. Rovněž zahrnuje místní jednotky (pobočky), jež nejsou samostatnými právnickými osobami a jež jsou závislé na zahraničních podnicích s výjimkou činností uvedených v příloze V nařízení č. 295/2008. Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy V nařízení (ES) č. 295/2008 se tento ukazatel omezuje na počet podniků zřízených podle práva vykazující země a pobočky podniků bez sídla v členských zemích EHP. V případě zajišťoven se neevidují pobočky podniků, které nemají sídlo v členských zemích EHP. Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy VII nařízení (ES) č. 295/2008 zahrnuje tento ukazatel také penzijní fondy nezaměstnávající žádný personál. Zahrnuje rovněž penzijní fondy, které nejsou ustaveny jako právnické osoby a které jsou řízeny společnostmi spravující penzijní fondy, pojišťovnami nebo jinými finančními institucemi (aniž jsou však zahrnuty do ročních účetních závěrek těchto institucí). Tento ukazatel však nezahrnuje počet penzijních fondů, které nejsou založeny odděleně od mateřského podniku nebo skupiny (tj. neautonomní penzijní fondy nebo systém účetní rezervy normálně vedený zaměstnavatelem jako přidružená činnost).

Počet podniků (viz proměnná 11 11 0) se člení podle právní formy.

Počet podniků v členění podle právní formy je dalším členěním proměnné počet podniků (11 11 0).

Počet podniků (viz proměnná 11 11 0) v členění podle velikostní skupiny předepsaného hrubého pojistného.

Počet podniků v členění podle velikostní skupiny předepsaného hrubého pojistného je dalším členěním proměnné počet podniků (11 11 0).

Počet podniků (viz proměnná 11 11 0) v členění podle velikostní skupiny hrubých technických rezerv.

Počet podniků v členění podle velikostní skupiny hrubých technických rezerv je dalším členěním proměnné počet podniků (11 11 0).

„Mateřským podnikem“ se rozumí mateřský podnik ve smyslu čl. 1 a 2 směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983(Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.), založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách, jakož i jiný podnik, který podle názoru příslušného orgánu dozoru fakticky vykonává dominantní vliv nad danou úvěrovou institucí.

Je nutné používat toto zeměpisné členění mateřských podniků: mateřský podnik umístěný v členském státě původu (sledovaný podnik lze pokládat za podnik pod tuzemskou kontrolou tohoto státu) a mateřský podnik umístěný v ostatních zemích (sledovaný podnik lze pokládat za podnik pod zahraniční kontrolou). Pobočky úvěrových institucí se sídlem v jiné než vykazující zemi nemají žádný mateřský podnik. Tyto podniky se zde nezohledňují. Koncepce vrcholné kontrolní institucionální jednotky vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 716/2007(Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 17.) je preferovanou koncepcí, která by se měla v nejvyšší možné míře dodržovat.

Počet podniků v členění podle sídla mateřského podniku je součástí proměnné počet podniků (11 11 0).

„Mateřským podnikem“ se rozumí mateřský podnik ve smyslu čl. 1 odst. 1 směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách, jakož i jiný podnik, který podle názoru příslušného orgánu dozoru fakticky vykonává dominantní vliv nad pojišťovnou.

Je nutné používat toto zeměpisné členění mateřských podniků: mateřský podnik umístěný v členském státě původu (sledovaný podnik lze pokládat za podnik pod tuzemskou kontrolou tohoto státu) a mateřský podnik umístěný v ostatních zemích (sledovaný podnik lze pokládat za podnik pod zahraniční kontrolou). Jelikož vzájemné pojišťovny a pobočky pojišťoven bez sídla v členských zemích EHP nemají žádný mateřský podnik, nejsou zde tyto pojišťovny zohledněny. Koncepce vrcholné kontrolní institucionální jednotky vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 716/2007 je preferovanou koncepcí, která by se měla v nejvyšší možné míře dodržovat.

Počet podniků v členění podle země sídla mateřského podniku je součástí proměnné počet podniků (11 11 0).

Počet podniků (viz proměnná 11 11 0) se člení podle velikostních skupin bilanční sumy. V úvahu se bere bilanční suma ke konci účetního období (viz proměnná 43 30 0).

Počet podniků v členění podle velikostních skupin bilanční sumy je dalším členěním proměnné počet podniků (11 11 0).

Počet podniků (viz proměnná 11 11 0) se člení podle kategorie úvěrových institucí takto: licencované banky, specializované úvěrové instituce, ostatní úvěrové instituce.

Počet podniků v členění podle kategorie úvěrových institucí je dalším členěním proměnné počet podniků (11 11 0).

Počet podniků podle definice v proměnné 11 11 0 v členění podle velikostních skupin investic; tyto investice jsou zahrnuty v proměnných 48 10 0 nebo 48 10 4, tj. celkové finanční umístění v tržních cenách.

Proměnná počet podniků v členění podle velikosti investic (11 11 8) je dalším členěním proměnné počet podniků (11 11 0).

Počet podniků podle definice v proměnné 11 11 0 v členění podle velikostních skupin členů, tito členové jsou vymezeni v proměnné počet členů (48 70 0).

Proměnná počet podniků v členění podle velikostních skupin členů (11 11 9) je dalším členěním proměnné počet podniků (11 11 0).

Tato proměnná zahrnuje počet podniků tvořících účetní rezervu pro vyplácení penzí svým zaměstnancům. Řízení neautonomního fondu je přidruženou činností pro tyto podniky.

Počet místních jednotek podle definice v nařízení Rady č. 696/93 evidovaných v daném základním souboru v registru hospodářských subjektů po opravě chyb, zejména chyb v zařazení do registru. Místní jednotky je nutno zahrnout i v případě, že nemají žádné placené zaměstnance. Tento údaj by měl obsahovat všechny jednotky, které byly činné alespoň během části sledovaného období.

Počet činnostních jednotek podle definice v nařízení Rady č. 696/93 registrovaných v daném základním souboru v registru hospodářských subjektů po opravě chyb, zejména chyb v zařazení, nebo odhad, není-li tento druh jednotky registrován. Tento údaj by měl obsahovat všechny jednotky, které byly činné alespoň během části sledovaného období.

Pro pobočku platí definice uvedená v článku 1 směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 (třetí směrnice o neživotním pojištění)(Úř. věst. L 311, 14.11.1997, s. 35.) a článku 1 směrnice Rady 92/96/EHS ze dne 10. listopadu 1992 (třetí směrnice o životním pojištění)(Úř. věst. L 360, 9.12.1992, s. 1.). Je nutno používat toto zeměpisné rozdělení počtu poboček v zahraničí: ostatní členské státy, ostatní země EHP, Švýcarsko, USA, Japonsko, ostatní třetí země (zbytek světa).

„Pobočka“ je vymezena v článku 1 směrnice Rady 89/646/EHS(Úř. věst. L 386, 30.12.1989, s. 1.) ze dne 15. prosince 1989 a podrobně popsána ve sdělení Komise o volném pohybu služeb a obecném zájmu v druhé bankovní směrnici (95/C 291/06).

Je nutno používat toto zeměpisné rozdělení počtu poboček v zahraničí: Švýcarsko, USA, Japonsko, třetí země (zbytek světa).

„Dceřiným podnikem“ se rozumí dceřiný podnik, jak je vymezen v článcích 1 a 2 směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách. Zahrnují se všechny podniky spadající do oblasti finančních služeb (podle definice v kapitole 1.3 metodické příručky pro statistiku úvěrových institucí).

Tato proměnná zahrnuje celkový počet penzijních systémů spravovaných penzijními fondy. Penzijní plán je založen na dohodě obecně uzavírané mezi sociálními partnery, která určuje, jaké dávky důchodového zabezpečení se přiznávají a za jakých podmínek.

Počet podniků, které měly v jakékoli době během daného sledovaného období buď obrat nebo zaměstnance.

Počet nově vzniklých podniků evidovaných v daném základním souboru v registru hospodářských subjektů po opravě chyb. Vznikem se rozumí vytvoření kombinace výrobních činitelů s tím omezením, že do ní nejsou zapojeny žádné jiné podniky. Za vznik se nepovažuje vznik v důsledku fúze, rozdělení, vyčlenění nebo restrukturalizace skupiny podniků. Nebere se v úvahu zvýšení počtu podniků vstupem do dílčího souboru, nastane-li to jen z důvodu změny činnosti.

Počet zaniklých podniků evidovaných v daném základním souboru v registru hospodářských subjektů po opravě chyb. Zánikem se rozumí zrušení kombinace výrobních činitelů s tím omezením, že do ní nejsou zapojeny žádné jiné podniky. Počet zaniklých podniků nezahrnuje podniky vystupující ze základního souboru v důsledku zániku fúzí, převzetím, rozdělením nebo restrukturalizací skupiny podniků. Nezahrnuje také podniky vystupující z dílčího souboru jen z důvodu změny činnosti.

K přežití podniků, jak se uvádí v těchto ukazatelích, dochází, pokud je podnik činný z hlediska zaměstnanosti a/nebo obratu v roce vzniku a v následujícím roce/následujících letech. Lze rozlišit dva druhy přežití:

Počet podniků s nejméně deseti zaměstnanci v t-3 a průměrným ročním růstem počtu zaměstnanců vyšším než 10 % ročně po dobu tří let (t – 3 až t). Nezahrnuje podniky vymezené v 11 92 0, v t – 3.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV a VIII nařízení (EC) č. 295/2008 kromě činností zařazených do sekce K klasifikace NACE Rev. 2 obrat obsahuje celkové částky fakturované statistickou jednotkou během sledovaného období a odpovídá tržnímu prodeji zboží nebo služeb dodaných třetím stranám. Prodej zboží zahrnuje jak statky vyrobené podnikem, tak obchodní zboží zakoupené maloobchodníkem nebo pozemky a jiný majetek držený za účelem dalšího prodeje (pokud pozemky a jiný majetek byly původně zakoupeny pro investiční účely, neměly by být zahrnuty do obratu). Poskytování služeb zahrnuje obvykle vykonání smluvně sjednaného úkolu podnikem v průběhu sjednaného období. Výnos z dlouhodobých smluv (například stavební smlouvy) by měly být uznány s odkazem na stupeň rozpracovanosti stavební činnosti a ne metodou dokončené zakázky. Zboží vyrobené pro vlastní spotřebu nebo investice by mělo být vyloučeno z obratu.

Obrat zahrnuje všechna cla a daně ze zboží nebo služeb fakturované jednotkou s výjimkou daní typu daně z přidané hodnoty (DPH). DPH podnik postupně vybírá a je jimi plně zatížen konečný spotřebitel.

Zahrnují se také všechny přirážky (doprava, balení atd.) účtované zákazníkovi, i když jsou ve faktuře uvedeny zvlášť. Snížení cen, rabaty a srážky, jakož i hodnota vráceného obalu se musí odečíst.

Výnosy zařazené v účetních závěrkách jako ostatní provozní výnosy, finanční výnosy a mimořádné výnosy podle čtvrté účetní směrnice a výnosy z užívání podnikových aktiv jinými stranami, jako např. úrok, licenční poplatky a dividendy a ostatní výnosy podle IAS/FRS se do obratu nezahrnují. Také se nezahrnují provozní dotace od vládních institucí nebo institucí Evropské unie.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy V nařízení (ES) č. 295/2008 je odpovídající název tohoto ukazatele „předepsané hrubé pojistné“. Tento ukazatel (hrubá výše sjednaného pojistného) je vymezen v článku 35 směrnice 91/674/EHS(Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7.). Poznámka: Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 1 a) směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 1 a) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy VII nařízení (ES) č. 295/2008 je odpovídající název tohoto ukazatele „penzijní příspěvky celkem“. Tento ukazatel zahrnuje všechny penzijní příspěvky splatné během účetního období podle penzijních smluv, jako jsou všechny povinné příspěvky, ostatní pravidelné příspěvky, dobrovolné další příspěvky, obdržené finanční transfery a ostatní příspěvky.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV a VIII nařízení (ES) č. 295/2008 kromě činností zařazených do sekce K klasifikace NACE Rev. 2

Podle výše uvedené definice pro statistické účely obsahuje obrat účetní položku

• čistý obrat včetně jiných daní z výrobků, které mají vazbu na obrat, ale nejsou odpočitatelné.

Podle výše uvedené definice pro statistické účely obsahuje obrat účetní položky:

• výnosy z prodeje zboží a poskytování služeb (odstavec 35 IAS 18). Pokud jsou v této položce zahrnuty výnosy z úroků, dividend a licenčních poplatků, měly by se odečíst.

• Obrat se používá při výpočtu hodnoty produkce (12 12 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

• Obrat lze rozdělit podle činností na: obrat z i) hlavní činnosti, ii) průmyslových činností, iii) obchodních činností nákupu a dalšího prodeje a zprostředkovatelských činností, iv) zprostředkovatelských činností, v) ostatních činností v oblasti služeb (18 11 0 až 18 16 0).

• Obrat lze rozdělit podle typu produktů: členění obratu podle produktů (18 21 0)

předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění (12 11 1)

• + přijaté zajistné (12 11 2).

Předepsané hrubé pojistné se používá při výpočtu hrubého zaslouženého pojistného (32 11 0) a dalších souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

penzijní příspěvky splatné od členů (48 00 1)

• + penzijní příspěvky splatné od zaměstnavatelů (48 00 2)
• + výnosy z převodů (48 00 3)
• + ostatní penzijní příspěvky (48 00 4);

nebo:

penzijní příspěvky pro systémy dávek (48 00 5)

• + penzijní příspěvky pro příspěvkové systémy (48 00 6)
• + penzijní příspěvky pro hybridní systémy (48 00 7).

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy VIII nařízení (ES) č. 295/2008 se obrat dále člení podle produktu a bydliště zákazníka.

Článek 35 směrnice Rady 91/674/EHS. Zohledňuje se pouze přímé pojistné.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 1 a) směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 1 a) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění (12 11 1)

• + přijaté zajistné (12 11 2)
• = předepsané hrubé pojistné (12 11 0).

Článek 35 směrnice Rady 91/674/EHS – přijaté zajistné je zahrnuto v technické části výsledovky. Zahrnuje pouze přijaté pojistné z titulu aktivního zajištění.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 1 a) směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 1 a) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění (12 11 1)

• + přijaté zajistné (12 11 2)
• = předepsané hrubé pojistné (12 11 0).

Článek 35 směrnice Rady 91/674/EHS – předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, individuální pojistné je zahrnuto v technické části výsledovky.

Pro členění individuálního pojistného: článek 63 směrnice 91/674/EHS.

Předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, individuální pojistné (12 11 3)

• + předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné na základě skupinových smluv (12 11 4)
• = předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění (12 11 1).

Článek 35 směrnice Rady 91/674/EHS – předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné na základě skupinových smluv je zahrnuto v technické části výsledovky.

Pro členění pojistného na základě skupinových smluv: článek 63 směrnice 91/674/EHS.

Předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, individuální pojistné (12 11 3)

• + předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné na základě skupinových smluv (12 11 4)
• = předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění (12 11 1).

Článek 35 směrnice Rady 91/674/EHS – předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, periodické pojistné je zahrnuto v technické části výsledovky.

Pro členění periodického pojistného: článek 63 směrnice 91/674/EHS.

Předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, periodické pojistné (12 11 5)

• + předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, jednorázové pojistné (12 11 6)
• = předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění (12 11 1).

Článek 35 směrnice Rady 91/674/EHS – předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, jednorázové pojistné je zahrnuto v technické části výsledovky.

Pro členění jednorázového pojistného: článek 63 směrnice 91/674/EHS.

Předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, periodické pojistné (12 11 5)

• + předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, jednorázové pojistné (12 11 6)
• = předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění (12 11 1).

Článek 35 směrnice Rady 91/674/EHS – předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné ze smluv bez podílu na zisku je zahrnuto v technické části výsledovky.

Pro členění pojistného ze smluv bez podílu na zisku: článek 63 směrnice 91/674/EHS.

Předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné ze smluv bez podílu na zisku (12 11 7)

• + předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné ze smluv s podílem na zisku (12 11 8)
• + předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné ze smluv, kde investiční riziko nesou pojistníci (12 11 9)
• = předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění (12 11 1).

Článek 35 směrnice Rady 91/674/EHS – předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné ze smluv s podílem na zisku je zahrnuto v technické části výsledovky.

Pro členění pojistného ze smluv s podílem na zisku: článek 63 směrnice 91/674/EHS.

Předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné ze smluv bez podílu na zisku (12 11 7)

• + předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné ze smluv s podílem na zisku (12 11 8)
• + předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné ze smluv, kde investiční riziko nesou pojistníci (12 11 9)
• = předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění (12 11 1).

Článek 35 směrnice Rady 91/674/EHS – předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné ze smluv, kde investiční riziko nesou pojistníci, je zahrnuto v technické části výsledovky.

Pro členění pojistného ze smluv, kde investiční riziko nesou pojistníci: článek 63 směrnice 91/674/EHS.

Předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné ze smluv bez podílu na zisku (12 11 7)

• + předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné ze smluv s podílem na zisku (12 11 8)
• + předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, pojistné ze smluv, kde investiční riziko nesou pojistníci (12 11 9)
• = předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění (12 11 1).

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV nařízení (ES) č. 295/2008 s výjimkou podniků s činností zařazenou do sekce K klasifikace NACE Rev. 2

Hodnotou produkce se rozumí hodnota jednotkou skutečně vyrobené a prodané produkce, včetně změny stavu zásob a včetně hodnoty prodaného zboží a služeb.

Hodnota produkce se vymezuje jako obrat nebo výnosy z prodeje zboží a poskytování služeb, plus nebo minus změna stavu zásob hotových výrobků, nedokončená produkce a zboží a služby nakoupené za účelem prodeje, minus nákup zboží a služeb určených k prodeji (pouze zboží a služby prodané během sledovaného období a bez nákladů na skladování a dopravu zboží nakoupeného za účelem prodeje), plus aktivovaná produkce, plus jiné (provozní a mimořádné) výnosy (bez dotací). Výnosy a náklady zařazené v účetních závěrkách jako finanční nebo jako výnosy v podobě úroků a dividend se do hodnoty produkce nezahrnují. Do nákupů zboží a služeb určených k prodeji se zahrnuje nákup služeb uskutečněný za účelem poskytování těchto služeb třetím stranám v nezměněném stavu.

Pro statistiky činností obsažených ve skupinách 65.1 a 65.2 klasifikace NACE Rev. 2 se hodnota produkce vymezuje jako hrubé zasloužené pojistné plus celkové výnosy z portfoliových investic plus jiné vyprodukované služby minus hrubé náklady na pojistná plnění, bez nákladů na likvidaci pojistných událostí plus kapitálové zisky a rezervy.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy VI nařízení (ES) č. 295/2008 se hodnota produkce vymezuje jako výnosy z úroků a podobné výnosy minus náklady na úroky a podobné náklady plus výnosy z poplatků a provizí plus výnosy z akcií a podobných cenných papírů s proměnlivým výnosem plus čistý zisk nebo ztráta z finančních operací plus ostatní provozní výnosy.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy VII nařízení (ES) č. 295/2008 se hodnota produkce vymezuje jako obrat minus vyplacené pojistné plus výnosy z finančního umístění, plus ostatní výnosy plus vzniklé pojistné nároky minus vyplacené penze celkem minus změna čisté výše technických rezerv.

Pro podniky třídy 64.11 klasifikace NACE Rev. 2 (centrální banky) se hodnota produkce definuje jako výnosy z úroků a podobné výnosy minus náklady na úroky a podobné náklady plus výnosy z poplatků a provizí plus výnosy z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem plus čistý zisk nebo ztráta z finančních operací plus ostatní provozní výnosy.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV nařízení (ES) č. 295/2008 s výjimkou podniků s činností zařazenou do sekce K klasifikace NACE Rev. 2

Složky hodnoty produkce jsou zahrnuty do těchto účetních položek:

• čistý obrat,

• součást položky ostatní provozní výnosy – bez dotací,

• součást položky mimořádné výnosy – bez dotací,

• změna stavu zásob výrobků a nedokončené výroby,

• součást položky suroviny a materiál týkající se nákupů a změny stavu zásob zboží určeného k dalšímu prodeji,

• aktivace výkonů vlastní výroby.

Složky hodnoty produkce jsou zahrnuty do těchto účetních položek (metoda podle funkce nákladů):

• výnosy z prodeje zboží a poskytování služeb, výnosy z licenčních poplatků (bez výnosů z úroků a dividend, pokud jsou zahrnuty do výnosů),

• ostatní provozní výnosy – bez dotací,

• +změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby,

• -součást spotřeby materiálu a surovin týkající se nákupů a změny stavu zásob zboží určeného k dalšímu prodeji,

• +aktivace výkonů vlastní výroby (zahrnuté v ostatních provozních výnosech).

Složky hodnoty produkce jsou zahrnuty do těchto účetních položek (metoda podle druhu nákladů):

• výnosy z prodeje zboží a poskytování služeb, výnosy z licenčních poplatků (bez výnosů z úroků a dividend, pokud jsou zahrnuty do výnosů),

• ostatní provozní výnosy – bez dotací,

• -náklady na prodej bez odpisů a amortizace,

• +ostatní aktivované výkony (zahrnuté v ostatních provozních výnosech).

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV nařízení (ES) č. 295/2008 s výjimkou podniků s činností zařazenou do sekce K klasifikace NACE Rev. 2 je hodnota produkce založena na těchto položkách:

obrat (12 11 0)

• +/- změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby vyrobených jednotkou (13 21 3)
• +/- změna stavu zásob zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 21 1)
• - nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 12 0)
• + aktivovaná produkce
• + ostatní provozní výnosy (bez dotací).

Hodnota produkce slouží pro výpočet položky přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele (12 15 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Pro statistiky činností obsažených ve skupinách 65.1 a 65.2 klasifikace NACE Rev. 2 se hodnota produkce počítá takto:

U životního pojištění:

předepsané hrubé pojistné (12 11 0)

• + změna hrubé výše rezervy na pojistné jiných období (32 11 2)
• + výnosy z finančního umístění (32 22 0)
• - použití opravných položek k finančnímu umístění (32 71 5)
• - zisky z realizace finančního umístění (32 71 6)
• - výnosy z majetkových účastí (32 71 1)
• + [(celková výše hrubých technických rezerv (37 30 0) – celkové technické rezervy, očištěné (37 30 1)) / celkové technické rezervy, očištěné (37 30 1)] × (výnosy z finančního umístění (32 22 0) – použití opravných položek k finančnímu umístění (32 71 5) – zisky z realizace finančního umístění (32 71 6) – výnosy z majetkových účastí (32 71 1))
• + ostatní technické výnosy, čisté (32 16 1)
• + ostatní výnosy (32 46 0)
• - hrubá výše pojistných plnění (32 13 1)
• - změna hrubé výše rezervy na nevyřízené pojistné události (32 13 4)
• + externí a interní náklady na likvidaci pojistných událostí (32 61 5)
• + zisky z realizace finančního umístění (32 71 6)
• + nerealizované přírůstky hodnoty finančního umístění (32 23 0)
• - ztráty z realizace finančního umístění (32 72 3)
• - nerealizované úbytky hodnoty finančního umístění (32 28 0)
• - změna hrubé výše rezervy pojistného životních pojištění (32 25 0)
• - pojistné bonusy a slevy, očištěné (32 16 3)
• - změna fondu pro budoucí přidělení (část 32 29 0)
• - změny čisté výše ostatních technických rezerv, jinde neuvedené (32 16 2).

U neživotního pojištění a zajištění:

předepsané hrubé pojistné (12 11 0)

• + změna hrubé výše rezervy na pojistné jiných období (32 11 2)
• + výnosy z finančního umístění (32 42 0)
• - použití opravných položek k finančnímu umístění (32 71 5)
• - zisky z realizace finančního umístění (32 71 6)
• - výnosy z majetkových účastí (32 71 1)
• + [(celková výše hrubých technických rezerv (37 30 0) – celková čistá výše technických rezerv (37 30 1)) / celkové čistá výše technických rezerv (37 30 1)] × (výnosy z finančního umístění (32 42 0) – opravné položky k finančnímu umístění (32 71 5) – zisky z realizace finančního umístění (32 71 6) – výnosy z majetkových účastí (32 71 1))
• + ostatní technické výnosy, čisté (32 16 1)
• + ostatní výnosy (32 46 0)
• - hrubá výše pojistných plnění (32 13 1)
• - změna hrubé výše rezervy na nevyřízené pojistné události (32 13 4)
• + externí a interní náklady na likvidaci pojistných událostí (32 61 5)
• + zisky z realizace finančního umístění (32 71 6)
• - ztráty z realizace finančního umístění (32 72 3)
• - pojistné bonusy a slevy, očištěné (32 16 3)
• - změna vyrovnávací rezervy (32 15 0)
• - změny čisté výše ostatních technických rezerv, jinde neuvedené (32 16 2).

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy VI nařízení (ES) č. 295/2008 se hodnota produkce počítá takto:

výnosy z úroků a podobné výnosy (42 11 0)

• - náklady na úroky a podobné náklady (42 12 0)
• + výnosy z poplatků a provizí (42 14 0)
• + výnosy z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem (42 13 1)
• + čistý zisk nebo ztráta z finančních operací (42 20 0)
• + ostatní provozní výnosy (42 31 0).

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy VII nařízení (ES) č. 295/2008 se hodnota produkce počítá takto:

obrat (12 11 0)

• - splatné pojistné prémie (48 05 0)
• + výnosy z finančního umístění (48 01 0)
• + ostatní příjmy (48 02 2)
• + vzniklé pojistné nároky (48 02 1)
• - celkové výdaje na penze (48 03 0)
• - změna čisté výše technických rezerv (48 04 0).

Odpovídá výnosu z činnosti v oblasti nákupu a dalšího prodeje v nezměněném stavu. Počítá se z obratu, nákupu a změn stavu zásob výrobků a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

V obratu, nákupu a změnách stavu výrobků a služeb určených k prodeji jsou zahrnuty prodej, nákup a změna stavu služeb určených k prodeji třetím stranám v nezměněném stavu.

