1) V příloze V se doplňuje část, která zní:

„11. ZÁSADY ODMĚŇOVÁNÍ

• a) zásady odměňování jsou v souladu s řádným a účinným řízením rizik a takové řízení rizik podporuje a nepovzbuzuje k podstupování rizik překračujících úroveň rizika tolerovaného úvěrovou institucí;
• b) zásady odměňování jsou v souladu s obchodní strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy úvěrové instituce a zahrnují opatření na předcházení střetu zájmů;
• c) řídící orgán úvěrové instituce v rámci své kontrolní funkce přijímá a pravidelně přezkoumává obecné zásady odměňování a odpovídá za jejich provádění;
• d) uplatňování zásad odměňování je nejméně jednou ročně podrobeno centrální a nezávislé interní kontrole s cílem ujistit se, zda jsou dodržovány zásady a postupy odměňování přijaté řídicím orgánem v rámci jeho kontrolní funkce;
• e) zaměstnanci v kontrolních funkcích jsou nezávislí na obchodních útvarech, nad nimiž vykonávají dohled, mají odpovídající pravomoc a jsou odměňováni podle míry plnění cílů spojených s jejich funkcemi, nezávisle na výsledcích obchodních oblastí, které kontrolují;
• f) na odměňování vrcholných zaměstnanců odpovědných za řízení rizik a dodržování předpisů dohlíží přímo výbor pro odměňování uvedený v bodu 24, a pokud takový výbor není zřízen, řídící orgán v rámci své kontrolní funkce;
• g) je-li odměna vázána na výsledky, měla by být celková částka odměny založena na kombinaci posouzení výsledků daného jednotlivce a obchodního útvaru a posouzení celkových výsledků úvěrové instituce, přičemž při posuzování výsledků daného jednotlivce by se mělo přihlížet ke kritériím finančního i nefinančního charakteru;
• h) posuzování výsledků je zasazeno do víceletého rámce, aby se zajistilo, že proces posouzení bude založen na dlouhodobějších výsledcích a že skutečně vyplacené výkonnostní složky odměny budou rovnoměrně rozloženy do období, v němž je zohledněn příslušný hospodářský cyklus úvěrové instituce a její obchodní rizika;
• i) celková výše pohyblivé složky odměny neomezuje schopnost úvěrové instituce posilovat svůj kapitál;
• j) smluvně zaručená pohyblivá složka odměny je poskytována výjimečně a pouze v souvislosti s náborem nových zaměstnanců a je omezena na první rok;
• k) v případě úvěrových institucí, které požívají výhod plynoucích z mimořádného opatření vlády:
  • i) pohyblivá složka odměny je přísně omezena na procentní podíl čistých výnosů, pokud je tato odměna neslučitelná s udržováním řádného kapitálu a včasného ukončení státní podpory,
  • ii) příslušné orgány ukládají úvěrovým institucím, aby restrukturalizovaly odměňování způsobem, který je v souladu s řádným řízením rizik a dlouhodobým růstem, včetně mimo jiné toho, aby případně stanovily omezení pro odměňování osob, které skutečně řídí činnost úvěrové instituce ve smyslu čl. 11 odst. 1;
  • iii) osobám, které skutečně řídí činnost úvěrové instituce ve smyslu čl. 11 odst. 1se žádná pohyblivá složka odměny nevyplácí, pokud to není odůvodněné;
• l) pevná a pohyblivá složka celkové odměny jsou přiměřeně vyváženy; pevná složka tvoří dostatečně velkou část celkové odměny, aby umožňovala provádění plně flexibilního systému vyplácení pohyblivé složky odměny, včetně možnosti nevyplacení pohyblivé složky odměny.

  Úvěrové instituce by měly stanovit vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou celkové odměny;

• m) platby spojené s předčasným ukončením smlouvy odrážejí výsledky dosažené v průběhu doby a jsou koncipovány tak, aby nebyly odměnou za selhání;
• n) měření výsledků používané jako základ pro výpočet pohyblivých složek odměny nebo celkových pohyblivých složek odměny zahrnuje úpravu všech druhů současných a budoucích rizik a zohledňuje náklady kapitálu a potřebnou likviditu.

  Stanovení pohyblivých složek odměny v rámci úvěrové instituce také zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik;

• o) významná část, avšak v každém případě alespoň 50 % každé pohyblivé složky odměny, se skládá z vhodného poměru mezi:
  • i) akciemi nebo rovnocennými vlastnickými zájmy v závislosti na právní struktuře dotyčné úvěrové instituce nebo nástroji spojenými s akciemi či rovnocennými nepeněžními nástroji v případě nekótovaných společností a
  • ii) případně jinými nástroji ve smyslu čl. 66 odst. 1a písm. a), které přiměřeně odrážejí dlouhodobou úvěrovou kvalitu úvěrové instituce.

  Nástroje uvedené v tomto bodě podléhají vhodné ‚zadržovací‘ politice, jejímž účelem je přizpůsobit pobídky dlouhodobějším zájmům úvěrové instituce. Členské státy nebo jejich příslušné orgány mohou omezit druhy a rysy těchto nástrojů či případně některé nástroje zakázat. Tento bod se uplatní jak na tu část pohyblivé složky odměny, jež byla v souladu s bodem p) odložena, tak na tu část pohyblivé složky odměny, která odložena nebyla;

• p) výplata podstatné části, avšak v každém případě alespoň 40 % pohyblivé složky odměny, se odkládá na dobu, která není kratší než tři až pět let a která náležitým způsobem odpovídá povaze činnosti, rizikům s ním spojeným a činnostem vykonávaným dotyčným zaměstnancem.

  Odměna, která má být vyplacena v souladu s podmínkami odkladu splatnosti, se nepřiznává rychleji, než by tomu bylo na poměrném základě. V případě pohyblivé složky odměny představující zvlášť vysokou částku se odkládá výplata alespoň 60 % této částky. Délka této doby odpovídá hospodářskému cyklu, povaze činnosti, rizikům s ním spojeným a činnostem vykonávaným dotyčným zaměstnancem;

• q) pohyblivá složka odměny, včetně části s odloženou splatností, se vyplácí či převádí pouze v případě, že je tento krok udržitelný vzhledem k finanční situaci úvěrové instituce jako celku a odůvodněný výsledky úvěrové instituce, obchodního útvaru a dotyčného jednotlivce;

  Aniž jsou dotčeny obecné zásady vnitrostátního smluvního a pracovního práva, celková pohyblivá složka odměny je obvykle podstatně snížena, pokud jsou finanční výsledky společnosti slabé či záporné, což se uplatní jak na stávající odměny tak i na snižování již dříve vydělaných částek, a to i prostřednictvím systému malusů či zpětného vymáhání částek;

• r) „penzijní politika je v souladu s obchodní strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy úvěrové instituce.

  Pokud zaměstnanec úvěrovou instituci opustí před odchodem do důchodu, úvěrová instituce by měla zvláštní penzijní výhody zadržet po dobu pěti let v podobě nástrojů uvedených v bodu o). Pokud některý zaměstnanec odejde do důchodu, zvláštní penzijní výhody by tomuto zaměstnanci měly být vyplaceny v podobě nástrojů uvedených v bodu o) a měly by být zadržovány po dobu pěti let.“

• s) zaměstnanci se musí zavázat, že nebudou používat osobní zajišťovací strategie či pojištění spojené s odměnou či odpovědností, jimiž by mohli ohrozit důsledky provázání s riziky, které bylo zakotveno v systémech jejich odměňování;
• t) pohyblivá složka odměny není vyplácena s využitím nástrojů či metod, jež umožňují obejít požadavky této směrnice;

  Tyto zásady se uplatní u finančních institucí na úrovni skupiny, mateřské společnosti a dceřiných společností, včetně těch, které byly vytvořeny v offshore finančních centrech.

