1. V článku 1 se zrušuje odstavec 2.

2. V čl. 3 prvním pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:

• „ca) od 1. srpna do 31. července následujícího roku pro odvětví vína;“.

3. Článek 55 se mění takto:

• a) nadpis se nahrazuje tímto:
• b) vkládá se nový odstavec, který zní:

  Pokud jde o odvětví vína, použijí se pravidla o produkčním potenciálu s přihlédnutím k protiprávní výsadbě, přechodnému režimu práv na výsadbu a režimu klučení v souladu s oddílem IVa.“

4. Název části II hlavy I kapitoly III oddílu IV se nahrazuje tímto:

„Oddíl IV Procesní pravidla týkající se kvót na cukr, mléko a bramborový škrob“.

5. V článku 85 se návětí nahrazuje tímto:

„Komise přijme prováděcí pravidla k oddílům I až IIIa, která se mohou zejména týkat“.

6. V části II hlavě I kapitole III se vkládá nový oddíl, který zní:

„Oddíl IVa Produkční potenciál v odvětví vína

Pododdíl I Protiprávní výsadba

Producenti na vlastní náklady vyklučí případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998.

Až do vyklučení podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z produktů destilace nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

Aniž jsou případně dotčeny předchozí sankce uložené členskými státy, ukládají členské státy producentům, kteří nesplnili tuto povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto článku.

Producenti si do 31. prosince 2009 za poplatek nechají legalizovat případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu před 1. zářím 1998.

Aniž jsou dotčeny postupy v rámci schválení účetní závěrky, nevztahuje se první pododstavec na plochy legalizované na základě čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999.

Výši poplatku uvedeného v odstavci 1 určují členské státy. Rovná se nejméně dvojnásobku průměrné hodnoty odpovídajícího práva na výsadbu v daném regionu.

Až do legalizace podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z těchto produktů nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

Dotčení producenti do 31. prosince 2009 vyklučí na vlastní náklady protiprávně osázené plochy uvedené v odstavci 1, které nejsou legalizovány v souladu s uvedeným odstavcem.

Členské státy ukládají producentům, kteří nesplní povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

Až do vyklučení podle prvního pododstavce tohoto odstavce se použije obdobně odstavec 3.

Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v odstavcích 3 a 4.

V souvislosti s čl. 85a odst. 2 a čl. 85b odst. 3 a 4 požadují členské státy důkaz o neuvádění dotyčných výrobků do oběhu, nebo pokud jsou dotyčné výrobky destilovány, předložení smluv o destilaci.

Členské státy kontrolují neuvádění do oběhu a destilaci uvedené v odstavci 1. V případě nesplnění podmínek ukládají sankce.

Členské státy oznámí Komisi plochy, kterých se destilace týká, a odpovídající objemy alkoholu.

Na plochy uvedené v čl. 85b odst. 1 prvním pododstavci, pokud nejsou legalizovány, a plochy uvedené v čl. 85a odst. 1 nelze uplatnit vnitrostátní podpůrná opatření ani podpůrná opatření Společenství.

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto pododdílu.

Tato pravidla mohou zahrnovat

• a) podrobnosti týkající se ohlašovacích povinností členských států včetně možného snížení prostředků přidělených z rozpočtu uvedených v příloze Xb v případě nesplnění povinnosti;
• b) podrobné údaje o sankcích, které mají členské státy ukládat v případě nesplnění povinností stanovených v článcích 85a, 85b a 85c.

Pododdíl II Přechodný režim práv na výsadbu

Opatření tohoto pododdílu se použijí do 31. prosince 2015.

Aniž je dotčen čl. 120a odst. 1 až 6, a zejména odstavec 4 uvedeného článku, je výsadba révy moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, zakázána.

Je také zakázáno přeštěpování moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, na moštové odrůdy neuvedené ve zmíněném článku.

Bez ohledu na odstavce 1 a 2 jsou výsadba a přeštěpování uvedené ve zmíněných odstavcích povoleny, pokud se na ně vztahuje

• a) právo na novou výsadbu podle článku 85h;
• b) právo na opětovnou výsadbu podle článku 85i;
• c) právo na výsadbu udělené z rezervy podle článků 85j a 85k.

Práva na výsadbu uvedená v odstavci 3 se poskytují v hektarech.

Členské státy mohou rozhodnout, že na svém území nebo na částech svého území ponechají zákaz uvedený v odstavci 1 v platnosti nejdéle do 31. prosince 2018. V tom případě se pravidla pro přechodný režim práv na výsadbu podle tohoto pododdílu včetně tohoto článku použijí v daném členském státě odpovídajícím způsobem.

Členské státy mohou producentům udělit práva na novou výsadbu pro plochy

• a) určené k nové výsadbě prováděné v rámci scelování pozemků nebo vyvlastnění ve veřejném zájmu podle vnitrostátního práva;
• b) určené k pokusným účelům;
• c) určené k založení porostů za účelem produkce roubů nebo
• d) jejichž víno a výrobky z révy vinné jsou určeny pouze ke spotřebě domácnosti vinaře.

Udělená práva na novou výsadbu

• a) vykonávají producenti, kterým byla udělena;
• b) musí být vyčerpána před koncem druhého hospodářského roku následujícího po roku jejich udělení;
• c) musí být využita pro ty účely, pro které byla udělena.

Členské státy udělí práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří vyklučili plochu vinice.

U vyklučených ploch, na které se poskytuje prémie za klučení podle pododdílu III, však práva na opětovnou výsadbu nevznikají.

Členské státy mohou udělit práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří se zaváží vyklučit plochy vinic. V takových případech musí klučení příslušných ploch proběhnout do konce třetího roku po vysázení nových vinic, na něž byla udělena práva na opětovnou výsadbu.

Udělená práva na opětovnou výsadbu odpovídají ploše, která se z hlediska čisté kultury rovná vyklučené ploše.

Práva na opětovnou výsadbu vykonává podnik, kterému byla udělena. Členské státy mohou navíc stanovit, že tato práva mohou být vykonávána pouze na té ploše, na které bylo provedeno klučení.

Odchylně od odstavce 4 může členský stát rozhodnout, že práva na opětovnou výsadbu mohou být zcela nebo částečně převedena na jiný podnik ve stejném členském státě, pokud

• a) část dotčeného podniku byla převedena tomuto jinému podniku;
• b) plochy tohoto jiného podniku jsou určeny
  • i) k výrobě vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo
  • ii) k založení porostu určeného k produkci roubů.

Členské státy zajistí, aby uplatnění odchylky uvedené v prvním pododstavci nevedlo na jejich území k celkovému nárůstu produkčního potenciálu, a to zvláště v případě převodu z nezavlažovaných ploch na zavlažované.

Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně na práva podobná právu na opětovnou výsadbu udělená na základě dřívějších právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.

Práva na opětovnou výsadbu udělená podle čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1493/1999 musí být využita ve lhůtách stanovených v uvedeném nařízení.

Za účelem zlepšení řízení produkčního potenciálu vytvoří členské státy státní rezervu nebo regionální rezervy práv na výsadbu.

Členské státy, které vytvořily státní nebo regionální rezervy práv na výsadbu podle nařízení (ES) č. 1493/1999, mohou tyto rezervy zachovat, dokud uplatňují přechodný režim práv na výsadbu podle tohoto pododdílu.

Do státních nebo regionálních rezerv se přidělují tato práva v případě, že se nevyužijí v rámci předepsané lhůty:

• a) práva na novou výsadbu;
• b) práva na opětovnou výsadbu;
• c) práva na výsadbu udělená z rezervy.

Producenti mohou převést práva na opětovnou výsadbu do státní nebo regionální rezervy. Podmínky takového převodu, případně i za úhradu z vnitrostátních prostředků, stanoví členské státy s přihlédnutím k oprávněným zájmům zúčastněných stran.

Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že systém rezerv nepoužijí, pokud mohou prokázat, že na svém území disponují účinným alternativním systémem pro správu práv na výsadbu. Tento alternativní systém se případně může odchylovat od příslušných ustanovení tohoto pododdílu.

První pododstavec se vztahuje také na členské státy, které přestanou používat státní nebo regionální rezervy podle nařízení (ES) č. 1493/1999.

Členské státy mohou z rezervy udělit práva

• a) bez úhrady producentům mladším 40 let, kteří mají odpovídající odbornou kvalifikaci a způsobilost, kteří poprvé zahájili činnost a kteří zastávají funkci vedoucího podniku;
• b) za úhradu do státního nebo případně regionálního fondu producentům, kteří mají v úmyslu využít práva k výsadbě vinic, jejichž produkce má zajištěný odbyt.

Členské státy stanoví kritéria pro určení výše úhrady uvedené v písmenu b), která se může lišit v závislosti na předpokládaném konečném produktu vinice a na zbývajícím přechodném období zákazu nové výsadby podle čl. 85g odst. 1 a 2.

Při využívání práv na výsadbu udělených z rezervy členské státy zajistí, aby

• a) místo, použité odrůdy a pěstitelské techniky zaručovaly, že následná produkce bude úměrná poptávce trhu;
• b) dotyčné výnosy odpovídaly průměrnému výnosu v regionu, a to obzvláště v případech, když se práva na výsadbu původně získaná pro nezavlažované plochy využijí na plochách zavlažovaných.

Práva na výsadbu udělená z rezervy, která se nevyužijí do konce druhého hospodářského roku následujícího po roce udělení, propadají a jsou znovu přidělena do rezervy.

Práva na výsadbu v rezervě, která se nepřidělí před koncem pátého hospodářského roku po jejich přidělení do rezervy, zaniknou.

Pokud v členském státě existují regionální rezervy, může tento členský stát stanovit pravidla umožňující převod práv na výsadbu mezi regionálními rezervami. Pokud v členském státě existuje regionální i státní rezerva, může tento členský stát rovněž povolit převody mezi nimi.

Na převody lze použít koeficient krácení.

Tento pododdíl se nepoužije v členských státech, v nichž se režim Společenství týkající se práv na výsadbu neuplatňoval k 31. prosinci 2007.

Členské státy mohou přijmout přísnější vnitrostátní předpisy pro udělování nových práv na výsadbu nebo práv na opětovnou výsadbu. Mohou vyžadovat, aby žádosti a příslušné informace, které se jim mají předložit, byly doplněny dalšími údaji nezbytnými pro sledování vývoje produkčního potenciálu.

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto pododdílu.

