Tento předpis je součástí práva EU. Nařízení a směrnice EU jsou přímo použitelné nebo závazné pro členské státy včetně České republiky. Níže je zobrazen plný text v češtině z databáze EUR-Lex.
Nařízení EUCELEX 32010R1092

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika

Datum vydání
24.11.2010
Vstup v platnost
16.12.2010
Rok
2010
Zdroj
EUR-Lex / Úřední věstník EU
Plný text na EUR-Lex

České předpisy odkazující na tento akt

Odkazy z textu českých předpisů (eSbírka). Odkaz znamená, že předpis akt zmiňuje, ne že ho provádí.

  • Sdělení o sjednání Dohody o převádění a sdílení příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí

  • Zákon o bankách

  • Zákon o České národní bance

  • Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů

  • Zákon o platebním styku

  • Vyhláška o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

  • Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu

Konsolidované znění EUR-Lex k 10. 11. 2025 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 02010R1092-20251110

Zapracované novely (2)
32010R1092

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika

Aktuální znění

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(Úř. věst. C 270, 11.11.2009, s. 1.),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Stanovisko ze dne 22. ledna 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).),

v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 22.září 2010 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. listopadu 2010.),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Finanční stabilita je předpokladem toho, aby reálná ekonomika vytvářela pracovní místa, úvěry a růst. Finanční krize odhalila závažné nedostatky ve finančním dohledu, který nedokázal předvídat nepříznivý makroobezřetnostní vývoj a zabránit akumulaci přílišných rizik ve finančním systému.
(2) Evropský parlament opakovaně vyzýval k posílení skutečně rovných podmínek pro všechny zúčastněné subjekty na úrovni Unie a současně poukazoval na závažná selhání v dohledu Unie nad stále rostoucí integrací finančních trhů (a to v usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akční plán(Úř. věst. C 40, 7.2.2001, s. 453.), usnesení ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii(Úř. věst. C 25 E, 29.1.2004, s. 394.), usnesení ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005–2010) – bílá kniha(Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 392.), usnesení ze dne 23. září 2008 obsahující doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech(Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 26.) a usnesení ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktura dohledu(Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 48.) a v postoji ze dne 22. dubna 2009 k pozměněnému návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)(Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 214.) a postoji ze dne 23. dubna 2009 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách(Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 292.)).
(3) V listopadu 2008 Komise pověřila skupinu na vysoké úrovni vedenou Jacquesem de Larosièrem, aby učinila doporučení, jakým způsobem mají být posíleny požadavky na dohled za účelem lepší ochrany občanů a obnovení důvěry ve finanční systém.
(4) Ve své závěrečné zprávě předložené dne 25. února 2009 (dále jen „de Larosièrova zpráva“) doporučila skupina odborníků na vysoké úrovni, kromě jiného zřídit orgán na úrovni Unie pověřený dohledem nad riziky ve finančním systému jako celku.
(5) Komise ve sdělení ze dne 4. března 2009 nazvaném „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ uvítala a všestranně podpořila doporučení de Larosièrovy zprávy. Evropská rada se na zasedání konaném ve dnech 19. a 20. března 2009 dohodla, že je nutné zlepšit regulaci finančních institucí v Unii a dohled nad nimi a že základem pro tuto činnost je de Larosièrova zpráva.
(6) Ve svém sdělení nazvaném „Evropský dohled nad finančním trhem“ ze dne 27. května 2009 Komise navrhla řadu reforem stávajícího režimu pro ochranu finanční stability na úrovni Unie, zejména zřízení Evropské rady pro systémová rizika (dále jen „ESRB“), která ponese odpovědnost za makroobezřetnostní dohled. Rada dne 9. června 2009 a Evropská rada na svém zasedání konaném ve dnech 18. a 19. června 2009 podpořily stanovisko Komise a uvítaly záměr Komise předložit legislativní návrhy tak, aby byl nový rámec zaveden v průběhu roku 2010. V souladu s návrhy Komise dospěla Rada mimo jiné k závěru, že Evropská centrální banka (dále jen „ECB“) „by měla ESRB poskytovat analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu, která se bude rovněž opírat o technické poradenství centrálních bank a orgánů dohledu členských států“. Podporou, kterou bude ECB poskytovat ESRB, a úkoly svěřenými a přidělenými ESRB by neměla být dotčena zásada nezávislosti ECB při plnění úkolů podle Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).
(7) S ohledem na integraci mezinárodních finančních trhů a na riziko dalšího rozšíření finanční krize je nutné, aby Unie přijala na globální úrovni přesvědčivý závazek. ESRB by měla využívat odborných znalostí vědeckého výboru na vysoké úrovni a ujmout se všech globálních úkolů nezbytných k zajištění toho, aby byl slyšet hlas Unie v otázkách finanční stability, zejména pak prostřednictvím úzké spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem (dále jen „MMF“) a Radou pro finanční stabilitu (dále jen „FSB“), od nichž se očekává, že budou poskytovat včasná varování týkající se makroobezřetnostních rizik na globální úrovni, a všemi partnery ze skupiny G-20.
(8) ESRB by měla mimo jiné přispívat k provádění doporučení MMF, FSB a Banky pro mezinárodní platby (dále jen „BIS“) určených pro skupinu G-20.
(9) Zpráva IMF, BIS a FSB ze dne 28. října 2009 předložená ministrům financí a guvernérům centrálních bank G-20 nazvaná „Průvodce hodnocením systémového významu finančních institucí, trhů a nástrojů: úvodní úvahy“ rovněž uvádí, že posouzení systémového rizika může být proměnlivé v závislosti na hospodářském prostředí. Je rovněž podmíněno finanční infrastrukturou, opatřeními v oblasti řešení krizí a schopností řešit selhání v okamžiku jejich vzniku. Finanční instituce mohou mít systémový význam pro místní, celostátní či mezinárodní finanční systémy a hospodářství. Ke klíčovým kritériím pro určení systémového významu trhů a institucí patří velikost (objem finančních služeb poskytovaných jednotlivými segmenty finančního systému), nahraditelnost (rozsah, v jakém mohou v případě selhání ostatní segmenty systému poskytovat stejné služby) a propojenost (vazby s ostatními segmenty systému). Hodnocení založené na těchto třech kritériích by mělo být doplněno údaji o finančních slabinách a schopnosti institucionálního rámce řešit finanční selhání a mělo by brát v úvahu celou škálu dalších faktorů, jako je například složitost zvláštních struktur a podnikatelských modelů, stupeň finanční autonomie, intenzita a rozsah dohledu, transparentnost finančních mechanismů a vazby, jež mohou ovlivnit celkové riziko institucí.
(10) Úkolem ESRB by mělo být sledování a hodnocení systémového rizika za běžných podmínek s cílem snížit riziko, že dojde k selhání systémových segmentů, a zvýšit odolnost finančního systému vůči otřesům. V tomto ohledu by ESRB měla přispívat k zajištění finanční stability a snižování negativních dopadů na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Má-li ESRB dosáhnout svých cílů, měla by analyzovat veškeré příslušné informace.
(11) Současné uspořádání v Unii klade příliš malý důraz na makroobezřetnostní dohled a propojení mezi vývojem v širším makroekonomickém prostředí a finančním systémem. Odpovědnost za makroobezřetnostní analýzu zůstává roztříštěna a provádějí ji různé orgány na různých úrovních, bez jakéhokoliv mechanismu k zajištění toho, že makroobezřetnostní rizika budou přiměřeně identifikována a že varování a doporučení budou vydána jasně, že jsou sledována a že jsou na jejich základě prováděna příslušná opatření. Řádné fungování finančních systémů v Unii a ve světě a zmírnění rizik ohrožujících toto řádné fungování vyžaduje větší propojenost mezi makroobezřetnostním a mikroobezřetnostním dohledem
(12) Tento nově vytvořený systém makroobezřetnostního dohledu si žádá věrohodné a vysoce uznávané vedení. Z tohoto důvodu by se vzhledem ke své klíčové roli a důvěře, které se těší na mezinárodní i unijní úrovni, a rovněž k doporučením de Larosièrovy zprávy měl předsedou ESRB na první pětileté období po vstupu tohoto nařízení v platnost stát prezident ECB. Kromě toho by měly být zvýšeny požadavky na odpovědnost a orgány ESRB by měly mít možnost využívat široké škály zkušeností, poznatků a názorů.
(13) De Larosièrova zpráva rovněž uvádí, že makroobezřetnostní dohled nemá smysl, pokud nemá určitý dopad na dohled na mikroúrovni, přičemž mikroobezřetnostní dohled nemůže účinně zaručit finanční stabilitu, jestliže patřičně nezohledňuje vývoj, k němuž dochází na makroúrovni.
(14) Je třeba vytvořit Evropský systém finančního dohledu (dále jen „ESFS“) sdružující subjekty dohledu nad finančním trhem na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, který bude fungovat jako síť. V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii by subjekty zapojené do ESFS měly spolupracovat v duchu důvěry a navzájem se plně respektovat, a to především za účelem zajištění vhodné a spolehlivé vzájemné výměny informací. Na úrovni Unie by tato síť měla zahrnovat ESRB a tři orgány mikrodohledu: Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010(Viz strana 12 v tomto čísle Úředního věstníku.), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010(Viz strana 48 v tomto čísle Úředního věstníku.) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(Viz strana 84 v tomto čísle Úředního věstníku.) (společně dále jen „evropské orgány dohledu“).
