Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Stanovisko ze dne 24. března 2009),
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(Úř. věst. C 21, 28.1.2009, s. 1.),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. července 2009.),
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví pravidla pro přeshraniční platby a transparentnost poplatků za konverzi měny v Unii.
2. Toto nařízení se vztahuje na přeshraniční platby podle směrnice 2007/64/ES denominované v eurech nebo v národních měnách členských států, které v souladu s článkem 14 tohoto nařízení oznámily své rozhodnutí rozšířit uplatňování tohoto nařízení na svou národní měnu.
Aniž je dotčen první pododstavec tohoto odstavce, použijí se články 3a a 3b na vnitrostátní a přeshraniční platby, které jsou denominované buď v eurech, nebo v národní měně členského státu jiné než euro a které zahrnují službu konverze měny.
3. Toto nařízení se nevztahuje na platby prováděné poskytovateli platebních služeb na jejich vlastní účet nebo na pro jiné poskytovatele platebních služeb.
4. Články 6, 7 a 8 stanoví pravidla pro inkasní transakce denominované v eurech mezi poskytovateli platebních služeb plátce a příjemce.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „přeshraniční platbou“ elektronicky zpracovaná platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých členských státech;
2) „vnitrostátní platbou“ elektronicky zpracovaná platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí ve stejném členském státě;
3) „plátcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem platebního účtu a umožní platební příkaz z daného platebního účtu, nebo v případě neexistence platebního účtu fyzická nebo právnická osoba, která dá platební příkaz;
4) „příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je zamýšleným příjemcem peněžních prostředků, jež jsou předmětem platební transakce;
5) „poskytovatelem platebních služeb“ kterákoli z kategorií právnických osob uvedených v čl. 1 odst. 1 směrnice 2007/64/ES a fyzické nebo právnické osoby uvedené v článku 26 uvedené směrnice, s výjimkou institucí uvedených v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění)(Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.), jimž byla členským státem udělena výjimka podle čl. 2 odst. 3 směrnice 2007/64/ES;
6) „uživatelem platebních služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která využívá platební službu jakožto plátce, příjemce nebo obojí;
7) „platební transakcí“ úkon uložení, převodu nebo výběru peněžních prostředků, ať už z podnětu plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce, bez ohledu na jakékoli související povinnosti mezi plátcem a příjemcem;
8) „platebním příkazem“ pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce;
9) „poplatkem“ jakákoliv částka účtovaná uživateli platebních služeb poskytovatelem platebních služeb, která je přímo nebo nepřímo spojená s platební transakcí, jakákoliv částka účtovaná uživateli platebních služeb poskytovatelem platebních služeb nebo subjektem poskytujícím služby konverze měny v souladu s čl. 59 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).) za službu konverze měny, nebo kombinace výše uvedených částek;
10) „peněžními prostředky“ bankovky a mince, bezhotovostní peníze a elektronické peníze ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností(Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7.);
11) „spotřebitelem“ fyzická osoba, jež jedná za jiným účelem než za účelem své obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti;
12) „mikropodnikem“ podnik, který je v okamžiku uzavření smlouvy o platební službě podnikem definovaným v článku 1 a v čl. 2 odst. 1 a 3 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, a malých a středních podniků(Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.);
13) „mezibankovním poplatkem“ poplatek placený mezi poskytovateli platebních služeb plátce a příjemce za každou inkasní transakci;
14) „inkasem“ platební služba pro odepsání částky platební transakce z platebního účtu plátce, při níž podnět k platební transakci dává příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli platebních služeb příjemce nebo svému vlastnímu poskytovateli platebních služeb;
15) „inkasním systémem“ společný soubor pravidel, postupů a standardů dohodnutých mezi poskytovateli platebních služeb za účelem provádění inkasních transakcí.
Článek 3
Poplatky za přeshraniční platby a odpovídající vnitrostátní platby
1. Poplatky účtované poskytovatelem platebních služeb uživateli platební služby za přeshraniční platby v eurech jsou stejné jako poplatky účtované tímto poskytovatelem platebních služeb za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty v národní měně členského státu, v němž se poskytovatel platebních služeb uživatele platebních služeb nachází.
