KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA II

NEŠKODNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU A ZÍSKANÝCH PRODUKTŮ

KAPITOLA III

ODCHYLKY OD URČITÝCH USTANOVENÍ NAŘÍZENÍ (ES) č. 1069/2009

KAPITOLA IV

POVOLENÍ ALTERNATIVNÍCH METOD

KAPITOLA V

SBĚR, PŘEPRAVA, IDENTIFIKACE A SLEDOVATELNOST

KAPITOLA VI

REGISTRACE A SCHVÁLENÍ ZAŘÍZENÍ A PODNIKŮ

KAPITOLA VII

UVÁDĚNÍ NA TRH

KAPITOLA VIII

DOVOZ, TRANZIT A VÝVOZ

KAPITOLA IX

ÚŘEDNÍ KONTROLY

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I

DEFINICE PODLE ČLÁNKU 2

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

PŘÍLOHA II

OMEZENÍ POUŽÍVÁNÍ VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

Na krmení hospodářských zvířat rostlinným porostem z půdy, buď přímým přístupem zvířat k této půdě, nebo použitím posekaného rostlinného porostu jako krmiva, pokud byla na tuto půdu aplikována organická hnojiva nebo pomocné půdní látky, se vztahují tyto podmínky:

Uvedené podmínky se však nepoužijí, pokud byla na půdu aplikována pouze tato organická hnojiva nebo pomocné půdní látky:

• a) hnůj a guáno;
• b) obsah trávicího traktu, mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva, o nichž se příslušný orgán nedomnívá, že představují riziko šíření závažného onemocnění zvířat.

PŘÍLOHA III

NEŠKODNÉ ODSTRANĚNÍ, VYUŽITÍ A POUŽITÍ JAKO PALIVO

Spalovací nebo spoluspalovací zařízení musí být navržena, vybavena, postavena a provozována tak, aby plyn, který je výsledkem provozu, dosáhl řízeným a homogenním způsobem i za těch nejméně příznivých podmínek teploty 850 °C po dobu alespoň dvou sekund nebo teploty 1100 °C po dobu 0,2 sekundy, měřeno poblíž vnitřní stěny nebo v jiném reprezentativním bodě spalovací komory, v níž dochází ke spalování nebo spoluspalování, schváleném příslušným orgánem.

V případě poruchy nebo mimořádných provozních podmínek ve spalovacím nebo spoluspalovacím zařízení provozovatel co nejdříve omezí nebo odstaví provoz do doby, než bude moci být obnoven normální provoz.

Spalovací nebo spoluspalovací zařízení, v nichž je nakládáno pouze s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty, o kapacitě přesahující 50 kg za hodinu (vysokokapacitní zařízení), která nemusí mít povolení k provozu v souladu se směrnicí 2000/76/ES, musí splňovat tyto podmínky:

Je-li to nutné, provozovatel zaručí, že je možné takovouto dešťovou vodu a takovouto vodu před vypuštěním v nezbytném případě otestovat a ošetřit.

Spalovací a spoluspalovací zařízení, v nichž je nakládáno pouze s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty, o kapacitě nižší než 50 kg vedlejších produktů živočišného původu za hodinu nebo na šarži (nízkokapacitní zařízení), která nemusí mít povolení k provozu v souladu se směrnicí 2000/76/ES, musí být:

• a) používána pouze k neškodnému odstraňování:
  • i) mrtvých zvířat v zájmovém chovu uvedených v čl. 8 písm. a) bodě iii) nařízení (ES) č. 1069/2009,
  • ii) materiálů kategorie 1 uvedených v čl. 8 písm. b), e) a f), materiálů kategorie 2 uvedených v článku 9 nebo materiálů kategorie 3 uvedených v článku 10 uvedeného nařízení a
  • iii) jednotlivě identifikovaných mrtvých koňovitých z hospodářství nepodléhajících veterinárním omezením podle čl. 4 odst. 5 nebo článku 5 směrnice 2009/156/ES, je-li to daným členským státem povoleno;
• b) vybavena pomocným hořákem, pokud jsou do nízkokapacitního zařízení vkládány materiály kategorie 1 uvedené v čl. 8 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009;
• c) provozována takovým způsobem, že z vedlejších produktů živočišného původu zbude pouze popel.

• a) Vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty určené k použití jako palivo musí být k tomuto účelu využity co nejdříve nebo musí být do té doby bezpečně uskladněny.
• b) Ve spalovacích zařízeních musí být zavedena vhodná opatření pro zajištění toho, že se bude provádět čištění a dezinfekce nádob a vozidel na určeném místě v prostorách těchto zařízení, z nichž lze odvádět a neškodně odstraňovat odpadní vodu v souladu s právními předpisy Unie tak, aby se předešlo riziku znečištění životního prostředí.

  Odchylně od požadavků stanovených v odstavci 1 je možno nádoby a vozidla používaná pro přepravu tavených/škvařených tuků čistit a dezinfikovat v zařízení nakládky nebo v jakémkoli jiném zařízení schváleném nebo registrovaném podle nařízení (ES) č. 1069/2009.

• c) Spalovací zařízení musí být umístěna na dobře odvodněném a pevném podloží.
• d) Ve spalovacích zařízeních musí být zavedena vhodná opatření na ochranu proti škůdcům. K tomuto účelu je třeba využívat zdokumentovaný program hubení škůdců.
• e) Pracovníci musí mít v případě potřeby přístup k vhodným zařízením osobní hygieny, jako jsou toalety, šatny a umyvadla, aby se předešlo rizikům kontaminace zařízení pro manipulaci s hospodářskými zvířaty nebo jejich krmivem.
• f) U všech částí spalovacího zařízení musí být stanoveny a zdokumentovány postupy čištění a dezinfekce. Pro účely čištění musí být k dispozici vhodné čisticí nástroje a prostředky.
• g) Hygienická kontrola musí zahrnovat pravidelné kontroly prostředí a vybavení. Časový rozvrh kontrol a jejich výsledky musí být zdokumentovány a uchovávány po dobu minimálně dvou let.
• h) Pokud se tavené/škvařené tuky používají jako palivo ke spalování pro energetické účely ve stacionárních motorech s vnitřním spalováním umístěných ve schválených nebo registrovaných zařízeních ke zpracování potravin nebo krmiv, musí být zpracovávání potravin nebo krmiv v tomtéž zařízení přísně odděleno.

• a) musí být zvířata včetně jejich krmiva a podestýlky zcela fyzicky oddělena od spalovacího zařízení;
• b) vybavení musí být určeno výhradně pro účely provozu spalovacího zařízení a nesmí se v rámci hospodářství používat jinde, pokud nebylo před takovým použitím účinně vyčištěno a vydezinfikováno;
• c) před manipulací se zvířaty nebo s krmivem či materiálem pro podestýlku na daném nebo jakémkoliv jiném hospodářství si pracovníci působící ve spalovacím zařízení musí převléci svrchní oděv a obuv a musí provést náležitá opatření osobní hygieny.

Teplota se musí měřit v blízkosti vnitřní stěny nebo v jiném místě spalovací komory, v němž lze naměřit reprezentativní hodnoty a které schválí příslušný orgán.

K tomuto procesu lze použít frakci tuku získanou z vedlejších produktů živočišného původu všech kategorií, pokud splňuje tyto podmínky:

• a) pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, který byl vyroben v souladu s oddíly VIII nebo XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, musí být frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu nejprve zpracována s použitím:
  • i) v případě frakce tuku materiálů kategorie 1 a 2 některé ze zpracovatelských metod 1 až 5, které jsou uvedeny v kapitole III přílohy IV.

    Pokud je tento tuk přemísťován uzavřeným systémem přepravníků, který není možné obejít a který byl povolen příslušným orgánem, ze zpracovatelského zařízení k bezprostřednímu přímému spálení pro energetické účely, nevyžaduje se trvalé označení glycerol-triheptanoátem (GTH),

  • ii) v případě frakce tuku materiálů kategorie 3 některé ze zpracovatelských metod 1 až 5 nebo 7, které jsou uvedeny v kapitole III přílohy IV,
  • iii) v případě materiálů získaných z ryb některé ze zpracovatelských metod 1 až 7, které jsou uvedeny v kapitole III přílohy IV;
• b) frakce tuku musí být oddělena od bílkoviny a v případě tuku pocházejícího z přežvýkavců, který je určen ke spálení pro energetické účely v jiném zařízení, musí být odstraněny nerozpustné nečistoty přesahující 0,15 % hmotnostních.

Spalování živočišného tuku jako paliva ve stacionárních motorech s vnitřním spalováním se provádí takto:

• a) frakce tuku uvedené v bodě 1 písm. a) a b) se musí spalovat:
  • i) za podmínek stanovených v kapitole IV oddíle 2 bodě 1 nebo
  • ii) s použitím parametrů procesu, které dosahují rovnocenných výsledků jako podmínky uvedené v podbodě i) a které jsou schváleny příslušným orgánem;
• b) spalování materiálu živočišného původu jiného, než je živočišný tuk, není přípustné;
• c) živočišný tuk získaný z materiálu kategorie 1 nebo 2 spalovaný v prostorách schválených nebo registrovaných v souladu s nařízeními (ES) č. 852/2004, 853/2004, 183/2005 nebo ve veřejných prostorách musí být předem zpracován zpracovatelskou metodou 1, která je uvedena v kapitole III přílohy IV;
• d) spalování živočišného tuku se musí provádět v souladu s právními předpisy Unie o ochraně životního prostředí, zejména s odkazem na normy a požadavky uvedené ve zmíněných právních předpisech a požadavky týkající se nejlépe dostupných technik pro kontrolu a sledování emisí.

Odchylně od požadavků stanovených v kapitole IV oddíle 2 bodě 2 prvním pododstavci může příslušný orgán odpovědný za otázky životního prostředí povolit požadavky založené na jiných parametrech procesu, které zajišťují rovnocenné výsledky z hlediska životního prostředí.

Spalovací zařízení umístěné v rámci hospodářství s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nepřevyšujícím 5 MW.

Výhradně nezpracovaný drůbeží hnůj uvedený v čl. 9 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009 určený k použití jako palivo ke spálení pro energetické účely v souladu s požadavky stanovenými v bodech 3 až 5.

Spalování jiných vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů a hnoje jiných druhů nebo hnoje, který byl získán mimo hospodářství, se neschválí pro použití jako palivo ve spalovacích zařízení umístěných v rámci hospodářství uvedených v bodě 1.

• a) Hnůj se musí skladovat na zabezpečeném místě v uzavřeném skladovacím prostoru tak, aby se minimalizovala potřeba další manipulace a aby se zabránilo křížové kontaminaci ostatních prostor hospodářství, kde jsou držena zvířata druhů určených k produkci potravin.
• b) Spalovací zařízení umístěné v rámci hospodářství musí být vybaveno:
  • i) automatickým systémem řízení paliva, který palivo bez další manipulace dopraví přímo do spalovací komory,
  • ii) pomocným hořákem, který se musí použít při procesu uvádění zařízení do provozu a jeho odstavování, aby se zajistilo splnění požadavků na teplotu stanovených v oddílu 2 bodě 2 kapitoly IV po celou dobu trvání těchto procesů a po dobu, kdy se ve spalovací komoře nachází nespálený materiál.

• a) Emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku (tj. celkové množství oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřené jako oxid dusičitý) a částic nesmí překročit tyto mezní hodnoty emisí vyjádřené v mg/Nm³ při teplotě 273,15 K, tlaku 101,3 kPa a 11 % obsahu kyslíku po korekci na obsah vodní páry v odpadních plynech:

  Znečišťující látka	Mezní hodnota emisí v mg/Nm3
  Oxid siřičitý	50
  Oxidy dusíku (vyjádřené jako NO2)	200
  Částice	10

• b) Provozovatel spalovacího zařízení umístěného v rámci hospodářství musí nejméně jednou ročně provádět měření množství oxidu siřičitého, oxidů dusíku a částic.

  Jako alternativu k měřením uvedeným v prvním pododstavci lze pro účely určení emisí oxidu siřičitého použít i jiné postupy, jež ověřil a schválil příslušný orgán.

  Monitorování musí provádět provozovatel nebo se musí provádět jeho jménem, a to v souladu s normami CEN. Nejsou-li normy CEN k dispozici, použijí se normy ISO, vnitrostátní normy nebo jiné mezinárodní normy, které zajistí srovnatelnou vědeckou kvalitu poskytovaných údajů.

• c) Všechny výsledky se musí zaznamenat, zpracovat a předkládat takovým způsobem, aby mohl příslušný orgán ověřit, zda byly dodrženy mezní hodnoty emisí.
• d) U spalovacích zařízení umístěných v rámci hospodářství, která pro splnění mezních hodnot emisí používají sekundární zařízení pro snížení emisí, je třeba trvale monitorovat účinnost provozu tohoto zařízení a výsledky tohoto monitorování musí být zaznamenány.
• e) V případě nedodržení mezních hodnot emisí uvedených v písmenu a) nebo v případě, že spalovací zařízení umístěné v rámci hospodářství nesplňuje požadavky uvedené v bodě 1 oddílu 2 kapitoly IV, musí provozovatelé neprodleně informovat příslušný orgán a přijmout opatření, která v nejkratší možné době zajistí nápravu. Pokud není možné zajistit nápravu, pozastaví příslušný orgán provoz dotčeného zařízení a odebere mu povolení, které vydal.

• a) Provozovatel musí příslušnému orgánu oznámit každou plánovanou změnu na zařízení umístěném v rámci hospodářství, která by ovlivnila emise tohoto zařízení, a to nejméně jeden měsíc přede dnem, kdy k takové změně dojde.
• b) Provozovatel musí přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby zahajování a ukončování provozu spalovacího zařízení umístěného v rámci hospodářství a jeho případné chybné funkce trvaly co nejkratší dobu. Jakoukoli chybnou funkci nebo poruchu sekundárního zařízení pro snížení emisí nahlásí provozovatel neprodleně příslušnému orgánu.

Spalovací zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nepřevyšujícím 50 MW.

Výhradně hnůj hospodářských zvířat jiný než drůbeží hnůj uvedený v oddíle B určený k použití jako palivo ke spalování pro energetické účely v souladu s požadavky stanovenými v bodě 3.

Spalování pro energetické účely jiných vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů se nepovoluje pro použití jako palivo ve spalovacích zařízeních uvedených v bodě 1. Hnůj hospodářských zvířat jiný než drůbeží hnůj uvedený v oddíle B, který byl získán mimo hospodářství, by neměl přijít do styku s hospodářskými zvířaty.

Spalovací zařízení, v nichž se jako palivo ke spalování pro energetické účely používá hnůj hospodářských zvířat jiný než drůbeží hnůj stanovený v oddíle B, musejí vyhovovat požadavkům stanoveným v oddíle B bodech 3, 4 a 5.

Příslušný orgán členského státu odpovědný za otázky životního prostředí může:

• a) odchylně od oddílu B bodu 3 písm. b) podbodu ii) poskytnout spalovacím zařízením, která jsou v provozu dne 2. srpna 2017, dodatečnou lhůtu v délce nejvýše 6 let v souladu s prvním pododstavcem bodu 2 oddílu 2 kapitoly IV přílohy III tohoto nařízení;
• b) odchylně od oddílu B bodu 4 povolit emise částic nepřesahující 50 mg/m³, jestliže celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacích zařízení nepřesahuje 5 MW;
• c) odchylně od oddílu B bodu 3 písm. b) podbodu i) povolit ruční umístění koňského hnoje jako paliva do spalovací komory, jestliže celkový jmenovitý tepelný příkon nepřesahuje 0,5 MW.

• 1. Typ zařízení:

  Spalovací zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nepřevyšujícím 50 MW.

• 2. Výchozí materiál:

  Masokostní moučka z materiálů kategorie 1 a kategorie 2 určená k použití jako palivo ke spalování pro energetické účely v souladu s požadavky stanovenými v bodě 3, a to samostatně nebo ve směsi masokostní moučky, taveného/škvařeného tuku a hnoje.

• 3. Zvláštní požadavky pro použití masokostní moučky jako paliva ke spalování pro energetické účely:
  • a) masokostní moučka se musí ve spalovacím zařízení skladovat zabezpečeným způsobem v uzavřeném skladovacím prostoru chráněném před přístupem zvířat a nesmí být odeslána na jiné místo určení, pokud to příslušný orgán nepovolí v případě poruchy nebo mimořádných provozních podmínek;
  • b) spalovací zařízení musí být vybaveno:
    • i) automatickým nebo kontinuálním systémem řízení paliva, který palivo bez další manipulace dopraví přímo do spalovací komory;
    • ii) pomocným hořákem, který se musí použít při procesu uvádění zařízení do provozu a jeho odstavování, aby se zajistilo splnění požadavků na teplotu stanovených v oddíle 2 bodě 2 kapitoly IV po celou dobu trvání těchto procesů a po dobu, kdy se ve spalovací komoře nachází nespálený materiál.
• 4. Metodika:

  Spalovací zařízení, v nichž se jako palivo ke spalování pro energetické účely používá masokostní moučka z materiálů kategorie 1 nebo kategorie 2, musí vyhovovat obecným požadavkům stanoveným v kapitole IV a zvláštním požadavkům stanoveným v oddíle B bodech 4 a 5 této kapitoly.

• 5. Odchylka a přechodné období:

  Příslušný orgán členského státu odpovědný za otázky životního prostředí může odchylně od bodu 3 písm. b) podbodu ii) poskytnout spalovacím zařízením, která jsou v provozu dne 3. června 2020, dodatečnou lhůtu v délce nejvýše 4 roky pro dosažení souladu s druhým pododstavcem bodu 2 oddílu 2 kapitoly IV.

PŘÍLOHA IV

ZPRACOVÁNÍ

Zařízení pro předběžné ošetření se musí skládat z odtokových jímek nebo česlí umístěných na dolním konci procesu, přičemž velikost jejich otvorů s filtrovými póry nebo ok nesmí přesáhnout 6 mm, nebo z rovnocenných systémů zaručujících, že velikost pevných částic v odpadní vodě, která těmito systémy proteče, nepřesáhne 6 mm.

Materiál kategorie 3, který sestává z kalu z odstředivky nebo separátoru, však lze neškodně odstraňovat do toku odpadních vod, pokud byl podroben jednomu z ošetření určených pro kal z odstředivky nebo separátoru, která jsou stanovena v části III oddílu 4 kapitoly II přílohy X tohoto nařízení.

Prostorové rozvržení zpracovatelských zařízení, která zpracovávají materiály kategorie 1 a kategorie 2, musí zaručovat, že od obdržení surového materiálu až do odeslání výsledného získaného produktu jsou materiál kategorie 1 a materiál kategorie 2 zcela odděleny, s výjimkou případu, kdy je jako materiál kategorie 1 zpracovávána směs materiálu kategorie 1 a materiálu kategorie 2.

Kromě obecných podmínek stanovených v oddíle 1 se použijí tyto požadavky:

• 1. Zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiály kategorie 3, se nesmí nacházet na stejném místě jako zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 1 nebo kategorie 2, ledaže by byla umístěna ve zcela oddělené budově.
• 2. Příslušný orgán však může povolit, aby byl materiál kategorie 3 zpracován v místě, kde dochází k manipulaci s materiálem kategorie 1 nebo 2 nebo k jeho zpracování, pokud je zabráněno křížové kontaminaci, a to:
  • a) prostorovým rozvržením zařízení, zejména prostředky pro příjem, a další manipulací se surovými materiály;
  • b) prostorovým rozvržením a řízením vybavení používaného při zpracování včetně prostorového rozvržení a řízení samostatných zpracovatelských linek nebo postupů čištění, které vylučují šíření možných rizik pro zdraví lidí a zvířat; a
  • c) prostorovým rozvržením a řízením prostor pro dočasné uskladnění konečných produktů.
• 3. Pokud zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 3, zpracovávají materiály určené ke krmení, musí disponovat zařízením na kontrolu přítomnosti cizích těles, jako je například obalový materiál nebo kovové části, ve vedlejších produktech živočišného původu nebo získaných produktech. Takováto cizí tělesa musí být před zpracováním nebo během něj odstraněna.

Kromě obecných hygienických požadavků stanovených v článku 25 nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být ve zpracovatelských zařízeních zaveden zdokumentovaný program hubení škůdců pro účely provádění opatření ochrany proti škůdcům, jako jsou hmyz, hlodavci a ptáci, uvedených v čl. 25 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

Pokud příslušný orgán nevyžaduje použití tlakové sterilizace (metoda č. 1), zpracuje se materiál kategorie 1 a kategorie 2 v souladu se zpracovatelskými metodami č. 2, 3, 4 nebo 5 uvedenými v kapitole III.

• a) velikost částic surového materiálu;
• b) teplotu dosaženou při procesu tepelného ošetření;
• c) tlak, je-li vyvinut na surový materiál;
• d) délku trvání procesu tepelného ošetření nebo objem vstupujícího materiálu za jednotku času do kontinuálního systému. Pro každý použitelný kritický kontrolní bod musí být určeny minimální normy zpracování.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

• a) 50 mm v případě tepelného ošetření podle odst. 2 písm. a); nebo
• b) 30 mm v případě tepelného ošetření podle odst. 2 písm. b).

Následně musí být promíchány s kyselinou mravenčí, aby se pH snížilo na hodnotu 4,0 nebo nižší a aby se na této hodnotě udrželo. Před dalším ošetřením musí být směs uskladněna alespoň po dobu 24 hodin.

• a) teplotu v jádře nejméně 90 °C po dobu alespoň 60 minut; nebo
• b) teplotu v jádře nejméně 70 °C po dobu alespoň 60 minut.

Je-li použit systém s kontinuálním průtokem, postup produktu měničem tepla musí být řízen pomocí mechanických ovladačů omezujících jeho posuv tak, aby do ukončení tepelného ošetření produkt prošel cyklem, který je dostatečný jak z hlediska času, tak teploty.

• a) identifikace příslušných rizik ve výchozím materiálu s ohledem na původ materiálu a možných rizik s ohledem na nákazový status ve členském státě nebo oblasti či pásmu, kde má být metoda použita;
• b) schopnost zpracovatelské metody snížit tato rizika na úroveň, která nepředstavuje závažná rizika pro zdraví lidí a zvířat;
• c) z konečného produktu byl denně po dobu 30 produkčních dnů odebírán vzorek v souladu s těmito mikrobiologickými normami:
  • i) vzorky materiálu odebrané bezprostředně po ošetření:

    Clostridium perfringens: nepřítomnost v 1 g produktu

  • ii) vzorky materiálu odebrané v průběhu skladování nebo při vyskladnění:

    • Salmonella: nepřítomnost v 25 g produktu: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0;

    • Enterobacteriaceae: n = 5, c = 2, m = 10, M = 300 v 1 g;

    kde:

    npočet vzorků, které mají být vyšetřeny;mprahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;Mmezní hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojivý, pokud se počet bakterií v jednom nebo více vzorcích rovná M nebo je vyšší; acpočet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší.

Takové označení se však nepožaduje pro tyto materiály uvedené v oddíle 2:

• a) bionafta vyrobená v souladu s bodem D;
• b) hydrolyzované materiály uvedené v bodě H;
• c) směsi prasečího a drůbežího hnoje s nehašeným vápnem vyrobené v souladu s bodem I;
• d) obnovitelná paliva vyrobená z tavených/škvařených tuků, získaných z materiálů kategorie 1 a kategorie 2, v souladu s body J a L.

V tomto procesu lze použít vedlejší produkty živočišného původu všech kategorií.

Alkalická hydrolýza se provádí podle těchto norem zpracování:

• a) musí být použit roztok hydroxidu sodného (NaOH) nebo hydroxidu draselného (KOH) (nebo jejich kombinace), a to v množství zajišťujícím přibližnou molární ekvivalenci vzhledem k hmotnosti, typu a složení vedlejších produktů živočišného původu, které mají být podrobeny rozkladu.

  Pokud mají vedlejší produkty živočišného původu vysoký obsah tuku, který neutralizuje zásadu, musí se přidávaná zásada přizpůsobit tak, aby bylo dosaženo uvedené molární ekvivalence;

• b) vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do nádoby z legované oceli. Odměřené množství zásady musí být přidáno v tuhém stavu nebo v podobě roztoku podle písmene a);
• c) nádoba musí být uzavřena a vedlejší produkty živočišného původu a směs se zásadou se musí zahřát na teplotu v jádře nejméně 150 °C při tlaku (absolutním) nejméně 4 bary po dobu nejméně:
  • i) tří hodin bez přerušení,
  • ii) šesti hodin bez přerušení v případě ošetření vedlejších produktů živočišného původu podle čl. 8 písm. a) bodů i) a ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

    Materiály získané z materiálů kategorie 1, které sestávají ze zvířat usmrcených v rámci opatření k eradikaci TSE, a to buď přežvýkavců, kteří nevyžadují vyšetření na TSE, nebo přežvýkavců, kteří byli s negativním výsledkem podrobeni vyšetřením v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 999/2001, však mohou být zpracovány v souladu s odst. 2 písm. c) bodem i) tohoto oddílu, nebo

  • iii) jedné hodiny bez přerušení v případě vedlejších produktů živočišného původu sestávajících výlučně z materiálu z ryb či drůbeže;
• d) proces se musí provádět v dávkovém systému a materiál v nádobě musí být soustavně míchán, aby se usnadnil proces rozkladu, dokud se tkáně nerozpustí a kosti a zuby nezměknou; a
• e) vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně.

V tomto procesu lze použít materiály kategorie 2 a kategorie 3.

Hydrolýza za vysokého tlaku a teploty se provádí podle těchto norem zpracování:

• a) vedlejší produkty živočišného původu musí být zahřáty na teplotu v jádře nejméně 180 °C po dobu alespoň 40 minut bez přerušení při tlaku (absolutním) nejméně 12 barů, přičemž k zahřívání dochází nepřímým působením páry na biolytický reaktor;
• b) proces se musí provádět v dávce a materiál v nádobě musí být soustavně míchán; a
• c) vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně.

V tomto procesu lze použít vedlejší produkty živočišného původu všech kategorií.

Proces výroby bioplynu hydrolýzou za vysokého tlaku se provádí podle těchto norem zpracování:

• a) vedlejší produkty živočišného původu musí být nejprve zpracovány využitím zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace) stanovené v kapitole III ve schváleném zpracovatelském zařízení;
• b) po provedení procesu uvedeného v písmeni a) musí být materiály zbavené tuku ošetřovány po dobu nejméně 20 minut při teplotě nejméně 220 °C a při tlaku (absolutním) nejméně 25 barů, přičemž k zahřívání dochází ve dvou stupních – nejprve přímým vstřikováním páry, a poté nepřímo v koaxiálním výměníku tepla;
• c) proces se musí provádět v dávkovém nebo kontinuálním systému a materiál musí být soustavně míchán;
• d) vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně;
• e) výsledný materiál musí být poté smísen s vodou a podroben anaerobní fermentaci (přeměně na bioplyn) v reaktoru na výrobu bioplynu;
• f) v případě výchozího materiálu kategorie 1 musí celý proces probíhat ve stejném místě a v uzavřeném systému a bioplyn získaný tímto procesem musí být v témže zařízení rychle spálen pro energetické účely při teplotě nejméně 900 °C, a poté prudce zchlazen.

V tomto procesu lze použít frakci tuků získanou z vedlejších produktů živočišného původu všech kategorií.

Bionafta se vyrábí podle těchto norem zpracování:

• a) pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, které byly vyrobeny v souladu s oddíly VIII, resp. XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu musí být nejprve zpracována za použití:
  • i) v případě materiálů kategorie 1 nebo 2 zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace) stanovené v kapitole III; a
  • ii) v případě materiálů kategorie 3, jiných než použitý kuchyňský olej, některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo 7, nebo v případě materiálu získaného z ryb zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III;
• b) zpracovaný tuk musí být poté dále zpracován za použití jedné z těchto metod:
  • i) procesu, při němž musí být zpracovaný tuk oddělen od bílkoviny, a v případě tuku z přežvýkavců musí být odstraněny nerozpustné nečistoty převyšující 0,15 % hmotnostních, a poté musí být zpracovaný tuk podroben esterifikaci a transesterifikaci.

    U zpracovaného tuku získaného z materiálu kategorie 3 se však esterifikace nevyžaduje. Pro účely esterifikace musí být hodnota pH snížena přidáním kyseliny sírové (H₂SO₄) nebo rovnocenné kyseliny na méně než 1 a směs musí být alespoň po dobu dvou hodin za intenzivního míchání zahřívána na 72 °C.

    Transesterifikace musí být prováděna zvýšením hodnoty pH na přibližně 14 pomocí hydroxidu draselného nebo rovnocenné zásady při teplotě 35 °C až 50 °C nejméně po dobu 15 minut. Transesterifikace se za podmínek uvedených v tomto odstavci provede dvakrát za použití nového roztoku zásady. Poté se produkty musí rafinovat, mimo jiné za použití vakuové destilace při 150 °C, a výsledkem je bionafta;

  • ii) procesu za použití rovnocenných parametrů procesu, které příslušný orgán schválil.

V tomto procesu lze použít materiály kategorie 2 a kategorie 3.

Proces zplyňování podle Brookese se provádí podle těchto norem zpracování:

• a) dospalovací komora musí být vyhřáta za použití zemního plynu;
• b) vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do primární komory zplyňovače a dveře se musí uzavřít. Primární komora nesmí být vybavena hořáky a musí být vyhřívána přenosem tepla vedením od dospalovacího hořáku, který musí být umístěn pod primární komorou. Do primární komory musí být pro zvýšení účinnosti procesu vpouštěn vzduch, avšak pouze třemi vstupními ventily umístěnými na hlavních dveřích;
• c) vedlejší produkty živočišného původu musí být zplyněním přeměněny na komplexní uhlovodíky a výsledné plyny musí být z primární komory vedeny úzkým otvorem v horní části zadní stěny do směšovací a štěpné zóny, kde musí být štěpeny na své základní složky. Nakonec musí být plyny vedeny do dospalovací komory, kde musí být za přebytku vzduchu spáleny v plameni hořáku na zemní plyn;
• d) každá provozní jednotka musí mít jako pojistku pro případ selhání hořáku nebo ventilátoru dva hořáky a dva ventilátory přivádějící vzduch pro dospálení. Sekundární komora musí být navržena tak, aby za všech podmínek spalování pro energetické účely zajišťovala minimální dobu zdržení dvě sekundy při teplotě nejméně 850 °C;
• e) při výstupu ze sekundární komory musí spaliny projít regulátorem tahu umístěným v dolní části komína, který je zchladí a zředí venkovním vzduchem, přičemž v primární i sekundární komoře udržuje stálý tlak;
• f) proces musí být realizován ve 24hodinovém cyklu, který zahrnuje plnění, zpracování, zchlazení a odstranění popela. Na konci cyklu musí být zbytkový popel z primární komory odstraněn pomocí vakuového extrakčního systému do uzavřených pytlů a před přepravou se zaplombuje;
• g) zplyňování jiného materiálu, než jsou vedlejší produkty živočišného původu, nesmí být povoleno.

V tomto procesu lze použít frakci tuků získanou z vedlejších produktů živočišného původu všech kategorií.

Spalování živočišného tuku pro energetické účely v kotli se provádí podle těchto norem zpracování:

• a) pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, které byly vyrobeny v souladu s oddíly VIII, resp. XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu musí být nejprve zpracována za použití:
  • i) v případě frakce tuku z materiálů kategorie 1 a 2, která je určena ke spálení pro energetické účely v jiném zařízení,

    • u frakce tuku ze zpracování přežvýkavců, kteří byli s negativním výsledkem podrobeni vyšetřením v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 999/2001, a ze zpracování jiných zvířat než přežvýkavců, která vyžadují vyšetření na TSE, některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 stanovených v kapitole III této přílohy,

    • u frakce tuku ze zpracování jiných přežvýkavců zpracovatelské metody č. 1 uvedené v kapitole III, a

  • ii) v případě materiálů kategorie 1 a 2 určených ke spálení pro energetické účely ve stejném zařízení a materiálu kategorie 3 některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metody č. 7; v případě materiálů získaných z ryb zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III;
• b) frakce tuku musí být oddělena od bílkoviny a v případě tuku z přežvýkavců, který je určen ke spálení pro energetické účely v jiném zařízení, musí být odstraněny nerozpustné nečistoty převyšující 0,15 % hmotnostních;
• c) po procesu uvedeném v písmenech a) a b) se tuk musí:
  • i) odpařovat v parním kotli a spalovat pro energetické účely při teplotě alespoň 1100 °C po dobu alespoň 0,2 sekundy; nebo
  • ii) zpracovat za použití rovnocenných parametrů procesu, které příslušný orgán schválil;
• d) spalovat pro energetické účely jiný materiál živočišného původu než živočišný tuk nesmí být povoleno;
• e) spalování tuku získaného z materiálu kategorie 1 a kategorie 2 pro energetické účely musí probíhat ve stejném zařízení, kde se tuk taví/škvaří, s cílem využít vytvářenou energii k procesu tavení/škvaření. Příslušný orgán však může povolit přemístění uvedeného tuku do jiných zařízení ke spalování pro energetické účely za předpokladu, že:
  • i) zařízení určení je schváleno ke spalování pro energetické účely,
  • ii) zpracování potravin nebo krmiv ve schváleném zařízení ve stejných prostorách probíhá za podmínek přísného oddělení obou procesů;
• f) spalování pro energetické účely se musí provádět v souladu s právními předpisy Unie pro ochranu životního prostředí, a zejména s ohledem na normy uvedených právních předpisů týkající se nejlepších dostupných metod pro kontrolu a sledování emisí.

V tomto procesu lze použít hnůj a obsah trávicího traktu a materiál kategorie 3.

Termomechanická výroba biopaliva se provádí podle těchto norem zpracování:

• a) vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do měniče a následně ošetřovány při teplotě 80 °C po dobu osmi hodin. Během této doby se velikost materiálu musí neustále zmenšovat za použití vhodného zařízení na mechanický oděr;
• b) materiál musí být následně ošetřován při teplotě 100 °C po dobu nejméně dvou hodin;
• c) velikost částic získaného materiálu nesmí přesahovat 20 mm;
• d) vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak stanovené v písmenech a) a b) splněny současně.
• e) během tepelného ošetření materiálu se ze vzduchového prostoru nad biopalivem musí nepřetržitě odsávat vodní pára, která musí být vedena chladičem z nerezové oceli. Kondenzát se musí uchovávat po dobu nejméně jedné hodiny při teplotě nejméně 70 °C a poté vypustit jako odpadní voda;
• f) po tepelném ošetření materiálu musí být získané biopalivo z měniče vypuštěno a automaticky vedeno zcela zakrytým a zajištěným dopravníkem ke spálení nebo spoluspálení na stejném místě;
• g) proces musí být prováděn v dávkovém systému.

Proces hydrolýzy s následným neškodným odstraněním lze použít ve Španělsku, Irsku, Lotyšsku, Portugalsku a Spojeném království.

Po hydrolýze musí povolující příslušný orgán zajistit sběr a neškodné odstranění materiálů na území stejného výše uvedeného členského státu.

V tomto procesu lze použít pouze tyto materiály:

• a) materiály kategorie 2 uvedené v čl. 9 písm. f) bodě i), ii) a iii) nařízení (ES) č. 1069/2009, které pocházejí z prasat;
• b) materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. h) uvedeného nařízení, které pocházejí z prasat.

Těla nebo části těl zvířat uhynulých na epizootickou nákazu nebo za účelem její eradikace, se však použít nesmí.

Hydrolýza s následným neškodným odstraněním představuje dočasné uskladnění na místě. Provádí se v souladu s těmito normami:

• a) Vedlejší produkty živočišného původu se po sběru v hospodářství, kterému příslušný orgán povolil použití zpracovatelské metody na základě posouzení hustoty zvířat v hospodářství, pravděpodobné úmrtnosti a potenciálních rizik pro zdraví lidí a zvířat, musí umístit do kontejneru zkonstruovaného v souladu s písmenem b) (dále jen „kontejner“) a umístěného na vyhrazeném místě v souladu s písmeny c) a d) („vyhrazené místo“).
• b) Kontejner musí:
  • i) být vybaven prostředkem k uzavření;
  • ii) být vodotěsný, nepropustný a hermeticky uzavřený;
  • iii) být natřen způsobem, který zabraňuje korozi;
  • iv) být vybaven přístrojem pro kontrolu emisí v souladu s písmenem e).
• c) Kontejner musí být umístěn na vyhrazeném místě fyzicky odděleném od hospodářství.

  K uvedenému místu musí vést přístupové cesty vyhrazené pro přemísťování materiálů a sběrná vozidla.

• d) Kontejner musí být zkonstruován a dané místo uspořádáno v souladu s právními předpisy Unie o ochraně životního prostředí, aby se zabránilo zápachům a rizikům pro půdu a podzemní vody.
• e) Kontejner musí být napojen na potrubí na plynové emise, které musí být vybaveno náležitými filtry zabraňujícími přenosu nákaz přenosných na člověka a na zvířata.
• f) Kontejner musí být pro proces hydrolýzy uzavřen alespoň tři měsíce tak, aby se zabránilo jakémukoli nepovolenému otevření.
• g) Provozovatel musí zavést postupy zabraňující přenosu nákaz přenosných na člověka nebo na zvířata pohybem personálu.
• h) Provozovatel musí:
  • i) přijmout preventivní opatření proti ptákům, hlodavcům, hmyzu a jiným škůdcům;
  • ii) zavést zdokumentovaný program hubení škůdců.

V tomto procesu lze použít hnůj podle čl. 9 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009, který pochází z prasat a drůbeže.

V tomto procesu se musí obsah sušiny pohybovat mezi 15 % a 70 %.

V případě potřeby se musí velikost částic hnoje snížit tak, aby se dosáhlo maximální velikosti částic.

Mísení se musí provádět dvěma míchačkami umístěnými v řadě, z nichž každá má dva šneky.

Obě míchačky musí:

• i) mít šnek o průměru 0,55 m a délce 3,5 m;
• ii) pracovat s příkonem 30 kW a s otáčkami šneku 156 ot./min.;
• iii) mít kapacitu zpracování 10 tun za hodinu.

Střední doba míchání musí být přibližně dvě minuty.

• i) 60 °C během 60 minut; nebo
• ii) 70 °C během 30 minut.

Uvedené ověření musí:

• prokázat, že použitím jiného míchacího zařízení než zařízení uvedeného v písmeni d) nebo v příslušném případě použitím dolomitického vápna lze vyrobit směs s hnojem, která odpovídá parametrům pro pH, čas a teplotu stanoveným v písmeni f);

• být založeno na kontrole času a teploty v dolní, střední a horní části hromady, s reprezentativním počtem kontrolních bodů (alespoň čtyři kontrolní body v dolní části, které jsou umístěny maximálně 10 cm ode dna a maximálně 10 cm pod jejím nejvyšším místem, jeden kontrolní bod uprostřed mezi dnem a vrcholem hromady a čtyři kontrolní body v okrajové části na vrcholu hromady, které jsou umístěné maximálně 10 cm pod povrchem a maximálně 10 cm pod vrcholem hromady);

• být provedeno během dvou období o délce nejméně 30 dní, z nichž jedno musí být v chladném ročním období zeměpisného místa, kde je míchací zařízení použito.

• i) tavené/škvařené tuky získané z materiálů kategorie 2, které byly zpracovány použitím zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace);
• ii) rybí tuk nebo tavené/škvařené tuky získané z materiálů kategorie 3, které byly zpracovány použitím:

  • kterékoli zpracovatelské metody č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metody č. 7; nebo

  • v případě materiálů získaných z rybího tuku kterékoli zpracovatelské metody č. 1 až 7;

• iii) rybí tuk nebo tavené/škvařené tuky vyrobené v souladu s oddílem VIII nebo případně XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004;
• iv) použitý kuchyňský olej z materiálu kategorie 3.

• i) bělení odstředěných materiálů přefiltrováním přes jílový filtr;
• ii) odstranění zbývajících nerozpustných nečistot filtrací.

Materiály se musí vystavit tlaku alespoň 20 barů při teplotě alespoň 250 °C po dobu alespoň 20 minut.

V tomto procesu lze použít pouze tyto vedlejší produkty získané z vodních živočichů:

• a) materiály kategorie 2 uvedené v čl. 9 písm. f) bodech i) a iii) nařízení (ES) č. 1069/2009;
• b) materiály kategorie 3.

V tomto procesu lze použít tyto materiály:

• a) tavené/škvařené tuky získané z materiálů kategorie 1, které byly zpracovány použitím zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace);
• b) použitý kuchyňský olej z materiálu kategorie 3, tavené/škvařené tuky a rybí tuk podle pododdílu J bodu 1 písm. a) tohoto oddílu.

• a) Tavené/škvařené tuky musí být podrobeny předběžnému ošetření, které sestává alespoň z bělení výchozí suroviny, včetně tavených/škvařených tuků, kyselinou za přítomnosti bělícího jílu a následného odstranění použitého bělícího jílu a nerozpustných nečistot filtrací;

  Před tímto zpracováním může být tavený/škvařený tuk odslizen kyselinou a/nebo žíravým roztokem za účelem odstranění nečistot z taveného/škvařeného tuku vytvářením gumy a následným odstředěním této gumy.

• b) Předběžně ošetřené materiály musí být podrobeny hydrotermální úpravě, která sestává ze stupně katalytické hydrotermální úpravy, po které následuje stupeň stripování a izomerace.

  Materiály se musí vystavit tlaku alespoň 30 barů při teplotě alespoň 265 °C po dobu alespoň 20 minut.

• 1. Výchozí materiály

  Pro tento proces lze použít tavené/škvařené tuky z materiálu kategorie 1, 2 nebo 3 a použitý kuchyňský olej z materiálu kategorie 3.

• 2. Zpracovatelské metody

  S výjimkou případů, kdy je použit rybí tuk, který byl vyroben v souladu s přílohou III oddílem VIII nařízení (ES) č. 853/2004(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2004/853/oj).), nebo kdy je použit tavený/škvařený tuk, který byl vyroben v souladu s přílohou III oddílem XII nařízení (ES) č. 853/2004, musí být frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu nejprve zpracována s použitím:

  • a) v případě materiálů kategorie 1 nebo 2 zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace) stanovené v kapitole III této přílohy a
  • b) v případě materiálu kategorie 3, jiného než použitý kuchyňský olej, některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo 7, nebo v případě materiálu získaného z ryb zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III této přílohy.
• 3. Po zpracování v souladu s jednou ze zpracovatelských metod uvedených v bodě 2 musí být výchozí suroviny uvedené v bodě 1 podrobeny těmto krokům:
  • a) předčištění za účelem odstranění nerozpustných nečistot přesahujících 0,15 %. Výsledné vyčištěné kapaliny získané předčištěním se přečerpají do nádrže na bionaftu v závodě, kde jsou vyčištěné kapaliny skladovány jako vstupní suroviny pro výrobu bionafty až do zpracování;
  • b) esterifikace/transesterifikace kyselin (1,5 % hmotnostních kyseliny methansulfonové (MSA); 140 °C; absolutní tlak 5,5 baru; 4 hodiny) pro přeměnu vyčištěné suroviny na bionaftu a
  • c) frakční destilace: bionafta musí být frakcionována (≥ 220 °C; 10 až 35 milibarů) do několika rafinovaných produktů, z nichž každý obsahuje uhlíkové řetězce určité délky, přičemž výsledkem jsou šarže bionafty s odlišnými specifikacemi.
• 4. Příslušný orgán posoudí plán HACCP, který kontroluje a zaznamenává hlavní parametry zpracování u jednotlivých kroků popsaných v bodech 1, 2 a 3.

• 1. Výchozí materiály

  Pro tento proces se použije frakce tuků získaná z vedlejších produktů živočišného původu z materiálů kategorie 1, 2 nebo 3.

• 2. Zpracovatelské metody
  • a) S výjimkou případů, kdy je použit rybí tuk, který byl vyroben v souladu s přílohou III oddílem VIII nařízení (ES) č. 853/2004, nebo kdy je použit tavený/škvařený tuk, který byl vyroben v souladu s přílohou III oddílem XII nařízení (ES) č. 853/2004, musí být frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu nejprve zpracována s použitím:
    • i) v případě materiálů kategorie 1 nebo 2 zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace) stanovené v kapitole III této přílohy a
    • ii) v případě materiálu kategorie 3, jiného než použitý kuchyňský olej, některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo 7, nebo v případě materiálu získaného z ryb zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III této přílohy; v případě tuku z přežvýkavců musí být odstraněny nerozpustné nečistoty převyšující 0,15 % hmotnostních.
  • b) Následný proces výroby bionafty sestává z přechodové fáze esterifikace a transesterifikace v jednom kroku při teplotě nejméně 200 °C, tlaku nejméně 70 barů s retenčním časem nejméně 15 minut s použitím MgO jako katalyzátoru a za přítomnosti alkoholu (methanolu) následované vakuovou destilací (při ≥ 150 °C, ≤ 10 mbar) konečného produktu, tj. bionafty.
• 3. Příslušný orgán posoudí plán HACCP, který kontroluje a zaznamenává hlavní parametry zpracování u jednotlivých kroků popsaných v bodech 1 a 2.

• a) materiálu kategorie 1 se:
  • i) neškodně odstraní v souladu s čl. 12 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 1069/2009,
  • ii) neškodně odstraní zahrabáním na povolené skládce,
  • iii) přemění na bioplyn. V tomto případě musí být zbytky rozkladu odstraněny v souladu s bodem i) nebo ii), s výjimkou případu, kdy je materiál výsledkem zpracování v souladu s odst. 2 písm. a) nebo b), kdy lze zbytky použít v souladu s podmínkami stanovenými v odst. 2 písm. a) nebo případně v odst. 2 písm. b) bodě iii), nebo,
  • iv) dále zpracují na tukové deriváty určené k jiným způsobům využití než ke krmení;
• b) materiálu kategorie 2 nebo kategorie 3 se:
  • i) neškodně odstraní, jak je stanoveno v odst. 1 písm. a) bodech i) nebo ii), po zpracování nebo bez předchozího zpracování, jak je stanoveno v čl. 13 písm. a) a b) a v čl. 14 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1069/2009,
  • ii) dále zpracují na tukové deriváty určené k jiným způsobům využití než ke krmení,
  • iii) použijí jako organická hnojiva nebo pomocné půdní látky nebo
  • iv) zkompostují nebo přemění na bioplyn.

• a) procesem alkalické hydrolýzy vymezeným v bodě A oddílu 2, může být přeměněn v zařízení na výrobu bioplynu a následně rychle spálen pro energetické účely při teplotě nejméně 900 °C a poté prudce zchlazen; pokud byl jako výchozí materiál použit materiál uvedený v čl. 8 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1069/2009, probíhá přeměna na bioplyn ve stejném místě jako zpracování, a to v uzavřeném systému;
• b) postupem výroby bionafty uvedeným v oddíle 2 pododdílech D, M a N, může být:
  • i) v případě bionafty a zbytků z destilace bionafty použit jako palivo bez omezení podle tohoto nařízení (konečný bod),
  • ii) v případě síranu draselného použit k přímé aplikaci na půdu nebo k výrobě získaných produktů určených k aplikaci na půdu,
  • iii) v případě glycerinu získaného z materiálu kategorie 1 a kategorie 2 materiál, který byl zpracován v souladu se zpracovatelskou metodou č. 1 stanovenou v kapitole III:

    • použit pro technické účely,

    • přeměněn na bioplyn, kdy zbytky rozkladu mohou být aplikovány na půdu na území členského státu produkce, pokud o tom rozhodne příslušný orgán, nebo

    • použit k denitrifikaci v čistírně odpadních vod, kdy zbytky denitrifikace mohou být aplikovány na půdu v souladu s směrnicí Rady 91/271/EHS(Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40.),

  • iv) v případě glycerinu získaného z materiálu kategorie 3:

    • použit pro technické účely,

    • přeměněn na bioplyn, kdy zbytky rozkladu mohou být aplikovány na půdu, nebo

    • použit ke krmení, pokud glycerin nebyl získán z materiálu kategorie 3 uvedeného v čl. 10 písm. n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009;

• c) katalytickým procesem sestávajícím z několika kroků pro výrobu obnovitelných paliv, může být:
  • i) v případě benzinu a ostatních paliv získaných tímto procesem použit jako palivo bez omezení podle tohoto nařízení (konečný bod);
  • ii) v případě použitého jílu z bělení a kalu z procesu předběžného ošetření uvedeného v oddíle 2 bodě J odst. 2 písm. a):

    • neškodně odstraněn spálením a spoluspálením,

    • přeměněn na bioplyn,

    • kompostován nebo využit na výrobu získaných produktů uvedených v čl. 36 písm. a) bodě i) nařízení (ES) č. 1069/2009;

• d) ošetřením směsi prasečího a drůbežího hnoje vápnem, může být aplikován na půdu jako zpracovaný hnůj;
• e) Konečný produkt pocházející ze silážování rybího materiálu může:
  • i) v případě materiálů kategorie 2 být použit pro účely uvedené v čl. 13 písm. a) až d) a g) až i) nařízení (ES) č. 1069/2009 bez dalšího zpracování nebo jako krmivo pro zvířata uvedená v článku 18 nebo čl. 36 písm. a) bodě ii) uvedeného nařízení nebo
  • ii) v případě materiálů kategorie 3 být použit pro účely uvedené v článku 14 nařízení (ES) č. 1069/2009;
• f) vícestupňovou katalytickou hydrotermální úpravou pro výrobu obnovitelných paliv, může být:
  • i) v případě obnovitelné nafty, obnovitelného paliva pro tryskové motory, obnovitelného propanu a obnovitelného benzinu získaných tímto procesem použit jako palivo bez omezení podle tohoto nařízení (konečný bod);
  • ii) v případě gumového kalu a použitého bělícího jílu z procesu předběžného ošetření uvedeného v oddíle 2 bodu L podbodu 2 písm. a):

    • odstraněn v souladu s čl. 12 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 1069/2009,

    • odstraněn zahrabáním na povolené skládce,

    • přeměněn na bioplyn, pokud jsou zbytky rozkladu po přeměně na bioplyn odstraněny spalováním, spoluspalováním nebo zahrabáním na povolené skládce,

    • použit pro technické účely uvedené v čl. 36 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 1069/2009.

PŘÍLOHA V

PŘEMĚNA VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU A ZÍSKANÝCH PRODUKTŮ NA BIOPLYN, KOMPOSTOVÁNÍ

• a) zařízením na sledování teploty v reálném čase;
• b) záznamovými přístroji k zaznamenávání, v příslušných případech kontinuálnímu, výsledků měření uvedených v písmeni a);
• c) odpovídajícím bezpečnostním systémem, aby se zabránilo nedostatečnému ohřevu.

• a) jsou řízeny takovým způsobem, že všechen materiál v systému odpovídá požadovaným parametrům na čas a teplotu, a v příslušných případech je zajištěno kontinuální sledování parametrů; nebo
• b) přeměňují pouze materiály uvedené v odstavci 2 oddílu 1; a
• c) splňují všechny příslušné požadavky tohoto nařízení.

Tato vzdálenost se určí tak, aby bylo zaručeno, že neexistuje nepřijatelné riziko, že se ze zařízení na kompostování rozšíří onemocnění přenosná na člověka nebo zvířata.

V každém případě musí být zajištěno naprosté fyzické oddělení zařízení na kompostování od zvířat, jejich krmiva a podestýlky, v případě potřeby prostřednictvím plotu.

Tento prostor musí být umístěn nebo navržen tak, aby se zabránilo riziku kontaminace ošetřených produktů.

K tomuto účelu musí být využíván zdokumentovaný program hubení škůdců.

• a) maximální velikost částic před vstupem do jednotky: 12 mm;
• b) minimální teplota celé hmoty materiálu v jednotce: 70 °C; a
• c) minimální doba v jednotce bez přerušení: 60 minut.

Mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva, které patří do kategorie 3, však mohou být v zařízení na výrobu bioplynu využity bez pasterizačně/hygienického ošetření jako surovina, pokud se příslušný orgán nedomnívá, že představují riziko šíření závažného přenosného onemocnění na člověka nebo zvířata.

Minimální požadavky stanovené v písmenech b) a c) tohoto odstavce se rovněž vztahují na materiál kategorie 2, který je bez předchozího zpracování vkládán do zařízení na výrobu bioplynu v souladu s čl. 13 písm. e) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

• a) maximální velikost částic před vstupem do kompostujícího reaktoru: 12 mm;
• b) minimální teplota celé hmoty materiálu v reaktoru: 70 °C; a
• c) minimální doba bez přerušení: 60 minut.

Minimální požadavky stanovené v písmenech b) a c) tohoto odstavce se rovněž vztahují na materiál kategorie 2, který je bez předchozího zpracování kompostován v souladu s čl. 13 písm. e) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

• a) identifikace a rozbor možných rizik včetně účinku vstupního materiálu na základě úplného popisu podmínek a parametrů přeměny;
• b) posouzení rizik, jež vyhodnotí, jak je v praxi za běžné a atypické situace dosahováno zvláštních podmínek přeměny podle písmene a);
• c) ověření zamýšleného procesu pomocí měření snížení životaschopnosti/infekčnosti:
  • i) endogenních indikátorových organismů během procesu, kde indikátor:

    • je trvale přítomen v surovině ve vysokém počtu,

    • není méně termorezistentní vůči letálním aspektům procesu přeměny, ale ani není mnohem více rezistentní než patogeny, k jejichž sledování se používá,

    • je poměrně snadno kvantifikovatelný, identifikovatelný a potvrditelný, nebo

  • ii) dobře charakterizovaného testovacího organismu nebo viru během expozice, který je ve vhodném testovacím tělese vložen do výchozího materiálu;
• d) ověření zamýšleného procesu podle písmene c) musí prokázat, že je procesem dosaženo tohoto celkového snížení rizik:
  • i) u tepelných a chemických procesů:

    • snížením Enterococcus faecalis nebo Salmonella Senftenberg o pět řádů (775W, H2S negativní),

    • snížením infekčního titru termorezistentních virů, jako je parvovirus, nejméně o tři řády, pokud jsou identifikovány jako příslušné riziko a

  • ii) u chemických procesů rovněž:

    • snížením množství rezistentních parazitů, jako jsou vajíčka Ascaris sp., nejméně o 99,9 % (3 řády) životaschopných stadií;

• e) navržení komplexního kontrolního programu včetně postupů sledování fungování procesu podle písmene c);
• f) opatření, která zaručují kontinuální sledování příslušných parametrů procesu stanovených v kontrolním programu během provozu zařízení a dohled nad těmito parametry.

  Podrobné údaje o příslušných parametrech procesu používaných v zařízeních na výrobu bioplynu a kompostování a rovněž o jiných kritických kontrolních bodech musí být zaznamenávány a uchovávány, aby vlastník, provozovatel nebo jejich zástupce a příslušný orgán mohli sledovat provoz zařízení.

  Provozovatel musí záznamy na požádání poskytnout příslušném orgánu. Komisi musí být na požádání k dispozici informace týkající se procesu povoleného podle tohoto odstavce.

• a) odpadu ze stravovacích zařízení, který je použit jako jediný vedlejší produkt živočišného původu v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování; a
• b) směsí odpadu ze stravovacích zařízení a těchto materiálů:
  • i) hnoje,
  • ii) obsahu trávicího traktu vyjmutého z trávicího traktu,
  • iii) mléka,
  • iv) mléčných výrobků,
  • v) produktů získaných z mléka,
  • vi) mleziva,
  • vii) výrobků z mleziva,
  • viii) vajec,
  • ix) vaječných výrobků,
  • x) vedlejších produktů živočišného původu uvedených v čl. 10 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009, které prošly zpracováním, jak je vymezeno v čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení (ES) č. 852/2004,
  • xi) směsi produktů živočišného původu uvedených v bodě 2 písm. b) s materiály vedlejších produktů jiného než živočišného původu.

• a) má za to, že tyto materiály nepředstavují riziko šíření závažných přenosných onemocnění na člověka nebo zvířata;
• b) má za to, že zbytky rozkladu nebo kompost představují nezpracovaný materiál, a uloží provozovatelům povinnost manipulovat s nimi v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 a tímto nařízením, nebo, v případě kompostu nebo zbytků rozkladu získaných z odpadu ze stravovacích zařízení, je využít nebo neškodně odstranit v souladu s právními předpisy v oblasti životního prostředí.

• a) v souladu s odstavcem 1;
• b) v souladu s odstavci 2 a 3, pouze v členských státech, v nichž byly uvedené parametry povoleny.

• a) Reprezentativní vzorky odebrané ze zbytků rozkladu nebo kompostu v průběhu přeměny či ihned po přeměně v zařízení na výrobu bioplynu nebo v průběhu kompostování či ihned po zkompostování v zařízení na kompostování musí za účelem sledování procesu splňovat tyto normy:

  • Escherichia coli: n = 5, c = 1, m = 1000, M = 5000 v 1 g;

    nebo

  • Enterococcaceae: n = 5, c = 1, m = 1000, M = 5000 v 1 g;

  a

• b) reprezentativní vzorky odebrané ze zbytků rozkladu nebo kompostu v průběhu nebo při vyskladnění musí splňovat tyto normy:

  Salmonella: nepřítomnost v 25 g produktu: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0;

kde v případě písmene a) nebo b):

npočet vzorků, které mají být vyšetřeny;mprahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;Mmezní hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojivý, pokud se počet bakterií v jednom nebo více vzorcích rovná M nebo je vyšší; acpočet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší.

PŘÍLOHA VI

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO VÝZKUM, KRMENÍ A SBĚR A NEŠKODNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ

• a) odeslány zpět do členského státu původu;
• b) odeslány do jiného členského státu nebo třetí země, pokud bylo toto odeslání předem povoleno příslušným orgánem členského státu nebo třetí země určení; nebo
• c) neškodně odstraněny nebo použity v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009.

Materiály kategorie 2 a 3 uvedenými v čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 mohou být krmena zvířata uvedená v čl. 18 odst. 1 písm. a), b), d), f), g) a h), a to alespoň za následujících podmínek navíc k podmínkám, které jsou stanoveny příslušným orgánem v souladu s čl. 18 odst. 1 uvedeného nařízení:

• 1. Vedlejší produkty živočišného původu jsou k uživatelům nebo do sběrných středisek přepravovány v souladu s oddíly 1 a 3 kapitoly I přílohy VIII.
• 2. Sběrná střediska jsou registrována příslušným orgánem, pokud:
  • a) splňují požadavky na zařízení, která provádějí mezioperace, stanovené v kapitole II přílohy IX; a
  • b) disponují odpovídajícím vybavením k likvidaci nepoužitého materiálu nebo jej odesílají do schváleného zpracovatelského zařízení nebo do schváleného spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení v souladu s tímto nařízením.
• 3. Členské státy mohou povolit, aby bylo zpracovatelské zařízení použito pro materiál kategorie 2 jako sběrné středisko.
• 4. Provozovatelé sběrných středisek, kteří konečným uživatelům dodávají jiný materiál než vedlejší produkty živočišného původu pocházející z vodních živočichů a vodních bezobratlých živočichů, musí zaručit, že tento materiál prošel jedním z těchto ošetření:
  • a) denaturováním roztokem barvicího činidla; roztok musí být natolik silný, aby bylo zbarvení barveného materiálu jasně viditelné a nemizelo, když jsou barvené materiály podrobeny mrazení nebo chlazení, a celý povrch všech kusů materiálu musí být pokryt takovýmto roztokem buď ponořením materiálu do roztoku nebo nastříkáním nebo jinou aplikací roztoku;
  • b) sterilizací varem nebo pařením pod tlakem, dokud není každý kus materiálu ve všech částech uvařen; nebo
  • c) jakoukoli jinou manipulací nebo ošetřením, které byly povoleny příslušným orgánem, který za provozovatele odpovídá.

• a) materiálem musí být krmen:
  • i) jeden z těchto druhů mrchožravých ptáků v následujících členských státech:

    Kód země	Členský stát	Živočišný druh
    		Místní název	Latinský název
    BG	Bulharsko	orlosup bradatý sup hnědý sup mrchožravý sup bělohlavý orel skalní orel královský orel mořský luňák hnědý luňák červený	Gypaetus barbatus Aegypius monachus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aquila chrysaetos Aquila helíaca Haliaeetus albicilla Milvus migrans Milvus milvus
    EL	Řecko	orlosup bradatý sup hnědý sup mrchožravý sup bělohlavý orel skalní orel královský orel mořský luňák hnědý	Gypaetus barbatus Aegypius monachus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aquila chrysaetos Aquila heliaca Haliaeetus albicilla Milvus migrans
    ES	Španělsko	orlosup bradatý sup hnědý sup mrchožravý sup bělohlavý orel skalní orel iberský luňák hnědý luňák červený	Gypaetus barbatus Aegypius monachus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aquila chrysaetos Aquila adalberti Milvus migrans Milvus milvus
    FR	Francie	orlosup bradatý sup hnědý sup mrchožravý sup bělohlavý orel skalní orel mořský luňák hnědý luňák červený	Gypaetus barbatus Aegypius monachus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aquila chrysaetos Haliaeetus albicilla Milvus migrans Milvus milvus
    HR	Chorvatsko	orlosup bradatý sup hnědý sup mrchožravý sup bělohlavý	Gypaetus barbatus Aegypius monachus Neophron percnopterus Gyps fulvus
    IT	Itálie	orlosup bradatý sup hnědý sup mrchožravý sup bělohlavý orel skalní luňák hnědý luňák červený	Gypaetus barbatus Aegypius monachus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aquila chrysaetos Milvus migrans Milvus milvus
    CY	Kypr	sup hnědý sup bělohlavý	Aegypius monachus Gyps fulvus
    PT	Portugalsko	sup hnědý sup mrchožravý sup bělohlavý orel skalní	Aegypius monachus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aquila chrysaetos
    SK	Slovensko	orel skalní orel královský orel mořský luňák hnědý luňák červený	Aquila chrysaetos Aquila heliaca Haliaeetus albicilla Milvus migrans Milvus milvus

  • ii) jeden z druhů řádu šelmy, který je uveden v příloze II směrnice 92/43/EHS, ve zvláštních oblastech ochrany, které byly zřízeny podle uvedené směrnice, nebo
  • iii) jeden z druhů řádu dravci nebo sovy, který je uveden v příloze I směrnice 2009/147/ES, ve zvláštních oblastech ochrany, které byly zřízeny podle uvedené směrnice;
• b) příslušný orgán udělil provozovateli odpovědnému za krmnou stanici povolení.

  Příslušný orgán takováto povolení udělí, pokud:

  • i) krmení neslouží jako alternativní způsob neškodného odstraňování specifikovaných rizikových materiálů nebo neškodného odstraňování uhynulých přežvýkavců, kteří takový materiál představující riziko TSE obsahují,
  • ii) je zaveden odpovídající systém dohledu nad TSE stanovený nařízením (ES) č. 999/2001, který zahrnuje pravidelná laboratorní vyšetření vzorků na přítomnost TSE;
• c) příslušný orgán musí zaručit koordinaci se všemi ostatními příslušnými orgány, které odpovídají za dohled nad požadavky stanovenými v povolení;
• d) příslušný orgán musí být na základě posouzení konkrétního stavu dotčeného druhu a jeho přírodního stanoviště přesvědčen, že se stav daného druhu z hlediska ochrany zlepší;
• e) povolení udělené příslušným orgánem musí:
  • i) odkazovat na skutečně dotčené druhy a uvádět jejich názvy,
  • ii) podrobně popisovat polohu krmné stanice v zeměpisné oblasti, v níž má krmení probíhat, a
  • iii) být neprodleně pozastaveno v případě:

    • údajné nebo potvrzené vazby na šíření TSE do doby, než je možné riziko vyloučit, nebo

    • nedodržení pravidel stanovených v tomto nařízení;

• f) provozovatel odpovědný za krmení musí:
  • i) vyčlenit prostor pro krmení, který je uzavřen a k němuž mají přístup pouze zvířata druhů, které mají být chráněny, což je ve vhodném případě zajištěno pomocí plotů nebo jiných prostředků, které odpovídají přirozeným způsobům krmení uvedených druhů,
  • ii) zaručit, že jsou způsobilá těla skotu a alespoň 4 % způsobilých těl ovcí a koz, která mají být použita ke krmení, před takovýmto použitím podrobena vyšetřením s negativním výsledkem, a to v rámci programu sledování TSE prováděného v souladu s přílohou III nařízení (ES) č. 999/2001 a popřípadě v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 6 odst. 1b druhého pododstavce uvedeného nařízení, a
  • iii) vést záznamy alespoň o počtu, povaze, odhadované hmotnosti a původu jatečně upravených těl zvířat použitých ke krmení, datu krmení, místě, v němž ke krmení došlo, a popřípadě o výsledcích vyšetření na TSE.

• a) podrobné zdůvodnění rozšíření seznamu o určité druhy mrchožravých ptáků v tomto členském státě včetně vysvětlení důvodů, proč je nezbytné krmit tyto ptáky materiálem kategorie 1 místo materiálu kategorie 2 nebo kategorie 3;
• b) vysvětlení opatření, která budou přijata, aby byl zaručen soulad s odstavcem 1.

Příslušný orgán může povolit použití materiálu kategorie 1 sestávajícího z celých těl mrtvých zvířat nebo jejich částí, který obsahuje specifikovaný rizikový materiál, ve vhodném případě bez předchozího sběru mrtvých zvířat, ke krmení volně žijících zvířat uvedených v odst. 1 písm. a) oddílu 2 mimo krmné stanice, a to za těchto podmínek:

• 1. Příslušný orgán musí být na základě posouzení konkrétního stavu dotčeného druhu a jeho přírodního stanoviště přesvědčen, že se stav daného druhu z hlediska ochrany zlepší.
• 2. Příslušný orgán musí v povolení určit hospodářství nebo stáda v zeměpisně vymezené krmné oblasti podle těchto podmínek:
  • a) krmná oblast nesmí zasahovat do oblastí, v nichž dochází k intenzivnímu chovu zvířat;
  • b) hospodářská zvířata v hospodářstvích nebo stádech v krmné oblasti musí být pod pravidelným dohledem úředního veterinárního lékaře, pokud jde o prevalenci TSE a onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata;
  • c) krmení musí být neprodleně pozastaveno v případě:
    • i) údajné nebo potvrzené vazby na šíření TSE v hospodářství nebo stádu do doby, než je možné riziko vyloučit,
    • ii) údajného nebo potvrzeného ohniska závažného onemocnění přenosného na člověka nebo zvířata v hospodářství nebo stádu do doby, než je možné riziko vyloučit, nebo
    • iii) nedodržení pravidel stanovených v tomto nařízení;
  • d) příslušný orgán musí v povolení upřesnit:
    • i) odpovídající opatření, která mají zabránit přenosu TSE a přenosných onemocnění z mrtvých zvířat na jiná zvířata nebo člověka, například opatření zaměřená na způsoby krmení druhů, které mají být chráněny, sezónní krmná omezení, omezení přemísťování hospodářských zvířat a jiná opatření určená ke zvládání možných rizik přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata, například opatření týkající se druhů přítomných v krmné oblasti, k jejichž krmení nejsou použity vedlejší produkty živočišného původu,
    • ii) povinnosti osob nebo subjektů v krmné oblasti, kteří pomáhají při krmení nebo odpovídají za hospodářská zvířata, v souvislosti s opatřeními, která jsou uvedena v bodě i),
    • iii) podmínky uložení sankcí uvedených v článku 53 nařízení (ES) č. 1069/2009, které se uplatní při porušení opatření uvedených v bodě i) osobami nebo subjekty uvedenými v bodě ii) tohoto písmene d);
  • e) pokud ke krmení dochází bez předchozího sběru mrtvých zvířat, provede se odhad pravděpodobné úmrtnosti hospodářských zvířat v krmné oblasti a pravděpodobných požadavků na krmení volně žijících zvířat, přičemž tento odhad poslouží jako základ pro posouzení možných rizik přenosu onemocnění.

Příslušný orgán může povolit použití materiálu kategorie 1 sestávajícího z celých těl mrtvých zvířat nebo jejich částí, který obsahuje specifikovaný rizikový materiál, a materiálu získaného ze zvířat chovaných v zoologických zahradách ke krmení zvířat chovaných v zoologických zahradách, a to za těchto podmínek:

• a) spálením nebo zakopáním v místě, z něhož vedlejší produkty živočišného původu pocházejí;
• b) na povolené skládce; nebo
• c) spálením nebo zakopáním v místě, v němž je ohrožení zdraví lidí a zvířat a životního prostředí co nejmenší, za předpokladu, že se toto místo nachází v dostatečné vzdálenosti, aby měl příslušný orgán možnost předcházet ohrožení zdraví lidí a zvířat a životního prostředí.

• a) na řádně postavené hranici a přeměněny na popel;
• b) aniž by došlo k ohrožení zdraví lidí;
• c) bez použití procesů nebo metod, které by mohly poškodit životní prostředí, zejména pokud by mohly vést k ohrožení vody, ovzduší, půdy a rostlin a živočichů nebo by jej mohly poškodit hlukem či zápachy;
• d) za podmínek, které zaručují, že je výsledný popel neškodně odstraněn zahrabáním na povolené skládce.

• a) takovým způsobem, aby se k nim nedostala masožravá ani všežravá zvířata;
• b) na povolené skládce nebo na jiném místě, aniž by bylo ohroženo zdraví lidí a za použití procesů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí, zejména pokud by mohly vést k ohrožení vody, ovzduší, půdy a rostlin a živočichů nebo by jej mohly poškodit hlukem či zápachy.

• a) vedlejší produkty živočišného původu jsou přepravovány v bezpečných a nepropustných nádobách nebo vozidlech;
• b) nakládka a vykládka vedlejších produktů živočišného původu probíhá pod dozorem příslušného orgánu, je-li to vhodné;
• c) kola vozidla jsou před tím, než vozidlo odjede z místa původu, vydezinfikována;
• d) nádoby a vozidla používané pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu jsou po vyložení těchto produktů důkladně vyčištěny a vydezinfikovány; a
• e) je zajištěn náležitý doprovod vozidel, přezkoušení nepropustnosti a dvojitý kryt, je-li to vhodné.

Maximální procentní podíl uvedený v čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 nepřesáhne:

• a) 10 % populace skotu v dotčeném členském státě;
• b) 25 % populace ovcí a koz v dotčeném členském státě;
• c) 10 % populace prasat v dotčeném členském státě; a

Příslušný orgán může povolit, aby byly včely a vedlejší produkty včelařství neškodně odstraněny spálením nebo zahrabáním na místě, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009, pokud jsou přijata veškerá nezbytná opatření, aby se zaručilo, že spálením ani zahrabáním není ohroženo zdraví lidí či zvířat ani životní prostředí.

Odchylně od článku 14 nařízení (ES) č. 1069/2009 mohou členské státy povolit sběr, přepravu a neškodné odstraňování materiálů kategorie 3 uvedených v čl. 10 písm. f) uvedeného nařízení jinými prostředky než spálením či zahrabáním na místě, pokud:

• a) materiály nepřesahují objemem 20 kg týdně ze zařízení nebo podniku, kde jsou sbírány, bez ohledu na druh, z nějž materiály pocházejí;
• b) materiály jsou sbírány, přepravovány a neškodně odstraňovány prostředky, které brání přenosu nepřijatelných rizik pro zdraví lidí a zvířat;
• c) příslušný orgán provádí v zařízeních nebo podnicích, kde jsou materiály sbírány, pravidelné kontroly včetně ověřování záznamů vedených provozovateli, aby zaručil, že jsou dodržována ustanovení tohoto oddílu.

Členské státy se mohou rozhodnout, že zvýší objem uvedený v písmeni a) na nejvýše 50 kg týdně, pokud Komisi a ostatním členským státům v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 předloží podrobné odůvodnění, v němž upřesní povahu činností, u nichž má být zvýšen objem, druh, z nějž dotčené vedlejší produkty živočišného původu pocházejí, a vysvětlí důvody, proč je nutné objem zvýšit, a to s ohledem na odpovídající systém pro manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty na svém území a pro jejich neškodné odstraňování uvedený v čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení.

PŘÍLOHA VII

STANDARDNÍ FORMÁT ŽÁDOSTÍ O ALTERNATIVNÍ METODY

• kategorie vedlejších produktů živočišného původu, které mají být podrobeny dané metodě,

• celý proces,

• příslušná biologická nebezpečí pro zdraví lidí a zvířat, a

• míru snížení rizika, které lze procesem dosáhnout.

• a) uvedou použitelné body v článcích 8, 9 a 10 nařízení (ES) č. 1069/2009 včetně fyzického stavu uvedených materiálů a v příslušném případě všechna předběžná ošetření, kterými uvedené materiály prošly, a uvedou se všechny použité materiály, které nejsou vedlejší produkty živočišného původu, které mají být v procesu použity;
• b) uvede protokol HACCP a graf toku, který jasně popíše jednotlivé kroky procesu, určí parametry, které jsou důležité pro inaktivaci příslušných patogenů, jako je teplota, tlak, doba expozice, upravení hodnoty pH a velikost částic, a který je doplněn technickými listy vybavení použitého v procesu;
• c) uvede a charakterizuje biologická nebezpečí pro zdraví lidí a zvířat, která představují kategorie vedlejších produktů živočišného původu, které mají být podrobeny dané metodě;
• d) prokáže, že nejrezistentnější biologická nebezpečí spojená s kategorií materiálů určených k zpracování jsou snížena v každém produktu vznikajícím během procesu, včetně odpadní vody, alespoň na míru dosaženou zpracovatelskými normami stanovenými v tomto nařízení pro stejnou kategorii vedlejších produktů živočišného původu. Míra snížení rizika se musí určit ověřenými přímými měřeními, pokud není přijatelné modelování nebo porovnání s jinými procesy.

PŘÍLOHA VIII

SBĚR, PŘEPRAVA A SLEDOVATELNOST

• a) není zpracován do 24 hodin po sběru nebo ukončení skladování ve zchlazené nebo zmrazené podobě, jestliže je k následné přepravě použit dopravní prostředek, v němž je udržována skladovací teplota;
• b) v případě mléka, mléčných výrobků nebo produktů získaných z mléka, které neprošly žádným z ošetření uvedených v části I oddílu 4 kapitoly II přílohy X, není přepravován zchlazený a v izolovaných nádobách, není-li kvůli vlastnostem materiálu možné zmírnit rizika prostřednictvím jiných opatření.

Oddíl 1 se nevztahuje na sběr a přepravu materiálu kategorie 3, který sestává z mléka, mléčných výrobků a produktů získaných z mléka, prováděné provozovateli zařízení na zpracování mléka, která byla schválena v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, pokud tato zařízení přijímají produkty, které předtím dodala a které jsou jim vráceny, zejména od jejich odběratelů.

Odchylně od oddílu 1 může příslušný orgán souhlasit se sběrem a přepravou hnoje mezi dvěma body v jednom hospodářství nebo mezi zemědělci a uživateli v témže členském státě za podmínek, které zaručují, že je zabráněno vzniku nepřijatelných rizik pro zdraví lidí a zvířat.

• a) je možné zásilky vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů identifikovat a že jsou produkty během sběru, z nějž vedlejší produkty živočišného původu pocházejí, a při přepravě uchovávány odděleně a je možné je identifikovat;
• b) se označující látka pro identifikaci vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů zvláštní kategorie používá pouze pro tu kategorii, pro kterou se její použití požaduje podle tohoto nařízení nebo je určeno či stanoveno podle odstavce 4;
• c) se zásilky vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů odesílají z jednoho členského státu do jiného členského státu v obalech, nádobách nebo vozidlech, které jsou nápadně a alespoň po dobu přepravy nesmazatelně barevně kódovány tak, aby byly na povrchu nebo části povrchu obalu, nádoby či vozidla nebo na etiketě či symbolu k nim připojených zobrazeny informace stanové tímto nařízením, a to tímto způsobem:
  • i) v případě materiálů kategorie 1 černou barvou,
  • ii) v případě materiálů kategorie 2 (jiných než hnůj a obsah trávicího traktu) žlutou barvou,
  • iii) v případě materiálů kategorie 3 zelenou barvou s vysokým obsahem modré, aby se zajistilo zřetelné odlišení od ostatních barev,
  • iv) v případě dovezených zásilek barvou uvedenou pro příslušné materiály v bodech i), ii) a iii), od okamžiku, kdy zásilka překročila stanoviště hraniční kontroly prvního vstupu do Unie.

• a) jasně uvádět kategorii vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů; a
• b) na obalu, nádobě nebo vozidle, podle toho, co je použito, viditelně a čitelně uvádět následující slova:
  • i) v případě materiálu kategorie 3 slova „není určeno k lidské spotřebě“,
  • ii) v případě materiálu kategorie 2 (jiného než hnůj a obsah trávicího traktu) a získaných produktů z materiálu kategorie 2 slova „není určeno ke krmení zvířat“; je-li však materiál kategorie 2 určen ke krmení zvířat uvedených v čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 za podmínek stanovených podle uvedeného článku, etiketa musí místo toho uvádět slova „ke krmení …“, u nichž bude doplněn název konkrétních druhů zvířat, pro jejichž krmení je materiál určen,
  • iii) v případě materiálu kategorie 1 a získaných produktů z materiálu kategorie 1, které jsou určeny k

    • neškodnému odstranění, slova „pouze k neškodnému odstranění“,

    • výrobě krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, slova „pouze k výrobě krmiva pro zvířata v zájmovém chovu“,

    • výrobě získaného produktu uvedeného v článku 36 nařízení (ES) č. 1069/2009, slova „pouze k výrobě získaného produktu. Není určeno k lidské spotřebě ani ke krmení zvířat ani k aplikaci na půdu“,

  • iv) v případě mléka, mléčných výrobků, produktů získaných z mléka, mleziva a výrobků z mleziva slova „není určeno k lidské spotřebě“,
  • v) v případě želatiny vyrobené z materiálu kategorie 3 slova „želatina vhodná ke krmení zvířat“,
  • vi) v případě kolagenu vyrobeného z materiálu kategorie 3 slova „kolagen vhodný ke krmení zvířat“,
  • vii) v případě syrového krmiva pro zvířata v zájmovém chovu slova: „Používat pouze jako krmivo pro zvířata v zájmovém chovu. Uchovávejte odděleně od potravin. Po manipulaci s tímto výrobkem si umyjte ruce a vyčistěte nástroje, nádobí a povrchy“,
  • viii) v případě ryb a produktů získaných z ryb určených ke krmení ryb, které byly před distribucí ošetřeny a zabaleny, název a adresu zařízení původu, v němž se krmivo vyrábí, a to jasně a čitelně, a

    • v případě rybí moučky z volně žijících ryb slova „obsahuje rybí moučku pouze z volně žijících ryb – lze použít ke krmení všech druhů ryb ve farmovém chovu“,

    • v případě rybí moučky z ryb ve farmovém chovu slova „obsahuje rybí moučku pouze z ryb ve farmovém chovu druhu […] – lze použít pouze ke krmení jiného druhu ryb ve farmovém chovu“,

    • v případě rybí moučky z volně žijících ryb a ryb ve farmovém chovu slova „obsahuje rybí moučku z volně žijících ryb a ryb ve farmovém chovu druhu […] – lze použít pouze ke krmení jiného druhu ryb ve farmovém chovu“,

  • ix) v případě krevních výrobků z koňovitých určených k jiným účelům než k použití v krmivech slova „krev a krevní výrobky z koňovitých. Není určeno k lidské spotřebě ani ke krmení zvířat“,
  • x) v případě rohů, kopyt a paznehtů a jiných materiálů určených k výrobě organických hnojiv a pomocných půdních látek uvedených v oddíle 12 kapitoly II přílohy XIV slova „není určeno k lidské spotřebě ani ke krmení zvířat“,
  • xi) v případě organických hnojiv a pomocných půdních látek slova „organická hnojiva nebo pomocné půdní látky / nesmí dojít ke spásání hospodářskými zvířaty ani k použití plodin jako rostlinného porostu nejméně během 21 dnů po aplikaci“,
  • xii) v případě materiálu použitého ke krmení v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy VI název a adresu sběrného střediska a slova „není určeno k lidské spotřebě“,
  • xiii) v případě hnoje a obsahu trávicího traktu slovo „hnůj“,
  • xiv) v případě meziproduktů na vnějším obalu slova „pouze pro léčivé přípravky / veterinární léčivé přípravky / zdravotnické prostředky / aktivní implantabilní zdravotnické prostředky / diagnostické zdravotnické prostředky in vitro / laboratorní činidla“,
  • xv) v případě výzkumných a diagnostických vzorků slova „k výzkumným a diagnostickým účelům“ namísto textu na etiketě stanoveného v písmeni a),
  • xvi) v případě vzorků zboží slova „vzorek zboží, není určeno k lidské spotřebě“ namísto textu na etiketě stanoveného v písmeni a),
  • xvii) v případě výstavních předmětů slova „výstavní předmět, není určeno k lidské spotřebě“ namísto textu na etiketě stanoveného v písmeni a),
  • xviii) v případě rybího tuku určeného k výrobě léčivých přípravků uvedených v kapitole XIII přílohy XIII slova „rybí tuk určený k výrobě léčivých přípravků“ namísto textu na etiketě stanoveného v písmeni a),
  • xix) v případě hnoje, který byl podroben ošetření vápnem podle přílohy IV kapitoly IV oddílu 2 bodu I, slova „směs hnoje a vápna“,
  • xx) v případě zpracovaného hnoje, který byl podroben ošetření podle přílohy XI kapitoly I oddílu 2 písm. b) a c), slova „zpracovaný hnůj“,
  • xxi) v případě materiálů pro dekontaminaci uvedených v příloze VIII kapitole VII slova: „Materiály určené k dekontaminaci. Nehodí se k uvedení na trh.“;
• c) Etiketa uvedená v písmeni b) bodě xi) však není vyžadována u těchto organických hnojiv a pomocných půdních látek:
  • i) v baleních připravených k prodeji o hmotnosti nepřesahující 50 kg určených k použití konečným spotřebitelem; nebo
  • ii) v žocích, jejichž hmotnost nepřesahuje 1000 kg, pokud:

    • to povolí příslušný orgán členského státu, v němž mají být organické hnojivo nebo pomocná půdní látka aplikovány na půdu;

    • je na těchto žocích uvedeno, že nejsou určeny k aplikaci na půdu, k níž mají přístup hospodářská zvířata.

Takovýto doklad či osvědčení však nejsou nutné, pokud:

• a) maloobchodníci dodají získané produkty z materiálu kategorie 3 a organická hnojiva a pomocné půdní látky v rámci téhož členského státu jiným konečným uživatelům než hospodářským subjektům;
• b) jsou mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka, které představují materiály kategorie 3, sebrány a vráceny provozovatelům zařízení na zpracování mléka, která byla schválena v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, jestliže tito provozovatelé přijímají produkty, a to zejména od svých odběratelů, které jim předtím dodali;
• c) jsou krmné směsi definované v čl. 3 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 767/2009, které byly vyrobeny z vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, uváděny na trh zabalené a označené v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 767/2009.

Členské státy mohou požadovat, aby byl důkaz o doručení zásilky poskytnut prostřednictvím systému TRACES nebo formou čtvrté kopie obchodního dokladu, která je příjemcem zaslána zpět výrobci.

Nicméně kromě povolení předávat informace prostřednictvím alternativního systému uvedeného v čl. 21 odst. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1069/2009 může příslušný orgán povolit, aby vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které jsou přepravovány po jeho území, byly provázeny:

• a) jiným obchodním dokladem v tištěné nebo elektronické podobě, pokud takovýto obchodní doklad obsahuje informace uvedené v písmeni f) poznámek pod odstavcem 6 této kapitoly;
• b) obchodním dokladem, v němž je množství materiálu vyjádřeno hmotností nebo objemem materiálu nebo počtem balení.

Tato povinnost se nevztahuje na veterinární osvědčení pro zásilky nezpracovaného hnoje a obchodní doklady pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů v rámci Evropské unie, které jsou vydávány prostřednictvím systému TRACES.

Musí obsahovat, a to v očíslovaném pořadí uvedeném ve vzoru, potvrzení, jež jsou požadována pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů.

Je možné jej ovšem rovněž vyhotovit v jiném z úředních jazyků Unie, pokud je k němu přiložen úřední překlad nebo byl-li získán předchozí souhlas příslušného orgánu členského státu určení.

Obchodní doklad musí uvádět:

• i) datum odebrání materiálu ze zařízení,
• ii) popis materiálu včetně

  • identifikace materiálu podle jedné z kategorií uvedených v článcích 8, 9 a 10 nařízení (ES) č. 1069/2009,

  • živočišného druhu a konkrétního odkazu na použitelné písmeno/bod článku 10 nařízení (ES) č. 1069/2009 v případě materiálu kategorie 3 a z něj získaných produktů, které jsou určeny ke krmení, a

  • v příslušných případech čísla ušní značky zvířete,

• iii) množství materiálu vyjádřené objemem, hmotností nebo počtem balení,
• iv) „název a adresu zařízení nebo podniku původu materiálu a jeho číslo schválení nebo registrace přidělené v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 nebo, v příslušných případech, v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).), (ES) č. 853/2004(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).) nebo (ES) č. 183/2005(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1).) a povahu a případně metodu ošetření;
• v) název, adresu a číslo registrace přepravce materiálu;
• vi) název a adresu zařízení nebo podniku určení a číslo schválení nebo registrace přidělené v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 nebo, v příslušných případech, v souladu s nařízeními (ES) č. 852/2004 nebo (ES) č. 183/2005;
• vii) v případě přepravy v kontejnerech úplné identifikační číslo kontejneru („kód BIC“), které bylo vydáno v souladu s požadavky Bureau International des Containers et du Transport Intermodal(https://www.bic-code.org/identification-number/);
• viii) v případě vývozu zpracovaných živočišných bílkovin a produktů obsahujících zpracované živočišné bílkoviny podle přílohy IV nařízení (ES) č. 999/2001 členský stát výstupu a stanoviště hraniční kontroly výstupu uvedené v rozhodnutí Komise 2009/821/ES(Rozhodnutí Komise 2009/821/ES ze dne 28. září 2009, kterým se stanoví seznam schválených stanovišť hraniční kontroly, některá prováděcí pravidla týkající se inspekcí prováděných veterinárními odborníky Komise a veterinární jednotky v TRACES (Úř. věst. L 296, 12.11.2009, s. 1).).

• a) popis:
  • i) živočišného druhu u materiálu kategorie 3 a z něj získaných produktů, určených k použití jako krmné suroviny a v příslušných případech číslo ušní značky v případě celých jatečně upravených těl zvířat a jejich hlav,
  • ii) množství materiálu;
• b) v případě záznamů uchovávaných kteroukoli osobou, která zasílá vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, tyto informace:
  • i) datum odebrání materiálu ze zařízení,
  • ii) název a adresu přepravce a příjemce a v příslušných případech jejich číslo schválení nebo registrace;
• c) v případě záznamů uchovávaných kteroukoli osobou, která přepravuje vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, tyto informace:
  • i) datum odebrání materiálu ze zařízení,
  • ii) místo původu materiálu, z nějž je materiál odeslán,
  • iii) název a adresu příjemce a v příslušných případech jeho číslo schválení nebo registrace;
• d) v případě záznamů uchovávaných kteroukoli osobou, která přijímá vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, tyto informace:
  • i) datum přijetí materiálu,
  • ii) místo původu materiálu, z nějž je materiál odeslán,
  • iii) název a adresu přepravce.

Pokud jsou vedlejší produkty živočišného původu použity ke zvláštním krmným účelům v souladu s kapitolou II přílohy IV, musí provozovatelé kromě záznamů požadovaných podle oddílu 1 vést následující záznamy o příslušném materiálu:

• 1. v případě konečných uživatelů o použitém množství, zvířatech, která mají být krmena, a datu použití;
• 2. v případě sběrných středisek:
  • i) o množství, s nímž se manipuluje nebo které je ošetřeno v souladu s odstavcem 4 oddílu 1 kapitoly I přílohy IV,
  • ii) o názvu/jméně a adrese jednotlivých konečných uživatelů materiálu,
  • iii) o prostorách, do nichž je materiál přemístěn za účelem použití,
  • iv) o odeslaném množství a
  • v) o datu, kdy byl materiál odeslán.

Provozovatel hospodářství uvedeného v kapitole I přílohy II musí vést záznamy alespoň o:

Osoba odpovědná za půdu, na kterou jsou aplikována organická hnojiva a pomocné půdní látky jiné než materiály uvedené ve druhém odstavci kapitoly II přílohy II a k níž mají přístup hospodářská zvířata nebo na které je sekán rostlinný porost ke krmení hospodářských zvířat, musí uchovávat alespoň po dobu dvou let záznamy:

• 1. o množství aplikovaných organických hnojiv a pomocných půdních látek;
• 2. o datu, kdy byly organická hnojiva a pomocné půdní látky aplikovány na půdu, a o místech aplikace;
• 3. o datech následujících po aplikaci organického hnojiva nebo pomocné půdní látky, kdy bylo hospodářským zvířatům povoleno pást se na dané půdě nebo kdy byl na dané půdě posekán rostlinný porost určený ke krmení.

Zpracovatelská zařízení, která vyrábějí rybí moučku nebo jiná krmiva pocházející z vodních živočichů, musí uchovávat záznamy:

• a) o denně vyrobených množstvích;
• b) o druzích původu včetně údaje, zda byli vodní živočichové uloveni ve volné přírodě nebo chováni v rámci akvakultury;

V případě spálení nebo zahrabání vedlejších produktů živočišného původu podle čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 musí osoba, která je za toto spálení nebo zahrabání odpovědná, vést záznamy:

• a) o množstvích, kategoriích a druzích spálených nebo zahrabaných vedlejších produktů živočišného původu;
• b) o datu a místě spálení a zahrabání.

Provozovatelé schválených továren fotografického průmyslu uvedených v oddíle 11 kapitoly II přílohy XIV musí vést záznamy o nákupech a využití fotografické želatiny a o neškodném odstraňování zbytků a přebytečného materiálu.

• a) GTH se přidá do získaných produktů, které prošly předchozím hygienizačním tepelným ošetřením při teplotě v jádře alespoň 80 °C a zůstávají následně chráněné před opětovnou kontaminací;
• b) všechny získané produkty jednotně obsahují v celé hmotě minimální koncentraci alespoň 250 mg GTH na kg tuku.

Uvedený systém monitorování a zaznamenávání musí zahrnovat určování obsahu intaktního GTH jako triglyceridu ve vyčištěném extraktu GTH v petroletheru 40–70 ze vzorků odebraných v pravidelných intervalech.

• a) tekutých získaných produktů určených do zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování;
• b) získaných produktů určených ke krmení kožešinových zvířat v souladu s kapitolou I přílohy II;
• c) bionafty vyrobené v souladu s bodem D oddílu 2 kapitoly IV přílohy IV;
• d) získaných produktů, které byly získány v souladu s čl. 12 písm. a) bodem ii), čl. 12 písm. b) bodem ii), čl. 13 písm. a) bodem ii), čl. 13 písm. b) bodem ii) a čl. 16 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009, pokud jsou takovéto produkty:
  • i) přemísťovány uzavřeným systémem přepravníků, který nelze obejít a který byl schválen příslušným orgánem, ze zpracovatelského zařízení určeného k:

    • okamžitému přímému spalování nebo spoluspalování,

    • okamžitému použití v souladu s metodou schválenou pro vedlejší produkty živočišného původu kategorie 1 a kategorie 2 v souladu s kapitolou IV přílohy IV nebo

  • ii) určeny k výzkumným a dalším specifickým účelům uvedených v článku 17 nařízení (ES) č. 1069/2009, které byly povoleny příslušným orgánem;
• e) obnovitelných paliv vyrobených z tavených/škvařených tuků, získaných z materiálů kategorie 1 a kategorie 2, v souladu s body J a L oddílu 2 kapitoly IV přílohy IV.

Podmínky stanovené v čl. 48 bodech 1 až 3 nařízení (ES) č. 1069/2009 týkající se předchozího povolení příslušného orgánu členského státu určení a použití systému TRACES se nevyžadují v případě přepravy mrtvého zvířete v zájmovém chovu za účelem spálení v zařízení, které se nachází v pohraniční oblasti jiného členského státu, který má s uvedeným státem společné hranice, pokud tyto členské státy uzavřou dvoustrannou dohodu o podmínkách přepravy.

• 1. Provozovatelé, kteří mají v úmyslu přepravovat rybí tuk a rybí moučku z materiálů kategorie 3 určené k výrobě krmiv ze schváleného zpracovatelského zařízení na výrobu rybího tuku a rybí moučky do krmivářského podniku registrovaného nebo schváleného v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 a schváleného v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 183/2005 v jiném členském státě k dekontaminaci v souladu s postupy uvedenými v nařízení (EU) 2015/786, požádají příslušný orgán v místě určení o přijetí zásilky.

  Žádost musí být ve standardním formátu pro žádosti a povolení stanoveném v oddíle 10 kapitoly III přílohy XVI nařízení (EU) č. 142/2011.

• 2. Příslušný orgán členského státu určení uvedený v bodě 1 informuje provozovatele o svém rozhodnutí týkajícím se zásilky tím, že odpovídajícím způsobem vyřídí žádost uvedenou v bodě 1 druhém pododstavci.
• 3. Příslušný úřad členského státu původu informuje příslušný orgán členského státu určení prostřednictvím systému TRACES v souladu s rozhodnutím 2004/292/ES o odeslání každé zásilky.
• 4. Body 1 až 3 této kapitoly se nepoužijí na rybí tuk a rybí moučku z materiálů kategorie 3 uvedené na trh pro výrobu krmiv, v nichž bylo (byla) během úředních kontrol zjištěno (zjištěna) nadměrné (nadměrná) množství dioxinů a/nebo polychlorovaných bifenylů (PCB).

PŘÍLOHA IX

POŽADAVKY NA URČITÁ SCHVÁLENÁ A REGISTROVANÁ ZAŘÍZENÍ A PODNIKY

Zařízení nebo podniky, které vyrábějí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu uvedené v čl. 24 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009, musí být vybaveny odpovídajícím vybavením:

Požadavky této kapitoly se vztahují na skladování vedlejších produktů živočišného původu podle čl. 24 odst. 1 písm. i) nařízení (ES) č. 1069/2009 a na následující úkony, při nichž dochází k manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu po jejich sběru podle čl. 24 odst. 1 písm. h) uvedeného nařízení:

• a) třídění;
• b) dělení;

Pasterizačně/hygienické ošetření uvedené v písmeni i) úvodního odstavce této kapitoly se provádí v souladu s normami zpracování uvedenými v odstavci 1 oddílu 1 kapitoly I přílohy V nebo v souladu s alternativními parametry pro přeměnu, které byly povoleny v souladu s odstavcem 1 oddílu 2 kapitoly III téže přílohy.

Prostory a vybavení pro skladování získaných produktů musí splňovat alespoň následující požadavky:

• 1. Prostory a vybavení pro skladování získaných produktů z materiálu kategorie 3 se nesmějí nacházet ve stejném místě jako prostory pro skladování získaných produktů z materiálu kategorie 1 nebo kategorie 2, pokud není prostorovým rozvržením a řízením prostor, například skladováním ve zcela oddělených budovách, zabráněno křížové kontaminaci.
• 2. Zařízení musí:
  • a) disponovat zakrytým prostorem k přijímání a odesílání získaných produktů, pokud nejsou získané produkty:
    • i) vypouštěny prostřednictvím zařízení, která brání šíření rizik pro zdraví lidí a zvířat, například uzavřeným potrubím pro tekuté produkty, nebo
    • ii) přijímány v baleních, například v žocích, nebo v zakrytých nepropustných nádobách nebo dopravních prostředcích;
  • b) být zkonstruováno způsobem, který umožňuje snadné čištění a dezinfikování. Podlahy musí být položeny tak, aby umožňovaly odvod tekutin;
  • c) být vybaveno odpovídajícím zařízením včetně toalet, šaten a umyvadel pro zaměstnance;
  • d) být vybaveno odpovídajícími prostředky ochrany proti škůdcům, jako jsou hmyz, hlodavci a ptáci.
• 3. Zařízení musí být vybaveno vhodnými prostředky k čištění a dezinfekci kontejnerů nebo nádob, ve kterých získané produkty obdrželo, a dopravních prostředků jiných než lodí, ve kterých jsou přepravovány.

• a) prostory musí být vybudovány tak, aby umožňovaly účinné čištění a dezinfekci, je-li to vhodné;
• b) prostory musí být vybaveny odpovídajícími prostředky ochrany proti škůdcům, jako jsou hmyz, hlodavci a ptáci;
• c) je-li to nezbytné, musí být zařízení a vybavení udržováno v hygienickém stavu;
• d) vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty musí být skladovány za podmínek, které brání kontaminaci.

• a) mají k dispozici informace o identifikaci svých vozidel, které umožňují ověřit, že jsou vozidla používána k přepravě vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů;
• b) podle potřeby svá vozidla čistí a dezinfikují;
• c) přijmou veškerá ostatní nezbytná opatření, aby zabránili kontaminaci a šíření onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata.

Proces aerobní fermentace a skladování prasat uhynulých v hospodářství a některého dalšího materiálu z prasat s následným spalováním nebo spoluspalováním lze používat ve Francii, Irsku, Lotyšsku, Portugalsku a ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko.

Po ukončení aerobní fermentace a skladování materiálu musí příslušný orgán dotčeného členského státu zajistit, aby byl tento materiál posbírán a neškodně odstraněn na území tohoto členského státu.

V tomto procesu lze použít pouze tyto materiály z prasat:

• a) materiály kategorie 2 uvedené v čl. 9 písm. f) bodech i) až iii) nařízení (ES) č. 1069/2009;
• b) materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. h) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Tato metoda je použitelná pouze pro neškodné odstraňování prasat pocházejících ze stejného hospodářství, pokud toto hospodářství nepodléhá omezením z důvodu podezření na ohnisko nebo potvrzeného ohniska závažného přenosného onemocnění postihujícího prasata. Tuto metodu nelze použít v případě zvířat, jež uhynula v důsledku takového onemocnění nebo byla utracena za účelem tlumení nákaz, nebo v případě částí těchto zvířat.

V případě této metody se jedná o proces povolený příslušným orgánem.

Místo musí být uspořádáno v souladu s právními předpisy Unie o ochraně životního prostředí, aby se zabránilo zápachům a rizikům pro půdu a podzemní vody.

Provozovatel musí:

• a) přijmout preventivní opatření zamezující přístupu zvířat a zavést zdokumentovaný program hubení škůdců;
• b) zavést postupy zabraňující šíření nákaz;
• c) zavést postupy zabraňující úniku použitých pilin mimo uzavřený systém.

Proces musí probíhat v uzavřeném systému, jejž tvoří několik boxů, které mají vodotěsnou podlahu a jsou ohraničeny pevnými stěnami. Veškerá odpadní voda musí být shromažďována; boxy musí být propojeny odtokovým potrubím vybaveným mřížkou o šířce 6 mm k zachycování pevných částic.

Velikost a počet boxů musí být přizpůsobeny úrovni úmrtnosti definované v rámci stálého písemného postupu podle čl. 29 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 1069/2009, přičemž kapacita musí být dostačující alespoň pro takové množství zvířat, jež v hospodářství uhyne během období osmi měsíců.

Uhynulá prasata a jiný materiál z prasat musí být jednotlivě pokryty pilinami a navrstveny, až se box naplní. Nejprve musí být pokryto dno vrstvou pilin o tloušťce nejméně 30 centimetrů. Jatečně upravená těla a jiný materiál z prasat potom musí být položena na tuto první vrstvu pilin, přičemž každá vrstva jatečně upravených těl a jiného materiálu z prasat musí být pokryta vrstvou pilin o tloušťce nejméně 30 cm.

Pracovníci nesmí na skladovaný materiál vstupovat.

Je-li box plný a vzrůst teploty umožňuje odbourávání všech měkkých tkání, začíná fermentace, jež musí trvat nejméně 3 měsíce.

Na konci fáze plnění a skladování a v průběhu celé fáze fermentace musí provozovatel sledovat teplotu v každém boxu pomocí tepelného čidla umístěného 40 až 60 cm pod povrchem poslední vrstvy hromady.

Elektronické snímání a sledování teploty musí být provozovatelem zaznamenáváno.

Na konci fáze plnění a skladování se prostřednictvím sledování teploty zjistí, zda je struktura hromady uspokojivá. Teplota musí být měřena pomocí automatického záznamového přístroje. Cílem je dosáhnout teploty 55 °C během tří po sobě jdoucích dnů, což je známkou toho, že fermentační proces probíhá, hromada je uspořádána účinně a fáze fermentace začala.

Provozovatel musí sledovat teplotu jednou denně, přičemž v závislosti na výsledku těchto měření musí být přijata tato opatření:

• a) zůstává-li teplota během tří po sobě jdoucích dnů na hodnotě 55 °C nebo vyšší, může být hromada po skončení fáze fermentace po dobu tří po sobě jdoucích měsíců odstraněna, nebo může v daném místě zůstat a být odstraněna později;
• b) není-li během tří po sobě jdoucích dnů dosaženo teploty 55 °C, musí provozovatel učinit opatření vymezená v rámci stálého písemného postupu podle čl. 29 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 1069/2009; v případě potřeby může příslušný orgán zpracovatelskou metodu ukončit a materiál musí být neškodně odstraněn v souladu s článkem 13 výše uvedeného nařízení.

Příslušný orgán může fázi skladování omezit lhůtou.

Přeprava materiálu vzniklého po fázi fermentace do schváleného spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení podléhá kontrolám podle nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo směrnice 2008/98/ES.

Proces hydrolýzy s následným neškodným odstraněním lze použít v Irsku, Španělsku, Lotyšsku, Portugalsku a Spojeném království s ohledem na Severní Irsko.

Po hydrolýze musí povolující příslušný orgán zajistit sběr a neškodné odstranění materiálů na území stejného výše uvedeného členského státu.

V tomto procesu lze použít pouze tyto materiály z prasat, drůbeže nebo farmově chovaných zajícovitých:

• a) materiály kategorie 2 uvedené v čl. 9 písm. f) bodech i), ii) a iii) nařízení (ES) č. 1069/2009;
• b) materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. h) uvedeného nařízení.

Tato metoda je použitelná pouze pro neškodné odstraňování prasat, drůbeže nebo farmově chovaných zajícovitých pocházejících ze stejného hospodářství, jestliže toto hospodářství nepodléhá zákazu z důvodu podezření na ohnisko nebo potvrzeného ohniska závažného přenosného onemocnění postihujícího prasata, drůbež nebo farmově chované zajícovité a zvířata nebyla utracena za účelem tlumení nákazy.

Hydrolýza s následným neškodným odstraněním slouží k dočasnému uskladnění na místě. Provádí se v souladu s těmito normami:

• a) Vedlejší produkty živočišného původu se po sběru v hospodářství, kterému příslušný orgán povolil použití této zpracovatelské metody na základě posouzení hustoty zvířat v hospodářství, pravděpodobné úmrtnosti a potenciálních rizik pro zdraví lidí a zvířat, musí umístit do kontejneru zkonstruovaného v souladu s písmenem b) (dále jen „kontejner“) a umístěného na vyhrazeném místě v souladu s písmeny c) a d) („vyhrazené místo“).
• b) Kontejner musí:
  • i) být vybaven prostředkem k uzavření,
  • ii) být vodotěsný, nepropustný a hermeticky uzavřený,
  • iii) být natřen způsobem, který zabraňuje korozi,
  • iv) být vybaven přístrojem pro kontrolu emisí v souladu s písmenem e).
• c) Kontejner musí být umístěn na vyhrazeném místě fyzicky odděleném od hospodářství.

  K tomuto místu musí vést přístupové cesty vyhrazené pro přemísťování materiálů a sběrná vozidla.

• d) Kontejner musí být zkonstruován a dané místo uspořádáno v souladu s právními předpisy Unie o ochraně životního prostředí, aby se zabránilo zápachům a rizikům pro půdu a podzemní vody.
• e) Kontejner musí být napojen na potrubí na plynové emise, které musí být vybaveno náležitými filtry zabraňujícími přenosu nákaz přenosných na člověka a na zvířata.
• f) Kontejner musí být pro proces hydrolýzy uzavřen alespoň tři měsíce tak, aby se zabránilo jakémukoli nepovolenému otevření.
• g) Provozovatel musí zavést postupy zabraňující přenosu nákaz přenosných na člověka nebo na zvířata pohybem personálu.
• h) Provozovatel musí:
  • i) přijmout preventivní opatření proti ptákům, hlodavcům, hmyzu a jiným škůdcům,
  • ii) zavést zdokumentovaný program hubení škůdců.
• i) Provozovatel musí vést záznamy o:
  • i) každém umístění materiálu do kontejneru,
  • ii) každém sběru hydrolyzovaného materiálu z kontejneru.
• j) Provozovatel musí vyprazdňovat kontejner v pravidelných intervalech, aby se:
  • i) zkontrolovala nepřítomnost koroze,
  • ii) zjistil možný únik tekutých materiálů do země a zabránilo se mu.
• k) Po skončení hydrolýzy se musí materiály sebrat, použít a neškodně odstranit v souladu s čl. 13 písm. a), b), c) nebo čl. 13 písm. e) bodem i) nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo v souladu s článkem 14 uvedeného nařízení v případě materiálů kategorie 3.

PŘÍLOHA X

KRMNÉ SUROVINY

Mikrobiologické normy pro získané produkty

Na získané produkty se vztahují následující mikrobiologické normy:

Vzorky konečných produktů odebrané v průběhu skladování nebo při vyskladnění ve zpracovatelském zařízení musí splňovat tyto normy:

• Salmonella: nepřítomnost v 25 g produktu: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0;

• Enterobacteriaceae: n = 5, c = 2, m = 10, M = 300 v 1 g;

kde:

Mikrobiologické normy stanovené v této kapitole se však nevztahují na tavené/škvařené tuky a rybí tuk ze zpracování vedlejších produktů živočišného původu, jsou-li zpracované živočišné bílkoviny, které byly získány při stejném zpracování, podrobeny odběru vzorků, aby se zaručil soulad s uvedenými normami.

Nicméně,

• a) prasečí krev nebo frakce prasečí krve určené k výrobě krevní moučky mohou být namísto toho podrobeny kterékoli ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV, pokud se u zpracovatelské metody č. 7 použilo na celou hmotu tepelné ošetření zahřátím na teplotu 80 °C;
• b) zpracované živočišné bílkoviny pocházející ze savců
  • i) mohou být podrobeny kterékoli ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV, pokud jsou následně neškodně odstraněny nebo využity jako palivo ke spalování pro energetické účely,
  • ii) pokud jsou určeny výhradně k použití v krmivu pro zvířata v zájmovém chovu, mohou být podrobeny kterékoli ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV, pokud:

    • jsou přepravovány v nádobách určených pro tento účel, které neslouží k přepravě vedlejších produktů živočišného původu nebo krmiv pro hospodářská zvířata, a

    • jsou odesílány přímo ze zpracovatelského zařízení pro materiál kategorie 3 do zařízení na výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu nebo do schváleného skladovacího zařízení, z nějž jsou odeslány přímo do zařízení na výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu.

Musí být přijata odpovídající opatření k minimalizaci kondenzace uvnitř zásobníků, přepravníků nebo výtahů.

Veškeré prostředky uskladnění musí být pravidelně vyprazdňovány a čištěny v míře nezbytné k zabránění kontaminaci.

K výrobě krevních výrobků může být použita pouze krev uvedená v čl. 10 písm. a) a čl. 10 písm. b) bodě i) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Krevní výrobky musí být podrobeny:

• a) některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV; nebo
• b) jiné metodě, která zaručuje, že krevní výrobek splňuje mikrobiologické normy pro získané produkty stanovené v kapitole I této přílohy.

K výrobě taveného/škvařeného tuku může být použit pouze materiál kategorie 3 jiný než materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009.

K výrobě rybího tuku může být použit pouze materiál kategorie 3 uvedený v čl. 10 písm. i), j) a l) nařízení (ES) č. 1069/2009 a materiál kategorie 3 pocházející z vodních živočichů uvedený v čl. 10 písm. e) a f) uvedeného nařízení.

Pokud nebyly rybí tuk nebo tavené/škvařené tuky vyrobeny v souladu s oddíly VIII, resp. XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, musí být tavené/škvařené tuky vyrobeny za použití některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metody č. 7 a rybí tuky mohou být vyrobeny:

• a) za použití zpracovatelských metod č. 1 až 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV; nebo
• b) v souladu s jinou metodou, která zaručuje, že tento produkt splňuje mikrobiologické normy pro získané produkty stanovené v kapitole I této přílohy.

Tavené/škvařené tuky získané z přežvýkavců musí být pročištěny tak, aby maximální úroveň zbývajících nerozpustných nečistot nepřesahovala 0,15 % hmotnostních.

Tukové deriváty z tavených/škvařených tuků nebo rybího tuku kategorie 3 musí být vyrobeny jednou ze zpracovatelských metod uvedených v kapitole III přílohy IV.

Pokud jsou tavený/škvařený tuk nebo rybí tuk v balení, musí být zabaleny do nových nádob nebo nádob, které byly v nezbytném případě vyčištěny a vydezinfikovány, aby se zabránilo kontaminaci, a musí být přijata veškerá preventivní opatření, aby se zabránilo jejich opětovné kontaminaci.

Pokud se předpokládá přeprava volně loženého výrobku, musí být potrubí, čerpadla, cisterny a jiné kontejnery pro volně ložené látky nebo kamionové cisterny používané k přepravě výrobku z výrobního závodu, a to buď přímo na loď, nebo do zásobníků na pobřeží nebo přímo do podniků, před použitím čisté.

K výrobě mléka, mléčných výrobků a produktů získaných z mléka lze použít pouze mléko uvedené v čl. 10 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009 kromě kalu z odstředivky nebo separátoru a mléko uvedené v čl. 10 písm. f) a h) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Mlezivo lze použít pouze tehdy, pokud pochází ze živých zvířat, která nevykazovala žádné příznaky onemocnění přenosného prostřednictvím mleziva na člověka nebo zvířata.

• 1.1. sterilizací při hodnotě F₀(F₀ je vypočtený smrtící účinek na bakteriální spory. Hodnota F₀ ve výši 3,00 znamená, že nejchladnější bod výrobku byl dostatečně zahřát, aby bylo dosaženo stejného smrtícího účinku jako při zahřátí na teplotu 121 °C (250 °F) na tři minuty s okamžitým zahřátím a zchlazením.) 3 nebo vyšší;
• 1.2. UHT(UHT = ošetření ultravysokou teplotou (Ultra-High Temperature) při teplotě 132 °C po dobu nejméně jedné sekundy.) v kombinaci s jednou z následujících podmínek:
  • a) je provedeno následné fyzikální ošetření:
    • i) procesem sušení, v případě mléka určeného ke krmení v kombinaci s doplňkovým zahřátím alespoň na teplotu 72 °C; nebo
    • ii) snížením hodnoty pH pod 6 nejméně po dobu jedné hodiny;
  • b) mléko, mléčný výrobek nebo produkt získaný z mléka byly vyrobeny nejméně 21 dnů před odesláním a během této doby nebyl v členském státě původu zaznamenán žádný případ slintavky a kulhavky;
• 1.3. dvojnásobným ošetřením HTST(HTST = krátkodobá vysokoteplotní pasterizace (High Temperature Short Time) při teplotě 72 °C po dobu nejméně 15 sekund nebo ošetření s rovnocenným pasterizačním účinkem, kterým je dosaženo negativní reakce na fosfatázový test.);
• 1.4. HTST v kombinaci s jednou z následujících podmínek:
  • a) je provedeno následné fyzikální ošetření:
    • i) procesem sušení, v případě mléka určeného ke krmení v kombinaci s doplňkovým zahřátím alespoň na teplotu 72 °C, nebo
    • ii) snížením hodnoty pH pod 6,0 nejméně po dobu jedné hodiny;
  • b) mléko, mléčný výrobek nebo produkt získaný z mléka byly vyrobeny nejméně 21 dnů před odesláním a během této doby nebyl v členském státě původu zaznamenán žádný případ slintavky a kulhavky.

• a) buď být odebrána nejméně 16 hodin po sražení mléka a její hodnota pH před přepravou do hospodářství s chovem zvířat musí být nižší než 6,0; nebo
• b) být vyrobena nejméně 21 dnů před odesláním a během této doby nesmí být v členském státě původu zaznamenán žádný případ slintavky a kulhavky.

• 4.1. po ukončení zpracování musí být uplatněna veškerá preventivní opatření, aby se zabránilo kontaminaci produktů;
• 4.2. konečný produkt musí být označen tak, aby bylo patrné, že obsahuje materiál kategorie 3 a není určen k lidské spotřebě, a musí být
  • a) zabalen do nových nádob nebo
  • b) přepravován volně ložený v kontejnerech nebo jiných dopravních prostředcích, které byly před použitím důkladně vyčištěny a vydezinfikovány.

• a) v dotčeném členském státě a příhraničních oblastech, v nichž se členské státy za tímto účelem navzájem dohodly, v případě získaných produktů včetně proplachové vody, které byly ve styku se syrovým mlékem a/nebo mlékem pasterizovaným v souladu s požadavky na tepelné ošetření stanovenými v bodě II odst. 1 písm. a) nebo b) kapitoly II oddílu IX přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, pokud byly tyto získané produkty ošetřeny jedním z těchto způsobů:
  • i) UHT,
  • ii) sterilizací, při které je buď dosaženo hodnoty Fc rovné nebo vyšší než 3, nebo která byla provedena při teplotě nejméně 115 °C po dobu 15 minut nebo za rovnocenné kombinace teploty a času;
  • iii) pasterizací nebo sterilizací kromě sterilizace uvedené v bodě ii), po nichž následuje:

    • v případě sušeného mléka nebo sušených mléčných výrobků nebo produktů získaných z mléka proces sušení,

    • v případě acidifikovaného mléčného výrobku proces, při němž se pH sníží a je po dobu nejméně jedné hodiny udržováno pod hodnotou 6;

• b) v dotčeném členském státě,
  • i) v případě získaných produktů včetně proplachové vody, které byly ve styku s mlékem, jež bylo pouze pasterizováno v souladu s požadavky na tepelné ošetření stanovenými v bodě II. 1 písm. a) kapitoly II oddílu IX přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, a syrovátky vyrobené z mléčných výrobků, které nebyly tepelně ošetřeny, odebrané nejdříve 16 hodin po sražení mléka, jejíž hodnota pH před dodáním ke krmení musí být nižší než 6,0, pokud jsou odesílány do omezeného počtu schválených hospodářství s chovem zvířat, který je stanoven na základě posouzení rizik při nejlepším a nejhorším scénáři provedeném dotčeným členským státem při přípravě pohotovostních plánů pro epizootické nákazy, zejména slintavku a kulhavku,
  • ii) v případě surových produktů včetně proplachové vody, která byla ve styku se syrovým mlékem a jinými produkty, u nichž není možné zaručit ošetření uvedená v písmeni a) a v písm. b) bodě i), pokud jsou odesílány do omezeného počtu schválených hospodářství s chovem zvířat, který je stanoven na základě posouzení rizik při nejlepším a nejhorším scénáři provedeném dotčeným členským státem při přípravě pohotovostních plánů pro epizootické nákazy, zejména slintavku a kulhavku, a pokud je možné přemísťovat zvířata nacházející se v povoleném hospodářství s chovem zvířat výhradně:

    • buď přímo na jatka, která se nacházejí v témže členském státě, nebo

    • do jiného hospodářství v témže členském státě, u nějž příslušný orgán zaručí, že zvířata vnímavá ke slintavce a kulhavce mohou hospodářství opustit buď přímo na jatka, která se nacházejí v témže členském státě, nebo, byla-li zvířata odeslána do hospodářství, která ke krmení nepoužívají produkty uvedené v tomto bodě ii), po skončení období nekrmení uvedenými produkty po dobu 21 dnů od příchodu zvířat.

Materiál kategorie 3, který sestává z kalu z odstředivky nebo separátoru, musí být podroben tepelnému ošetření při teplotě nejméně 70 °C po dobu 60 minut nebo nejméně 80 °C po dobu 30 minut, než je možné uvést jej na trh pro účely krmení hospodářských zvířat.

Odchylně od prvního pododstavce může příslušný orgán povolit alternativní parametry pro tepelné ošetření kalu z odstředivky nebo separátoru určeného pro použití v rámci členských států, které tyto alternativní parametry povolily, pokud provozovatelé mohou prokázat, že tepelné ošetření podle alternativních parametrů zaručuje přinejmenším stejné snížení rizika jako ošetření provedené podle parametrů stanovených v prvním pododstavci.

K výrobě želatiny a hydrolyzovaných bílkovin mohou být použity pouze vedlejší produkty živočišného původu, které představují materiál kategorie 3, nebo produkty, které jsou z takovýchto vedlejších produktů živočišného původu získány, kromě materiálů uvedených v čl. 10 písm. m), n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Hodnota pH musí být odpovídajícím způsobem upravena. Želatina musí být extrahována zahřátím jednou nebo několikrát po sobě, po němž následuje pročištění prostřednictvím filtrace a sterilizace.

Želatina musí být zabalena, vložena do dalšího obalu, uskladněna a přepravována za uspokojivých hygienických podmínek.

Zejména:

• a) musí být poskytnuta místnost nebo vyhrazený prostor k uskladnění obalového materiálu pro primární a sekundární balení;
• b) balení a vkládání do dalšího obalu musí probíhat v místnosti nebo v prostoru, které jsou pro tento účel určené.

Hydrolyzované bílkoviny musí být vyrobeny výrobním postupem, jehož součástí jsou odpovídající opatření k co největšímu omezení kontaminace. Hydrolyzované bílkoviny získané z přežvýkavců musí mít molekulární hmotnost nižší než 10000 daltonů.

Kromě požadavků prvního odstavce musí být hydrolyzované bílkoviny zcela nebo zčásti získané z kůží přežvýkavců vyrobeny ve zpracovatelském zařízení určeném výhradně k výrobě hydrolyzovaných bílkovin postupem zahrnujícím přípravu surového materiálu kategorie 3 nakládáním do solného láku, loužením a intenzivním praním, který musí být následován vystavením materiálu:

• a) pH vyššímu než 11 po dobu delší než tři hodiny při teplotě vyšší než 80 °C a následně tepelnému ošetření při teplotě vyšší než 140 °C po dobu 30 minut při tlaku vyšším než 3,6 baru; nebo
• b) pH v rozmezí 1 až 2 následovanému vystavení pH vyššímu než 11 a následně tepelnému ošetření při teplotě 140 °C po dobu 30 minut při tlaku 3 bary.

K výrobě hydrogenfosforečnanu vápenatého mohou být použity pouze vedlejší produkty živočišného původu, které představují materiál kategorie 3, nebo produkty, které jsou z takovýchto vedlejších produktů živočišného původu získány, kromě materiálů uvedených v čl. 10 písm. m), n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009.

• a) zaprvé zaručuje, že všechny kosti, které představují materiál kategorie 3, jsou najemno nadrceny a pomocí horké vody odtučněny a ošetřeny zředěnou kyselinou chlorovodíkovou (při minimální koncentraci 4 % a pH nižším než 1,5) po dobu alespoň dvou dnů;
• b) zadruhé, po skončení části postupu uvedené v písmeni a) pokračuje postup ošetřením získaného fosforečného výluhu vápnem, což vede k získání výsledné sraženiny hydrogenfosforečnanu vápenatého při pH 4 až 7;
• c) sraženinu hydrogenfosforečnanu vápenatého nakonec vysuší vzduchem při počáteční teplotě v rozmezí od 65 °C do 325 °C a konečné teplotě v rozmezí od 30 °C do 65 °C.

K výrobě fosforečnanu vápenatého mohou být použity pouze vedlejší produkty živočišného původu, které představují materiál kategorie 3, nebo produkty, které jsou z takovýchto vedlejších produktů živočišného původu získány, kromě materiálů uvedených v čl. 10 písm. m), n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Fosforečnan vápenatý musí být vyráběn postupem, který zaručuje:

• a) že všechny kosti, které představují materiál kategorie 3, jsou najemno nadrceny a pomocí protiproudu horké vody odtučněny (úlomky kostí musí být menší než 14 mm);
• b) nepřetržité vaření v páře při teplotě 145 °C po dobu 30 minut při tlaku 4 bary;
• c) odstředění vývaru z bílkovin od hydroxyapatitu (fosforečnanu vápenatého);
• d) granulaci fosforečnanu vápenatého po sušení ve fluidním loži vzduchem o teplotě 200 °C.

K výrobě kolagenu mohou být použity pouze vedlejší produkty živočišného původu, které představují materiál kategorie 3, nebo produkty, které jsou z takovýchto vedlejších produktů živočišného původu získány, kromě materiálů uvedených v čl. 10 písm. m), n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Po ošetření může kolagen projít procesem sušení.

Kolagen musí být zabalen, vložen do dalšího obalu, uskladněn a přepravován za uspokojivých hygienických podmínek. Zejména:

• a) musí být poskytnuta místnost nebo vyhrazený prostor k uskladnění obalového materiálu pro primární a sekundární balení;
• b) balení a vkládání do dalšího obalu musí probíhat v místnosti nebo v prostoru, které jsou pro tento účel určené.

K výrobě vaječných výrobků mohou být použity pouze vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 10 písm. e) a f) a v čl. 10 písm. k) bodě ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Vaječné výrobky musí být:

• a) podrobeny některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV;
• b) podrobeny jiné metodě a parametrům, které zaručují, že produkty splňují mikrobiologické normy pro získané produkty stanovené v kapitole I; nebo
• c) ošetřeny v souladu s požadavky na vejce a vaječné výrobky, které jsou stanoveny v kapitolách I, II a III oddílu X přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004.

Materiál kategorie 3, který sestává z potravin obsahujících produkty živočišného původu pocházející z členských států, které již nejsou z obchodních důvodů nebo z důvodu problémů způsobených výrobními vadami, vadami balení nebo jinými závadami, z nichž nevzniká žádné riziko pro zdraví lidí ani zvířat, určeny k lidské spotřebě, jak je uvedeno v čl. 10 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009, může být bez dalšího ošetření uváděn na trh pro účely krmení hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat, pokud:

• a) je s nimi manipulováno a jsou zpracovávány odděleně od materiálu, který nebyl pro tyto účely schválen;
• b) pocházejí
  • i) z volně žijících ryb nebo jiných vodních živočichů kromě mořských savců, kteří byli vyloveni k obchodním účelům, nebo z vedlejších produktů živočišného původu z volně žijících ryb pocházejících ze zařízení, která vyrábějí rybí výrobky určené k lidské spotřebě, nebo
  • ii) z ryb ve farmovém chovu, pokud jsou jimi krmeny jiné druhy ryb ve farmovém chovu;
• c) jsou zpracovány ve zpracovatelském zařízení v souladu s metodou, která zaručuje, že je produkt mikrobiologicky bezpečný, a to rovněž pokud jde o rybí patogenní původce.

• a) jako krmivo pro ryby ve farmovém chovu nebo pro vodní bezobratlé živočichy, pokud nebyly vedlejší produkty živočišného původu zpracovány v souladu s odst. 1 písm. c);
• b) jako rybí návnady včetně návnad pro vodní bezobratlé živočichy.

PŘÍLOHA XI

ORGANICKÁ HNOJIVA A POMOCNÉ PŮDNÍ LÁTKY

Na uvádění guána z netopýrů, zpracovaného hnoje a získaných produktů ze zpracovaného hnoje na trh se vztahují podmínky stanovené v písmenech a) až e). V případě guána z netopýrů se dále vyžaduje souhlas členského státu určení podle čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009:

• a) zpracovatelskou metodou č. 1 (tlakovou sterilizací), je-li jako výchozí materiál použit materiál kategorie 2;
• b) použitím jakýchkoli zpracovaných živočišných bílkovin včetně zpracovaných živočišných bílkovin vyrobených v souladu s přílohou X kapitolou II oddílem 1 bodem B odst. 1 písm. b) podbodem ii), které byly vyrobeny z materiálu kategorie 3 v souladu s přílohou X kapitolou II oddílem 1, nebo materiálů, které byly podrobeny jinému ošetření, pokud lze takovéto materiály použít pro organická hnojiva a pomocné půdní látky v souladu s tímto nařízením, nebo
• c) použitím některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV, je-li jako výchozí materiál použit materiál kategorie 3, který není používán k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin.

• a) složka sestává z vápna, hnoje, moči, kompostu nebo zbytků rozkladu z přeměny vedlejších produktů živočišného původu na bioplyn nebo jiných látek, například minerálních hnojiv, které nejsou používány v krmivech a vylučují následné použití směsi ke krmným účelům v souladu se správnou zemědělskou praxí;
• b) složka je určena na základě posouzení klimatických a půdních podmínek pro použití směsi jako hnojiva, údajů, že složka učiní směs nepoživatelnou pro zvířata nebo jiným způsobem účinně zabrání zneužití směsi ke krmným účelům, a v souladu s požadavky stanovenými v právních předpisech Unie nebo v příslušných případech ve vnitrostátních právních předpisech pro ochranu životního prostředí, které se týkají ochrany půdy a podzemní vody.

Příslušný orgán na požádání poskytne seznam povolených složek Komisi a ostatním členským státům.

• a) organická hnojiva a pomocné půdní látky v baleních připravených k prodeji o hmotnosti nepřesahující 50 kg určené k použití konečným spotřebitelem; nebo
• b) organická hnojiva a pomocné půdní látky v žocích o hmotnosti nepřesahující 1000 kg, na jejichž baleních je uvedeno, že organická hnojiva nejsou určena pro půdu, k níž mají přístup hospodářská zvířata, pokud příslušný orgán členského státu, v němž mají být organické hnojivo nebo pomocná půdní látka aplikovány na půdu, na základě posouzení pravděpodobnosti možného přesměrování materiálů do hospodářství s chovem zvířat nebo na půdu, k níž mají hospodářská zvířata přístup, použití těchto žoků povolil.

• kapitolou I přílohy X v případě zpracovaných živočišných bílkovin nebo získaných produktů materiálu kategorie 2 nebo kategorie 3,

• oddílem 3 kapitoly III přílohy V v případě kompostu a zbytků rozkladu z přeměny vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů na bioplyn.

Po zpracování nebo přeměně musí být organická hnojiva a pomocné půdní látky řádně uskladněny a přepravovány:

• a) volně ložené za vhodných podmínek, které brání kontaminaci;
• b) zabalené nebo v žocích, jedná-li se o organická hnojiva nebo pomocné půdní látky určené k prodeji konečným uživatelům; nebo
• c) pokud jsou skladovány v hospodářství, v odpovídajícím prostoru pro skladování, k němuž nemají přístup žádná hospodářská zvířata.

Za účelem schválení v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009 musí provozovatelé zajistit, aby zařízení nebo podniky, které provádějí činnosti uvedené v oddíle 1 bodě 1, splňovaly požadavky stanovené v článku 8 tohoto nařízení a:

• a) měly vhodná zařízení pro skladování příchozích složek, aby se zabránilo křížové kontaminaci a nedošlo ke kontaminaci během skladování;
• b) prováděly neškodné odstraňování nepoužitých vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů v souladu s články 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009.

PŘÍLOHA XII

MEZIPRODUKTY

V souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 se na dovoz meziproduktů a jejich tranzit přes Unii vztahují tyto podmínky:

PŘÍLOHA XIII

KRMIVO PRO ZVÍŘATA V ZÁJMOVÉM CHOVU A NĚKTERÉ DALŠÍ ZÍSKANÉ PRODUKTY

Zařízení na výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a zařízení nebo podniky vyrábějící získané produkty uvedené v této příloze musí disponovat odpovídajícím vybavením pro:

Provozovatelé mohou vyrábět syrové krmivo pro zvířata v zájmovém chovu pouze z materiálu kategorie 3 uvedeného v čl. 10 písm. a) a čl. 10 písm. b) bodech i) a ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Syrové krmivo pro zvířata v zájmovém chovu musí být zabaleno do nepropustného nového obalu.

Musí být přijaty účinné kroky, které zaručí, že produkt není v průběhu výrobního řetězce až do okamžiku prodeje vystaven kontaminaci.

Provozovatelé mohou vyrábět zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a žvýkací pamlsky pro psy pouze:

• a) z materiálu kategorie 3 jiného než materiálu uvedeného v čl. 10 písm. n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009; a
• b) v případě dovezeného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu nebo krmiva pro zvířata v zájmovém chovu vyrobeného z dovezených materiálů, z materiálu kategorie 1 sestávajícího z vedlejších produktů živočišného původu získaných ze zvířat, která byla podrobena nezákonnému ošetření podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. d) směrnice 96/22/ES nebo čl. 2 písm. b) směrnice 96/23/ES.

• a) Krmivo v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu musí být podrobeno tepelnému ošetření, při kterém je dosaženo hodnoty Fc rovné minimálně 3;
• b) zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu jiné než v konzervách musí být:
  • i) tepelně ošetřeno zahřátím celé hmoty konečného produktu nejméně na teplotu 90 °C;
  • ii) tepelně ošetřeno zahřátím složek živočišného původu nejméně na teplotu 90 °C,
  • iii) vyrobeno, pokud jde o krmnou surovinu živočišného původu, výhradně za použití:

    • vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů z masa nebo masných výrobků, které byly tepelně ošetřeny zahřátím celé hmoty nejméně na teplotu 90 °C,

    • následujících získaných produktů, které byly vyrobeny v souladu s požadavky tohoto nařízení: mléka a mléčných výrobků, želatiny, hydrolyzovaných bílkovin, vaječných výrobků, kolagenu, krevních výrobků uvedených v oddíle 2 kapitoly II přílohy X, zpracovaných živočišných bílkovin včetně rybí moučky, taveného/škvařeného tuku, rybích tuků, hydrogenfosforečnanu vápenatého, fosforečnanu vápenatého nebo dochucovacích masových výtažků,

  • iv) pokud to povolí příslušný orgán, podrobeno ošetření například sušením nebo fermentací, které zaručuje, že krmivo pro zvířata v zájmovém chovu nepředstavuje nepřijatelná rizika pro zdraví lidí a zvířat,
  • v) v případě vedlejších produktů živočišného původu uvedených v čl. 10 písm. l) a m) nařízení (ES) č. 1069/2009 a vedlejších produktů vyprodukovaných vodními živočichy a vodními a suchozemskými bezobratlými živočichy a pokud to povolí příslušný orgán, podrobeno ošetření, které zaručuje, že krmivo pro zvířata v zájmovém chovu nepředstavuje nepřijatelná rizika pro zdraví lidí a zvířat.

  Po výrobě musí být přijata veškerá preventivní opatření, aby se zaručilo, že takto zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu není vystaveno kontaminaci.

  Zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu musí být zabaleno do nového obalu.

Žvýkací pamlsky pro psy musí být podrobeny ošetření, které dostačuje ke zničení patogenních organismů včetně salmonel.

Po tomto ošetření musí být přijata veškerá preventivní opatření, aby se zaručilo, že tyto žvýkací pamlsky pro psy nejsou vystaveny kontaminaci.

Žvýkací pamlsky pro psy musí být zabaleny do nového obalu.

Během výroby a/nebo skladování (před odesláním) musí být prováděny namátkové odběry vzorků ze žvýkacích pamlsků pro psy a ze zpracovaného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu kromě krmiva v konzervách a takového zpracovaného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, které bylo ošetřeno v souladu s odst. 3 písm. b) bodem v), aby byl ověřen soulad s těmito normami:

• Salmonella: nepřítomnost v 25 g produktu: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0;

• Enterobacteriaceae: n = 5, c = 2, m = 10, M = 300 v 1 g;

kde:

Během výroby a/nebo skladování (před odesláním) musí být prováděny namátkové odběry vzorků ze syrového krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, aby byl ověřen soulad s těmito normami:

Salmonella: nepřítomnost v 25 g produktu: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0.

Proces výroby syrového krmiva pro zvířata v zájmovém chovu musí splňovat toto kritérium hygieny výrobního procesu:

Enterobacteriaceae: n = 5, c = 2, m = 500 v 1 g, M = 5000 v 1 g;

kde:

npočet vzorků, které mají být vyšetřeny;mprahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojivý, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;Mmaximální hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojivý, pokud se počet bakterií v jednom nebo více vzorcích rovná M nebo je vyšší; acpočet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší.

Provozovatelé přijmou jako součást svých postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) opatření, aby zajistili, že dodávání a zpracovávání surovin a syrového krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a manipulace s nimi pod jejich kontrolou probíhají takovým způsobem, že jsou dodrženy výše uvedené bezpečnostní normy a kritérium hygieny výrobního procesu. Pokud bezpečnostní normy a kritérium hygieny výrobního procesu dodrženy nejsou, přijme provozovatel přiměřená nápravná opatření v souladu s písemným postupem uvedeným v čl. 29 odst. 1 úvodní větě nařízení (ES) č. 1069/2009 a postupy založené na zásadách HACCP stanovené v čl. 29 odst. 2 písm. e) a f) uvedeného nařízení.

Nesoulad a jeho příčina, pokud byla určena, uplatněná nápravná opatření a výsledky kontrolních opatření se oznámí příslušnému orgánu. Pokud příslušný orgán není přesvědčen, že byla přijata nezbytná nápravná opatření, může provozovateli uložit další opatření, včetně označování pro manipulaci, a může požadovat mikrobiologické vyšetření dalších vzorků, které odebere provozovatel.

Bez omezení v souladu s tímto nařízením je možné uvádět na trh:

• a) zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu
  • i) které bylo vyrobeno a zabaleno v Unii v souladu s odstavcem 3 a bylo vyšetřeno v souladu odstavcem 5, nebo
  • ii) které bylo v souladu se směrnicí 97/78/ES podrobeno veterinárním kontrolám na stanovišti hraniční kontroly;
• b) žvýkací pamlsky pro psy
  • i) které byly vyrobeny a zabaleny v Unii v souladu s odstavcem 4 a byly vyšetřeny v souladu odstavcem 5, nebo
  • ii) které byly v souladu se směrnicí 97/78/ES podrobeny veterinárním kontrolám na stanovišti hraniční kontroly.

• a) zabalen do nového nebo sterilizovaného obalu; nebo
• b) přepravován volně ložený v kontejnerech nebo jiných dopravních prostředcích, které byly důkladně vyčištěny a vydezinfikovány.

Na uvádění krve a krevních výrobků z koňovitých na trh pro jiné účely než použití v krmivech se vztahují tyto podmínky:

• 1. Krev může být uvedena na trh pro tyto účely, pokud byla odebrána:
  • a) od koňovitých, kteří:
    • i) při prohlídce v den odběru krve nevykazují žádné klinické příznaky nákaz povinných hlášením uvedených v příloze I směrnice 2009/156/ES a influenzy koní, piroplasmózy koní, rinopneumonie koní a infekční arteritidy koní uvedených v článku 1.2.3 bodě 4 Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, vydání z roku 2010,
    • ii) byli drženi alespoň po dobu 30 dnů před dnem odběru a v době odběru v hospodářstvích s veterinárním dohledem, která nepodléhají zákazu podle čl. 4 odst. 5 směrnice 2009/156/ES nebo omezením podle článku 5 uvedené směrnice,
    • iii) po dobu stanovenou v čl. 4 odst. 5 směrnice 2009/156/ES nepřišli do styku s koňovitými z hospodářství, která podléhají zákazu z veterinárních důvodů podle uvedeného článku, a kteří po dobu nejméně 40 dnů před dnem odběru a v době odběru nepřišli do styku s koňovitými z členského státu nebo třetí země, které nejsou v souladu s čl. 5 odst. 2 prvním pododstavcem písm. a) a b) uvedené směrnice považovány za prosté moru koní;
  • b) pod veterinárním dohledem buď:
    • i) na jatkách registrovaných nebo schválených v souladu s nařízením (ES) č. 853/2004 nebo
    • ii) v zařízeních, která byla za účelem odběru krve od koňovitých k výrobě krevních výrobků k jiným účelům než ke krmení schválena, opatřena číslem veterinárního schválení a dozorována příslušným orgánem.
• 2. Krevní výrobky mohou být uváděny na trh pro tyto účely, pokud:
  • a) byla přijata veškerá preventivní opatření, aby se během výroby, manipulace a balení zabránilo kontaminaci krevních výrobků patogenními původci;
  • b) byly vyrobeny z krve, která:
    • i) buď splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. a), nebo
    • ii) byla ošetřena alespoň jedním z následujících způsobů s následnou kontrolou účinnosti za účelem inaktivace možných patogenních původců moru koní, encefalomyelitidy koní všech typů včetně venezuelské encefalomyelitidy koní, nakažlivé chudokrevnosti koní, vezikulární stomatitidy a vozhřivky (Burkholderia mallei):

      • tepelným ošetřením při teplotě 65 °C po dobu nejméně tří hodin,

      • ozářením paprsky gama s intenzitou 25 kGy,

      • změnou pH na hodnotu pH 5 po dobu dvou hodin,

      • tepelným ošetřením při teplotě nejméně 80 °C v celé hmotě.

• 3. Krev a krevní výrobky z koňovitých musí být zabaleny do zaplombovaných nepropustných nádob, které jsou v případě krve z koňovitých opatřeny číslem schválení jatek nebo zařízení odběru uvedených v odst. 1 písm. b).

Příslušný orgán může zařízením nebo podnikům, které manipulují s kůžemi včetně vápněných kůží, povolit, aby dodávaly odřezky a plátky z těchto kůží pro účely výroby želatiny určené ke krmení zvířat, organických hnojiv nebo pomocných půdních látek, pokud:

• a) zařízení nebo podnik disponuje skladovacími prostory s pevnými podlahami a hladkými stěnami, které lze snadno vyčistit a vydezinfikovat, a v příslušných případech jsou vybaveny chladicím zařízením;
• b) skladovací prostory jsou udržovány v uspokojivé čistotě a dobrém technickém stavu, aby nebyly zdrojem kontaminace surovin;

• a) nebyly v kontaktu s jinými produkty živočišného původu nebo živými zvířaty představujícími riziko rozšíření závažného přenosného onemocnění;
• b) obchodní doklad stanovený v kapitole III přílohy VIII obsahuje prohlášení, že byla přijata veškerá preventivní opatření, aby se zabránilo kontaminaci patogenními původci.

• a) kůže, které prošly úplným postupem činění;
• b) kůže vyčiněné chromem bez další úpravy („wet blue“);
• c) mořené surové kůže; a
• d) vápněné kůže (ošetřené vápnem a naložené do láku o hodnotě pH 12–13 po dobu nejméně 8 hodin).

Ustanoveními této kapitoly nejsou dotčena opatření na ochranu volně žijících živočichů přijatá podle nařízení (ES) č. 338/97.

Jestliže byly vedlejší produkty živočišného původu pro účely preparace podrobeny ošetření nebo jsou nabízeny ve stavu, který nepředstavuje zdravotní rizika, mohou být lovecké trofeje a jiné preparáty ze zvířat uváděny na trh, pokud pocházejí z/ze:

• a) jiných druhů než kopytníků, ptáků nebo živočichů biologické třídy Insecta nebo Arachnida; a
• b) zvířat pocházejících z oblasti, na kterou se nevztahují omezení v důsledku výskytu závažných přenosných onemocnění, vůči nimž jsou zvířata dotčených druhů vnímavá.

• a) pocházejí z kopytníků a ptáků, kteří byli podrobeni úplnému taxidermickému ošetření, které zaručuje jejich uchování při okolních teplotách;
• b) jde o vycpané kopytníky nebo ptáky nebo vycpané části těchto zvířat;
• c) byly podrobeny anatomické preparaci, například plastinací;
• d) jde o živočichy biologické třídy Insecta nebo Arachnida, kteří byli podrobeni ošetření například sušením, aby se zabránilo přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata, nebo
• e) jde o exempláře přírodovědných sbírek nebo slouží na podporu vědy a jsou:
  • i) konzervovány v prostředcích, jako je alkohol nebo formaldehyd, které umožňují jejich vystavování;
  • ii) zcela zasazeny do mikrodestiček; nebo
  • iii) skládají se z celých koster nebo jejich částí, kostí nebo zubů, které se mají vyměňovat výlučně mezi muzei a vzdělávacími institucemi;
• f) jde o zpracované vzorky DNA určené pro depozitáře za účelem podpory výzkumu biologické rozmanitosti, ekologie, lékařské a veterinární vědy nebo biologie.

• a) v případě loveckých trofejí nebo jiných preparátů, které sestávají výhradně z kostí, rohů, kopyt a paznehtů, drápů, parohů nebo zubů,
  • i) byly na odpovídající dobu ponořeny do vařící vody, aby bylo zajištěno odstranění veškeré hmoty kromě kostí, rohů, kopyt a paznehtů, drápů, parohů nebo zubů,
  • ii) byly vydezinfikovány přípravkem, který je povolen příslušným orgánem, zejména peroxidem vodíku v případě kostních částí,
  • iii) byly neprodleně po ošetření zabaleny, aniž se dostaly do kontaktu s jinými produkty živočišného původu, které by je mohly kontaminovat, do samostatných, průhledných a uzavřených obalů tak, aby se zabránilo následné kontaminaci, a
  • iv) je k nim přiloženo veterinární osvědčení, které potvrzuje, že podmínky stanovené v bodech i), ii) a iii) byly splněny;
• b) v případě loveckých trofejí nebo jiných preparátů, které sestávají výhradně z kůží nebo kožek,
  • i) byly:

    • sušeny,

    • nasoleny za sucha nebo za mokra nejméně po dobu 14 dnů před odesláním; nebo

    • podrobeny jinému konzervačnímu postupu než činění,

  • ii) byly neprodleně po ošetření zabaleny, aniž se dostaly do kontaktu s jinými produkty živočišného původu, které by je mohly kontaminovat, do samostatných, průhledných a uzavřených obalů tak, aby se zabránilo následné kontaminaci, a
  • iii) je k nim přiložen obchodní doklad nebo veterinární osvědčení, které potvrzují, že podmínky stanovené v bodech i) a ii) byly splněny.

Musí být bezpečně uzavřeny v obalech a suché.

Nicméně u neošetřeného peří, jeho částí a prachového peří, které jsou z jatek odesílány přímo do zpracovatelského zařízení, může příslušný orgán povolit odchylku od požadavku, aby byly materiály přepravované na jeho území vysušeny, pokud:

• a) byla přijata veškerá nezbytná opatření, aby se zamezilo případnému šíření nákazy;
• b) se přeprava provádí ve vodotěsných nádobách a/nebo vozidlech, které musí být ihned po každém použití vyčištěny a vydezinfikovány.

• a) byly vařeny, barveny nebo běleny; nebo
• b) prošly jiným druhem ošetření, které zaručeně usmrcuje patogenní původce za předpokladu, že je tato skutečnost doložena v podobě osvědčení vypracovaného veterinárním lékařem zodpovídajícím za místo původu. Průmyslové praní není pro účely tohoto ustanovení považováno za způsob ošetření.

• a) přepravované cestujícími pro osobní potřebu; nebo
• b) v podobě zásilek zaslaných soukromým osobám k neobchodním účelům.

Průmyslově vypraná vlna a srst a vlna a srst, které byly ošetřeny jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavují nepřijatelná rizika, mohou být uváděny na trh bez omezení v souladu s tímto nařízením.

Členské státy mohou povolit, aby na jejich území byla na trh bez omezení v souladu s tímto nařízením uváděna neošetřená vlna a srst z hospodářství nebo zařízení nebo podniků, které byly registrovány v souladu s článkem 23 nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo schváleny v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. i) téhož nařízení, pokud jsou přesvědčeny, že vlna ani srst nepředstavují nepřijatelné riziko pro zdraví lidí a zvířat.

Vlnu a srst z jiných zvířat než prasat lze uvádět na trh bez omezení v souladu s tímto nařízením za předpokladu, že:

• a) prošla průmyslovým praním spočívajícím v jejím ponoření do série lázní sestávajících z vody, mýdla a hydroxidu sodného nebo draselného; nebo
• b) odesílá se přímo do zařízení vyrábějícího získané produkty z vlny či srsti pro textilní průmysl a byla ošetřena alespoň jedním z těchto způsobů:
  • i) chemická depilace hašeným vápnem nebo sulfidem sodným;
  • ii) fumigace ve formaldehydu v hermeticky uzavřené komoře po dobu alespoň 24 hodin;
  • iii) průmyslové čištění ponořením vlny a srsti do detergentu rozpustného ve vodě a udržovaného při teplotě 60–70 °C;
  • iv) uskladnění, které může zahrnovat dobu přepravy, při teplotě 37 °C po dobu osmi dnů, 18 °C po dobu 28 dnů nebo 4 °C po dobu 120 dnů.

Peří, jeho části a prachové peří, které byly průmyslově vyprány a ošetřeny horkou párou při teplotě 100 °C po dobu nejméně 30 minut, mohou být uváděny na trh bez omezení v souladu s tímto nařízením.

Konečný bod

Kožešiny, které byly po dobu dvou dnů sušeny při okolní teplotě 18 °C a vlhkosti 55 %, mohou být uváděny na trh bez omezení v souladu s tímto nařízením.

Vedlejší produkty včelařství určené výhradně k použití ve včelařství:

• 1. nesmějí pocházet z oblasti, na kterou se vztahuje zákaz z důvodu výskytu:
  • a) moru včelího plodu (Paenibacillus larvae larvae) vyjma případu, kdy příslušný orgán posoudil riziko jako zanedbatelné, vydal zvláštní povolení určené výhradně pro použití v tomto členském státě a přijal veškerá další nezbytná opatření, aby se zamezilo jakémukoli šíření této nákazy;
  • b) roztočíkové nákazy včel (Acarapis woodi (Rennie)) vyjma případu, kdy oblast určení získala doplňkové záruky v souladu s čl. 14 odst. 2 směrnice 92/65/EHS;
  • c) lesknáčka úlového (Aethina tumida); nebo
  • d) roztoče Tropilaelaps (Tropilaelaps spp.); a
• 2. musí splňovat požadavky stanovené v čl. 8 písm. a) směrnice 92/65/EHS.

• a) transesterifikace nebo hydrolýza při teplotě nejméně 200 °C při odpovídajícím vhodném tlaku po dobu nejméně 20 minut (glycerol, mastné kyseliny a estery);
• b) saponifikace s NaOH 12M (glycerol a mýdlo):
  • i) v dávkovém procesu při teplotě 95 °C po dobu tří hodin nebo
  • ii) v kontinuálním procesu při teplotě 140 °C a tlaku 2 bary (2000 hPa) po dobu osmi minut; nebo
• c) hydrogenace při teplotě 160 °C a tlaku 12 barů (12000 hPa) po dobu dvaceti minut.

• a) pro jiná použití než v krmivech, kosmetických prostředcích a léčivých přípravcích;
• b) v případě tukových derivátů z materiálu kategorie 1 navíc pro jiná použití než v organických hnojivech a pomocných půdních látkách.

Tukové deriváty, které byly zpracovány podle odstavce 1, mohou být uváděny na trh pro použití uvedená v odstavci 2 bez omezení v souladu s tímto nařízením.

Rohy a výrobky z nich, kromě rohové moučky, a kopyta a paznehty a výrobky z nich, kromě moučky z kopyt a paznehtů, určené k výrobě organických hnojiv nebo pomocných půdních látek se uvádějí na trh za těchto podmínek:

• a) musí pocházet ze zvířat, která:
  • i) byla buď poražena na jatkách, prošla prohlídkou před porážkou a byla v důsledku této prohlídky shledána vhodnými pro účely porážky k lidské spotřebě v souladu s právními předpisy Unie; nebo
  • ii) nevykazovala žádné klinické příznaky onemocnění přenosného tímto produktem na člověka či zvířata;
• b) musí být tepelně ošetřeny po dobu jedné hodiny při teplotě v jádře alespoň 80 °C;
• c) rohy musí být odděleny tak, aby nedošlo k otevření dutiny lebeční;
• d) ve všech fázích zpracování, uskladnění a přepravy jsou uplatněna veškerá preventivní opatření k zabránění křížové kontaminace;

Konečný bod pro rybí tuk určený k výrobě léčivých přípravků

Rybí tuk získaný z materiálů uvedených v bodě A odst. 2 oddílu 3 kapitoly II přílohy X, který byl odkyselen roztokem NaOH při teplotě 80 °C nebo vyšší a potom byl přečištěn destilací při teplotě 200 °C nebo vyšší, lze uvést na trh pro výrobu léčivých přípravků bez omezení v souladu s tímto nařízením.

PŘÍLOHA XIV

DOVOZ, VÝVOZ A TRANZIT

Jak je uvedeno v čl. 41 odst. 1 písm. a) a čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 1069/2009, na dovezené zásilky materiálu kategorie 3 a produktů z něj získaných, které jsou určeny pro použití v krmivovém řetězci k jiným účelům než pro krmivo pro zvířata v zájmovém chovu nebo krmivo pro kožešinová zvířata, a zásilky takovýchto materiálů a produktů v režimu tranzitu se vztahují tyto požadavky:

Tabulka 1

Na dovoz zpracovaných živočišných bílkovin se vztahují tyto požadavky:

Na dovoz tavených/škvařených tuků se vztahují tyto požadavky:

Tavené/škvařené tuky:

• a) musí být výlučně nebo částečně získané z vepřových surovin a pocházet ze třetí země nebo z části třetí země, která byla v předchozích 24 měsících prostá slintavky a kulhavky a v předchozích 12 měsících prostá klasického moru prasat a afrického moru prasat;
• b) musí být výlučně nebo částečně získané z drůbežích surovin a pocházet ze třetí země nebo z části třetí země, která byla v předchozích 6 měsících prostá newcastleské choroby a influenzy ptáků;
• c) musí být výlučně nebo částečně získané ze surovin z přežvýkavců a pocházet ze třetí země nebo z části třetí země, která byla v předchozích 24 měsících prostá slintavky a kulhavky a v předchozích 12 měsících prostá moru skotu; nebo
• d) v případě, že v průběhu příslušného časového období uvedeného v písmenech a), b) a c) se vyskytlo ohnisko jedné z nákaz uvedených ve zmíněných písmenech, musí být podrobeny jednomu z těchto tepelných ošetření:
  • i) alespoň při teplotě 70 °C po dobu nejméně 30 minut nebo
  • ii) alespoň při teplotě 90 °C po dobu nejméně 15 minut.

  Provozovatelé musí zaznamenávat a uchovávat podrobné údaje o kritických kontrolních bodech, aby vlastník, provozovatel nebo jejich zástupce a v nezbytném případě příslušný orgán mohli sledovat provoz zařízení; zaznamenané informace musí obsahovat velikost částic, kritickou teplotu a v příslušných případech absolutní dobu, profil tlaku, objem vstupujícího surového materiálu za jednotku času a míru recyklace tuku.

• 1. Mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka:
  • a) byly podrobeny alespoň jednomu z ošetření stanovených v bodech 1.1, 1.2, 1.3 a v bodě B. 1.4 písm. a) části I oddílu 4 kapitoly II přílohy X;
  • b) musí splňovat body B. 2 a B. 4 a v případě syrovátky bod B. 3 části I oddílu 4 kapitoly II přílohy X.
• 2. Odchylně od bodu B. 1.4 části I oddílu 4 kapitoly II přílohy X mohou být mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka dováženy ze třetích zemí, které jsou za tímto účelem uvedené jako schválené v sloupci „A“ přílohy I nařízení (EU) č. 605/2010, pokud mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka prošly jedním ošetřením HTST a:
  • a) nebyly odeslány před uplynutím období nejméně 21 dnů po vyrobení a během tohoto období nebyl ve vyvážející třetí zemi zaznamenán žádný případ slintavky a kulhavky; nebo
  • b) byly předloženy na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu do Unie nejméně 21 dnů po výrobě a během tohoto období nebyl ve vyvážející třetí zemi zaznamenán žádný případ slintavky a kulhavky.

• 1. Materiály prošly jedním ošetřením HTST a:
  • a) nebyly odeslány před uplynutím období nejméně 21 dnů po vyrobení a během tohoto období nebyl ve vyvážející třetí zemi zaznamenán žádný případ slintavky a kulhavky; nebo
  • b) byly předloženy na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu do Unie nejméně 21 dnů po výrobě a během tohoto období nebyl ve vyvážející třetí zemi zaznamenán žádný případ slintavky a kulhavky.
• 2. Materiály byly získány od skotu, u nějž se provádějí pravidelné veterinární kontroly, aby bylo zaručeno, že pochází z hospodářství, v nichž jsou všechna stáda skotu:
  • a) buď uznána jako úředně prostá tuberkulózy a úředně prostá brucelózy podle vymezení v čl. 2 odst. 2 písm. d) a f) směrnice 64/432/EHS nebo se na ně podle vnitrostátních právních předpisů třetí země, z níž mlezivo pochází, nevztahují omezení ohledně eradikace tuberkulózy a brucelózy; a
  • b) buď uznána jako úředně prostá enzootické leukózy skotu podle vymezení v čl. 2 odst. 2 písm. j) směrnice 64/432/EHS nebo jsou součástí úředního systému pro tlumení enzootické leukózy skotu a klinické a laboratorní vyšetření u příslušného stáda během posledních dvou let neprokázala výskyt uvedené nákazy.
• 3. Po ukončení zpracování byla uplatněna veškerá preventivní opatření, aby se zabránilo kontaminaci příslušného mleziva nebo výrobků z mleziva.
• 4. Konečný výrobek musí být označen tak, aby bylo patrné, že obsahuje materiál kategorie 3 a není určen pro lidskou spotřebu, a musí být:
  • a) zabalen do nových nádob; nebo
  • b) přepravován volně ložený v kontejnerech nebo jiných dopravních prostředcích, které byly před použitím důkladně vyčištěny a vydezinfikovány.

Na dovoz krevních výrobků, včetně sprejově sušené krve a krevní plazmy, které byly získány z prasat a jsou určeny ke krmení prasat, se vztahují tyto požadavky:

Tyto získané produkty musí být

• a) podrobeny tepelnému ošetření zahřátím celé hmoty nejméně na teplotu 80 °C, přičemž sušená krev a krevní plazma neobsahuje více než 8 % vlhkosti s vodní aktivitou (Aw) méně než 0,60;
• b) skladovány za sucha při pokojové teplotě po dobu nejméně 6 týdnů.

Jak je uvedeno v čl. 41 odst. 1 písm. a), čl. 41 odst. 2 písm. c) a čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 1069/2009, na dovezené zásilky vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, které jsou určeny pro použití mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata, a zásilky těchto produktů v režimu tranzitu se vztahují tyto zvláštní požadavky:

• a) musí sestávat nebo být vyrobeny z vedlejších produktů živočišného původu uvedených ve sloupci „Suroviny“ v tabulce 2;
• b) musí splňovat podmínky dovozu a tranzitu stanovené ve sloupci „Podmínky dovozu a tranzitu“ v tabulce 2;
• c) musí pocházet ze třetí země nebo části třetí země uvedené ve sloupci „Seznamy třetích zemí“ v tabulce 2;
• d) musí pocházet ze zařízení nebo podniku registrovaných nebo případně schválených příslušným orgánem třetí země, které jsou na seznamu zařízení a podniků uvedených v článku 30, a
• e) musí být:
  • i) během přepravy do místa vstupu do Unie, v němž jsou prováděny veterinární kontroly, provázeny veterinárním osvědčením uvedeným ve sloupci „Osvědčení / vzory dokumentů“ v tabulce 2, nebo
  • ii) předloženy v místě vstupu do Unie, v němž jsou prováděny veterinární kontroly, společně s dokumentem, který odpovídá vzoru uvedenému ve sloupci „Osvědčení / vzory dokumentů“ v tabulce 2.
• f) jsou v místě vstupu do Unie, v němž jsou prováděny veterinární kontroly, předloženy společně s dokumentem, který odpovídá vzoru uvedenému ve sloupci „Osvědčení / vzory dokumentů“ v tabulce 2.

Tabulka 2

Na dovoz krve a krevních výrobků, kromě krve a krevních výrobků z koňovitých, k výrobě získaných produktů určených k použití mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata se vztahují tyto požadavky:

• 1. Krevní výrobky musí pocházet ze zařízení na výrobu získaných produktů pro použití mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata, které splňuje zvláštní podmínky stanovené v tomto nařízení, nebo ze zařízení odběru.
• 2. Krev, z níž jsou vyráběny krevní výrobky určené k výrobě získaných produktů pro použití mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata, musí být odebrána pod veterinárním dohledem:
  • a) na jatkách:
    • i) schválených v souladu s nařízením (ES) č. 853/2004, nebo
    • ii) schválených a dozorovaných příslušným orgánem země odběru, nebo
  • b) od živých zvířat v zařízeních schválených a dozorovaných příslušným orgánem země odběru.
• 4. Krevní výrobky pro výrobu získaných produktů pro použití mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata, které byly získány z drůbeže a jiných druhů ptáků, musí splňovat podmínky uvedené buď v písmeni a), nebo písmeni b):
  • a) výrobky musí projít jedním z následujících ošetření, která zaručují nepřítomnost patogenních původců nákaz uvedených v písmeni b):
    • i) tepelným ošetřením při teplotě 65 °C po dobu nejméně tří hodin s následnou kontrolou účinnosti,
    • ii) ozářením paprsky gama s intenzitou 25 kGy s následnou kontrolou účinnosti,
    • iii) tepelným ošetřením při teplotě nejméně 70 °C v celé hmotě s následnou kontrolou účinnosti;
  • b) v případě krevních výrobků neošetřených v souladu s písmenem a) musí výrobky pocházet ze třetí země nebo oblasti:
    • i) která byla prostá newcastleské choroby a vysoce patogenní influenzy ptáků uvedených v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, vydání z roku 2010,
    • ii) ve které nebylo během posledních 12 měsíců provedeno očkování proti influenze ptáků,
    • iii) ve které drůbež nebo jiné druhy ptáků, z nichž výrobky pocházejí, nebyly očkovány proti newcastleské chorobě očkovacími látkami připravenými z matečného kmene newcastleské choroby vykazujícího vyšší patogenitu než lentogenní kmeny viru.

Na dovoz krve a krevních výrobků z koňovitých se vztahují tyto požadavky:

• 1. Krev musí splňovat podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) kapitoly IV přílohy XIII a musí být odebrána pod veterinárním dohledem:
  • a) na jatkách:
    • i) schválených v souladu s nařízením (ES) č. 853/2004, nebo
    • ii) schválených a dozorovaných příslušným orgánem země odběru, nebo
  • b) od živých koňovitých v zařízeních, která byla za účelem odběru krve od koňovitých k výrobě krevních výrobků k jiným účelům než ke krmení schválena a opatřena číslem veterinárního schválení a dozorována příslušným orgánem země odběru.
• 2. Krevní výrobky musí splňovat podmínky stanovené v odstavci 2 kapitoly IV přílohy XIII.

  Kromě toho musí být krevní výrobky uvedené v odst. 2 písm. b) bodě i) kapitoly IV přílohy XIII vyrobeny z krve odebrané od koňovitých, kteří byli alespoň tři měsíce před dnem odběru nebo od narození, jsou-li zvířata mladší než tři měsíce, drženi v hospodářstvích s veterinárním dohledem ve třetí zemi odběru, která byla během zmíněného období a v době odběru krve prostá:

  • a) moru koní v souladu s čl. 5 odst. 2 prvním pododstavcem písm. a) a b) směrnice 2009/156/ES;
  • b) venezuelské encefalomyelitidy koní po dobu alespoň dvou let;
  • c) vozhřivky:
    • i) po dobu tří let nebo
    • ii) po dobu šesti měsíců, pokud zvířata nevykazovala při prohlídce po porážce na jatkách podle odst. 1 písm. a) a podrobné prohlídce sliznice průdušnice, hrtanu, nosních dutin, čelních dutin a jejich větvení po rozříznutí hlavy ve střední rovině a po odstranění nosní přepážky žádné klinické příznaky vozhřivky (Burkholderia mallei);
  • d) v případě krevních výrobků kromě séra a plazmy vezikulární stomatitidy po dobu nejméně šesti měsíců.
• 3. Krevní výrobky musí pocházet ze zařízení nebo podniku, které byly schváleny nebo registrovány příslušným orgánem třetí země.
• 4. Krev a krevní výrobky musí být zabaleny a označeny v souladu s odstavcem 3 kapitoly IV přílohy XIII.

Na dovoz kůží kopytníků se vztahují tyto požadavky:

• 1. Čerstvé nebo chlazené kůže mohou být dováženy, pokud:
  • a) pocházejí ze třetí země uvedené v příslušném sloupci položky 4 tabulky 2 stanovené v oddíle 1, která, pokud jde o dotčené druhy:
    • i) je nejméně po dobu 12 měsíců před datem odeslání prostá všech těchto nákaz:

      • klasického moru prasat,

      • afrického moru prasat, a

      • moru skotu, a

    • ii) je nejméně po dobu 12 měsíců před datem odeslání prostá slintavky a kulhavky a nejméně po dobu 12 měsíců před datem odeslání v ní neproběhlo očkování proti této nákaze;
  • b) pocházejí:
    • i) ze zvířat, která pobývala na území třetí země původu po dobu nejméně tří měsíců před porážkou nebo od narození v případě zvířat mladších tří měsíců,
    • ii) v případě kůží sudokopytníků, ze zvířat pocházejících z hospodářství, ve kterém se za posledních 30 dnů nevyskytlo žádné ohnisko slintavky a kulhavky a v jehož okolí se v okruhu o poloměru 10 km za posledních 30 dnů nevyskytl žádný případ slintavky a kulhavky;
    • iii) v případě kůží prasat, ze zvířat pocházejících z hospodářství, ve kterém se za posledních 30 dnů nevyskytlo žádné ohnisko vezikulární choroby prasat nebo za posledních 40 dnů klasického moru prasat nebo afrického moru prasat a v jehož okolí se v okruhu o poloměru 10 km za posledních 30 dnů nevyskytl žádný případ těchto nákaz; nebo
    • iv) ze zvířat, která při prohlídce před porážkou provedené na jatkách během 24 hodin před porážkou nevykazovala žádné příznaky slintavky a kulhavky, moru skotu, klasického moru prasat, afrického moru prasat nebo vezikulární choroby prasat; a
  • c) prošly veškerými preventivními opatřeními, aby se zabránilo opětovné kontaminaci patogenními původci.
• 2. Ošetřené kůže uvedené v bodě C odst. 2 kapitoly V přílohy XIII mohou být dováženy bez omezení.
• 3. Jiné ošetřené kůže mohou být dováženy, pokud:
  • a) pocházejí buď:
    • i) ze třetí země nebo v případě regionalizace v souladu s právními předpisy Unie z části třetí země, která je v seznamu v písmeni a) ve sloupci „Seznamy třetích zemí“ v položce 5 tabulky 2 stanovené v oddíle 1 a z níž je povolen dovoz čerstvého masa příslušných druhů, a byly ošetřeny v souladu s odstavcem 28 písm. a), b) a c) přílohy I,
    • ii) ze třetí země, která je v seznamu v písmeni a) v příslušném sloupci v položce 5 tabulky 2 stanovené v oddíle 1, a byly ošetřeny v souladu s odstavcem 28 písm. c) nebo d) přílohy I, nebo
    • iii) z koňovitých nebo přežvýkavců ze třetí země, která je v seznamu v písmeni b) ve sloupci „Seznamy třetích zemí“ v položce 5 tabulky 2 oddílu 1, byly ošetřeny v souladu s odstavcem 28 písm. a), b) a c) přílohy I a po ošetření byly přechovávány odděleně po dobu nejméně 21 dnů; a
  • b) v případě solených kůží přepravovaných lodí byly kůže ošetřeny v souladu s odst. 28 písm. b) nebo c) přílohy I a byly po ošetření před dovozem během přepravy přechovávány odděleně po dobu nejméně 14 dnů v případě ošetření uvedeného v odst. 28 písm. b) nebo 7 dnů v případě ošetření uvedeného v odst. 28 písm. c) a veterinární osvědčení provázející zásilku dokládá takové ošetření a dobu trvání přepravy.
• 4. Čerstvé, chlazené nebo ošetřené kůže kopytníků musí být dováženy v nádobách, silničních vozidlech, železničních vagonech nebo balících zaplombovaných v rámci odpovědnosti příslušného orgánu třetí země odeslání.

Na dovoz loveckých trofejí a jiných preparátů ze zvířat se vztahují tyto požadavky:

• 1. Lovecké trofeje a jiné preparáty ze zvířat, které splňují podmínky uvedené v bodě B a bodě C odst. 1 kapitoly VI přílohy XIII, mohou být dováženy bez omezení.
• 2. Ošetřené lovecké trofeje nebo jiné preparáty z ptáků a kopytníků ze třetích zemí, které se skládají pouze z kostí, rohů, kopyt/paznehtů, drápů, parohů, zubů, kůží či kožek, mohou být dováženy, pokud splňují požadavky v bodě C odst. 1 písm. a), bodě C odst. 2 písm. a) bodech i) až iii) a bodě C odst. 2 písm. b) bodě i) a ii) kapitoly VI přílohy XIII.

  V případě kůží nasolených za sucha nebo za mokra a přepravovaných lodí však kůže nemusí být nasoleny 14 dnů před odesláním za předpokladu, že byly nasoleny po dobu 14 dnů před dovozem.

• 3. Lovecké trofeje nebo jiné preparáty z ptáků a kopytníků sestávající z celých anatomických částí, které nebyly nijak ošetřeny, mohou být dováženy, pokud:
  • a) jsou ze zvířat pocházejících z oblasti, na kterou se nevztahují omezení v důsledku výskytu závažného přenosného onemocnění, vůči němuž jsou zvířata dotčených druhů vnímavá;
  • b) byly zabaleny, aniž by se dostaly do kontaktu s jinými produkty živočišného původu, které by je mohly kontaminovat, do samostatných, průhledných a uzavřených obalů, aby se zabránilo následné kontaminaci.

Ošetřené peří, jeho části a prachové peří lze dovážet:

• a) pokud se jedná o ošetřené dekorativní peří, ošetřené peří přepravované cestujícími k soukromému užití nebo zásilky ošetřeného peří nebo prachového peří zaslané soukromým osobám k neprůmyslovému využití; nebo
• b) pokud je k nim přiložen obchodní doklad, který uvádí, že peří, jeho části nebo prachové peří byly ošetřeny proudem páry nebo jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavují žádná nepřijatelná rizika, a jsou bezpečně uzavřené v obalu a suché; a
• c) v případě, že obchodní doklad neuvádí, že byly průmyslově vyprány a ošetřeny horkou párou při teplotě 100 °C po dobu nejméně 30 minut, jsou zaslány do registrovaného zařízení nebo podniku k takovému ošetření.

• a) byly před vývozem do Unie vysušeny, a nikoli zchlazeny nebo zmraženy;
• b) jsou ze třetí země původu přepravovány přímo na stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu do Unie a nejsou překládány v žádném přístavu nebo místě mimo Unii;
• c) jsou po kontrole dokladů podle směrnice 97/78/ES přepraveny přímo do registrovaného zařízení nebo podniku určení.

• a) třetí země původu;
• b) název výrobního zařízení nebo podniku;
• c) druh produktu (sušené kosti / sušené výrobky z kostí / sušené rohy / sušené výrobky z rohů / sušená kopyta a paznehty / sušené výrobky z kopyt/paznehtů); a
• d) potvrzení, že produkt není v žádné fázi určen k použití při výrobě potravin, krmných surovin, organických hnojiv nebo půdních přídavků a:
  • i) byl získán ze zdravých zvířat, která byla poražena na jatkách a
  • ii) buď byl sušen po dobu 42 dnů při průměrné teplotě alespoň 20 °C; a/nebo
  • iii) byl zahřát po dobu jedné hodiny na teplotu v jádře alespoň 80 °C a/nebo
  • iv) byl zpopelňován po dobu jedné hodiny při teplotě v jádře alespoň 800 °C a/nebo
  • v) prošel acidifikačním procesem, při kterém byla hodnota pH v jádře udržována na hodnotě nižší než 6 po dobu nejméně jedné hodiny.

Pokud je přepravován v nádobách, musí nádoby a ve všech případech všechny průvodní doklady uvádět název a adresu registrovaného zařízení nebo podniku určení.

Vedlejší produkty živočišného původu určené pro výrobu krmiva pro kožešinová zvířata, krmiva pro zvířata v zájmovém chovu jiného než syrového krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a získaných produktů pro použití mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata lze dovážet, pokud:

• 1. vedlejší produkty živočišného původu byly hluboce zmraženy v zařízení původu nebo byly konzervovány v souladu s právními předpisy Unie takovým způsobem, aby se v době mezi odesláním a dodávkou do zařízení nebo podniku určení nezkazily;
• 2. vedlejší produkty živočišného původu prošly veškerými preventivními opatřeními, aby se zabránilo kontaminaci patogenními původci;
• 3. vedlejší produkty živočišného původu byly zabaleny do nových nepropustných obalů nebo obalů, které byly před použitím vyčištěny a vydezinfikovány;
• 4. po provedení veterinárních kontrol podle směrnice 97/78/ES a v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice jsou vedlejší produkty živočišného původu převezeny buď přímo:
  • a) do zařízení na výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu nebo do registrovaného zařízení nebo podniku určení, které poskytly záruku, že vedlejší produkty živočišného původu budou použity pouze k výrobě produktů, pro které byly registrovány nebo případně schváleny podle toho, jak v případě potřeby stanoví příslušný orgán, a neopustí zařízení nebo podnik v neošetřené podobě pro jiné účely než přímo k neškodnému odstranění;
  • b) do zařízení nebo podniku, které byly schváleny v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. h) nařízení (ES) č. 1069/2009;
  • c) registrovanému uživateli nebo do sběrného střediska, kteří poskytli záruku, že vedlejší produkty živočišného původu budou použity pouze k povoleným účelům, které v případě potřeby stanoví příslušný orgán; nebo
  • d) do zařízení nebo podniku, které byly schváleny v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009; a

Tavené/škvařené tuky, které nejsou určeny k výrobě krmiv pro hospodářská zvířata, kosmetických prostředků, léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, lze dovážet, pokud:

• a) pocházejí:
  • i) v případě materiálů určených k výrobě bionafty, tukových produktů nebo k výrobě obnovitelných paliv, které byly ošetřeny podle přílohy IV kapitoly IV oddílu 2 bodu L, z vedlejších produktů živočišného původu uvedených v článcích 8, 9 a 10 nařízení (ES) č. 1069/2009;
  • ii) v případě materiálů určených k výrobě organických hnojiv a pomocných půdních látek z materiálů kategorie 2 uvedených v čl. 9 písm. c) a d) a čl. 9 písm. f) bodě i) nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo materiálů kategorie 3 kromě materiálů uvedených v čl. 10 písm. c) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009;
  • iii) v případě materiálů určených k výrobě obnovitelných paliv uvedených v bodě J oddílu 2 kapitoly IV přílohy IV tohoto nařízení, materiálů kategorie 2 uvedených v článku 9 nařízení (ES) č. 1069/2009 a materiálů kategorie 3 uvedených v článku 10 uvedeného nařízení;
  • iv) v případě jiných materiálů kategorie 1 uvedených v čl. 8 písm. b), c) a d) nařízení (ES) č. 1069/2009, materiálů kategorie 2 uvedených v čl. 9 písm. c), d) a písm. f) bodě i) nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo materiálů kategorie 3 kromě materiálů uvedených v čl. 10 písm. c) a p) uvedeného nařízení;
• b) byly zpracovány zpracovatelskou metodou č. 1 (tlakovou sterilizací) nebo v souladu s některou z dalších zpracovatelských metod uvedených v kapitole III přílohy IV;
• c) v případě tuku z přežvýkavců byly odstraněny nerozpustné nečistoty převyšující 0,15 % hmotnostních;
• d) byly před přepravou do Unie označeny tak, aby bylo patrné, že bylo dosaženo minimální koncentrace GTH uvedené v odst. 1 písm. b) kapitoly V přílohy VIII;
• e) po provedení veterinárních kontrol podle směrnice 97/78/ES a v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice jsou tavené/škvařené tuky přepraveny přímo do registrovaného zařízení nebo podniku určení, a to za podmínek, které brání kontaminaci; a
• f) jsou na obalech nebo nádobě opatřeny etiketami s nápisem „NENÍ URČENO K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ ANI KE KRMENÍ ZVÍŘAT“.

• a) že tukové deriváty pocházejí z materiálů kategorie 1, 2 nebo 3;
• b) v případě tukových derivátů vyrobených z materiálu kategorie 2, že výrobky:
  • i) byly vyrobeny metodou, která splňuje alespoň normy jednoho z procesů uvedených v odstavci 1 kapitoly XI přílohy XIII, a
  • ii) budou použity výhradně v organických hnojivech nebo pomocných půdních látkách nebo k jiným účelům mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata s výjimkou kosmetických prostředků, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků;
• c) v případě tukových derivátů vyrobených v materiálu kategorie 1, že produkty nesmějí být použity v organických hnojivech a pomocných půdních látkách, kosmetických prostředcích, léčivých přípravcích a zdravotnických prostředcích; mohou však být použity k jiným účelům mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata.

• a) pochází z jednoho z podniků původu uvedených v tabulce 3;
• b) byla vyrobena v souladu s odstavcem 6;
• c) je dovezena přes jedno ze stanovišť hraniční kontroly prvního vstupu do Unie uvedených v tabulce 3; a
• d) je určena k výrobě ve schválené továrně fotografického průmyslu uvedené v tabulce 3.

Tabulka 3 Dovoz fotografické želatiny

• a) přepraveny v zaplombovaných nepropustných nádobách opatřených nápisem „pouze k neškodnému odstranění“ ve vozidlech za uspokojivých hygienických podmínek;
• b) neškodně odstraněny v souladu s čl. 12 písm. a) bodem i) nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo vyvezeny do třetí země původu v souladu s nařízením (ES) č. 1013/2006.

• a) fotografická želatina se vyrábí pouze v podnicích, které nevyrábějí želatinu pro potraviny nebo krmiva určenou k odeslání do Evropské unie a jsou schváleny příslušným orgánem dotčené třetí země;
• b) fotografická želatina se vyrábí postupem, který zaručuje, že je surovina ošetřena zpracovatelskou metodou č. 1 (tlakovou sterilizací) uvedenou v kapitole III přílohy IV nebo podrobena ošetření kyselinou nebo zásadou po dobu alespoň dvou dnů, promytí vodou a:
  • i) po ošetření kyselinou je po dobu alespoň 20 dnů ošetřována zásaditým roztokem nebo
  • ii) po ošetření kyselinou je po dobu 10 až 12 hodin ošetřována kyselým roztokem.

  Hodnota pH musí být upravena a materiál musí být pročištěn filtrací a sterilizací při teplotě 138 °C až 140 °C po dobu 4 sekund;

• c) poté, co byla podrobena procesu uvedeném v písmeni b), může fotografická želatina projít sušením a je-li to vhodné, procesem rozmělnění nebo laminace;
• d) fotografická želatina musí být zabalena, vložena do nových obalů, skladována a přepravována v zaplombovaných nepropustných a označených nádobách ve vozidle za uspokojivých hygienických podmínek.

  Je-li zaznamenán únik, vozidlo a nádoby se před dalším použitím důkladně vyčistí a zkontrolují;

• e) primární a sekundární obaly s fotografickou želatinou musí být označeny slovy „fotografická želatina pouze pro fotografický průmysl“.

Rohy a výrobky z nich, kromě rohové moučky, a kopyta a paznehty a výrobky z nich, kromě moučky z kopyt a paznehtů, určené k výrobě organických hnojiv nebo pomocných půdních látek lze dovážet, pokud:

• 1. byly vyprodukovány v souladu s kapitolou XII přílohy XIII; a
• 2. jsou po provedení veterinárních kontrol podle směrnice 97/78/ES a v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice přepravovány přímo do schváleného nebo registrovaného zařízení nebo podniku.

Pokud nejsou přechovávány pro referenční účely nebo odeslány zpět do třetí země původu, musí být výzkumné a diagnostické vzorky a jakékoli produkty získané z používání těchto vzorků neškodně odstraněny:

• a) jako odpad spálením;
• b) tlakovou sterilizací a následným neškodným odstraněním nebo použitím v souladu s články 12 až 14 nařízení (ES) č. 1069/2009; nebo
• c) v souladu s odst. 4 písm. b) oddílu 1 kapitoly I přílohy VI v případě:
  • i) množství nepřesahujících 2000 ml, a
  • ii) že byly vzorky nebo získané produkty vyrobeny ve třetích zemích nebo částech třetích zemí a odeslány ze třetích zemí nebo částí třetích zemí, z nichž členské státy povolují dovoz čerstvého masa skotu uvedených v části I přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010.

• a) pocházejí:
  • i) ze třetích zemí uvedených ve sloupci „Seznamy třetích zemí“ v položce 14 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II této přílohy,
  • ii) v případě vzorků zboží, které sestávají z mléka, mléčných výrobků nebo produktů získaných z mléka, ze schválených třetích zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 605/2010;
• b) je k nim přiloženo veterinární osvědčení uvedené v kapitole 8 přílohy XV; a
• c) po provedení veterinárních kontrol podle směrnice 97/78/ES a v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice jsou přepravovány přímo do schváleného nebo registrovaného zařízení nebo podniku, které jsou uvedené v povolení vydaném příslušným orgánem.

• a) neškodně odstraněny nebo použity v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009; nebo
• b) odeslány zpět do třetí země původu.

• a) s vybavením, které je pro tyto účely určené; nebo
• b) s vybavením, které je před tím, než je použito k jiným účelům než ke zkoušení, vyčištěno a vydezinfikováno.

Během přepravy do schváleného nebo registrovaného zařízení nebo podniku musí být vzorky zboží zabaleny v nepropustných nádobách.

• a) pocházejí ze třetích zemí uvedených ve sloupci „Seznamy třetích zemí“ v položce 14 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II;
• b) jejich vstup byl předem povolen příslušným orgánem členského státu, v němž má být výstavní předmět použit;
• c) po provedení veterinárních kontrol podle směrnice 97/78/ES musí být výstavní předměty odeslány přímo schválenému uživateli.

• a) popis materiálu a živočišného druhu původu;
• b) kategorii materiálu;
• c) množství materiálu;
• d) místo odeslání materiálu;
• e) jméno a adresu odesílatele;
• f) jméno a adresu příjemce; a
• g) podrobné údaje, které umožňují identifikaci povolení příslušného orgánu určení.

• a) odeslány zpět do třetí země původu;
• b) odeslány do jiného členského státu nebo třetí země, pokud bylo toto odeslání předem povoleno příslušným orgánem členského státu nebo třetí země určení; nebo
• c) neškodně odstraněny v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009.

Materiály uvedené v článku 26 se dovážejí za těchto podmínek:

• 1. Při dovozu materiálů musí být na obalu, nádobě nebo vozidlu připevněna etiketa se slovy „Zakázáno v potravinách, krmivech, hnojivech, kosmetických prostředcích, léčivých přípravcích a zdravotnických prostředcích“.
• 2. Materiály se dodávají přímo do schváleného nebo registrovaného zařízení nebo podniku pro účely výroby jiných získaných produktů než produktů uvedených v odstavci 1.
• 3. Nepoužité nebo přebytečné materiály musí být použity nebo neškodně odstraněny v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 1069/2009.

• a) vedlejších produktů živočišného původu z vodních živočichů a získaných produktů z vodních živočichů;
• b) vodních bezobratlých živočichů a získaných produktů z vodních bezobratlých živočichů;
• c) suchozemských bezobratlých živočichů včetně všech forem jejich přeměny, například larev, a získaných produktů z těchto živočichů;
• d) produktů vyprodukovaných živočichy uvedenými v písmenech a), b) a c), například jiker;
• e) materiálu kategorie 3 sestávajícího ze zvířat nebo částí zvířat řádů hlodavců (Rodentia) a zajícovců (Lagomorpha).

Pravidla použitelná pro vývoz získaných produktů uvedených níže, podle čl. 25 odst. 4:

• a) k zásilce je přiloženo úřední osvědčení nebo doklad, buď jeho originál, nebo ověřená kopie, nebo elektronický ekvivalent takového osvědčení nebo dokladu vytvořený prostřednictvím systému pro správu informací o úředních kontrolách(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1715 ze dne 30. září 2019, kterým se stanoví pravidla pro fungování systému pro správu informací o úředních kontrolách a jeho systémových složek (dále jen „nařízení o IMSOC“) (Úř. věst. L 261, 14.10.2019, s. 37).), který vydal příslušný orgán členského státu vývozu;
• b) k zásilce je přiloženo prohlášení příslušného orgánu členského státu určení, v němž tento orgán souhlasí s přijetím zásilky a které uvádí místo určení;
• c) zásilka splňuje obě následující podmínky:
  • i) jestliže bylo použití plomby před opuštěním Unie uvedeno v původním osvědčení uvedeném v bodě 1 písm. a) nebo v jiném úředním dokumentu vydaném orgánem Unie, zůstala zásilka zaplombována neporušenou původní plombou;
  • ii) je k ní přiloženo úřední prohlášení příslušného orgánu nebo jiného orgánu veřejné správy třetí země, který odmítl vstup zásilky, s uvedením důvodu odmítnutí.

• a) s uvedením místa a data vykládky, skladování a opětovného naložení a čísla plomby umístěného na kontejner po opětovném naložení;
• b) potvrzujícím, že:
  • i) plomba na vozidle nebo kontejneru zásilky byla porušena pouze pro účely úředních kontrol;
  • ii) s produkty bylo manipulováno pouze v nezbytném rozsahu, a zejména

    • při vhodné teplotě požadované pro příslušné druhy vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů a

    • způsobem, který zabraňuje křížové kontaminaci produktů během kontrol;

  • iii) po úředních kontrolách bylo vozidlo nebo kontejner okamžitě znovu zaplombováno;
• c) s uvedením důvodů vykládky a skladování.

• a) produkty nebyly podrobeny žádné jiné manipulaci, než je vykládka, skladování a opětovné naložení;
• b) s produkty bylo manipulováno při požadované teplotě pro příslušné druhy vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů.

PŘÍLOHA XV

VZORY VETERINÁRNÍCH OSVĚDČENÍ

Vzory veterinárních osvědčení v této příloze se použijí při dovozu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů uvedených v příslušných vzorech veterinárních osvědčení ze třetích zemí do Evropské unie a při tranzitu těchto produktů přes Unii.

pro zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, včetně směsí a produktů jiných než krmivo pro zvířata v zájmovém chovu obsahujících tyto bílkoviny, a jsou určeny k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území²

pro vedlejší produkty živočišného původu(³) pro výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území(²)

pro dovoz krve a krevních výrobků z koňovitých k použití mimo krmivový řetězec určených k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (²)

pro čerstvé nebo chlazené kůže kopytníků určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (²)

pro ošetřené kůže kopytníků určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (²)

pro ošetřené kůže přežvýkavců a koňovitých, které jsou určeny k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (¹) a které před dovozem byly po dobu 21 dnů přechovávány odděleně nebo budou nepřetržitě po dobu 21 dnů přepravovány

pro ošetřené lovecké trofeje a jiné preparáty z ptáků a kopytníků, které se skládají pouze z kostí, rohů, kopyt a paznehtů, drápů, parohů, zubů, kůží nebo kožek, určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (²)

pro prasečí štětiny ze třetích zemí nebo jejich regionů prostých afrického moru prasat určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (²)

pro prasečí štětiny ze třetích zemí nebo jejich regionů, které nejsou prosté afrického moru prasat, určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (²)

pro vedlejší produkty živočišného původu k použití mimo krmivový řetězec nebo pro vzorky zboží(²), určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území(²)

pro rybí tuk, který není určený k lidské spotřebě, k použití jako krmná surovina nebo mimo krmivový řetězec, určený k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (²)

pro tavené/škvařené tuky, které nejsou určeny k lidské spotřebě, pro určitá použití mimo krmivový řetězec, určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území(²)

pro vedlejší produkty včelařství výhradně pro použití ve včelařství určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (²)

pro tukové deriváty, které nejsou určené k lidské spotřebě, k použití mimo krmivový řetězec, určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (²)

pro tukové deriváty, které nejsou určené k lidské spotřebě, k použití jako krmivo nebo mimo krmivový řetězec, určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (²)

pro vaječné výrobky, které nejsou určené k lidské spotřebě a které lze použít jako krmnou surovinu, určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území (²)

• pro zpracovaný hnůj, získané produkty ze zpracovaného hnoje, zpracovaný hmyzí trus a zpracované guáno z netopýrů určené k odeslání do Evropské unie nebo k tranzitu přes její území²

pro želatinu pro fotografický průmysl, která není určena k lidské spotřebě, k odeslání do Evropské unie

PŘÍLOHA XVI

ÚŘEDNÍ KONTROLY

• a) popis výrobního postupu pomocí postupového diagramu uspořádání pracovního procesu;
• b) označení kritických kontrolních bodů včetně objemu zpracování materiálu za jednotku času v případě kontinuálního systému;
• c) soulad se zvláštními požadavky na zpracování stanovenými tímto nařízením; a
• d) dodržování těchto požadavků:
  • i) velikost částic pro tlakový dávkový systém a kontinuální systém, určená velikostí otvorů drtiče nebo mezery kovadliny;
  • ii) teplota, tlak, doba zpracování a objem zpracovaného materiálu za jednotku času (v případě kontinuálního systému), jak je uvedeno v odstavcích 2 a 3.

• a) teplota musí být sledována pomocí stálého termočlánku a musí být zaznamenávána v reálném čase;
• b) tlaková fáze musí být sledována pomocí stálého tlakoměru a tlak musí být zaznamenáván v reálném čase;
• c) doba zpracování musí být zobrazena na grafu času a teploty a času a tlaku.

Termočlánek i tlakoměr musí být alespoň jednou za rok kalibrovány.

Aby Komise pomohla členským státům se zpřístupňováním aktuálních seznamů registrovaných a schválených zařízení, podniků a provozovatelů ostatním členským státům a veřejnosti, zprovozní internetovou stránku s odkazy na vnitrostátní internetové stránky poskytnutými jednotlivými členskými státy, jak je uvedeno v odst. 2 písm. a).

• a) Každý členský stát poskytne Komise odkaz na jednu vnitrostátní internetovou stránku, která obsahuje přehled seznamů všech registrovaných a schválených zařízení, podniků a provozovatelů na jeho území (dále jen „přehled seznamů“).
• b) Každý přehled seznamů musí sestávat z jedné stránky a sestavuje se v jednom nebo několika úředních jazycích Unie.

Příslušný orgán provádí kontrolu účinnosti systému monitorování a zaznamenávání uvedeného v příloze VIII kapitole V odst. 2 tohoto nařízení, aby ověřil dodržování tohoto nařízení, a v případě potřeby si může vyžádat vyšetření dodatečných vzorků v souladu s metodou uvedenou v druhém pododstavci téhož odstavce.

Příslušný orgán provádí kontrolu nízkokapacitního spalovacího zařízení pro spalování specifikovaného rizikového materiálu před schválením a alespoň jednou ročně, aby ověřil dodržování nařízení (ES) č. 1069/2009 a tohoto nařízení.

V případě neškodného odstraňování vedlejších produktů živočišného původu ve vzdálených oblastech v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009 zajistí příslušný orgán pravidelný dohled nad oblastmi, které byly zařazeny mezi vzdálené oblasti, aby zajistil, že uvedené oblasti a neškodné odstraňování jsou řádně kontrolovány.

• a) vhodného složení, zpracování a používání krmiva obsahujícího masokostní moučku nebo jiné produkty, které byly zpracovány v souladu se zpracovatelskými metodami stanovenými v příloze IV kapitole III a které byly získány z těl zvířat téhož druhu nebo z jejich částí;
• b) toho, že pro krmení zvířat se používá krmivo uvedené v písmeni a), včetně:
  • i) přísného dohledu nad nákazovým statusem uvedených zvířat, a
  • ii) vhodného dohledu nad TSE, který zahrnuje pravidelný odběr vzorků a laboratorní vyšetření na TSE.

• a) zařadí sběrná střediska na seznam sestavený podle čl. 47 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009;
• b) přidělí každému sběrnému středisku úřední číslo; a
• c) aktualizuje uvedený seznam sběrných středisek a zpřístupní jej společně se seznamem sestaveným podle čl. 47 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009.

Příslušný orgán vykonává dohled nad nákazovým statusem hospodářských zvířat v oblasti, kde probíhá krmení podle přílohy VI kapitoly II oddílů 2, 3 a 4, a provádí vhodný dohled nad TSE, který zahrnuje pravidelný odběr vzorků a laboratorní vyšetření na TSE.

Uvedené vzorky musí zahrnovat vzorky odebrané od podezřelých zvířat a od starších plemenných zvířat.

Příslušný orgán provádí kontroly ve všech fázích produkčního řetězce a používání organických hnojiv a pomocných půdních látek, které podléhají omezením uvedeným v příloze II kapitole II.

Uvedené kontroly musí zahrnovat kontroly míšení se složkou uvedenou v příloze XI kapitole II oddílu 1 odst. 2 a kontroly zásob těchto produktů uchovávaných v hospodářství a záznamů uchovávaných v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 a s tímto nařízením.

Příslušný orgán provádí kontroly dokumentů ve schválených továrnách fotografického průmyslu uvedených v příloze XIV kapitole II oddílu 11 odst. 1 tabulce 3, které se týkají přepravního řetězce ze stanoviště hraniční kontroly v místě prvního vstupu až do schválených továren fotografického průmyslu za účelem odsouhlasení množství dovezených, použitých a neškodně odstraněných produktů.

Příslušný orgán provádí kontroly dokumentů v registrovaných zařízeních nebo podnicích, které obdržely tavené/škvařené tuky dovezené v souladu s přílohou XIV kapitolou II oddílem 9, které se týkají přepravního řetězce ze stanoviště hraniční kontroly v místě prvního vstupu až do registrovaného zařízení nebo podniku za účelem odsouhlasení množství dovezených, použitých a neškodně odstraněných produktů.

Provozovatelé informují příslušný orgán členského státu původu a podají žádost u příslušného orgánu členského státu určení o povolení k odeslání vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů uvedených v čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 a rybího tuku nebo rybí moučky z materiálů kategorie 3 určených pro dekontaminaci v souladu s tímto formátem v systému TRACES:

Příslušný orgán provádí kontroly v místech, kde byla hydrolýza s následným neškodným odstraněním vykonána v souladu s přílohou IX kapitolou V oddílem 2 bodem B.

Tyto kontroly zahrnují za účelem odsouhlasení množství odeslaných a neškodně odstraněných hydrolyzovaných materiálů kontrolu dokumentů:

Kontroly se provádí pravidelně na základě posouzení rizika.

Během prvních dvanácti měsíců provozu se provede kontrolní prohlídka v místě, kde je kontejner určený k hydrolýze umístěn, a to po každém sběru hydrolyzovaného materiálu z kontejneru.

Po prvních dvanácti měsících provozu se provede kontrolní prohlídka v daném místě vždy, když je kontejner vyprázdněn a kontrolována nepřítomnost koroze a možný únik tekutých materiálů v souladu s přílohou IX kapitolou V oddílem 2 bodem B odst. 3 písm j).

Příslušný orgán provádí kontroly dokumentů ve schválených zařízeních uvedených v kapitole V přílohy III v souladu s postupy stanovenými v čl. 6 odst. 7 a 8.