Tato pravidla mohou zejména zahrnovat

• a) ustanovení pro předcházení nadměrným správním výdajům při uplatňování tohoto pododdílu;
• b) souběžnou existenci vinic ve smyslu čl. 85i odst. 2;
• c) použití koeficientu krácení podle čl. 85k odst. 5.

Pododdíl III Režim klučení

Ustanovení tohoto pododdílu se použijí do konce hospodářského roku 2010/11.

Tento pododdíl stanoví podmínky, za nichž pěstitelé révy obdrží prémii za vyklučení vinic (dále jen ‚prémie za klučení‘).

Prémie za klučení může být udělena, pouze pokud daná plocha

• a) neobdržela podporu Společenství ani vnitrostátní podporu na opatření týkající se restrukturalizace a přeměny během deseti hospodářských roků předcházejících žádosti o vyklučení;
• b) neobdržela podporu Společenství v rámci žádné jiné společné organizace trhu během pěti hospodářských roků předcházejících žádosti o vyklučení;
• c) je udržována;
• d) není menší než 0,1 hektaru. Členský stát však může pro určité územní celky, v nichž průměrná plocha vinic na vinařský podnik přesahuje jeden hektar, stanovit minimální velikost 0,3 hektaru;
• e) nebyla osázena v rozporu s žádným platným předpisem Společenství nebo vnitrostátním předpisem a
• f) je osázena moštovou odrůdou, kterou lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2.

Bez ohledu na první pododstavec písm. e) jsou plochy legalizované podle čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999 a čl. 85b odst. 1 tohoto nařízení způsobilé pro prémii za klučení.

Rozmezí udělovaných prémií za klučení stanoví Komise.

Konkrétní výši prémie za klučení stanoví členské státy v rozmezí uvedeném v odstavci 1 a na základě historických výnosů daného podniku.

Producenti, kteří projeví zájem, podají každoročně žádosti o prémii za klučení příslušným orgánům členských států do 15. září. Členské státy mohou stanovit dřívější datum než 15. září za předpokladu, že to bude později než 30. června a že případně náležitě zohlední uplatnění výjimek podle článku 85u.

Členské státy provádějí správní kontroly týkající se obdržených žádostí, vyřizují způsobilé žádosti a každoročně do 15. října oznamují Komisi celkovou plochu a částky, které jsou předmětem uvedených žádostí, rozdělené podle oblastí a výnosů.

Maximální roční rozpočet na režim klučení je stanoven v příloze Xd.

Pokud celková částka oznámená členskými státy Komisi přesahuje dostupné rozpočtové prostředky, stanoví Komise do 15. listopadu každého roku jednotnou procentní sazbu pro schvalování oznámených částek, přičemž případně přihlédne k použití čl. 85u odst. 2 a 3.

Do 1. února každého roku schválí členské státy žádosti

• a) týkající se ploch, o které se zažádalo, v celém rozsahu, pokud Komise nestanovila procentní sazbu podle odstavce 4, nebo
• b) týkající se ploch, které jsou výsledkem použití procentní sazby podle odstavce 4 na základě objektivních a nediskriminujících kritérií a v souladu s těmito prioritami:
  • i) členské státy v první řadě upřednostní žadatele, jejichž žádost o prémii za klučení se týká všech jejich vinic,
  • ii) druhou prioritu pro členské státy představují žadatelé ve věku nejméně 55 let nebo, pokud tak členské státy stanoví, vyšším věku.

Zjistí-li se, že zemědělec někdy během tří let od vyplacení prémie za klučení ve svém podniku nedodržel požadavky podle předpisů v oblasti řízení nebo podmínku dobrého zemědělského a ekologického stavu podle článků 3 až 7 nařízení (ES) č. 1782/2003 a toto nedodržení je výsledkem jednání nebo opomenutí, které mu je třeba přímo přičíst, částka platby tomuto zemědělci se sníží nebo zruší, a to zčásti nebo zcela podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování tohoto nedodržení, a zemědělci se případně uloží povinnost ji nahradit v souladu s podmínkami stanovenými ve zmíněných ustanoveních.

Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí uvedených v čl. 85s odst. 1, pokud celková plocha vyklučených vinic na jeho území dosáhne 8 % plochy vinic podle přílohy Xe.

Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí uvedených v čl. 85s odst. 1 pro určitou oblast, pokud celková plocha vyklučených vinic v dané oblasti dosáhne 10 % plochy vinic.

Komise může rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo k celkové vyklučené ploše přesahující 15 % celkové plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy Xe.

Komise může pro určitý rok rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo k vyklučené ploše přesahující 6 % celkové plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy Xe v daném roce uplatnění režimu.

Členské státy mohou prohlásit vinice v horských oblastech a na příkrých svazích za nezpůsobilé pro režim klučení za podmínek, jež určí Komise.

Členské státy mohou prohlásit oblasti za nezpůsobilé pro režim klučení, pokud by uplatnění režimu nebylo slučitelné s požadavky ochrany životního prostředí. Plochy takto prohlášené za nezpůsobilé nesmějí přesáhnout 3 % celkové plochy vinic podle přílohy Xe.

Řecko může prohlásit vinice na ostrovech v Egejském moři a na řeckých ostrovech v Jónském moři, s výjimkou ostrovů Kréta a Euboia, za nezpůsobilé v rámci režimu klučení.

Režim klučení podle tohoto pododdílu se nepoužije na Azorách, Madeiře a na Kanárských ostrovech.

Členské státy upřednostní producenty na plochách nezpůsobilých nebo prohlášených za nezpůsobilé podle odstavců 4 až 7 v rámci jiných podpůrných opatření stanovených v tomto nařízení s ohledem na odvětví vína, zejména případně opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic v rámci programů podpory a opatření na rozvoj venkova.

Tento pododdíl se nepoužije v členských státech, které za hospodářský rok nevyrobí více než 50000 hektolitrů vína. Tato výroba se vypočte na základě průměrné výroby za předchozích pět hospodářských roků.

K udělené prémii za klučení mohou členské státy poskytnout doplňkovou vnitrostátní podporu nepřesahující 75 % použitelné prémie za klučení.

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto pododdílu.

Tato pravidla mohou zahrnovat zejména

• a) podrobnosti o podmínkách způsobilosti podle článku 85q, zejména pokud jde o důkaz, že plochy byly v roce 2006 a 2007 udržovány;
• b) rozsah a výši prémie uvedené v článku 85r;
• c) kritéria pro výjimky podle článku 85u;
• d) požadavky na členské státy týkající se podávání zpráv o provádění režimu klučení včetně sankcí v případě opožděného podávání zpráv a informací, jež členské státy podávají producentům, pokud jde o dostupnost režimu;
• e) požadavky týkající se podávání zpráv, pokud jde o doplňkovou vnitrostátní podporu;
• f) lhůty pro platby.“

7. V části II hlavě I kapitole IV se vkládá nový oddíl, který zní:

„Oddíl IVb Programy podpory v odvětví vína

Pododdíl I Úvodní ustanovení

Tento oddíl stanoví pravidla pro přidělování finančních prostředků Společenství členským státům a pro využívání těchto prostředků členskými státy prostřednictvím vnitrostátních programů podpory (dále jen ‚programy podpory‘) k financování podpůrných opatření v odvětví vína.

Programy podpory musí být slučitelné s právem Společenství a soudržné s činnostmi, politikami a prioritami Společenství.

Členské státy odpovídají za programy podpory a zajišťují, aby byly vnitřně soudržné a aby byly vypracovány a prováděny objektivně, s ohledem na hospodářskou situaci příslušných producentů a na potřebu vyhnout se neopodstatněnému nerovnému zacházení s jednotlivými producenty.

Členské státy odpovídají za stanovení a provádění nezbytných kontrol a sankcí v případě nedodržení programů podpory.

Podpora se neposkytuje

• a) na výzkumné projekty a opatření na podporu výzkumných projektů;
• b) na opatření, která jsou obsažena v programech členských států pro rozvoj venkova podle nařízení (ES) č. 1698/2005.

Pododdíl II Předkládání a obsah programů podpory

Každý producentský členský stát uvedený v příloze Xb předloží Komisi návrh pětiletého programu podpory, který obsahuje opatření v souladu s tímto oddílem.

Programy podpory, které se již používají v souladu s čl. 5 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 479/2008, se použijí i nadále podle tohoto nařízení.

Podpůrná opatření obsažená v programech podpory se vypracovávají na územní úrovni, kterou členské státy pokládají za nejvhodnější. Před předložením Komisi se program podpory konzultuje s příslušnými orgány a organizacemi na vhodné územní úrovni.

Každý členský stát předloží jediný návrh programu podpory, který může zohledňovat regionální zvláštnosti.

Programy podpory se použijí od uplynutí tří měsíců po předložení Komisi.

Pokud však předložený program podpory není v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddíle, vyrozumí o tom Komise členský stát. V tom případě členský stát předloží Komisi upravený program podpory. Je-li nesoulad napraven, použije se upravený program od uplynutí dvou měsíců po jeho oznámení; v opačném případě se použije tento pododstavec.

Odstavec 2 se použije obdobně pro změny programů podpory předložené členskými státy.

Článek 103l se nevztahuje na případ, kdy jediným opatřením členského státu v rámci programu podpory je přechod na režim jednotné platby podle článku 103o. V takovém případě se čl. 188a odst. 5 použije pouze ve vztahu k roku, kdy se přechod uskuteční, a čl. 188a odst. 6 se nepoužije.

Programy podpory se skládají z těchto částí:

• a) podrobný popis navrhovaných opatření a jejich kvantifikované cíle;
• b) výsledky konzultací;
• c) posouzení očekávaných technických, hospodářských a sociálních dopadů a vlivu na životní prostředí;
• d) harmonogram provádění jednotlivých opatření;
• e) obecný rozpis financování uvádějící prostředky, které mají být použity, a předběžné přidělení prostředků na jednotlivá opatření v souladu se stropy stanovenými v příloze Xb;
• f) kritéria a množstevní ukazatele, které se mají používat při sledování a hodnocení, a opatření přijatá k zajištění toho, aby se programy podpory prováděly náležitým a účinným způsobem, a
• g) určení orgánů a subjektů příslušných pro provádění programu podpory.