(15) Unie potřebuje zvláštní orgán, který by byl odpovědný za makroobezřetnostní dohled nad celým jejím finančním systémem a který by identifikoval rizika z hlediska finanční stability a v případě nutnosti vydal varování před riziky a doporučení pro opatření k řešení těchto rizik. Z těchto důvodů by měla být zřízena ESRB jako nový nezávislý orgán pro všechna finanční odvětví i systémy záruk. ESRB by měla provádět makroobezřetnostního dohled na úrovni Unie a neměla by mít právní subjektivitu.
(16) ESRB by se měla skládat z generální rady, řídícího výboru, sekretariátu, poradního vědeckého výboru a poradního technického výboru. Složení poradního vědeckého výboru by mělo zohlednit příslušná pravidla pro řešení střetu zájmů přijatá generální radou. Zřízení poradního technického výboru by mělo zohlednit stávající struktury s cílem nedopustit žádné zdvojování.
(17) ESRB by měla vydávat varování a, pokud to považuje za nezbytné, doporučení obecné povahy nebo specifické povahy, která by měla být určena zejména Unii jako celku, nebo jednomu nebo více členským státům, nebo jednomu či více evropským orgánům dohledu, nebo jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu, se stanovenou lhůtou pro příslušnou politickou reakci.
(18) ESRB by měla vypracovat systém jednotné barevné klasifikace rizik s cílem zajistit, aby zainteresované subjekty mohly lépe posoudit povahu daného rizika.
(19) Tato varování a doporučení by měla být v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti rovněž předávána Radě a Komisi, a pokud jsou určena jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu, také evropským orgánům dohledu, aby získala na váze a legitimitě. Jednání Rady by měla být připravena Hospodářským a finančním výborem v souladu s jeho úlohou vymezenou ve Smlouvě o fungování EU. Za účelem přípravy jednání Rady a poskytování Radě včasných politických rad by ESRB měla Hospodářský a finanční výbor pravidelně informovat a měla by mu zasílat dokumenty obsahující varování a doporučení, jakmile budou přijaty.
(20) ESRB by měla také sledovat dodržování svých varování a doporučení na základě zpráv od adresátů, aby bylo zajištěno, že jsou její varování a doporučení skutečně dodržována. Adresáti doporučení by na základě těchto doporučení měli konat a v případě nečinnosti by měli předložit náležité zdůvodnění (zásada „konej, nebo vysvětli“). Pokud ESRB shledá, že reakce je nedostatečná, měla by při dodržení přísných pravidel týkajících se zachování důvěrnosti informovat adresáty, Radu a v případě potřeby příslušné evropské orgány dohledu.
(21) ESRB by měla v každém jednotlivém případě a poté, co informovala Radu v dostatečném předstihu, aby mohla Rada reagovat, rozhodnout, zda by doporučení mělo zůstat důvěrné nebo zda by mělo být zveřejněno, přičemž si musí být vědoma skutečnosti, že zveřejnění může za určitých okolností pomoci k vymáhání dodržování doporučení.
(22) Pokud ESRB zjistí existenci rizika, které by mohlo vážným způsobem ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, měla by o této situaci neprodleně informovat Radu. Pokud má ESRB za to, že může nastat mimořádná situace, měla by kontaktovat Radu a poskytnout jí hodnocení situace. Rada by poté měla posoudit, zda je nutno přijmout rozhodnutí určené evropským orgánům dohledu, v kterém určí, že nastala mimořádné situace. Při tomto postupu je nanejvýš důležité dbát na zachování důvěrnosti.
(23) ESRB by měla podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě nejméně jednou ročně, v případě rozsáhlých finančních problémů častěji. V případě potřeby by Evropský parlament a Rada měly ESRB vyzvat, aby projednala konkrétní otázky související s finanční stabilitou.
(24) ECB a národní centrální banky by měly mít vedoucí úlohu v makroobezřetnostním dohledu z důvodu svých odborných znalostí a stávající odpovědnosti v oblasti finanční stability. Vnitrostátní orgány dohledu by měly být zapojeny tak, že budou poskytovat své specifické odborné znalosti. Podíl orgánů mikroobezřetnostního dohledu na práci ESRB je velmi důležitý, aby bylo zajištěno, že posouzení makroobezřetnostního rizika je založeno na úplných a přesných informacích o vývoji finančního systému. V souladu s touto skutečností by předsedové evropských orgánů dohledu měli být členy s hlasovacím právem. Jeden zástupce příslušných vnitrostátních orgánů dohledu za každý členský stát by se měl účastnit zasedání generální rady jako pozorovatel bez hlasovacího práva. V duchu otevřenosti by patnáct nezávislých osob mělo prostřednictvím poradního vědeckého výboru poskytovat ESRB externí odborné znalosti.
(25) Účast člena Komise v ESRB napomůže vytvořit kontakt s makroekonomickým a finančním dohledem Unie, zatímco přítomnost předsedy Hospodářského a finančního výboru bude odrážet úlohu ministerstev členských států odpovědných za finance a Rady při ochraně finanční stability a provádění hospodářského dohledu a dohledu nad finančním trhem.
(26) Je klíčové, aby členové ESRB vykonávali své funkce nestranně a aby zvažovali finanční stabilitu Unie pouze jako celku. V případě, že nelze dosáhnout konsenzu, by nemělo být hlasování o varováních a doporučeních v rámci ESRB vážené a rozhodnutí by měla být zpravidla přijímána prostou většinou hlasů.
(27) Vzájemná propojenost finančních institucí a trhů má za následek, že sledování a posuzování potenciálních systémových rizik by mělo být založeno na rozsáhlém souboru relevantních makroekonomických a mikrofinančních údajů a ukazatelů. Tato systémová rizika zahrnují riziko narušení kontinuity finančních služeb, které je způsobeno výrazným oslabením celého finančního systému v Unii nebo jeho části a které může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Systémový význam mohou mít všechny typy finančních institucí, zprostředkovatelských subjektů, trhů, infrastruktur a nástrojů. ESRB by proto měla mít přístup ke všem informacím, které jsou nezbytné pro plnění jejích povinností při požadovaném zachování důvěrnosti těchto informací.
(28) Opatření ke shromažďování informací stanovená v tomto nařízení jsou nezbytná pro plnění úkolů ESRB a neměla by mít vliv na právní rámec Evropského statistického systému v oblasti statistiky. Tímto nařízením by proto nemělo být dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice(Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.) ani nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou(Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.).
(29) Účastníci trhu mohou poskytnout cenný vstup pro pochopení vývoje, který postihuje finanční systém. V případě potřeby by tedy ESRB měla konzultovat se zúčastněnými subjekty ze soukromého sektoru včetně zástupců finančního odvětví, sdružení spotřebitelů, skupin uživatelů v oblasti finančních služeb, které byly zřízené Komisí nebo na základě právních předpisů Unie, a poskytnout jim rovnou příležitost k vyjádření svých stanovisek.
(30) Zřízení ESRB by mělo přímo přispět k dosažení cílů vnitřního trhu. Makroobezřetnostní dohled Unie nad finančním systémem je nedílnou součástí celkového nového režimu dohledu v Unii, neboť makroobezřetnostní hledisko je úzce spjato s úkoly mikroobezřetnostního dohledu, které patří do pravomoci evropských orgánů dohledu. Pouze se zavedeným režimem, který správně chápe vzájemnou závislost mezi mikroobezřetnostními a makroobezřetnostními riziky, mohou mít všechny zúčastněné subjekty dostatečnou jistotu při zapojování se do přeshraničních finančních aktivit. ESRB by měla sledovat a posuzovat rizika pro finanční stabilitu vyplývající z vývoje, která mohou mít dopad na odvětvové úrovni nebo na úrovni finančního systému jako celku. Řešením těchto rizik by měla ESRB přímo přispívat k integrované struktuře dohledu Unie nutné pro podporu včasných a jednotných politických reakcí členských států, čímž by se zabránilo rozdílným přístupům a zlepšilo fungování vnitřního trhu.
(31) Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 2. května 2006 ve věci C-217/04 (Spojené království v. Evropský parlament a Rada) konstatoval, že „nic ve znění článku 95 Smlouvy o ES [nyní článku 114 Smlouvy o fungování EU] neumožňuje dojít k závěru, že opatření přijatá zákonodárcem Společenství na základě tohoto ustanovení jsou určena pouze členským státům. Podle uvážení uvedeného zákonodárce se totiž může ukázat nezbytné stanovit zřízení subjektu Společenství pověřeného přispívat k uskutečnění procesu harmonizace v situacích, kdy se zdá vhodné přijmout nezávazná doprovodná a usměrňující opatření pro usnadnění jednotného provádění a uplatňování aktů založených na uvedeném ustanovení“(Sb. rozh. 2006, s. I-03771, bod 44.). ESRB by měla přispět k finanční stabilitě nutné pro další finanční integraci v rámci vnitřního trhu sledováním systémových rizik a v případě potřeby vydáváním varování a doporučení. Uvedené úkoly úzce souvisejí s cíli právních předpisů Unie týkajících se vnitřního trhu s finančními službami. Proto by měla být ESRB zřízena na základě článku 114 Smlouvy o fungování EU.
(32) Jak je navrhováno v de Larosièrově zprávě, je třeba jednat postupně po jednotlivých krocích a Evropský parlament a Rada by do 17. prosince 2013 měly provést úplný přezkum ESFS, ESRB a evropských orgánů dohledu,
(33) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž provádění účinného makroobezřetnostního dohledu nad finančním systémem Unie, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodu integrace evropských finančních trhů, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Zřízení