Nazývá se také hrubá obchodní marže.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV nařízení (ES) č. 295/2008 s výjimkou podniků s činností zařazenou do sekce K klasifikace NACE Rev. 2

Tyto údaje se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou součástí položek čistý obrat a suroviny a materiál v účetních závěrkách podle čtvrté účetní směrnice (78/660).

Tyto údaje se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. V metodě podle druhu nákladů jsou součástí položek výnosy a spotřeba materiálu a surovin. V metodě podle funkce nákladů jsou součástí položek výnosy a náklady na prodej.

Hrubé obchodní rozpětí závisí na těchto položkách:

obrat z obchodních činností (nákup a prodej) (18 16 0)

• - nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 12 0)
• +/- změna stavu zásob zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 21 1)

• hrubé obchodní rozpětí je součástí položky hodnota produkce (12 12 0).

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV nařízení (ES) č. 295/2008 s výjimkou podniků s činností zařazenou do sekce K klasifikace NACE Rev. 2 přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele je hrubý výnos z provozní činnosti po očištění o provozní dotace a nepřímé daně.

Lze ji vypočítat z obratu, plus aktivovaná produkce, plus ostatní provozní výnosy (včetně provozních dotací), plus nebo minus změna stavu zásob, minus nákup zboží a služeb, minus ostatní daně z výrobků, které mají vazbu na obrat, ale nejsou odpočitatelné, minus cla a daně, které mají vazbu na výrobu. Cla a daně, které mají vazbu na výrobu, jsou povinné nevratné platby v penězích nebo naturální dávky, které vybírají orgány vlád členských států nebo orgány Evropské unie z výroby a dovozu výrobků a služeb, zaměstnávání pracovní síly, vlastnictví nebo používání pozemků, budov a jiných aktiv používaných pro výrobu, a to bez ohledu na objem nebo hodnotu vyrobených nebo prodaných výrobků a služeb. Nebo ji lze vypočítat z hrubého provozního přebytku plus osobní náklady.

Výnosy a náklady zařazené jako finanční v účetních závěrkách podle čtvrté účetní směrnice (78/660) se do přidané hodnoty nezapočítávají. Výnosy a náklady zařazené jako výnos z úroků, výnos z dividend, kurzový přínos vznikající z přijatých půjček v cizí měně ve vztahu k úrokovým nákladům, zisky z umoření a zániku závazků nebo finanční náklady podle nařízení Komise (ES) č. 1725/2003 se do přidané hodnoty nezahrnují.

Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele se počítá jako „hrubá“, jelikož opravné položky (jako jsou odpisy a ztráty ze snížení hodnoty) se neodečítají.

Pro statistiky činností obsažených ve skupinách 65.1 a 65.2 klasifikace NACE Rev. 2 se přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele vymezuje jako hodnota produkce minus hrubá hodnota přijatých zajišťovacích služeb minus provize minus ostatní externí náklady na nákup zboží a služeb.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy VI nařízení (ES) č. 295/2008 se přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele vymezuje jako hodnota produkce minus nákup výrobků a služeb celkem.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy VII nařízení (ES) č. 295/2008 se přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele vymezuje jako hodnota produkce minus nákup výrobků a služeb celkem.

Pro podniky třídy 64.11 klasifikace NACE Rev. 2 se přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele vymezuje jako hodnota produkce minus nákup výrobků a služeb celkem.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV nařízení (ES) č. 295/2008 s výjimkou podniků s činností zařazenou do sekce K klasifikace NACE Rev. 2

Přidanou hodnotu v nákladech na výrobní činitele lze vypočítat přímo z těchto účetních položek:

• čistý obrat,

• změna stavu zásob výrobků a nedokončené výroby,

• aktivace výkonů vlastní výroby

• suroviny a materiál,

• ostatní externí náklady,

• ostatní provozní náklady,

• ostatní provozní výnosy,

• mimořádné náklady,

• mimořádné výnosy.

Přidanou hodnotu v nákladech na výrobní činitele lze vypočítat přímo z těchto účetních položek pomocí metody podle druhu nákladů:

výnosy (bez výnosů z úroků a dividend, pokud jsou zahrnuty do výnosů)

• +/- změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby
• - spotřeba materiálu a surovin
• - ostatní náklady
• + ostatní provozní výnosy.

Přidanou hodnotu v nákladech na výrobní činitele lze vypočítat přímo z těchto účetních položek pomocí metody podle funkce nákladů:

výnosy (bez výnosů z úroků a dividend, pokud jsou zahrnuty do výnosů)

• - náklady na prodej (bez nákladů na zaměstnanecké požitky, odpisů a amortizace)
• - odbytové náklady (bez nákladů na zaměstnanecké požitky)
• - správní náklady (bez nákladů na zaměstnanecké požitky)
• - ostatní náklady
• + ostatní provozní výnosy.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV nařízení (ES) č. 295/2008 s výjimkou podniků s činností zařazenou do sekce K klasifikace NACE Rev. 2

Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele je založena na těchto položkách:

obrat (12 11 0)

• +/- změna stavu zásob výrobků a služeb (13 21 0)
• + aktivovaná produkce
• + ostatní provozní výnosy
• - nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0)
• - ostatní daně z výrobků, které mají vazbu na obrat, ale nejsou odpočitatelné
• - cla a daně, které mají vazbu na výrobu.

• Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele se používá pro výpočet položky hrubý provozní přebytek (12 17 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Pro statistiky činností obsažených ve skupinách 65.1 a 65.2 klasifikace NACE Rev. 2 se přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele počítá takto:

hodnota produkce (12 12 0)

• - nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy VI nařízení (ES) č. 295/2008 se přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele počítá takto:

hodnota produkce (12 12 0)

• - nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy VII nařízení (ES) č. 295/2008 se přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele počítá takto:

hodnota produkce (12 12 0)

• - nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

Hrubý provozní přebytek je přebytek vytvořený provozními činnostmi po uhrazení vkladu práce jako výrobního činitele. Lze ho vypočítat z přidané hodnoty v nákladech na výrobní činitele minus osobní náklady. Je to zůstatek, který má jednotka k dispozici a který jí umožňuje zaplatit splátky věřitelům, zaplatit daně a později financovat veškeré své investice nebo jejich část.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV nařízení (ES) č. 295/2008 s výjimkou podniků s činností zařazenou do sekce K klasifikace NACE Rev. 2

Hrubý provozní přebytek je možné vypočítat z těchto účetních položek:

čistý obrat,

• změna stavu zásob výrobků a nedokončené výroby,

• aktivace výkonů vlastní výroby,

• suroviny a materiál,

• ostatní externí náklady,

• ostatní provozní náklady,

• ostatní provozní výnosy,

• mimořádné náklady,

• mimořádné výnosy,

• osobní náklady.

Hrubý provozní přebytek lze vypočítat přímo z těchto účetních položek pomocí metody podle druhu nákladů:

• výnosy (bez výnosů z úroků a dividend, pokud jsou zahrnuty do výnosů),

• +/-změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby,

• -spotřeba materiálu a surovin,

• -ostatní náklady,

• +ostatní provozní výnosy,

• -náklady na zaměstnanecké požitky.

Hrubý provozní přebytek lze vypočítat přímo z těchto účetních položek pomocí metody podle funkce nákladů:

• výnosy (bez výnosů z úroků a dividend, pokud jsou zahrnuty do výnosů)

• -náklady na prodej (bez odpisů a amortizace)

• -odbytové náklady (bez odpisů a amortizace)

• -správní náklady (bez odpisů a amortizace)

• -ostatní náklady (bez odpisů a amortizace)

• +ostatní provozní výnosy.

Hrubý provozní přebytek je založen na těchto položkách:

přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele (12 15 0)

• - osobní náklady (13 31 0).

Nákup výrobků a služeb zahrnuje hodnotu všech výrobků a služeb koupených během účetního období určených k dalšímu prodeji nebo pro spotřebu ve výrobním procesu, bez dlouhodobých aktiv, jejichž spotřeba se eviduje jako spotřeba dlouhodobých aktiv. Dané výrobky a služby mohou být buď znovu prodány (ve změněném nebo nezměněném stavu), zcela spotřebovány ve výrobním procesu, nebo uloženy do zásob.

Do tohoto nákupu se zahrnují suroviny a materiál, které přímo vstupují do vyráběné produkce (suroviny, polotovary, součásti), plus neaktivované drobné nástroje a zařízení. Zahrnuje se sem také hodnota pomocného materiálu (maziva, voda, obaly, materiál pro údržbu a opravy, kancelářské potřeby) a energetické produkty. Tato proměnná zahrnuje také nákup surovin a materiálu, z nichž jednotka vyrábí dlouhodobá aktiva.

Služby, za které se platilo během sledovaného období, se rovněž zahrnují, a to bez ohledu na to, zda jsou průmyslové nebo ne. V tomto údaji jsou zahrnuty platby za všechnu práci vykonanou třetími stranami pro jednotku včetně běžných oprav a údržby, montážních prací a technických studií. Částky placené za montáž dlouhodobých aktiv a hodnota aktivované produkce se nezahrnují.

Zahrnují se rovněž platby za neprůmyslové služby, jako poplatky za právní a účetnické úkony, za patenty a licence (nejsou-li tyto aktivovány), pojistné, náklady na zasedání akcionářů a představenstev, příspěvky podnikatelským a profesním sdružením, poštovní poplatky, poplatky za telefon, za elektronické spoje, za telegraf a fax, za služby nákladní a osobní dopravy, náklady na reklamu, provize (pokud nejsou zahrnuty do mezd a platů), nájemné, bankovní poplatky (vyjma plateb úroků) a platby za všechny obchodní služby poskytnuté třetími stranami. Zahrnují se služby, které jednotka přeměnila a aktivovala jako aktivovanou produkci.

Náklady zařazené jako finanční náklady nebo jako výnosy v podobě úroků a dividend se do nákupu výrobků a služeb celkem nezahrnují.

Nákup výrobků a služeb se oceňuje v kupní ceně, tj. ceně, kterou kupující skutečně platí za produkty, včetně veškerých daní z produktů minus subvence na produkty, avšak bez daní typu daně z přidané hodnoty.

Žádné další daně a cla z výrobků se tedy od ocenění nákupu zboží a služeb neodečítají. Daně z výroby se ocenění těchto nákupů netýkají.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV nařízení (ES) č. 295/2008 s výjimkou podniků s činností zařazenou do sekce K klasifikace NACE Rev. 2 se náklady zařazené v účetních závěrkách jako finanční náklady do nákupu výrobků a služeb celkem nezahrnují.

Pro statistiky činností obsažených ve skupinách 65.1 a 65.2 klasifikace NACE Rev. 2 se nákup výrobků a služeb celkem vymezuje jako hrubá hodnota přijatých zajišťovacích služeb plus celkový objem provizí, jak je uvedeno v článku 64 směrnice Rady 91/674, plus ostatní externí náklady na nákup zboží a služeb (bez osobních nákladů).

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy VI nařízení (ES) č. 295/2008 se nákup výrobků a služeb celkem vymezuje jako náklady na poplatky a provize plus ostatní správní náklady plus ostatní provozní náklady.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV nařízení (ES) č. 295/2008 s výjimkou podniků s činností zařazenou do sekce K klasifikace NACE Rev. 2

Nákup zboží a služeb lze vypočítat z těchto účetních položek:

• suroviny a materiál (před započítáním změny stavu zásob výrobků a služeb),

• ostatní externí náklady (před započítáním změny stavu zásob výrobků a služeb),

• část ostatních provozních nákladů – část zde zahrnutá se týká plateb za výrobky a služby, které nejsou zahrnuty do výše uvedených dvou položek (suroviny a materiál a ostatní externí náklady). Část, která zde není zahrnuta, se týká platby daní z výroby.

• mimořádné náklady.

Nákup výrobků a služeb lze vypočítat z těchto účetních položek pomocí metody podle druhu nákladů:

• spotřeba materiálů a surovin,

• ostatní náklady (před započítáním změny stavu zásob výrobků a služeb).

Nákup výrobků a služeb lze vypočítat z těchto účetních položek pomocí metody podle funkce nákladů:

• náklady na prodej (před započítáním změny stavu zásob výrobků a služeb a bez nákladů na zaměstnanecké požitky, odpisů a amortizace),

• odbytové náklady (dosažené v průběhu účetního období a bez nákladů na zaměstnanecké požitky, odpisů a amortizace),

• správní náklady (dosažené v průběhu účetního období a bez nákladů na zaměstnanecké požitky, odpisů a amortizace),

• ostatní náklady.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV nařízení (ES) č. 295/2008 s výjimkou podniků s činností zařazenou do sekce K klasifikace NACE Rev. 2 se nákup výrobků a služeb celkem používá pro výpočet přidané hodnoty v nákladech na výrobní činitele (12 15 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Řada položek zahrnutých do nákupu výrobků a služeb celkem se vede odděleně:

• nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 12 0),

• platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur (13 13 1),

• platby za dlouhodobý nájem a operativní leasing výrobků (13 41 1),

• nákup energetických produktů (20 11 0).

Pro statistiky činností obsažených ve skupinách 65.1 a 65.2 klasifikace NACE Rev. 2 se nákup výrobků a služeb celkem počítá takto:

U životního pojištění:

zůstatková částka zajištění (32 18 0)

• + [(celkové hrubé technické rezervy (37 30 0) – celkové technické rezervy, očištěné (37 30 1)) / celkové technické rezervy, očištěné (37 30 1)] × (výnosy z finančního umístění (32 22 0) – použití opravných položek k finančnímu umístění (32 71 5) – zisky z realizace finančního umístění (32 71 6) – výnosy z majetkových účastí (32 71 1))
• + poplatky a provize (32 61 1)
• + externí náklady na nákup zboží a služeb (32 61 4).

U neživotního pojištění a zajištění:

zůstatková částka zajištění (32 18 0)

• + [(celkové hrubé technické rezervy (37 30 0) – celkové technické rezervy, očištěné (37 30 1)) / celkové technické rezervy, očištěné (37 30 1)] × (výnosy z finančního umístění (32 42 0) – použití opravných položek k finančnímu umístění (32 71 5) – zisky z realizace finančního umístění (32 71 6) – výnosy z majetkových účastí (32 71 1))
• + poplatky a provize (32 61 1)
• + externí náklady na nákup zboží a služeb (32 61 4).

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy VI nařízení (ES) č. 295/2008 se nákup výrobků a služeb celkem počítá takto:

náklady na poplatky a provize (42 15 0)

• + ostatní správní náklady (42 32 2)
• + ostatní provozní náklady (42 33 0).

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy VII nařízení (ES) č. 295/2008 se proměnná nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0) používá při výpočtu proměnné celkové provozní výdaje (48 06 0).

Nákup zboží a služeb určených k prodeji je nákup za účelem prodeje třetím stranám v nezměněném stavu. Zahrnuje také nákup služeb prostřednictvím společností fakturujících služby, tj. společností, jejichž obrat se neskládá jenom z poplatků za služby samotné agentury účtovaných za transakci se službami (jako v případě realitních kanceláří), nýbrž i ze skutečné částky zahrnuté do transakce se službami, například nákup dopravy cestovními agenturami. Hodnota zboží a služeb, které se prodávají třetím stranám na základě provize, se vylučuje, protože toto zboží agentura přijímající provizi ani nenakupuje, ani neprodává.

Odkaz na služby určené k dalšímu prodeji tady znamená, že takové služby jsou produkcí pocházející z činností v oblasti služeb, práva používat předem stanovené služby nebo fyzická podpora služeb. Nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu se oceňuje v nákupní ceně bez odpočitatelné DPH a ostatních odpočitatelných daní přímo spojených s obratem. Žádné další daně a cla z výrobků se tedy od ocenění nákupu zboží a služeb neodečítají.

Daně z výroby se ocenění těchto nákupů netýkají.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV nařízení (ES) č. 295/2008 s výjimkou podniků s činností zařazenou do sekce K klasifikace NACE Rev. 2

Nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí těchto položek:

• suroviny a materiál,

• ostatní externí náklady,

• ostatní provozní náklady.

Nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí těchto účetních položek pomocí metody podle druhu nákladů:

• spotřeba materiálu a surovin (před započítáním změny stavu zásob výrobků a služeb),

• ostatní náklady.

Nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Je součástí těchto účetních položek pomocí metody podle funkce nákladů:

• náklady na prodej (před započítáním změny stavu zásob výrobků a služeb a bez nákladů na zaměstnanecké požitky, odpisů a amortizace),

• ostatní náklady.

Jde o součást položky nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0)

• Nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu se používá pro výpočet položek hrubé obchodní rozpětí (12 13 0) a hodnota produkce (12 12 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

V tomto údaji jsou zahrnuty platby zprostředkovatelským agenturám a podobným organizacím, které dodávají pracovníky do podniků zákazníků na dobu určitou za účelem doplnění nebo dočasného nahrazení zaměstnanců zákazníka, kdy poskytované osoby jsou zaměstnanci jednotky poskytující služby dočasné výpomoci. Tyto agentury a organizace však nezajišťují přímý dohled nad svými zaměstnanci na pracovištích zákazníků. Zahrnují se jenom platby za nájem pracovních sil bez vazby na poskytnutí konkrétní průmyslové nebo jiné neprůmyslové služby.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 příloh I až IV nařízení (ES) č. 295/2008 s výjimkou podniků s činností zařazenou do sekce K klasifikace NACE Rev. 2

Platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou částí položek ostatní externí náklady a ostatní provozní náklady.

Platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou součástí položky ostatní náklady nebo položky spotřeba materiálu a surovin (v některých případech, pokud se zaměstnanci najatí od zprostředkovatelských agentur působí v oblasti výrobních činností) pomocí metody podle druhu nákladů.

Platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou součástí položek náklady na prodej, odbytové náklady, správní náklady a/nebo ostatní náklady pomocí metody podle funkce nákladů.

Pro statistiky činností obsažených ve skupinách 65.1 a 65.2 klasifikace NACE Rev. 2

Platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně, jak je uvedeno v čl. 34 položce III 16 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro statistiky činností úvěrových institucí zahrnutých do tříd 64.19 a 64.92 klasifikace NACE Rev. 2

Platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur se v ostatních správních nákladech neuvádějí odděleně podle čl. 27 položky 8 b) a čl. 28 položky A 4 b) směrnice 86/635/EHS.

Jde o součást položky nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

Změna stavu zásob (kladná nebo záporná) je rozdíl mezi hodnotou stavu zásob na konci a začátku sledovaného období. Lze ji měřit hodnotou přírůstků zásob, minus hodnota úbytků zásob a hodnota opakovaných mank a škod na zásobách. Zásoby se evidují v kupních cenách bez DPH, nakupují-li se od jiné jednotky; jinak se oceňují ve výrobních nákladech.

Stavy zásob (a změnu stavu zásob) lze členit takto:

• stav zásob hotových výrobků,

• stav zásob nedokončené výroby,

• stav zásob zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu,

• stav zásob materiálu a surovin.

Zahrnují se stavy zásob hotových výrobků nebo nedokončených výrobků, které jednotka vyrobila a ještě neprodala. Tyto výrobky zahrnují nedokončenou výrobu, která patří jednotce, i když jsou dané výrobky v držení třetí strany. Výrobky, které patří třetí straně a jsou v držení jednotky, se vylučují.

Zahrnují se stavy zásob zboží a služeb určených výhradně k prodeji v nezměněném stavu. Zásoby výrobků a služeb, které se poskytují třetím stranám na základě provize, se neuvádějí. Obchodní zboží skladované v podnicích služeb může zahrnovat výrobky (průmyslová zařízení v případě smluv o dodávkách na klíč nebo budovy v případě investičního podnikání ve stavebnictví atd.), jakož i služby (právo používat prostory na reklamu, doprava, ubytování atd.).

Vedou-li se služby ve stavu zásob, rozumí se těmito službami produkce činností v oblasti služeb, práva používat předem stanovené služby nebo fyzické podpory služeb.

Zahrnují se také stavy zásob surovin a pomocného materiálu, polotovarů, komponentů, energie, neaktivovaných drobných nástrojů a služeb, které patří jednotce.

Změny stavu zásob výrobků a služeb lze vypočítat z těchto položek:

změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby,

součást položky suroviny a materiál,

součást položky ostatní externí náklady,

součást položky ostatní provozní náklady.

Změny stavu zásob výrobků a služeb lze vypočítat z těchto položek výsledovky podle druhu nákladů:

změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby,

součást spotřeby materiálu a surovin,

součást ostatních nákladů.

Změny stavu zásob výrobků a služeb lze vypočítat z těchto položek výsledovky podle funkce nákladů:

součást nákladů na prodej,

součást odbytových nákladů,

součást správních nákladů,

součást ostatních nákladů.

• Změna stavu zásob výrobků a služeb se používá pro výpočet položky přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele (12 15 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

• Změnu stavu zásob výrobků a služeb lze rozdělit podle druhu zásob na tyto položky: i) změna stavu zásob zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu (13 21 1), ii) změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby vyrobených jednotkou (13 21 3) a iii) změna stavu zásob materiálu a surovin.

Touto proměnnou se rozumí změna stavu zásob v kupních cenách bez DPH mezi koncem a začátkem sledovaného období. Změnu stavu zásob lze měřit v hodnotě přírůstků zásob obchodního zboží minus hodnota úbytků zásob a hodnota opakovaných mank a škod na zásobách.

Do těchto zásob se zahrnují výrobky a služby určené výhradně k prodeji v nezměněném stavu. Zásoby výrobků a služeb, které se poskytují třetím stranám na základě provize, se neuvádějí.

Obchodní zboží skladované v podnicích služeb může zahrnovat výrobky (průmyslová zařízení v případě smluv o dodávkách na klíč nebo budovy v případě investičního podnikání ve stavebnictví atd.), jakož i služby (právo používat prostory na reklamu, doprava, ubytování atd.).

Vedou-li se služby ve stavu zásob, rozumí se těmito službami produkce činností v oblasti služeb, práva používat předem stanovené služby nebo fyzické podpory služeb.

Změna stavu zásob zboží určeného k prodeji v nezměněném stavu se v účetních závěrkách neuvádí odděleně. Tyto zásoby jsou součástí položek suroviny a materiál, ostatní externí náklady a ostatní provozní náklady.

Změny stavu zásob zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou součástí položky spotřeba materiálu a surovin a položky ostatní náklady ve výsledovce podle druhu nákladů.

Změny stavu zásob zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou součástí položky náklady na prodej a položky ostatní náklady ve výsledovce podle funkce nákladů.

• Změna stavu zásob zboží určeného k prodeji v nezměněném stavu se používá při výpočtu položek hrubé obchodní rozpětí (12 13 0) a hodnota produkce (12 12 0) a ostatních souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

• Jde o součást položky změna stavu zásob výrobků a služeb (13 21 0).

Touto proměnnou se rozumí změna hodnoty stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby, které jednotka vyrobila a ještě neprodala, mezi prvním a posledním dnem sledovaného období.

Tyto výrobky zahrnují nedokončenou výrobu, která patří jednotce, i když jsou dané výrobky v držení třetí strany. Výrobky, které patří třetí straně a jsou v držení jednotky, se vylučují.

Stavy zásob se oceňují ve výrobních nákladech a oceňují se před úpravami hodnoty (např. odpisy).

Změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby se vede v účetních závěrkách pod položkou změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby.

Změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby se vede ve výsledovce podle druhu nákladů pod položkou změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby.

Změny stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby jsou součástí položky náklady na prodej ve výsledovce podle funkce nákladů.

• Změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby vyrobených jednotkou se používá při výpočtu položky hodnota produkce (12 12 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

• Jde o součást položky změna stavu zásob výrobků a služeb (13 21 0).

Osobními náklady se rozumí celková peněžní nebo naturální odměna vyplácená zaměstnavatelem zaměstnancům (stálým zaměstnancům a zaměstnancům na dobu určitou, jakož i domáckým pracovníkům) za práci vykonanou během sledovaného období. Osobní náklady také zahrnují daně a příspěvky na sociální zabezpečení týkající se zaměstnanců a srážené přímo zaměstnavatelem, a též povinné a dobrovolné sociální příspěvky placené zaměstnavatelem.

Osobní náklady se skládají z těchto položek:

• mzdy a platy,

• náklady zaměstnavatelů na sociální zabezpečení.

Zahrnují se všechny odměny vyplacené během sledovaného období bez ohledu na to, zda se vyplácejí na základě pracovní doby, produkce nebo úkolové práce nebo zda se vyplácejí pravidelně nebo ne. Zahrnují se všechny prémie, příplatky na pracoviště a výkon, mimořádné odměny, třináctý plat (a podobné pevné odměny), platby zaměstnancům, které souvisejí s propuštěním, ubytováním, dopravou, životními náklady a rodinnými přídavky, provizemi, tantiémami, prací přes čas, noční prací atd., jakož i daně, příspěvky na sociální zabezpečení a jiné částky týkající se zaměstnanců a srážené přímo ze mzdy zaměstnavatelem.

Rovněž se zahrnují náklady na sociální zabezpečení vznikající zaměstnavateli. Skládají se z příspěvků zaměstnavatele do programů sociálního zabezpečení, které jsou určeny pro programy penzijního zabezpečení, zabezpečení v nemoci, mateřství, invaliditě, nezaměstnanosti, zabezpečení při pracovních úrazech a nemocích z povolání, programy týkající se rodinných přídavků apod. Tyto náklady se zahrnují bez ohledu na to, zda na ně existuje nárok podle zákona, podle kolektivní smlouvy, nebo jsou smluvní nebo dobrovolné povahy.

Platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur se do osobních nákladů nezahrnují.

Osobní náklady je možné vypočítat přímo z těchto účetních položek:

• osobní náklady, což je součet položek mzdy a platy a náklady na sociální zabezpečení.

Osobní náklady lze vypočítat přímo z účetní položky náklady na zaměstnanecké požitky ve výsledovce podle druhu nákladů.

Náklady na zaměstnanecké požitky se zveřejňují navíc ve výsledovce podle funkce nákladů.

Osobní náklady odpovídají těmto položkám:

mzdy a platy (13 32 0)

• + náklady na sociální zabezpečení (13 33 0).