Výbor pro odměňování odpovídá za přípravu rozhodnutí týkajících se odměňování, včetně rozhodnutí, která mají důsledky pro riziko dotyčné úvěrové instituce a její řízení rizik, a rozhodnutí, která mají být přijata řídicím orgánem v rámci jeho kontrolní funkce. Předseda a členové výboru pro odměňování jsou členy řídicího orgánu, kteří v dané úvěrové instituci nevykonávají žádné výkonné funkce. Při přípravě takových rozhodnutí zohlední výbor pro odměňování dlouhodobé zájmy akcionářů, investorů a dalších zúčastněných stran dané úvěrové instituce.“

2) V příloze VI se část 1 mění takto:

• a) Bod 8 se nahrazuje tímto:

  „8. Aniž jsou dotčeny body 9, 10 a 11, přidělí se expozicím vůči regionální a místní správě stejná riziková váha jako expozicím vůči institucím, s výhradou bodu 11a. Toto zacházení je nezávislé na výkonu práva volného uvážení podle čl. 80 odst. 3. Preferenční zacházení s krátkodobými expozicemi podle bodů 31, 32 a 37 se nepoužije.“

• b) Doplňuje se bod, který zní:

  „11a. Aniž jsou dotčeny body 9, 10 a 11, expozicím vůči orgánům regionální nebo místní správy členských států, pokud jsou denominovány a financovány v domácí měně daného orgánu regionální nebo místní správy, se přidělí 20 % riziková váha.“

• c) Bod 68 se mění takto:
  • i) v prvním pododstavci se písmena d) a e) nahrazují tímto:
    • „d) úvěry zajištěné obytnými nemovitostmi nebo účastmi ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu uvedenými v bodě 46 až do výše jistiny kryté zástavními právy spojenými s předchozími zástavními právy nebo do výše 80 % hodnoty zastavených nemovitostí, podle toho, která z částek je nižší, nebo úvěry zajištěné dluhopisy s přednostním vypořádáním vydanými francouzskými Fonds Communs de Créances nebo rovnocennými sekuritizačními společnostmi řídícími se právními předpisy členského státu, které sekuritizují expozice týkající se obytných nemovitostí. V případě, že jsou tyto dluhopisy s přednostním vypořádáním používány jako kolaterál, zvláštní veřejný dohled nad ochranou držitelů dluhopisů v souladu s čl. 52 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)(Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.“;) zajistí, že aktiva zajišťující tyto dluhopisy tvoří kdykoli během jejich začlenění do krycího portfolia nejméně z 90 % hypotéky na obytné nemovitosti společně s jakýmikoli předchozími zástavními právy až do výše částek dlužných na základě uvedených dluhopisů, jistiny kryté zástavním právem nebo 80 % hodnoty zastavených nemovitostí, podle toho, která z částek je nižší, že uvedené dluhopisy patří do stupně úvěrové kvality 1, jak je stanoveno v této příloze, a že tyto dluhopisy nepřesahují 10 % jmenovité částky nesplacené emise.

      Expozice vyplývající z převodu a řízení plateb dlužníků majících úvěry zajištěné zastavenými nemovitostmi s dluhopisy s přednostním vypořádáním nebo s dluhovými cennými papíry nebo expozice vyplývající z jejich likvidace se do limitu 90 % nezapočítávají;

    • e) úvěry zajištěné obchodními nemovitostmi nebo účastmi ve finských společnostech zajišťujících výstavbu uvedených v bodě 52 až do výše jistiny kryté zástavními právy spojenými s předchozími zástavními právy nebo do výše 60 % hodnoty zastavených nemovitostí, podle toho, která z částek je nižší, nebo úvěry zajištěné dluhopisy s přednostním vypořádáním vydanými francouzskými Fonds Communs de Créances nebo rovnocennými sekuritizačními společnostmi řídícími se právními předpisy členského státu, které sekuritizují expozice týkající se obchodních nemovitostí. V případě, že jsou tyto dluhopisy s přednostním vypořádáním používány jako kolaterál, zvláštní veřejný dohled na ochranu držitelů dluhopisů v souladu s čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES zajistí, že aktiva zajišťující tyto dluhopisy tvoří kdykoli během jejich začlenění do krycího portfolia nejméně z 90 % hypotéky na obchodní nemovitosti společně s jakýmikoli předchozími zástavními právy až do výše částek dlužných na základě uvedených dluhopisů, jistiny kryté zástavním právem nebo 60 % hodnoty zastavených nemovitostí, podle toho, která z částek je nižší, že uvedené dluhopisy patří do stupně úvěrové kvality 1, jak je stanoveno v této příloze, a že tyto dluhopisy nepřesahují 10 % jmenovité částky nesplacené emise.

      Příslušné orgány mohou uznat úvěry zajištěné obchodní nemovitostí, pokud je poměr úvěru k hodnotě nemovitosti, stanovený na 60 %, překročen maximálně do výše 70 %, přesahuje-li hodnota celkových aktiv poskytnutých jako kolaterál na kryté dluhopisy jmenovitou částku nesplacenou na daném krytém dluhopisu o nejméně 10 % a pohledávka držitele dluhopisu splňuje požadavky právní jistoty uvedené v příloze VIII. Pohledávka držitele dluhopisu musí mít přednost před všemi ostatními pohledávkami týkajícími se daného kolaterálu. Pohledávka držitele dluhopisu musí mít přednost před všemi ostatními pohledávkami týkajícími se daného kolaterálu. Expozice vyplývající z převodu a řízení plateb dlužníků majících úvěry zajištěné zastavenými nemovitostmi s dluhopisy s přednostním vypořádáním nebo s dluhovými cennými papíry nebo expozice vyplývající z jejich likvidace se do limitu 90 % nezapočítávají;

  • ii) třetí odstavec se nahrazuje tímto:

    „Do 31. prosince 2013 se nepoužije horní limit 10 % pro dluhopisy s přednostním vypořádáním vydané francouzskými Fonds Communs de Créances nebo rovnocennými sekuritizačními společnostmi ve smyslu písmen d) a e), pokud:

    • i) sekuritizované expozice týkající se obytných nebo obchodních nemovitostí pochází od člena stejné konsolidované skupiny, jejímž členem je i emitent krytých dluhopisů, nebo od subjektu přidruženého ke stejnému centrálnímu orgánu, k němuž je přidružen i emitent krytých dluhopisů, (příslušnost ke stejné skupině nebo přidružení ke stejnému orgánu je určeno v době, kdy jsou dluhopisy s přednostním vypořádáním použity jako kolaterál pro kryté dluhopisy) a
    • ii) člen stejné konsolidované skupiny, jejímž členem je i emitent krytých dluhopisů, nebo subjekt přidružený ke stejnému centrálnímu orgánu, k němuž je přidružen i emitent krytých dluhopisů, si ponechá celou tranši první ztráty podporující tyto dluhopisy s přednostním vypořádáním.

      Komise přezkoumá před koncem tohoto období a nejpozději 31. prosince 2012 vhodnost výjimky stanovené v třetím pododstavci a případně vhodnost rozšíření stejného zacházení na jakýkoli jiný typ krytého dluhopisu. S ohledem na tento přezkum může Komise případně na základě pravomoci uvedené v článku 151a přijmout akty v přenesené pravomoci, a za podmínek stanovených v článcích 151b a 151c prodloužit výjimku, učinit ji trvalou či ji rozšířit na další typy krytých dluhopisů.“

3) V příloze VII části 2 oddílu 1 bodu 8 se písmeno d) nahrazuje tímto:

• „d) krytým dluhopisům ve smyslu přílohy VI části 1 bodů 68 až 70 lze přidělit hodnotu LGD ve výši 11,25 %;“.

4) Příloha IX se mění takto:

• a) V části 3 bodu 1 se doplňuje písmeno, které zní:
  • „c) úvěrové hodnocení využívané úvěrovou institucí nesmí být plně ani částečně založeno na osobním zajištění poskytnutým touto úvěrovou institucí. V takovém případě přistupuje úvěrová instituce k příslušné pozici tak, jako kdyby tato pozice byla bez ratingu, a uplatní příslušné zacházení s pozicemi bez ratingu podle části 4.“
• b) Část 4 se mění takto:
  • i) bod 5 se nahrazuje tímto:„5. Pokud má úvěrová instituce v sekuritizaci dvě či více vzájemně se překrývajících pozic, zahrne do výše, do jaké se tyto pozice překrývají, do svého výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic pouze tu pozici nebo část pozice, která tvoří vyšší hodnotu rizikově vážené expozice. Úvěrová instituce může rovněž uznat toto překrytí mezi kapitálovými požadavky ke krytí specifického rizika pro pozice v obchodním portfoliu a kapitálovými požadavky pro pozice v neobchodním portfoliu, a to za předpokladu, že úvěrová instituce je schopna požadavky pro příslušné pozice vypočítat a porovnat. Pro účely tohoto bodu ‚překrývání‘ znamená, že dané pozice, ať již plně nebo zčásti, představují expozici vůči stejnému riziku, takže do výše tohoto překrytí je lze považovat za jedinou expozici.

    V případě, že se bod 1 písm. c) části 3 vztahuje na pozice v komerčních cenných papírech zajištěných aktivy, může úvěrová instituce, se souhlasem příslušných orgánů, k výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice u komerčního cenného papíru použít rizikovou váhu přidělenou likviditní facilitě, pokud je likviditní facilita na stejné úrovni jako komerční cenný papír a společně tak vytvářejí překrývající se pozice a pokud je 100 % komerčních cenných papírů zajištěno aktivy emitovaných v rámci programu ABCP kryto likviditními facilitami.“;

  • ii) bod 6 se nahrazuje tímto:

    „6. S výhradou bodu 8 se hodnota rizikově vážené expozice u sekuritizační pozice nebo resekuritizační pozice s ratingem vypočítá tak, že na hodnotu expozice se použije riziková váha spojená se stupněm úvěrové kvality, který byl danému ratingu přiřazen příslušnými orgány v souladu s článkem 98, jak je stanoveno v tabulce č. 1.“;

  • iii) tabulka č. 1 se nahrazuje tímto:

    „Tabulka č. 1

    Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4 (pouze pro jiné než krátkodobé externí ratingy)	všechny ostatní stupně úvěrové kvality
    Sekuritizační pozice	20 %	50 %	100 %	350 %	1250 %
    Resekuritizační pozice	40 %	100 %	225 %	650 %	1250 %“

  • iv) tabulka 2 se zrušuje;
  • v) bod 46 se nahrazuje tímto:

    „46. Podle metody založené na ratingu se hodnota rizikově vážené expozice u sekuritizační nebo resekuritizační pozice s ratingem vypočítá tak, že na hodnotu expozice se použije riziková váha spojená se stupněm úvěrové kvality, který byl danému ratingu přiřazen příslušnými orgány v souladu s článkem 98, jak je stanoveno v tabulce č. 4, vynásobená koeficientem 1,06.“;

  • vi) tabulka č. 4 se nahrazuje tímto:

    „Tabulka č. 4

    Stupeň úvěrové kvality		Sekuritizační pozice			Resekuritizační pozice
    Jiné než krátkodobé externí ratingy	Krátkodobé externí ratingy	A	B	C	D	E
    1	1	7 %	12 %	20 %	20 %	30 %
    2		8 %	15 %	25 %	25 %	40 %
    3		10 %	18 %	35 %	35 %	50 %
    4	2	12 %	20 %		40 %	65 %
    5		20 %	35 %		60 %	100 %
    6		35 %	50 %		100 %	150 %
    7	3	60 %	75 %		150 %	225 %
    8		100 %			200 %	350 %
    9		250 %			300 %	500 %
    10		425 %			500 %	650 %
    11		650 %			750 %	850 %
    Všechny ostatní stupně úvěrové kvality a pozice bez ratingu		1250 %“

  • vii) tabulka 5 se zrušuje;
  • viii) bod 47 se nahrazuje tímto:

    „47. Váhy ve sloupci C tabulky č. 4 se použijí v případě, že sekuritizační pozice není resekuritizační pozicí a efektivní počet sekuritizovaných expozic je menší než šest. Pro zbývající sekuritizační pozice, které nejsou resekuritizačními pozicemi, se použijí váhy v sloupci B za předpokladu, že daná pozice není v sekuritizované tranši nejvyšší úrovně, v takovém případě se použijí váhy v sloupci A. Pro resekuritizační pozice se použijí váhy v sloupci E za předpokladu, že daná resekuritizační pozice není v resekuritizované tranši nejvyšší úrovně a žádné podkladové expozice nebyly samy resekuritizačními expozicemi, v takovém případě se použije sloupec D. Při rozhodování, zda lze na danou tranši nahlížet jako na tranši nejvyšší úrovně, není nutno zohledňovat splatné částky vyplývající z úrokových či měnových derivátů, poplatky či jiné obdobné platby.“;

  • ix) bod 48 se zrušuje;
  • x) bod 49 se nahrazuje tímto:„49. Při stanovování efektivního počtu sekuritizovaných expozic se s vícenásobnými expozicemi vůči jednomu dlužníkovi zachází jako s jednou expozicí. Efektivní počet expozic se vypočítá jako:

    N = ΣEADi2ΣiiEADi2

    kde EAD_i představuje součet hodnot expozic pro všechny expozice vůči i-tému dlužníkovi. Jestliže je znám podíl největší expozice C1 na celém portfoliu, může úvěrová instituce vypočítat N jako 1/C1.“;

  • xi) bod 50 se zrušuje;
  • xii) bod 52 se nahrazuje tímto:

    „52. S výhradou bodů 58 a 59 je v souladu s metodou regulatorního vzorce rizikovou váhou pro sekuritizační pozici riziková váha stanovená v souladu s bodem 53. Riziková váha však nesmí být nižší než 20 % pro resekuritizační pozice a nižší než 7 % pro veškeré ostatní sekuritizační pozice.“;

  • xiii) v bodě 53 se šestý pododstavec nahrazuje tímto:

    „N je efektivní počet expozic vypočítaný v souladu s bodem 49. V případě resekuritizací musí úvěrová instituce vycházet z počtu sekuritizačních expozic v portfoliu, a nikoli z počtu podkladových expozic v původních portfoliích, z nichž podkladové sekuritizační expozice vycházejí.“

5) Příloha XII se mění takto:

• a) Název se nahrazuje tímto:

  „TECHNICKÁ KRITÉRIA PRO TRANSPARENTNOST A ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ“.

• b) Část 2 mění takto:
  • i) body 9 a 10 se nahrazují těmito:„9. Úvěrové instituce, které počítají kapitálové požadavky v souladu s čl. 75 písm. b) a c), musí zveřejnit tyto požadavky zvlášť pro jednotlivá rizika zmiňovaná v daných ustanoveních. Kromě toho se musí zvlášť zveřejnit kapitálový požadavek pro specifické úrokové riziko sekuritizačních pozic.10. Jednotlivé úvěrové instituce, které počítají kapitálové požadavky v souladu s přílohou V směrnice 2006/49/ES, musí zveřejnit následující informace:
    • a) pro každé subportfolio:
      • i) charakteristiku používaných modelů,
      • ii) u kapitálových požadavků podle bodu 5a a 5 l přílohy V směrnice 2006/49/ES odděleně použité metodiky a rizika měřená pomocí interního modelu včetně popisu přístupu, který daná úvěrová instituce použila k určení horizontů likvidity, metodiky použité s cílem získat hodnocení kapitálu splňující požadovaný standard spolehlivosti a přístupy použité při ověřování modelu,
      • iii) popis stresového testování používaného na dané subportfolio;
      • iv) popis přístupů používaných pro zpětné testování a hodnocení přesnosti a konzistentnosti interních modelů a procesů modelování;
    • b) rozsah přijetí ze strany příslušného orgánu;
    • c) popis stupně souladu s požadavky stanovenými v části B přílohy VII směrnice 2006/49/ES a popis metodik pro jeho zajištění;
    • d) nejvyšší, nejnižší a střední hodnotu:
      • i) denních hodnot rizikového potenciálu za dané období a ke konci období,
      • ii) hodnot stresového rizikového potenciálu za dané období a ke konci období,
      • iii) kapitálových požadavků podle bodu 5a a 5 l přílohy V směrnice 2006/49/ES odděleně za dané období a ke konci období;
    • e) hodnotu kapitálu podle bodu 5a a 5 l přílohy V směrnice 2006/49/ES odděleně, spolu s váženým průměrem horizontu likvidity pro každé zahrnuté subportfolio;
    • f) porovnání denních hodnot rizikového potenciálu ke konci dne a jednodenních změn hodnoty portfolia na konci následujícího obchodního dne spolu s analýzou veškerých významných překročení během daného období.“;
  • ii) bod 14 se nahrazuje tímto:„14. V případě úvěrových institucí, které počítají hodnotu rizikově vážených expozic v souladu s články 94 až 101 nebo kapitálové požadavky podle bodu 16a přílohy I směrnice 2006/49/ES, se musí zveřejňovat následující informace, je-li to vhodné, zvlášť pro jejich obchodní a neobchodní portfolio:
    • a) popis cílů úvěrové instituce v souvislosti se sekuritizační činností;
    • b) povaha ostatních rizik obsažených v sekuritizovaných aktivech včetně rizika likvidity;
    • c) druh rizik podstupovaných a nepřevedených při resekuritizační činnosti z hlediska úrovně (seniority) podkladových sekuritizačních pozic a z hlediska podkladových aktiv těchto sekuritizačních pozic;
    • d) jednotlivé role, které úvěrová instituce hraje v procesu sekuritizace;
    • e) přibližný rozsah, působení úvěrové instituce v jednotlivých rolích uvedených v písmeni d);
    • f) popis postupů pro sledování změn úvěrového a tržního rizika sekuritizačních expozic včetně toho, jak chování podkladových aktiv ovlivňuje sekuritizační expozice, a popis odlišností těchto postupů u resekuritizačních expozic;
    • g) popis politiky úvěrové instituce upravující používání zajištění (hedging) a zajištění třetí stranou ke snížení rizik nepřevedených sekuritizačních a resekuritizačních expozic, včetně určení významných protistran poskytujících zajištění podle příslušného druhu rizikové expozice;
    • h) přístupy k výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic, které úvěrová instituce používá při svých sekuritizačních činnostech včetně druhů sekuritizačních expozic, pro něž se každý přístup používá;
    • i) druhy sekuritizačních jednotek pro speciální účel, které úvěrová instituce jako sponzor používá k sekuritizaci expozic třetích stran, včetně toho, zda a v jaké podobě a v jakém rozsahu má úvěrová instituce expozice vůči těmto sekuritizačním jednotkám pro speciální účel, zvlášť pro rozvahové a podrozvahové expozice, jakož i seznam subjektů, které úvěrová instituce řídí nebo jimž poskytuje poradenství a které investují buď do sekuritizačních pozic, jež úvěrová instituce sekuritizovala, nebo do sekuritizačních jednotek pro speciální účel, jež úvěrová instituce sponzoruje.
    • j) shrnutí účetních metod úvěrové instituce v oblasti sekuritizace, včetně:
      • i) skutečnosti, zda jsou transakce vykázány jako prodej nebo financování,
      • ii) uznání zisků z prodeje,
      • iii) metod a hlavních předpokladů a vstupů pro oceňování sekuritizačních pozic a příslušných změn oproti předcházejícímu období;
      • iv) zacházení se syntetickými sekuritizacemi, pokud se jím již nezabývají jiné účetní metody,
      • v) způsobu oceňování aktiv čekajících na sekuritizaci a toho, zda jsou uváděna v neobchodním či obchodním portfoliu úvěrové instituce,
      • vi) zásady pro zaúčtování závazků v rozvaze pro systémy, které by od úvěrové instituce mohly vyžadovat poskytnutí finanční podpory pro sekuritizovaná aktiva;
    • k) názvy ratingových agentur používaných pro sekuritizace a druhy expozic, pro které se jednotlivé agentury používají;
    • l) případně popis metody interního hodnocení v souladu s částí 4 přílohy IX včetně struktury interního procesu hodnocení a vztahu mezi interním hodnocením a externími ratingy, používání interního hodnocení jinak než pro kapitálové požadavky podle metody interního hodnocení, kontrolních mechanismů pro interní proces hodnocení včetně rozboru nezávislosti, individuální odpovědnosti a přezkumu interního procesu hodnocení, druhů expozic, na které se interní proces hodnocení používá, a stresových faktorů používaných k určení úrovní úvěrového posílení podle druhu expozice;
    • m) vysvětlení významných změn jakýchkoli kvantitativních údajů zveřejněných v písmenech n) až q) od posledního vykazovaného období;
    • n) zvlášť pro obchodní a neobchodní portfolio následující údaje rozdělené podle druhu expozice:
      • i) celkový objem nesplacených expozic sekuritizovaných úvěrovou institucí, zvlášť pro tradiční a syntetické sekuritizace a sekuritizace, v nichž úvěrová instituce vystupuje pouze jako sponzor,
      • ii) celkový objem nepřevedených nebo nakoupených rozvahových sekuritizačních pozic a podrozvahových sekuritizačních expozic,
      • iii) celkový objem aktiv čekajících na sekuritizaci,
      • iv) u sekuritizovaných facilit s režimem předčasného splacení celkový objem expozic čerpaných částek přiřazených podílům původce respektive investorů, souhrnné kapitálové požadavky na úvěrovou instituci ke krytí podílu původce a souhrnné kapitálové požadavky na úvěrovou instituci ke krytí podílů investora na čerpaných zůstatcích a nečerpaných linkách,
      • v) objem sekuritizovaných pozic, které byly odečteny od kapitálu nebo jimž byla přidělena riziková váha 1250 %,
      • vi) shrnutí sekuritizační činnosti v běžném období, včetně objemu sekuritizovaných expozic, a uznaný zisk nebo ztráta z prodeje;
    • o) zvlášť pro obchodní a neobchodní portfolio následující údaje:
      • i) pro každý použitý přístup ke kapitálovým požadavkům celkový objem nepřevedených nebo nakoupených sekuritizačních pozic a s nimi souvisejících kapitálových požadavků, rozdělených na sekuritizační a resekuritizační expozice a dále rozdělených do smysluplného počtu pásem rizikových vah nebo kapitálových požadavků,
      • ii) celkový objem nepřevedených nebo nakoupených resekuritizačních expozic rozdělených na expozice před a po zajištění/pojištění a expozice vůči finančním ručitelům rozdělené podle kategorií úvěruschopnosti ručitele nebo jména ručitele;
    • p) pro neobchodní portfolio a v souvislosti s expozicemi sekuritizovanými úvěrovou institucí objem sekuritizovaných aktiv se sníženou hodnotou/po splatnosti a ztráty, které úvěrová instituce v běžném období uznala, obojí rozdělené podle druhu expozice;
    • q) pro obchodní portfolio celkový objem nesplacených expozic sekuritizovaných úvěrovou institucí a podléhajících kapitálovému požadavku pro tržní riziko, rozdělených na tradiční/syntetické a podle druhu expozice.“;
  • iii) doplňuje se bod, který zní:„15. V souvislosti se zásadami a postupy odměňování úvěrové instituce pro ty kategorie zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na celkový rizikový profil dané úvěrové instituce, musí být veřejnosti zpřístupněny následující informace, včetně pravidelných aktualizací prováděných minimálně jednou ročně.
    • a) informace o rozhodovacím procesu použitém pro stanovení zásad odměňování, včetně případných informací o složení a funkci výboru pro odměňování, externího poradce, jehož služby byly využity při stanovení zásad odměňování, a úlohy příslušných zainteresovaných subjektů;
    • b) informace o vazbě mezi odměnou a výsledky;
    • c) nejdůležitější strukturní rysy systému odměňování, včetně informací o kritériích používaných k měření výsledků, očištění o rizika, postupech pro odklad splatnosti odměn a kritérií pro jejich převod;
    • d) informace o výkonnostních kritériích, na nichž je založeno přiznání nároku na akcie, opce nebo pohyblivé složky odměny;
    • e) hlavní parametry a zdůvodnění všech systémů pohyblivých složek odměny a dalších nepeněžních výhod;
    • f) souhrnné kvantitativní informace o odměnách rozčleněné na obchodní oblasti;
    • g) souhrnné kvantitativní informace o odměnách, rozčleněné na vrcholné vedení a zaměstnance, jejichž činnost má podstatný vliv na celkový rizikový profil úvěrové instituce, s uvedením:
      • i) výše odměny, rozdělené na pevné a pohyblivé složky, za daný finanční rok a počet příjemců;
      • ii) výše a forem pohyblivé složky odměny, rozdělené na hotovost, akcie, nástroje spojené s akciemi a ostatní součásti;
      • iii) výše dosud nevyplacených odměn s odloženou splatností, rozdělené na již přiznanou a nepřiznanou část;
      • iv) výše odměny s odloženou splatností, přiznané v průběhu finančního roku, vyplacené a snížené v důsledku úprav podle dosažených výsledků;
      • v) nových plateb náborových příspěvků a odstupného, které byly vyplaceny během finančního roku, a počet příjemců těchto plateb a
      • vi) výše odstupného přiznaného v daném finančním roce, počtu příjemců a nejvyšší částky odstupného přiznané jedné osobě.

      Pokud jde o úvěrové instituce, které jsou významné z hlediska své velikosti, vnitřní organizace a povahy, rozsahu a složitosti svých činností, zveřejní se kvantitativní informace uvedené v tomto bodě rovněž na úrovni osob, které skutečně řídí činnost úvěrové instituce ve smyslu článku 11 odst. 1.

      Úvěrové instituce dodržují požadavky stanovené v tomto bodě způsobem, který odpovídá jejich velikosti, vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a komplexitě jejich činností, aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES.“

1) Příloha I se mění takto:

• a) Bod 8 se mění takto:
  • i) v prvním odstavci se návětí nahrazuje tímto:

    „8. Při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku strany, která úvěrové riziko podstupuje (‚prodávající zajištění‘), se musí použít pomyslná částka smlouvy o úvěrovém derivátu, není-li stanoveno jinak. Bez ohledu na první větu se může instituce rozhodnout, že pomyslnou hodnotu nahradí pomyslnou hodnotou bez veškerých změn v tržní hodnotě úvěrového derivátu od zahájení obchodování. Pro účely výpočtu požadavků ke specifickému riziku, s výjimkou swapu veškerých výnosů, se použije splatnost smlouvy o úvěrových derivátech namísto splatnosti závazku. Pozice se stanovují takto:“;

  • ii) v podbodě v) se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

    „Pokud má úvěrový derivát n-tého selhání externí rating, prodávající zajištění vypočítá kapitálový požadavek pro specifické riziko pomocí ratingu daného derivátu a uplatní příslušné použitelné rizikové váhy pro sekuritizace.“

• b) V bodě 14 se první pododstavec nahrazuje tímto:„14. Instituce přiřadí své čisté pozice v obchodním portfoliu v nástrojích, které nejsou sekuritizačními pozicemi vypočtenými podle bodu 1, do příslušných kategorií v tabulce 1 na základě emitenta nebo dlužníka, externího nebo interního úvěrového ohodnocení a zbytkové splatnosti a pak je vynásobí váhou uvedenou v dané tabulce. Sečte své vážené pozice vyplývající z použití tohoto bodu (bez ohledu na to, zda jsou dlouhé nebo krátké), aby vypočítala kapitálový požadavek ke krytí specifického rizika. Svůj kapitálový požadavek ke krytí specifického rizika vypočítá pro pozice, které jsou sekuritizačními pozicemi v souladu s bodem 16a.

  Pro účely tohoto bodu a bodů 14a a 16a může instituce omezit součin váhy a čisté pozice na výši maximální možné ztráty související s rizikem selhání. U krátké pozice by tento limit mohl být vypočítáván jako změna v hodnotě vyplývající ze skutečnosti, že podkladové složky okamžitě přestanou obsahovat riziko selhání.“

• c) Vkládají se body, které znějí:„14a. Odchylně od bodu 14 může instituce stanovit vyšší z těchto částek, jež představuje kapitálový požadavek ke krytí specifického rizika pro portfolio obchodování s korelací:
  • a) celkové kapitálové požadavky pro specifické riziko, které by se vztahovaly pouze na čisté dlouhé pozice portfolia obchodování s korelací,
  • b) celkové kapitálové požadavky pro specifické riziko, které by se vztahovaly pouze na čisté krátké pozice portfolia obchodování s korelací.
  14b. Portfolio obchodování s korelací se skládá ze sekuritizačních pozic a úvěrových derivátů n-tého selhání, které splňují tato kritéria:
  • a) pozice nejsou resekuritizačními pozicemi, opcemi na sekuritizační tranše ani jakýmikoli dalšími deriváty sekuritizačních expozic, které neposkytují poměrný podíl na výnosech sekuritizační tranše, a
  • b) veškeré referenční nástroje jsou nástroji na jedno jméno, včetně úvěrových derivátů na jedno jméno, pro něž existuje likvidní obousměrný trh nebo běžně obchodované indexy založené na těchto referenčních subjektech. Předpokládá se, že obousměrný trh existuje tam, kde existují nezávislé nabídky v dobré víře na nákup a prodej, takže lze během jednoho dne určit cenu přiměřeně vztaženou k poslední prodejní ceně nebo běžné kotace konkurenceschopné nabídky a poptávky v dobré víře a vypořádání při této ceně je možné provést během relativně krátké doby, která odpovídá obchodním zvyklostem.
  14c. Součástí portfolia obchodování s korelací nemohou být pozice, které se vztahují k jedné z těchto položek:
  • a) podkladovému nástroji, který by v neobchodním portfoliu instituce mohl být zařazen do kategorií expozice uvedených v čl. 79 odst. 1 písm.hi) a i) směrnice 2006/48/ES, nebo
  • b) pohledávce vůči jednotce pro speciální účel.

  Instituce může do portfolia obchodování s korelací zahrnout pozice, které nejsou sekuritizačními pozicemi ani úvěrovými deriváty n-tého selhání, avšak zajišťují jiné pozice tohoto portfolia, pokud pro tento nástroj nebo jeho podklady existuje likvidní obousměrný trh uvedený v bodě 14b b).“

• d) Doplňuje se bod, který zní:„16a. U nástrojů v obchodním portfoliu, které jsou sekuritizačními pozicemi, udělí instituce svým čistým pozicím váhu na základě výpočtu provedeného v souladu s bodem 1 s přihlédnutím k:
  • a) pro sekuritizační pozice, na které by se u úvěrového rizika v neobchodním portfoliu stejné instituce vztahoval standardizovaný přístup, 8 % rizikové váhy podle standardizovaného přístupu stanoveného v části 4 přílohy IX směrnice 2006/48/ES;
  • b) pro sekuritizační pozice, na které by se v neobchodním portfoliu stejné instituce vztahoval přístup založený na interním ratingu, 8 % rizikové váhy podle přístupu založeného na interním ratingu stanoveného v části 4 přílohy IX směrnice 2006/48/ES.

  Pro účely písmen a) a b) mohou metodu regulatorního vzorce se souhlasem orgánu dohledu použít pouze jiné instituce než instituce, která je původcem a která může danou metodu použít pro stejnou sekuritizační pozici ve svém neobchodním portfoliu. Odhady pravděpodobnosti selhání a ztrát ze selhání jako vstupy pro metodu regulatorního vzorce lze případně určit v souladu s články 84 až 89 směrnice 2006/48/ES či alternativně a s výhradou zvláštního souhlasu orgánu dohledu na základě odhadů, které vycházejí z přístupu stanoveného v bodě 5a přílohy V a jsou v souladu s kvantitativními standardy pro přístup založený na interním ratingu, přičemž Evropský výbor orgánů bankovního dohledu stanoví pokyny za účelem zajištění postupného sblížení způsobu používání odhadů pravděpodobnosti selhání a ztrát ze selhání jako vstupů, pokud tyto odhady vycházejí z přístupu uvedeného v bodě 5a přílohy V;

  Bez ohledu na písmena a) a b) se na sekuritizační pozice, na které by se vztahovala riziková váha podle článku 122a směrnice 2006/48/ES, pokud by byly v neobchodním portfoliu stejné instituce, použije 8 % rizikové váhy podle uvedeného článku.

  Instituce sečte své vážené pozice vyplývající z použití tohoto bodu (bez ohledu na to, zda jsou dlouhé nebo krátké), aby vypočítala kapitálový požadavek ke krytí specifického rizika.

  Odchylně od odstavce 4 po přechodné období končící dnem 31. prosince 2013 sečte instituce odděleně své vážené čisté dlouhé pozice a své vážené čisté krátké pozice. Vyšší z těchto součtů bude kapitálovým požadavkem ke krytí specifického rizika. Po toto přechodné období nicméně instituce oznamuje příslušnému orgánu domovského členského státu součet svých vážených čistých dlouhých a čistých krátkých pozic rozdělených podle druhů podkladových aktiv.“

• e) Bod 34 se nahrazuje tímto:

  „34. Instituce sečte veškeré své čisté dlouhé pozice a veškeré své čisté krátké pozice podle bodu 1. Vynásobí svou celkovou hrubou pozici osmi procenty, aby vypočítala svůj kapitálový požadavek na krytí specifického rizika.“

• f) Bod 35 se zrušuje,

2) V příloze II bodě 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě swapu úvěrového selhání však platí, že instituce, jejíž expozice vznikající ze swapu představuje dlouhou pozici v podkladovém nástroji, může použít číselnou hodnotu 0 % na možnou budoucí úvěrovou expozici za předpokladu, že swap úvěrového selhání nepodléhá uzavření v případě platební neschopnosti subjektu, jehož expozice vznikající ze swapu představuje krátkou pozici v podkladovém nástroji, ačkoliv u podkladového nástroje selhání nenastalo, v takovém případě je hodnota pro možnou budoucí úvěrovou expozici instituce omezena na částku prémií, které subjekt instituci dosud nevyplatil.“

3) Příloha V se mění takto:

• a) Bod 1 se nahrazuje tímto:

  „1. Jsou-li splněny podmínky této přílohy, příslušné orgány institucím povolí, aby k výpočtu svého kapitálového požadavku pro poziční riziko, devizové riziko nebo komoditní riziko používaly místo metod uvedených v přílohách I, III a IV nebo v kombinaci s nimi interní modely. V každém jednotlivém případě je za účelem dohledu nad kapitálovými požadavky potřeba pro použití takových modelů výslovného schválení ze strany příslušných orgánů.“

• b) V bodě 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Příslušné orgány přezkoumají, zda je instituce schopná provádět zpětné testování jak pro skutečné, tak pro hypotetické změny hodnoty portfolia. Zpětné testování pro hypotetické změny v hodnotě portfolia je založeno na srovnání mezi hodnotou portfolia ke konci dne a za předpokladu nezměněných pozic jeho hodnotou na konci následujícího dne. Příslušné orgány budou vyžadovat, aby instituce přijala vhodná opatření pro zlepšení svého programu zpětného testování, jestliže jej považují za nedostatečný. Příslušné orgány požadují alespoň to, aby instituce prováděly zpětné testování na hypotetických výsledcích (využívajíce změn v hodnotě portfolia, ke kterým by došlo, kdyby se koncové pozice po dni obchodování nezměnily).“

• c) Bod 5 se nahrazuje tímto:„5. Za účelem výpočtu kapitálových požadavků pro specifické riziko spojené s obchodovanými dluhovými nástroji a akciemi schválí příslušné orgány použití interního modelu instituce, pokud tento interní model kromě předpokladů níže uvedených v této příloze splňuje tyto podmínky:
  • a) vysvětluje cenové změny v pozicích portfolia v průběhu času;
  • b) zachycuje koncentrace z hlediska velikosti a změn skladby portfolia;
  • c) správně funguje také v nepříznivých podmínkách;
  • d) je ověřován prostřednictvím zpětného testování, na jehož základě se posuzuje, zda je specifické riziko přesně zachyceno. Jestliže příslušné orgány povolí provedení tohoto zpětného testování na základě relevantních subportfolií, musí být tato vybírána průběžně stále stejným způsobem;
  • e) zachycuje bazické riziko vázané na daný titul, což. znamená, že instituce prokazují, že interní model je citlivý k významným idiosynkratickým rozdílům mezi podobnými, nikoli však identickými pozicemi;
  • f) zachycuje riziko událostí.

  Interní model instituce konzervativně hodnotí riziko vznikající z méně likvidních pozic a pozic s omezenou transparentností cen za realistických tržních scénářů. Kromě toho musí interní model splňovat minimální standardy pro údaje. Odhady nebo zástupné indikátory musí být přiměřeně konzervativní a lze je používat pouze tehdy, pokud jsou dostupné údaje nedostačující nebo neodrážejí skutečnou volatilitu pozice nebo portfolia.

  Instituce se může rozhodnout, že z výpočtu svého kapitálového požadavku pro specifické riziko pomocí interního modelu vyloučí ty pozice v sekuritizacích či úvěrových derivátech n-tého selhání, u nichž splňuje kapitálový požadavek pro poziční rizika podle přílohy I, s výjimkou těch pozic, pro které platí přístup stanovený v bodě 5 l.

  S vývojem nových metod a osvědčených postupů budou instituce těchto nových metod a postupů využívat.

  Od instituce se nepožaduje zachycování rizik selhání a migrace v případě obchodovaných dluhových nástrojů v jejím interním modelu, pokud tato rizika zachycuje prostřednictvím požadavků stanovených v bodech 5a až 5k.“

• d) Doplňují se body, které znějí:„5a. Instituce, pro které v souvislosti s obchodovanými dluhovými nástroji platí bod 5, musí mít takový přístup, aby se ve výpočtu jejich kapitálových požadavků zachytila rizika selhání a migrace jejích pozic obchodního portfolia, která jsou dodatečná vzhledem k rizikům zachyceným v hodnotě rizikového potenciálu, jak je specifikováno v bodě 5. Instituce musí prokázat, že její přístup splňuje přiměřené standardy srovnatelné s přístupem stanoveným v článcích 84 až 89 směrnice 2006/48/ES, za předpokladu konstantní úrovně rizika a případně upravené tak, aby odrážely dopad likvidity, koncentrací, zajišťování a nelinearity.

  Oblast působnosti

  5b. Přístup k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace musí zahrnovat všechny pozice, pro které platí kapitálový požadavek pro specifické úrokové riziko, nesmí však zahrnovat sekuritizační pozice a úvěrové deriváty n-tého selhání. Se souhlasem orgánu dohledu se může instituce rozhodnout, že bude konzistentně zařazovat všechny kótované akciové pozice a derivátové pozice odvozené od kótovaných akcií, u nichž je takové zařazení konzistentní se způsobem, jakým instituce interně měří a řídí riziko. Přístup odráží dopad korelací mezi případy selhání a migrace. Dopad diverzifikace mezi případy selhání a migrace na jedné straně a ostatními faktory tržního rizika na straně druhé daný přístup odrážet nesmí.

  Parametry

  5c. Přístup k zachycování dodatečných rizik musí měřit ztráty způsobené selháním a migrací mezi interními či externími ratingy s intervalem spolehlivosti 99,9 % v kapitálovém horizontu jednoho roku.

  Korelační předpoklady musí být podpořeny analýzou objektivních dat v koncepčně spolehlivém rámci. Přístup k zachycování dodatečných rizik musí odpovídajícím způsobem odrážet koncentrace emitentů. Rovněž musí odrážet koncentrace, které mohou za stresových podmínek vznikat v rámci tříd produktů a napříč těmito třídami. Základem přístupu musí být předpoklad konstantní úrovně rizika v kapitálovém horizontu jednoho roku, z něhož vyplývá, že dané jednotlivé pozice či soubory pozic v obchodním portfoliu, u nichž během jejich horizontu likvidity došlo k selhání či migraci, jsou na konci svého horizontu likvidity znovu vyváženy, aby dosáhly prvotní úrovně rizika. Alternativně se instituce může rozhodnout, že bude konzistentně používat předpoklad konstantní pozice po dobu jednoho roku.

  5d. Horizonty likvidity se stanoví podle doby nutné k prodeji pozice nebo zajištění všech podstatných příslušných cenových rizik za stresové situace na trhu, se zvláštním přihlédnutím k velikosti dané pozice. Horizonty likvidity odrážejí skutečné postupy a zkušenosti z období systematických i idiosynkratických stresů. Horizont likvidity se určuje za konzervativních předpokladů a musí být dostatečně dlouhý k tomu, aby samotný akt prodeje či zajištění podstatně neovlivnil cenu, za kterou se prodej či zajištění uskuteční.

  Pro určení vhodného horizontu likvidity pro pozici či soubor pozic platí minimální horizont tří měsíců.

  Určení vhodného horizontu likvidity pro pozici či soubor pozic musí zohlednit interní zásady instituce týkající se úprav ocenění a řízení nehybných pozic. Jestliže instituce určuje horizonty likvidity spíše pro soubory pozic než pro jednotlivé pozice, musí být kritéria pro definování souborů pozic stanovena způsobem, který věrohodně odráží rozdíly likvidity. Horizonty likvidity musí být větší pro pozice, které jsou koncentrované, a odrážet tak delší období nutné k likvidaci takových pozic. Horizont likvidity pro aktiva uskladněná k sekuritizaci (securitisation warehouse) musí odrážet dobu nutnou k vybudování, prodeji a sekuritizaci aktiv nebo k zajištění podstatných rizikových faktorů za stresové situace na trhu.

  5e. Do přístupu instituce k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace lze začlenit zajištění. Pozice lze započíst, pokud se dlouhé a krátké pozice týkají stejného finančního nástroje. Zajišťovací nebo diverzifikační vlivy spojené s dlouhými a krátkými pozicemi zahrnujícími různé nástroje nebo různé cenné papíry stejného dlužníka i s dlouhými a krátkými pozicemi u různých emitentů lze zohlednit pouze výslovným modelováním hrubých dlouhých a krátkých pozic v různých nástrojích. Instituce musí zohlednit dopad podstatných rizik, která by mohla vzniknout v intervalu mezi splatností zajištění a horizontem likvidity, i potenciál významných bazických rizik v zajišťovacích strategiích podle produktu, úrovně v kapitálové struktuře, interního či externího ratingu, doby splatnosti, stáří a jiných rozdílů v nástrojích. Instituce zohledňuje zajištění pouze v rozsahu, v němž je lze zachovat i v v situaci, kdy z celkového stavu dlužníka je patrná zvyšující se pravděpodobnost úvěrové či jiné události.

  U pozic v obchodním portfoliu zajištěných pomocí dynamických zajišťovacích strategií lze uznat opětné vyvážení zajištění v rámci horizontu likvidity zajištěné pozice, za předpokladu, že se instituce

  • i) rozhodne modelovat vyvažování zajištění konzistentně v celém příslušném souboru pozic obchodního portfolia,
  • ii) prokáže, že zařazení výsledků vyvažování vede k lepšímu měření rizik, a
  • iii) prokáže, že trhy nástrojů, které slouží jako zajištění, jsou dostatečně likvidní na to, aby toto vyvažování i ve stresových obdobích umožnily. Veškerá zbytková rizika vyplývající z dynamických zajišťovacích strategií musí být zohledněna v kapitálovém požadavku.
  5f. Přístup k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace musí odrážet nelineární dopad opcí, strukturovaných úvěrových derivátů a ostatních pozic s podstatným nelineárním chováním ve vztahu k cenovým změnám. Instituce musí rovněž řádně zohlednit hodnotu rizika modelu spojeného s oceňováním a odhadováním cenových rizik spojených s takovými produkty.5g. Přístup k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace musí vycházet z údajů, které jsou objektivní a aktuální.

  Validace

  5h. V rámci nezávislého přezkumu svého systému měření rizik a validace svých interních modelů podle požadavků této přílohy musí instituce s ohledem na přístup k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace zejména:
  • i) ověřovat, zda je její modelovací přístup ke korelacím a cenovým změnám pro její portfolio vhodný, včetně volby a vah jejích faktorů systémového rizika,
  • ii) provádět různé stresové testy včetně analýzy citlivosti a analýzy scénářů s cílem vyhodnotit kvalitativní a kvantitativní oprávněnost daného přístupu, zvláště pokud jde o zacházení s koncentracemi. Tyto testy nesmí být omezeny na škálu zaznamenaných historických událostí,
  • iii) uplatňovat vhodnou kvantitativní validaci včetně příslušných srovnávacích standardů interního modelování.

  Přístup k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace musí být v souladu s metodikami interního řízení rizik instituce pro určování, měření a řízení rizik spojených s obchodováním.

  Dokumentace

  5i. Instituce dokumentuje svůj přístup k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace tak, aby byly její korelační a jiné předpoklady pro modelování pro příslušné orgány transparentní.

  Interní přístupy založené na různých parametrech

  5j. Jestliže instituce používá k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace přístup, který nesplňuje všechny požadavky tohoto bodu, ale je v souladu s interními metodikami dané instituce pro určování, měření a řízení rizik, musí být instituce schopna prokázat, že její přístup vede ke kapitálovému požadavku, který je neméně tak vysoký, jako by byl odvozen od přístupu plně splňujícího požadavky tohoto bodu. Příslušné orgány nejméně jednou ročně přezkoumají, zda je předcházející věta dodržována. Evropský výbor orgánů bankovního dohledu sleduje celou škálu postupů v této oblasti a vypracovává pokyny, aby zajistil rovné podmínky.

  Četnost výpočtů

  5k. Instituce musí výpočty požadované na základě zvoleného přístupu k zachycování dodatečných rizik provádět alespoň jednou týdně.5l. Příslušné orgány schválí použití interního přístupu pro výpočet dodatečného kapitálového požadavku namísto kapitálového požadavku pro portfolio obchodování s korelací v souladu s bodem 14a přílohy I, pokud jsou splněny všechny podmínky uvedené v tomto bodě.

  Tento interní přístup odpovídajícím způsobem zachycuje všechna cenová rizika s intervalem spolehlivosti 99,9 % v kapitálovém horizontu jednoho roku za předpokladu konstantní úrovně rizika, s případnou úpravou tak, aby odrážel dopad likvidity, koncentrací, zajišťování a volby. Instituce může do přístupu uvedeného v tomto bodě zahrnout jakékoli pozice, které jsou spravovány společně s pozicemi portfolia obchodování s korelací, a následně pak může tyto pozice vyloučit z přístupu požadovaného podle bodu 5a této přílohy.

  Hodnota tohoto kapitálového požadavku pro všechna cenová rizika nesmí být nižší než 8 % kapitálového požadavku, který by byl vypočítán podle bodu 14a přílohy I pro všechny pozice zahrnuté do požadavku pro všechna cenová rizika.

  Přiměřeným způsobem je nutno zachytit zejména tato rizika:

  • a) kumulativní riziko vyplývající z vícenásobných selhání u produktů rozdělených do tranší, včetně řazení selhání;
  • b) riziko úvěrového rozpětí, včetně gama efektů a křížových gama efektů;
  • c) volatilitu implikovaných korelací, včetně křížového efektu mezi rozpětími a korelacemi;
  • d) bazické riziko, které zahrnuje jak
    • i) rozdíl mezi úvěrovým rozpětím indexu a úvěrovým rozpětím jeho jednotlivých složek, a
    • ii) rozdíl mezi implikovanou korelací indexu a implikovanou korelací individuálního portfolia (bespoke portfolios);
  • e) volatilitu výtěžnosti, jelikož tato volatilita souvisí s tím, že výtěžnost má tendenci ovlivňovat ceny tranší, a
  • f) rozsah, v němž komplexní riziková míra zahrnuje výnosy z dynamického zajištění, riziko skluzu zajištění (hedge slippage) a potenciální náklady na opětné vyvážení těchto zajištění.

  Pro účely tohoto bodu musí mít instituce dostatek tržních údajů, aby zajistila, že ve svém interním přístupu plně zachytí hlavní rizika těchto expozic v souladu se standardy stanovenými v tomto bodě, dále pomocí zpětného testování či jiných vhodných prostředků prokáže, že její měření rizik je schopno odpovídajícím způsobem vysvětlit cenové změny těchto produktů v průběhu času, a rovněž zajistí, že pozice, jež může na základě obdrženého souhlasu zahrnout do kapitálového požadavku podle tohoto bodu, je schopna oddělit od pozic, pro něž příslušný souhlas neobdržela.

  Na portfolia, na něž se vztahuje tento bod, instituce pravidelně uplatňuje soubor zvláštních, předem určených stresových scénářů. Tyto stresové scénáře posoudí vliv zátěže na podíly selhání, výtěžnost, úvěrová rozpětí a korelace zisků a ztrát v útvaru obchodování s korelací. Instituce tyto stresové scénáře použije alespoň jednou týdně a alespoň jednou za čtvrt roku podá příslušným orgánům zprávu o výsledcích, která bude zahrnovat srovnání s kapitálovým požadavkem dané instituce stanoveným podle tohoto bodu. Veškeré případy, v nichž stresové testy prokáží výrazně nedostatečnou výši kapitálového požadavku, musí být včas oznámeny příslušným orgánům. Na základě těchto výsledků stresového testování zváží příslušné orgány uložení zvláštního dodatečného kapitálového požadavku ve vztahu k portfoliu obchodování s korelací podle čl. 136 odst. 2 směrnice 2006/48/ES.

  Instituce musí kapitálový požadavek k zachycování všech cenových rizik vypočítávat alespoň jednou týdně.“

• e) Bod 6 se nahrazuje tímto:

  „6. Instituce používající interní modely, které nejsou schváleny v souladu s bodem 5, podléhají zvláštnímu kapitálovému požadavku pro specifické riziko vypočítanému podle přílohy I.“

• f) Bod 7 se nahrazuje tímto:

  „7. Pro účely bodu 10b písm. a) a b) se výsledky vlastního výpočtu instituce násobí koeficienty (m_c) a (m_s). Hodnota těchto koeficientů je nejméně 3.“

• g) V bodě 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  „Pro účely bodu 10b písm. a) a b) se násobící koeficienty (m_c) a (m_s) zvyšují plus faktorem v hodnotě mezi 0 a 1 podle tabulky 1, a to v závislosti na počtech překročení limitu prokázaných zpětným testováním instituce u hodnoty rizikového potenciálu podle bodu 10 za posledních 250 obchodních dnů. Příslušné orgány vyžadují, aby instituce konzistentně počítaly překročení zpětným testováním na základě hypotetických a skutečných změn v hodnotě portfolia. Za překročení se považuje, pokud jednodenní změna v hodnotě portfolia překročí rizikový potenciál pro dotyčný den, vypočítaný pomocí interního modelu instituce. Za účelem určení plus faktoru se počet překročení vyhodnocuje alespoň čtvrtletně a rovná se vyššímu z počtu překročení na základě hypotetických a skutečných změn v hodnotě portfolia.“

• h) Bod 9 se zrušuje,
• i) Bod 10 se mění takto:
  • i) písmeno c) se nahrazuje tímto:
    • „c) období držení rovnocenné deseti dnům (instituce mohou používat údaje o rizikovém potenciálu vypočítané podle kratších období držení navýšených na deset dní například prostřednictvím druhé odmocniny času. Instituce používající tento postup pravidelně zdůvodňuje přiměřenost svého přístupu ke spokojenosti příslušných orgánů);“;
  • ii) písmeno e) se nahrazuje tímto:
    • „e) měsíční aktualizace datových souborů.“
• j) Vkládají se body, které znějí:„10a. Kromě toho každá instituce vypočítává ‚stresový rizikový potenciál‘ na základě hodnoty rizikového potenciálu aktuálního portfolia pro období držení rovnocenné deseti dnům a jednostranný interval spolehlivosti 99 % se vstupy modelu rizikového potenciálu kalibrovanými podle historických údajů z nepřetržitého dvanáctiměsíčního období velkého finančního stresu významného pro portfolio instituce. Volba těchto historických údajů podléhá schválení ze strany příslušných orgánů a každoročnímu přezkumu ze strany instituce. Evropský výbor orgánů bankovního dohledu sleduje celou škálu postupů v této oblasti a vypracovává pokyny, aby zajistil sbližování. Instituce musí stresový rizikový potenciál vypočítávat alespoň jednou týdně.10b. Každá instituce denně splní kapitálový požadavek, který odpovídá součtu písmen a) a b). Instituce, která pro výpočet kapitálového požadavku pro specifické poziční riziko používá svůj interní model, splní navíc kapitálový požadavek vyjádřený jako součet písmen c) a d):
  • a) vyšší z těchto hodnot:
    • i) rizikového potenciálu instituce z předchozího dne vypočteného podle bodu 10 (VaR_t-1) a
    • ii) průměru denních hodnot rizikového potenciálu podle bodu 10 v předcházejících 60 obchodních dnech (VaR_avg), který se vynásobí koeficientem (m_c);
  • b) vyšší z těchto hodnot
    • i) poslední dostupné hodnoty stresového rizikového potenciálu instituce podle bodu 10a (sVaR_t-1) a
    • ii) průměru hodnot stresového rizikového potenciálu vypočteného způsobem a s četností podle bodu 10a v předcházejících 60 obchodních dnech (sVaR_avg), který se vynásobí koeficientem (m_s);
  • c) kapitálový požadavek vypočítaný podle přílohy I pro poziční rizika sekuritizačních pozic a úvěrových derivátů n-tého selhání v obchodním portfoliu, s výjimkou těch, která jsou zahrnuta do kapitálového požadavku podle bodu 5 l;
  • d) vyšší z těchto hodnot: poslední hodnoty dodatečného rizika selhání a migrace instituce a průměru hodnot dodatečného rizika selhání a migrace instituce za 12 týdnů podle bodu 5a, a případně vyšší z těchto hodnot: poslední hodnoty všech cenových rizik instituce a průměru hodnot všech cenových rizik instituce za 12 týdnů podle bodu 5 l.
  10c. Instituce také provádějí reverzní stresové testy.“
• k) V bodě 12 se návětí nahrazuje tímto:

  „12. Interní model zachycuje v závislosti na úrovni činností instituce na příslušných trzích dostatečný počet rizikových faktorů. Je-li faktor rizika součástí modelu oceňování instituce, ale nikoli modelu měření rizika, musí být instituce schopna toto nezařazení do modelu odůvodnit ke spokojenosti příslušného orgánu. Kromě toho musí model měření rizika zachycovat nelineárnosti pro opce a jiné produkty i riziko korelace a bazické riziko. Jsou-li pro faktory rizika používány odhady, musí pro skutečnou drženou pozici vykazovat spolehlivé záznamy minulého vývoje. Kromě toho pro jednotlivé druhy rizik platí následující:“.

4) V příloze VII se část B mění takto:

• a) V bodě 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
  • „a) zdokumentované zásady a postupy pro proces oceňování, včetně srozumitelně definovaných odpovědností za jednotlivé oblasti související se stanovením ocenění, zdrojů informací o trhu a přezkoumávání jejich přiměřenosti, pokynů pro používání nezjistitelných vstupů odrážejících předpoklady instituce ohledně prvků, které by účastníci trhu použili při oceňování pozice, četnosti nezávislého oceňování, načasování uzavíracích cen, postupů pro úpravy ocenění, ověřovacích postupů uskutečňovaných ke konci měsíce a ad hoc;“.
• b) Bod 3 se nahrazuje tímto:

  „3. Instituce musí své pozice oceňovat podle tržní hodnoty vždy, kdy je to možné. Oceňování podle tržní hodnoty je ocenění pozic uskutečňované s minimálně denní periodicitou pomocí uzavíracích cen, které jsou snadno k dispozici a které jsou získávány z nezávislých zdrojů. Příkladem jsou burzovní ceny, ceny z obrazovek, či kotace od několika renomovaných nezávislých brokerů.“

• c) Bod 5 se nahrazuje tímto:

  „5. Tam, kde není ocenění podle tržní hodnoty možné, musí instituce pro svoje pozice nebo portfolia používat konzervativní ocenění pomocí modelu, než uplatní kapitálové požadavky podle zásad pro obchodní portfolio. Ocenění pomocí modelu je definováno jako jakékoli ocenění, které musí být stanoveno prostřednictvím srovnávacího standardu, extrapolováno či jinak vypočítáno z tržního vstupu.“

• d) V bodě 6 se písmeno a) nahrazuje tímto:
  • „a) vrcholové vedení si je vědomo, které prvky obchodního portfolia nebo jiných pozic oceňovaných tržní hodnotou podléhají ocenění pomocí modelu, a zná význam nejistoty, kterou tato skutečnost zakládá ve vykazování rizika nebo výsledků obchodování;“.
• e) Body 8 a 9 se nahrazují tímto:

  „Úpravy ocenění

  8. Instituce musí zavést a udržovat postupy pro zvažování tvorby úprav ocenění.

  Obecné standardy

  9. Příslušné orgány vyžadují, aby byly formálně brány v úvahu tyto úpravy ocenění: nepodchycená úvěrová rozpětí, náklady na uzavření pozice, operační rizika, předčasné ukončení, investiční náklady a náklady financování, budoucí administrativní náklady a tam, kde je to relevantní, riziko modelu.“
• f) Body 11 až 15 se nahrazují tímto:

  „11. Instituce musí zavést a udržovat postupy pro výpočet úpravy aktuálního ocenění méně likvidních pozic. Takové úpravy dle potřeby doplní jakékoli změny hodnoty pozice vyžadované pro účely finančního výkaznictví a jejich cílem je odrážet nelikvidnost pozice. Na základě těchto postupů instituce zváží několik faktorů při rozhodování, zda je pro méně likvidní pozice nezbytná úprava ocenění. Mezi tyto faktory patří čas, který by byl zapotřebí k zajištění pozice nebo rizik v rámci pozice, volatilita a průměr rozpětí nákup/prodej, dostupnost tržních kotací (počet a identita tvůrců trhu) a volatilita a průměrné obchodované objemy včetně objemů obchodovaných během stresových situací na trhu, tržní koncentrace, stárnutí pozic, stupeň, v němž se oceňování opírá o ocenění podle modelu, a dopad dalších rizik modelu.12. Při použití ocenění třetí stranou nebo ocenění pomocí modelu instituce zvažují, zda použijí úpravu ocenění. Kromě toho instituce zvažují potřebu stanovení úprav pro méně likvidní pozice a průběžně přezkoumávají jejich trvající adekvátnost.13. Pokud jde o složité produkty, zahrnující kromě jiného i sekuritizační expozice a úvěrové deriváty n-tého selhání, instituce výslovně posoudí, zda je nutné provést úpravy ocenění, které by odrážely riziko modelu spojené s použitím potenciálně nesprávné metodiky oceňování a riziko spojené s použitím nezjistitelných (a potenciálně nesprávných) kalibračních parametrů v oceňovacím modelu.“