1. Zřizuje se Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“). ESRB má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem.

2. ESRB je součástí Evropského systému finančního dohledu (dále jen „ESFS“), jehož účelem je zajišťovat dohled nad finančním systémem Unie.

3. ESFS tvoří:

a) ESRB;

b) Evropský orgánu dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zřízený nařízením (EU) č. 1093/2010;

c) Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zřízený nařízením (EU) č. 1094/2010;

d) Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením (EU) č. 1095/2010;

e) Společný výbor evropských orgánů dohledu (dále jen „společný výbor“) zřízený článkem 54 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010;

f) příslušné orgány nebo orgány dohledu členských států vymezené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.

4. Podle zásady loajální spolupráce v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii spolupracují subjekty, které tvoří ESFS, na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování výměny příslušných a spolehlivých informací mezi sebou.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

a) „finanční institucí“ se rozumí jakýkoli podnik, na který se vztahují právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010, jakož i jakýkoli jiný podnik nebo subjekt v Unii, jehož hlavní předmět činnosti je podobné povahy;

b) „finančním systémem“ se rozumí veškeré finanční instituce, trhy, produkty a tržní infrastruktury;

c) „systémovým rizikem“ se rozumí riziko narušení finančního systému, které může mít závažné negativní dopady na reálnou ekonomiku Unie nebo jednoho či více členských států a na fungování vnitřního trhu. Všechny typy finančních zprostředkovatelů, trhů a infrastruktury mohou být do určité míry systémově významné.