1a. Poplatky účtované poskytovatelem platebních služeb uživateli platební služby za přeshraniční platby v národní měně členského státu, který oznámil své rozhodnutí rozšířit uplatňování tohoto nařízení na svou národní měnu v souladu s článkem 14, jsou stejné jako poplatky účtované tímto poskytovatelem platebních služeb uživatelům platebních služeb za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty a ve stejné měně.
2. Při stanovení výše poplatků za přeshraniční platbu poskytovatel platebních služeb zjistí za účelem dodržení odstavce 1 odpovídající vnitrostátní platbu.
Považují-li to příslušné orgány za nezbytné, vydají pokyny pro zjištění odpovídajících vnitrostátních plateb. V rámci Platebního výboru zřízeného podle čl. 85 odst. 1 směrnice 2007/64/ES spolupracují příslušné orgány aktivně na zajištění konzistence pokynů týkajících se odpovídajících vnitrostátních plateb.
3. Pokud členský stát oznámil podle článku 14 své rozhodnutí o rozšíření uplatňování tohoto nařízení na svou národní měnu, je vnitrostátní platba prováděná v měně tohoto členského státu považována za platbu odpovídající přeshraniční platbě prováděné v eurech.
4. Odstavce 1 a 1a se nevztahují na poplatky za konverzi měny.
Článek 3a
Poplatky za konverzi měny u karetních transakcí
1. S ohledem na požadavek informovat o poplatcích za konverzi měny a použitém směnném kurzu, které mají být poskytnuty podle čl. 45 odst. 1, čl. 52 odst. 3 a čl. 59 odst. 2 směrnice (EU) 2015/2366, vyjadřují poskytovatelé platebních služeb a subjekty poskytující služby konverze měny v bankomatu nebo v místě prodeje ve smyslu čl. 59 odst. 2 uvedené směrnice celkové poplatky za konverzi měny jako procentní přirážku k poslednímu dostupnému referenčnímu směnnému kurzu Evropské centrální banky (ECB). Tato přirážka je plátci oznámena před iniciací platební transakce.
2. Poskytovatelé platebních služeb rovněž zveřejňují přirážky uvedené v odstavci 1 srozumitelným a snadno přístupným způsobem na široce dostupném a snadno přístupné elektronické platformě.
3. Kromě informací uvedených v odstavci 1 poskytne subjekt poskytující službu konverze měny prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje plátci před iniciací platební transakce tyto informace:
a) částku, která má být vyplacena příjemci platby v měně použité příjemcem;
b) částku, která má být zaplacena plátcem v měně účtu plátce.
4. Subjekt poskytující služby konverze měny v bankomatu nebo v místě prodeje zřetelně zobrazí informace uvedené v odstavci 1 na bankomatu nebo v místě prodeje. Před iniciací platební transakce subjekt poskytující služby konverze měny rovněž informuje plátce o možnosti platby v měně používané příjemcem a následné konverzi měny poskytovatelem platebních služeb plátce. Informace podle odstavců 1 a 3 jsou rovněž poskytnuty plátci na trvalém nosiči po iniciaci platební transakce.
5. Poskytovatel platebních služeb plátce zašle plátci elektronickou zprávu s informacemi uvedenými v odstavci 1 pro každou platební kartu, kterou poskytovatel platebních služeb plátci vydal a která se váže na stejný účet, a to bez zbytečného odkladu poté, co poskytovatel platebních služeb plátce obdrží platební příkaz k výběru hotovosti z bankomatu nebo k platbě v místě prodeje v jiné měně Unie, než je měna účtu plátce.
Bez ohledu na první pododstavec je tato zpráva zaslána jednou každý měsíc, v němž poskytovatel platebních služeb plátce obdrží od plátce platební příkaz ve stejné měně.
6. Poskytovatel platebních služeb se s uživatelem platebních služeb dohodne na široce dostupném a snadno přístupném elektronickém komunikačním kanálu nebo kanálech, jejichž prostřednictvím bude zasílat zprávu uvedenou v odstavci 5.
Poskytovatel platebních služeb nabídne uživatelům platebních služeb možnost odmítnout zasílání elektronických zpráv uvedených v odstavci 5.
