1. Zřizuje se Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“). ESRB má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem.

2. ESRB je součástí Evropského systému finančního dohledu (dále jen „ESFS“), jehož účelem je zajišťovat dohled nad finančním systémem Unie.

3. ESFS tvoří:

4. Podle zásady loajální spolupráce v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii spolupracují subjekty, které tvoří ESFS, na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování výměny příslušných a spolehlivých informací mezi sebou.

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

1. ESRB je odpovědná za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v rámci Unie s cílem přispívat k předcházení systémovým rizikům pro finanční stabilitu v Unii, která jsou důsledkem vývoje v rámci finančního systému, nebo k jejich zmírňování, při zohlednění makroekonomického vývoje, tak aby nedocházelo k výskytům rozsáhlých finančních problémů. Přispívá k řádnému fungování vnitřního trhu a zajistí tím trvalý příspěvek finančního odvětví k hospodářskému růstu.

2. Pro účely odstavce 1 plní ESRB tyto úkoly:

1. ESRB má generální radu, řídící výbor, sekretariát, poradní vědecký výbor a poradní technický výbor.

2. Generální rada přijímá rozhodnutí nezbytná pro zajištění plnění úkolů svěřených ESRB podle čl. 3 odst. 2.

2a. V případě konzultací ohledně jmenování vedoucího sekretariátu v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1096/2010(Nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162).) generální rada na základě otevřeného a transparentního postupu posoudí, zda kandidáti na místo vedoucího sekretariátu, kteří jsou zařazeni do užšího výběru, mají vlastnosti, nestranný přístup a zkušenosti potřebné pro řízení sekretariátu. Generální rada informuje dostatečně podrobně Evropský parlament a Radu o uvedeném posouzení a o konzultačním postupu.

3. Řídící výbor napomáhá procesu rozhodování ESRB přípravou zasedání generální rady, přezkoumáváním dokumentů, které mají být projednávány, a sledováním postupu probíhajících činností ESRB.

3a. Při vydávání pokynů vedoucímu sekretariátu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 se předseda a řídící výbor mohou zabývat těmito záležitostmi:

4. Sekretariát odpovídá za běžný provoz ESRB. Poskytuje kvalitní analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu ESRB pod vedením předsedy a řídícího výboru v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1096/2010(Viz strana 162 v tomto čísle Úředního věstníku.). Využívá také technické poradenství evropských orgánů dohledu, národních centrálních bank a vnitrostátních orgánů dohledu.

5. Poradní vědecký výbor a poradní technický výbor uvedené v článcích 12 a 13 poskytují rady a pomoc v otázkách vztahujících se k činnosti ESRB.

1. Předsedou ESRB je prezident ECB.

2. Prvního místopředsedu volí ze svých řad národní členové generální rady s hlasovacím právem na období pěti let, a to s přihlédnutím k potřebě vyváženého zastoupení mezi členskými státy, které jsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013(Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).), a těmi, které jimi nejsou. První místopředseda může být jednou opětovně zvolen.

3. Druhým místopředsedou je předseda společného výboru jmenovaný podle čl. 55 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.

4. Předseda a místopředsedové sdělí Evropskému parlamentu na veřejném slyšení, jakým způsobem hodlají plnit své povinnosti podle tohoto nařízení.

5. Předseda řídí zasedání generální rady a řídícího výboru.

6. Místopředsedové v daném hierarchickém pořadí řídí zasedání generální rady nebo řídícího výboru v případě, že se předseda nemůže zasedání účastnit.

7. Pokud funkční období člena Generální rady ECB, který byl zvolen prvním místopředsedou, skončí před uplynutím pětiletého období nebo pokud první místopředseda nemůže z jakéhokoliv důvodu vykonávat své povinnosti, je zvolen nový první místopředseda v souladu s odstavcem 2.

8. Předseda zastupuje ESRB navenek. Předseda může delegovat úkoly, jako jsou úkoly související s vnějším zastupováním ESRB včetně prezentace pracovního programu, na prvního místopředsedu, nebo v případě jeho nepřítomnosti a pokud je to vhodné, na druhého místopředsedu, nebo na vedoucího sekretariátu. Úkoly související s odpovědností ESRB a jejími povinnostmi podávat zprávy stanovené v čl. 19 odst. 1, 4 a 5 delegovat nelze.

1. Členy generální rady s hlasovacím právem jsou:

2. Členy generální rady bez hlasovacího práva jsou:

3. Zástupci na vysoké úrovni uvedení v odst. 2 písm. a) se střídají v závislosti na projednávaných bodech, ledaže se vnitrostátní orgány určitého členského státu dohodnou na společném zástupci.

4. Generální rada přijme jednací řád ESRB.

1. Při účasti na činnostech generální rady a řídícího výboru nebo při jakékoliv jiné činnosti vztahující se k ESRB plní členové ESRB své povinnosti nestranně a pouze v zájmu Unie jako celku. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánů Unie ani jiného veřejného či soukromého subjektu.

2. Členové generální rady (s hlasovacím právem i bez něj) nesmějí zastávat funkci ve finančním odvětví.

3. Členské státy, orgány Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy ESRB při plnění úkolů stanovených v čl. 3 odst. 2.

4. Žádný z členů generální rady, ať již s hlasovacím právem, či bez něj, nesmí zastávat funkci v ústřední vládě členského státu.

1. Členové generální rady a jakékoli jiné osoby, které pracují nebo pracovaly pro ESRB nebo ve spojení s ESRB (včetně příslušných zaměstnanců centrálních bank, poradního vědeckého výboru, poradního technického výboru, evropských orgánů dohledu a příslušných vnitrostátních orgánů dohledu členských států), nesmí nikomu sdělit informace, na které se vztahuje služební tajemství, ani po skončení svých povinností.

Tímto odstavcem nejsou dotčena důvěrná ústní jednání vedená v souladu s čl. 19 odst. 5.

2. Informace, které členové ESRB získají, mohou využívat pouze při plnění svých povinností a při plnění úkolů stanovených v čl. 3 odst. 2.

2a. Členové ESRB z národních centrálních bank, z vnitrostátních orgánů dohledu a z vnitrostátních orgánů pověřených prováděním makroobezřetnostní politiky mohou coby členové ESRB poskytovat vnitrostátním orgánům nebo subjektům odpovědným za stabilitu finančního systému v souladu s právem Unie nebo vnitrostátními předpisy informace související s plněním úkolů svěřených ESRB, které jsou nezbytné pro plnění úkolů uvedených orgánů nebo subjektů, jež jim ukládají právní předpisy, a to pod podmínkou, že budou stanoveny dostatečné záruky, jež zajistí plné dodržování práva Unie a vnitrostátních předpisů.

2b. V případě, že informace pocházejí od jiných orgánů, než jsou orgány uvedené v odstavci 2a, použijí členové ESRB z národních centrálních bank, z vnitrostátních orgánů dohledu a z vnitrostátních orgánů pověřených prováděním makroobezřetnostní politiky tyto informace pro účely plnění úkolů, jež jim ukládají právní předpisy, pouze s výslovným souhlasem těchto orgánů.

3. Aniž jsou dotčeny články 15 a 16 a příslušná ustanovení trestního práva, nesmějí být žádné důvěrné informace, které osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku obdrží při plnění svých povinností, sděleny jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce.

4. ESRB spolu s evropskými orgány dohledu vyjedná a zavede konkrétní postupy pro zachování důvěrnosti za účelem ochrany informací o jednotlivých finančních institucích nebo informací, které umožňují identifikaci jednotlivých finančních institucí.

1. Řádná plenární zasedání generální rady svolává předseda ESRB a konají se nejméně čtyřikrát ročně. Mimořádná zasedání mohou být svolávána z iniciativy předsedy ESRB nebo na žádost nejméně jedné třetiny členů generální rady s hlasovacím právem.

2. Každý člen je na zasedáních generální rady přítomen osobně a nesmí být zastoupen.

3. Odchylně od odstavce 2 smí člen, který se nemůže účastnit zasedání po dobu nejméně tří měsíců, jmenovat náhradníka. Takový člen smí být rovněž nahrazen osobou, která byla oficiálně jmenována podle pravidel pro dočasné zastupování zástupců, jimiž se řídí daný orgán.

4. Na zasedání generální rady mohou být případně přizváni zástupci na vysoké úrovni z mezinárodních finančních organizací vykonávajících činnosti přímo související s úkoly ESRB stanovenými v čl. 3 odst. 2 nebo předseda Evropského parlamentu nebo zástupce Evropského parlamentu, jsou-li projednávány otázky související s právem Unie v oblasti makroobezřetnostní politiky.

5. Účast na činnosti ESRB může být otevřena zástupcům na vysoké úrovni z příslušných orgánů třetích zemí, pokud je to pro Unii relevantní. ESRB může stanovit pravidla, která vymezí zejména povahu, rozsah a procesní aspekty zapojení těchto třetích zemí do činnosti ESRB. Tato pravidla mohou obsahovat ustanovení o zastupování v generální radě na ad hoc základě se statusem pozorovatele, a měla by se týkat pouze otázek, jež jsou relevantní pro Unii, přičemž by měly být vyloučeny veškeré případy, ve kterých může být projednávána situace jednotlivých finančních institucí nebo jednotlivých členských států.

6. Jednání na zasedáních jsou důvěrná. Generální rada může rozhodnout, že zveřejní informace o své rozpravě, s výhradou dodržení platných požadavků na zachování důvěrnosti a způsobem, který neumožní identifikaci jednotlivých členů generální rady nebo jednotlivých institucí. Generální rada může rovněž rozhodnout, že po svých zasedáních bude pořádat tiskové konference.

1. Každý člen generální rady s hlasovacím právem má jeden hlas.

2. Aniž jsou dotčeny hlasovací postupy uvedené v čl. 18 odst. 1, rozhoduje generální rada prostou většinou hlasů přítomných členů s hlasovacím právem. V případě rovnosti hlasů má předseda ESRB rozhodující hlas.

3. Odchylně od odstavce 2 je pro přijetí doporučení nebo pro zveřejnění varování či doporučení požadována dvoutřetinová většina hlasů.

4. Při jakémkoliv hlasování generální rady je nutné kvorum dvou třetin členů s hlasovacím právem. Není-li kvora dosaženo, může předseda ESRB svolat mimořádné zasedání, na němž mohou být rozhodnutí přijímána při kvoru jedné třetiny členů s hlasovacím právem. Jednací řád uvedený v čl. 6 odst. 4 stanoví náležitou formu oznámení, kterou se svolává mimořádné zasedání.

1. Řídící výbor se skládá z:

Jakékoliv uvolněné místo pro voleného člena řídícího výboru se obsadí na základě volby nového člena generální radou.

2. Předseda a první místopředseda ESRB společně svolávají před každým zasedáním generální rady alespoň jednou za čtvrt roku zasedání řídícího výboru. Předseda a první místopředseda mohou společně svolávat rovněž ad hoc zasedání.

1. Poradní vědecký výbor se skládá z předsedy poradního technického výboru a 15 odborníků reprezentujících široké spektrum dovedností, zkušeností a znalostí vztahujících se ke všem významným sektorům finančních trhů, které navrhuje řídící výbor a schvaluje generální rada na čtyřleté, obnovitelné funkční období. Jmenovaní zástupci nesmí být členy evropských orgánů dohledu a musí být vybráni na základě své celkové způsobilosti a podle svých zkušeností z akademické oblasti či z jiných odvětví, zejména z malých a středních podniků či odborů, nebo jako zástupci poskytovatelů či uživatelů finančních služeb.

2. Předseda a dva místopředsedové poradního vědeckého výboru jsou jmenováni generální radou na základě návrhu předsedy ESRB a každý z nich by měl mít příslušnou odbornou způsobilost a znalosti na vysoké úrovni, spojené například s jejich relevantním akademickým a profesionálním působením v odvětví bankovnictví, trhů s cennými papíry a pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění Tyto tři osoby se střídají v roli předsedy poradního vědeckého výboru.

3. Na žádost předsedy ESRB nebo generální rady poskytuje poradní vědecký výbor poradenství a pomoc ESRB v souladu s čl. 4 odst. 5.

4. Sekretariát ESRB podporuje činnost poradního technického výboru a vedoucí sekretariátu se účastní jeho zasedání.

5. Poradní vědecký výbor v příslušných případech vede v počáteční fázi a otevřeným a transparentním způsobem konzultace se zúčastněnými subjekty, mezi něž patří například účastníci trhu, spotřebitelské organizace a akademičtí odborníci, a současně dodržuje požadavek na zachování důvěrnosti. Tyto konzultace jsou vedeny v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup vůči všem zainteresovaným stranám a příslušným finančním sektorům, a poskytují přiměřený čas zúčastněným subjektům na odpověď.

6. Poradnímu vědeckému výboru jsou poskytovány veškeré nezbytné prostředky, aby mohl úspěšně plnit své úkoly.

1. Poradní technický výbor se skládá ze:

Orgány dohledu každého členského státu zvolí do výboru jednoho zástupce. Pokud jde o zastoupení vnitrostátních orgánů dohledu podle prvního pododstavce písm. b), příslušní zástupci na vysoké úrovni se střídají v závislosti na projednávaných bodech, ledaže se vnitrostátní orgány dohledu dotčeného členského státu dohodnou na společném zástupci.

2. Předseda poradního technického výboru je jmenován generální radou na návrh předsedy ESRB.

3. Na žádost předsedy ESRB nebo generální rady poskytuje poradní technický výbor poradenství a pomoc ESRB v souladu s čl. 4 odst. 5.

4. Sekretariát ESRB podporuje činnost poradního technického výboru a vedoucí sekretariátu se účastní jeho zasedání.

4a. Poradní technický výbor v příslušných případech vede v počáteční fázi a otevřeným a transparentním způsobem konzultace se zúčastněnými subjekty, mezi něž patří například účastníci trhu, spotřebitelské organizace a akademičtí odborníci, a současně dodržuje požadavek na zachování důvěrnosti. Tyto konzultace jsou vedeny v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup vůči všem zainteresovaným stranám a příslušným finančním sektorům, a poskytují přiměřený čas zúčastněným subjektům na odpověď.

5. Poradnímu technickému výboru jsou poskytovány veškeré nezbytné prostředky, aby mohl úspěšně plnit své úkoly.

1. ESRB poskytuje evropským orgánům dohledu informace o rizicích, které tyto orgány potřebují k plnění svých úkolů.

2. Evropské orgány dohledu, Evropský systém centrálních bank (ESCB), Komise, vnitrostátní orgány dohledu a národní statistické úřady úzce spolupracují s ESRB a poskytují jí veškeré informace, které ESRB potřebuje k plnění svých úkolů, v souladu s právními předpisy Unie.

3. V souladu s čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 může ESRB od evropských orgánů dohledu vyžadovat informace zpravidla v souhrnné podobě, tak aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce.

4. Před vyžádáním informací podle tohoto článku ESRB nejprve zohlední existující statistiky vypracovávané, šířené a vyvíjené Evropským statistickým systémem a ESCB.

5. Pokud uvedené orgány nemají požadované informace k dispozici nebo nejsou k dispozici včas, může ESRB tyto informace požadovat od ESCB, vnitrostátních orgánů dohledu nebo národních statistických úřadů. Jestliže tyto informace nejsou k dispozici, může si je ESRB vyžádat od dotyčných členských států, aniž jsou dotčeny pravomoci, které jsou v oblasti statistiky a shromažďování údajů svěřeny Radě, Komisi (Eurostatu), ECB, Eurosystému a ESCB.

6. Žádá-li ESRB o informace, které nemají souhrnnou podobu, obsahuje odůvodněná žádost vysvětlení, proč jsou informace o konkrétní finanční instituci považovány za systémově důležité a nezbytné, s ohledem na převažující situaci na trhu.

7. Před každým podáním žádosti o informace týkající se dohledu, které nemají souhrnnou podobu, provede ESRB náležitou konzultaci s příslušným evropským orgánem dohledu, aby bylo zajištěno, že je žádost odůvodněná a přiměřená. Pokud příslušný evropský orgán dohledu nepovažuje žádost za odůvodněnou a přiměřenou, neprodleně zašle žádost zpět ESRB a požádá ji o dodatečné odůvodnění. Poté, co ESRB příslušnému evropskému orgánu dohledu doplňující zdůvodnění poskytne, předá adresát žádosti požadované informace ESRB, pokud mu právní předpisy přístup k příslušným informacím umožňují.

8. ESRB pravidelně nebo případ od případu sdílí informace, které získala od jednoho z ostatních orgánů při plnění svých povinností a které vyplývají z uplatňování a provádění práva Unie, na požádání s ostatními orgány, pokud je dožadující orgán oprávněn získat tyto informace od finančních institucí nebo ostatních orgánů podle práva Unie.

9. V žádosti o výměnu informací podle odstavce 8 tohoto článku se uvede právní základ podle práva Unie, který dožadujícímu orgánu poskytuje oprávnění získat informace od finančních institucí nebo ostatních orgánů.

Na dožadující orgán a ESRB se vztahují povinnosti zachovávat služební tajemství a ochranu údajů stanovené v článku 8 a v odvětvových právních předpisech, které se uplatňují na sdílení informací mezi finanční institucí nebo ostatními orgány a dožadujícím orgánem a mezi ostatními orgány a ESRB.

10. Pokud si ESRB vyměňuje informace podle odstavce 8, informuje o této výměně bez zbytečného odkladu každý orgán, od něhož informace získala. V případě opakovaných nebo pravidelných výměn informací je ESRB povinna informovat orgán, od něhož informace získala, pouze jednou.

11. Odchylně od odstavce 10 není ESRB povinna informovat orgán o výměně informací, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

12. Odstavce 8 až 11 se vztahují rovněž na informace, které ESRB obdržela od ostatních orgánů a u nichž ESRB následně provedla kontroly kvality nebo které ESRB jinak zpracovala.

13. Za účelem usnadnění výměn informací podle odstavců 8 až 12 může ESRB a ostatní orgány uzavírat memoranda o porozumění týkající se ujednání o těchto výměnách. Tato memoranda o porozumění mohou rovněž stanovit opatření pro sdílení zdrojů pro shromažďování a zpracování sdílených informací. Komise může po konzultaci s ESRB a ostatními orgány vypracovat pokyny k hlavním prvkům těchto memorand o porozumění.

14. Odstavci 8 až 13 není dotčena ochrana práv duševního vlastnictví a tyto odstavce nebrání výměně informací ani neomezují výměnu informací mezi ESRB a ostatními orgány v souladu s jinými ustanoveními tohoto nařízení nebo s jinými právními předpisy Unie.

V případě rozporu mezi odstavci 8 až 13 a jinými ustanoveními tohoto nařízení nebo jinými právními předpisy Unie, které upravují výměnu informací mezi ESRB a ostatními orgány, mají přednost tato jiná ustanovení.

15. ESRB může podle svého uvážení poskytnout přístup k informacím, jež získala při plnění svých povinností, za účelem jejich opakovaného použití finančními institucemi, výzkumnými pracovníky a dalšími subjekty, kteří mají na těchto informacích oprávněný zájem, pro účely výzkumu a inovací, pokud ESRB zajistí splnění všech níže uvedených podmínek:

Informace obdržené od jakéhokoli orgánu se sdílejí podle prvního pododstavce pouze se souhlasem orgánu, který uvedené informace původně získal.

16. ESRB do 11. listopadu 2027 podá Komisi zprávu o všech právních překážkách v odvětvových předpisech, které jí jakýmkoli způsobem brání ve výměně informací s ostatními orgány nebo s dalšími subjekty. Zpráva se může rovněž zabývat nepodstatnými, zastaralými, duplicitními nebo jinak irelevantními požadavky na podávání zpráv. Může rovněž obsahovat návrhy na zlepšení souladu mezi požadavky na podávání zpráv pro finanční a nefinanční subjekty. Zpráva se v případě potřeby pravidelně aktualizuje.

S ohledem na zprávu uvedenou v prvním pododstavci, na ochranu práv duševního vlastnictví a na povinnosti zachovávat služební tajemství a ochranu údajů Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na odstranění těchto právních překážek v odvětvových právních předpisech, aby podpořila výměnu informací mezi orgány a s dalšími subjekty.

17. Pro účely tohoto článku se „ostatními orgány“ rozumí kterýkoli z těchto orgánů:

1. Jsou-li zjištěna významná rizika, pokud jde o dosažení cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1, poskytne ESRB varování a v případě potřeby vydá doporučení pro přijetí nápravného opatření, včetně případných legislativních návrhů.

2. Varování nebo doporučení vydaná ESRB v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. c) a d) tohoto nařízení mohou být buď obecné nebo konkrétní povahy a jsou určena především Unii, jednomu či více členským státům, jednomu či více evropským orgánům dohledu, jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu, jednomu či více vnitrostátním orgánům určeným k uplatňování opatření zaměřených na řešení systémového nebo makroobezřetnostního rizika, nebo ECB s ohledem na úkoly svěřené ECB podle čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, orgánům příslušným k řešení krizí určeným členskými státy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).) nebo Jednotnému výboru pro řešení krizí. Je-li varování nebo doporučení určeno jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu, je o tom rovněž informován dotčený členský stát nebo dotčené členské státy. Doporučení obsahují lhůty stanovené pro politickou reakci. Doporučení mohou být také určena Komisi v souvislosti s příslušnými právními předpisy Unie.

3. Varování či doporučení jsou současně s jejich předáním adresátům podle odstavce 2 předávána v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a evropským orgánům dohledu. Jsou-li předávána důvěrná či neveřejná varování nebo doporučení, musí generální rada případně vyžadovat, aby byla pro zajištění důvěrnosti uzavřena dohoda.

4. V zájmu zvýšení informovanosti o rizicích v hospodářství Unie a v zájmu klasifikace těchto rizik podle závažnosti vypracuje ERSB v úzké spolupráci s ostatními subjekty, které jsou součástí ESFS, systém jednotné barevné klasifikace rizik odpovídající situacím s různou mírou závažnosti rizika.

Po vypracování kritérií pro tuto klasifikaci musí být tam, kde je to vhodné, z jednotlivých varování a doporučení ERSB zřejmé, do které kategorie dané riziko spadá.

1. Pokud je doporučení uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) určeno jednomu z adresátů uvedených v čl. 16 odst. 2, informuje daný adresát Evropský parlament, Radu, Komisi a ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení a případnou nečinnost odůvodní. V příslušných případech informuje ESRB o obdržených odpovědích neprodleně evropské orgány dohledu, v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti.

2. Jestliže ESRB rozhodne, že jejímu doporučení nebylo vyhověno a že adresáti řádně neodůvodnili svou nečinnost, informuje ESRB o tom v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti adresáty, Evropský parlament, Radu a příslušné evropské orgány dohledu.

3. Jestliže ESRB přijala rozhodnutí podle odstavce 2 v souvislosti s doporučením zveřejněným postupem podle čl. 18 odst. 1, Evropský parlament může vyzvat předsedu ESRB k předložení uvedeného rozhodnutí a adresáti mohou požádat o možnost zúčastnit se výměny názorů.

1. Generální rada rozhodne, poté co informuje Radu v dostatečném předstihu, aby Rada mohla reagovat, v každém jednotlivém případě, zda by varování nebo doporučení měla být zveřejněna. Bez ohledu na čl. 10 odst. 3 se v souvislosti s rozhodnutími generální rady podle tohoto odstavce vždy použije kvorum dvou třetin členů s hlasovacím právem.

2. Jestliže se generální rada rozhodne zveřejnit varování nebo doporučení, informuje o tom předem adresáty.

3. Adresáti varování a doporučení, která ESRB zveřejnila, mají rovněž právo zveřejnit své názory a důvody v reakci na tato varování a doporučení.

4. Jestliže se generální rada rozhodne varování nebo doporučení nezveřejnit, přijmou adresáti a případně Evropský parlament, Rada a evropské orgány dohledu veškerá nezbytná opatření k ochraně důvěrnosti předmětného varování nebo doporučení.

1. Alespoň jednou ročně, a v případě rozsáhlých finančních problémů i častěji, je předseda ESRB zván příslušným výborem na slyšení pořádané v Evropském parlamentu vždy po zveřejnění výroční zprávy ESRB podávané Evropskému parlamentu a Radě. Tato slyšení jsou pořádána odděleně od měnového dialogu mezi Evropským parlamentem a prezidentem ECB.

2. Výroční zpráva uvedená v odstavci 1 tohoto článku obsahuje informace, o nichž generální rada v souladu s článkem 18 tohoto nařízení rozhodne, že mají být zveřejněny. Výroční zpráva se zpřístupní veřejnosti a zahrnuje informace o zdrojích poskytnutých ESRB v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 1096/2010.

3. Na základě výzvy Evropského parlamentu, Rady nebo Komise přezkoumá ESRB také konkrétní otázky.

4. Evropský parlament může požadovat, aby se předseda ESRB zúčastnil slyšení v příslušných výborech Evropského parlamentu.

5. Předseda ESRB vede alespoň dvakrát ročně a případně i častěji, je-li to považováno za vhodné, důvěrné ústní diskuse za zavřenými dveřmi, jichž se účastní předseda a místopředsedové Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu a jež se týkají probíhajících činností ESRB. Evropský parlament a ESRB uzavřou dohodu o podrobných způsobech organizace těchto jednání, aby byla plně zajištěna důvěrnost podle článku 8. Kopii této dohody poskytne ESRB Radě.

6. ESRB ústně nebo písemně zodpoví otázky, jež jí položí Evropský parlament nebo Rada. Odpovědi na tyto otázky poskytne bez zbytečného odkladu. Pokud se předávají důvěrné informace, zajistí Evropský parlament plné zachování důvěrnosti těchto informací podle článku 8 a odstavce 5 tohoto článku.