Článek 3

Poslání, cíle a úkoly

1. ESRB je odpovědná za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v rámci Unie s cílem přispívat k předcházení systémovým rizikům pro finanční stabilitu v Unii, která jsou důsledkem vývoje v rámci finančního systému, nebo k jejich zmírňování, při zohlednění makroekonomického vývoje, tak aby nedocházelo k výskytům rozsáhlých finančních problémů. Přispívá k řádnému fungování vnitřního trhu a zajistí tím trvalý příspěvek finančního odvětví k hospodářskému růstu.

2. Pro účely odstavce 1 plní ESRB tyto úkoly:

a) určuje nebo shromažďuje a analyzuje veškeré relevantní a nezbytné informace pro dosažení cílů uvedených v odstavci 1;

b) identifikuje systémová rizika a stanoví pořadí jejich důležitosti;

c) vydává varování v případě, že se taková systémová rizika považují za významná, a ve vhodných případech je zveřejňuje;

d) vydává doporučení pro nápravná opatření reagující na zjištěná rizika a ve vhodných případech je zveřejňuje;

e) dospěje-li k závěru, že může nastat mimořádná situace ve smyslu článku 18 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010, vydává důvěrné varování adresované Radě a poskytuje Radě vyhodnocení situace, aby Rada mohla posoudit, jestli je nezbytné přijmout rozhodnutí určené evropským orgánům dohledu o tom, že nastala mimořádné situace;

f) sleduje reakce na varování a doporučení;

g) úzce spolupracuje se všemi ostatními subjekty, které jsou součástí ESFS, a podle potřeby poskytuje evropským orgánům dohledu informace o systémových rizicích nezbytné pro plnění jejich úkolů; a ve spolupráci s evropskými orgány dohledu zejména vypracuje soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů (přehled ukazatelů rizik) za účelem identifikace a měření systémových rizik;

h) účastní se podle potřeby činnosti společného výboru;

i) koordinuje svou činnost s mezinárodními finančními institucemi, zejména s Mezinárodním měnovým fondem a Radou pro finanční stabilitu, jakož i s příslušnými orgány ve třetích zemích, pokud se jedná o záležitosti vztahující se k makroobezřetnostnímu dohledu;

j) plní další související úkoly, je-li tak stanoveno v právních předpisech Unie.

KAPITOLA II

ORGANIZACE

Článek 4

Struktura

1. ESRB má generální radu, řídící výbor, sekretariát, poradní vědecký výbor a poradní technický výbor.

2. Generální rada přijímá rozhodnutí nezbytná pro zajištění plnění úkolů svěřených ESRB podle čl. 3 odst. 2.

2a. V případě konzultací ohledně jmenování vedoucího sekretariátu v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1096/2010(Nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162).) generální rada na základě otevřeného a transparentního postupu posoudí, zda kandidáti na místo vedoucího sekretariátu, kteří jsou zařazeni do užšího výběru, mají vlastnosti, nestranný přístup a zkušenosti potřebné pro řízení sekretariátu. Generální rada informuje dostatečně podrobně Evropský parlament a Radu o uvedeném posouzení a o konzultačním postupu.

3. Řídící výbor napomáhá procesu rozhodování ESRB přípravou zasedání generální rady, přezkoumáváním dokumentů, které mají být projednávány, a sledováním postupu probíhajících činností ESRB.

3a. Při vydávání pokynů vedoucímu sekretariátu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 se předseda a řídící výbor mohou zabývat těmito záležitostmi:

a) každodenní řízení sekretariátu;

b) správní a rozpočtové záležitosti související se sekretariátem;

c) koordinace a příprava činnosti a rozhodování generální rady;

d) příprava návrhu ročního programu ESRB a jeho provádění;

e) příprava výroční zprávy o činnosti ESRB a informování generální rady o provádění ročního programu.

4. Sekretariát odpovídá za běžný provoz ESRB. Poskytuje kvalitní analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu ESRB pod vedením předsedy a řídícího výboru v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1096/2010(Viz strana 162 v tomto čísle Úředního věstníku.). Využívá také technické poradenství evropských orgánů dohledu, národních centrálních bank a vnitrostátních orgánů dohledu.

5. Poradní vědecký výbor a poradní technický výbor uvedené v článcích 12 a 13 poskytují rady a pomoc v otázkách vztahujících se k činnosti ESRB.

Článek 5

Předseda a místopředsedové ESRB

1. Předsedou ESRB je prezident ECB.

2. Prvního místopředsedu volí ze svých řad národní členové generální rady s hlasovacím právem na období pěti let, a to s přihlédnutím k potřebě vyváženého zastoupení mezi členskými státy, které jsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013(Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).), a těmi, které jimi nejsou. První místopředseda může být jednou opětovně zvolen.

3. Druhým místopředsedou je předseda společného výboru jmenovaný podle čl. 55 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.

4. Předseda a místopředsedové sdělí Evropskému parlamentu na veřejném slyšení, jakým způsobem hodlají plnit své povinnosti podle tohoto nařízení.

5. Předseda řídí zasedání generální rady a řídícího výboru.

6. Místopředsedové v daném hierarchickém pořadí řídí zasedání generální rady nebo řídícího výboru v případě, že se předseda nemůže zasedání účastnit.

7. Pokud funkční období člena Generální rady ECB, který byl zvolen prvním místopředsedou, skončí před uplynutím pětiletého období nebo pokud první místopředseda nemůže z jakéhokoliv důvodu vykonávat své povinnosti, je zvolen nový první místopředseda v souladu s odstavcem 2.

8. Předseda zastupuje ESRB navenek. Předseda může delegovat úkoly, jako jsou úkoly související s vnějším zastupováním ESRB včetně prezentace pracovního programu, na prvního místopředsedu, nebo v případě jeho nepřítomnosti a pokud je to vhodné, na druhého místopředsedu, nebo na vedoucího sekretariátu. Úkoly související s odpovědností ESRB a jejími povinnostmi podávat zprávy stanovené v čl. 19 odst. 1, 4 a 5 delegovat nelze.

Článek 6

Generální rada

1. Členy generální rady s hlasovacím právem jsou:

a) prezident a viceprezident ECB;

b) guvernéři národních centrálních bank. Členské státy, v nichž národní centrální banka není pověřeným orgánem podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176 27.6.2013, s. 338).) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176 27.6.2013, s. 1).) a v nichž tomuto pověřenému orgánu náleží vedoucí úloha ve věci finanční stability v oblasti jeho působnosti, mohou jako alternativu nominovat zástupce na vysoké úrovni pověřeného orgánu podle směrnice 2013/36/EU nebo nařízení (EU) č. 575/2013;

c) zástupce Komise;

d) předseda Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví);

e) předseda Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění);

f) předseda Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy);

g) předseda a oba místopředsedové poradního vědeckého výboru;

h) předseda poradního technického výboru.