Osobní náklady se používají při výpočtu položky hrubý provozní přebytek (12 17 0) a jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Mzdami a platy se rozumí celková peněžní nebo naturální odměna vyplácená všem osobám uvedeným na výplatní listině (včetně domáckých pracovníků) za práci vykonanou během účetního období bez ohledu na to, zda se vyplácí na základě pracovní doby, produkce nebo úkolové práce a zda se vyplácí pravidelně nebo ne.

Mzdy a platy zahrnují hodnoty všech sociálních příspěvků, daní z příjmu atd. splatných zaměstnanci, i když jsou ve skutečnosti zadržovány zaměstnavatelem a vypláceny jménem zaměstnance přímo do systému sociálního zabezpečení, správcům daně apod. Mzdy a platy nezahrnují sociální příspěvky splatné zaměstnavatelem.

Mzdy a platy zahrnují: všechny příplatky, prémie, odměny, třinácté platy, odměny při odchodu ze zaměstnání, příspěvky na ubytování, dopravu, životní náklady a rodinné přídavky, spropitné, provize, platby za přítomnost ve službě atd. přijaté zaměstnanci, stejně jako daně, příspěvky na sociální zabezpečení a další částky splatné zaměstnanci a sražené u zdroje zaměstnavatelem. Mzdy a platy, které zaměstnavatel nadále platí v případě nemoci, pracovního úrazu, mateřské dovolené nebo pracovní doby zkrácené zaměstnavatelem, lze vést v této položce nebo v položce náklady na sociální zabezpečení podle účetních postupů jednotky.

Platby za zaměstnance najaté od zprostředkovatelských agentur se do mezd a platů nezahrnují.

Mzdy a platy se v účetních závěrkách uvádějí jako položka mzdy a platy.

Mzdy a platy jsou součástí položky náklady na zaměstnanecké požitky ve výsledovce podle druhu nákladů.

Mzdy a platy jsou součástí položky náklady na zaměstnanecké požitky zveřejněné navíc ve výsledovce podle funkce nákladů.

Mzdy a platy se používají při výpočtu položky osobní náklady (13 31 0).

Náklady zaměstnavatelů na sociální zabezpečení se rozumí hodnota sociálních příspěvků placených zaměstnavateli s cílem zajistit jejich zaměstnancům nárok na sociální dávky.

Náklady zaměstnavatele na sociální zabezpečení zahrnují příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení, které jsou určeny pro programy penzijního zabezpečení, zabezpečení v nemoci, mateřství, invaliditě, nezaměstnanosti, zabezpečení při pracovních úrazech a nemocích z povolání, programy týkající se rodinných přídavků apod.

Zahrnují se náklady na všechny zaměstnance včetně domáckých pracovníků a učňů.

Náklady se zahrnují za všechny programy bez ohledu na to, zda je na ně nárok podle zákona, podle kolektivní smlouvy, nebo jsou smluvní nebo dobrovolné povahy. Mzdy a platy, které zaměstnavatel nadále platí v případě nemoci, pracovního úrazu, mateřské dovolené nebo pracovní doby zkrácené zaměstnavatelem, lze vést v této položce nebo v položce mzdy a platy podle účetních postupů jednotky.

Náklady na sociální zabezpečení se v účetních závěrkách vedou jako položka náklady na sociální zabezpečení.

Náklady na sociální zabezpečení jsou součástí položky náklady na zaměstnanecké požitky ve výsledovce podle druhu nákladů.

Náklady na sociální zabezpečení jsou součástí položky náklady na zaměstnanecké požitky zveřejněné navíc ve výsledovce podle funkce nákladů.

Náklady na sociální zabezpečení se používají pro výpočet položky osobní náklady (13 31 0).

Platby za dlouhodobý nájem zahrnují všechny náklady za nájem dlouhodobých hmotných aktiv na období delší než jeden rok.

Operativní leasing zahrnuje nájmy, při nichž se v podstatě nepřevádějí veškerá rizika a výnosy spojené s právním vlastnictvím na nájemce. Při operativním leasingu získává příjemce leasingu právo používat předmět dlouhodobé spotřeby po určitou dobu, která může být dlouhá nebo krátká a nemusí být nutně stanovena předem. Když doba leasingu vyprší, poskytovatel leasingu očekává, že dostane předmět zpět ve zhruba stejném stavu, jako když ho pronajal, s výjimkou běžného opotřebení. Doba leasingu tudíž nekryje celou dobu životnosti tohoto předmětu nebo její převážnou část. Platby za operativní leasing výrobků se týkají nákladů za používání dlouhodobých hmotných aktiv, která jsou jednotce dána k dispozici prostřednictvím těchto smluv.

Pokud jsou všechna rizika a výnosy z vlastnictví převedena fakticky, třebaže ne podle práva, z poskytovatele na příjemce leasingu, jde o finanční leasing. Při finančním leasingu pokrývá doba leasingu celou dobu životnosti předmětů dlouhodobé spotřeby nebo její převážnou část. Na konci doby leasingu má často příjemce leasingu volbu koupit předmětné aktivum za nominální cenu. Poskytovatel leasingu nemusí mít žádné odborné znalosti o dotyčném předmětu. Nenabízí příjemci leasingu žádné opravy, údržbu ani výměnu. Obvykle si příjemce leasingu předmět vybere a výrobce nebo prodejce mu jej dodají přímo. Úloha poskytovatele leasingu je tedy výhradně finanční. Všechny platby týkající se finančního leasingu by měly být vyloučeny z proměnné 13 41 1. Kupní cena dotyčného výrobku by měla být zapsána do položky hrubé investice v době nabytí tohoto aktiva.

Platby za dlouhodobý nájem a operativní leasing výrobků se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou částí položek ostatní externí náklady a ostatní provozní náklady.

Platby za dlouhodobý nájem a operativní leasing výrobků se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou součástí položky ostatní náklady ve výsledovce podle druhu nákladů.

Platby za dlouhodobý nájem a operativní leasing výrobků se v účetních závěrkách neuvádějí odděleně. Jsou součástí položky ostatní náklady ve výsledovce podle funkce nákladů.

Jde o součást položky nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0)

Spadají sem investice do veškerých hmotných aktiv během sledovaného období. Zahrnují se nová a použitá hmotná aktiva koupená od třetích stran nebo nabytá na základě smlouvy o finančním leasingu (tj. právo používat předměty dlouhodobé spotřeby výměnou za platby nájemného po předem určenou a dlouhotrvající dobu) nebo vyrobená pro vlastní potřebu (tj. vlastní aktivovaná hmotná aktiva), jejichž doba životnosti je delší než jeden rok, včetně nevyráběných hmotných aktiv, jako jsou pozemky. Mez doby životnosti výrobků, které lze aktivovat, se může zvýšit účetními postupy, pokud tyto postupy vyžadují delší očekávanou dobu životnosti, než je doba životnosti daná výše uvedenou mezí jednoho roku.

Všechny investice se oceňují před použitím opravných položek (tj. jako hrubé) a před odečtením obratu z prodeje. Nakoupená aktiva se oceňují v kupních cenách, tj. zahrnují se náklady na dopravu a montáž, poplatky, daně a ostatní náklady na převod vlastnictví. Hodnota aktiva získaného na základě finančního leasingu odpovídá tržní hodnotě aktiva, pouze pokud bylo koupeno v roce nabytí. Tato hodnota je v zásadě uvedena ve smlouvě nebo ji lze odhadnout sečtením té části splátek, které kryjí kapitálové výdaje. Ta část splátek, která odpovídá platbám úroků, se má vyloučit. Vlastní aktivovaná hmotná aktiva se oceňují v nákladech výroby. Aktiva získaná restrukturalizací (jako například fúzí, převzetím, rozdělením, vyčleněním) se vylučují. Nákup drobných nástrojů, které se neaktivují, se zahrnuje do běžných výdajů.

Zahrnují se také všechny doplňky, změny, modernizace a renovace, které prodlužují dobu životnosti nebo zvyšují výrobní kapacitu dlouhodobých aktiv.

Běžné náklady na údržbu se neuvádějí a neuvádí se také hodnota dlouhodobých aktiv používaných na základě smluv o nájmu a operativním leasingu. Roční platby za aktiva, která se používají na základě finančního leasingu, by se měly vyloučit. Neuvádí se investice do nehmotných a finančních aktiv.

Finanční leasing je dále charakterizován skutečností, že všechna rizika a výnosy z vlastnictví jsou převedena fakticky, třebaže ne podle práva, z poskytovatele na příjemce leasingu. Doba leasingu pokrývá celou dobu životnosti předmětů dlouhodobé spotřeby nebo její převážnou část. Na konci doby leasingu má často příjemce leasingu volbu koupit předmětné aktivum za nominální cenu. Úloha poskytovatele leasingu je výhradně finanční.

Pokud jde o zápis investic, u nichž fakturace, dodávka a první použití aktiva a platba za ně může proběhnout v různých sledovaných obdobích, navrhuje se výhledové používání této metody:

Investice se zapisují v okamžiku převodu vlastnictví na jednotku, která má v úmyslu je používat. U aktiva nabytého na základě finančního leasingu se hodnota zapisuje v době, kdy se aktivum dodá příjemci leasingu. Aktivovaná produkce se zapisuje, když se vyrobí. Pokud jde o zápis investic uskutečněných v konkrétních etapách, měla by se každá částečná investice zapsat v sledovaném období, v němž byla uskutečněna.

V praxi toto nemusí být proveditelné a účetní zvyklosti mohou vést k tomu, že bude nutné použít této aproximace k uvedené metodě:

Investice se v rozvaze neuvádějí. V rozvaze nebo v komentáři k účetní závěrce se však zahrnují přírůstky, úbytky a převody všech dlouhodobých aktiv, jakož i úpravy jejich hodnoty.

Hmotná aktiva se vedou v účetních závěrkách v položce dlouhodobá aktiva – hmotná aktiva. Hodnota hmotných aktiv pořízených prostřednictvím finančního leasingu se ve čtvrté účetní směrnici neuvádí. Některé vnitrostátní účetní normy však dovolují tento majetek v rozvaze aktivovat.

Hmotná aktiva se vedou v účetních závěrkách v položce pozemky, budovy a zařízení. Údaje týkající se finančního leasingu musí být v účetních závěrkách zveřejněny odděleně.

Hrubé investice do hmotných aktiv obsahují:

hrubé investice do pozemků (15 12 0)

• + hrubé investice do stávajících budov a staveb (15 13 0)
• + hrubé investice do výstavby a rekonstrukce budov (15 14 0)
• + hrubé investice do strojů a zařízení (15 15 0).

Hrubé investice do hmotných aktiv mohou být větší než součet 15 12 0 + 15 13 0 + 15 14 0 + 15 15 0, jelikož existují aktiva, jako umění, lesy, sady, dobytek apod., které nelze přiřadit k žádné kategorii hmotných aktiv.

Kromě pozemků jsou v této proměnné zahrnuty podzemní přírodní zdroje, lesy a vnitrozemské vodní plochy. Pokud se pozemky kupují se stávajícími budovami a nelze-li oddělit hodnotu obou složek, zapisuje se do této položky hodnota celková, pokud se na základě odhadu zjistí, že hodnota pozemků převyšuje hodnotu stávajících budov. Když však odhad ukáže, že budovy mají vyšší hodnotu než pozemky, zapíše se celková hodnota do položky hrubé investice do stávajících budov a staveb (15 13 0). Zahrnují se sem také pozemky, jejichž hodnota je zvýšena pouhým srovnáním do roviny, položením potrubí nebo vybudováním chodníků nebo silnic. Stávající pozemky získané reorganizací (jako je fúze, převzetí, rozdělení, vyčlenění) se neuvádějí.

Investice se v rozvaze neuvádějí. V rozvaze nebo v komentáři k účetní závěrce se však zahrnují přírůstky, úbytky a převody všech dlouhodobých aktiv, jakož i úpravy jejich hodnoty.

Pozemky nejsou zvláštní položkou v seznamu hmotných aktiv zahrnutých do účetních závěrek pod položkou dlouhodobá aktiva – hmotná aktiva – pozemky a budovy. Část, která se týká budov, by se z ní měla vyloučit. Zahrnout by se měla část položek poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva, pokud se tyto týkají pozemků.

Hrubé investice do pozemků nejsou zvláštní položkou v účetních závěrkách, jsou zahrnuty do položky pozemky, budovy a zařízení.

Jde o součást položky hrubé investice do hmotných aktiv (15 11 0).

Investice zahrnují náklady na stávající budovy (které se již používaly) a stavby, které byly pořízeny během sledovaného období. Pokud se spolu se stávajícími budovami kupují také pozemky a nelze-li oddělit hodnotu obou složek, zapisuje se do této položky hodnota celková, pokud se na základě odhadu zjistí, že hodnota stávajících budov převyšuje hodnotu pozemků. Když však odhad ukáže, že pozemky mají větší hodnotu než stávající budovy, zapíše se celková hodnota do položky hrubé investice do pozemků (15 12 0). Nákupy nových budov, které nebyly nikdy použity, se neuvádějí. Stávající budovy a stavby pořízené restrukturalizací (fúzí, převzetím, rozdělením, vyčleněním) se neuvádějí.

Investice se v rozvaze neuvádějí. V rozvaze nebo v komentáři k účetní závěrce se však zahrnují přírůstky, úbytky a převody všech dlouhodobých aktiv, jakož i úpravy jejich hodnoty.

Hrubé investice do stávajících budov a staveb nejsou zvláštní položkou v seznamu hmotných aktiv zahrnutých do účetní závěrky pod položkou dlouhodobá aktiva – hmotná aktiva – pozemky a budovy. Části týkající se pozemků a staveb a rekonstrukcí budov by se z ní měly vyloučit. Zahrnout by se měla část položek poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva, pokud se tyto týkají stávajících budov a staveb.

Hrubé investice do stávajících budov a staveb nejsou zvláštní položkou v účetních závěrkách, jsou zahrnuty do položky pozemky, budovy a zařízení.

Jde o součást položky hrubé investice do hmotných aktiv (15 11 0).

Tato proměnná zahrnuje výdaje na stavby a rekonstrukce budov za sledované období. Zahrnuje nákup nových budov, které ještě nebyly použity. Také zahrnuje veškerou tvorbu, rekonstrukci, modernizaci a renovaci, které prodlužují dobu životnosti nebo zvyšují výrobní kapacitu budov.

Zahrnují se stálé instalace jako rozvody vody, ústřední topení, klimatizace, osvětlení atd. jakož i stavební výdaje související s ropnými vrty (vrtáním), provozované doly, potrubí, elektrické rozvody, plynovody, železniční tratě, přístavní zařízení, silnice, mosty, viadukty, kanalizace a jiná zlepšení pozemků. Náklady na běžnou údržbu se neuvádějí.

Investice se v rozvaze neuvádějí. V rozvaze nebo v komentáři k účetní závěrce se však zahrnují přírůstky, úbytky a převody všech dlouhodobých aktiv, jakož i úpravy jejich hodnoty.

Hrubé investice do výstavby a rekonstrukce budov nejsou zvláštní položkou v seznamu hmotných aktiv zahrnutých do účetní závěrky pod položkou dlouhodobá aktiva – hmotná aktiva – pozemky a budovy. Části týkající se pozemků a stávajících budov a staveb by se z ní měly vyloučit. Zahrnout by se měla část položek poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva, pokud se tyto týkají výstavby a rekonstrukce budov.

Hrubé investice do výstavby a rekonstrukce budov nejsou zvláštní položkou v účetních závěrkách, jsou zahrnuty do položky pozemky, budovy a zařízení.

Jde o součást položky hrubé investice do hmotných aktiv (15 11 0).

Do této proměnné patří stroje (kancelářské stroje, atd.), zvláštní vozidla používaná v podniku, jiné stroje a zařízení, všechna vozidla a čluny používané mimo podnik, tj. osobní, nákladní a jiné užitkové automobily, jakož i zvláštní vozidla všech druhů, čluny, železniční vagóny atd. pořízené během sledovaného období jako nové nebo již použité. Vylučují se stroje a zařízení pořízené prostřednictvím restrukturalizace (fúzí, převzetím, rozdělením, vyčleněním). Zahrnují se také veškerá tvorba, rekonstrukce, modernizace a renovace, které prodlužují dobu životnosti nebo zvyšují výrobní kapacitu těchto dlouhodobých aktiv. Náklady na běžnou údržbu se neuvádějí.

Investice se v rozvaze neuvádějí. V rozvaze nebo v komentáři k účetní závěrce se však zahrnují přírůstky, úbytky a převody všech dlouhodobých aktiv, jakož i úpravy jejich hodnoty.

Hrubé investice do strojů a zařízení jsou v účetních závěrkách zahrnuty do soupisu hmotných aktiv pod položkami dlouhodobá aktiva – hmotná aktiva – technická zařízení a stroje a jiná zařízení a inventář, nástroje a provozní vybavení. Zahrnout by se měla část položek poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva, pokud se tyto týkají strojů a zařízení.

Hrubé investice do strojů a zařízení nejsou zvláštní položkou v účetních závěrkách, jsou zahrnuty pod položkou pozemky, budovy a zařízení. Zahrnout by se měla část položek poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva, pokud se tyto týkají strojů a zařízení.

Jde o součást položky hrubé investice do hmotných aktiv (15 11 0).

Prodej hmotných aktiv zahrnuje hodnotu stávajících dlouhodobých hmotných aktiv prodaných třetím stranám. Prodej dlouhodobých hmotných aktiv se oceňuje ve skutečně realizovaných cenách (bez DPH), a ne v účetní hodnotě, po odečtení všech nákladů na převod vlastnictví vzniklých prodávajícímu. Neuvádějí se opravné položky a úbytky jiné než prodejem.

Prodej dlouhodobých aktiv se v rozvaze neuvádí. V rozvaze nebo v komentáři k účetní závěrce se však uvádějí přírůstky, úbytky a převody všech dlouhodobých aktiv.

Dlouhodobými hmotnými aktivy se rozumějí aktiva uvedená v účetních závěrkách pod položkou dlouhodobá aktiva – hmotná aktiva.

Dlouhodobými hmotnými aktivy se rozumějí aktiva uvedená v účetních závěrkách pod položkou pozemky, budovy a zařízení.

Investice do koncesí, patentů, licencí, obchodních známek a podobných práv se uznávají jako nehmotná aktiva tehdy a pouze tehdy, když je pravděpodobné, že budoucí ekonomické užitky, které jsou přičitatelné aktivu, poplynou do podniku, a když je možné spolehlivě vyjádřit náklady spojené s aktivem. Tento požadavek se vztahuje na nehmotná aktiva jak externě nakoupená, tak vytvořená vlastní činností.

Koncese je podnikatelská činnost vykonávaná na základě smlouvy nebo licence, spojená s určitou mírou výlučnosti při využívání této činnosti v rámci určité zeměpisné oblasti. Například sportovní stadiony nebo veřejné parky mohou mít koncesované stánky a veřejné služby, jako dodávky vody, mohou být provozovány jako koncese. Držitel koncese – koncesionář – působí jako nezávislý podnikatelský subjekt a platí buď pevný poplatek, procento z výnosů nebo zisku, nebo oboje subjektu, který je oprávněn udělovat výlučná práva k určité oblasti nebo zařízení. Koncese se může týkat převodu práva na koncesionáře používat určitou stávající infrastrukturu nezbytnou pro vykonávání podnikatelské činnosti (jako je systém dodávky vody).

Patent je majetkovým právem k průmyslovému vlastnictví, které uděluje majiteli výlučné právo využívat vynález komerčně v rámci vymezeného území a času. Patent uděluje majiteli právo mj. zabránit jiným osobám vytvořit takový vynález, využít nebo prodat ho bez povolení. Jako náhrada za výlučné právo vynález využívat se zveřejňují technické podrobnosti vynálezu. Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné.

Poskytovatel licence může udělit na základě „duševního vlastnictví“ povolení něco udělat (například kopírovat programové vybavení nebo využít patentovaný vynález) bez obavy ze žaloby za porušení práv duševního vlastnictví ze strany poskytovatele licence. Licence v rámci práva duševního vlastnictví má obvykle několik součástí, včetně lhůty, území, prodlužování platnosti a jiných omezení, které poskytovatel licence považuje za podstatné.

Ochranná známka je rozlišovací označení, které lze ztvárnit graficky. Jako nástroj hospodářské soutěže je prostředkem, kterým mohou výrobci či jiní podnikatelé přilákat a udržet si zákazníky na základě rozlišení svého zboží a služeb od zboží a služeb konkurentů.

Známka se používá k rozlišení výrobku nebo služby. Ochranná známka může být dvojrozměrná nebo trojrozměrná a může být tvořena slovy, obrázky, barvami a/nebo zvuky atd.

Investice se v rozvaze neuvádějí. V rozvaze nebo v komentáři k účetní závěrce se však zahrnují přírůstky, úbytky a převody všech dlouhodobých aktiv, jakož i úpravy jejich hodnoty.

Koncesemi, patenty, licencemi, obchodními známkami a podobnými právy se rozumějí aktiva uvedená v účetních závěrkách pod položkou dlouhodobá aktiva – nehmotná aktiva.

Koncesemi, patenty, licencemi, obchodními známkami a podobnými právy se rozumějí aktiva uvedená v účetních závěrkách pod položkou nehmotná aktiva.

Investice do nákupu programového vybavení se uznávají jako nehmotná aktiva tehdy a pouze tehdy, když je pravděpodobné, že budoucí ekonomické užitky, které jsou přičitatelné aktivu, poplynou do podniku, a když je možné spolehlivě vyjádřit náklady spojené s aktivem. Pokud nákup programového vybavení tyto podmínky nesplňuje, vykazuje se jako náklad účetního období, ve kterém vznikl, a zahrnuje se do hodnoty proměnné 13 11 0 nákup výrobků a služeb celkem.

Investice do nákupu programového vybavení zahrnují kupní cenu, včetně veškerých dovozních cel a daní, které nelze nárokovat, a veškeré náklady vzniklé v přímé souvislosti s přípravou programového vybavení k předpokládanému použití. Náklady vzniklé v přímé souvislosti zahrnují například poplatky profesním specialistům za instalaci. Veškeré obchodní slevy a rabaty se při stanovení hodnoty nákladů odečítají.

Investice se v rozvaze neuvádějí. V rozvaze nebo v komentáři k účetním závěrkám se však zahrnují tvorba, úbytky a převody všech dlouhodobých aktiv, jakož i úpravy jejich hodnoty.

Investice do nákupu programového vybavení se vedou v účetních závěrkách pod položkou dlouhodobá aktiva – nehmotná aktiva.

Investicemi do nákupu programového vybavení se rozumějí aktiva vedená v účetních závěrkách pod položkou nehmotná aktiva.

Počet zaměstnaných osob je vymezen jako v ukazateli 16 91 0. Soubor aktivních podniků s alespoň jedním zaměstnancem v jakémkoli okamžiku v t je vymezen jako v ukazateli 11 01 0.

Počet zaměstnanců je vymezen jako v ukazateli 16 91 1. Soubor aktivních podniků s alespoň jedním zaměstnancem v jakémkoli okamžiku v t je vymezen jako v ukazateli 11 01 0.

Počet zaměstnaných osob je vymezen jako v ukazateli 16 91 0. Soubor podniků, které mají prvního zaměstnance v t, je vymezen jako v ukazateli 11 02 0.

Počet zaměstnanců je vymezen jako v ukazateli 16 91 1. Soubor podniků, které mají prvního zaměstnance v t, je vymezen jako v ukazateli 11 02 0.

Počet zaměstnaných osob je vymezen jako v ukazateli 16 91 0. Soubor podniků, které od jakéhokoli okamžiku v t nemají již žádného zaměstnance, je vymezen jako v ukazateli 11 03 0.

Počet zaměstnanců je vymezen jako v ukazateli 16 91 1. Soubor podniků, které od jakéhokoli okamžiku v t nemají již žádného zaměstnance, je vymezen jako v ukazateli 11 03 0.

Počet zaměstnaných osob je vymezen jako v ukazateli 16 91 0. Soubor podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 1 až t – 5 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t, je vymezen jako v ukazatelích 11 04 1 až 11 04 5.

Počet zaměstnaných osob je vymezen jako v ukazateli 16 91 0. Soubor podniků, které měly prvního zaměstnance v jakémkoli okamžiku v t – 1 až t – 5 a měly také alespoň jednoho zaměstnance v t, je vymezen jako v ukazatelích 11 04 1 až 11 04 5.

Počet pracujících osob je definován jako celkový počet osob, které pracují v jednotce zjišťování (včetně pracujících majitelů, partnerů pravidelně pracujících v jednotce a neplacených rodinných příslušníků pravidelně pracujících v jednotce), jakož i osob, které pracují mimo jednotku, ale patří k ní a jsou jí placeni (např. obchodní zástupci, zaměstnanci realizující dodávky, týmy provádějící opravy a údržbu). Zahrnuje osoby krátkodobě nepřítomné (např. osoby na nemocenské, na placené dovolené nebo uvolněné ze zvláštních důvodů) a také osoby stávkující, ale ne osoby, které jsou nepřítomny na dobu neurčitou. Zahrnují se také osoby pracující na částečný pracovní úvazek, které jsou pokládány za osoby pracující na částečný pracovní úvazek podle zákonů dané země, jakož i sezónní zaměstnanci, učni a domáčtí pracovníci, kteří jsou na výplatní listině jednotky.

Do počtu pracujících osob se nezahrnují pracovní síly poskytnuté jednotce jinými podniky, osoby provádějící opravy a údržbu ve statistické jednotce jménem jiných podniků, jakož i osoby vykonávající povinnou vojenskou službu.

Neplacenými rodinnými příslušníky jsou osoby, které žijí společně s majitelem jednotky a pravidelně pro jednotku pracují, ale nemají smlouvu o poskytování služeb ani nedostávají za vykonanou práci pevnou finanční odměnu. Jejich počet se omezuje na osoby, které nemají hlavní zaměstnání v jiné jednotce a nejsou tedy na výplatní listině této jiné jednotky.

Počet pracujících osob je počtem osob a zjišťuje se jako roční průměr na základě údajů přinejmenším za každé čtvrtletí roku s výjimkou statistik činností vymezených v oddíle 3 příloh V, VI a VII nařízení (ES) č. 295/2008, u kterých lze výpočet provést na základě údajů s nižší četností.

Počet pracujících osob se zapisuje do komentáře k účetní závěrce (čl. 43 odst. 9).

Počet pracujících osob lze rozdělit na počet zaměstnanců (16 13 0) a počet neplacených pracujících osob (16 12 0).

Počet pracujících osob (viz proměnná 16 11 0) se člení podle kategorie úvěrových institucí takto: licencované banky, specializované úvěrové instituce, ostatní úvěrové instituce. Toto členění umožňuje přiřadit kategorie úvěrových institucí příslušným třídám klasifikace NACE Rev. 2.

Počet pracujících osob v členění podle kategorie úvěrových institucí je dalším členěním proměnné počet pracujících osob (16 11 0).

Počet pracujících osob (viz proměnná 16 11 0) ženského pohlaví.

Počet pracujících žen je součástí proměnné počet pracujících osob (16 11 0).

Počet neplacených pracujících osob je vymezen jako počet osob, které pracují v jednotce zjišťování a které nepřijímají odměnu za práci ve formě mezd, platů, honorářů, odměn, plateb za úkolovou práci nebo náhrad v naturáliích (neplacení rodinní příslušníci, pracující majitelé, kteří nepřijímají odměnu za práci ve formě mezd, platů atd.).

Počet neplacených pracujících osob (16 12 0) se vypočítá jako rozdíl mezi počtem pracujících osob (16 11 0) a počtem zaměstnanců (16 13 0).

Počet zaměstnanců je definován jako počet osob, které pracují pro zaměstnavatele a které mají smlouvu o pracovním poměru a přijímají odměnu za práci ve formě mezd, platů, honorářů, odměn, plateb za úkolovou práci nebo náhrad v naturáliích. (Měly by být zahrnuty všechny osoby, za které jsou platby zaúčtované ve výsledovce podniku pod položkou osobní náklady, i když v některých případech neexistuje smlouva o pracovním poměru.)

Vztah zaměstnavatele a zaměstnance existuje, pokud existuje dohoda, která může mít formální nebo neformální podobu, mezi podnikem a určitou osobou, kterou obě strany zpravidla uzavírají dobrovolně a podle níž daná osoba pracuje pro podnik za odměnu v hotovosti nebo v naturáliích.

Zaměstnanec se považuje za manuálního nebo duševního pracovníka konkrétní jednotky, pokud od jednotky dostává mzdu nebo plat bez ohledu na to, kde se práce provádí (uvnitř výrobní jednotky nebo mimo ni). Pracovník vyslaný z agentury zprostředkující pracovníky na přechodnou dobu se považuje za zaměstnance této agentury a nikoliv za zaměstnance jednotky (zákazníka), ve které pracuje.

Za zaměstnance se zejména považují:

• placení pracující majitelé,

• studenti přispívající na základě formálního závazku k výrobnímu procesu jednotky za odměnu a/nebo za poskytnutí vzdělávacích služeb,

• zaměstnanci pracující na základě smlouvy v rámci opatření na podporu náboru nezaměstnaných osob,

• domáčtí pracovníci, pokud existuje výslovná dohoda, že se domácký pracovník odměňuje podle vykonané práce a je na výplatní listině jednotky.

Počet zaměstnanců zahrnuje zaměstnance pracující na částečný pracovní úvazek, sezónní zaměstnance, stávkující osoby nebo osoby na krátkodobé dovolené, osoby na dlouhodobé dovolené se však neuvádějí.

V počtu zaměstnanců se neuvádějí dobrovolní pracovníci.

Počet zaměstnanců se počítá stejným způsobem jako počet pracujících osob, jde o počet osob a zjišťuje se jako roční průměr na základě údajů přinejmenším za každé čtvrtletí roku s výjimkou statistik činností vymezených v příloze VI oddíle 3 nařízení (ES) č. 295/2008, u kterých lze výpočet provést na základě údajů s nižší četností.

Jde o součást proměnné počet pracujících osob (16 11 0).

Počet zaměstnanců (viz proměnná 16 13 0) ženského pohlaví.

Počet zaměstnankyň je součástí proměnné počet zaměstnanců (16 13 0).

Počet zaměstnanců po přepočtu na ekvivalent plného pracovního úvazku (FTE).

Údaje o počtu zaměstnanců pracujících kratší pracovní dobu, než je standardní pracovní doba zaměstnance pracujícího celý rok na plný pracovní úvazek, by se měly přepočítávat na ekvivalenty plného pracovního úvazku, a to ve vztahu k pracovní době zaměstnance jednotky pracujícího celý rok na plný pracovní úvazek. Je to podíl celkového počtu odpracovaných hodin a průměrného ročního počtu odpracovaných hodin v zaměstnání na plný úvazek na ekonomickém území. Jelikož se délka plné pracovní doby placené práce během času mění a odlišuje se mezi odvětvími, musí se používat metody, které stanoví průměrnou proporci a průměrný počet hodin pro zaměstnání s menším počtem hodin, než je plný pracovní úvazek zaměstnání, v každé skupině zaměstnání. Jako první se musí odhadnout obvyklá týdenní plná pracovní doba v každé skupině zaměstnání. Jestliže je to možné, lze definovat skupinu zaměstnání v rámci odvětví podle pohlaví a (nebo) druhu práce lidí. Pro stanovení takových ukazatelů tvoří vhodné kritérium hodiny smluvně dohodnuté pro zaměstnání zaměstnance. Ekvivalent plné délky pracovní doby se vypočítává odděleně za každou skupinu zaměstnání a potom se sčítá.

Do této kategorie se zahrnují osoby pracující po dobu kratší než standardní pracovní den, kratší než standardní počet pracovních dnů v týdnu nebo po dobu kratší než standardních počet týdnů nebo měsíců v roce. Přepočet by se měl provádět na základě počtu odpracovaných hodin, dnů, týdnů nebo měsíců.

Počet hodin odpracovaných zaměstnanci (16 15 0) lze použít při přepočtu počtu zaměstnanců (16 13 0) na ekvivalent plného pracovního úvazku.

Celkovým počtem hodin odpracovaných zaměstnanci se rozumí souhrnný počet hodin skutečně odpracovaných během sledovaného období pro produkci jednotky zjišťování.

Tato proměnná nezahrnuje hodiny, které jsou placené, ale nejsou skutečně odpracované, jako jsou každoroční dovolená, volné dny a nemocenská. Nezahrnuje ani přestávky na jídlo a dobu dojíždění do zaměstnání a ze zaměstnání.

Zahrnuty jsou hodiny skutečně odpracované během běžné pracovní doby; přesčasová práce; doba strávená na pracovišti například při přípravě práce a doba odpovídající krátkým přestávkám na odpočinek na pracovišti.

Není-li znám přesný počet skutečně odpracovaných hodin, lze jej odhadnout na základě teoretického počtu pracovních hodin a průměrné míry absencí (nemoc, mateřství atd.).

Počet hodin odpracovaných zaměstnanci lze použít při přepočtu počtu zaměstnanců (16 13 0) na přepočtený počet zaměstnanců (16 14 0).

Počet pracujících osob je vymezen jako celkový počet osob, které pracují v jednotce zjišťování (včetně pracujících majitelů, partnerů pravidelně pracujících v jednotce a neplacených rodinných příslušníků), jakož i osob, které pracují mimo jednotku, ale patří k ní a jsou jí placeni (např. obchodní zástupci, zaměstnanci realizující dodávky, týmy provádějící opravy a údržbu). Zahrnuje osoby krátkodobě nepřítomné (např. osoby na nemocenské, na placené dovolené nebo uvolněné ze zvláštních důvodů) a také osoby stávkující, ale ne osoby, které jsou nepřítomny na dobu neurčitou. Zahrnují se také osoby pracující na částečný pracovní úvazek, které jsou pokládány za osoby pracující na částečný pracovní úvazek podle zákonů dané země, jakož i sezónní zaměstnanci, učni a domáčtí pracovníci, kteří jsou na výplatní listině jednotky.

Do počtu pracujících osob se nezahrnují pracovní síly poskytnuté jednotce jinými podniky, osoby provádějící opravy a údržbu ve statistické jednotce jménem jiných podniků, jakož i osoby vykonávající povinnou vojenskou službu.

Neplacenými rodinnými příslušníky jsou osoby, které žijí společně s majitelem jednotky a pravidelně pro jednotku pracují, ale nemají smlouvu o poskytování služeb ani nedostávají za vykonanou práci pevnou finanční odměnu. Jejich počet se omezuje na osoby, které nemají hlavní zaměstnání v jiné jednotce a nejsou tedy na výplatní listině této jiné jednotky.

Počet zaměstnanců je vymezen jako počet osob, které pracují pro zaměstnavatele a které mají smlouvu o pracovním poměru a přijímají odměnu za práci ve formě mezd, platů, honorářů, odměn, plateb za úkolovou práci nebo náhrad v naturáliích.

Vztah zaměstnavatele a zaměstnance existuje, pokud existuje dohoda, která může mít formální nebo neformální podobu, mezi podnikem a určitou osobou, kterou obě strany zpravidla uzavírají dobrovolně a podle níž daná osoba pracuje pro podnik za odměnu v hotovosti nebo v naturáliích.

Zaměstnanec se považuje za manuálního nebo duševního pracovníka konkrétní jednotky, pokud od jednotky dostává mzdu nebo plat bez ohledu na to, kde se práce provádí (uvnitř výrobní jednotky nebo mimo ni). Pracovník vyslaný z agentury zprostředkující pracovníky na přechodnou dobu se považuje za zaměstnance této agentury a nikoliv za zaměstnance jednotky (zákazníka), ve které pracuje.

Za zaměstnance se zejména považují:

• placení pracující majitelé,

• studenti přispívající na základě formálního závazku k výrobnímu procesu jednotky za odměnu a/nebo za poskytnutí vzdělávacích služeb,

• zaměstnanci pracující na základě smlouvy v rámci opatření na podporu náboru nezaměstnaných osob,

• domáčtí pracovníci, pokud existuje výslovná dohoda, že se domácký pracovník odměňuje podle vykonané práce a je na výplatní listině jednotky.

Počet zaměstnanců zahrnuje zaměstnance pracující na částečný pracovní úvazek, sezónní zaměstnance, stávkující osoby nebo osoby na krátkodobé dovolené, osoby na dlouhodobé dovolené se však neuvádějí.

V počtu zaměstnanců se neuvádějí dobrovolní pracovníci.

Počet zaměstnanců se počítá stejně jako počet pracujících osob, tj. jako počet pracovních míst, a zjišťuje se jako roční průměr.

Počet osob pracujících je vymezen jako v ukazateli 16 91 0. Soubor podniků nově vzniklých je vymezen jako v ukazateli 11 92 0.

Počet zaměstnanců je vymezen jako v ukazateli 16 91 1. Soubor podniků nově vzniklých je vymezen jako v ukazateli 11 92 0.

Počet osob pracujících je vymezen jako v ukazateli 16 91 0. Soubor podniků zaniklých je vymezen jako v ukazateli 11 93 0.

Počet zaměstnanců je vymezen jako v ukazateli 16 91 1. Soubor podniků zaniklých je vymezen jako v ukazateli 11 93 0.

Počet osob pracujících je vymezen jako v ukazateli 16 91 0. Soubor podniků nově vzniklých je vymezen jako v ukazateli 11 92 0. Přežití je vymezeno jako v ukazatelích 11 94 1 až 11 94 5.

Počet osob pracujících je vymezen jako v ukazateli 16 91 0. Soubor podniků nově vzniklých je vymezen jako v ukazateli 11 92 0. Přežití je vymezeno jako v ukazatelích 11 94 1 až 11 94 5.

Počet zaměstnanců je vymezen jako v ukazateli 16 91 1. Soubor rychle rostoucích podniků podle zaměstnanosti je vymezen jako v ukazateli 11 96 0.

V této proměnné se uvádí celkový počet vlastních nebo pronajatých maloobchodních prodejen provozovaných podnikem. Prodejny jsou vymezeny jako stálá prodejní místa, kam přicházejí zákazníci nakupovat. Maloobchodní prodejny se zařazují do skupin 47.1 až 47.7 klasifikace NACE Rev. 2.

Jde o součást proměnné počet místních jednotek (11 21 0).

Prodejní plochou se rozumí odhadnutá velikost povrchové plochy (v m²) části provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj.:

• celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností,

• plocha zabraná prodejními pulty a výklady,

• plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači.

Do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.

Jde o součást obratu z činností zařazených do sekcí A až F klasifikace NACE Rev. 2.

Neuvádí se však obrat z prodeje zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

Obrat ze zemědělství, lesního hospodářství, rybolovu a průmyslových činností se v účetních závěrkách neuvádí odděleně.

Je součástí položky čistý obrat.

Je součástí položky výnosy.

Jde o součást položky obrat (12 11 0)

Tato proměnná obsahuje část obratu pocházející z hlavní činnosti jednotky. Hlavní činnost jednotky se určuje podle pravidel stanovených v nařízení Rady č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách.

Zahrnuje se zde obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu. Neuvádí se však obrat z prodeje zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

Obrat z hlavní činnosti na úrovni třímístného číselného kódu klasifikace NACE Rev. 2 se v účetních závěrkách neuvádí odděleně.

Je součástí položky čistý obrat.

Je součástí položky výnosy.

Jde o součást proměnné obrat (12 11 0).

Jde o součást obratu z činností zařazených do sekcí B až F klasifikace NACE Rev. 2.

Zahrnuje se zde obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu. Neuvádí se však obrat z prodeje zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

Obrat z průmyslových činností se v účetních závěrkách neuvádí odděleně.

Je součástí položky čistý obrat.

Je součástí položky výnosy.

Jde o součást proměnné obrat (12 11 0).

Jde o součást proměnné obrat ze zemědělství, lesního hospodářství, rybolovu a průmyslových činností (18 10 0).

Jde o součást obratu z činností zařazených do sekcí B až E klasifikace NACE Rev. 2.

Zahrnuje se zde obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu. Neuvádí se však obrat z prodeje zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

Obrat z průmyslových činností bez stavebnictví se v účetních závěrkách neuvádí odděleně.

Je součástí položky čistý obrat.

Je součástí položky výnosy.

Jde o součást proměnné obrat (12 11 0).

Jde o součást proměnné obrat ze zemědělství, lesního hospodářství, rybolovu a průmyslových činností (18 10 0).

Jde o součást proměnné obrat z průmyslových činností (18 12 0).

Jde o součást obratu z činností zařazených v sekci F klasifikace NACE Rev. 2.

Zahrnuje se zde obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu. Neuvádí se však obrat z prodeje zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

Obrat ze stavebních činností se v účetních závěrkách neuvádí odděleně.

Je součástí položky čistý obrat.

Je součástí položky výnosy.

Jde o součást proměnné obrat (12 11 0).

Jde o součást proměnné obrat ze zemědělství, lesního hospodářství, rybolovu a průmyslových činností (18 10 0).

Jde o součást proměnné obrat z průmyslových činností (18 12 0).

Jde o výnosy ze všech poskytovaných služeb (bankovní a pojišťovací služby, služby pro podniky a osobní služby).

Jedná se obrat z činností v oblasti služeb, které pocházejí z hlavní nebo vedlejší činnosti; některé činnosti v oblasti služeb provádějí průmyslové jednotky. Tyto činnosti se zařazují do sekce H až N a P až S, jakož i do skupin údržby a oprav 45.2 a 45.4 sekce G klasifikace NACE Rev. 2.

Obrat z činností v oblasti služeb se v účetních závěrkách neuvádí odděleně.

Je součástí položky čistý obrat.

Je součástí položky výnosy.

Jde o součást proměnné obrat (12 11 0).

Jde o součást obratu z obchodních (nákup a prodej) a zprostředkovatelských činností jednotky. Odpovídá prodeji zboží koupeného jednotkou jejím jménem a na její účet a dále prodaného v nezměněném stavu nebo po přeznačení a přebalení, jak je obvyklou praxí obchodních podniků, jakož i všem provizím z nákupu a prodeje a podobných činností uskutečněných jménem a v zastoupení třetích stran.

Další prodej tohoto druhu lze rozdělit na:

• další prodej jiným obchodníkům, velkoodběratelům atd. (velkoobchodní prodej),

• další prodej domácnostem nebo drobným uživatelům (maloobchodní prodej).

Tyto činnosti jsou zařazeny do sekce G klasifikace NACE Rev. 2 (bez skupin údržby a oprav 45.2 a 45.4).

Obrat z obchodních a zprostředkovatelských činností se v účetních závěrkách neuvádí odděleně.

Je součástí položky čistý obrat.

Je součástí položky výnosy.

Jde o součást proměnné obrat (12 11 0).

Součást obratu, která se člení, je obrat z obchodních (nákup a prodej) činností jednotky a zprostředkovatelských činností jednotky (jak je vymezeno pro ukazatel 18 16 0).

Obrat členěný podle produktů se v účetních závěrkách neuvádí odděleně.

Je součástí položky čistý obrat.

Je součástí položky výnosy.

Souhrn obratu za všechny produkty se musí rovnat obratu z obchodních a zprostředkovatelských činností (18 16 0).

Jde o součást obratu z činností zařazených do sekce F klasifikace NACE Rev. 2 a týkající se staveb zařazených v klasifikaci typů staveb (CC) jako pozemní stavitelství.

Zahrnuje se zde obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu. Neuvádí se však obrat z prodeje zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

Obrat z pozemního stavitelství se v účetních závěrkách neuvádí odděleně.

Je součástí položky čistý obrat.

Je součástí položky výnosy.

Jde o součást proměnné obrat (12 11 0).

Jde o součást proměnné obrat ze zemědělství, lesního hospodářství, rybolovu a průmyslových činností (18 10 0).

Jde o součást proměnné obrat z průmyslových činností (18 12 0).

Jde o součást proměnné obrat ze stavebních činností (18 12 2).

Jde o součást obratu z činností zařazených do sekce F klasifikace NACE Rev. 2 a týkající se staveb zařazených v klasifikaci typů staveb (CC) jako inženýrské stavitelství.

Zahrnuje se zde obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu. Neuvádí se však obrat z prodeje zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu.

Obrat z inženýrského stavitelství se v účetních závěrkách neuvádí odděleně.

Je součástí položky čistý obrat.

Je součástí položky výnosy.

Jde o součást proměnné obrat (12 11 0).

Jde o součást proměnné obrat ze zemědělství, lesního hospodářství, rybolovu a průmyslových činností (18 10 0).

Jde o součást proměnné obrat z průmyslových činností (18 12 0).

Jde o součást proměnné obrat ze stavebních činností (18 12 2).

Nákup všech energetických produktů během sledovaného období se do této proměnné zahrnuje pouze tehdy, jde-li o nákup paliva. Neuvádějí se energetické produkty kupované jako suroviny nebo určené k prodeji v nezměněném stavu. Údaj se uvádí jenom v hodnotovém vyjádření.

Nákup energetických produktů se v účetních závěrkách neuvádí odděleně.

Je součástí položky suroviny a materiál.

Je součástí položky spotřeba materiálu a surovin podle metody podle druhu nákladů.

Je součástí položek náklady na prodej, náklady na odbyt a správní náklady podle metody podle funkce nákladů.

Jde o součást proměnné nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

Kapitálové výdaje na metody, technologie, procesy nebo zařízení pro zachycování a odstraňování znečišťování a látek znečišťujících životní prostředí (např. emisí do ovzduší, kapalných a tuhých odpadů) po jejich produkci, prevenci šíření a měření úrovně znečištění a zpracování a likvidaci látek znečišťujících ovzduší vzniklých provozem podniku.

Jsou součtem výdajů vynaložených v oblastech životního prostředí: ochrana vnějšího ovzduší a podnebí, nakládání s odpadními vodami, nakládání s odpady a ostatní činnosti v oblasti ochrany životního prostředí. Ostatní činnosti v oblasti ochrany životního prostředí zahrnují ochranu a nápravu půd a podzemních a povrchových vod, snižování úrovně hluku a vibrací, ochranu biologické rozmanitosti a krajiny, ochranu proti záření, výzkum a vývoj, obecnou správu a řízení činností ovlivňujících životní prostředí, vzdělávání, odbornou přípravu a informace, činnosti vedoucí k nedělitelným výdajům a činnosti jinde nezařazené.

Zahrnují se:

• investice do samostatně identifikovatelných částí stávajících zařízení instalovaných na konci výrobní linky nebo zcela mimo ni (zařízení na konci procesu),

• investice do zařízení (např. filtry nebo samostatné čisticí stupně), která redukují nebo extrahují látky znečišťující životní prostředí ve výrobní lince a jejichž odstranění v podstatě neovlivňuje funkci výrobní linky.

Hlavním účelem nebo funkcí těchto kapitálových výdajů je ochrana životního prostředí; vykazují se celkové výdaje.

Výdaje se vykazují bez jakékoliv kompenzace nákladů pocházející z tvorby a prodeje zpeněžitelných vedlejších produktů, docílených úspor nebo přijatých dotací.

Nakoupené zboží se oceňuje v kupních cenách bez DPH a jiných odpočitatelných daní přímo spojených s obratem.

Nezahrnují se:

• opatření a činnosti prospěšné pro životní prostředí, které by se byly uskutečnily bez zohlednění problematiky životního prostředí, včetně opatření, jejichž prvořadým cílem je bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti a zajištění výroby,

• opatření pro snížení úrovně znečištění při používání nebo likvidaci výrobků (ekologická úprava výrobků), pokud politika životního prostředí a regulace nerozšiřují právní odpovědnost výrobce za znečišťování pocházející z používání výrobků nebo za nakládání s nimi, když se stanou odpadem,

• činnosti týkající se používání a úspory zdrojů (např. zásobování vodou nebo úspory energie nebo surovin), pokud je prvořadým účelem ochrana životního prostředí: např. když cílem těchto činností je provádění vnitrostátní nebo mezinárodní politiky v oblasti životního prostředí a neuskutečňují se z důvodu úspory nákladů.

Definice je založena na účetních standardech používaných podnikem pro vedení účtů, a to v souladu s účetními standardy EU: tj. jde o výdaje, které splňují podmínky pro uznání za aktivum.

Pozemky, budovy a zařízení mohou být pořízeny z důvodů bezpečnosti nebo ochrany životního prostředí. Pořízení takových pozemků, budov a zařízení, která bezprostředně nezvyšují budoucí ekonomické užitky jakýchkoli odděleně existujících položek pozemků, budov a zařízení, může být pro podnik nutné pro získání budoucích ekonomických užitků z jiných aktiv. Jestliže je to tento případ, pak takové pořízení pozemků, budov a zařízení je označováno jako uznání aktiv, která dávají možnost budoucích ekonomických užitků ze souvisejících aktiv, které by bez pořízení těchto aktiv nebyly podnikem získány. Nicméně takováto aktiva jsou uznána do té míry, do které výsledná účetní hodnota takovéhoto aktiva a s ním souvisejících aktiv nepřevyšuje celkovou zpětně získatelnou částku tohoto aktiva a s ním souvisejících aktiv. Například chemický výrobce je nucen zavést nové chemické manuální procesy, aby vyhověl požadavkům na ochranu životního prostředí, týkajících se produkce a skladování nebezpečných chemikálií; odpovídající podnikové zlepšení je uznáno jako aktivum do té míry, do které odpovídá náhradě, protože bez něho by podnik nebyl schopen vyrábět a prodávat chemikálie.

Celkové investice na ochranu životního prostředí jsou součtem proměnných 21 11 0 a 21 12 0. Celkové výdaje na ochranu životního prostředí jsou součtem proměnných 21 11 0, 21 12 0 a 21 14 0.

Součást proměnných:

15 11 0 Hrubé investice do hmotných aktiv

Kapitálové výdaje na nové metody, technologie, procesy, zařízení (nebo jejich částí) nebo na úpravu stávajících, které jsou určeny pro prevenci tvorby nebo redukci množství znečišťujících látek u zdroje (např. emisí do ovzduší, kapalných nebo tuhých odpadů) s cílem snižovat dopady na životní prostředí vyplývající z uvolňování těchto látek do životního prostředí a/nebo činností znečišťujících životní prostředí.

Jsou součtem výdajů vynaložených v oblastech životního prostředí: ochrana vnějšího ovzduší a podnebí, nakládání s odpadními vodami, nakládání s odpady a ostatní činnosti v oblasti ochrany životního prostředí. Ostatní činnosti v oblasti ochrany životního prostředí zahrnují ochranu a nápravu půd a podzemních a povrchových vod, snižování úrovně hluku a vibrací, ochranu biologické rozmanitosti a krajiny, ochranu proti záření, výzkum a vývoj, obecnou správu a řízení činností ovlivňujících životní prostředí, vzdělávání, odbornou přípravu a informace, činnosti vedoucí k nedělitelným výdajům a činnosti jinde nezařazené.

Zahrnují se:

• kapitálové výdaje na samostatně identifikovatelné metody, technologie, procesy a zařízení (jejich environmentální části). Jejich hlavním účelem nebo funkcí je podle definice ochrana životního prostředí a vykazují se celkové výdaje na tyto metody, procesy, technologie a zařízení (jejich environmentální části).

• kapitálové výdaje na metody, procesy, technologie a zařízení zapojené do celkové provozní činnosti (výrobní proces/instalace) způsobem, jenž ztěžuje samostatně identifikovat komponentu chránící proti znečišťování. V těchto případech („integrovaných opatřeních“) se vykazuje jenom ta část celkové investice, která se týká ochrany životního prostředí.

Tato část odpovídá doplňkové investici, pokud jde o kapitálové výdaje, které by byly vyvolány, kdyby se nezohlednila problematika ochrany životního prostředí. Proto alternativou pro srovnání je pro podnik dostupná nejlevnější alternativa s podobnými funkcemi a ukazateli až na ty, které se týkají ochrany životního prostředí.

Pokud je zvolenou alternativou standardní technologie a pro podnik není dostupná levnější alternativa méně prospěšná pro životní prostředí, opatření není podle definice činností chránící životní prostředí a žádné výdaje se nevykazují.

Výdaje se vykazují bez jakékoliv kompenzace nákladů pocházející z tvorby a prodeje zpeněžitelných vedlejších produktů, docílených úspor nebo přijatých dotací.

Nakoupená aktiva se oceňují v kupních cenách bez DPH a jiných odpočitatelných daní přímo spojených s obratem.

Nezahrnují se:

• opatření a činnosti prospěšné pro životní prostředí, které by se byly uskutečnily bez zohlednění problematiky životního prostředí, včetně opatření, jejichž prvořadým cílem je bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti a zajištění výroby,

• opatření pro snížení úrovně znečištění při používání nebo likvidaci výrobků (ekologická úprava výrobků), pokud politika životního prostředí a regulace nerozšiřují právní odpovědnost výrobce za znečišťování pocházející z používání výrobků nebo za nakládání s nimi, když se stanou odpadem,

• činnosti týkající se používání a úspory zdrojů (např. zásobování vodou nebo úspory energie nebo surovin), pokud je prvořadým účelem ochrana životního prostředí: např. když cílem těchto činností je provádění vnitrostátní nebo mezinárodní politiky v oblasti životního prostředí a neuskutečňují se z důvodu úspory nákladů.

Definice je založena na účetních standardech používaných podnikem pro vedení účtů, a to v souladu s účetními standardy EU: tj. jde o výdaje, které splňují podmínky pro uznání za aktivum.

Pozemky, budovy a zařízení mohou být pořízeny z důvodů bezpečnosti nebo ochrany životního prostředí. Pořízení takových pozemků, budov a zařízení, která bezprostředně nezvyšují budoucí ekonomické užitky jakýchkoli odděleně existujících položek pozemků, budov a zařízení, může být pro podnik nutné pro získání budoucích ekonomických užitků z jiných aktiv. Jestliže je to tento případ, pak takové pořízení pozemků, budov a zařízení je označováno jako uznání aktiv, která dávají možnost budoucích ekonomických užitků ze souvisejících aktiv, které by bez pořízení těchto aktiv nebyly podnikem získány. Nicméně takováto aktiva jsou uznána do té míry, do které výsledná účetní hodnota takovéhoto aktiva a s ním souvisejících aktiv nepřevyšuje celkovou zpětně získatelnou částku tohoto aktiva a s ním souvisejících aktiv. Například chemický výrobce je nucen zavést nové chemické manuální procesy, aby vyhověl požadavkům na ochranu životního prostředí, týkajících se produkce a skladování nebezpečných chemikálií; odpovídající podnikové zlepšení je uznáno jako aktivum do té míry, do které odpovídá náhradě, protože bez něho by podnik nebyl schopen vyrábět a prodávat chemikálie.

Celkové investice na ochranu životního prostředí jsou součtem proměnných 21 11 0 a 21 12 0. Celkové výdaje na ochranu životního prostředí jsou součtem proměnných 21 11 0, 21 12 0 a 21 14 0.

Součást proměnných:

15 11 0 Hrubé investice do hmotných aktiv

Celkové běžné náklady na ochranu životního prostředí jsou výdaje na provozování a udržování či provádění činností, technologie, procesu, zařízení (nebo jejich částí), které jsou určené pro prevenci, snižování úrovně, zpracování nebo vyloučení látek znečišťujících životní prostředí a znečištění (např. emisí do ovzduší, kapalných a tuhých odpadů) nebo jakékoliv jiné zhoršení životního prostředí pocházející z provozní činnosti podniku.

Jsou součtem výdajů vynaložených v oblastech životního prostředí: ochrana vnějšího ovzduší a podnebí, nakládání s odpadními vodami, nakládání s odpady a ostatní činnosti v oblasti životního prostředí. Ostatní činnosti v oblasti ochrany životního prostředí zahrnují ochranu a nápravu půd a podzemních a povrchových vod, snižování úrovně hluku a vibrací, ochranu biologické rozmanitosti a krajiny, ochranu proti záření, výzkum a vývoj, obecnou správu a řízení činností ovlivňujících životní prostředí, vzdělávání, odbornou přípravu a informace, činnosti vedoucí k nedělitelným výdajům a činnosti jinde nezařazené.

Celkové běžné náklady na ochranu životního prostředí se vykazují bez jakékoliv kompenzace nákladů pocházející z prodeje zpeněžitelných vedlejších produktů, docílených úspor nebo přijatých dotací.

Běžné náklady jsou součtem „vnitropodnikových výdajů“ a „nákupů environmentálních služeb“:

• vnitropodnikové výdaje zahrnují všechny běžné výdaje na ochranu životního prostředí s výjimkou nákupu environmentálních služeb od jiných jednotek. Jsou součtem nákladů práce, spotřeby materiálu a surovin včetně nákladů na energii a plateb za operativní leasing. Vztahují se například na: provoz a údržbu zařízení pro ochranu životního prostředí, měření a monitorování úrovní znečištění, řízení činností ovlivňujících životní prostředí, informace a vzdělávání, výzkum a vývoj v oblasti životního prostředí,

• nákup environmentálních služeb zahrnuje všechny poplatky, výdaje a podobné platby jiným organizacím (mimo statistickou jednotku), veřejným nebo soukromým, za poskytnuté environmentální služby, které souvisejí s dopadem provozní činnosti podniku na životní prostředí. Jde např. o platby za sběr a zpracování odpadu a odpadních vod, platby související s asanací půdy, regulativní poplatky, platby za konzultace v oblasti životního prostředí týkající se např. informací o životním prostředí, osvědčení nebo provozu zařízení pro ochranu životního prostředí.

Nakoupené zboží a služby se oceňují v kupních cenách bez DPH a jiných odpočitatelných daní přímo spojených s obratem. Náklady práce zahrnují hrubé mzdy a platy, včetně poplatků zaměstnavatele a nákladů na sociální zabezpečení, ale nezahrnují nepřímé náklady.

Nezahrnují se:

• opatření a činnosti prospěšné pro životní prostředí, které by se byly uskutečnily bez zohlednění problematiky životního prostředí, včetně opatření, jejichž prvořadým cílem je bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti a zajištění výroby,

• opatření pro snížení úrovně znečištění při používání nebo likvidaci výrobků (ekologická úprava výrobků), pokud politika životního prostředí a regulace nerozšiřují právní odpovědnost výrobce za znečišťování pocházející z používání výrobků nebo za nakládání s nimi, když se stanou odpadem,

• činnosti týkající se používání a úspory zdrojů (např. zásobování vodou nebo úspory energie nebo surovin), pokud je prvořadým účelem ochrana životního prostředí: např. když cílem těchto činností je provádění vnitrostátní nebo mezinárodní politiky v oblasti životního prostředí a neuskutečňují se z důvodu úspory nákladů.

• platby daní a poplatků prováděné statistickou jednotkou, které nesouvisejí s nákupem environmentální služby týkající se dopadu provozní činnosti podniku na životní prostředí, i když státní orgány vyčlenily tento příjem na financování činností pro ochranu životního prostředí (např. daně za znečišťování),

• vypočítané nákladové položky jako odpisy zařízení pro ochranu životního prostředí, kapitálové ztráty v důsledku nucené náhrady zařízení nebo obecné režijní náklady.

• ztráty příjmů, kompenzační poplatky, penále apod., které se nevztahují k činnosti pro ochranu životního prostředí.

Definice běžných nákladů je založena na účetních standardech používaných podnikem pro vedení účtů, a to v souladu s účetními standardy EU: tj. běžné náklady zahrnují všechny výdaje, které nejsou aktivovány, ale jsou vykazovány ve výsledovce.

Jsou součtem nákupu materiálu a surovin, nákladů práce, veřejných poplatků, výdajů na externí služby a poplatků za nájem a leasing pro činnosti pro ochranu životního prostředí.

Celkové investice na ochranu životního prostředí jsou součtem proměnných 21 11 0 a 21 12 0. Celkové náklady na ochranu životního prostředí jsou součtem proměnných 21 11 0, 21 12 0 a 21 14 0.

Součást proměnných:

13 11 0 Nákup výrobků a služeb celkem,

13 31 0 Osobní náklady.

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy II se platbami subdodavatelům rozumějí platby třetím stranám prováděné jednotkou jako náhrada za průmyslové zboží a služby dodané v rámci subdodavatelského vztahu vymezeného takto:

Dva podniky se nacházejí v subdodavatelském vztahu, když jsou zároveň splněny podmínky A a B:

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy IV se platbami dodavatelům rozumějí platby třetím stranám prováděné jednotkou jako náhrada za stavební práce dodané v rámci subdodavatelského vztahu.

Dva podniky se nacházejí v subdodavatelském vztahu, pokud jsou zároveň splněny podmínky A, B, C a D:

• A. Odběratelský podnik uzavře smlouvu s dodavatelským podnikem (dále jen „subdodavatel“) na provedení stavebních prací nebo služeb, které jsou výslovně začleněny do stavebního procesu;
• B. Odběratelský podnik je odpovědný za konečný produkt stavebního procesu, přičemž se tato odpovědnost vztahuje rovněž na části prováděné subdodavatelem; subdodavatel může v některých případech nést určitou odpovědnost.

Platby subdodavatelům se v účetnictví nemusí uvádět odděleně.

Jsou součástí položek ostatní externí náklady a ostatní provozní náklady.

Mohou být zahrnuty do položky ostatní náklady ve výsledovce podle druhu nákladů.

Mohou být zahrnuty do položky ostatní náklady ve výsledovce podle funkce nákladů.

Jde o součást proměnné nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

Pro statistiky činností vymezených v oddíle 3 přílohy IV se příjmy za subdodávky rozumí obrat dosažený jednotkou za vlastní stavební práce poskytnuté třetí straně v rámci subdodavatelského vztahu.

Dva podniky se nacházejí v subdodavatelském vztahu, pokud jsou zároveň splněny podmínky A, B, C a D:

• A. Odběratelský podnik uzavře smlouvu s dodavatelským podnikem (dále jen „subdodavatel“) na provedení stavebních prací nebo služeb, které jsou výslovně začleněny do stavebního procesu;
• B. Odběratelský podnik je odpovědný za konečný produkt stavebního procesu, přičemž se tato odpovědnost vztahuje rovněž na části prováděné subdodavatelem; subdodavatel může v některých případech nést určitou odpovědnost.
• C. Odběratelský podnik poskytne subdodavateli specifikace, například práce nebo služba realizované subdodavatelem musí být individuálně přizpůsobené pro účely specifického projektu, a nemůže proto jít o standardizované nebo katalogové práce nebo služby.
• D. Reciproční smlouva se jinak neřídí dohodou asociativního typu, jako je společná odpověď na veřejné nabídkové řízení, konsorcium nebo společný podnik atd.

Příjmy za subdodávky se v účetnictví nemusí uvádět odděleně.

Jsou zahrnuty pod položkou čistý obrat.

Jsou součástí položky ostatní náklady ve výsledovce podle druhu nákladů.

Jsou součástí položky ostatní náklady ve výsledovce podle funkce nákladů.

Jde o součást proměnné obrat (12 11 0).

Jde o součást proměnné obrat ze zemědělství, lesního hospodářství, rybolovu a průmyslových činností (18 10 0).

Jde o součást proměnné obrat z průmyslových činností (18 12 0).

Jde o součást proměnné obrat ze stavebních činností (18 12 2).

Jde o součást proměnné obrat z pozemního stavitelství (18 31 0) nebo obrat z inženýrského stavitelství (18 32 0).

Články 25 a 37 směrnice Rady 91/674/EHS – změna hrubé výše rezervy na pojistné jiných období je zahrnuto v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 1 c) směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 1 c) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Změna hrubé výše rezervy na pojistné jiných období se používá při výpočtu hrubého zaslouženého pojistného a při výpočtu hrubého výsledku technického účtu (32 17 0) a dalších jiných souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Předepsané hrubé pojistné (viz proměnná 12 11 0) se člení podle právní formy takto: akciové společnosti, vzájemné pojišťovny, pobočky pojišťoven bez sídla v členských zemích EHP, ostatní.

V případě zajišťoven se neevidují pobočky podniků bez sídla v členských zemích EHP.

Předepsané hrubé pojistné v členění podle právní formy je dalším členěním předepsaného hrubého pojistného (12 11 0).

V souladu s rozdělením proměnné 11 11 5 se předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění rozděluje na část vztahující se k podnikům kontrolovaným v tuzemsku a část vztahující se k podnikům kontrolovaným ze zahraničí.

V souladu s rozdělením ukazatele 11 11 5 se přijaté zajistné rozděluje na část vztahující se k podnikům kontrolovaným v tuzemsku a část vztahující se k podnikům kontrolovaným ze zahraničí.

Článek 42 a 43 směrnice Rady 91/674/EHS – výnosy z finančního umístění (výnosy z umístění investic) převedené z netechnického účtu jsou zahrnuty v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky platí: čl. 34 položka I 2 směrnice 91/674/EHS. Tyto údaje se získají na základě různých metod rozdělení výnosů mezi technický a netechnický účet. Pro země, které využívají možností povolených čl. 42 odst. 4 směrnice 91/674/EHS, smí být tato položka nahrazena jinými položkami založenými na výběrech umožněných uvedeným článkem.

Výnosy z finančního umístění převedené z netechnického účtu se používají při výpočtu hrubého výsledku technického účtu (32 17 0) a dalších souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Článek 38 směrnice Rady 91/674/EHS – hrubá výše pojistných plnění je zahrnuta v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 4 a) aa) směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 5 a) aa) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění. Zahrnuje se sem hrubá výše všech pojistných plnění uskutečněných v průběhu účetního roku.

Hrubá výše pojistných plnění se používá při výpočtu hrubých nákladů na pojistné události, jakož i při výpočtu hrubého výsledku technického účtu (32 17 0) a dalších souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Článek 38 směrnice Rady 91/674/EHS – hrubá výše pojistných plnění z pojistných událostí vzniklých v běžném účetním období je zahrnuta v technické části výsledovky.

Zahrnuje se sem hrubá výše všech pojistných plnění, které se týkají pojistných událostí vzniklých v běžném účetním období.

Hrubá výše pojistných plnění z pojistných událostí vzniklých v běžném účetním roce je součástí proměnné hrubá výše pojistných plnění (32 13 1).

Článek 38 směrnice Rady 91/674/EHS – změna hrubé výše rezervy na nevyřízené pojistné události je zahrnuta v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 4 b) aa) směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 5 b) aa) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Změna hrubé výše rezervy na nevyřízené pojistné události se používá při výpočtu proměnné hrubé náklady na pojistná plnění, jakož i při výpočtu hrubého výsledku technického účtu (32 17 0) a dalších souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Tento ukazatel je součtem pořizovacích nákladů, změny stavu časového rozlišení pořizovacích nákladů a správních nákladů.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 7 a), b) a c) směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 8 a), b) a c) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Hrubé provozní výdaje se používají při výpočtu hrubého výsledku technického účtu (32 17 0) a dalších souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Článek 30 směrnice Rady 91/674/EHS – změna vyrovnávací rezervy je zahrnuta v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 9 směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění.

Změna vyrovnávací rezervy se používá při výpočtu hrubého výsledku technického účtu (32 17 0) a dalších souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Tato proměnná je saldem ostatních technických výnosů, hrubých, změn hrubé výše ostatních technických rezerv, jinde neuvedených, pojistných bonusů a slev, hrubých, a ostatních technických nákladů, hrubých.

Jestliže je rozdíl mezi hrubou výší a čistou výší této položky zanedbatelný, může být tato položka nahrazena položkou ostatní položky technického účtu, očištěné. V tomto případě je tato proměnná saldem ostatních technických výnosů, očištěných (32 16 1), změn čisté výše ostatních technických rezerv, jinde neuvedených (32 16 2), pojistných bonusů a slev, očištěných (32 16 3) a ostatních technických nákladů, očištěných (32 16 4). Pokud členské státy používají částky v čisté výši, je nutné tuto skutečnost uvést.

Položky technického účtu dosud nejmenované, hrubé, se používají při výpočtu hrubého výsledku technického účtu (32 17 0) a dalších souhrnných ukazatelů a konečných stavů.

Technické výnosy očištěné jinde neuvedené.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 3 směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 4 směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Ostatní technické výnosy, očištěné se používají při výpočtu proměnné položky technického účtu dosud nejmenované, hrubé (32 16 0).

Článek 26 směrnice Rady 91/674/EHS – změny čisté výše ostatních technických rezerv, jinde neuvedené, jsou zahrnuty v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 5 směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 6 b) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Změny čisté výše ostatních technických rezerv, jinde neuvedené, se používají při výpočtu proměnné položky technického účtu dosud nejmenované, hrubé (32 16 0).

Články 29 a 39 směrnice Rady 91/674/EHS – pojistné bonusy a slevy, očištěné, jsou zahrnuty v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 6 směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 7 směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Pojistné bonusy a slevy, očištěné se používají při výpočtu proměnné položky technického účtu dosud nejmenované, hrubé (32 16 0).

Technické náklady očištěné jinde neuvedené.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 8 směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 11 směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Ostatní technické náklady, očištěné se používají při výpočtu proměnné položky technického účtu dosud nejmenované, hrubé (32 16 0).

Hrubý výsledek technického účtu výsledovky.

Hrubý výsledek odpovídající mezisoučtu, jak je uvedený v čl. 34 položce I 10 směrnice 91/674/EHS (technický účet) pro neživotní pojištění a v čl. 34 položce II 13 směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Mezisoučet I se pro neživotní pojišťovny vypočítá takto:

• hrubé zasloužené pojistné [12 11 0 + 32 11 2 (+/-)]

• + výnosy z finančního umístění převedené z netechnického účtu (32 12 0)
• - hrubé náklady na pojistná plnění [32 13 1 + 32 13 4 (+/-)]
• - hrubé provozní výdaje (32 14 0)
• + změna vyrovnávací rezervy (32 15 0) (+/-)
• + položky technického účtu dosud nejmenované, hrubé (32 16 0) (+/-).

Pokud se položky technického účtu dosud nejmenované (32 16 0) vykazují v čisté výši, je pouze tato čistá výše použita při výpočtu mezisoučtu I: hrubý výsledek technického účtu.

Mezisoučet I se pro životní pojišťovny vypočítá takto:

• hrubé zasloužené pojistné [12 11 0 + 32 11 2 (+/-)]

• + výnosy z finančního umístění (32 22 0)
• + nerealizované přírůstky hodnoty finančního umístění (32 23 0)
• - hrubé náklady na pojistná plnění [32 13 1 + 32 13 4 (+/-)]
• + změna hrubé výše rezervy pojistného životních pojištění (32 25 0) (+/-)
• - hrubé provozní výdaje (32 14 0)
• - náklady na finanční umístění (32 27 0)
• - nerealizované úbytky hodnoty finančního umístění (32 28 0)
• - výnosy z finančního umístění převedené na netechnický účet (32 29 0)
• + položky technického účtu dosud nejmenované, hrubé (32 16 0) (+/-).

Pokud se položky technického účtu dosud nejmenované (32 16 0) vykazují v čisté výši, je pouze tato čistá výše použita při výpočtu mezisoučtu I: hrubý výsledek technického účtu.

Mezisoučet I (= hrubý výsledek technického účtu) se používá při výpočtu mezisoučtu II (= čistý výsledek technického účtu) (32 19 0).

Zůstatková částka zajištění technického účtu výsledovky.

článek 63 směrnice 91/674/EHS.

Tato proměnná se vypočítá takto:

podíl zajistitelů na předepsaném hrubém pojistném (32 18 1)

• + podíl zajistitelů na změně hrubé výše rezervy na pojistné jiných období (32 18 3) (+/-)
• - podíl zajistitelů na hrubých nákladech na pojistná plnění [32 18 5 + 32 18 6 (+/-)]
• - provize od zajistitelů a podíly na zisku (32 18 7)
• + podíl zajistitelů na položkách technického účtu dosud nejmenovaných, hrubých (32 18 8) (+/-)
• + podíl zajistitelů na změně hrubé výše rezervy pojistného životních pojištění (32 33 4) (+/-)

Zůstatková částka zajištění se používá při výpočtu mezisoučtu II (= čistý výsledek technického účtu) (32 19 0) (+/-).

Článek 36 směrnice Rady 91/674/EHS – podíl zajistitelů na předepsaném hrubém pojistném je zahrnut v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 1 b) směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 1 b) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Podíl zajistitelů na předepsaném hrubém pojistném je součástí zůstatkové částky zajištění (32 18 0).

V souladu s členěním proměnné 11 11 5 je podíl zajistitelů na předepsaném hrubém pojistném rozdělený na část vztahující se k podnikům kontrolovaným v tuzemsku a část vztahující se k podnikům kontrolovaným ze zahraničí.

Články 25 a 37 směrnice Rady 91/674/EHS – podíl zajistitelů na změně hrubé výše rezervy na pojistné jiných období je zahrnuto v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 1 d) směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 1 c) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění. Vykazuje se zde podíl zajistitelů na předepsaném hrubém pojistném.

Podíl zajistitelů na změně hrubé rezervy na pojistné jiných období je součástí zůstatkové částky zajištění (32 18 0).

Článek 38 směrnice Rady 91/674/EHS – podíl zajistitelů na hrubých nákladech na pojistná plnění je zahrnut v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 4 a) bb) směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 5 a) bb) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Podíl zajistitelů na hrubých nákladech na pojistná plnění je součástí zůstatkové částky zajištění (32 18 0).

Článek 38 směrnice Rady 91/674/EHS – podíl zajistitelů na změně hrubé rezervy na pojistná plnění je zahrnut v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 4 b) bb) směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 5 b) bb) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Podíl zajistitelů na změně hrubé rezervy na pojistná plnění je součástí zůstatkové částky zajištění (32 18 0).

Provize od zajistitelů a přijaté podíly na zisku z postoupeného pojistného obchodu.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 7 d) směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 8 d) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Provize od zajistitelů a podíly na zisku jsou součástí zůstatkové částky zajištění (32 18 0).

Tento ukazatel je podíl zajistitelů odpovídající ukazateli 32 16 0 (který zahrnuje tyto složky: ostatní technické výnosy; změny technických rezerv jinde neuvedené; bonusy a slevy; ostatní technické náklady).

Pokud se položky technického účtu dosud nejmenované (32 16 0) vykazují pouze v čisté výši, není nutné tuto proměnnou poskytovat.

Podíl zajistitelů na položkách technického účtu dosud nejmenovaných, hrubých, je součástí zůstatkové částky zajištění (32 18 0).

Čistý výsledek technického účtu výsledovky – očištěný o zajištění.

Pro členění výsledovky platí: čl. 34 položka I 10 směrnice 91/674/EHS (technický účet) pro neživotní pojištění, čl. 34 položka II 13 směrnice 91/674/EHS (technický účet) pro životní pojištění a čl. 34 položka III 1 a 2 směrnice 91/674/EHS (netechnický účet).

Tato proměnná se vypočítá takto:

• hrubý výsledek technického účtu (32 17 0) (+/-)

• - zůstatková částka zajištění (32 18 0) (+/-).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se výnosů z finančního umístění (výnosů z investic) zahrnutých v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka II 2 směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění. Tato proměnná ukazatel se získá podle jednotlivých metod rozdělení výnosů z finančního umístění mezi technický a netechnický účet.

Výnosy z finančního umístění se používají při výpočtu mezisoučtu I (= hrubý výsledek technického účtu) (32 17 0).

Článek 44 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se nerealizovaných přírůstků hodnoty finančního umístění (nerealizované zisky z investic) zahrnutých v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka II 3 směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Nerealizované přírůstky hodnoty finančního umístění se používají při výpočtu mezisoučtu I (= hrubý výsledek technického účtu) (32 17 0).

Článek 27 směrnice Rady 91/674/EHS – změna hrubé výše rezervy pojistného životních pojištění je zahrnuta v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka II 6 a) aa) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Změna hrubé výše rezervy pojistného životních pojištění se používá při výpočtu mezisoučtu I (= hrubý výsledek technického účtu) (32 17 0).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se nákladů na finanční umístění zahrnutých v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka II 9 směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění. Tyto údaje se získají podle jednotlivých metod rozdělení výnosů z finančního umístění mezi technický a netechnický účet.

Náklady na finanční umístění se používají při výpočtu mezisoučtu I (= hrubý výsledek technického účtu) (32 17 0).

Článek 44 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se nerealizovaných úbytků hodnoty finančního umístění (nerealizované ztráty z investic) zahrnutých v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka II 10 směrnice 91/674/EHS.

Nerealizované úbytky hodnoty finančního umístění se používají při výpočtu mezisoučtu I (= hrubý výsledek technického účtu) (32 17 0).

Článek 43 směrnice Rady 91/674/EHS – výnosy z finančního umístění převedené na netechnický účet jsou zahrnuty v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky platí: čl. 34 položka II 12 směrnice 91/674/EHS. Tyto údaje se získají podle jednotlivých metod rozdělení výnosů z finančního umístění mezi technický a netechnický účet.

Výnosy z finančního umístění převedené na netechnický účet se používají při výpočtu mezisoučtu I (= hrubý výsledek technického účtu) (32 17 0).

Článek 27 směrnice Rady 91/674/EHS – podíl zajistitelů na změně hrubé výše rezervy pojistného životních pojištění je zahrnuta v technické části výsledovky.

Pro členění výsledovky platí: čl. 34 položka II 6 a) bb) směrnice 91/674/EHS.

Podíl zajistitelů na změně hrubé výše rezervy pojistného životních pojištění je součástí zůstatkové částky zajištění (32 18 0).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se výnosů z finančního umístění zahrnutých v netechnické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (netechnického účtu) platí: čl. 34 položka III 3 směrnice 91/674/EHS. Tato proměnná se získá podle jednotlivých metod rozdělení výnosů z finančního umístění mezi technický a netechnický účet.

Článek 43 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se vyměřených výnosů z finančního umístění převedených z technického účtu životního pojištění, zahrnutých v netechnické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (netechnického účtu) platí: čl. 34 položka III 4 směrnice 91/674/EHS. Tyto údaje se získají podle jednotlivých metod rozdělení výnosů z finančního umístění mezi technický a netechnický účet.

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se nákladů na finanční umístění zahrnutých v netechnické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (netechnického účtu) platí: čl. 34 položka III 5 směrnice 91/674/EHS. Tyto údaje se získají podle jednotlivých metod rozdělení výnosů z finančního umístění mezi technický a netechnický účet.

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se vyměřených výnosů z finančního umístění (výnosy z umístění investic) převedených na technický účet neživotního pojištění, zahrnutých v netechnické části výsledovky.

Pro členění výsledovky (netechnického účtu) platí: čl. 34 položka III 6 směrnice 91/674/EHS. Tyto údaje se získají podle jednotlivých metod rozdělení výnosů z finančního umístění mezi technický a netechnický účet.

Ostatní výnosy jinde neuvedené.

Pro členění výsledovky (netechnického účtu) platí: čl. 34 položka III 7 směrnice 91/674/EHS pro netechnický účet.

Ostatní náklady jinde neuvedené (včetně opravných položek).

Pro členění výsledovky (netechnického účtu) platí: čl. 34 položka III 8 směrnice 91/674/EHS.

Některé informace jsou uvedené v článku 22 a následujících směrnice Rady 78/660/EHS. IAS/IFRS nepovolují vykazování mimořádných výsledků odděleně v účetních závěrkách. Země, kde se IAS/IFRS použijí na individuální účetní závěrky pojišťoven, již tuto proměnnou nemusí předávat.

Pro členění výsledovky (netechnického účtu) platí: čl. 34 položka III 9 a 10 směrnice 91/674/EHS.

Některé informace jsou uvedené v článku 22 a následujících směrnice Rady 78/660/EHS. IAS/IFRS nepovolují vykazování mimořádných výsledků odděleně v účetních závěrkách. Země, kde se IAS/IFRS použijí na individuální účetní závěrky pojišťoven, již tuto proměnnou nemusí předávat.

Pro členění výsledovky (netechnického účtu) platí: čl. 34 položka III 13 směrnice 91/674/EHS.

Některé informace jsou uvedené v článku 22 a následujících směrnice Rady 78/660/EHS.

Pro členění výsledovky (netechnického účtu) platí: čl. 34 položka III 9, 14 a 15 směrnice 91/674/EHS.

Některé informace jsou uvedené v článku 22 a následujících směrnice Rady 78/660/EHS.

Pro členění výsledovky (netechnického účtu) platí: čl. 34 položka III 16 směrnice 91/674/EHS.

Tato proměnná je součtem položek provize z celkového pojistného obchodu (32 61 1), externí náklady na nákup zboží a služeb (32 61 4) a osobní náklady (13 31 0).

Tato proměnná je součtem provizí z přímých pojistných obchodů (32 61 2) a aktivního zajištění (viz také článek 64 směrnice 91/674/EHS).

Provize z celkového pojistného obchodu se používají při výpočtu proměnné externí náklady na nákup zboží a služeb (32 61 4).

Článek 64 směrnice 91/674/EHS. Tato proměnná zahrnuje celkový objem provizí z přímých pojistných obchodů.

Provize z přímých pojistných obchodů jsou součástí proměnné provize z celkových pojistných obchodů (32 61 1).

Tato proměnná zahrnuje celkový objem provizí za aktivní zajištění. Tato proměnná se vypočítá takto: provize z celkových pojistných obchodů (32 61 1) – provize z přímých pojistných obchodů (32 61 2) (viz také článek 64 směrnice Rady 91/674/EHS).

Nákup výrobků a služeb celkem (proměnná 13 11 0) minus provize z celkových pojistných obchodů (proměnná 32 61 1) minus zůstatková částka zajištění (proměnná 32 18 0) a výnosy zajistitelů z portfoliových investic připadající na jejich podíl na hrubých technických rezervách podniku.

V případě skupiny podniků se členění do jednotlivých podniků provede pomocí rozdělovacího klíče.

Externí a interní náklady na likvidaci pojistných událostí.

Celkový objem provizí, externích nákladů na nákup zboží a služeb a osobních nákladů (32 61 1 + 32 61 4 + 13 31 0) se rozdělují podle funkce. Musí se proto přiřadit k proměnným 32 61 5, 32 61 6, 32 61 7, 32 61 8 a 32 61 9 (viz také článek 38 směrnice 91/674/EHS).

Externí a interní náklady na likvidaci pojistných událostí jsou součástí proměnné celkový objem provizí, externích nákladů na nákup zboží a služeb a osobních nákladů (32 61 0).

Článek 40 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy zahrnutých v technické části výsledovky.

Celkový objem provizí, externích nákladů na nákup zboží a služeb a osobních nákladů (32 61 1 + 32 61 4 + 13 31 0) je nutno rozdělit podle funkce a formálně přiřadit k proměnným 32 61 5, 32 61 6, 32 61 7, 32 61 8 a 32 61 9.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 7 a) směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 8 a) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Pořizovací náklady na pojistné smlouvy jsou součástí proměnné celkový objem provizí, externích nákladů na nákup zboží a služeb a osobních nákladů (32 61 0).

Článek 41 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se správní režie zahrnuté v technické části výsledovky.

Celkový objem provizí, externích nákladů na nákup zboží a služeb a osobních nákladů (32 61 1 + 32 61 4 + 13 31 0) je nutno rozdělit podle funkce a formálně přiřadit k proměnným 32 61 5, 32 61 6, 32 61 7, 32 61 8 a 32 61 9.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 7 c) směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 8 c) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Správní režie je součástí proměnné celkový objem provizí, externích nákladů na nákup zboží a služeb a osobních nákladů (32 61 0).

Ostatní hrubé technické náklady.

Celkový objem provizí, externích nákladů na nákup zboží a služeb a osobních nákladů (32 61 1 + 32 61 4 + 13 31 0) je nutno rozdělit podle funkce a formálně přiřadit k proměnným 32 61 5, 32 61 6, 32 61 7, 32 61 8 a 32 61 9.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka I 8 směrnice 91/674/EHS pro neživotní pojištění a čl. 34 položka II 11 směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění.

Ostatní hrubé technické náklady jsou součástí proměnné celkový objem provizí, externích nákladů na nákup zboží a služeb a osobních nákladů (32 61 0).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se nákladů na správu finančního umístění zahrnutých v technické části výsledovky.

Celkový objem provizí, externích nákladů na nákup zboží a služeb a osobních nákladů (32 61 1 + 32 61 4 + 13 31 0) je nutno rozdělit podle funkce a formálně přiřadit k proměnným 32 61 5, 32 61 6, 32 61 7, 32 61 8 a 32 61 9.

Pro členění výsledovky (technického účtu) platí: čl. 34 položka II 9 a) směrnice 91/674/EHS pro životní pojištění (technický účet) a čl. 34 položka III 5 a) směrnice 91/674/EHS (netechnický účet).

Náklady na správu finančního umístění jsou součástí proměnné celkový objem provizí, externích nákladů na nákup zboží a služeb a osobních nákladů (32 61 0).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se výnosů z finančního umístění zahrnutých v technické části výsledovky pro životní pojištění a v netechnické části pro neživotní pojištění.

Tato proměnná je součtem položek výnosy z majetkových účastí (32 71 1), výnosy z pozemků, staveb a ostatního finančního umístění (32 71 2), použití opravných položek k finančnímu umístění (32 71 5) a zisk z realizace finančního umístění (32 71 6).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se výnosů z majetkových účastí zahrnutých v technické části výsledovky pro životní pojištění a v netechnické části pro neživotní pojištění.

Pro členění výsledovky platí: čl. 34 položka II 2 a) pro životní pojištění (technický účet) a položka III 3 a) směrnice 91/674/EHS (netechnický účet).

Výnosy z majetkových účastí se používají při výpočtu proměnné výnosy z finančního umístění (32 71 0).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se výnosů z ostatního finančního umístění zahrnutých v technické části výsledovky pro životní pojištění a v netechnické části pro neživotní pojištění.

Tato proměnná je součtem výnosů z pozemků a staveb (32 71 3) a výnosů z ostatního finančního umístění (32 71 4).

Výnosy z pozemků, staveb a ostatního finančního umístění se používají při výpočtu proměnné výnosy z finančního umístění (32 71 0).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se výnosů z pozemků a staveb zahrnutých v technické části výsledovky pro životní pojištění a v netechnické části pro neživotní pojištění.

Pro členění výsledovky platí: čl. 34 položka II 2 b) aa) pro životní pojištění (technický účet) a položka. III 3 b) aa) směrnice 91/674/EHS (netechnický účet).

Výnosy z pozemků a staveb se používají při výpočtu proměnných výnosy z finančního umístění (32 71 0) a výnosy z pozemků, staveb a ostatního finančního umístění (32 71 2).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se výnosů z ostatního finančního umístění zahrnutých v technické části výsledovky pro životní pojištění a v netechnické části pro neživotní pojištění.

Pro členění výsledovky platí: čl. 34 položka II 2 b) bb) pro životní pojištění (technický účet) a položka III 3 b) bb) směrnice 91/674/EHS (netechnický účet).

Výnosy z ostatního finančního umístění se používají při výpočtu proměnných výnosy z finančního umístění (32 71 0) a výnosy z pozemků, staveb a ostatního finančního umístění (32 71 2).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se použití opravných položek k finančnímu umístění zahrnutých v technické části výsledovky pro životní pojištění a v netechnické části pro neživotní pojištění.

Pro členění výsledovky platí: čl. 34 položka II 2 c) pro životní pojištění (technický účet) a položka. III 3 c) směrnice 81/674/EHS (netechnický účet).

Opravné položky k finančnímu umístění se používají při výpočtu proměnné výnosy z finančního umístění (32 71 0).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se zisku z realizace finančního umístění zahrnutého v technické části výsledovky pro životní pojištění a v netechnické části pro neživotní pojištění.

Pro členění výsledovky platí: čl. 34 položka II 2 d) pro životní pojištění (technický účet) a položka III 3 d) směrnice 91/674/EHS (netechnický účet).

Zisk z realizace finančního umístění se používá při výpočtu proměnné výnosy z finančního umístění (32 71 0).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se nákladů na finanční umístění zahrnutých v technické části výsledovky pro životní pojištění a v netechnické části pro neživotní pojištění. Tato proměnná je součtem položek náklady na správu finančního umístění, včetně úroků (32 72 1), opravné položky k finančnímu umístění (32 72 2) a ztráty z realizace finančního umístění (32 72 3).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se nákladů na správu finančního umístění, včetně úroků, zahrnutých v technické části výsledovky pro životní pojištění a v netechnické části pro neživotní pojištění.

Pro členění výsledovky platí: čl. 34 položka II 9 a) pro životní pojištění (technický účet) a položka III 5 a) směrnice 91/674/EHS (netechnický účet).

Náklady na správu finančního umístění, včetně úroků, se používají při výpočtu proměnné náklady na finanční umístění (32 72 0).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se tvorby opravných položek k finančnímu umístění zahrnutých v technické části výsledovky pro životní pojištění a v netechnické části pro neživotní pojištění.

Pro členění výsledovky platí: čl. 34 položka II 9 b) pro životní pojištění (technický účet) a položka III 5 b) směrnice 91/674/EHS (netechnický účet).

Tvorba opravných položek k finančnímu umístění se používá při výpočtu proměnné náklady na finanční umístění (32 72 0).

Článek 42 směrnice Rady 91/674/EHS – týká se ztrát z realizace finančního umístění zahrnutých v technické části výsledovky pro životní pojištění a v netechnické části pro neživotní pojištění.

Pro členění výsledovky platí: čl. 34 položka II 9 c) pro životní pojištění (technický účet) a položka. III 5 c) směrnice 91/674/EHS (netechnický účet).

Ztráty z realizace finančního umístění se používají při výpočtu proměnné náklady na finanční umístění (32 72 0).

Článek 35 směrnice Rady 91/674/EHS a klasifikace produkce podle činností pojišťoven a penzijních fondů.

Členění podle produktů viz čl. 63 položka I směrnice 91/674/EHS.

Předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění v členění podle produktů (kategorie CPA) je dalším členěním proměnné předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění (12 11 1).

Článek 35 směrnice Rady 91/674/EHS a klasifikace produkce podle činností pojišťoven a penzijních fondů.

Členění podle produktů viz čl. 63 položka I směrnice 91/674/EHS.

Podíl zajistitelů na předepsaném hrubém pojistném v přímém pojištění v členění podle produktů (kategorie CPA) je dalším členěním proměnné podíl zajistitelů na předepsaném hrubém pojistném (32 18 1).

Článek 38 směrnice Rady 91/674/EHS a klasifikace produkce podle činností pojišťoven a penzijních fondů.

Členění podle produktů viz čl. 63 položka I směrnice 91/674/EHS.

Hrubé náklady na pojistná plnění v přímém pojištění v členění podle produktů (kategorie CPA) jsou dalším členěním proměnné hrubé náklady na pojistná plnění (32 13 0).

Články 40 a 41 směrnice Rady 91/674/EHS a klasifikace produkce podle činností pojišťoven a penzijních fondů.

Členění podle produktů viz čl. 63 položka I směrnice 91/674/EHS.

Hrubé provozní výdaje v přímém pojištění v členění podle produktů (kategorie CPA) jsou dalším členěním proměnné hrubé provozní výdaje (32 14 0).

Viz proměnná 32 18 0 a klasifikace produkce podle činností pojišťoven a penzijních fondů.

Členění podle produktů viz čl. 63 položka I směrnice 91/674/EHS.

Zůstatková částka zajištění v přímém pojištění v členění podle produktů (kategorie CPA) je dalším členěním proměnné zůstatková částka zajištění (32 18 0).

Článek 35 směrnice 91/674/EHS. Z hlediska členského státu původu se předepsané hrubé pojistné rozděluje takto: členský stát sídla společnosti, ostatní členské státy, ostatní země EHP, Švýcarsko, Spojené státy americké, Japonsko, ostatní třetí země (zbytek světa).

Pro zeměpisné členění se odkazuje na čl. 63 odst. IV směrnice 91/674/EHS.

Obecné zeměpisné rozdělení předepsaného hrubého pojistného v přímém pojištění je dalším členěním proměnné předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění (12 11 1).

Článek 35 směrnice Rady 91/674/EHS. Z hlediska členského státu původu se přijaté zajistné rozděluje takto: členský stát sídla společnosti, ostatní členské státy, ostatní země EHP, Švýcarsko, Spojené státy americké, Japonsko, ostatní třetí země (zbytek světa).

Rozdělení se provádí podle zeměpisného umístění cedenta.

Obecné zeměpisné rozdělení přijatého zajistného je dalším členěním proměnné přijaté zajistné (12 11 2).

Článek 36 směrnice Rady 91/674/EHS. Z hlediska členského státu původu se podíl zajistitelů na předepsaném hrubém pojistném rozděluje takto: členský stát sídla společnosti, ostatní členské státy, ostatní země EHP, Švýcarsko, Spojené státy americké, Japonsko, ostatní třetí země (zbytek světa).

Rozdělení se provádí podle zeměpisného umístění pojišťovny nebo zajišťovny – cesionáře.

Obecné zeměpisné rozdělení podílu zajistitelů na předepsaném hrubém pojistném je dalším členěním proměnné podíl zajistitelů na předepsaném hrubém pojistném (32 18 1).

Článek 35 směrnice 91/674/EHS. Z hlediska členského státu původu (= členský stát, ve kterém se nachází sídlo společnosti) se předepsané hrubé pojistné poboček v ostatních členských státech rozděluje podle jednotlivých členských států EHP a podle klasifikace produkce podle činností pojišťoven a penzijních fondů.

Odkaz na článek 43 třetí směrnice o životním pojištění a článek 44 třetí směrnice o neživotním pojištění. Matice vytvořená zkřížením kategorií CPA a členských států v cizině umožňuje znovu vymezit hranice každého vnitrostátního trhu v přímém pojištění.

Předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění v členění podle produktů (kategorie CPA) a podle členských států, zeměpisné členění operací realizovaných na základě práva usazování je dalším členěním proměnné předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění (12 11 1).

Článek 35 směrnice 91/674/EHS. Z hlediska členského státu původu (= členský stát, ve kterém se nachází sídlo společnosti) se předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění, operace realizované na základě volného pohybu služeb rozděluje podle jednotlivých členských států EHP a podle klasifikace produkce podle činností pojišťoven a penzijních fondů.

Odkaz na článek 44 třetí směrnice o neživotním pojištění a článek 43 třetí směrnice o životním pojištění. Matice vytvořená zkřížením kategorií CPA a členských států v cizině umožňuje znovu vymezit hranice každého vnitrostátního trhu v přímém pojištění.

Předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění v členění podle produktů (kategorie CPA) a podle členských států, zeměpisné členění operací realizovaných na základě volného pohybu služeb je dalším členěním proměnné předepsané hrubé pojistné v přímém pojištění (12 11 1).

Tato proměnná je součtem položek pozemky a stavby (36 11 0), finanční umístění v přidružených společnostech a majetkové účasti (36 12 0), ostatní finanční umístění (36 13 0) a depozita u cedentů (36 14 0).

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (aktiva) položka C I směrnice 91/674/EHS. Podle pravidel ocenění uvedených ve směrnici 91/674/EHS může být ocenění finančního umístění založeno na zásadě pořizovací ceny nebo na zásadě současné hodnoty. Každý členský stát musí uvést, které pravidlo ocenění používá.

Celkové finanční umístění (36 10 0) se rovná

pozemky a stavby (36 11 0)

• + finanční umístění v přidružených společnostech a majetkové účasti (36 12 0)
• + ostatní finanční umístění (36 13 0)
• + depozita u cedentů (36 14 0).

Informace uvedené v článku 8 a následujících směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých typů společností.

Pozemky a stavby se používají při výpočtu proměnné celkové finanční umístění (36 10 0).

Tato proměnná je součástí proměnné 36 11 0. Zde jsou zahrnuty pouze ty pozemky a stavby, které jsou používané pojišťovnou k provozní činnosti.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (aktiva) položka C I směrnice 91/674/EHS. Podle pravidel ocenění uvedených ve směrnici 91/674/EHS může být ocenění finančního umístění založeno na zásadě pořizovací ceny nebo na zásadě současné hodnoty. Každý členský stát musí uvést, které pravidlo ocenění používá.

Pozemky a stavby používané pojišťovnou k provozní činnosti jsou součástí proměnné pozemky a stavby (36 11 0).

Článek 45 a následující směrnice Rady 91/674/EHS (podle těchto článků může být pro ocenění investic použita zásada pořizovací ceny nebo zásada současné hodnoty).

Tyto údaje se poskytují pouze tehdy, pokud proměnná 36 11 0 vykazuje pozemky a stavby v jejich účetní hodnotě

Některé informace jsou uvedené v článku 8 a následujících směrnice Rady 78/660/EHS. Tento ukazatel je součtem ukazatelů 36 12 1 a 36 12 2.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (aktiva) položka C II směrnice 91/674/EHS. Podle pravidel ocenění uvedených ve směrnici 91/674/EHS může být ocenění finančního umístění založeno na zásadě pořizovací ceny nebo na zásadě současné hodnoty. Každý členský stát musí uvést, které pravidlo ocenění používá.

Finanční umístění v přidružených společnostech a majetkové účasti se používá při výpočtu proměnné celkové finanční umístění (36 10 0).

Některé informace jsou uvedené v článku 8 a následujících směrnice Rady 78/660/EHS.

odkaz na čl. 6 (aktiva) položky C II 1 a C II 3 směrnice 91/674/EHS. Podle pravidel ocenění uvedených ve směrnici 91/674/EHS může být ocenění finančního umístění založeno na zásadě pořizovací ceny nebo na zásadě současné hodnoty. Každý členský stát musí uvést, které pravidlo ocenění používá.

Podíly v přidružených společnostech a majetkové účasti se používají při výpočtu proměnné finanční umístění v přidružených společnostech a majetkové účasti (36 12 0).

Některé informace jsou uvedené v článku 8 a následujících směrnice Rady 78/660/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (aktiva) položky C II 2 a C II 4 směrnice 91/674/EHS. Podle pravidel ocenění uvedených ve směrnici 91/674/EHS může být ocenění finančního umístění založeno na zásadě pořizovací ceny nebo na zásadě současné hodnoty. Každý členský stát musí uvést, které pravidlo ocenění používá.

Poukázky a obligace vydané přidruženými společnostmi a společnostmi, s nimiž jsou pojišťovny spojeny prostřednictvím majetkové účasti, se používají při výpočtu proměnné finanční umístění v přidružených společnostech a majetkové účasti (36 12 0).

Článek 45 a následující směrnice Rady 91/674/EHS (podle těchto článků může být pro ocenění investic použita zásada pořizovací ceny nebo zásada současné hodnoty).

Tyto údaje se poskytují pouze tehdy, pokud proměnná 36 12 0 vykazuje přidružené společnosti a majetkové účasti v jejich účetní hodnotě.

Tento ukazatel je součtem ukazatelů 36 13 1, 36 13 2, 36 13 3, 36 13 4, 36 13 5, 36 13 6. Podle pravidel ocenění uvedených ve směrnici Rady 91/674/EHS může být ocenění finančního umístění založeno na zásadě pořizovací ceny nebo na zásadě současné hodnoty. Každý členský stát musí uvést, které pravidlo ocenění používá.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (aktiva) položka C III směrnice 91/674/EHS.

Proměnná ostatní finanční umístění se používá při výpočtu proměnné celkové finanční umístění (36 10 0).

Některé informace jsou uvedené v článku 8 a následujících směrnice Rady 78/660/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (aktiva) položka C III 1 směrnice 91/674/EHS.

Akcie a další cenné papíry s proměnlivým výnosem a podíly v investičních společnostech a fondech jsou součástí proměnné ostatní finanční umístění (36 13 0).

Akcie a další cenné papíry s proměnlivým výnosem a podíly v investičních společnostech a fondech se používají při výpočtu proměnné celkové finanční umístění (36 10 0).

Článek 9 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (aktiva) položka C III 2 směrnice 91/674/EHS.

Dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem jsou součástí proměnné ostatní finanční umístění (36 13 0).

Dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem se používají při výpočtu proměnné celkové finanční umístění (36 10 0).

Článek 10 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (aktiva) položka C III 3 směrnice 91/674/EHS.

Podíly na poolech finančního umístění jsou součástí proměnné ostatní finanční umístění (36 13 0).

Podíly na poolech finančního umístění se používají při výpočtu proměnné celkové finanční umístění (36 10 0).

Článek 11 směrnice 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (aktiva) položka C III 4 směrnice 91/674/EHS.

Hypotekární pohledávky jsou součástí proměnné ostatní finanční umístění (36 13 0).

Hypotekární pohledávky se používají při výpočtu proměnné celkové finanční umístění (36 10 0).

Článek 11 směrnice Rady 91/674/EHS a článek 8 a následující směrnice Rady 78/660/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (aktiva) položka C III 5 směrnice 91/674/EHS.

Ostatní úvěry jsou součástí proměnné ostatní finanční umístění (36 13 0).

Ostatní úvěry se používají při výpočtu proměnné celkové finanční umístění (36 10 0).

Články 12 a 13 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (aktiva) položky C III 6 a C III 7 směrnice 91/674/EHS.

Ostatní (včetně vkladů u úvěrových institucí) jsou součástí proměnné ostatní finanční umístění (36 13 0).

Ostatní (včetně vkladů u úvěrových institucí) se používají při výpočtu proměnné celkové finanční umístění (36 10 0).

Článek 45 a následující směrnice Rady 91/674/EHS (podle těchto článků může být pro ocenění investic použita zásada pořizovací ceny nebo zásada současné hodnoty).

Tyto údaje se poskytují pouze tehdy, pokud proměnná 36 13 0 vykazuje ostatní finanční umístění v jejich účetní hodnotě.

Článek 14 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (aktiva) položka C IV směrnice 91/674/EHS.

Depozita u cedentů se používají při výpočtu proměnné celkové finanční umístění (36 10 0).

Článek 15 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (aktiva) položka D směrnice 91/674/EHS.

Některé informace jsou uvedené v článku 8 a následujících směrnice Rady 78/660/EHS. Tato proměnná je součástí proměnné 36 20 0.

Zde se musí vykázat částka odpovídající proměnné 36 11 0.

Investice ve prospěch pojistníků u životního pojištění, jsou-li nositeli investičního rizika – pozemky a stavby, jsou součástí proměnné investice ve prospěch pojistníků u životního pojištění, jsou-li nositeli investičního rizika (36 20 0).

Tato proměnná je součástí proměnné 36 20 0.

Zde se vykazuje částka odpovídající proměnné 36 13 0.

Investice ve prospěch pojistníků u životního pojištění, jsou-li nositeli investičního rizika – ostatní finanční umístění, je součástí proměnné investice ve prospěch pojistníků u životního pojištění, jsou-li nositeli investičního rizika (36 20 0).

Tato proměnná se skládá ze součtu položek A, B, C, D, E, F, G a H strany aktiv rozvahy nebo ze součtu položek A, B, C, D, E, F, G, H a I strany pasiv rozvahy článku 6 směrnice Rady 91/674/EHS. V každém případě je nutné uvést, zda je ztráta za účetní období uvedena na straně aktiv nebo pasiv rozvahy.

Pro členění rozvahy platí: článek 6 směrnice 91/674/EHS.

Zde se vykazuje celková hodnota všech částí vlastního kapitálu (= položka A na straně pasiv rozvahy podle článku 6 směrnice Rady 91/674/EHS). Zde by měla být zahrnuta ztráta za účetní období (není-li tomu tak, je třeba tuto skutečnost uvést).

Vlastní kapitál celkem (viz proměnná 37 10 0) se člení podle právní formy takto: akciové společnosti, vzájemné pojišťovny, pobočky pojišťoven bez sídla v členských zemích EHP, ostatní.

Vlastní kapitál celkem v členění podle právní formy je dalším členěním vlastního kapitálu celkem (37 10 0).

Článek 19 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (pasiva) položka A I směrnice 91/674/EHS.

Upsaný kapitál nebo jemu odpovídající fondy jsou dalším členěním vlastního kapitálu celkem (37 10 0).

Některé informace jsou uvedené v článku 8 a následujících směrnice Rady 78/660/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (pasiva) položky A II, A III a A IV směrnice 91/674/EHS.

Účet emisního ážia, rezerva na přecenění, rezervní fondy jsou dalším členěním vlastního kapitálu celkem (37 10 0).

Článek 21 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (pasiva) položka B směrnice 91/674/EHS.

Tato proměnná je součtem proměnných hrubá výše rezervy na pojistné jiných období (37 31 0), hrubá výše rezervy pojistného životních pojištění (37 32 0), hrubá rezerva na nevyřízené pojistné události (37 33 0), hrubá rezerva na bonusy a slevy (37 34 0), vyrovnávací rezerva (37 35 0), hrubá výše ostatních technických rezerv (37 36 0) a hrubé technické rezervy u pojistek životního pojištění, kde investiční riziko nesou pojistníci (37 37 0).

Tato proměnná je součtem proměnných 37 31 0, 37 32 0, 37 33 0, 37 34 0, 37 35 0, 37 36 0 a 37 37 0 v čisté výši (= po odečtení podílu zajistitelů).

Tato proměnná je potřebná pro podrobné výpočty makroekonomických ukazatelů v rámci účtu výroby.

Článek 25 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (pasiva) položka C 1 a) směrnice 91/674/EHS.

Hrubá výše rezervy na pojistné jiných období se používá při výpočtu proměnné celkové hrubé technické rezervy (37 30 0 = 37 31 0 + 37 32 0 + 37 33 0 + 37 34 0 + 37 35 0 + 37 36 0 + 37 37 0).

Článek 27 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (pasiva) položka C 2 a) směrnice 91/674/EHS.

Hrubá výše rezervy pojistného životních pojištění se používá při výpočtu proměnné celkové hrubé technické rezervy (37 30 0 = 37 31 0 + 37 32 0 + 37 33 0 + 37 34 0 + 37 35 0 + 37 36 0 + 37 37 0).

Článek 28 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (pasiva) položka C 3 a) směrnice 91/674/EHS.

Hrubá rezerva na nevyřízené pojistné události se používá při výpočtu proměnné celkové hrubé technické rezervy (37 30 0 = 37 31 0 + 37 32 0 + 37 33 0 + 37 34 0 + 37 35 0 + 37 36 0 + 37 37 0).

Tato proměnná je součástí proměnné 37 33 0 (viz také článek 28 směrnice Rady 91/674/EHS).

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (pasiva) položka C 3 a) směrnice 91/674/EHS.

Hrubá rezerva na nevyřízené pojistné události z titulu přímého pojištění je součástí proměnné hrubá rezerva na nevyřízené pojistné události (37 33 0).

Tato proměnná je součástí proměnné hrubá rezerva na nevyřízené pojistné události (37 33 0) (viz také článek 28 směrnice Rady 91/674/EHS).

Toto je další členění proměnné 37 33 1 (viz také článek 28 směrnice Rady 91/674/EHS). Hrubá rezerva na nevyřízené pojistné události z titulu přímého pojištění v členění podle produktů na základě CPA.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (pasiva) položka C 3 a) směrnice 91/674/EHS.

Hrubá rezerva na nevyřízené pojistné události z titulu přímého pojištění v členění podle produktů (kategorie CPA) je dalším členěním proměnné hrubá rezerva na nevyřízené pojistné události z titulu přímého pojištění (37 33 1).

Článek 29 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (pasiva) položka C 4 a) směrnice 91/674/EHS.

Hrubá rezerva na bonusy a slevy se používá při výpočtu proměnné celkové hrubé technické rezervy (37 30 0 = 37 31 0 + 37 32 0 + 37 33 0 + 37 34 0 + 37 35 0 + 37 36 0 + 37 37 0).

Článek 30 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (pasiva) položka C 5 směrnice 91/674/EHS.

Vyrovnávací rezerva se používá při výpočtu proměnné celkové hrubé technické rezervy (37 30 0 = 37 31 0 + 37 32 0 + 37 33 0 + 37 34 0 + 37 35 0 + 37 36 0 + 37 37 0).

Článek 26 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (pasiva) položka C 6 a) směrnice 91/674/EHS. Je nutné uvést podrobné členění této proměnné.

Hrubá výše ostatních technických rezerv se používá při výpočtu proměnné celkové hrubé technické rezervy (37 30 0 = 37 31 0 + 37 32 0 + 37 33 0 + 37 34 0 + 37 35 0 + 37 36 0 + 37 37 0).

Článek 31 směrnice Rady 91/674/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (pasiva) položka D a) směrnice 91/674/EHS.

Hrubé technické rezervy u pojistek životního pojištění, kde investiční riziko nesou pojistníci, se používají při výpočtu proměnné celkové hrubé technické rezervy (37 30 0 = 37 31 0 + 37 32 0 + 37 33 0 + 37 34 0 + 37 35 0 + 37 36 0 + 37 37 0).

Některé informace jsou uvedené v článku 8 a následujících směrnice Rady 78/660/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (pasiva) položka G III směrnice 91/674/EHS. Tento ukazatel zahrnuje konvertibilní dluhové cenné papíry.

Některé informace jsou uvedené v článku 8 a následujících směrnice Rady 78/660/EHS.

Pro členění rozvahy platí: čl. 6 (pasiva) položka G IV směrnice 91/674/EHS.

Počet platných pojistek ke konci účetního období ve vztahu k přímým pojistným obchodům zahrnuje veškeré individuální životní pojistky a tyto produkty: služby životního pojištění nevázaného na investiční fondy a CPA 65.12.1, 65.12.4 a 65.12.5

Zohledňují se pouze platné smlouvy ke konci účetního období. Ohledně individuálních životních pojistek odpovídají uvedené údaje obsahu proměnné 12 11 3.

Počet pojištěných osob ke konci účetního období ve vztahu k přímým obchodům zahrnuje veškeré skupinové životní pojistky a skupinové pojistky v této subkategorii klasifikace produkce podle činností pojišťoven a penzijních fondů: 65.12.1.

Zohledňují se pouze osoby, které mají platné smlouvy ke konci účetního období. Ohledně skupinových životních pojistek odpovídají uvedené údaje obsahu ukazatele 12 11 4.

Počet pojištěných vozidel ke konci účetního období ve vztahu k přímým obchodům zahrnuje tuto subkategorii klasifikace produkce podle činností pojišťoven a penzijních fondů: 65.12.2.

Zohledňují se pouze vozidla s platnými pojistkami ke konci účetního období. Počítají se rovněž veškerá jednotlivá vozidla, jsou-li pojištěna v rámci skupinových pojistek.

Hrubá pojistná částka ke konci účetního období ve vztahu k přímým obchodům zahrnuje tyto produkty: služby životního pojištění nevázaného na investiční fondy a služby kapitalizačního pojištění

Zohledňují se pouze částky ve vztahu k platným pojistkám ke konci účetního období. V případě důchodových pojistek se použije vnitrostátní ekvivalent pojistné částky.

Celkový počet pojistných událostí vzniklých v průběhu účetního období ve vztahu k přímým obchodům se vykazuje pro tuto subkategorii klasifikace produkce podle činností pojišťoven a penzijních fondů: 65.12.2.

Článek 44 směrnice Rady 92/49/EHS. Zohledňuje se počet všech pojistných událostí, které vznikly a byly nahlášeny v průběhu účetního období a zakládají právo na pojistné plnění (pojistné události, které vznikly, ale nebyly nahlášeny, se nezohledňují).

Tato proměnná zahrnuje:

• 1) veškeré výnosy z peněz a pohledávek za centrální bankou, státních pokladničních poukázek a jiných poukázek přijímaných k eskontu centrální bankou, úvěrů a půjček poskytnutých jiným bankám, úvěrů a půjček klientům, dluhových cenných papírů a ostatních cenných papírů s pevným výnosem, bez ohledu na způsob výpočtu. Tyto výnosy rovněž zahrnují výnosy vyplývající z časového rozvržení slev u aktiv nabytých za nižší hodnotu, než je částka splatná ke dni splatnosti, a u závazků sjednaných ve vyšší hodnotě, než je částka splatná ke dni splatnosti;
• 2) výnosy a náklady povahou obdobné úrokům, vyplývající z derivátů rozvržených po dobu trvání smlouvy.

Tato proměnná se používá při výpočtu hodnoty produkce (proměnná 12 12 0).

Tato proměnná zahrnuje:

• 1) veškeré výnosy z cenných papírů s pevným výnosem. Tyto výnosy rovněž zahrnují výnosy vyplývající z časového rozvržení slev u aktiv nabytých za nižší hodnotu, než je částka splatná ke dni splatnosti, a u závazků sjednaných ve vyšší hodnotě, než je částka splatná ke dni splatnosti;
• 2) výnosy a náklady povahou obdobné úrokům, vyplývající z derivátů rozvržených po dobu trvání smlouvy.

Tato proměnná je součástí proměnné 42 11 0.

Tato proměnná zahrnuje:

• 1) veškeré náklady vyplývající ze závazků vůči úvěrovým institucím, závazků vůči klientům, závazků z dluhových cenných papírů a vedlejších pasiv, bez ohledu na způsob výpočtu. Tyto náklady rovněž zahrnují náklady vyplývající z časového rozvržení příplatku vztahujícího se k aktivům nabytým za vyšší částky, než je částka splatná ke dni splatnosti, a k závazkům sjednaným v nižší hodnotě, než je částka splatná ke dni splatnosti;
• 2) výnosy a náklady povahou obdobné úrokům, vyplývající z derivátů rozvržených po dobu trvání smlouvy.

Tato proměnná se používá při výpočtu hodnoty produkce (proměnná 12 12 0).

Tato proměnná zahrnuje:

• 1) veškeré náklady vyplývající z emitovaných dluhových cenných papírů, bez ohledu na způsob výpočtu. Tyto náklady rovněž zahrnují náklady vyplývající z časového rozvržení příplatku vztahujícího se k aktivům nabytým za vyšší částky, než je částka splatná ke dni splatnosti, a k závazkům sjednaným v nižší hodnotě, než je částka splatná ke dni splatnosti. Cenné papíry zahrnují převoditelné dluhové cenné papíry včetně cenných papírů s pevným výnosem vydaných úvěrovými institucemi, cenné papíry s proměnlivou úrokovou mírou, která kolísá v závislosti na vymezených faktorech, např. úroková míra na mezibankovním trhu nebo na trhu eura, se rovněž považují za dluhové cenné papíry.
• 2) výnosy a náklady povahou obdobné úrokům, vyplývající z derivátů rozvržených po dobu trvání smlouvy.

Tato proměnná je součástí proměnné 42 12 0.

Tato proměnná zahrnuje veškeré dividendy a jiné výnosy z cenných papírů s proměnlivým výnosem a z účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem. Do této položky se rovněž zahrnují výnosy z akcií a podílů v investičních společnostech. Pro úvěrové instituce, které používají výsledovku podle IFRS 7, se proměnná může omezit jen na výnosy z dividend. V takovém případě je nutné informovat Eurostat.

Tato proměnná zahrnuje veškeré dividendy a jiné výnosy z cenných papírů s proměnlivým výnosem s výjimkou výnosů z účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem. Pro úvěrové instituce, které používají výsledovku podle IAS 30, se proměnná může omezit jen na výnosy z dividend. V takovém případě je nutné informovat Eurostat.

Tato proměnná je součástí proměnné 42 13 0 a používá se při výpočtu hodnoty produkce (proměnná 12 12 0).

Výnosy z poplatků a provizí zahrnují výnosy z veškerých služeb dodávaných třetím stranám, a to zejména:

• poplatky a provize za záruky, za správu půjček prováděnou jménem jiných věřitelů a za operace s cennými papíry prováděné jménem třetích osob,

• poplatky a provize a jiné náklady a výnosy související s platebními transakcemi, s vedením účtu a v souvislosti s péčí o bezpečnost a správu cenných papírů,

• poplatky a provize za převody cizích měn a za prodej a nákup mincí a drahých kovů jménem třetích osob,

• poplatky a provize za zprostředkovatelské služby v souvislosti se smlouvami a půjčkami v oblasti spoření a pojištění.

Tato proměnná se používá při výpočtu hodnoty produkce (proměnná 12 12 0).

Náklady na poplatky a provize zahrnují náklady za veškeré služby poskytované třetími stranami, a to zejména:

• poplatky a provize za záruky, za správu půjček prováděnou jménem jiných věřitelů a za operace s cennými papíry prováděné jménem třetích osob,

• poplatky a provize a jiné náklady a výnosy související s platebními transakcemi, s vedením účtu a v souvislosti s péčí o bezpečnost a správu cenných papírů,

• poplatky a provize za převody cizích měn a za prodej a nákup mincí a drahých kovů jménem třetích osob,

• poplatky a provize za zprostředkovatelské služby v souvislosti se smlouvami a půjčkami v oblasti spoření a pojištění.

Tato proměnná se používá při výpočtu nákupu výrobků a služeb celkem (proměnná 13 11 0).

Tato proměnná zahrnuje:

• 1. čistý zisk nebo ztrátu z transakcí s cennými papíry, které nejsou drženy jako dlouhodobá finanční aktiva, a tvorbu a rozpouštění opravných položek k těmto cenným papírům, s přihlédnutím k rozdílu vyplývajícímu z případného použití čl. 36 odst. 2 směrnice 86/635; v členských státech, které využijí možnost stanovenou v článku 37 směrnice 86/635, jsou tyto čisté zisky nebo ztráty a tvorba a rozpouštění opravných položek zahrnovány pouze tehdy, pokud se týkají cenných papírů zahrnutých v obchodním portfoliu. Zahrnují se rovněž tvorba a rozpouštění opravných položek vyplývající z použití IAS 32 a IAS 39, jak je uvedeno v nařízení Komise (ES) č. 1725/2003;
• 2. čistý zisk nebo ztrátu ze směnárenských činností, s výjimkou výnosů a nákladů povahou obdobných úrokům, vyplývajících z termínovaných smluv rozvržených po skutečnou dobu trvání smlouvy;

Tato proměnná se používá při výpočtu hodnoty produkce (proměnná 12 12 0).

Ostatní výnosy jinde neuvedené. Veškeré mimořádné výnosy by měly být z této položky vyloučeny.

Tato proměnná se používá při výpočtu hodnoty produkce (proměnná 12 12 0).

Tato proměnná je součtem osobních nákladů (proměnná 13 31 0) a ostatních správních nákladů (proměnná 42 32 2).

Ostatní správní náklady nezahrnuté do proměnné 13 31 0.

Tato proměnná se používá při výpočtu nákupu výrobků a služeb celkem (proměnná 13 11 0) a obecných správních nákladů (proměnná 42 32 0).

Provozní náklady jinde neuvedené. Veškeré daně a mimořádné náklady by měly být z této položky vyloučeny.

Tato proměnná se používá při výpočtu nákupu výrobků a služeb celkem (proměnná 13 11 0).

• 1. Tato proměnná zahrnuje jednak náklady vyvolané tvorbou rezerv a opravných položek v souvislosti s úvěry a půjčkami a tvorbou rezerv na závazky vykazované v podrozvahových položkách, jednak výnosy z rozpouštění rezerv a opravných položek k úvěrům, půjčkám a zárukám.
• 2. V členských státech, které využijí možnost stanovenou v článku 37 směrnice 86/635, tato položka zahrnuje rovněž čistý zisk nebo ztrátu z transakcí s cennými papíry zahrnovanými pod položky dluhové cenné papíry a akcie, které nejsou drženy ani jako dlouhodobá finanční aktiva, ani nejsou zahrnuty v obchodním portfoliu, a tvorba a rozpouštění opravných položek k těmto cenným papírům s přihlédnutím k rozdílu, vyplývajícímu z případného použití čl. 36 odst. 2 směrnice 86/635.
• 3. Lze povolit vzájemné započtení nákladů a výnosů uváděných v těchto položkách tak, aby byl vykázán pouze čistý výsledek (výnos nebo náklad).

• 1. Tato proměnná zahrnuje jednak náklady vyvolané tvorbou opravných položek k dluhovým cenným papírům včetně cenných papírů s pevným výnosem a k akciím, jednak rozpouštění dříve vytvořených opravných položek, pokud se tyto náklady a výnosy vztahují k převoditelným cenným papírům drženým jako dlouhodobá finanční aktiva a k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem.
• 2. Lze povolit vzájemné započtení nákladů a výnosů uváděných v těchto položkách tak, aby byl vykázán pouze čistý výsledek (výnos nebo náklad).

Tato proměnná je vymezena v článku 22 a následujících článcích směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností. IAS/IFRS nepovolují vykazování mimořádných výsledků odděleně v účetních závěrkách. Země, kde se IAS/IFRS použijí na individuální účetní závěrky úvěrových institucí, již tuto proměnnou nemusí předávat.

Tato proměnná je vymezena v článku 22 a následujících článcích směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností. IAS/IFRS nepovolují vykazování mimořádných výsledků odděleně v účetních závěrkách. Země, kde se IAS/IFRS použijí na individuální účetní závěrky úvěrových institucí, již tuto proměnnou nemusí předávat.

Tato proměnná je vymezena v článku 22 a následujících článcích směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností.

Tato proměnná je vymezena v článku 22 a následujících článcích směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností.

Tato proměnná zahrnuje všechny druhy aktiv ve formě pohledávek vůči tuzemským a zahraničním klientům, kteří nejsou úvěrovými institucemi, bez ohledu na jejich konkrétní označení.

Jedinou výjimkou jsou pohledávky ve formě dluhových nebo jiných cenných papírů.

Tato proměnná zahrnuje veškeré závazky vůči klientům, kteří nejsou úvěrovými institucemi, bez ohledu na jejich konkrétní označení.

Jedinou výjimkou jsou pasiva ve formě dluhových nebo jiných cenných papírů.

Tato proměnná zahrnuje upsaný kapitál a rezervní fondy. Upsaný kapitál zahrnuje bez ohledu na konkrétní označení všechny částky, které jsou na základě právní formy předmětné instituce považovány ve smyslu vnitrostátního práva za vlastní kapitál upsaný akcionáři nebo jinými vkladateli. Rezervní fondy zahrnují všechny typy rezervních fondů vyjmenované v článku 9 směrnice 78/660/EHS pod položkou A IV pasiv podle definice uvedené ve zmíněném článku. Členské státy mohou také předepsat jiné typy rezervních fondů, je-li to nutné pro úvěrové instituce, jejichž právní forma není ve směrnici 78/660/EHS uvedena.

Tato proměnná se skládá ze součtu položek 1 až 15 na straně aktiv rozvahy nebo součtu položek 1 až 14 na straně pasiv rozvahy, jak je uvedeno v článku 4 směrnice 86/635. Obecně se bilanční suma rovná součtu všech položek na straně aktiv rozvahy nebo součtu všech položek na straně pasiv rozvahy.

Bilanční suma (viz proměnná 43 30 0) se člení podle země sídla mateřského podniku.

V souladu s členěním proměnné 11 11 4 je nutné rozdělit bilanční sumu na část týkající se tuzemsky kontrolovaných úvěrových institucí a část, která se týká podniků pod zahraniční kontrolou. Mateřský podnik se eviduje podle vrcholné kontrolní institucionální jednotky, jak je vymezena v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 716/2007.

Bilanční suma v členění podle země sídla mateřského podniku je dalším členěním proměnné bilanční suma (43 30 0).

Bilanční suma (viz proměnná 43 30 0) se člení podle právní formy takto: akciové společnosti, družstevní podniky, veřejnoprávní podniky, pobočky podniků bez sídla v členských zemích EHP, ostatní.

Bilanční suma v členění podle právní formy je dalším členěním proměnné bilanční suma (43 30 0).

Výnosy z úroků a podobné výnosy jsou vymezeny jako:

• 1) veškeré výnosy z cenných papírů s pevným výnosem, bez ohledu na způsob výpočtu. Tyto výnosy rovněž zahrnují výnosy vyplývající z časového rozvržení slev u aktiv nabytých za nižší hodnotu, než je částka splatná ke dni splatnosti, a u závazků sjednaných ve vyšší hodnotě, než je částka splatná ke dni splatnosti;
• 2) výnosy a náklady povahou obdobné úrokům, vyplývající z derivátů rozvržených po dobu trvání smlouvy.

Pro služby finančního zprostředkování a pomocné služby související s finančním zprostředkováním je členění podle produktů založeno na klasifikaci produkce podle činností. Proměnnou je nutné členit podle (sub)kategorií CPA na vhodné úrovni.

Výnosy z úroků a podobné výnosy v členění podle (sub)kategorií CPA jsou dalším členěním proměnné výnosy z úroků a podobné výnosy (42 11 0).

Náklady na úroky a podobné náklady jsou vymezeny jako:

• 1) veškeré náklady vyplývající ze závazků vůči úvěrovým institucím, závazků vůči klientům, závazků z dluhových cenných papírů a vedlejších pasiv, bez ohledu na způsob výpočtu. Tyto náklady rovněž zahrnují náklady vyplývající z časového rozvržení příplatku vztahujícího se k aktivům nabytým za vyšší částky, než je částka splatná ke dni splatnosti, a k závazkům sjednaným v nižší hodnotě, než je částka splatná ke dni splatnosti;
• 2) výnosy a náklady povahou obdobné úrokům, vyplývající z derivátů rozvržených po dobu trvání smlouvy.

Pro služby finančního zprostředkování a pomocné služby související s finančním zprostředkováním je členění podle produktů založeno na klasifikaci produkce podle činností. Proměnnou je nutné členit podle (sub)kategorií CPA na vhodné úrovni.

Náklady na úroky a podobné náklady v členění podle (sub)kategorií CPA jsou dalším členěním proměnné náklady na úroky a podobné náklady (42 12 0).

Výnosy z poplatků a provizí zahrnují výnosy z veškerých služeb dodávaných třetím stranám. Pro služby finančního zprostředkování a pomocné služby související s finančním zprostředkováním je členění podle produktů založeno na klasifikaci produkce podle činností. Proměnnou je nutné členit podle (sub)kategorií CPA na vhodné úrovni.

Výnosy z poplatků a provizí v členění podle (sub)kategorií CPA jsou dalším členěním proměnné výnosy z poplatků a provizí (42 14 0).

Náklady na poplatky a provize jsou vymezeny v článku 31 směrnice 86/635/EHS. Pro služby finančního zprostředkování a pomocné služby související s finančním zprostředkováním je členění podle produktů založeno na klasifikaci produkce podle činností. Proměnnou je nutné členit podle (sub)kategorií CPA na vhodné úrovni.

Náklady na poplatky a provize v členění podle (sub)kategorií CPA jsou dalším členěním proměnné náklady na poplatky a provize (42 15 0).

„Pobočka“ je vymezena v článku 1 směrnice Rady 89/646/EHS ze dne 15. prosince 1989 a podrobně popsána ve sdělení Komise o volném pohybu služeb a obecném zájmu v druhé bankovní směrnici (95/C 291/06).

Výnosy z úroků a podobné výnosy (viz proměnná 42 11 0) získané v hostitelské zemi pobočkami se sídlem v každé jednotlivé ostatní zemi EHP.

Bilanční suma (viz proměnná 43 30 0) poboček zřízených v hostitelské zemi se sídlem v každé jednotlivé ostatní zemi EHP.

Výnosy z úroků a podobné výnosy (viz proměnná 42 11 0) získané v každé jednotlivé ostatní zemi EHP úvěrovými institucemi s povolením podnikat v hostitelském členském státě na základě práva volného pohybu služeb.

Výnosy z úroků a podobné výnosy (viz proměnná 42 11 0) získané v zemích mimo EHP pobočkami úvěrových institucí s povolením podnikat v hostitelském členském státě.

Uvádí se toto členění: Švýcarsko, USA, Japonsko, třetí země (zbytek světa).

Výnosy z úroků a podobné výnosy (viz proměnná 42 11 0) získané v zemích mimo EHP úvěrovými institucemi s povolením podnikat v hostitelském členském státě na základě práva volného pohybu služeb.

Uvádí se toto členění: Švýcarsko, USA, Japonsko, třetí země (zbytek světa).

Zahrnuje počet účtů vedených úvěrovými institucemi na konci účetního období. Pro služby finančního zprostředkování a pomocné služby související s finančním zprostředkováním je členění podle produktů založeno na klasifikaci produkce podle činností. Počet účtů se člení podle (sub)kategorií CPA na vhodné úrovni.

Zahrnuje počet úvěrů a půjček klientům na konci účetního období. Pro služby finančního zprostředkování a pomocné služby související s finančním zprostředkováním je členění podle produktů založeno na klasifikaci produkce podle činností. Počet úvěrů a půjček klientům se člení podle (sub)kategorií CPA na vhodné úrovni.

Pojem „bankomat“ zahrnuje různé druhy strojů poskytujících elektronické bankovní služby, např. stroje pro výběr vkladů (bankomaty), provádění plateb, získávání informací o transakcích, výměnu peněz, dobíjení víceúčelových karet atd.

Tato proměnná zahrnuje všechny penzijní příspěvky od členů splatné během účetního období, které vyplývají z penzijních smluv, včetně všech povinných příspěvků, jiných pravidelných příspěvků a dobrovolných doplňkových příspěvků.

Proměnná penzijní příspěvky splatné od členů (48 00 1) se používá při výpočtu proměnné obrat (12 11 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny penzijní příspěvky od zaměstnavatelů splatné během účetního období, které vyplývají z penzijních smluv, včetně všech povinných příspěvků, jiných pravidelných příspěvků a dobrovolných doplňkových příspěvků.

Proměnná penzijní příspěvky splatné od zaměstnavatelů (48 00 2) se používá při výpočtu proměnné obrat (12 11 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny výnosy z převodů. Těmito převody jsou obvykle převody od jiných penzijních fondů nebo pojišťoven. Pokud zaměstnanec změní zaměstnavatele, má často na výběr převést částky penzijních práv z penzijního fondu nebo pojistného plánu svého bývalého zaměstnavatele do penzijního fondu nového zaměstnavatele.

Proměnná výnosy z převodů (48 00 3) se používá při výpočtu proměnné obrat (12 11 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny ostatní penzijní příspěvky, splatné během účetního období, které vyplývají z penzijních smluv (např. příspěvky od centrálních nebo místních orgánů státní správy, od jednotlivců a sdružení).

Proměnná ostatní penzijní příspěvky (48 00 4) se používá při výpočtu proměnné obrat (12 11 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny penzijní příspěvky přijaté do systémů dávek, splatné v účetním období, které vyplývají z penzijních smluv, včetně všech pravidelných, dobrovolných a jiných příspěvků.

Proměnná penzijní příspěvky pro systémy dávek (48 00 5) se používá při výpočtu proměnné obrat (12 11 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny penzijní příspěvky přijaté do příspěvkových systémů, splatné v účetním období, které vyplývají z penzijních smluv, včetně všech pravidelných, dobrovolných a jiných příspěvků.

Proměnná penzijní příspěvky pro příspěvkové systémy (48 00 6) se používá při výpočtu proměnné obrat (12 11 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny penzijní příspěvky přijaté do hybridních systémů, splatné v účetním období, které vyplývají z penzijních smluv, včetně všech pravidelných, dobrovolných a jiných příspěvků.

Proměnná penzijní příspěvky do hybridních systémů (48 00 7) se používá při výpočtu proměnné obrat (12 11 0).

Tato proměnná zahrnuje výnosy z finančních umístění, použití opravných položek k finančnímu umístění a výnosy z realizovaných a nerealizovaných kapitálových zisků a ztrát. Také zahrnuje přijaté nájemné, výnosy z úroků, dividendy a realizované a nerealizované kapitálové zisky a ztráty.

Proměnná výnosy z finančního umístění (PF) (48 01 0) zahrnuje proměnnou kapitálové zisky a ztráty.

Tato proměnná zahrnuje výnosy z realizovaných a nerealizovaných kapitálových zisků a ztrát promítnutých do výsledovky. Kapitálové zisky a ztráty vznikají v důsledku změny mezi oceněním finančních umístění na začátku účetního období (nebo při nákupu provedeném později) a jejich oceněním na konci účetního období (nebo při prodeji provedeném dříve).

Proměnná kapitálové zisky a ztráty) (48 01 1) se používají pří výpočtu proměnné výnosy z finančního umístění (PF) (48 01 0).

Tato proměnná zahrnuje přijaté náhrady od pojišťoven a zajišťoven týkající se postoupených rizik.

Ostatní příjmy zahrnují všechny ostatní příjmy penzijních fondů kromě penzijních příspěvků a výnosů penzijních fondů z finančních umístění, jako jsou výnosy z poplatků a provizí a ostatní výnosy.

Tato proměnná zahrnuje všechny druhy výdajů členům penzijních systémů a jejich rodinným příslušníkům, výdaje na převody atd. Zahrnuje též výdaje, které jsou rovněž výnosem souvisejícím s riziky postoupenými pojišťovnám.

Celkové výdaje na penze (48 03 0) se počítají takto:

pravidelné platby penzí (48 03 1)

• + jednorázové platby penzí (48 03 2)
• + výdaje na převody (48 03 3).

Tato proměnná zahrnuje všechny pravidelné platby penzí (tj. důchody).

Proměnná pravidelné platby penzí (48 03 1) se používá při výpočtu proměnné celkové výdaje na penze (48 03 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny penze, které jsou vypláceny jednorázově.

Proměnná jednorázové platby penzí (48 03 2) se používá při výpočtu proměnné celkové výdaje na penze (48 03 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny výdaje na převody (obvykle částky penzijních práv převedené na ostatní penzijní fondy nebo pojišťovny, když zaměstnanec změní zaměstnavatele, a stává se tudíž členem penzijního fondu nebo pojistného plánu svého nového zaměstnavatele).

Proměnná výdaje na převody (48 03 3) se používá při výpočtu proměnné celkové výdaje na penze (48 03 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny druhy změn technických rezerv bez zajištění. Jsou zde zahrnuty výnosy z převodů a výdaje na převody technických rezerv mezi penzijními fondy.

Tato proměnná zahrnuje celkové pojistné prémie splatné za každý druh rizik postoupených pojišťovnám nebo zajišťovnám.

Tato proměnná zahrnuje všechny náklady související s výběrem penzijních příspěvků, správou portfolia a výplatou penzí, jakož i provize a poplatky, ostatní externí náklady na výrobky a služby a osobní náklady.

Proměnná celkové provozní náklady (48 06 0) se vypočítá takto:

osobní náklady (13 31 0)

• + nákup výrobků a služeb celkem (13 11 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny přímé daně (např. z výnosů z finančního umístění) splatné penzijním fondem, které nejsou zahrnuty v externích nákladech na nákup zboží a služeb nebo osobních nákladech.

Tato proměnná zahrnuje všechny penzijní příspěvky, vyplývající z penzijních smluv, do rezervního fondu za účetní období.

Tato proměnná je součtem těchto proměnných: pozemky a stavby (PF) (48 11 0) + finanční umístění v přidružených společnostech a majetkové účasti (PF) (48 12 0) + akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem (48 13 0) + podíly na subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (48 14 0) + dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem (48 15 0) + podíly na poolech finančního umístění (48 16 0) + hypotekární pohledávky a ostatní pohledávky jinde neuvedené (48 17 0) + ostatní finanční umístění (48 18 0).

Tato proměnná zahrnuje všechna finanční umístění do podniku držícího účast, jako jsou akcie podniků držících účast, dluhové cenné papíry vydané podniky držícími účast a půjčky podnikům držícím účast atd. Podniky držící účast jsou zaměstnavatelé, které platí příspěvky do penzijních fondů za své zaměstnance.

Proměnná celkové finanční umístění do podniku držícího účast (48 10 1) je součástí proměnné celkové finanční umístění penzijních fondů (48 10 0).

Tato proměnná zahrnuje celkové finanční umístění (= pozemky a stavby (PF) (48 11 0) + finanční umístění v přidružených společnostech a majetkové účasti (PF) (48 12 0) + akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem (48 13 0) + podíly na subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (48 14 0) + dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem (48 15 0) + podíly na poolech finančního umístění (48 16 0) + hypotekární pohledávky a ostatní pohledávky jinde neuvedené (48 17 0) + ostatní finanční umístění (48 18 0)) v tržních cenách.

Tato proměnná zahrnuje všechny pozemky a stavby ve vlastnictví penzijního fondu.

Proměnná pozemky a stavby (PF) (48 11 0) se používá při výpočtu proměnné celkové finanční umístění penzijních fondů (48 10 0).

Tato proměnná zahrnuje akciové podíly v přidružených podnicích, dluhové cenné papíry vydané přidruženými podniky a půjčky těmto podnikům, majetkové účasti a dluhové cenné papíry vydané podniky a půjčky podnikům, s nimiž má penzijní fond vztah vyplývající z majetkové účasti. Nezahrnuje finanční umístění zahrnutá do položky 48 10 1.

Proměnná finanční umístění v přidružených společnostech a majetkové účasti (PF) (48 12 0) se používá při výpočtu proměnné celkové finanční umístění penzijních fondů (48 10 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny druhy kótovaných a nekótovaných akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem kromě těch, které jsou zahrnuté do položek 48 12 0 a 48 14 0.

Proměnná akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem (48 13 0) se používá při výpočtu proměnné celkové finanční umístění penzijních fondů (48 10 0) a je založena na položkách:

akcie obchodované na regulovaném trhu (48 13 1)

• + akcie neobchodované veřejně (48 13 3)
• + ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem (48 13 4).

Tato proměnná zahrnuje všechny akcie kótované na devizovém trhu.

Proměnná akcie obchodované na regulovaném trhu (48 13 1) je součástí proměnné akcie a jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem (48 13 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny akcie kótované na regulovaných trzích, které se specializují na inovativní společnosti s vysokým potenciálem růstu a na malé a střední podniky. Tyto trhy jsou rovněž známy jako trhy malých a středních podniků nebo paralelní trhy. Na těchto trzích je možné efektivně a soutěživě obchodovat s cennými papíry malých a středních podniků.

Proměnná akcie obchodované na regulovaném trhu specializovaném na malé a střední podniky (48 13 2) je součástí proměnné akcie obchodované na regulovaném trhu (48 13 1).

Tato proměnná zahrnuje všechny akcie, které nejsou kótované na devizovém trhu.

Proměnná akcie neobchodované veřejně (48 13 3) je součástí proměnné akcie a jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem (48 13 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem jinde neuvedené.

Proměnná ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem (48 13 4) je součástí proměnné akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem (48 13 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny podíly na subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, jak jsou vymezeny ve směrnici Rady 85/611/EHS(Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3.). Zahrnuje rovněž otevřené fondy a podobné podniky kolektivního investování.

Proměnná podíly na subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (48 14 0) se používá při výpočtu proměnné celkové finanční umístění penzijních fondů (48 10 0).

Tato proměnná zahrnuje převoditelné dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem vydané úvěrovými institucemi, jinými podniky nebo veřejnými orgány kromě těch, které jsou zahrnuty do položky 48 12 0. Cenné papíry s proměnlivou úrokovou mírou, která kolísá v závislosti na vymezených faktorech, např. úroková míra na mezibankovním trhu nebo na trhu eura, se rovněž považují za dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem.

Proměnná dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem (48 15 0) se používá při výpočtu proměnné celkové finanční umístění penzijních fondů (48 10 0) a je založena na položkách:

dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem emitované státní správou (48 15 1)

• + ostatní dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem (48 15 2).

Tato proměnná obsahuje dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry emitované nebo garantované ústředními a místními vládami a veřejnými správami.

Proměnná dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem emitované státní správou (48 15 1) se používá při výpočtu proměnné dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem (48 15 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny ostatní dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem (např. firemní obligace).

Proměnná ostatní dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem (48 15 2) se používá při výpočtu proměnné dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem (48 15 0).

Tato proměnná zahrnuje akcie v držení podniku – člena společných finančních umístění několika podniků nebo penzijních fondů, jejichž správa byla svěřena jednomu z těchto podniků nebo nezávislému správci fondu.

Proměnná podíly na poolech finančního umístění (PF) (48 16 0) se používá při výpočtu proměnné celkové finanční umístění penzijních fondů (48 10 0).

Tato proměnná zahrnuje všechny druhy půjček penzijních fondů garantované nebo negarantované hypotékami.

Proměnná hypotekární pohledávky a ostatní pohledávky jinde neuvedené (48 17 0) se používá při výpočtu proměnné celkové finanční umístění penzijních fondů (48 10 0).

Tato proměnná zahrnuje všechna ostatní finanční umístění, která nejsou součástí předchozích položek finančních umístění, jako jsou například vklady u úvěrových institucí, hotovost, jiná krátkodobá finanční umístění, deriváty nebo ostatní finanční umístění.

Proměnná ostatní finanční umístění (48 18 0) se používá při výpočtu proměnné celkové finanční umístění penzijních fondů (48 10 0).

Tato proměnná zahrnuje všechna ostatní aktiva, která nejsou uvedena ve finančních umístěních.

Tato proměnná zahrnuje vlastní kapitál a rezervní fondy formálně nepřidělené příjemcům penzijních dávek, jako jsou vlastní kapitál, rezervy nebo ostatní ekvivalentní prostředky.

Tato proměnná zahrnuje technické rezervy bez zajištění, přidělené příjemcům penzijních dávek. Tyto technické rezervy se oceňují podle pojistně matematických zásad.

Tato proměnná zahrnuje všechna pasiva, která nejsou zahrnuta do proměnných vlastní kapitál nebo čistá výše technických rezerv.

Tato proměnná zahrnuje všechny penzijní příspěvky podle definice v proměnné „obrat“ (12 11 0), splatné během účetního období, jako jsou všechny povinné příspěvky, ostatní pravidelné příspěvky, dobrovolné doplňkové příspěvky, ostatní příspěvky, v členění podle těchto zemí: země původu, (ostatní) země EU, ostatní země EHP, USA a Kanada, Japonsko a zbytek světa.

Proměnná zeměpisné členění obratu je dalším členěním proměnné obrat (12 11 0).

Tato proměnná zahrnuje akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem podle definice v proměnné akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem (48 13 0), v členění podle místa emitenta. Používají se tyto oblasti: země původu, (ostatní) země EU, ostatní země EHP, USA a Kanada, Japonsko a zbytek světa.

Proměnná akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem v členění podle místa (48 62 0) je dalším členěním proměnné akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem (48 13 0).

Tato proměnná zahrnuje celkové finanční umístění podle definice v proměnné celkové finanční umístění penzijních fondů (48 10 0) v členění podle místa. Používají se tyto oblasti: země původu, (ostatní) země EU, ostatní země EHP, USA a Kanada, Japonsko a zbytek světa.

Proměnná celkové finanční umístění v členění podle místa (48 63 0) je dalším členěním proměnné celkové finanční umístění penzijních fondů (48 10 0).

Tato proměnná zahrnuje celkové finanční umístění podle definice v proměnné celkové finanční umístění penzijních fondů (48 10 0) v členění podle měny. Používá se toto členění měny: euro, ostatní.

Proměnná celkové finanční umístění v členění v eurech a složky jiné než eura (48 64 0) je dalším členěním proměnné celkové finanční umístění penzijních fondů (48 10 0).

Tato proměnná zahrnuje celkový počet členů, jejichž penzijní plány – definované v proměnné počet penzijních systémů (11 61 0) – spravují penzijní fondy. Zahrnuje počet aktivních členů, pozastavených členů a osob v důchodu. Počet členů by měl být vztažen ke konci sledovaného období.

Proměnná počet členů (48 70 0) se vypočítá takto:

počet členů systémů dávek (48 70 1)

• + počet členů příspěvkových systémů (48 70 2)
• + počet členů hybridních systémů (48 70 3),

nebo:

počet aktivních členů (48 70 4)

• + počet pozastavených členů (48 70 5)
• + počet osob v důchodu (48 70 6).

Tato proměnná zahrnuje celkový počet členů systémů dávek. Zahrnuje počet aktivních členů, pozastavených členů a osob v důchodu.

Proměnná počet členů systémů dávek (48 70 1) se používá při výpočtu proměnné počet členů (48 70 0).

Tato proměnná zahrnuje celkový počet členů příspěvkových systémů. Zahrnuje počet aktivních členů, pozastavených členů a osob v důchodu.

Proměnná počet členů příspěvkových systémů (48 70 2) se používá při výpočtu proměnné počet členů (48 70 0).

Tato proměnná zahrnuje celkový počet členů hybridních systémů. Zahrnuje počet aktivních členů, pozastavených členů a osob v důchodu.

Proměnná počet členů hybridních systémů (48 70 3) se používá při výpočtu proměnné počet členů (48 70 0).

Tato proměnná zahrnuje počet členů, kteří aktivně přispívají do penzijního systému.

Proměnná počet aktivních členů (48 70 4) se používá při výpočtu proměnné počet členů (48 70 0).

Tato proměnná zahrnuje počet členů, kteří opustili penzijní systém, ale ponechávají si pozastavená práva.

Proměnná počet pozastavených členů (48 70 5) se používá při výpočtu proměnné počet členů (48 70 0).

Tato proměnná zahrnuje počet osob, kterým jsou vypláceny důchodové dávky.

Proměnná počet osob v důchodu (48 70 6) se používá při výpočtu proměnné počet členů (48 70 0).

PŘÍLOHA II TECHNICKÝ FORMÁT PRO PŘEDÁVÁNÍ STRUKTURÁLNÍ STATISTIKY PODNIKŮ

1. PODOBA ÚDAJŮ

Standardizace struktur datových záznamů je hlavním předpokladem efektivního zpracování údajů. Je to nezbytná fáze pro to, aby byly údaje poskytovány v souladu se standardy pro vzájemnou výměnu stanovenými Komisí (Eurostatem).

Údaje jsou zasílány jako soubor záznamů, z nichž velká část popisuje ukazatele údajů (země, rok, ekonomická činnost atd.). Údaj samotný je číslo, které může být opatřeno značkami a vysvětlivkami v podobě poznámek pod čarou. Ty se používají pro doplňující vysvětlení údajů a poskytují uživatelům doplňkové informace týkající se například extrémních meziročních změn.

Důvěrné údaje musí být zaslány se skutečnou hodnotou zaznamenanou v hodnotovém poli a značkou, která odkazuje na důvěrnou povahu údajů obsažených v záznamu. Komise (Eurostat) poskytne doplňkové pokyny týkající se správného používání označení důvěrnosti, kterými musí poskytovatelé údajů dodržovat v zájmu správného uplatňování pravidel o důvěrnosti při šíření souhrnných ukazatelů na úrovni Evropského společenství. Členské státy musí poskytnout všechny úrovně agregace členění stanovené v nařízení Komise, které zahrnuje řady údajů, jež se mají předat. Dále musí údaje obsahovat všechna sekundární označení důvěrnosti v souladu se stávajícími vnitrostátními pravidly důvěrnosti.

Na každou řadu údajů se vyčleňuje jeden soubor. Použijí se standardní názvy souborů určené Komisí (Eurostatem). Komise (Eurostat) poskytne podrobnou dokumentaci týkající se těchto seznamu kódů a dodá doplňující pokyny týkající se formátu pro předávání.

Členské státy musí poskytnout úplné soubory pro všechny řady údajů, včetně záznamů všech údajů požadovaných nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008, které nejsou k dispozici, tj. které nejsou shromažďovány v daném členském státě. Označí se kódem „na“ v hodnotovém poli. Rovněž poskytnou úplné soubory, pokud předávají revidované či opravené údaje. Údaje o činnostech/jevech, které v daném členském státě neexistují, musí být v záznamech označeny jako nula (kód „0“ v hodnotovém poli). Kód „0“ v hodnotovém poli může být též použit pro činnosti, které existují, ale v jejichž případě je k dispozici pouze malé množství údajů a v důsledku zaokrouhlení je rovno nule. Peněžní údaje musí být vyjádřeny v tisících jednotek národní měny (tisících EUR v případě zemí v eurozóně). Země, které přistupují do eurozóny, vykazují peněžní údaje pro strukturální statistiku podniků v roce jejich přístupu v eurech.

Údaje, které nesplňují ustanovení o technickém formátu stanovená v tomto nařízení, se považují za nezaslané.

Pro oznamování strukturální statistiky podniků se použijí tyto identifikátory datového souboru:

U každého záznamu je nutné předat všechna pole i v případě, že jsou prázdná.

Poznámka: AN = alfanumerický (např. AN..5 – alfanumerický nejvýše pětimístný, ale pole může být prázdné, AN1..5 – alfanumerický alespoň jednomístný a nejvýše pětimístný, AN1 – jen jednomístný alfanumerický; N = číselný (např. N1 – jen jednomístný číselný).

Kódy uvedené v popisu polí mohou být změněny, až budou dostupné seznamy standardních kódů pro referenční databázi. Vykazující orgány obdrží pozměněné seznamy kódů nejpozději dva měsíce před lhůtou pro předání údajů. Seznamy kódů slouží pouze pro určení kódů, které se mají použít pro předávání údajů, a v žádném případě nezvyšují úroveň podrobnosti stanovenou v nařízení Komise, které vymezuje řady údajů, jež se mají sestavit pro strukturální statistiku podniků.

Tento kód odpovídá zemi u celostátních řad a regionu u regionálních řad (řada 1C, 2C, 3C, 3H, 4C, 6H). Vychází z kódu NUTS. Pro regiony se ke dvěma znakům pro zemi vloží dva znaky v případě příloh I až IV a 1 znak v případě přílohy VI (členských stát by měl zaslat regionální údaje podle klasifikace NUTS platné v době, kdy je předávání údajů povinné podle nařízení 295/2008; při revizích údajů týkajících se předchozího sledovaného roku by se měla použít klasifikace NUTS platná v době lhůty pro jejich předávání stanovené v právních předpisech.

Každá velikostní skupina odpovídá jednomu kódu. Většina řad zahrnuje všechny velikostní kategorie, a tudíž se musí pro údaje přílohy I až IV použít kód 30. Pro ostatní přílohy může být prázdná. Pro velikostní skupiny vyjádřené v milionech EUR použijí země mimo eurozónu přepočítací koeficient zveřejněný pro sledovaný rok Eurostatem v tabulce směnných kurzů EUR/ECU – roční údaje.

Toto pole se používá pro položky NACE.

Údaje by se měly poskytnout pro úroveň členění činností podle nařízení č. 295/2008 a pro všechny vyšší úrovně agregace klasifikace NACE Rev. 2. Následující seznam pouze slouží k určení kódů, které se mají použít pro předávání údajů, a v žádném případě nezvyšuje úroveň podrobnosti a/nebo zvláštních agregátů stanovených ve výše uvedeném nařízení.

Pro sledovaný rok 2008 musí být některé údaje pro roční statistiku podnikání příloh I až IV poskytnuty podle klasifikace NACE Rev. 1.1. Pro demografii podniků musí být podrobné údaje podle oddílu 9 přílohy IX poskytnuty pro sledované roky 2004 až 2007 s použitím klasifikace NACE Rev. 1.1. Údaje by se měly poskytnout pro úroveň členění činností podle nařízení č. 295/2008 a pro všechny vyšší úrovně agregace klasifikace NACE Rev. 1.1.

Aby byla upřesněna povaha údajů, je nezbytné rozlišovat mezi těmito údaji:

• údaj rovnající se nule (kódován „0“): pouze reálné hodnoty rovné nule (jev neexistuje nebo zaohrouhlená hodnota existujícího jevu),

• údaj není k dispozici (kódován „na“): jde o údaj, který není v členském státě zjišťován. Pouze ve výjimečných případech je povolené, aby byl údaj nedostupný (odchylky uvedené v příloze IV tohoto nařízení a v případě, že jsou podle nařízení č. 295/20008 osvobozeny členské státy, které představují méně než 1 % celkového údaje za Společenství (pravidlo 1 %)).

Revidovanými údaji se rozumí údaje, které jsou zaslány podruhé (nebo po několikáté) a odpovídají opravě předchozích zaslaných údajů. Poskytovatelé údajů poskytnou úplné soubory údajů pro řady, ve kterých byly některé údaje revidovány. Současně je třeba poskytnout odůvodnění revize. Označení předběžných údajů by mělo být použito, pokud je pravděpodobné, že předávané údaje budou opravovány. Použití tohoto označení je omezeno na specifické případy. Eurostat toto označení odstraní v okamžiku, kdy jsou předány údaje za další sledovaný rok, pokud členský stát neoznámí revizi již zveřejněných údajů.

Po členských státech se žádá, aby zřetelně označily důvěrné údaje použitím označení uvedených v seznamu níže. Jejich povinností je označit všechny sekundární důvěrné buňky a rovněž údaje, které jsou primárně důvěrné na vyšších úrovních agregace činnosti nebo velikostní skupiny v souladu s vnitrostátními pravidly o důvěrnosti.

Peněžní údaje musí být vyjádřeny v tisících jednotek národní měny (tisících EUR v případě zemí v eurozóně) pro přílohy I až IV a VIII. Pro přílohy V, VI a VII musí být peněžní údaje vyjádřeny v milionech jednotek národní měny (EUR v případě zemí v eurozóně). Země, které přistupují do eurozóny, vykazují peněžní údaje pro strukturální statistiku podniků v roce jejich přístupu v eurech. Země, které vykazují velmi nízké hodnoty pro přílohy V, VI a VII, smějí předávat data v tisících EUR nebo v tisících jednotek národní měny.

V tomto poli členské státy blíže určí jednotky hodnoty údajů použité při předávání údajů.

Toto pole se použije pouze pro přílohy III, V, VI a VIII. Pro ostatní přílohy toto pole zůstane prázdné.

Podrobnosti týkající se členění produktů, která se mají poskytovat, lze nalézt v příloze I nařízení Komise č. 295/2008 týkající se řad údajů, které se mají předávat. Následující seznam pouze slouží k určení kódů, které se mají použít pro předávání údajů, a v žádném případě nezvyšuje úroveň podrobnosti a/nebo členění produktů stanovených ve výše uvedeném nařízení.

Velikostní skupiny uvedené níže jsou měřeny v milionech EUR. Použijí se jen pro údaje v příloze III. Pro ostatní přílohy toto pole zůstane prázdné.

Toto pole se použije jen pro přílohu II. Pro ostatní přílohy toto pole zůstane prázdné.

Toto pole se použije pouze pro přílohy V, VI a VII. Pro ostatní přílohy toto pole zůstane prázdné.

Toto pole se použije pouze pro přílohy V a VI. Pro ostatní přílohy toto pole zůstane prázdné.

Toto pole se použije pouze pro přílohy V, VI a IX. Pro ostatní přílohy toto pole zůstane prázdné.

Toto pole se použije pouze pro přílohu V. Pro ostatní přílohy toto pole zůstane prázdné.

Toto pole se použije pouze pro přílohu VI. Pro ostatní přílohy toto pole zůstane prázdné.

Toto pole se použije pouze pro přílohu VII. Pro ostatní přílohy toto pole zůstane prázdné.

Toto pole se použije pouze pro přílohu VIII. Pro ostatní přílohy toto pole zůstane prázdné.

Toto pole se použije pouze pro přílohu IX. Pro ostatní přílohy toto pole zůstane prázdné.

XX odpovídá dvěma posledním číslicím základního roku, např. R08 odkazuje na soubor skutečně vzniklých podniků v roce 2008.

Členské státy poskytnou nezbytné informace, které dokládají revize údajů a změny v metodice. Pokud země zasílá revidované údaje, uvede, zda to má důsledky pro charakter důvěrnosti. Formát pro poskytování těchto informací bude specifikován Eurostatem.

PŘÍLOHA III DVOJÍ OZNAMOVÁNÍ V NACE REV. 1.1

Řada 1Z

PŘÍLOHA IV ODCHYLKY

Oddíl I: Odchylky týkající se ustanovení přílohy I

Poznámka: Podle ustanovení bodů 3 a 4 oddílu 4 přílohy II nařízení Rady č. 295/2008 není třeba sbírat informace nezbytné pro sestavení statistik vztahujících se k ukazatelům 21 11 0, 21 12 0 a 21 14 0, pokud celkový údaj za členský stát o obratu nebo počtu osob zaměstnaných v oddílu sekcí C až E klasifikace NACE Rev. 1 představuje méně než 1 % celkového údaje za Společenství.

Poznámka: Podle ustanovení bodů 3 a 4 oddílu 4 přílohy II nařízení Rady č. 295/2008 není třeba sbírat informace nezbytné pro sestavení statistik vztahujících se k ukazatelům 21 11 0, 21 12 0 a 21 14 0, pokud celkový údaj za členský stát o obratu nebo počtu osob zaměstnaných v oddílu sekcí C až E klasifikace NACE Rev. 1 představuje méně než 1 % celkového údaje za Společenství.