Programy podpory zahrnují jedno nebo více z těchto opatření:

• a) podporu z režimu jednotné platby podle článku 103o;
• b) propagaci podle článku 103p;
• c) restrukturalizaci a přeměnu vinic podle článku 103q;
• d) zelenou sklizeň podle článku 103r;
• e) vzájemné fondy podle článku 103s;
• f) pojištění sklizně podle článku 103t;
• g) investice podle článku 103u;
• h) destilaci vedlejších výrobků podle článku 103v;
• i) destilaci na konzumní alkohol podle článku 103w;
• j) nouzovou destilaci podle článku 103x;
• k) používání zahuštěného hroznového moštu podle článku 103y.

Programy podpory nesmějí obsahovat jiná opatření než ta, která jsou uvedena v článcích 103o až 103y.

Rozdělení dostupných finančních prostředků Společenství a rozpočtové stropy se stanoví v příloze Xb.

Podpora Společenství se vztahuje pouze na způsobilé výdaje vzniklé po předložení příslušného programu podpory podle čl. 103k odst. 1.

Členské státy nepřispívají na náklady spojené s opatřeními financovanými Společenstvím v rámci programů podpory.

Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy poskytnout na opatření uvedená v článcích 103p, 103t a 103u vnitrostátní podporu v souladu s příslušnými předpisy Společenství o státní podpoře.

Maximální míra podpory, jak je stanovena v příslušných předpisech Společenství o státní podpoře, se vztahuje na celkové veřejné financování, které zahrnuje prostředky Společenství i vnitrostátní prostředky.

Pododdíl III Zvláštní podpůrná opatření

Členské státy mohou poskytnout podporu pěstitelům révy tak, že jim přidělí platební nároky ve smyslu hlavy III kapitoly 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 v souladu s bodem O přílohy VII uvedeného nařízení.

Členské státy, které mají v úmyslu využít možnosti podle odstavce 1, stanoví tuto podporu ve svých programech podpory, včetně následných převodů prostředků do režimu jednotné platby, prostřednictvím změny uvedených programů podle čl. 103k odst. 3.

Podpora podle odstavce 1 od počátku své použitelnosti

• a) zůstává v režimu jednotné platby a není již k dispozici ani nemůže být přidělena podle čl. 103k odst. 3 na opatření uvedená v článcích 103p až 103y v následujících letech provádění programů podpory;
• b) úměrně snižuje výši finančních prostředků dostupných v programu podpory pro opatření uvedená v článcích 103p až 103y.

Podpora podle tohoto článku zahrnuje informační nebo propagační opatření týkající se vín Společenství ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti v těchto zemích.

Opatření uvedená v odstavci 1 se vztahují na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy.

Opatřeními uvedenými v odstavci 1 mohou být pouze

• a) opatření zaměřená na vztahy s veřejností, propagační a reklamní opatření, která především zdůrazňují výhody výrobků Společenství, zejména pokud jde o jakost, bezpečnost potravin a šetrnost k životnímu prostředí;
• b) účast na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního významu;
• c) informační kampaně, zejména o systémech Společenství týkajících se označení původu, zeměpisných označení a ekologické produkce;
• d) studie o nových trzích potřebné pro rozšiřování odbytu;
• e) studie vyhodnocující výsledky informačních a propagačních opatření.

Příspěvek Společenství na propagační opatření nepřesahuje 50 % způsobilých výdajů.

Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína.

Restrukturalizace a přeměna vinic se podporuje v souladu s tímto článkem, pouze pokud členské státy předloží soupis svého produkčního potenciálu v souladu s čl. 185a odst. 3.

Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může vztahovat pouze na jednu nebo více z těchto činností:

• a) změnu odrůdové skladby, rovněž prostřednictvím přeštěpování;
• b) přemístění vinic;
• c) zdokonalení technik obhospodařování vinic.

Podpora se nevztahuje se na běžnou obnovu starých vinic po skončení jejich přirozené životnosti.

Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může poskytovat pouze formou

• a) náhrady producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění tohoto opatření;
• b) příspěvku na náklady restrukturalizace a přeměny vinic.

Náhrada producentům za ztrátu příjmů podle odst. 4 písm. a) může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a poskytovat se formou

• a) povolení souběžné existence staré a nové vinice během nejvýše tříletého období, které uplyne do ukončení přechodného režimu práv na výsadbu, bez ohledu na část II hlavu I kapitolu III oddíl IVa pododdíl II o přechodném režimu práv na výsadbu;
• b) finančního vyrovnání.

Příspěvek Společenství na skutečné náklady restrukturalizace a přeměny vinic nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů. Příspěvek Společenství na náklady spojené s restrukturalizací a přeměnou vinic v regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle ‚konvergence‘ podle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.) nepřesáhne 75 % způsobilých nákladů.

Pro účely tohoto článku se zelenou sklizní rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu.

Podpora zelené sklizně má přispět k obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu s vínem ve Společenství, a předcházet tak krizím na trhu.

Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát.

Platba nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené se zničením nebo odstraněním vinných hroznů.

Příslušné členské státy vytvoří systém založený na objektivních kritériích, který zajistí, aby opatření týkající se zelené sklizně nevedlo k náhradě pro jednotlivé výrobce vína překračující stropy uvedené v odst. 3 druhém pododstavci.

Podpora na vytvoření vzájemných fondů má pomáhat výrobcům, kteří se snaží zajistit proti výkyvům trhu.

Podpora na vytvoření vzájemných fondů může být poskytnuta formou dočasné nebo klesající podpory na pokrytí správních nákladů fondů.

Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů, pokud jsou postiženi přírodní pohromou, nepříznivými klimatickými jevy, chorobami rostlin nebo škůdci.

Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout formou finančního příspěvku Společenství, který nesmí přesáhnout

• a) 80 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy srovnatelnými s přírodní pohromou;
• b) 50 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti
  • i) ztrátám uvedeným v písmenu a) a proti ostatním ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy,
  • ii) ztrátám způsobeným zvířaty, chorobami rostlin nebo škůdci.

Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout pouze v případě, že dotyčné platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory spojených s pojištěným rizikem.

Podpora na pojištění sklizně nesmí narušit hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice do zařízení na zpracování, infrastruktury vinařského závodu a obchodování s vínem, které zvyšují celkovou výkonnost podniku a týkají se jedné nebo více z těchto oblastí:

• a) výroba výrobků uvedených v příloze XIb nebo jejich uvádění na trh;
• b) vývoj nových výrobků, postupů a technologií v souvislosti s výrobky uvedenými v příloze XIb.

Podpora podle odstavce 1 v maximální míře je omezena na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků(Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.“). Pokud jde o území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (ES) č. 1405/2006 a francouzských zámořských departementů, není poskytování podpory v maximální míře omezeno velikostí podniku. V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 hlavy I přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální míra podpory snižuje na polovinu.

Podpora se neposkytuje podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích.

Způsobilé výdaje nezahrnují položky uvedené v čl. 71 odst. 3 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 1698/2005.

U příspěvku Společenství se použijí tyto maximální míry podpory v souvislosti se způsobilými investičními náklady:

• a) 50 % v regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle ‚konvergence‘ podle nařízení (ES) č. 1083/2006;
• b) 40 % v jiných regionech než regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle ‚konvergence‘;
• c) 75 % v nejvzdálenějších regionech podle nařízení (ES) č. 247/2006;
• d) 65 % na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení (ES) č. 1405/2006.

Článek 72 nařízení (ES) č. 1698/2005 se použije obdobně na podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku.

Na dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků vinifikace, která byla provedena v souladu s podmínkami uvedenými v bodě D přílohy XVb, lze poskytnout podporu.

Výše podpory se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsažený ve vedlejších výrobcích určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu vzhledem k vyrobenému vínu, se podpora neposkytne.

Maximální uplatnitelné výše podpory odrážejí náklady na sběr a zpracování a stanoví je Komise.

Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

Do 31. července 2012 lze výrobcům poskytnout podporu ve formě podpory na hektar u vína destilovaného na konzumní alkohol.

Před udělením podpory musí být předloženy příslušné smlouvy o destilaci vína a příslušná potvrzení o dodávce za účelem destilace.

Do 31. července 2012 lze na základě rozhodnutí členského státu v odůvodněných nouzových případech poskytnout podporu na dobrovolnou nebo povinnou destilaci přebytečného vína, aby se snížil nebo odstranil přebytek a zároveň se zajistilo průběžné zásobování mezi sklizněmi.

Maximální uplatnitelné výše podpory stanoví Komise.

Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

Podíl dostupného rozpočtu na opatření pro nouzovou destilaci nepřesáhne pro jednotlivé členské státy v příslušném rozpočtovém roce tyto procentní podíly vypočítané z celkově dostupných prostředků uvedených v příloze Xb:

• 20 % v roce 2009,

• 15 % v roce 2010,

• 10 % v roce 2011,

• 5 % v roce 2012.

Členské státy mohou zvýšit dostupné prostředky na opatření pro nouzovou destilaci nad roční stropy stanovené v odstavci 4 příspěvkem z vnitrostátních prostředků podle těchto mezních hodnot (vyjádřených v procentech příslušného ročního stropu uvedeného v odstavci 4):

• 5 % v hospodářském roce 2010,

• 10 % v hospodářském roce 2011,

• 15 % v hospodářském roce 2012.

Členské státy oznámí Komisi případný doplatek z vnitrostátních prostředků podle prvního pododstavce a Komise musí transakci schválit před uvolněním těchto prostředků.

Do 31. července 2012 lze poskytnout podporu výrobcům vína, kteří používají zahuštěný hroznový mošt včetně rektifikovaného moštového koncentrátu ke zvýšení přirozeného obsahu alkoholu ve výrobcích v souladu s podmínkami stanovenými v příloze XVa.

Výše podpory se stanoví na procenta objemová možného obsahu alkoholu a na hektolitr moštu použitého k obohacení.

Maximální uplatnitelné výše podpory na toto opatření v různých vinařských zónách stanoví Komise.

Zjistí-li se, že zemědělec někdy během tří let od platby v rámci programů podpory na restrukturalizaci a přeměnu nebo kdykoli během jednoho roku od platby v rámci programů podpory na zelenou sklizeň ve svém podniku nedodržel požadavky podle předpisů v oblasti řízení, jakož i dobrý zemědělský a ekologický stav podle článků 3 až 7 nařízení (ES) č. 1782/2003, a toto nedodržení je výsledkem jednání nebo opomenutí, které mu je možné přímo přičíst, částka platby tomuto zemědělci se sníží nebo zruší, a to zčásti nebo zcela, podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování nedodržení předpisů, a zemědělci se případně uloží povinnost ji nahradit v souladu s podmínkami stanovenými ve zmíněných ustanoveních.

Pododdíl IV Procesní ustanovení

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto oddílu.

Tato opatření mohou zahrnovat zejména

• a) formát předkládání programů podpory;
• b) pravidla týkající se změn v programech podpory poté, co se začaly používat;
• c) prováděcí pravidla k opatřením stanoveným v článcích 103p až 103y;
• d) podmínky pro oznamování a zveřejňování pomoci z prostředků Společenství.

8. Nadpis části II hlavy II kapitoly I se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA I Pravidla uvádění na trh a produkce“.

9. Nadpis části II hlavy II kapitoly I oddílu I se nahrazuje tímto:

„Oddíl I Pravidla uvádění na trh“.

10. Vkládají se nové články, které znějí:

Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy stanovit tržní pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku, zejména prováděním rozhodnutí mezioborových organizací podle čl. 123 odst. 3 a článku 125o.

Tato pravidla musí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí

• a) se vztahovat na obchody po prvním uvedení daného výrobku na trh;
• b) umožnit určování cen, a to i orientačních nebo doporučených;
• c) zadržet příliš vysoký podíl roční sklizně, který by jinak byl dostupný;
• d) umožnit odepření vydání státních osvědčení a osvědčení Společenství pro uvádění vín do oběhu a na trh, pokud je toto uvádění na trh slučitelné s uvedenými pravidly.

Pravidla uvedená v odstavci 1 musí být hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění v plném znění v úřední publikaci dotčeného členského státu.

Povinnosti týkající se podávání zpráv stanovené v čl. 125o odst. 3 se použijí i na rozhodnutí nebo opatření přijatá členskými státy podle tohoto článku.

Označení druhu výrobku z révy vinné podle přílohy XIb lze ve Společenství použít pouze při uvádění na trh výrobku, který splňuje odpovídající podmínky stanovené v uvedené příloze.

Bez ohledu na čl. 118y odst. 1 písm. a) však mohou členské státy povolit používání výrazu ‚víno‘, pokud

• a) je doprovázen názvem ovoce ve formě složeného názvu, pro uvádění na trh výrobků, které byly získány kvašením jiného druhu ovoce než vinných hroznů, nebo
• b) je součástí složeného názvu.

Jakákoli záměna s výrobky odpovídajícími druhům vína v příloze XIb musí být vyloučena.

Druhy výrobků z révy vinné uvedené v příloze XIb může měnit Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

S výjimkou lahvového vína, u kterého lze prokázat, že se plnění uskutečnilo před 1. zářím 1971, může být víno vyrobené z moštových odrůd uvedených v zatřídění vytvořeném v souladu s čl. 120a odst. 2 prvním pododstavcem, avšak neodpovídající žádnému z druhů podle přílohy XIb, použito jen pro vlastní spotřebu domácnosti vinaře, k výrobě vinného octa nebo k destilaci.“

11. V části II hlavě II kapitole I se vkládají nové oddíly, které znějí:

„Oddíl Ia Označení původu, zeměpisná označení a tradiční výrazy v odvětví vína

Na výrobky uvedené v bodech 1, 3 až 6, 8, 9, 11, 15 a 16 přílohy XIb se použijí pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů stanovená v tomto oddíle.

Pravidla podle odstavce 1 se zakládají na

• a) ochraně oprávněných zájmů
  • i) spotřebitelů a
  • ii) výrobců;
• b) zajištění řádného fungování společného trhu s danými výrobky;
• c) podpoře výroby jakostních výrobků při současném umožnění vnitrostátních opatření v oblasti politiky jakosti.

Pododdíl I Označení původu a zeměpisná označení

Pro účely tohoto pododdílu se rozumí

• a) ‚označením původu‘ název oblasti, konkrétního místa nebo ve výjimečných případech země, který se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 118a odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky:
  • i) jeho jakost a vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele,
  • ii) hrozny, ze kterých se vyrábí, pocházejí výlučně z této zeměpisné oblasti,
  • iii) jeho výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a
  • iv) získává se z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.);
• b) ‚zeměpisným označením‘ označení odkazující na oblast, konkrétní místo nebo ve výjimečných případech na zemi, které se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 118a odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky:
  • i) má určitou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti, jež lze přičíst tomuto zeměpisnému původu,
  • ii) nejméně 85 % hroznů použitých na jeho výrobu pochází výlučně z této zeměpisné oblasti,
  • iii) k jeho výrobě dochází v této zeměpisné oblasti a
  • iv) získává se z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis.

Některé tradičně užívané názvy slouží k označení původu, pokud

• a) označují víno;
• b) odkazují na zeměpisný název;
• c) splňují požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) bodech i) až iv) a
• d) podléhají postupu udělování ochrany pro označení původu nebo zeměpisná označení podle tohoto pododdílu.

Označení původu a zeměpisná označení včetně označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetích zemích, jsou způsobilá k ochraně ve Společenství v souladu s pravidly tohoto pododdílu.

Žádosti o ochranu názvů jako označení původu nebo zeměpisné označení zahrnují formální část, ve které se uvádí

• a) název, který se má chránit;
• b) jméno a adresa žadatele;
• c) specifikace výrobku uvedená v odstavci 2 a
• d) jediný doklad shrnující specifikaci výrobku uvedenou v odstavci 2.

Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat příslušné podmínky výroby týkající se daného označení původu nebo zeměpisného označení.

Obsahuje alespoň tyto údaje:

• a) název, který se má chránit;
• b) popis vína (vín):
  • i) u vín s označením původu základní analytické a organoleptické vlastnosti vína,
  • ii) u vín se zeměpisným označením základní analytické vlastnosti, jakož i hodnocení nebo uvedení organoleptických vlastností vína;
• c) případně zvláštní enologické postupy používané při výrobě vína (vín) a příslušná omezení pro výrobu vína (vín);
• d) vymezení příslušné zeměpisné oblasti;
• e) maximální hektarový výnos;
• f) označení moštové odrůdy nebo odrůd, ze kterých se víno (vína) vyrábí;
• g) podrobnosti potvrzující souvislost uvedenou v čl. 118b odst. 1 písm. a) bodě i) nebo případně v čl. 118b odst. 1 písm. b) bodě i);
• h) příslušné požadavky stanovené v předpisech Společenství nebo ve vnitrostátních předpisech, anebo pokud tak stanoví členské státy, stanovené organizací, která spravuje chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení, s přihlédnutím ke skutečnosti, že tyto požadavky musí být objektivní, nediskriminující a slučitelné s právem Společenství;
• i) název a adresu orgánů nebo subjektů, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace výrobku, a jejich konkrétní úkoly.

Pokud se žádost o ochranu týká zeměpisné oblasti ve třetí zemi, musí obsahovat kromě údajů stanovených v článku 118c údaje, které potvrzují, že je daný název chráněn v zemi původu.

Žádost zašle Komisi buď přímo žadatel, nebo příslušné orgány dané třetí země.

Žádost o ochranu se podává v některém z úředních jazyků Společenství nebo se k ní přiloží ověřený překlad do některého z úředních jazyků Společenství.

Žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení může podat jakákoli dotčená skupina výrobců nebo ve výjimečných případech jednotlivý výrobce. Na žádosti se mohou podílet i další dotčené osoby.

Výrobci mohou podat žádost o ochranu pouze na vína, která vyrábějí.

Pokud se jedná o název označující přeshraniční zeměpisnou oblast nebo o tradiční název, který se váže k přeshraniční zeměpisné oblasti, může být podána společná žádost.

Žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení podle článku 118b u vín pocházejících ze Společenství jsou předmětem předběžného vnitrostátního řízení podle tohoto článku.

Žádost o ochranu se podává členskému státu, na jehož území má označení původu nebo zeměpisné označení původ.

Členský stát posoudí, zda žádost o ochranu splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

Členský stát provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění žádosti a stanoví alespoň dvouměsíční lhůtu ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, vznést proti navrhované ochraně námitku podáním řádně odůvodněného prohlášení danému členskému státu.

Pokud členský stát shledá, že označení původu nebo zeměpisné označení nesplňuje příslušné požadavky nebo je případně obecně neslučitelné s právem Společenství, žádost zamítne.

Pokud členský stát shledá, že příslušné požadavky jsou splněny,

• a) zveřejní jediný doklad a specifikaci výrobku alespoň na internetu a
• b) postoupí Komisi žádost o ochranu obsahující tyto informace:
  • i) jméno a adresu žadatele,
  • ii) jediný doklad uvedený v čl. 118c odst. 1 písm. d),
  • iii) prohlášení členského státu, že žádost podaná žadatelem podle jeho názoru splňuje požadované podmínky, a
  • iv) odkaz na zveřejnění uvedené v písmenu a).

Tyto informace se poskytují v některém z úředních jazyků Společenství nebo se k nim přiloží ověřený překlad v některém z těchto jazyků.

Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s tímto článkem do 1. srpna 2009.

Jestliže členské státy nemají vnitrostátní právní předpisy týkající se ochrany označení původu a zeměpisných označení, mohou, ovšem pouze přechodně, udělit na vnitrostátní úrovni ochranu podle tohoto pododdílu danému názvu s účinkem ode dne, kdy byla Komisi podána žádost. Platnost této přechodné vnitrostátní ochrany končí dnem, kdy je podle tohoto pododdílu přijato rozhodnutí o zápisu nebo o jeho zamítnutí.

Komise zveřejní datum pro podávání žádostí o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení.

Komise posoudí, zda žádost o ochranu podle čl. 118f odst. 5 splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v tomto pododdíle jsou splněny, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie jediný doklad podle čl. 118c odst. 1 písm. d) a odkaz na zveřejnění specifikace výrobku uvedené v čl. 118f odst. 5.

V opačném případě rozhodne postupem podle čl. 195 odst. 4 o zamítnutí žádosti.

Během dvou měsíců ode dne zveřejnění uvedeného v čl. 118g odst. 3 prvním pododstavci může každý členský stát nebo třetí země nebo každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území jiného členského státu než státu, který požádal o ochranu, nebo na území třetí země, vznést námitku proti navrhované ochraně podáním řádně odůvodněného prohlášení týkajícího se podmínek způsobilosti podle tohoto pododdílu Komisi.

Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetí zemi, podávají prohlášení buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů příslušné třetí země ve lhůtě dvou měsíců stanovené v prvním pododstavci.

Komise rozhodne na základě informací, které má k dispozici, postupem podle čl. 195 odst. 4 buď o udělení ochrany označení původu nebo zeměpisnému označení, které splňuje podmínky tohoto pododdílu a je slučitelné s právem Společenství, nebo o zamítnutí žádosti, nejsou-li uvedené podmínky splněny.

Název, pro který byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným podle ustanovení tohoto nařízení týkajících se odvětví vína, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny.

Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu příslušných výrobků odpovídá.

Podmínkou užívání zapsaného homonymního názvu je, aby v praxi existovalo jasné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a názvem v rejstříku již uvedeným, s ohledem na potřebu rovného zacházení s výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

Odstavec 1 se použije obdobně v případě, že název, pro který byla podána žádost, je zcela nebo částečně homonymní se zeměpisným označením chráněným podle předpisů členských států.

Členské státy nezapíší rozdílná zeměpisná označení za účelem ochrany na základě svých vnitrostátních právních předpisů o zeměpisných označeních, pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno ve Společenství na základě práva Společenství týkajícího se označení původu a zeměpisných označení.

Nestanoví-li prováděcí opatření Komise jinak, pokud název moštové odrůdy obsahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí, nesmí se používat pro označování výrobků, na které se vztahuje toto nařízení.

Ochranou označení původu a zeměpisných označení výrobků podle článku 118b nejsou dotčena chráněná zeměpisná označení použitá v souvislosti s lihovinami ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin(Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.) a naopak.

Jako označení původu nebo zeměpisné označení se nechrání názvy, které zdruhověly.

Pro účely tohoto pododdílu se ‚názvem, který zdruhověl,‘ rozumí název vína, který přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh, se stal ve Společenství běžným názvem určitého vína.

Při určování, zda název zdruhověl, se přihlíží ke všem významným skutečnostem, a zejména

• a) ke stávající situaci ve Společenství, především v oblastech spotřeby;
• b) k příslušným právním předpisům Společenství nebo vnitrostátním právním předpisům.

Název nesmí být chráněn jako označení původu nebo zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity vína.

Pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno podle tohoto nařízení, zamítne se zápis ochranné známky odpovídající některé ze situací uvedených v čl. 118m odst. 2 a týkající se výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v příloze XIb, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi a označení původu nebo zeměpisné označení je následně chráněno.

Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem se prohlásí za neplatné.

Aniž je dotčen čl. 118k odst. 2, může být ochranná známka, jejíž použití odpovídá některé ze situací uvedených v čl. 118m odst. 2, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území Společenství přede dnem podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi, i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách(Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1.), nebo nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství(Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1.).

V takových případech je povoleno používat dané označení původu nebo zeměpisné označení vedle příslušných ochranných známek.

Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh víno, jež bylo vyrobeno v souladu s příslušnou specifikací výrobku.

Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení a vína s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací výrobku jsou chráněna proti

• a) jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití chráněného názvu
  • i) u srovnatelného výrobku, který nevyhovuje specifikaci výrobku s chráněným názvem, nebo
  • ii) pokud takové použití zneužívá pověst označení původu nebo zeměpisného označení;
• b) jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo služby nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako ‚druh‘‚typ‘, ‚způsob‘, ‚jak se vyrábí v‘, ‚napodobenina‘, ‚chuť‘, ‚jako‘ nebo podobnými výrazy;
• c) jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech výrobku použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného vinařského výrobku, jakož i proti použití přepravního obalu, který by mohl vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ výrobku;
• d) všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.

Chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení nesmějí ve Společenství zdruhovět ve smyslu čl. 118k odst. 1.

Členské státy podniknou všechny potřebné kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, jak je uvedeno v odstavci 2.

Komise vytvoří a aktualizuje veřejně přístupný elektronický rejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení vín.

Členské státy určí orgán či orgány příslušné pro kontrolu dodržování povinností stanovených tímto pododdílem v souladu s kritérii podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat(Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.).

Členské státy zajistí, aby se systém kontrol mohl vztahovat na každý hospodářský subjekt dodržující ustanovení tohoto pododdílu.

Členské státy sdělí Komisi příslušný orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1. Komise jejich názvy a adresy zveřejní a pravidelně je aktualizuje.

V případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve Společenství, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína

• a) příslušný orgán nebo orgány uvedené v čl. 118o odst. 1 nebo
• b) jeden nebo více kontrolních subjektů ve smyslu čl. 2 bodu 5 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 882/2004, které působí jako subjekty pro certifikaci výrobku v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 uvedeného nařízení.

Náklady na toto ověření nesou hospodářské subjekty, jichž se týká.

V případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetí zemi, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína

• a) jeden nebo více orgánů veřejné moci určených třetí zemí nebo
• b) jeden nebo více subjektů pro certifikaci.

Subjekty pro certifikaci uvedené v odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků) a od 1. května 2010 musí podle nich být schváleny.

Ověřují-li orgán nebo orgány uvedené v odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) soulad se specifikací výrobku, musí poskytovat náležité záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění svých úkolů.

Žadatel, který splňuje podmínky článku 118e, může požádat o schválení změny specifikace výrobku chráněného označením původu nebo zeměpisným označením, zejména za účelem zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo nového vymezení zeměpisné oblasti uvedené v čl. 118c odst. 2 písm. d) druhém pododstavci. V žádosti uvede požadované změny a jejich odůvodnění.

Pokud navrhovaná změna zahrnuje jednu nebo více změn v jediném dokladu uvedeném v čl. 118c odst. 1 písm. d), použijí se na žádost o změnu obdobně články 118f až 118i. Jsou-li však navrhované změny pouze menšího rozsahu, Komise rozhodne postupem podle čl. 195 odst. 4, zda se žádost schválí bez použití postupu podle čl. 118g odst. 2 a článku 118h, a v případě schválení Komise zveřejní dotyčné údaje uvedené v čl. 118g odst. 3.

Pokud navrhovaná změna nevede ke změně jediného dokladu, použijí se tato pravidla:

• a) pokud se zeměpisná oblast nachází v určitém členském státě, vyjádří se tento stát ke změně a v případě kladného stanoviska zveřejní pozměněnou specifikaci výrobku a sdělí Komisi schválené změny a jejich odůvodnění;
• b) pokud se zeměpisná oblast nachází ve třetí zemi, rozhodne o schválení navrhované změny Komise.

Postupem podle čl. 195 odst. 4 může Komise z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem rozhodnout o zrušení ochrany označení původu nebo zeměpisného označení, pokud již není zajištěn soulad s příslušnou specifikací výrobku.

Články 118f až 118i se použijí obdobně.

Názvy vín chráněné v souladu s články 51 a 54 nařízení (ES) č. 1493/1999 a článkem 28 nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ze dne 29. dubna 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů(Úř. věst. L 118, 4.5.2002, s. 1.), jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení. Komise je zapíše do rejstříku uvedeného v článku 118n tohoto nařízení.

Členské státy v případě stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 předají Komisi

• a) formální část uvedenou v čl. 118c odst. 1;
• b) vnitrostátní rozhodnutí o schválení.

Názvy vín uvedené v odstavci 1, ke kterým nebudou do 31. prosince 2011 předloženy informace podle odstavce 2, ztrácejí ochranu podle tohoto nařízení. Komise provede odpovídající formální kroky k výmazu těchto názvů z rejstříku uvedeného v článku 118n.

Článek 118r se nepoužije na stávající chráněné názvy vín uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Do 31. prosince 2014 může Komise postupem podle čl. 195 odst. 4 z vlastního podnětu rozhodnout o zrušení ochrany stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud nesplňují podmínky stanovené v článku 118b.

Členské státy mohou vybírat poplatek za účelem uhrazení nákladů, včetně nákladů vzniklých při vyřizování žádostí o ochranu, prohlášení o námitkách, žádostí o změnu specifikace a žádostí o zrušení ochrany podle tohoto pododdílu.

Pododdíl II Tradiční výrazy

‚Tradičním výrazem‘ se rozumí výraz tradičně používaný v členských státech u výrobků uvedených v čl. 118a odst. 1 pro označení

• a) skutečnosti, že výrobek nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení podle práva Společenství nebo vnitrostátního práva;
• b) výroby nebo způsobu zrání nebo jakosti, barvy, místa nebo zvláštní události spojených s historií výrobku s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.

O uznání, definici a ochraně tradičních výrazů rozhoduje Komise.

Chráněný tradiční výraz lze použít pouze pro výrobek, který byl vyroben v souladu s definicí uvedenou v čl. 118u odst. 2.

Tradiční výrazy jsou chráněny proti neoprávněnému používání.

Členské státy podniknou kroky nezbytné k zastavení neoprávněného používání chráněných tradičních výrazů.

Tradiční výrazy nesmějí ve Společenství zdruhovět.

Oddíl Ib Označování a obchodní úprava v odvětví vína

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

• a) ‚označováním‘ všechna slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly na balení, dokladu, štítku, etiketě nebo krčkové či rukávové etiketě, které daný výrobek provázejí nebo se k němu vztahují;
• b) ‚obchodní úpravou‘ všechny informace sdělované spotřebitelům prostřednictvím obalu dotyčného výrobku, včetně tvaru a typu lahví.

Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použijí se směrnice 89/104/EHS, směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří(Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21.), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy(Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení(Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17.“), pro označování a obchodní úpravu výrobků, které spadají do oblasti působnosti uvedených směrnic.

Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 přílohy XIb, které jsou uváděny na trh ve Společenství nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:

• a) označení druhu výrobku z révy vinné v souladu s přílohou XIb;
• b) u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením
  • i) výraz ‚chráněné označení původu‘ nebo ‚chráněné zeměpisné označení‘ a
  • ii) název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení;
• c) skutečný obsah alkoholu v procentech objemových;
• d) uvedení provenience;
• e) název stáčírny nebo, v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína, název výrobce nebo prodejce;
• f) u dovážených vín název dovozce;
• g) v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína údaj o obsahu cukru.

Odchylně od odst. 1 písm. a) lze odkaz na druh výrobku z révy vinné vynechat u vín, jejichž etiketa obsahuje název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

Odchylně od odst. 1 písm. b) lze vynechat odkaz na výrazy ‚chráněné označení původu‘ nebo ‚chráněné zeměpisné označení‘,

• a) pokud je na etiketě uveden tradiční výraz podle čl. 118u odst. 1 písm. a) nebo
• b) pokud je za výjimečných okolností, jež stanoví Komise, na etiketě uveden název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v čl. 118y odst. 1 mohou obsahovat zejména tyto nepovinné údaje:

• a) ročník sklizně;
• b) název moštové odrůdy nebo odrůd;
• c) v případě jiných vín, než jsou vína uvedená v čl. 118y odst. 1 písm. g), údaje o obsahu cukru;
• d) u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením tradiční výrazy podle čl. 118u odst. 1 písm. b);
• e) symbol Společenství označující chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení;
• f) údaje o některých výrobních metodách;
• g) u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením název jiné zeměpisné jednotky, která je menší nebo větší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení.

Aniž je dotčen čl. 118j odst. 3, pokud jde o použití údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) u vín bez chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení,

• a) členské státy zavedou právní a správní předpisy s cílem zajistit certifikační, schvalovací a kontrolní postupy, které zaručí věrohodnost příslušných informací;
• b) členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminujících kritérií a s náležitým ohledem na poctivou hospodářskou soutěž u vín vyrobených z moštových odrůd na jejich území vypracovat seznam vyloučených moštových odrůd, zejména pokud
  • i) hrozí uvedení spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ vína, vzhledem ke skutečnosti, že název dané moštové odrůdy je nedílnou součástí zavedeného chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení,
  • ii) příslušné kontroly by nebyly efektivní z hlediska nákladů vzhledem ke skutečnosti, že daná moštová odrůda je pěstována na velmi malé části vinic členského státu;
• c) směsi vín z různých členských států nenesou označení moštové odrůdy nebo odrůd, ledaže se dotyčné členské státy rozhodnou jinak a zajistí proveditelnost příslušných certifikačních, schvalovacích a kontrolních postupů.

Povinné a nepovinné údaje podle článků 118y a 118z vyjádřené slovy se uvádějí v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

Bez ohledu na odstavec 1 se název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení nebo tradiční výraz podle čl. 118u odst. 1 písm. a) uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, na které se vztahuje ochrana.

U chráněných označení původu či chráněních zeměpisných označení nebo zvláštních vnitrostátních označení, která nepoužívají latinskou abecedu, se může název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

Příslušné orgány členských států přijmou opatření, aby zajistily, že výrobek uvedený v čl. 118y odst. 1 neoznačený v souladu s tímto oddílem se neuvede na trh nebo se z něho stáhne.

12. V části II hlavě II kapitole I se vkládá nový oddíl, který zní:

„Oddíl IIa Pravidla produkce v odvětví vína

Pododdíl I Moštové odrůdy

Výrobky uvedené v příloze XIb a vyrobené ve Společenství se vyrábějí z moštových odrůd zatříděných podle odstavce 2.

S výhradou odstavce 3 zatřídí členské státy moštové odrůdy mezi ty, které mohou být vysazovány, opětovně vysazovány nebo štěpovány na jejich území pro účely výroby vína.

Členské státy mohou zatřídit pouze moštové odrůdy, které splňují tyto podmínky:

• a) daná odrůda náleží k druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo pochází z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis;
• b) odrůda není jednou z těchto: Noah, Othello, Isabelle, Jacquez, Clinton a Herbemont.

Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním pododstavci, musí se do patnácti let po vynětí vyklučit.

Členské státy, které nevyrobí za hospodářský rok více než 50000 hektolitrů vína vypočtených podle průměrné výroby za posledních pět hospodářských let, jsou osvobozeny od povinnosti zatřídění uvedené v odstavci 2.

Avšak i v členských státech uvedených v prvním pododstavci lze pro účely výroby vína vysazovat, opětovně vysazovat nebo štěpovat pouze moštové odrůdy, které jsou v souladu s odst. 2 písm. a) a b).

Odchylně od odst. 2 prvního a druhého pododstavce a odst. 3 druhého pododstavce se pro vědecké a výzkumné účely povoluje vysazování, opětovné vysazování nebo štěpování těchto moštových odrůd:

• a) moštové odrůdy, které nejsou zatříděné, pokud se jedná o členské státy uvedené v odstavci 2;
• b) moštové odrůdy, které nejsou v souladu s odst. 2 písm. a) a b), pokud se jedná o členské státy uvedené v odstavci 3.

Plochy osázené moštovými odrůdami pro účely výroby vína, které byly vysázeny v rozporu s odstavci 2, 3 a 4, se vyklučí.

Tyto plochy se však vyklučit nemusí, je-li jejich produkce určena výhradně ke spotřebě domácnosti vinaře.

Členské státy přijmou opatření nezbytná ke kontrolování toho, zda výrobci dodržují odstavce 2 až 5.

Pododdíl II Enologické postupy a omezení

Tento pododdíl upravuje povolené enologické postupy a platná omezení výroby výrobků v odvětví vína a jejich uvádění na trh, jakož i postup, kterým se o těchto postupech a omezeních rozhoduje.

Při výrobě a ošetření výrobků v odvětví vína ve Společenství se použijí pouze enologické postupy povolené právem Společenství podle přílohy XVa nebo ty, o nichž se rozhodne podle článků 120d a 120e.

První pododstavec se nevztahuje na

• a) hroznovou šťávu a zahuštěnou hroznovou šťávu;
• b) hroznový mošt a zahuštěný hroznový mošt určený k výrobě hroznové šťávy.

Povolené enologické postupy se použijí pouze k řádné vinifikaci, řádnému uchovávání nebo k řádnému vývoji výrobku.

Výrobky v odvětví vína se vyrábějí ve Společenství v souladu s příslušnými omezeními stanovenými v příloze XVb.

Výrobky, na které se vztahuje toto nařízení a které byly podrobeny enologickým postupům, jež Společenství nebo případně konkrétní stát nepovolují, nebo postupům, jež porušují omezení stanovená v příloze XVb, nelze ve Společenství uvádět na trh.

Členské státy mohou omezit nebo vyloučit používání některých enologických postupů a stanovit přísnější omezení pro vína povolená právem Společenství, která jsou vyráběna na jejich území, s cílem podpořit zachování podstatných vlastností vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením a šumivých a likérových vín.

Členské státy sdělí tato vyloučení a omezení Komisi, která o nich uvědomí ostatní členské státy.

Kromě enologických postupů týkajících se obohacování, přikyselování a odkyselování stanovených v příloze XVa pro určité výrobky v ní uvedené a kromě omezení uvedených v příloze XVb rozhoduje o povolování enologických postupů a omezení, pokud jde o výrobu a ošetření výrobků v odvětví vína, Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

Členské státy mohou povolit pokusné použití nepovolených enologických postupů za podmínek, jež určí Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

Při povolování enologických postupů postupem podle čl. 195 odst. 4 Komise

• a) vychází z enologických postupů doporučených a zveřejněných Mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV) a z výsledků pokusného použití dosud nepovolených enologických postupů;
• b) zohledňuje ochranu lidského zdraví;
• c) bere v úvahu případné riziko, že spotřebitelé mohou být na základě svého ustáleného očekávání a vnímání uvedeni v omyl, a zohlední, do jaké míry může dostupnost a vhodnost informačních prostředků toto riziko vyloučit;
• d) dbá na to, aby přirozené a podstatné vlastnosti vína byly zachovány a aby nedošlo k zásadní změně ve složení daného výrobku;
• e) zajišťuje přijatelnou minimální úroveň péče o životní prostředí;
• f) dodržuje obecná pravidla týkající se enologických postupů a omezení stanovená v přílohách XVa a XVb.

Analytické metody, podle kterých může být určeno složení výrobků v odvětví vína, jakož i pravidla, podle kterých může být stanoveno, zda tyto výrobky nebyly podrobeny nepovoleným enologickým postupům, jsou metody a pravidla doporučené a zveřejněné OIV.

V případě neexistence metod a pravidel doporučených a zveřejněných OIV přijme odpovídající metody a pravidla Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

Až do přijetí těchto pravidel se používají metody a pravidla povolené dotyčným členským státem.“

13. Článek 121 se mění takto:

• a) v prvním pododstavci se doplňují nová písmena, která znějí:
  • „k) pravidel týkajících se označení původu nebo zeměpisných označení podle oddílu Ia pododdílu I, zejména odchylek od uplatňování pravidel a požadavků stanovených v uvedeném pododdílu,
    • i) jestliže se jedná o dosud projednávané žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisných označení,
    • ii) jestliže se jedná o výrobu určitých vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením v zeměpisné oblasti, která se nachází v blízkosti zeměpisné oblasti, odkud pocházejí hrozny,
    • iii) jestliže se jedná o tradiční výrobní postupy u určitých vín s chráněným označením původu;
  • l) pravidel týkajících se tradičních výrazů podle oddílu Ia pododdílu II, zejména pokud jde o
    • i) postup udělování ochrany,
    • ii) zvláštní úroveň ochrany;
  • m) pravidel týkajících se označování a obchodní úpravy podle pododdílu Ib, která mohou zahrnovat zejména
    • i) podrobné údaje o provenienci příslušného výrobku,
    • ii) podmínky pro použití nepovinných údajů uvedených v článku 118z,
    • iii) zvláštní požadavky ohledně údajů týkajících se ročníku sklizně a moštové odrůdy uvedených na etiketách podle čl. 118z odst. 2,
    • iv) další odchylky kromě odchylek uvedených v čl. 118y odst. 2, které stanoví, že lze vynechat odkaz na druh výrobku z révy vinné,
    • v) pravidla týkající se ochrany, která má být udělena v souvislosti s obchodní úpravou daného výrobku.“;
• b) doplňují se nové pododstavce, které znějí:

  „Prováděcí opatření k oddílu IIa pododdílu II o enologických postupech a omezeních a k přílohám XVa a XVb, pokud uvedené přílohy nestanoví jinak, přijímá Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

  Opatření uvedená ve třetím pododstavci mohou zahrnovat zejména

  • a) ustanovení, že se enologické postupy Společenství uvedené v příloze IV nařízení (ES) č. 1493/1999 považují za povolené enologické postupy;
  • b) povolené enologické postupy a omezení, včetně obohacování, přikyselování a odkyselování týkající se šumivých vín, jakostních šumivých vín a jakostních aromatických šumivých vín;
  • c) povolené enologické postupy a omezení týkající se likérových vín;
  • d) s výhradou bodu C přílohy XVb předpisy pro míchání a scelování moštů a vín;
  • e) kritéria čistoty a identifikace pro látky užívané v enologických postupech, pokud v této věci neexistují předpisy Společenství;
  • f) správní předpisy k provádění povolených enologických postupů;
  • g) podmínky držení, oběhu a použití výrobků, které nejsou v souladu s článkem 120c, a případné výjimky z podmínek uvedeného článku, jakož i stanovení kritérií s cílem zabránit nepřiměřené tvrdosti v jednotlivých případech;
  • h) podmínky, za kterých mohou členské státy povolit držení, oběh a použití výrobků, které nejsou v souladu s jinými ustanoveními oddílu IIa pododdílu II, než je článek 120c, nebo s předpisy k provedení uvedeného pododdílu.“

14. V článku 122 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Pokud jde o odvětví vína, mohou členské státy za podmínek stanovených v prvním pododstavci písm. b) a c) uznat organizace producentů, které používají stanovy, které zavazují členy organizací zejména k tomu, aby

• a) uplatňovali pravidla přijatá organizací producentů ohledně podávání zpráv, výroby samotné, uvádění výrobků na trh a ochrany životního prostředí;
• b) poskytovali údaje požadované organizací producentů ke statistickým účelům, zejména pokud jde o pěstitelské plochy a vývoj trhu;
• c) platili sankce v případě porušení závazků vyplývajících ze stanov.

V odvětví vína mohou být sledovány zejména tyto zvláštní cíle ve smyslu prvního pododstavce písm. c):

• a) podpora a poskytování technické pomoci pro používání pěstitelských postupů a výrobních technik šetrných k životnímu prostředí;
• b) podpora iniciativ k řízení vedlejších výrobků při výrobě vína a nakládání s odpady, zvláště za účelem ochrany jakosti vod, půdy a krajiny, jakož i k zachování nebo podpoře biologické rozmanitosti;
• c) výzkumu zaměřeného na udržitelné metody výroby a na rozvoj trhu;
• d) přispívání ke splnění programů podpory podle části II hlavy I kapitoly IV oddílu IVb.“

15. V článku 123 se odstavec 3 mění takto:

• a) návětí a písmena a) a b) se nahrazují tímto:

  „Navíc k odstavci 1 členské státy s ohledem na odvětví ovoce a zeleniny s ohledem na odvětví vína mohou uznat rovněž mezioborové organizace, které

  • a) sdružují zástupce hospodářských činností souvisejících s produkcí nebo zpracováním produktů nebo obchodem s nimi v odvětvích uvedených v návětí;
  • b) vznikly z podnětu všech nebo některých zástupců uvedených v písmenu a);“
• b) písmeno c) se mění takto:
  • i) návětí se nahrazuje tímto:

    „vykonávají v jednom nebo více regionech Společenství jednu nebo více, nebo v případě odvětví ovoce a zeleniny dvě nebo více, z následujících činností s ohledem na zájmy spotřebitelů, a aniž jsou dotčena jiná odvětví, v odvětví vína s ohledem na lidské zdraví a zájmy spotřebitelů:“,

  • ii) bod ii) se nahrazuje tímto:
    • „ii) přispívání k lepší koordinaci uvádění produktů odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína na trh, zejména prostřednictvím výzkumu nebo studií trhu,“,
  • iii) bod iv) se nahrazuje tímto:
    • „iv) plnější využívání potenciálu vyprodukovaného ovoce a zeleniny a produkčního potenciálu odvětví vína,“,
  • iv) body vii) a viii) se nahrazují tímto:
    • „vii) vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšování jakosti produktů ve všech fázích produkce a uvádění na trh a s ohledem na odvětví vína rovněž ve fázi vinifikace,
    • viii) využívání možností ekologického zemědělství a ochrana a podpora tohoto zemědelství, jakož i označení původu, značek jakosti a zeměpisných označení,“,
  • v) bod x) se nahrazuje tímto:
    • „x) s ohledem na odvětví ovoce a zeleniny stanovení pravidel pro produkci a uvádění produktů na trh uvedených v příloze XVIa bodech 2 a 3, která jsou přísnější než pravidla Společenství nebo vnitrostátní pravidla,“,
  • vi) doplňuje se nový bod, který zní:
    • „xi) s ohledem na odvětví vína:

      • informování o zvláštních vlastnostech vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením,

      • podporování střídmé a zodpovědné konzumace vína a informování o škodlivých účincích konzumace alkoholu v nebezpečné míře,

      • provádění akcí na propagaci vína, zejména ve třetích zemích.“

16. V části II hlavě II kapitole II se vkládá nový oddíl, který zní:

„Oddíl Ib Pravidla týkající se organizací producentů a mezioborových organizací v odvětví vína

Členské státy mohou uznat organizace producentů a mezioborové organizace, které podaly žádost o uznání v daném členském státě, která obsahuje tyto údaje:

• a) pokud jde o organizace producentů:
  • i) důkaz, že organizace splňuje požadavky uvedené v článku 122,
  • ii) důkaz, že má minimální počet členů stanovený daným členským státem,
  • iii) důkaz, že disponuje minimálním množstvím výrobků, které lze uvést na trh, stanoveným daným členským státem,
  • iv) důkaz, že je schopna řádně vykonávat své činnosti z hlediska trvání a efektivnosti a o soustředění nabídky,
  • v) důkaz, že účinně umožňuje svým členům získat technickou pomoc nezbytnou pro využití pěstitelských metod šetrných k životnímu prostředí;
• b) pokud jde o mezioborové organizace:
  • i) důkaz, že organizace splňuje požadavky uvedené v čl. 123 odst. 3,
  • ii) důkaz, že je činná v jednom nebo více regionech daného území,
  • iii) důkaz, že zastupuje významnou část výroby výrobků, na které se vztahuje toto nařízení, nebo obchodu s nimi,
  • iv) důkaz, že nevyrábí ani nezpracovává produkty odvětví vína ani je neuvádí na trh.

Organizace producentů uznané podle nařízení (ES) č. 1493/1999 se považují za uznané organizace producentů podle tohoto článku.

Organizace, které splňují kritéria stanovená v čl. 123 odst. 3 a odst. 1 písm. b) tohoto článku a které byly uznány členskými státy, se považují za uznané mezioborové organizace podle uvedených ustanovení.

Ustanovení čl. 125b odst. 2 a čl. 125k odst. 3 se použijí obdobně na organizace producentů a mezioborové organizace v odvětví vína. Avšak

• a) lhůty uvedené v čl. 125b odst. 2 písm. a) a čl. 125k odst. 3 písm. c) činí čtyři měsíce;
• b) žádosti o uznání uvedené v čl. 125b odst. 2 písm. a) a čl. 125k odst. 3 písm. c) se podávají členskému státu, ve kterém má daná organizace ústředí;
• c) roční oznámení podle čl. 125b odst. 2 písm. c) a čl. 125k odst. 3 písm. d) se podávají do 1. března každého roku.“

17. V článku 129 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Celní nomenklatura vyplývající z uplatňování tohoto nařízení, včetně případných definicí v přílohách III a XIb, se přejímá do společného celního sazebníku.“

18. V článku 130 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:

• „ga) vína;“.

19. Vkládá se nový článek, který zní:

V případě hroznové šťávy a moštu kódů KN 200961, 200969 a 220430, u nichž použití celní sazby společného celního sazebníku závisí na dovozní ceně výrobku, se skutečná výše této ceny prověřuje buď kontrolou každé zásilky, nebo použitím paušální dovozní hodnoty, kterou vypočítá Komise na základě cenové kotace stejných výrobků v zemích původu.

Je-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v dovozním prohlášení vyšší než případně použitá paušální dovozní hodnota zvýšená o rozpětí stanovené Komisí, které nesmí překročit paušální hodnotu o více než 10 %, musí být složena jistota ve výši dovozního cla stanoveného na základě paušální dovozní hodnoty.

Není-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedena v dovozním prohlášení, závisí použití společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo na použití příslušných ustanovení celních předpisů, a to za podmínek, jež stanoví Komise.

Pokud se na dovezené výrobky použijí odchylky Rady uvedené v části B odst. 5 nebo části C přílohy XVb, složí dovozci u určených celních úřadů za tyto výrobky jistotu v okamžiku jejich propuštění do volného oběhu. Jistota se uvolní, jakmile dovozce celnímu úřadu členského státu, v němž je výrobek propuštěn do volného oběhu, uspokojivě prokáže, že mošty byly zpracovány na hroznovou šťávu, použity v jiných výrobcích mimo odvětví vína nebo, v případě vinifikace, že byly řádně označeny.“

20. V čl. 141 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„Dovoz jednoho nebo více produktů v odvětvích obilovin, rýže, cukru, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a banánů a dále hroznové šťávy a hroznového moštu podléhá celní sazbě stanovené v článcích 135 až 140a, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady, které by tento dovoz mohl mít na trh Společenství, jestliže“.

21. V části III kapitole II oddíle IV se doplňuje nový pododdíl, který zní:

„Pododdíl V Zvláštní ustanovení pro dovoz vína

Pokud není stanoveno jinak, zejména v dohodách uzavřených podle článku 300 Smlouvy, použijí se ustanovení části II hlavy II kapitoly I oddílu Ia pododdílu I o označeních původu a zeměpisných označeních a o označování a též čl. 113d odst. 1 tohoto nařízení na výrobky kódů KN 200961, 200969 a 2204, které se dovážejí do Společenství.

Pokud dohody uzavřené podle článku 300 Smlouvy nestanoví jinak, vyrábějí se výrobky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle enologických postupů a omezení doporučených a zveřejněných OIV nebo povolených Společenstvím podle tohoto nařízení a prováděcích opatření k němu.

Při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit

• a) osvědčení dokládající soulad s ustanoveními uvedenými v odstavcích 1 a 2 vystavené v zemi, ze které výrobek pochází, příslušným subjektem, který je uveden na seznamu zveřejněném Komisí;
• b) zprávu o výsledku rozboru vypracovanou subjektem nebo útvarem pověřeným zemí, z níž výrobek pochází, je-li výrobek určen k přímé lidské spotřebě.

Komise přijme prováděcí pravidla k tomuto článku.“

22. V čl. 160 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud je trh Společenství narušen režimem aktivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu zcela nebo částečně pozastavit používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, cukru, olivového oleje a stolních oliv, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a zemědělského lihu. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.“

23. V čl. 161 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:

• „dc) vína;“.

24. V čl. 174 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud je trh Společenství narušen režimem pasivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu zcela nebo částečně pozastavit používání režimu pasivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa a drůbežího masa. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.“

25. Článek 175 se nahrazuje tímto:

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se články 81 až 86 Smlouvy a předpisy přijaté k jejich provedení, s výhradou článků 176 a 177 tohoto nařízení, na všechny dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v čl. 81 odst. 1 a článku 82 Smlouvy, které se týkají produkce produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, a obchodu s nimi.“

26. Článek 180 se nahrazuje tímto:

Články 87, 88 a 89 Smlouvy se vztahují na produkci produktů uvedených v článku 1 a na obchodování s nimi.

Články 87, 88 a 89 Smlouvy se však nevztahují na platby podle článků 44 až 48, 102, 102a, 103, 103a, 103b, 103e, 103ga, 104, 105, 182 a 182a, části II hlavy I kapitoly III oddílu IVa pododdílu III a části II hlavy I kapitoly IV oddílu IVb tohoto nařízení uskutečněné členskými státy v souladu s tímto nařízením. Avšak s ohledem na čl. 103n odst. 4 se nepoužije pouze článek 88 Smlouvy.“

27. V části IV kapitole II se doplňuje nový článek, který zní:

Počínaje dnem 1. srpna 2012 mohou členské státy poskytnout vnitrostátní podporu výrobcům vína pro dobrovolnou nebo povinnou destilaci vína v odůvodněných případech nouze.

Podpora uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená a umožnit řešení této nouze.

Celková částka podpory, která je v členském státě k dispozici pro jakýkoli daný rok v rámci takové podpory, nesmí přesáhnout 15 % celkově dostupných finančních prostředků na členský stát stanovených v příloze Xb pro tento rok.

Členské státy, které chtějí využít podpory uvedené v odstavci 1, předloží Komisi řádně odůvodněné oznámení. Komise rozhodne o tom, zda je toto opatření povoleno a je možné podporu poskytnout.

Alkohol získaný destilací podle odstavce 1 se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku.“

28. V článku 184 se doplňují nové body, které znějí:

• „7) do 31. prosince 2011 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění propagačních opatření v odvětví vína podle článku 103p;
• 8) do konce roku 2012 zprávu o odvětví vína, která zejména zohlední zkušenosti získané s prováděním reformy.“

29. Vkládají se nové články, které znějí:

Členské státy vedou registr vinic s aktuálními informacemi o produkčním potenciálu.

Na členské státy, jejichž celková plocha vinic osázených moštovými odrůdami, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, nepřesahuje 500 hektarů, se povinnost uvedená v odstavci 1 nevztahuje.

Členské státy, které ve svých programech podpory stanoví opatření na ‚restrukturalizaci a přeměnu vinic‘ podle článku 103q, předloží Komisi každoročně do 1. března na základě registru vinic aktualizovaný soupis produkčního potenciálu.

Komise přijme prováděcí pravidla k registru vinic a soupisu, zejména s ohledem na jejich využití při sledování a kontrole produkčního potenciálu a při měření ploch.

Komise může kdykoli po 1. lednu 2016 rozhodnout, že se odstavce 1 až 3 již nebudou uplatňovat.

Producenti moštových hroznů a výrobci moštu a vína každoročně podávají příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení o množství produktů z poslední sklizně.

Členské státy mohou požadovat od obchodníků s moštovými hrozny, aby každoročně podávali prohlášení o množství z poslední sklizně, které bylo uvedeno na trh.

Výrobci moštu a vína a obchodníci s výjimkou maloobchodníků podávají každoročně příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení o svých zásobách moštu a vína, ať už tyto zásoby pocházejí ze sklizně běžného roku, nebo z dřívějších sklizní. Mošty a vína dovezené ze třetích zemí se vykazují samostatně.

Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku, která mohou zahrnovat zejména sankce v případě nesplnění ohlašovací povinnosti.

Výrobky v odvětví vína se uvádějí do oběhu uvnitř Společenství pouze s úředně schváleným průvodním dokladem.

Fyzické či právnické osoby a jejich seskupení, které za účelem výkonu svého povolání mají v držení výrobky v odvětví vína, především výrobci, stáčírny a zpracovatelé, jakož i obchodníci určení Komisí, musí vést o uvedených výrobcích evidenci zaznamenávající vstupy a výstupy těchto výrobků.

Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku.

Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení tohoto nařízení o určení příslušných vnitrostátních orgánů, určí členské státy jeden nebo více orgánů příslušných pro zajišťování souladu s předpisy Společenství v odvětví vína. Určí zejména laboratoře pověřené prováděním oficiálních rozborů v odvětví vína. Tyto určené laboratoře musí splňovat kritéria pro provoz zkušebních laboratoří stanovená v ISO/IEC 17025.

Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy orgánů a laboratoří uvedených v odstavci 1. Komise tyto informace zveřejní, a to bez pomoci výboru podle čl. 195 odst. 1.“

30. Vkládá se nový článek, který zní:

Pokud jde o protiprávní výsadbu provedenou po 31. srpnu 1998 uvedenou v článku 85a, sdělí členské státy Komisi každoročně do 1. března plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998 a plochy vyklučené v souladu s odstavcem 1 uvedeného článku.

Pokud jde o povinnou legalizaci protiprávní výsadby provedené před 1. zářím 1998 uvedenou v článku 85b, sdělí členské státy Komisi do 1. března každého příslušného roku

• a) plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu před 1. zářím 1998;
• b) plochy legalizované v souladu s odstavcem 1 uvedeného článku, poplatky uvedené ve zmíněném odstavci a průměrnou hodnotu regionálních práv na výsadbu podle odstavce 2 uvedeného článku.

Členské státy sdělí Komisi plochy vyklučené v souladu s čl. 85b odst. 4 prvním pododstavcem poprvé do 1. března 2010.

Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto odstavci.

Pokud jde o žádosti o podporu v rámci režimu klučení stanoveného v části II hlavě I kapitole III oddílu IVa pododdílu III, oznámí členské státy Komisi každoročně do 1. března schválené žádosti rozdělené podle oblastí a výnosů a celkovou částku prémií za klučení vyplacených v jednotlivých oblastech.

Každoročně do 1. prosince oznámí členské státy Komisi za předcházející hospodářský rok

• a) vyklučené plochy rozdělené podle oblastí a výnosů a
• b) celkovou částku prémií za klučení vyplacených v jednotlivých oblastech.

Pokud jde o výjimky z podmínek způsobilosti pro účast na režimu klučení podle článku 85u, členské státy, které zvolí možnost uvedenou v odstavcích 4 až 6 uvedeného článku, sdělí Komisi v souvislosti s opatřením klučení, jež se má provést, každoročně do 1. srpna

• a) plochy prohlášené za nezpůsobilé a
• b) odůvodnění nezpůsobilosti v souladu s čl. 85u odst. 4 a 5.

Členské státy předloží Komisi poprvé do 1. března 2010 a dále každoročně do 1. března zprávu o provádění opatření stanovených ve svých programech podpory podle části II hlavy I kapitoly IV oddílu IVb během předešlého rozpočtového roku.

V těchto zprávách se uvádí a popisují opatření, na která se poskytla pomoc Společenství v rámci programů podpory, a zejména podrobnosti o provádění propagačních opatření podle článku 103p.

Členské státy předloží Komisi do 1. března 2011 a podruhé do 1. března 2014 hodnocení nákladů a přínosů programů podpory a uvedou, jak lze zvýšit jejich účinnost.

Komise přijme prováděcí pravidla k tomuto článku.“

31. Vkládá se nový článek, který zní:

Prostředky uvedené v odstavci 2, které vycházejí z historických výdajů podle nařízení (ES) č. 1493/1999 na intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005, jsou dostupné jako dodatečné prostředky Společenství na opatření ve vinařských oblastech v rámci programování rozvoje venkova podle nařízení (ES) č. 1698/2005.

Pro jednotlivé kalendářní roky jsou k dispozici tyto částky:

• 2009: 40660000 EUR,

• 2010: 82110000 EUR,

• od roku 2011: 122610000 EUR.

Částky uvedené v odstavci 2 se rozdělují mezi dotyčné členské státy v souladu s přílohou Xc.“

32. V článku 194 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Komise může rovněž stanovit pravidla o měření ploch v odvětví vína pro zajištění jednotného používání předpisů Společenství stanovených v tomto nařízení. Tato pravidla se mohou týkat zejména kontrol a pravidel upravujících zvláštní finanční postupy za účelem zlepšení kontrol.“

33. V části VI se doplňuje nový článek, který zní:

Pro účely uplatňování tohoto nařízení v odvětví vína zajistí členské státy, aby správní a kontrolní postupy podle čl. 194 prvního a třetího pododstavce, které se týkají ploch, byly v souladu s integrovaným administrativním a kontrolním systémem (IACS), pokud jde o

• a) počítačovou databázi;
• b) systém identifikace zemědělských pozemků uvedený v čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003;
• c) správní kontroly.

Tyto postupy bez problémů nebo konfliktů umožní společné používání systému IACS nebo výměnu údajů s tímto systémem.“

34. Článek 195 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Komisi je nápomocen Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů (dále jen ‚řídící výbor‘).“;

• b) doplňují se nové odstavce, které zní:

  Komisi je dále nápomocen regulativní výbor.

  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

  Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.“

35. Článek 196 se nahrazuje tímto:

Při organizaci zasedání řídícího výboru uvedeného v čl. 195 odst. 1 je třeba zohlednit zejména rozsah jeho působnosti, zvláštní rysy projednávané otázky a potřebu využití příslušných odborných znalostí.“

36. Vkládá se nový článek, který zní:

Komise může přijmout opatření nezbytná pro plynulý přechod od ustanovení nařízení (ES) č. 1493/1999 a (ES) č. 479/2008 k ustanovením tohoto nařízení.“

37. Přílohy se mění takto:

• a) v příloze III se vkládá část IIIa ve znění obsaženém v příloze I tohoto nařízení;
• b) vkládají se přílohy Xb, Xc, Xd a Xe ve znění obsaženém v příloze II tohoto nařízení;
• c) vkládá se příloha XIb ve znění obsaženém v příloze III tohoto nařízení;
• d) vkládají se přílohy XVa a XVb ve znění obsaženém příloze IV tohoto nařízení;
• e) v příloze XXII se doplňuje bod 47 ve znění obsaženém v příloze V tohoto nařízení.