2. Členy generální rady bez hlasovacího práva jsou:

a) s výhradou rozhodnutí každého členského státu v souladu s odst. 1 písm. b) a v souladu s odstavcem 3, zástupce na vysoké úrovni za každý členský stát, který zastupuje vnitrostátní orgány dohledu, vnitrostátní orgán pověřený prováděním makroobezřetnostní politiky, nebo národní centrální banku, ledaže guvernér národní centrální banky není členem generální rady s hlasovacím právem podle odst. 1 písm. b); pak je zástupce na vysoké úrovni příslušné národní centrální banky členem generální rady bez hlasovacího práva;

b) předseda Hospodářského a finančního výboru;

c) předseda Rady dohledu ECB;

d) předseda Jednotného výboru pro řešení krizí, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).).

3. Zástupci na vysoké úrovni uvedení v odst. 2 písm. a) se střídají v závislosti na projednávaných bodech, ledaže se vnitrostátní orgány určitého členského státu dohodnou na společném zástupci.

4. Generální rada přijme jednací řád ESRB.

Článek 7

Nestrannost

1. Při účasti na činnostech generální rady a řídícího výboru nebo při jakékoliv jiné činnosti vztahující se k ESRB plní členové ESRB své povinnosti nestranně a pouze v zájmu Unie jako celku. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánů Unie ani jiného veřejného či soukromého subjektu.

2. Členové generální rady (s hlasovacím právem i bez něj) nesmějí zastávat funkci ve finančním odvětví.

3. Členské státy, orgány Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy ESRB při plnění úkolů stanovených v čl. 3 odst. 2.

4. Žádný z členů generální rady, ať již s hlasovacím právem, či bez něj, nesmí zastávat funkci v ústřední vládě členského státu.

Článek 8

Služební tajemství

1. Členové generální rady a jakékoli jiné osoby, které pracují nebo pracovaly pro ESRB nebo ve spojení s ESRB (včetně příslušných zaměstnanců centrálních bank, poradního vědeckého výboru, poradního technického výboru, evropských orgánů dohledu a příslušných vnitrostátních orgánů dohledu členských států), nesmí nikomu sdělit informace, na které se vztahuje služební tajemství, ani po skončení svých povinností.

Tímto odstavcem nejsou dotčena důvěrná ústní jednání vedená v souladu s čl. 19 odst. 5.

2. Informace, které členové ESRB získají, mohou využívat pouze při plnění svých povinností a při plnění úkolů stanovených v čl. 3 odst. 2.

2a. Členové ESRB z národních centrálních bank, z vnitrostátních orgánů dohledu a z vnitrostátních orgánů pověřených prováděním makroobezřetnostní politiky mohou coby členové ESRB poskytovat vnitrostátním orgánům nebo subjektům odpovědným za stabilitu finančního systému v souladu s právem Unie nebo vnitrostátními předpisy informace související s plněním úkolů svěřených ESRB, které jsou nezbytné pro plnění úkolů uvedených orgánů nebo subjektů, jež jim ukládají právní předpisy, a to pod podmínkou, že budou stanoveny dostatečné záruky, jež zajistí plné dodržování práva Unie a vnitrostátních předpisů.

2b. V případě, že informace pocházejí od jiných orgánů, než jsou orgány uvedené v odstavci 2a, použijí členové ESRB z národních centrálních bank, z vnitrostátních orgánů dohledu a z vnitrostátních orgánů pověřených prováděním makroobezřetnostní politiky tyto informace pro účely plnění úkolů, jež jim ukládají právní předpisy, pouze s výslovným souhlasem těchto orgánů.

3. Aniž jsou dotčeny články 15 a 16 a příslušná ustanovení trestního práva, nesmějí být žádné důvěrné informace, které osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku obdrží při plnění svých povinností, sděleny jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce.

4. ESRB spolu s evropskými orgány dohledu vyjedná a zavede konkrétní postupy pro zachování důvěrnosti za účelem ochrany informací o jednotlivých finančních institucích nebo informací, které umožňují identifikaci jednotlivých finančních institucí.

Článek 9

Zasedání generální rady

1. Řádná plenární zasedání generální rady svolává předseda ESRB a konají se nejméně čtyřikrát ročně. Mimořádná zasedání mohou být svolávána z iniciativy předsedy ESRB nebo na žádost nejméně jedné třetiny členů generální rady s hlasovacím právem.

2. Každý člen je na zasedáních generální rady přítomen osobně a nesmí být zastoupen.

3. Odchylně od odstavce 2 smí člen, který se nemůže účastnit zasedání po dobu nejméně tří měsíců, jmenovat náhradníka. Takový člen smí být rovněž nahrazen osobou, která byla oficiálně jmenována podle pravidel pro dočasné zastupování zástupců, jimiž se řídí daný orgán.

4. Na zasedání generální rady mohou být případně přizváni zástupci na vysoké úrovni z mezinárodních finančních organizací vykonávajících činnosti přímo související s úkoly ESRB stanovenými v čl. 3 odst. 2 nebo předseda Evropského parlamentu nebo zástupce Evropského parlamentu, jsou-li projednávány otázky související s právem Unie v oblasti makroobezřetnostní politiky.

5. Účast na činnosti ESRB může být otevřena zástupcům na vysoké úrovni z příslušných orgánů třetích zemí, pokud je to pro Unii relevantní. ESRB může stanovit pravidla, která vymezí zejména povahu, rozsah a procesní aspekty zapojení těchto třetích zemí do činnosti ESRB. Tato pravidla mohou obsahovat ustanovení o zastupování v generální radě na ad hoc základě se statusem pozorovatele, a měla by se týkat pouze otázek, jež jsou relevantní pro Unii, přičemž by měly být vyloučeny veškeré případy, ve kterých může být projednávána situace jednotlivých finančních institucí nebo jednotlivých členských států.

6. Jednání na zasedáních jsou důvěrná. Generální rada může rozhodnout, že zveřejní informace o své rozpravě, s výhradou dodržení platných požadavků na zachování důvěrnosti a způsobem, který neumožní identifikaci jednotlivých členů generální rady nebo jednotlivých institucí. Generální rada může rovněž rozhodnout, že po svých zasedáních bude pořádat tiskové konference.

Článek 10

Mechanismus hlasování generální rady

1. Každý člen generální rady s hlasovacím právem má jeden hlas.

2. Aniž jsou dotčeny hlasovací postupy uvedené v čl. 18 odst. 1, rozhoduje generální rada prostou většinou hlasů přítomných členů s hlasovacím právem. V případě rovnosti hlasů má předseda ESRB rozhodující hlas.