Poskytovatel platebních služeb a uživatel platebních služeb se mohou dohodnout, že odstavec 5 a tento odstavec se nepoužijí buď v celém rozsahu, nebo zčásti, není-li uživatel platebních služeb spotřebitelem.
7. Informace uvedené v tomto článku se poskytují bezplatně neutrálním a srozumitelným způsobem.
Článek 3b
Poplatky za konverzi měny v souvislosti s úhradami
1. Pokud poskytovatel platebních služeb plátce nabízí v souvislosti s úhradou ve smyslu čl. 4 bodu 24 směrnice (EU) 2015/2366, která je iniciována přímo online prostřednictvím internetových stránek nebo aplikace pro mobilní bankovnictví poskytovatele platebních služeb službu konverze měny, informuje poskytovatel platebních služeb s ohledem na čl. 45 odst. 1 a čl. 52 odst. 3 uvedené směrnice plátce před iniciací platební transakce jasným, neutrálním a srozumitelným způsobem o předpokládaných poplatcích za služby konverze měny vztahujících se k příslušné úhradě.
2. Před iniciací platební transakce sdělí poskytovatel platebních služeb plátci jasným, neutrálním a srozumitelným způsobem předpokládanou celkovou částku úhrady vyjádřenou v měně účtu plátce, včetně případných transakčních poplatků a poplatků za konverzi měny. Poskytovatel platebních služeb rovněž sdělí předpokládanou částku, která bude převedena příjemci v měně používané příjemcem.
Článek 4
Opatření usnadňující automatizaci plateb
1. Jestliže to připadá v úvahu, poskytovatel platebních služeb sdělí uživateli platebních služeb jeho mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN) a svůj identifikační kód banky (BIC).
Jestliže to připadá v úvahu, uvádí navíc poskytovatel platebních služeb na výpisech z účtu nebo v příloze k nim IBAN uživatele platebních služeb a BIC poskytovatele platebních služeb.
Poskytovatel platebních služeb poskytuje informace požadované podle tohoto odstavce uživateli platebních služeb bezplatně.
2. Je-li to vhodné s ohledem na povahu dotyčné platební transakce:
a) u transakcí z podnětu plátce sdělí plátce na žádost poskytovateli platebních služeb IBAN příjemce a BIC poskytovatele platebních služeb příjemce;
b) u transakcí z podnětu příjemce sdělí příjemce na žádost poskytovateli platebních služeb IBAN plátce a BIC poskytovatele platebních služeb plátce.
3. Poskytovatel platebních služeb může uživateli platebních služeb účtovat dodatečné poplatky k poplatkům účtovaným v souladu s čl. 3 odst. 1 v případě, že tento uživatel dá poskytovateli platebních služeb pokyn k provedení přeshraniční platební transakce, aniž by sdělil IBAN, a případně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. dubna, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009(Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22.), příslušný kód BIC, platebního účtu v druhém členském státě. Tyto poplatky musí být přiměřené a musí odpovídat nákladům. Na jejich výši se poskytovatel platebních služeb a uživatel platebních služeb dohodnou. Poskytovatel platebních služeb informuje uživatele platebních služeb o výši dodatečných poplatků v dostatečném časovém předstihu před tím, než je uživatel platebních služeb touto dohodou vázán.
4. Je-li to vhodné s ohledem na povahu dotyčné platební transakce, ve všech případech fakturace za zboží a služby ve Společenství sdělí dodavatel zboží a služeb, který přijímá platby, na něž se vztahuje toto nařízení, svým zákazníkům svůj IBAN a BIC svého poskytovatele platebních služeb.
Článek 5
Oznamovací povinnosti pro účely platební bilance
1. S účinkem od 1. února 2016 zruší členské státy vnitrostátní oznamovací povinnosti založené na zúčtování uložené poskytovatelům platebních služeb pro účely statistiky platební bilance, které souvisejí s platebními transakcemi jejich klientů.
2. Aniž je dotčen odstavec 1, členské státy mohou nadále shromažďovat souhrnné údaje nebo jiné příslušné snadno dostupné informace, pokud tento sběr údajů nemá žádný dopad na automatizované zpracování plateb a může být ze strany poskytovatele platebních služeb zcela automatizován.
Článek 6
Mezibankovní poplatek za přeshraniční inkasní transakce
Článek 7
Mezibankovní poplatek za vnitrostátní inkasní transakce
1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, v případě, že se mezi poskytovateli platebních služeb příjemce a plátce uplatňuje na vnitrostátní inkasní transakce provedené před 1. listopadem 2009 vícestranný mezibankovní poplatek nebo jiná odsouhlasená úplata, uplatňuje se tento vícestranný mezibankovní poplatek nebo jiná odsouhlasená úplata i na jakoukoli vnitrostátní inkasní transakci provedenou před 1. únorem 2017.
2. V případě, že je tento vícestranný mezibankovní poplatek nebo jiná odsouhlasená úplata před 1. únorem 2017 snížena nebo zrušena, uplatní se toto snížení nebo zrušení na veškeré vnitrostátní inkasní transakce provedené před tímto dnem.
3. V případě, že mezi poskytovateli platebních služeb příjemce a plátce existuje dvoustranná dohoda týkající se vnitrostátních inkasních transakcí, se odstavce 1 a 2 nepoužijí, pokud nebyla vnitrostátní inkasní transakce provedena před 1. únorem 2017.
Článek 8
Dosažitelnost inkasních transakcí
1. Poskytovatel platebních služeb plátce, který umožňuje z platebního účtu daného plátce provádět vnitrostátní inkasní transakce denominované v eurech, umožní z tohoto účtu v souladu s inkasním systémem provádět inkasní transakce denominované v eurech z podnětu příjemce prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nacházejícího se v kterémkoli členském státě.
2. Odstavec 1 se vztahuje pouze na inkasní transakce, jež jsou v souladu s inkasním systémem k dispozici spotřebitelům.
3. Poskytovatelé platebních služeb musí splnit požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 do 1. listopadu 2010.
4. Aniž je dotčen odstavec 3, poskytovatelé platebních služeb nacházející se v členském státě, jehož měnou není euro, musí splnit požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 pro inkasní transakce v eurech do 1. listopadu 2014. Je-li však v kterémkoli členském státě euro zavedeno jako národní měna před 1. listopadem 2013, poskytovatel platebních služeb nacházející se v tomto členském státě musí splnit požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 do jednoho roku ode dne, kdy se daný členský stát stal členem eurozóny.
Článek 9
Příslušné orgány
Článek 10
Postupy pro vyřizování stížností na údajné porušení tohoto nařízení
1. Členské státy zavedou postupy, které uživatelům platebních služeb a jiným zúčastněným stranám umožní podávat příslušným orgánům stížnosti na údajné porušení tohoto nařízení ze strany poskytovatelů platebních služeb.
Členské státy mohou k tomuto účelu použít nebo rozšířit stávající postupy.
2. Tam kde je to vhodné, a aniž je dotčeno právo na podání žaloby k soudu podle vnitrostátního procesního práva, informují příslušné orgány stranu, která stížnost podala, o existenci mimosoudních postupů pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy zavedených podle článku 11.
Článek 11
Postupy pro mimosoudní vyřizování stížností a mimosoudní zjednávání nápravy
1. Členské státy zavedou přiměřené a účinné postupy pro mimosoudní vyřizování stížností a mimosoudní zjednávání nápravy pro urovnávání sporů mezi uživateli platebních služeb a jejich poskytovateli platebních služeb, které se týkají práv a povinností vyplývajících z tohoto nařízení. Za tím účelem členské státy určí některý z již existujících subjektů, kde je to vhodné, nebo zřídí nové subjekty.
2. Členské státy oznámí Komisi tyto subjekty do 29. dubna 2010. Neprodleně oznámí Komisi jakékoli následné změny týkající se těchto subjektů.
3. Členské státy mohou stanovit, že se tento článek použije pouze na ty uživatele platebních služeb, kteří jsou spotřebiteli nebo mikropodniky. V takovém případě členské státy tuto skutečnost oznámí Komisi.
Článek 12
Přeshraniční spolupráce
Článek 13
Sankce
Článek 14
Použití na jiné měny než euro
1. Členský stát, který nepoužívá jako svou měnu euro a který se rozhodne rozšířit uplatňování tohoto nařízení, s výjimkou článků 6, 7 a 8, na svou národní měnu, oznámí toto své rozhodnutí Komisi. Toto oznámení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Rozšíření uplatňování tohoto nařízení nabývá účinku uplynutím 14 dnů od uvedeného zveřejnění.
2. Členský stát, který nepoužívá jako svou měnu euro a který se rozhodne rozšířit uplatňování článků 6, 7 nebo 8 či jejich kombinace na svou národní měnu, oznámí své rozhodnutí Komisi. Toto oznámení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Rozšíření uplatňování článků 6, 7 nebo 8 nabývá účinku uplynutím 14 dnů od uvedeného zveřejnění.
3. Od členských států, které k 29. říjnu 2009 již učinily oznámení podle článku 9 nařízení (ES) č. 2560/2001, se nevyžaduje předložení oznámení podle odstavce 1 tohoto článku.
Článek 15
Přezkum
1. Do 19. dubna 2022 Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, ECB a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování a dopadu tohoto nařízení, která obsahuje zejména:
a) hodnocení uplatňování článku 3 tohoto nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/518(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/518 ze dne 19. března 2019, kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, pokud jde o některé poplatky za přeshraniční platby v Unii a poplatky za konverzi měny (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 36).) poskytovateli platebních služeb;
b) hodnocení vývoje objemů a poplatků u vnitrostátních a přeshraničních plateb v národních měnách členských států a v eurech od přijetí nařízení (EU) 2019/518;
c) hodnocení dopadu článku 3 tohoto nařízení ve znění nařízení (EU) 2019/518 na vývoj poplatků za konverzi měny a dalších poplatků souvisejících s platebními službami pro plátce i příjemce;
d) hodnocení odhadovaného dopadu změny čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení tak, aby zahrnoval všechny měny členských států;
e) hodnocení, do jaké míry poskytovatelé služeb konverze měny dodržují informační povinnosti stanovené v článcích 3a a 3b tohoto nařízení a vnitrostátní právní předpisy, kterými se provádějí čl. 45 odst. 1, čl. 52 odst. 3 a čl. 59 odst. 2 směrnice (EU) 2015/2366, a zda tato pravidla zvýšila transparentnost poplatků za konverzi měny;
f) hodnocení, zda a do jaké míry se poskytovatelé služeb konverze měny potýkají s problémy při praktickém uplatňování článků 3a a 3b tohoto nařízení a vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádějí čl. 45 odst. 1, čl. 52 odst. 3 a čl. 59 odst. 2 směrnice (EU) 2015/2366;
g) analýzu nákladů a přínosů komunikačních kanálů a technologií, jež využívají poskytovatelé služeb konverze měny nebo jež mají poskytovatelé služeb konverze měny k dispozici a které mohou dále zlepšit transparentnost poplatků za konverzi měny, včetně hodnocení toho, zda existují určité kanály, které by měli mít poskytovatelé platebních služeb povinnost nabízet pro zasílání informací uvedených v článku 3a; tato analýza obsahuje rovněž posouzení technické proveditelnosti zveřejňování informací podle čl. 3a odst. 1 a 3 tohoto nařízení současně před iniciací každé transakce u všech možností konverze měny, jež jsou dostupné v bankomatu nebo v místě prodeje;
h) analýzu nákladů a přínosů zavedení možnosti, aby plátci blokovali v bankomatu nebo v místě prodeje možnosti konverze měny nabízené jinými subjekty, než je poskytovatel platebních služeb plátce, a změnili v tomto ohledu své preference;
i) analýzu nákladů a přínosů zavedení požadavku, aby poskytovatel platebních služeb plátce uplatňoval při zúčtování a vypořádání transakce v rámci poskytování služeb konverze měny ve vztahu k individuální platební transakci směnný kurz platný v okamžiku iniciace transakce.
2. Zpráva uvedená v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje alespoň období od 15. prosince 2019 do 19. října 2021. Zohledňuje specifika různých platebních transakcí, přičemž rozlišuje zejména mezi transakcemi iniciovanými v bankomatu a transakcemi iniciovanými v místě prodeje
Pro sestavení zprávy může Komise využít údaje získané členskými státy ve vztahu k odstavci 1.
Článek 16
Zrušení
Článek 17
Vstup v platnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.