1. Producenti na vlastní náklady vyklučí případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998 .

2. Až do vyklučení podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z produktů destilace nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

3. Aniž jsou případně dotčeny předchozí sankce uložené členskými státy, ukládají členské státy producentům, kteří nesplnili tuto povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

4. Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto článku.

1. Producenti si do 31. prosince 2009 za poplatek nechají legalizovat případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu před 1. zářím 1998 . Aniž jsou dotčeny postupy v rámci schválení účetní závěrky, nevztahuje se první pododstavec na plochy legalizované na základě čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999.

2. Výši poplatku uvedeného v odstavci 1 určují členské státy. Rovná se nejméně dvojnásobku průměrné hodnoty odpovídajícího práva na výsadbu v daném regionu.

3. Až do legalizace podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z těchto produktů nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

4. Dotčení producenti do 31. prosince 2009 vyklučí na vlastní náklady protiprávně osázené plochy uvedené v odstavci 1, které nejsou legalizovány v souladu s uvedeným odstavcem. Členské státy ukládají producentům, kteří nesplní povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění. Až do vyklučení podle prvního pododstavce tohoto odstavce se použije obdobně odstavec 3.

5. Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v odstavcích 3 a 4.

1. V souvislosti s čl. 85a odst. 2 a čl. 85b odst. 3 a 4 požadují členské státy důkaz o neuvádění dotyčných výrobků do oběhu, nebo pokud jsou dotyčné výrobky destilovány, předložení smluv o destilaci.

2. Členské státy kontrolují neuvádění do oběhu a destilaci uvedené v odstavci 1. V případě nesplnění podmínek ukládají sankce.

3. Členské státy oznámí Komisi plochy, kterých se destilace týká, a odpovídající objemy alkoholu.

1. Aniž je dotčen čl. 120a odst. 1 až 6, a zejména odstavec 4 uvedeného článku, je výsadba révy moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, zakázána.

2. Je také zakázáno přeštěpování moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, na moštové odrůdy neuvedené ve zmíněném článku.

3. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 jsou výsadba a přeštěpování uvedené ve zmíněných odstavcích povoleny, pokud se na ně vztahuje

4. Práva na výsadbu uvedená v odstavci 3 se poskytují v hektarech.

5. Členské státy mohou rozhodnout, že na svém území nebo na částech svého území ponechají zákaz uvedený v odstavci 1 v platnosti nejdéle do 31. prosince 2018 . V tom případě se pravidla pro přechodný režim práv na výsadbu podle tohoto pododdílu včetně tohoto článku použijí v daném členském státě odpovídajícím způsobem.

1. Členské státy mohou producentům udělit práva na novou výsadbu pro plochy

2. Udělená práva na novou výsadbu

1. Členské státy udělí práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří vyklučili plochu vinice. U vyklučených ploch, na které se poskytuje prémie za klučení podle pododdílu III, však práva na opětovnou výsadbu nevznikají.

2. Členské státy mohou udělit práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří se zaváží vyklučit plochy vinic. V takových případech musí klučení příslušných ploch proběhnout do konce třetího roku po vysázení nových vinic, na něž byla udělena práva na opětovnou výsadbu.

3. Udělená práva na opětovnou výsadbu odpovídají ploše, která se z hlediska čisté kultury rovná vyklučené ploše.

4. Práva na opětovnou výsadbu vykonává podnik, kterému byla udělena. Členské státy mohou navíc stanovit, že tato práva mohou být vykonávána pouze na té ploše, na které bylo provedeno klučení.

5. Odchylně od odstavce 4 může členský stát rozhodnout, že práva na opětovnou výsadbu mohou být zcela nebo částečně převedena na jiný podnik ve stejném členském státě, pokud Členské státy zajistí, aby uplatnění odchylky uvedené v prvním pododstavci nevedlo na jejich území k celkovému nárůstu produkčního potenciálu, a to zvláště v případě převodu z nezavlažovaných ploch na zavlažované.

6. Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně na práva podobná právu na opětovnou výsadbu udělená na základě dřívějších právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.

7. Práva na opětovnou výsadbu udělená podle čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1493/1999 musí být využita ve lhůtách stanovených v uvedeném nařízení.

1. Za účelem zlepšení řízení produkčního potenciálu vytvoří členské státy státní rezervu nebo regionální rezervy práv na výsadbu.

2. Členské státy, které vytvořily státní nebo regionální rezervy práv na výsadbu podle nařízení (ES) č. 1493/1999, mohou tyto rezervy zachovat, dokud uplatňují přechodný režim práv na výsadbu podle tohoto pododdílu.

3. Do státních nebo regionálních rezerv se přidělují tato práva v případě, že se nevyužijí v rámci předepsané lhůty:

4. Producenti mohou převést práva na opětovnou výsadbu do státní nebo regionální rezervy. Podmínky takového převodu, případně i za úhradu z vnitrostátních prostředků, stanoví členské státy s přihlédnutím k oprávněným zájmům zúčastněných stran.

5. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že systém rezerv nepoužijí, pokud mohou prokázat, že na svém území disponují účinným alternativním systémem pro správu práv na výsadbu. Tento alternativní systém se případně může odchylovat od příslušných ustanovení tohoto pododdílu. První pododstavec se vztahuje také na členské státy, které přestanou používat státní nebo regionální rezervy podle nařízení (ES) č. 1493/1999.

1. Členské státy mohou z rezervy udělit práva Členské státy stanoví kritéria pro určení výše úhrady uvedené v písmenu b), která se může lišit v závislosti na předpokládaném konečném produktu vinice a na zbývajícím přechodném období zákazu nové výsadby podle čl. 85g odst. 1 a 2.

2. Při využívání práv na výsadbu udělených z rezervy členské státy zajistí, aby

3. Práva na výsadbu udělená z rezervy, která se nevyužijí do konce druhého hospodářského roku následujícího po roce udělení, propadají a jsou znovu přidělena do rezervy.

4. Práva na výsadbu v rezervě, která se nepřidělí před koncem pátého hospodářského roku po jejich přidělení do rezervy, zaniknou.

5. Pokud v členském státě existují regionální rezervy, může tento členský stát stanovit pravidla umožňující převod práv na výsadbu mezi regionálními rezervami. Pokud v členském státě existuje regionální i státní rezerva, může tento členský stát rovněž povolit převody mezi nimi. Na převody lze použít koeficient krácení.

1. Rozmezí udělovaných prémií za klučení stanoví Komise.

2. Konkrétní výši prémie za klučení stanoví členské státy v rozmezí uvedeném v odstavci 1 a na základě historických výnosů daného podniku.

1. Producenti, kteří projeví zájem, podají každoročně žádosti o prémii za klučení příslušným orgánům členských států do 15. září. Členské státy mohou stanovit dřívější datum než 15. září za předpokladu, že to bude později než 30. června a že případně náležitě zohlední uplatnění výjimek podle článku 85u.

2. Členské státy provádějí správní kontroly týkající se obdržených žádostí, vyřizují způsobilé žádosti a každoročně do 15. října oznamují Komisi celkovou plochu a částky, které jsou předmětem uvedených žádostí, rozdělené podle oblastí a výnosů.

3. Maximální roční rozpočet na režim klučení je stanoven v příloze Xd.

4. Pokud celková částka oznámená členskými státy Komisi přesahuje dostupné rozpočtové prostředky, stanoví Komise do 15. listopadu každého roku jednotnou procentní sazbu pro schvalování oznámených částek, přičemž případně přihlédne k použití čl. 85u odst. 2 a 3.

5. Do 1. února každého roku schválí členské státy žádosti

1. Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí uvedených v čl. 85s odst. 1, pokud celková plocha vyklučených vinic na jeho území dosáhne 8 % plochy vinic podle přílohy Xe. Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí uvedených v čl. 85s odst. 1 pro určitou oblast, pokud celková plocha vyklučených vinic v dané oblasti dosáhne 10 % plochy vinic.

2. Komise může rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo k celkové vyklučené ploše přesahující 15 % celkové plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy Xe.

3. Komise může pro určitý rok rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo k vyklučené ploše přesahující 6 % celkové plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy Xe v daném roce uplatnění režimu.

4. Členské státy mohou prohlásit vinice v horských oblastech a na příkrých svazích za nezpůsobilé pro režim klučení za podmínek, jež určí Komise.

5. Členské státy mohou prohlásit oblasti za nezpůsobilé pro režim klučení, pokud by uplatnění režimu nebylo slučitelné s požadavky ochrany životního prostředí. Plochy takto prohlášené za nezpůsobilé nesmějí přesáhnout 3 % celkové plochy vinic podle přílohy Xe.

6. Řecko může prohlásit vinice na ostrovech v Egejském moři a na řeckých ostrovech v Jónském moři, s výjimkou ostrovů Kréta a Euboia, za nezpůsobilé v rámci režimu klučení.

7. Režim klučení podle tohoto pododdílu se nepoužije na Azorách, Madeiře a na Kanárských ostrovech.

8. Členské státy upřednostní producenty na plochách nezpůsobilých nebo prohlášených za nezpůsobilé podle odstavců 4 až 7 v rámci jiných podpůrných opatření stanovených v tomto nařízení s ohledem na odvětví vína, zejména případně opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic v rámci programů podpory a opatření na rozvoj venkova.

1. Programy podpory musí být slučitelné s právem Společenství a soudržné s činnostmi, politikami a prioritami Společenství.

2. Členské státy odpovídají za programy podpory a zajišťují, aby byly vnitřně soudržné a aby byly vypracovány a prováděny objektivně, s ohledem na hospodářskou situaci příslušných producentů a na potřebu vyhnout se neopodstatněnému nerovnému zacházení s jednotlivými producenty. Členské státy odpovídají za stanovení a provádění nezbytných kontrol a sankcí v případě nedodržení programů podpory.

3. Podpora se neposkytuje

1. Každý producentský členský stát uvedený v příloze Xb předloží Komisi návrh pětiletého programu podpory, který obsahuje opatření v souladu s tímto oddílem. Programy podpory, které se již používají v souladu s čl. 5 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 479/2008, se použijí i nadále podle tohoto nařízení. Podpůrná opatření obsažená v programech podpory se vypracovávají na územní úrovni, kterou členské státy pokládají za nejvhodnější. Před předložením Komisi se program podpory konzultuje s příslušnými orgány a organizacemi na vhodné územní úrovni. Každý členský stát předloží jediný návrh programu podpory, který může zohledňovat regionální zvláštnosti.

2. Programy podpory se použijí od uplynutí tří měsíců po předložení Komisi. Pokud však předložený program podpory není v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddíle, vyrozumí o tom Komise členský stát. V tom případě členský stát předloží Komisi upravený program podpory. Je-li nesoulad napraven, použije se upravený program od uplynutí dvou měsíců po jeho oznámení; v opačném případě se použije tento pododstavec.

3. Odstavec 2 se použije obdobně pro změny programů podpory předložené členskými státy.

4. Článek 103l se nevztahuje na případ, kdy jediným opatřením členského státu v rámci programu podpory je přechod na režim jednotné platby podle článku 103o. V takovém případě se čl. 188a odst. 5 použije pouze ve vztahu k roku, kdy se přechod uskuteční, a čl. 188a odst. 6 se nepoužije.

1. Programy podpory zahrnují jedno nebo více z těchto opatření:

2. Programy podpory nesmějí obsahovat jiná opatření než ta, která jsou uvedena v článcích 103o až 103y.

1. Rozdělení dostupných finančních prostředků Společenství a rozpočtové stropy se stanoví v příloze Xb.

2. Podpora Společenství se vztahuje pouze na způsobilé výdaje vzniklé po předložení příslušného programu podpory podle čl. 103k odst. 1.

3. Členské státy nepřispívají na náklady spojené s opatřeními financovanými Společenstvím v rámci programů podpory.

4. Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy poskytnout na opatření uvedená v článcích 103p, 103t a 103u vnitrostátní podporu v souladu s příslušnými předpisy Společenství o státní podpoře. Maximální míra podpory, jak je stanovena v příslušných předpisech Společenství o státní podpoře, se vztahuje na celkové veřejné financování, které zahrnuje prostředky Společenství i vnitrostátní prostředky.

1. Členské státy mohou poskytnout podporu pěstitelům révy tak, že jim přidělí platební nároky ve smyslu hlavy III kapitoly 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 v souladu s bodem O přílohy VII uvedeného nařízení.

2. Členské státy, které mají v úmyslu využít možnosti podle odstavce 1, stanoví tuto podporu ve svých programech podpory, včetně následných převodů prostředků do režimu jednotné platby, prostřednictvím změny uvedených programů podle čl. 103k odst. 3.

3. Podpora podle odstavce 1 od počátku své použitelnosti

1. Podpora podle tohoto článku zahrnuje informační nebo propagační opatření týkající se vín Společenství ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti v těchto zemích.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 se vztahují na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy.

3. Opatřeními uvedenými v odstavci 1 mohou být pouze

4. Příspěvek Společenství na propagační opatření nepřesahuje 50 % způsobilých výdajů.

1. Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína.

2. Restrukturalizace a přeměna vinic se podporuje v souladu s tímto článkem, pouze pokud členské státy předloží soupis svého produkčního potenciálu v souladu s čl. 185a odst. 3.

3. Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může vztahovat pouze na jednu nebo více z těchto činností: Podpora se nevztahuje se na běžnou obnovu starých vinic po skončení jejich přirozené životnosti.

4. Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může poskytovat pouze formou

5. Náhrada producentům za ztrátu příjmů podle odst. 4 písm. a) může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a poskytovat se formou

6. Příspěvek Společenství na skutečné náklady restrukturalizace a přeměny vinic nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů. Příspěvek Společenství na náklady spojené s restrukturalizací a přeměnou vinic v regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle " konvergence " podle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti [Pozn: Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25 .] nepřesáhne 75 % způsobilých nákladů.

1. Pro účely tohoto článku se zelenou sklizní rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu.

2. Podpora zelené sklizně má přispět k obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu s vínem ve Společenství, a předcházet tak krizím na trhu.

3. Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát. Platba nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené se zničením nebo odstraněním vinných hroznů.

4. Příslušné členské státy vytvoří systém založený na objektivních kritériích, který zajistí, aby opatření týkající se zelené sklizně nevedlo k náhradě pro jednotlivé výrobce vína překračující stropy uvedené v odst. 3 druhém pododstavci.

1. Podpora na vytvoření vzájemných fondů má pomáhat výrobcům, kteří se snaží zajistit proti výkyvům trhu.

2. Podpora na vytvoření vzájemných fondů může být poskytnuta formou dočasné nebo klesající podpory na pokrytí správních nákladů fondů.

1. Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů, pokud jsou postiženi přírodní pohromou, nepříznivými klimatickými jevy, chorobami rostlin nebo škůdci.

2. Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout formou finančního příspěvku Společenství, který nesmí přesáhnout

3. Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout pouze v případě, že dotyčné platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory spojených s pojištěným rizikem.

4. Podpora na pojištění sklizně nesmí narušit hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

1. Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice do zařízení na zpracování, infrastruktury vinařského závodu a obchodování s vínem, které zvyšují celkovou výkonnost podniku a týkají se jedné nebo více z těchto oblastí:

2. Podpora podle odstavce 1 v maximální míře je omezena na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků [Pozn: Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36 . "] . Pokud jde o území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (ES) č. 1405/2006 a francouzských zámořských departementů, není poskytování podpory v maximální míře omezeno velikostí podniku. V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 hlavy I přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální míra podpory snižuje na polovinu. Podpora se neposkytuje podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích.

3. Způsobilé výdaje nezahrnují položky uvedené v čl. 71 odst. 3 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 1698/2005.

4. U příspěvku Společenství se použijí tyto maximální míry podpory v souvislosti se způsobilými investičními náklady:

5. Článek 72 nařízení (ES) č. 1698/2005 se použije obdobně na podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku.

1. Na dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků vinifikace, která byla provedena v souladu s podmínkami uvedenými v bodě D přílohy XVb, lze poskytnout podporu. Výše podpory se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsažený ve vedlejších výrobcích určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu vzhledem k vyrobenému vínu, se podpora neposkytne.

2. Maximální uplatnitelné výše podpory odrážejí náklady na sběr a zpracování a stanoví je Komise.

3. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

1. Do 31. července 2012 lze výrobcům poskytnout podporu ve formě podpory na hektar u vína destilovaného na konzumní alkohol.

2. Před udělením podpory musí být předloženy příslušné smlouvy o destilaci vína a příslušná potvrzení o dodávce za účelem destilace.

1. Do 31. července 2012 lze na základě rozhodnutí členského státu v odůvodněných nouzových případech poskytnout podporu na dobrovolnou nebo povinnou destilaci přebytečného vína, aby se snížil nebo odstranil přebytek a zároveň se zajistilo průběžné zásobování mezi sklizněmi.

2. Maximální uplatnitelné výše podpory stanoví Komise.

3. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

4. Podíl dostupného rozpočtu na opatření pro nouzovou destilaci nepřesáhne pro jednotlivé členské státy v příslušném rozpočtovém roce tyto procentní podíly vypočítané z celkově dostupných prostředků uvedených v příloze Xb:

5. Členské státy mohou zvýšit dostupné prostředky na opatření pro nouzovou destilaci nad roční stropy stanovené v odstavci 4 příspěvkem z vnitrostátních prostředků podle těchto mezních hodnot (vyjádřených v procentech příslušného ročního stropu uvedeného v odstavci 4): Členské státy oznámí Komisi případný doplatek z vnitrostátních prostředků podle prvního pododstavce a Komise musí transakci schválit před uvolněním těchto prostředků.

1. Do 31. července 2012 lze poskytnout podporu výrobcům vína, kteří používají zahuštěný hroznový mošt včetně rektifikovaného moštového koncentrátu ke zvýšení přirozeného obsahu alkoholu ve výrobcích v souladu s podmínkami stanovenými v příloze XVa.

2. Výše podpory se stanoví na procenta objemová možného obsahu alkoholu a na hektolitr moštu použitého k obohacení.

3. Maximální uplatnitelné výše podpory na toto opatření v různých vinařských zónách stanoví Komise.

1. Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy stanovit tržní pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku, zejména prováděním rozhodnutí mezioborových organizací podle čl. 123 odst. 3 a článku 125o. Tato pravidla musí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí

2. Pravidla uvedená v odstavci 1 musí být hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění v plném znění v úřední publikaci dotčeného členského státu.

3. Povinnosti týkající se podávání zpráv stanovené v čl. 125o odst. 3 se použijí i na rozhodnutí nebo opatření přijatá členskými státy podle tohoto článku.

1. Označení druhu výrobku z révy vinné podle přílohy XIb lze ve Společenství použít pouze při uvádění na trh výrobku, který splňuje odpovídající podmínky stanovené v uvedené příloze. Bez ohledu na čl. 118y odst. 1 písm. a) však mohou členské státy povolit používání výrazu " víno " , pokud Jakákoli záměna s výrobky odpovídajícími druhům vína v příloze XIb musí být vyloučena.

2. Druhy výrobků z révy vinné uvedené v příloze XIb může měnit Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

3. S výjimkou lahvového vína, u kterého lze prokázat, že se plnění uskutečnilo před 1. zářím 1971 , může být víno vyrobené z moštových odrůd uvedených v zatřídění vytvořeném v souladu s čl. 120a odst. 2 prvním pododstavcem, avšak neodpovídající žádnému z druhů podle přílohy XIb, použito jen pro vlastní spotřebu domácnosti vinaře, k výrobě vinného octa nebo k destilaci. "

1. Na výrobky uvedené v bodech 1, 3 až 6, 8, 9, 11, 15 a 16 přílohy XIb se použijí pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů stanovená v tomto oddíle.

2. Pravidla podle odstavce 1 se zakládají na

1. Pro účely tohoto pododdílu se rozumí

2. Některé tradičně užívané názvy slouží k označení původu, pokud

3. Označení původu a zeměpisná označení včetně označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetích zemích, jsou způsobilá k ochraně ve Společenství v souladu s pravidly tohoto pododstavce.

1. Žádosti o ochranu názvů jako označení původu nebo zeměpisné označení zahrnují formální část, ve které se uvádí

2. Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat příslušné podmínky výroby týkající se daného označení původu nebo zeměpisného označení. Obsahuje alespoň tyto údaje:

1. Pokud se žádost o ochranu týká zeměpisné oblasti ve třetí zemi, musí obsahovat kromě údajů stanovených v článku 118c údaje, které potvrzují, že je daný název chráněn v zemi původu.

2. Žádost zašle Komisi buď přímo žadatel, nebo příslušné orgány dané třetí země.

3. Žádost o ochranu se podává v některém z úředních jazyků Společenství nebo se k ní přiloží ověřený překlad do některého z úředních jazyků Společenství.

1. Žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení může podat jakákoli dotčená skupina výrobců nebo ve výjimečných případech jednotlivý výrobce. Na žádosti se mohou podílet i další dotčené osoby.

2. Výrobci mohou podat žádost o ochranu pouze na vína, která vyrábějí.

3. Pokud se jedná o název označující přeshraniční zeměpisnou oblast nebo o tradiční název, který se váže k přeshraniční zeměpisné oblasti, může být podána společná žádost.

1. Žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení podle článku 118b u vín pocházejících ze Společenství jsou předmětem předběžného vnitrostátního řízení podle tohoto článku.

2. Žádost o ochranu se podává členskému státu, na jehož území má označení původu nebo zeměpisné označení původ.

3. Členský stát posoudí, zda žádost o ochranu splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu. Členský stát provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění žádosti a stanoví alespoň dvouměsíční lhůtu ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, vznést proti navrhované ochraně námitku podáním řádně odůvodněného prohlášení danému členskému státu.

4. Pokud členský stát shledá, že označení původu nebo zeměpisné označení nesplňuje příslušné požadavky nebo je případně obecně neslučitelné s právem Společenství, žádost zamítne.

5. Pokud členský stát shledá, že příslušné požadavky jsou splněny, Tyto informace se poskytují v některém z úředních jazyků Společenství nebo se k nim přiloží ověřený překlad v některém z těchto jazyků.

6. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s tímto článkem do 1. srpna 2009 .

7. Jestliže členské státy nemají vnitrostátní právní předpisy týkající se ochrany označení původu a zeměpisných označení, mohou, ovšem pouze přechodně, udělit na vnitrostátní úrovni ochranu podle tohoto pododdílu danému názvu s účinkem ode dne, kdy byla Komisi podána žádost. Platnost této přechodné vnitrostátní ochrany končí dnem, kdy je podle tohoto pododdílu přijato rozhodnutí o zápisu nebo o jeho zamítnutí.

1. Komise zveřejní datum pro podávání žádostí o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení.

2. Komise posoudí, zda žádost o ochranu podle čl. 118f odst. 5 splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

3. Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v tomto pododdíle jsou splněny, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie jediný doklad podle čl. 118c odst. 1 písm. d) a odkaz na zveřejnění specifikace výrobku uvedené v čl. 118f odst. 5. V opačném případě rozhodne postupem podle čl. 195 odst. 4 o zamítnutí žádosti.

1. Název, pro který byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným podle ustanovení tohoto nařízení týkajících se odvětví vína, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny. Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu příslušných výrobků odpovídá. Podmínkou užívání zapsaného homonymního názvu je, aby v praxi existovalo jasné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a názvem v rejstříku již uvedeným, s ohledem na potřebu rovného zacházení s výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

2. Odstavec 1 se použije obdobně v případě, že název, pro který byla podána žádost, je zcela nebo částečně homonymní se zeměpisným označením chráněným podle předpisů členských států. Členské státy nezapíší rozdílná zeměpisná označení za účelem ochrany na základě svých vnitrostátních právních předpisů o zeměpisných označeních, pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno ve Společenství na základě práva Společenství týkajícího se označení původu a zeměpisných označení.

3. Nestanoví-li prováděcí opatření Komise jinak, pokud název moštové odrůdy obsahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí, nesmí se používat pro označování výrobků, na které se vztahuje toto nařízení.

4. Ochranou označení původu a zeměpisných označení výrobků podle článku 118b nejsou dotčena chráněná zeměpisná označení použitá v souvislosti s lihovinami ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin [Pozn: Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16 .] a naopak.

1. Jako označení původu nebo zeměpisné označení se nechrání názvy, které zdruhověly. Pro účely tohoto pododdílu se " názvem, který zdruhověl, " rozumí název vína, který přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh, se stal ve Společenství běžným názvem určitého vína. Při určování, zda název zdruhověl, se přihlíží ke všem významným skutečnostem, a zejména

2. Název nesmí být chráněn jako označení původu nebo zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity vína.

1. Pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno podle tohoto nařízení, zamítne se zápis ochranné známky odpovídající některé ze situací uvedených v čl. 118m odst. 2 a týkající se výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v příloze XIb, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi a označení původu nebo zeměpisné označení je následně chráněno. Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem se prohlásí za neplatné.

2. Aniž je dotčen čl. 118k odst. 2, může být ochranná známka, jejíž použití odpovídá některé ze situací uvedených v čl. 118m odst. 2, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území Společenství přede dnem podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi, i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988 , kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách [Pozn: Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1 .] , nebo nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství [Pozn: Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1 .] . V takových případech je povoleno používat dané označení původu nebo zeměpisné označení vedle příslušných ochranných známek.

1. Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh víno, jež bylo vyrobeno v souladu s příslušnou specifikací výrobku.

2. Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení a vína s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací výrobku jsou chráněna proti

3. Chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení nesmějí ve Společenství zdruhovět ve smyslu čl. 118k odst. 1.

4. Členské státy podniknou všechny potřebné kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, jak je uvedeno v odstavci 2.

1. Členské státy určí orgán či orgány příslušné pro kontrolu dodržování povinností stanovených tímto pododdílem v souladu s kritérii podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat [Pozn: Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1 .] .

2. Členské státy zajistí, aby se systém kontrol mohl vztahovat na každý hospodářský subjekt dodržující ustanovení tohoto pododdílu.

3. Členské státy sdělí Komisi příslušný orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1. Komise jejich názvy a adresy zveřejní a pravidelně je aktualizuje.

1. V případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve Společenství, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína Náklady na toto ověření nesou hospodářské subjekty, jichž se týká.

2. V případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetí zemi, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína

3. Subjekty pro certifikaci uvedené v odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků) a od 1. května 2010 musí podle nich být schváleny.

4. Ověřují-li orgán nebo orgány uvedené v odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) soulad se specifikací výrobku, musí poskytovat náležité záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění svých úkolů.

1. Žadatel, který splňuje podmínky článku 118e, může požádat o schválení změny specifikace výrobku chráněného označením původu nebo zeměpisným označením, zejména za účelem zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo nového vymezení zeměpisné oblasti uvedené v čl. 118c odst. 2 písm. d) druhém pododstavci. V žádosti uvede požadované změny a jejich odůvodnění.

2. Pokud navrhovaná změna zahrnuje jednu nebo více změn v jediném dokladu uvedeném v čl. 118c odst. 1 písm. d), použijí se na žádost o změnu obdobně články 118f až 118i. Jsou-li však navrhované změny pouze menšího rozsahu, Komise rozhodne postupem podle čl. 195 odst. 4, zda se žádost schválí bez použití postupu podle čl. 118g odst. 2 a článku 118h, a v případě schválení Komise zveřejní dotyčné údaje uvedené v čl. 118g odst. 3.

3. Pokud navrhovaná změna nevede ke změně jediného dokladu, použijí se tato pravidla:

1. Názvy vín chráněné v souladu s články 51 a 54 nařízení (ES) č. 1493/1999 a článkem 28 nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ze dne 29. dubna 2002 , kterým se stanoví některá prováděcí pravidla nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů [Pozn: Úř. věst. L 118, 4.5.2002, s. 1 .] , jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení. Komise je zapíše do rejstříku uvedeného v článku 118n tohoto nařízení.

2. Členské státy v případě stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 předají Komisi

3. Názvy vín uvedené v odstavci 1, ke kterým nebudou do 31. prosince 2011 předloženy informace podle odstavce 2, ztrácejí ochranu podle tohoto nařízení. Komise provede odpovídající formální kroky k výmazu těchto názvů z rejstříku uvedeného v článku 118n.

4. Článek 118r se nepoužije na stávající chráněné názvy vín uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Do 31. prosince 2014 může Komise postupem podle čl. 195 odst. 4 z vlastního podnětu rozhodnout o zrušení ochrany stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud nesplňují podmínky stanovené v článku 118b.

1. " Tradičním výrazem " se rozumí výraz tradičně používaný v členských státech u výrobků uvedených v čl. 118a odst. 1 pro označení

2. O uznání, definici a ochraně tradičních výrazů rozhoduje Komise.

1. Chráněný tradiční výraz lze použít pouze pro výrobek, který byl vyroben v souladu s definicí uvedenou v čl. 118u odst. 2. Tradiční výrazy jsou chráněny proti neoprávněnému používání. Členské státy podniknou kroky nezbytné k zastavení neoprávněného používání chráněných tradičních výrazů.

2. Tradiční výrazy nesmějí ve Společenství zdruhovět.

1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 přílohy XIb, které jsou uváděny na trh ve Společenství nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:

2. Odchylně od odst. 1 písm. a) lze odkaz na druh výrobku z révy vinné vynechat u vín, jejichž etiketa obsahuje název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

3. Odchylně od odst. 1 písm. b) lze vynechat odkaz na výrazy " chráněné označení původu " nebo " chráněné zeměpisné označení " ,

1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v čl. 118y odst. 1 mohou obsahovat zejména tyto nepovinné údaje:

2. Aniž je dotčen čl. 118j odst. 3, pokud jde o použití údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) u vín bez chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení,

1. Povinné a nepovinné údaje podle článků 118y a 118z vyjádřené slovy se uvádějí v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

2. Bez ohledu na odstavec 1 se název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení nebo tradiční výraz podle čl. 118u odst. 1 písm. a) uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, na které se vztahuje ochrana. U chráněných označení původu či chráněních zeměpisných označení nebo zvláštních vnitrostátních označení, která nepoužívají latinskou abecedu, se může název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

1. Výrobky uvedené v příloze XIb a vyrobené ve Společenství se vyrábějí z moštových odrůd zatříděných podle odstavce 2.

2. S výhradou odstavce 3 zatřídí členské státy moštové odrůdy mezi ty, které mohou být vysazovány, opětovně vysazovány nebo štěpovány na jejich území pro účely výroby vína. Členské státy mohou zatřídit pouze moštové odrůdy, které splňují tyto podmínky: Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním pododstavci, musí se do patnácti let po vynětí vyklučit.

3. Členské státy, které nevyrobí za hospodářský rok více než hektolitrů vína vypočtených podle průměrné výroby za posledních pět hospodářských let, jsou osvobozeny od povinnosti zatřídění uvedené v odstavci 2. Avšak i v členských státech uvedených v prvním pododstavci lze pro účely výroby vína vysazovat, opětovně vysazovat nebo štěpovat pouze moštové odrůdy, které jsou v souladu s odst. 2 písm. a) a b).

4. Odchylně od odst. 2 prvního a druhého pododstavce a odst. 3 druhého pododstavce se pro vědecké a výzkumné účely povoluje vysazování, opětovné vysazování nebo štěpování těchto moštových odrůd:

5. Plochy osázené moštovými odrůdami pro účely výroby vína, které byly vysázeny v rozporu s odstavci 2, 3 a 4, se vyklučí. Tyto plochy se však vyklučit nemusí, je-li jejich produkce určena výhradně ke spotřebě domácnosti vinaře.

6. Členské státy přijmou opatření nezbytná ke kontrolování toho, zda výrobci dodržují odstavce 2 až 5.

1. Při výrobě a ošetření výrobků v odvětví vína ve Společenství se použijí pouze enologické postupy povolené právem Společenství podle přílohy XVa nebo ty, o nichž se rozhodne podle článků 120d a 120e. První pododstavec se nevztahuje na

2. Povolené enologické postupy se použijí pouze k řádné vinifikaci, řádnému uchovávání nebo k řádnému vývoji výrobku.

3. Výrobky v odvětví vína se vyrábějí ve Společenství v souladu s příslušnými omezeními stanovenými v příloze XVb.

4. Výrobky, na které se vztahuje toto nařízení a které byly podrobeny enologickým postupům, jež Společenství nebo případně konkrétní stát nepovolují, nebo postupům, jež porušují omezení stanovená v příloze XVb, nelze ve Společenství uvádět na trh.

1. Kromě enologických postupů týkajících se obohacování, přikyselování a odkyselování stanovených v příloze XVa pro určité výrobky v ní uvedené a kromě omezení uvedených v příloze XVb rozhoduje o povolování enologických postupů a omezení, pokud jde o výrobu a ošetření výrobků v odvětví vína, Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

2. Členské státy mohou povolit pokusné použití nepovolených enologických postupů za podmínek, jež určí Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

1. Členské státy mohou uznat organizace producentů a mezioborové organizace, které podaly žádost o uznání v daném členském státě, která obsahuje tyto údaje:

2. Organizace producentů uznané podle nařízení (ES) č. 1493/1999 se považují za uznané organizace producentů podle tohoto článku. Organizace, které splňují kritéria stanovená v čl. 123 odst. 3 a odst. 1 písm. b) tohoto článku a které byly uznány členskými státy, se považují za uznané mezioborové organizace podle uvedených ustanovení.

3. Ustanovení čl. 125b odst. 2 a čl. 125k odst. 3 se použijí obdobně na organizace producentů a mezioborové organizace v odvětví vína. Avšak

1. V případě hroznové šťávy a moštu kódů KN , a , u nichž použití celní sazby společného celního sazebníku závisí na dovozní ceně výrobku, se skutečná výše této ceny prověřuje buď kontrolou každé zásilky, nebo použitím paušální dovozní hodnoty, kterou vypočítá Komise na základě cenové kotace stejných výrobků v zemích původu. Je-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v dovozním prohlášení vyšší než případně použitá paušální dovozní hodnota zvýšená o rozpětí stanovené Komisí, které nesmí překročit paušální hodnotu o více než 10 %, musí být složena jistota ve výši dovozního cla stanoveného na základě paušální dovozní hodnoty. Není-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedena v dovozním prohlášení, závisí použití společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo na použití příslušných ustanovení celních předpisů, a to za podmínek, jež stanoví Komise.

2. Pokud se na dovezené výrobky použijí odchylky Rady uvedené v části B odst. 5 nebo části C přílohy XVb, složí dovozci u určených celních úřadů za tyto výrobky jistotu v okamžiku jejich propuštění do volného oběhu. Jistota se uvolní, jakmile dovozce celnímu úřadu členského státu, v němž je výrobek propuštěn do volného oběhu, uspokojivě prokáže, že mošty byly zpracovány na hroznovou šťávu, použity v jiných výrobcích mimo odvětví vína nebo, v případě vinifikace, že byly řádně označeny. "

1. Pokud není stanoveno jinak, zejména v dohodách uzavřených podle článku 300 Smlouvy, použijí se ustanovení části II hlavy II kapitoly I oddílu Ia pododdílu I o označeních původu a zeměpisných označeních a o označování a též čl. 113d odst. 1 tohoto nařízení na výrobky kódů KN , a , které se dovážejí do Společenství.

2. Pokud dohody uzavřené podle článku 300 Smlouvy nestanoví jinak, vyrábějí se výrobky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle enologických postupů a omezení doporučených a zveřejněných OIV nebo povolených Společenstvím podle tohoto nařízení a prováděcích opatření k němu.

3. Při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit

4. Komise přijme prováděcí pravidla k tomuto článku. "

1. Počínaje dnem 1. srpna 2012 mohou členské státy poskytnout vnitrostátní podporu výrobcům vína pro dobrovolnou nebo povinnou destilaci vína v odůvodněných případech nouze.

2. Podpora uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená a umožnit řešení této nouze.

3. Celková částka podpory, která je v členském státě k dispozici pro jakýkoli daný rok v rámci takové podpory, nesmí přesáhnout 15 % celkově dostupných finančních prostředků na členský stát stanovených v příloze Xb pro tento rok.

4. Členské státy, které chtějí využít podpory uvedené v odstavci 1, předloží Komisi řádně odůvodněné oznámení. Komise rozhodne o tom, zda je toto opatření povoleno a je možné podporu poskytnout.

5. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1 se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

6. Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku. "

1. Členské státy vedou registr vinic s aktuálními informacemi o produkčním potenciálu.

2. Na členské státy, jejichž celková plocha vinic osázených moštovými odrůdami, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, nepřesahuje 500 hektarů, se povinnost uvedená v odstavci 1 nevztahuje.

3. Členské státy, které ve svých programech podpory stanoví opatření na " restrukturalizaci a přeměnu vinic " podle článku 103q, předloží Komisi každoročně do 1. března na základě registru vinic aktualizovaný soupis produkčního potenciálu.

4. Komise přijme prováděcí pravidla k registru vinic a soupisu, zejména s ohledem na jejich využití při sledování a kontrole produkčního potenciálu a při měření ploch. Komise může kdykoli po 1. lednu 2016 rozhodnout, že se odstavce 1 až 3 již nebudou uplatňovat.

1. Producenti moštových hroznů a výrobci moštu a vína každoročně podávají příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení o množství produktů z poslední sklizně.

2. Členské státy mohou požadovat od obchodníků s moštovými hrozny, aby každoročně podávali prohlášení o množství z poslední sklizně, které bylo uvedeno na trh.

3. Výrobci moštu a vína a obchodníci s výjimkou maloobchodníků podávají každoročně příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení o svých zásobách moštu a vína, ať už tyto zásoby pocházejí ze sklizně běžného roku, nebo z dřívějších sklizní. Mošty a vína dovezené ze třetích zemí se vykazují samostatně.

4. Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku, která mohou zahrnovat zejména sankce v případě nesplnění ohlašovací povinnosti.

1. Výrobky v odvětví vína se uvádějí do oběhu uvnitř Společenství pouze s úředně schváleným průvodním dokladem.

2. Fyzické či právnické osoby a jejich seskupení, které za účelem výkonu svého povolání mají v držení výrobky v odvětví vína, především výrobci, stáčírny a zpracovatelé, jakož i obchodníci určení Komisí, musí vést o uvedených výrobcích evidenci zaznamenávající vstupy a výstupy těchto výrobků.

3. Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku.

1. Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení tohoto nařízení o určení příslušných vnitrostátních orgánů, určí členské státy jeden nebo více orgánů příslušných pro zajišťování souladu s předpisy Společenství v odvětví vína. Určí zejména laboratoře pověřené prováděním oficiálních rozborů v odvětví vína. Tyto určené laboratoře musí splňovat kritéria pro provoz zkušebních laboratoří stanovená v ISO/IEC 17025.

2. Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy orgánů a laboratoří uvedených v odstavci 1. Komise tyto informace zveřejní, a to bez pomoci výboru podle čl. 195 odst. 1. "

1. Pokud jde o protiprávní výsadbu provedenou po 31. srpnu 1998 uvedenou v článku 85a, sdělí členské státy Komisi každoročně do 1. března plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998 a plochy vyklučené v souladu s odstavcem 1 uvedeného článku.

2. Pokud jde o povinnou legalizaci protiprávní výsadby provedené před 1. zářím 1998 uvedenou v článku 85b, sdělí členské státy Komisi do 1. března každého příslušného roku Členské státy sdělí Komisi plochy vyklučené v souladu s čl. 85b odst. 4 prvním pododstavcem poprvé do 1. března 2010 . Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto odstavci.

3. Pokud jde o žádosti o podporu v rámci režimu klučení stanoveného v části II hlavě I kapitole III oddílu IVa pododdílu III, oznámí členské státy Komisi každoročně do 1. března schválené žádosti rozdělené podle oblastí a výnosů a celkovou částku prémií za klučení vyplacených v jednotlivých oblastech. Každoročně do 1. prosince oznámí členské státy Komisi za předcházející hospodářský rok

4. Pokud jde o výjimky z podmínek způsobilosti pro účast na režimu klučení podle článku 85u, členské státy, které zvolí možnost uvedenou v odstavcích 4 až 6 uvedeného článku, sdělí Komisi v souvislosti s opatřením klučení, jež se má provést, každoročně do 1. srpna

5. Členské státy předloží Komisi poprvé do 1. března 2010 a dále každoročně do 1. března zprávu o provádění opatření stanovených ve svých programech podpory podle části II hlavy I kapitoly IV oddílu IVb během předešlého rozpočtového roku. V těchto zprávách se uvádí a popisují opatření, na která se poskytla pomoc Společenství v rámci programů podpory, a zejména podrobnosti o provádění propagačních opatření podle článku 103p.

6. Členské státy předloží Komisi do 1. března 2011 a podruhé do 1. března 2014 hodnocení nákladů a přínosů programů podpory a uvedou, jak lze zvýšit jejich účinnost.

7. Komise přijme prováděcí pravidla k tomuto článku. "

1. Prostředky uvedené v odstavci 2, které vycházejí z historických výdajů podle nařízení (ES) č. 1493/1999 na intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005, jsou dostupné jako dodatečné prostředky Společenství na opatření ve vinařských oblastech v rámci programování rozvoje venkova podle nařízení (ES) č. 1698/2005.

2. Pro jednotlivé kalendářní roky jsou k dispozici tyto částky:

3. Částky uvedené v odstavci 2 se rozdělují mezi dotyčné členské státy v souladu s přílohou Xc. "

1. S výhradou odstavce 2 se zrušuje nařízení (ES) č. 479/2008. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na nařízení (ES) č. 1234/2007 v souladu s příslušnou srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XXII uvedeného nařízení.

2. Ustanovení čl. 128 odst. 3 nařízení (ES) č. 479/2008 se nadále použije na opatření stanovená v uvedeném odstavci a za podmínek stanovených v uvedeném odstavci.