3. Odchylně od odstavce 2 je pro přijetí doporučení nebo pro zveřejnění varování či doporučení požadována dvoutřetinová většina hlasů.

4. Při jakémkoliv hlasování generální rady je nutné kvorum dvou třetin členů s hlasovacím právem. Není-li kvora dosaženo, může předseda ESRB svolat mimořádné zasedání, na němž mohou být rozhodnutí přijímána při kvoru jedné třetiny členů s hlasovacím právem. Jednací řád uvedený v čl. 6 odst. 4 stanoví náležitou formu oznámení, kterou se svolává mimořádné zasedání.

Článek 11

Řídící výbor

1. Řídící výbor se skládá z:

Jakékoliv uvolněné místo pro voleného člena řídícího výboru se obsadí na základě volby nového člena generální radou.

a) předsedy a prvního místopředsedy ESRB;

b) člena Výkonné rady ECB odpovědného za finanční stabilitu a makroobezřetnostní politiku;

c) čtyř národních členů generální rady s hlasovacím právem s ohledem na potřebu vyváženého zastoupení mezi členskými státy, které jsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013, a těmi, které jimi nejsou. Volí je ze svých řad národní členové generální rady s hlasovacím právem na dobu tří let;

d) zástupce Komise;

e) předsedy Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví);

f) předsedy Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění);

g) předsedy Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy);

h) předsedy Hospodářského a finančního výboru;

i) předsedy poradního vědeckého výboru a

j) předsedy poradního technického výboru.

2. Předseda a první místopředseda ESRB společně svolávají před každým zasedáním generální rady alespoň jednou za čtvrt roku zasedání řídícího výboru. Předseda a první místopředseda mohou společně svolávat rovněž ad hoc zasedání.

Článek 12

Poradní vědecký výbor

1. Poradní vědecký výbor se skládá z předsedy poradního technického výboru a 15 odborníků reprezentujících široké spektrum dovedností, zkušeností a znalostí vztahujících se ke všem významným sektorům finančních trhů, které navrhuje řídící výbor a schvaluje generální rada na čtyřleté, obnovitelné funkční období. Jmenovaní zástupci nesmí být členy evropských orgánů dohledu a musí být vybráni na základě své celkové způsobilosti a podle svých zkušeností z akademické oblasti či z jiných odvětví, zejména z malých a středních podniků či odborů, nebo jako zástupci poskytovatelů či uživatelů finančních služeb.

2. Předseda a dva místopředsedové poradního vědeckého výboru jsou jmenováni generální radou na základě návrhu předsedy ESRB a každý z nich by měl mít příslušnou odbornou způsobilost a znalosti na vysoké úrovni, spojené například s jejich relevantním akademickým a profesionálním působením v odvětví bankovnictví, trhů s cennými papíry a pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění Tyto tři osoby se střídají v roli předsedy poradního vědeckého výboru.

3. Na žádost předsedy ESRB nebo generální rady poskytuje poradní vědecký výbor poradenství a pomoc ESRB v souladu s čl. 4 odst. 5.

4. Sekretariát ESRB podporuje činnost poradního technického výboru a vedoucí sekretariátu se účastní jeho zasedání.

5. Poradní vědecký výbor v příslušných případech vede v počáteční fázi a otevřeným a transparentním způsobem konzultace se zúčastněnými subjekty, mezi něž patří například účastníci trhu, spotřebitelské organizace a akademičtí odborníci, a současně dodržuje požadavek na zachování důvěrnosti. Tyto konzultace jsou vedeny v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup vůči všem zainteresovaným stranám a příslušným finančním sektorům, a poskytují přiměřený čas zúčastněným subjektům na odpověď.

6. Poradnímu vědeckému výboru jsou poskytovány veškeré nezbytné prostředky, aby mohl úspěšně plnit své úkoly.

Článek 13

Poradní technický výbor

1. Poradní technický výbor se skládá ze:

Orgány dohledu každého členského státu zvolí do výboru jednoho zástupce. Pokud jde o zastoupení vnitrostátních orgánů dohledu podle prvního pododstavce písm. b), příslušní zástupci na vysoké úrovni se střídají v závislosti na projednávaných bodech, ledaže se vnitrostátní orgány dohledu dotčeného členského státu dohodnou na společném zástupci.

a) zástupce národní centrální banky každého členského státu a zástupce ECB;

b) jednoho zástupce příslušného vnitrostátního orgánu dohledu za každý členský stát v souladu s druhým pododstavcem;

c) zástupce Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví);

d) zástupce Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění);

e) zástupce Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy);

f) zástupce Komise;

fa) zástupce Rady dohledu ECB;

fb) zástupce Jednotného výboru pro řešení krizí;

g) zástupce Hospodářského a finančního výboru a

h) zástupce poradního vědeckého výboru.

2. Předseda poradního technického výboru je jmenován generální radou na návrh předsedy ESRB.

3. Na žádost předsedy ESRB nebo generální rady poskytuje poradní technický výbor poradenství a pomoc ESRB v souladu s čl. 4 odst. 5.

4. Sekretariát ESRB podporuje činnost poradního technického výboru a vedoucí sekretariátu se účastní jeho zasedání.

4a. Poradní technický výbor v příslušných případech vede v počáteční fázi a otevřeným a transparentním způsobem konzultace se zúčastněnými subjekty, mezi něž patří například účastníci trhu, spotřebitelské organizace a akademičtí odborníci, a současně dodržuje požadavek na zachování důvěrnosti. Tyto konzultace jsou vedeny v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup vůči všem zainteresovaným stranám a příslušným finančním sektorům, a poskytují přiměřený čas zúčastněným subjektům na odpověď.

5. Poradnímu technickému výboru jsou poskytovány veškeré nezbytné prostředky, aby mohl úspěšně plnit své úkoly.

Článek 14

Jiné poradní zdroje

Při plnění úkolů stanovených v čl. 3 odst. 2 konzultuje ESRB v případě potřeby příslušné zúčastněné subjekty ze soukromého sektoru. Tyto konzultace jsou vedeny v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup vůči všem zainteresovaným stranám a příslušným finančním sektorům, a poskytují přiměřený čas zúčastněným subjektům na odpověď.

KAPITOLA III

ÚKOLY

Článek 15

Shromažďování a výměna informací

1. ESRB poskytuje evropským orgánům dohledu informace o rizicích, které tyto orgány potřebují k plnění svých úkolů.

2. Evropské orgány dohledu, Evropský systém centrálních bank (ESCB), Komise, vnitrostátní orgány dohledu a národní statistické úřady úzce spolupracují s ESRB a poskytují jí veškeré informace, které ESRB potřebuje k plnění svých úkolů, v souladu s právními předpisy Unie.

3. V souladu s čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 může ESRB od evropských orgánů dohledu vyžadovat informace zpravidla v souhrnné podobě, tak aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce.

4. Před vyžádáním informací podle tohoto článku ESRB nejprve zohlední existující statistiky vypracovávané, šířené a vyvíjené Evropským statistickým systémem a ESCB.

5. Pokud uvedené orgány nemají požadované informace k dispozici nebo nejsou k dispozici včas, může ESRB tyto informace požadovat od ESCB, vnitrostátních orgánů dohledu nebo národních statistických úřadů. Jestliže tyto informace nejsou k dispozici, může si je ESRB vyžádat od dotyčných členských států, aniž jsou dotčeny pravomoci, které jsou v oblasti statistiky a shromažďování údajů svěřeny Radě, Komisi (Eurostatu), ECB, Eurosystému a ESCB.

6. Žádá-li ESRB o informace, které nemají souhrnnou podobu, obsahuje odůvodněná žádost vysvětlení, proč jsou informace o konkrétní finanční instituci považovány za systémově důležité a nezbytné, s ohledem na převažující situaci na trhu.

7. Před každým podáním žádosti o informace týkající se dohledu, které nemají souhrnnou podobu, provede ESRB náležitou konzultaci s příslušným evropským orgánem dohledu, aby bylo zajištěno, že je žádost odůvodněná a přiměřená. Pokud příslušný evropský orgán dohledu nepovažuje žádost za odůvodněnou a přiměřenou, neprodleně zašle žádost zpět ESRB a požádá ji o dodatečné odůvodnění. Poté, co ESRB příslušnému evropskému orgánu dohledu doplňující zdůvodnění poskytne, předá adresát žádosti požadované informace ESRB, pokud mu právní předpisy přístup k příslušným informacím umožňují.

8. ESRB pravidelně nebo případ od případu sdílí informace, které získala od jednoho z ostatních orgánů při plnění svých povinností a které vyplývají z uplatňování a provádění práva Unie, na požádání s ostatními orgány, pokud je dožadující orgán oprávněn získat tyto informace od finančních institucí nebo ostatních orgánů podle práva Unie.

9. V žádosti o výměnu informací podle odstavce 8 tohoto článku se uvede právní základ podle práva Unie, který dožadujícímu orgánu poskytuje oprávnění získat informace od finančních institucí nebo ostatních orgánů.

Na dožadující orgán a ESRB se vztahují povinnosti zachovávat služební tajemství a ochranu údajů stanovené v článku 8 a v odvětvových právních předpisech, které se uplatňují na sdílení informací mezi finanční institucí nebo ostatními orgány a dožadujícím orgánem a mezi ostatními orgány a ESRB.

10. Pokud si ESRB vyměňuje informace podle odstavce 8, informuje o této výměně bez zbytečného odkladu každý orgán, od něhož informace získala. V případě opakovaných nebo pravidelných výměn informací je ESRB povinna informovat orgán, od něhož informace získala, pouze jednou.

11. Odchylně od odstavce 10 není ESRB povinna informovat orgán o výměně informací, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

a) informace byly anonymizovány tak, že se již nevztahují k žádné identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě a že finanční instituce nebo jiné právnické osoby již nejsou identifikovatelné; nebo

b) informace byly změněny, sloučeny nebo zpracovány jakoukoli jinou metodou kontroly zpřístupnění za účelem ochrany důvěrných informací, včetně obchodního tajemství, a ochrany osobních údajů prostřednictvím vhodných technických a organizačních opatření v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj).) a (EU) 2018/1725(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj).).

12. Odstavce 8 až 11 se vztahují rovněž na informace, které ESRB obdržela od ostatních orgánů a u nichž ESRB následně provedla kontroly kvality nebo které ESRB jinak zpracovala.

13. Za účelem usnadnění výměn informací podle odstavců 8 až 12 může ESRB a ostatní orgány uzavírat memoranda o porozumění týkající se ujednání o těchto výměnách. Tato memoranda o porozumění mohou rovněž stanovit opatření pro sdílení zdrojů pro shromažďování a zpracování sdílených informací. Komise může po konzultaci s ESRB a ostatními orgány vypracovat pokyny k hlavním prvkům těchto memorand o porozumění.

14. Odstavci 8 až 13 není dotčena ochrana práv duševního vlastnictví a tyto odstavce nebrání výměně informací ani neomezují výměnu informací mezi ESRB a ostatními orgány v souladu s jinými ustanoveními tohoto nařízení nebo s jinými právními předpisy Unie.

V případě rozporu mezi odstavci 8 až 13 a jinými ustanoveními tohoto nařízení nebo jinými právními předpisy Unie, které upravují výměnu informací mezi ESRB a ostatními orgány, mají přednost tato jiná ustanovení.

15. ESRB může podle svého uvážení poskytnout přístup k informacím, jež získala při plnění svých povinností, za účelem jejich opakovaného použití finančními institucemi, výzkumnými pracovníky a dalšími subjekty, kteří mají na těchto informacích oprávněný zájem, pro účely výzkumu a inovací, pokud ESRB zajistí splnění všech níže uvedených podmínek:

Informace obdržené od jakéhokoli orgánu se sdílejí podle prvního pododstavce pouze se souhlasem orgánu, který uvedené informace původně získal.

a) byla přijata nezbytná opatření k anonymizaci informací způsobem, který brání identifikaci jednotlivých finančních institucí, subjektů, subjektů údajů a členských států;

b) informace byly změněny, sloučeny nebo zpracovány jakoukoli jinou metodou kontroly zpřístupnění za účelem ochrany důvěrných informací, včetně obchodních tajemství nebo obsahu, na který se vztahují práva duševního vlastnictví.

16. ESRB do 11. listopadu 2027 podá Komisi zprávu o všech právních překážkách v odvětvových předpisech, které jí jakýmkoli způsobem brání ve výměně informací s ostatními orgány nebo s dalšími subjekty. Zpráva se může rovněž zabývat nepodstatnými, zastaralými, duplicitními nebo jinak irelevantními požadavky na podávání zpráv. Může rovněž obsahovat návrhy na zlepšení souladu mezi požadavky na podávání zpráv pro finanční a nefinanční subjekty. Zpráva se v případě potřeby pravidelně aktualizuje.

S ohledem na zprávu uvedenou v prvním pododstavci, na ochranu práv duševního vlastnictví a na povinnosti zachovávat služební tajemství a ochranu údajů Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na odstranění těchto právních překážek v odvětvových právních předpisech, aby podpořila výměnu informací mezi orgány a s dalšími subjekty.

17. Pro účely tohoto článku se „ostatními orgány“ rozumí kterýkoli z těchto orgánů:

a) Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví);

b) Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění);

c) Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy);

d) příslušné orgány ve smyslu čl. 4 bodu 2 nařízení (EU) č. 1093/2010;

e) příslušné orgány ve smyslu čl. 4 bodu 2 nařízení (EU) č. 1094/2010;

f) příslušné orgány ve smyslu čl. 4 bodu 3 nařízení (EU) č. 1095/2010;

g) orgány tvořící jednotný mechanismus dohledu ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) č. 1024/2013;

h) Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený nařízením (EU) č. 806/2014;

i) orgány příslušné k řešení krize, jako jsou orgány uvedené v čl. 3 odst. 3 směrnice 2014/59/EU;

j) Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L, 2024/1620, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1620/oj).);

k) finanční orgány dozoru ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1640(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1640 ze dne 31. května 2024 o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o změně a zrušení směrnice (EU) 2015/849 (Úř. věst. L, 2024/1640, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1640/oj).);

Článek 16

Varování a doporučení

1. Jsou-li zjištěna významná rizika, pokud jde o dosažení cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1, poskytne ESRB varování a v případě potřeby vydá doporučení pro přijetí nápravného opatření, včetně případných legislativních návrhů.

2. Varování nebo doporučení vydaná ESRB v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. c) a d) tohoto nařízení mohou být buď obecné nebo konkrétní povahy a jsou určena především Unii, jednomu či více členským státům, jednomu či více evropským orgánům dohledu, jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu, jednomu či více vnitrostátním orgánům určeným k uplatňování opatření zaměřených na řešení systémového nebo makroobezřetnostního rizika, nebo ECB s ohledem na úkoly svěřené ECB podle čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, orgánům příslušným k řešení krizí určeným členskými státy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).) nebo Jednotnému výboru pro řešení krizí. Je-li varování nebo doporučení určeno jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu, je o tom rovněž informován dotčený členský stát nebo dotčené členské státy. Doporučení obsahují lhůty stanovené pro politickou reakci. Doporučení mohou být také určena Komisi v souvislosti s příslušnými právními předpisy Unie.

3. Varování či doporučení jsou současně s jejich předáním adresátům podle odstavce 2 předávána v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a evropským orgánům dohledu. Jsou-li předávána důvěrná či neveřejná varování nebo doporučení, musí generální rada případně vyžadovat, aby byla pro zajištění důvěrnosti uzavřena dohoda.

4. V zájmu zvýšení informovanosti o rizicích v hospodářství Unie a v zájmu klasifikace těchto rizik podle závažnosti vypracuje ERSB v úzké spolupráci s ostatními subjekty, které jsou součástí ESFS, systém jednotné barevné klasifikace rizik odpovídající situacím s různou mírou závažnosti rizika.

Po vypracování kritérií pro tuto klasifikaci musí být tam, kde je to vhodné, z jednotlivých varování a doporučení ERSB zřejmé, do které kategorie dané riziko spadá.

Článek 17

Reakce na doporučení ESRB

1. Pokud je doporučení uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) určeno jednomu z adresátů uvedených v čl. 16 odst. 2, informuje daný adresát Evropský parlament, Radu, Komisi a ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení a případnou nečinnost odůvodní. V příslušných případech informuje ESRB o obdržených odpovědích neprodleně evropské orgány dohledu, v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti.

2. Jestliže ESRB rozhodne, že jejímu doporučení nebylo vyhověno a že adresáti řádně neodůvodnili svou nečinnost, informuje ESRB o tom v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti adresáty, Evropský parlament, Radu a příslušné evropské orgány dohledu.

3. Jestliže ESRB přijala rozhodnutí podle odstavce 2 v souvislosti s doporučením zveřejněným postupem podle čl. 18 odst. 1, Evropský parlament může vyzvat předsedu ESRB k předložení uvedeného rozhodnutí a adresáti mohou požádat o možnost zúčastnit se výměny názorů.

Článek 18

Veřejná varování a doporučení

1. Generální rada rozhodne, poté co informuje Radu v dostatečném předstihu, aby Rada mohla reagovat, v každém jednotlivém případě, zda by varování nebo doporučení měla být zveřejněna. Bez ohledu na čl. 10 odst. 3 se v souvislosti s rozhodnutími generální rady podle tohoto odstavce vždy použije kvorum dvou třetin členů s hlasovacím právem.

2. Jestliže se generální rada rozhodne zveřejnit varování nebo doporučení, informuje o tom předem adresáty.

3. Adresáti varování a doporučení, která ESRB zveřejnila, mají rovněž právo zveřejnit své názory a důvody v reakci na tato varování a doporučení.

4. Jestliže se generální rada rozhodne varování nebo doporučení nezveřejnit, přijmou adresáti a případně Evropský parlament, Rada a evropské orgány dohledu veškerá nezbytná opatření k ochraně důvěrnosti předmětného varování nebo doporučení.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Odpovědnost a povinnosti podávat zprávy

1. Alespoň jednou ročně, a v případě rozsáhlých finančních problémů i častěji, je předseda ESRB zván příslušným výborem na slyšení pořádané v Evropském parlamentu vždy po zveřejnění výroční zprávy ESRB podávané Evropskému parlamentu a Radě. Tato slyšení jsou pořádána odděleně od měnového dialogu mezi Evropským parlamentem a prezidentem ECB.

2. Výroční zpráva uvedená v odstavci 1 tohoto článku obsahuje informace, o nichž generální rada v souladu s článkem 18 tohoto nařízení rozhodne, že mají být zveřejněny. Výroční zpráva se zpřístupní veřejnosti a zahrnuje informace o zdrojích poskytnutých ESRB v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 1096/2010.

3. Na základě výzvy Evropského parlamentu, Rady nebo Komise přezkoumá ESRB také konkrétní otázky.

4. Evropský parlament může požadovat, aby se předseda ESRB zúčastnil slyšení v příslušných výborech Evropského parlamentu.

5. Předseda ESRB vede alespoň dvakrát ročně a případně i častěji, je-li to považováno za vhodné, důvěrné ústní diskuse za zavřenými dveřmi, jichž se účastní předseda a místopředsedové Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu a jež se týkají probíhajících činností ESRB. Evropský parlament a ESRB uzavřou dohodu o podrobných způsobech organizace těchto jednání, aby byla plně zajištěna důvěrnost podle článku 8. Kopii této dohody poskytne ESRB Radě.

6. ESRB ústně nebo písemně zodpoví otázky, jež jí položí Evropský parlament nebo Rada. Odpovědi na tyto otázky poskytne bez zbytečného odkladu. Pokud se předávají důvěrné informace, zajistí Evropský parlament plné zachování důvěrnosti těchto informací podle článku 8 a odstavce 5 tohoto článku.

Článek 20

Přezkum

Do 31. prosince 2024 podá Komise po konzultaci členů ESRB Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda je nutné úlohu nebo organizaci ESRB přezkoumat, přičemž zváží i možné alternativní modely k tomu, který existuje v současnosti.

Článek 21

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací