1. „reverzibilním klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor vzduchu s funkcí chlazení i vytápění;

2. „standardními jmenovitými podmínkami“ se rozumí kombinace vnitřní (Tin) a venkovní (Tj) teploty, která odpovídá provozním podmínkám pro stanovení jmenovitého výkonu, hladiny akustického výkonu, jmenovitého průtoku vzduchu a/nebo jmenovitého chladicího faktoru (EER_rated), jmenovitého topného faktoru (COP_rated) pro chlazení nebo vytápění, jak je uvedeno v tabulce 2 přílohy VII;

3. „vnitřní teplotou“ (Tin) se rozumí teplota vnitřního vzduchu udávaná suchým teploměrem [°C] (s relativní vlhkostí vzduchu určenou podle odpovídající teploty vlhkého teploměru);

4. „venkovní teplotou“ (Tj) se rozumí teplota venkovního vzduchu udávaná suchým teploměrem [°C] (s relativní vlhkostí vzduchu určenou podle odpovídající teploty vlhkého teploměru);

5. „jmenovitým chladicím faktorem“ (EER_rated) se rozumí podíl deklarovaného chladicího výkonu [kW] a jmenovitého příkonu [kW] jednotky při chlazení, které je prováděno při standardních jmenovitých podmínkách;

6. „jmenovitým topným faktorem“ (COP_rated) se rozumí podíl deklarovaného topného výkonu [kW] a jmenovitého příkonu [kW] jednotky při vytápění, které je prováděno při standardních jmenovitých podmínkách;

7. „potenciálem globálního oteplování“ (GWP) se rozumí míra, jakou podle odhadu přispívá 1 kg chladiva použitého v parním oběhu (tj. v chladicím oběhu se stlačením par chladiva mechanickým kompresorem) ke globálnímu oteplování; vyjadřuje se v ekvivalentech kg CO₂ v časovém horizontu 100 let;

Uvažovanými hodnotami GWP budou ty, jež jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006(Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 1.);

pro fluorovaná chladiva budou hodnoty GWP hodnotami zveřejněnými ve třetí hodnotící zprávě (TAR) přijaté Mezivládní konferencí o klimatických změnách(Třetí hodnocení změny klimatu IPCC z roku 2001. Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu: http://www.ipcc.ch/publications_and_data/publications_and_data_reports.shtml.) (2001 IPCC hodnoty GWP pro období sta let);

pro nefluorované plyny jsou hodnotami GWP hodnoty zveřejněné v prvním hodnocení IPCC(Klimatické změny, Vědecké hodnocení IPCC, J.T. Houghton, G.J. Jenkins, J.J. Ephraums (ed.) Cambridge University Press, Cambridge (UK) 1990.) za období sta let;

pro směsi chladiv budou celkové hodnoty GWP vypočítány podle vzorce uvedeného v příloze I nařízení (ES) č. 842/2006;

pro výše nezahrnutá chladiva se jako reference použije zpráva IPCC UNEP za rok 2010 o chladicích a klimatizačních zařízeních a tepelných čerpadlech z února 2011, případně novější;

8. „vypnutým stavem“ se rozumí stav, kdy je klimatizátor vzduchu nebo komfortní ventilátor připojen ke zdroji síťového napájení a nezajišťuje žádnou funkci. Vypnutým stavem se rozumí rovněž stavy, kdy je pouze zobrazována indikace vypnutého stavu, jakož i stavy, které zajišťují pouze funkce mající zabezpečit elektromagnetickou kompatibilitu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES(Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 24.);

9. „pohotovostním režimem“ se rozumí stav, v němž je zařízení připojeno k síťovému zdroji napájení, aby fungovalo určeným způsobem, je závislé na příkonu ze síťového zdroje napájení a poskytuje pouze následující funkce, jež mohou být spuštěny po neomezenou dobu: funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci aktivované funkce opětovné aktivace a/nebo zobrazení informací nebo stavu;

10. „funkcí opětovné aktivace“ se rozumí funkce, která umožňuje aktivaci dalších režimů včetně aktivního režimu, a to pomocí dálkového spínače, včetně dálkového ovládání, vnitřního čidla, časového spínače, do stavu zajišťujícího další funkce včetně funkce hlavní;

11. „zobrazením informací nebo stavu“ se rozumí stálá funkce, která na displeji zobrazuje informace nebo indikuje stav zařízení, včetně hodin;

12. „hladinou akustického výkonu“ se rozumí hladina akustického výkonu A [dB(A)] ve vnitřním prostoru a/nebo ve venkovním prostoru, měřeno za standardních jmenovitých podmínek pro chlazení (nebo vytápění, pokud výrobek neposkytuje funkci chlazení);

13. „referenčními návrhovými podmínkami“ se rozumí kombinace požadavků na referenční návrhovou teplotu, maximální bivalentní teplotu a maximální mezní provozní teplotu, jak je uvedeno v tabulce 3 přílohy VII;

14. „referenční návrhovou teplotou“ se rozumí venkovní teplota [°C] buď pro chlazení (Tdesignc), nebo vytápění (Tdesignh), jak je uvedeno v tabulce 3 přílohy VII, při které se koeficient částečného zatížení musí rovnat 1 a která se mění v závislosti na určeném chladicím nebo otopném období;

15. „koeficientem částečného zatížení“ (pl(Tj)) se rozumí podíl venkovní teploty minus 16 °C a referenční návrhové teploty minus 16 °C buď při chlazení, nebo vytápění;

16. „obdobím“ se rozumí jeden ze čtyř souborů provozních podmínek (které jsou k dispozici pro čtyři období: jedno chladicí období, tři otopná období: průměrné/chladnější/teplejší), které pro každý statistický teplotní interval (bin) popisují kombinaci venkovních teplot a počtu hodin, kdy se tyto teploty v daném období vyskytují a kdy je jednotka prohlášena za způsobilou pro použití;

17. „statistickým teplotním intervalem (bin)“ (s indexem j) se rozumí kombinace venkovní teploty (Tj) a počtu hodin v daném intervalu (hj), jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy VII;

18. „počtem hodin v daném intervalu (bin)“ se rozumí počet hodin v daném období (hj), kdy je naměřena daná venkovní teplota pro každý interval (bin), jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy VII;

19. „chladicím faktorem daného období“ (SEER) se rozumí celkový chladicí faktor jednotky, který je reprezentativní pro celé chladicí období a vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby chlazení a roční spotřeby elektrické energie na chlazení;

20. „referenční roční potřebou chlazení“ (Q_C) se rozumí referenční potřeba chlazení [kWh/rok], kterou je třeba použít jako základ pro výpočet faktoru SEER a která se vypočítá jako součin návrhového chladicího zatížení (Pdesignc) a ekvivalentního počtu hodin v aktivním režimu pro chlazení (H_CE);

21. „ekvivalentním počtem hodin v aktivním režimu pro chlazení“ (H_CE) se rozumí předpokládaný počet hodin za rok [h/rok], kdy musí jednotka splňovat návrhové chladicí zatížení (Pdesignc) tak, aby byla uspokojena referenční roční potřeba chlazení, jak je uvedeno v tabulce 4 přílohy VII;

22. „roční spotřebou elektrické energie pro chlazení“ (Q_CE) se rozumí spotřeba elektrické energie [kWh/rok] nutná k uspokojení referenční roční potřeby chlazení a vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby chlazení a chladicího faktoru v sezónním aktivním režimu (SEERon) a spotřeby elektrické energie jednotky během chladicího období v těchto režimech: vypnutý stav termostatu, pohotovostní režim, vypnutý stav a režim zahřívání skříně kompresoru;

23. „sezónním chladicím faktorem v aktivním režimu“ (SEERon) se rozumí průměrný chladicí faktor jednotky v aktivním režimu pro funkci chlazení, složený z koeficientu částečného zatížení a chladicího faktoru specifického pro daný statistický teplotní interval (bin) (EERbin(Tj)) a vážený počtem hodin daného intervalu (bin), kdy nastane podmínka tohoto intervalu;

24. „částečným zatížením“ se rozumí chladicí zatížení (Pc(Tj)) nebo topné zatížení (Ph(Tj)) [kW] při konkrétní venkovní teplotě Tj, vypočítané jako součin návrhového zatížení a koeficientu částečného zatížení;

25. „chladicím faktorem specifickým pro statistický teplotní interval (bin)“ (EERbin(Tj)) se rozumí chladicí faktor specifický pro každý interval (bin) j při venkovní teplotě Tj v daném období, který se pro stanovené intervaly (j) odvodí z částečného zatížení, deklarovaného výkonu a deklarovaného chladicího faktoru (EERd(Tj)) a pro jiné intervaly (bin) se vypočítá interpolací/extrapolací, v případě potřeby se přepočte pomocí koeficientu ztráty energie;

26. „topným faktorem v daném období“ (SCOP) se rozumí celkový topný faktor jednotky, který je reprezentativní pro celé určené otopné období (hodnota faktoru SCOP se vztahuje k určenému otopnému období) a vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby tepla pro vytápění a roční spotřeby elektrické energie na vytápění;

27. „referenční roční potřebou tepla pro vytápění“ (Q_H) se rozumí referenční potřeba tepla po vytápění [kWh/rok], která se vztahuje k určenému otopnému období a je třeba ji použít jako základ pro výpočet faktoru SCOP a vypočítá se jako součin návrhového topného zatížení (Pdesignh) a ekvivalentního počtu hodin v aktivním režimu pro vytápění v daném období (H_HE);

28. „ekvivalentním počtem hodin v aktivním režimu pro vytápění“ (H_HE) se rozumí předpokládaný počet hodin za rok [h/rok], kdy jednotka musí splňovat návrhové topné zatížení (Pdesignh) tak, aby byla uspokojena referenční roční potřeba tepla pro vytápění, jak je uvedeno v tabulce 4 přílohy VII;

29. „roční spotřebou elektrické energie pro vytápění“ (Q_HE) se rozumí spotřeba elektrické energie [kWh/rok] nutná k uspokojení referenční roční potřeby tepla pro vytápění a vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby tepla pro vytápění a topného faktoru v sezónním aktivním režimu (SCOPon) a spotřeby elektrické energie jednotky během otopného období v těchto režimech: vypnutý stav termostatu, pohotovostní režim, vypnutý stav a režim zahřívání skříně kompresoru;

30. „topným faktorem v sezónním aktivním režimu“ (SCOPon) se rozumí průměrný topný faktor jednotky v aktivním režimu pro určené otopné období, složený z částečného zatížení, elektrického záložního topného výkonu (pokud je požadován) a topného faktoru specifického pro daný interval (bin) (COPbin(Tj)) a vážený počtem hodin v daném intervalu (bin), kdy nastane podmínka/stav tohoto intervalu;

31. „elektrickým záložním topným výkonem“ (elbu(Tj)) se rozumí topný výkon [kW] skutečného nebo předpokládaného záložního ohřívače s faktorem COP rovným 1, který doplňuje deklarovaný topný výkon (Pdh(Tj)) za účelem splnění částečného zatížení pro vytápění (Ph(Tj)) v případě, že Pdh(Tj) je při venkovní teplotě (Tj) menší než Ph(Tj);

32. „topným faktorem specifickým pro daný statistický topný interval (bin)“ (COPbin(Tj)) se rozumí topný faktor specifický pro každý interval j při venkovní teplotě Tj v daném období, který se pro stanovené intervaly (j) odvodí z částečného zatížení, deklarovaného výkonu a deklarovaného topného faktoru (COPd(Tj)) a pro jiné intervaly (bin) se vypočítá interpolací/extrapolací, v případě potřeby se přepočte pomocí koeficientu ztráty energie;

33. „deklarovaným výkonem“ [kW] se rozumí výkon parního oběhu (chladicí oběh se stlačením par chladiva mechanickým kompresorem) jednotky při chlazení (Pdc(Tj)) nebo vytápění (Pdh(Tj)), vztahující se podle prohlášení výrobce k venkovní teplotě Tj a vnitřní teplotě (Tin);

34. „funkcí“ se rozumí údaj o tom, zda jednotka umožňuje chlazení vnitřních prostorů vzduchem, vytápění vnitřních prostorů vzduchem nebo obojí;

35. „návrhovým zatížením“ se rozumí deklarované chladicí zatížení (Pdesignc) a/nebo deklarované topné zatížení (Pdesignh) [kW] při referenční návrhové teplotě, přičemž

• a) v případě režimu chlazení Pdesignc odpovídá deklarovanému chladicímu výkonu při teplotě Tj, která se rovná teplotě Tdesignc;
• b) v případě režimu vytápění Pdesignh odpovídá částečnému zatížení při teplotě Tj, která se rovná teplotě Tdesignh;

36. „deklarovaným chladicím faktorem“ (EERd(Tj)) se rozumí chladicí faktor při omezeném počtu stanovených intervalů (bin) (j) při venkovní teplotě (Tj) stanovené výrobcem;

37. „deklarovaným topným faktorem“ (COPd(Tj)) se rozumí topný faktor při omezeném počtu stanovených intervalů (bin) (j) při venkovní teplotě (Tj) stanovené výrobcem;

38. „bivalentní teplotou“ (Tbiv) se rozumí venkovní teplota (Tj) [°C] deklarovaná výrobcem pro vytápění, při níž je deklarovaný výkon roven částečnému zatížení a pod jehož úrovní je pro splnění částečného zatížení pro vytápění nutné deklarovaný výkon doplnit výkonem záložního elektrického ohřívače;

39. „mezní provozní teplotou“ (Tol) se rozumí venkovní teplota [°C] určená výrobcem pro vytápění, v případě nižší teploty není klimatizátor vzduchu schopen poskytovat topný výkon. Při nižší teplotě je deklarovaný výkon roven nule;

40. „aktivním režimem“ se rozumí režim, který odpovídá počtu hodin chladicího nebo topného zatížení budovy, přičemž je aktivována funkce jednotky pro chlazení nebo vytápění. Tento stav může vyžadovat zapínání/vypínání jednotky za účelem dosažení či udržení požadované teploty vnitřního vzduchu;

41. „vypnutým stavem termostatu“ se rozumí režim, který odpovídá počtu hodin bez chladicího nebo topného zatížení, přičemž je funkce jednotky pro chlazení nebo vytápění zapnuta, ale jednotka není vzhledem k absenci chladicího nebo topného zatížení provozuschopná. Tento stav se proto vztahuje k venkovním teplotám, nikoli k vnitřnímu zatížení. Vypínání/zapínání v aktivním režimu se nepovažuje za vypnutý stav termostatu;

42. „režimem zahřívání skříně“ se rozumí stav, kdy je v jednotce aktivováno topné zařízení, které má zabránit migraci chladiva do kompresoru, aby se omezila koncentrace chladiva v oleji/palivu při spuštění kompresoru;

43. „počtem hodin provozu ve vypnutém stavu termostatu“ (H_TO) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází ve vypnutém stavu termostatu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

44. „počtem hodin provozu v pohotovostním režimu“ (H_SB) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází v pohotovostním režimu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

45. „počtem hodin ve vypnutém stavu“ (H_OFF) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází ve vypnutém stavu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

46. „počtem hodin provozu v režimu zahřívání skříně kompresoru“ (H_CK) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází v režimu zahřívání skříně kompresoru; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

47. „spotřebou elektrické energie jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu“ (Q_SD a Q_DD) se rozumí spotřeba elektrické energie jednokanálových nebo dvoukanálových klimatizátorů vzduchu v režimu chlazení a/nebo vytápění (podle toho, který se použije) [u jednokanálových v kWh/h, u dvoukanálových v kWh/h];

48. „poměrem výkonu“ se rozumí poměr celkového stanoveného chladicího (topného) výkonu všech vnitřních jednotek v provozu k stanovenému chladicímu (topnému) výkonu venkovní jednotky při standardních jmenovitých podmínkách;

1. Energetická účinnost klimatizátorů vzduchu se stanoví na základě měření a výpočtů stanovených v příloze VII.

Výpočet SEER a SCOP bere v úvahu podmínky referenčního návrhu a hodin provozu příslušného provozního režimu, přičemž SCOP se vztahuje na „průměrné“ otopné období podle přílohy VII. Jmenovitý chladicí faktor (EER_rated) a jmenovitý topný faktor (COP_rated) se vztahují na standardní jmenovité podmínky stanovené v příloze VII.

Tabulka 1 Třídy energetické účinnosti klimatizátorů vzduchu s výjimkou dvoukanálových a jednokanálových

Tabulka 2 Třídy energetické účinnosti dvoukanálových a jednokanálových klimatizátorů vzduchu

1. ENERGETICKÝ ŠTÍTEK KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU, S VÝJIMKOU JEDNOKANÁLOVÝCH A DVOUKANÁLOVÝCH KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU

1.1 Reverzibilní klimatizátory vzduchu tříd energetické účinnosti A až G

1.2 Reverzibilní klimatizátory vzduchu tříd energetické účinnosti A+ až F

1.3 Reverzibilní klimatizátory vzduchu tříd energetické účinnosti A++ až E

1.4 Reverzibilní klimatizátory vzduchu tříd energetické účinnosti A+++ až D

1.5 Design štítku

ii) Pozadí je bílé.

iii) Barevné provedení CMYK – kyan, magenta, žlutá a černá, podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % kyan, 70 % magenta, 100 % žluté, 0 % černé.

iv) Štítek musí splňovat všechny tyto požadavky (číslice odpovídají vyobrazení výše):

• Ohraničení štítku EU: 5 bodů – barva: kyan 100 % – zaoblené rohy: 3,5 mm.
• Logo EU: barvy: X-80-00-00 a 00-00-X-00.
• Energetický štítek: Barva: X-00-00-00.

  Piktogram podle vyobrazení: logo EU + energetický štítek:

  šířka: 102 mm, výška: 20 mm.

• Ohraničení pod logy: 1 bod – barva: kyan 100 % – délka: 103,6 mm.
• Označení SEER a SCOP:

  • Ohraničení: 2 body – barva: kyan 100 % – zaoblené rohy: 3,5 mm.

  • Text: Calibri regular 10 bodů, verzálky, 100 % černá.

• Stupnice A–G:

  • Šipka: výška: 7 mm, mezera: 1 mm – barvy:

    • nejvyšší třída: X-00-X-00

    • druhá třída: 70-00-X-00,

    • třetí třída: 30-00-X-00,

    • čtvrtá třída: 00-00-X-00,

    • pátá třída: 00-30-X-00,

    • šestá třída: 00-70-X-00,

    • poslední třída/třídy: 00-X-X-00.

  • Text: Calibri bold 16 bodů, verzálky, bílá.

• Třída(y) energetické účinnosti:

  • Šipka: šířka: 11 mm, výška: 10 mm, 100 % černá;

  • Text: Calibri bold 18 bodů, verzálky, bílá.

• Energie:

  • Text: Calibri regular 9 bodů, verzálky, 100 % černá.

• Jmenovitý výkon pro chlazení a vytápění v kW:

  • Text „kW“: Calibri regular 10 bodů, 100 % černá.

  • Hodnota „XY,Z“: Calibri bold 11 bodů, 100 % černá.

• Hodnoty SCOP a SEER zaokrouhlené na jedno desetinné místo:

  • Text „SEER“/„SCOP“: Calibri regular 10 bodů, verzálky, 100 % černá.

  • Hodnota „X,Y“: Calibri bold 11 bodů, 100 % černá.

• Roční spotřeba energie v kWh/rok:

  • Text „kWh/rok“: Calibri regular 10 bodů, 100 % černá.

  • Hodnota „XY“: Calibri bold 11 bodů, 100 % černá.

• Emise hluku:

  • Ohraničení: 2 body – barva: kyan 100 % – zaoblené rohy: 3,5 mm.

  • Hodnota:	Calibri bold 15 bodů, 100 % černá.
    	Calibri regular 12 bodů, 100 % černá.

• Mapa Evropy a barevné čtverce:

  • Barvy:

    • oranžová: 00-46-46-00

    • zelená: 59-00-47-00

    • modrá: 54-08-00-00

• Název nebo ochranná známka dodavatele
• Identifikační značka modelu používaná dodavatelem:

  Název nebo ochranná známka dodavatele a identifikační značka modelu by neměly přesahovat prostor o rozměrech 102 × 13 mm.

• Referenční období:

  • Text: Calibri bold 10 bodů.

2. ENERGETICKÝ ŠTÍTEK KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU, S VÝJIMKOU JEDNOKANÁLOVÝCH A DVOUKANÁLOVÝCH KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU

2.1 Klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí tříd energetické účinnosti A až G

2.2 Klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí tříd energetické účinnosti A+ až F

2.3 Klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí tříd energetické účinnosti A++ až E

2.4 Klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí tříd energetické účinnosti A+++ až D

2.5 Design štítku

3. ENERGETICKÝ ŠTÍTEK KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU, S VÝJIMKOU JEDNOKANÁLOVÝCH A DVOUKANÁLOVÝCH KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU

3.1 Klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění tříd energetické účinnosti A až G

3.2 Klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění tříd energetické účinnosti A+ až F

3.3 Klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění tříd energetické účinnosti A++ až E

3.4 Klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění tříd energetické účinnosti A+++ až D

3.5 Design štítku

4. ENERGETICKÝ ŠTÍTEK DVOUKANÁLOVÝCH KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU

4.1 Reverzibilní dvoukanálové klimatizátory vzduchu tříd energetické účinnosti A+++ až D

4.2 Design štítku

4.3 Dvoukanálové klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí tříd energetické účinnosti A+++ až D

4.4 Design štítku

4.5 Dvoukanálové klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění tříd energetické účinnosti A+++ až D

4.6 Design štítku

5. ENERGETICKÝ ŠTÍTEK JEDNOKANÁLOVÝCH KLIMATIZÁTORŮ VZDUCHU

5.1 Reverzibilní jednokanálové klimatizátory vzduchu tříd energetické účinnosti A+++ až D

5.2 Design štítku

5.3 Jednokanálové klimatizátory vzduchu pouze s chladicí funkcí tříd energetické účinnosti A+++ až D

5.4 Design štítku

5.5 Jednokanálové klimatizátory vzduchu pouze s funkcí vytápění tříd energetické účinnosti A+++ až D

5.6 Design štítku

1. Informace obsažené v informačním listu jsou uvedeny v tomto pořadí:

• a) název nebo ochranná známka dodavatele;
• b) identifikační značkou modelu vnitřního klimatizátoru vzduchu nebo vnitřních a vnějších prvků klimatizátoru vzduchu;
• c) aniž jsou dotčeny jakékoli požadavky systému udělování ekoznačky EU, byla-li určitému modelu udělena „ekoznačka Evropské unie“ podle nařízení (ES) č. 66/2010, může zde být uvedena její kopie;
• d) vnitřní a vnější hladina akustického výkonu za standardních jmenovitých podmínek pro režim chlazení a/nebo vytápění;
• e) název a GWP použitého chladiva a tento standardní text:

  „Únik chladiva se podílí na změně klimatu. Chladivo s nižším potenciálem globálního oteplování (GWP) by se v případě úniku do ovzduší podílelo na globálním oteplování méně než chladivo s vyšším GWP. Toto zařízení obsahuje chladicí kapalinu s GWP ve výši [xxx]. To znamená, že pokud by do ovzduší unikl 1 kg této chladicí kapaliny, dopad na globální oteplování by byl v horizontu 100 let [xxx] krát vyšší než 1 kg CO₂. Nenarušujte chladicí oběh ani sami výrobek nedemontujte, vždy se obraťte na odborníka.“

2. Pokud je účinnost klimatizátoru vzduchu deklarována na základě chladicího faktoru daného období (SEER), obsahuje informační list navíc tyto informace o režimu chlazení:

• a) SEER a třídu energetické účinnosti modelu (modelu jednotky nebo kombinaci jednotek) určenou podle definic a zkušebních postupů stanovených v přílohách I a VII pro režim chlazení a mezní hodnoty jednotlivých tříd podle přílohy II;
• b) orientační roční spotřebu elektřiny Q_CE v kWh/rok během chladicího období určenou podle příslušných definic a zkušebních postupů stanovených v přílohách I a VII. Popíše se takto: „Spotřeba energie ‚XYZ‘ kWh za rok, založená na výsledcích normalizované zkoušky. Skutečná spotřeba energie závisí na způsobu použití a umístění spotřebiče.“;
• c) návrhové zatížení zařízení Pdesignc v kW v chladicím režimu určené podle příslušných definic a zkušebních postupů stanovených v přílohách I a VII;

3. Pokud je účinnost klimatizátoru vzduchu deklarována na základě topného faktoru daného období (SEER), obsahuje informační list navíc tyto informace o režimu vytápění:

• a) SCOP a třídu energetické účinnosti modelu nebo kombinace určenou podle definic a zkušebních postupů stanovených v přílohách I, popř. VII pro topný režim a mezní hodnoty jednotlivých tříd podle přílohy II;
• b) orientační roční spotřebu elektřiny pro průměrné otopné období Q_HE v kWh/rok určenou podle příslušných definic a zkušebních postupů stanovených v přílohách I, popř. VII. Popíše se takto: „Spotřeba energie ‚XYZ‘ kWh za rok, založená na výsledcích normalizované zkoušky. Skutečná spotřeba energie závisí na způsobu použití a umístění spotřebiče.“;
• c) ostatní návrhová otopná období, pro něž je zařízení navrženo, s možností teplejšího (volitelně) nebo chladnějšího (volitelně) období podle přílohy I;
• d) návrhové topné zatížení zařízení Pdesignh v kW určené podle definic a zkušebních postupů stanovených v přílohách I a VII;
• e) jmenovitý výkon a záložní topný výkon odhadovaný pro výpočet SCOP při referenčních návrhových podmínkách.

4. Pokud je účinnost klimatizátoru vzduchu deklarována na základě chladicího faktoru (EER_rated) nebo topného faktoru (COP_rated), obsahuje informační list navíc tyto informace:

• a) třídu energetické účinnosti modelu určenou podle definic a zkušebních postupů stanovených v přílohách I a VII a mezní hodnoty jednotlivých tříd podle přílohy II;
• b) pro dvoukanálové klimatizátory vzduchu orientační hodinovou spotřebu elektřiny Q_DD v kWh/60 minut určenou podle definic a zkušebních postupů stanovených v přílohách I a VII. Popíše se takto: „Spotřeba energie ‚X,Y‘ kWh za 60 minut, založená na výsledcích normalizované zkoušky. Skutečná spotřeba energie závisí na způsobu použití a umístění spotřebiče.“;
• c) pro jednokanálové klimatizátory vzduchu orientační hodinovou spotřebu elektřiny Q_SD v kWh/60 minut určenou podle definic a zkušebních postupů stanovených v přílohách I a VII. Popíše se takto: „Spotřeba energie ‚X,Y‘ kWh za 60 minut, založená na výsledcích normalizované zkoušky. Skutečná spotřeba energie závisí na způsobu použití a umístění spotřebiče.“;
• d) chladicí výkon zařízení P_rated v kW určený podle definic a zkušebních postupů stanovených v přílohách I a VII;
• e) topný výkon zařízení P_rated v kW určený podle definic a zkušebních postupů stanovených v přílohách I a VII.

5. Jeden informační list se může vztahovat na několik modelů zařízení dodávaných stejným dodavatelem.

6. Informace obsažené na informačním listu mohou být poskytnuty ve formě barevné nebo černobílé kopie energetického štítku. V tomto případě se uvedou také ty informace bodů 1–4, které na štítku nejsou uvedeny.

1. Informace uvedené v čl. 4 písm. b) se poskytnou v tomto pořadí:

• a) třída energetické účinnosti modelu podle přílohy II;
• b) u jiných než jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu:
  • i) chladicí faktor daného období (SEER) a/nebo topný faktor daného období (SCOP);
  • ii) návrhové zatížení (v kW);
  • iii) roční spotřeba elektrické energie;
  • iv) každé chladicí a/nebo otopné („průměrné, chladnější, teplejší“) období, pro které je zařízení určeno;
• c) u jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu:
  • i) chladicí faktor (EER) a/nebo topný faktor (COP);
  • ii) jmenovitý výkon (kW),
  • iii) u dvoukanálových klimatizátorů vzduchu hodinová spotřeba elektřiny pro chlazení a/nebo vytápění,
  • iv) u jednokanálových klimatizátorů vzduchu hodinová spotřeba elektřiny pro chlazení a/nebo vytápění,
• d) hladina akustického výkonu vyjádřená v dB(A) re1 pW, zaokrouhlená na nejbližší celé číslo;
• e) název a GWP použitého chladiva.

2. Pokud se uvádějí i další informace obsažené v informačním listu, musí být uvedeny ve formě a v pořadí stanovených v příloze IV.

3. Všechny informace uvedené v této příloze musí být vytištěny nebo znázorněny písmem takové velikosti a typu, aby byly čitelné.

1. Pro účely shody a ověření shody s požadavky tohoto nařízení se k měření a výpočtům použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod a u jejichž výsledků se předpokládá nízká míra nejistoty.

2. Při stanovení sezónní spotřeby elektrické energie, chladicího faktoru daného období (SEER) a topného faktoru daného období (SCOP) je třeba vzít v úvahu:

• a) evropské sezónní podmínky podle tabulky 1 v této příloze;
• b) referenční návrhové podmínky podle tabulky 3 v této příloze;
• c) spotřebu elektrické energie pro všechny příslušné provozní režimy za použití časových období podle tabulky 4 v této příloze;
• d) účinky poklesu energetické účinnosti způsobeného zapínáním/vypínáním (použije-li se) v závislosti na typu regulace chladicího a/nebo topného výkonu;
• e) opravy sezónních topných faktorů v podmínkách, kdy topný výkon nemůže odpovídat tepelnému zatížení;
• f) vliv záložního ohřívače (použije-li se) na výpočet sezónní účinnosti jednotky v topném režimu.

3. Jestliže byly údaje týkající se konkrétního modelu, který kombinuje vnitřní a venkovní jednotky, získány výpočtem na základě konstrukčního návrhu a/nebo extrapolací z jiných kombinací, měla by dokumentace obsahovat podrobné údaje o těchto výpočtech a/nebo extrapolacích a o zkouškách, které byly provedeny pro ověření přesnosti výpočtů (včetně podrobných údajů týkajících se matematického modelu pro výpočet výkonnosti takových kombinací a měření, která byla provedena pro ověření tohoto modelu).

4. Chladicí faktor (EER_rated), popř. topný faktor (COP_rated) jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu se stanoví za standardních jmenovitých podmínek, jak jsou definovány v tabulce 2 této přílohy.

5. Při výpočtu spotřeby elektrické energie na chlazení a/nebo vytápění je nutné vzít v úvahu spotřebu elektrické energie ve všech příslušných provozních režimech za použití časových období, jak jsou definována v tabulce 4 této přílohy.

1) Orgány členského státu provedou ověření na jediném kuse daného modelu.

2) Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže:

• a) hodnoty uvedené v technické dokumentaci podle čl. 5 písm. b) směrnice 2010/30/EU (deklarované hodnoty) a případně hodnoty použité k jejich výpočtu nejsou pro dodavatele příznivější než příslušné hodnoty uvedené v protokolech o zkouškách podle bodu iii) výše uvedeného článku a
• b) hodnoty zveřejněné na energetickém štítku a v informačním listu výrobku nejsou pro dodavatele příznivější než deklarované hodnoty a vyznačená třída energetické účinnosti není pro dodavatele příznivější než třída určená deklarovanými hodnotami a
• c) při zkoušení předmětného kusu daného modelu ze strany orgánů členského státu jsou zjištěné hodnoty (hodnoty příslušných parametrů naměřené při zkoušení a hodnoty vypočítané z těchto měření) v souladu s příslušnými tolerancemi pro ověřování, tak jak jsou stanoveny v tabulce 1.

3) Nedosáhne-li se výsledků podle bodu 2 písm. a) nebo b), má se za to, že model není v souladu s tímto nařízením v přenesené pravomoci.

4) Nedosáhne-li se výsledku podle bodu 2 písm. c), vyberou orgány členského státu ke zkoušení tři další kusy téhož modelu.

5) Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže je u těchto tří kusů aritmetický průměr zjištěných hodnot v souladu s příslušnými tolerancemi, tak jak jsou stanoveny v tabulce 1.

6) Nedosáhne-li se výsledku podle bodu 5, má se za to, že model není v souladu s tímto nařízením v přenesené pravomoci.

7) Neprodleně po přijetí rozhodnutí o tom, že podle bodů 3 a 6 daný model požadavkům nevyhovuje, poskytnou orgány členského státu všechny relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi.

1) Pro účely bodů 2 až 5 této přílohy se použijí následující definice:

• a) „zobrazovacím mechanismem“ se rozumí jakákoli zobrazovací jednotka, včetně dotykového displeje, nebo jiná vizuální technologie použitá pro zobrazování internetového obsahu uživatelům;
• b) „vnořeným zobrazením“ se rozumí vizuální rozhraní, v němž se k obrázku či sadě údajů přistupuje kliknutím pomocí myši nebo ukázáním myší na jiný obrázek či sadu údajů nebo rozevřením jiného obrázku či sady údajů gestem na dotykovém displeji;
• c) „dotykovým displejem“ se rozumí displej reagující na dotek, například displej tabletu, počítače typu „slate“ nebo chytrého telefonu;
• d) „alternativním textem“ se rozumí text poskytnutý jako alternativa grafiky, který umožňuje poskytnout informace v negrafické formě v situaci, kdy zobrazovací zařízení nejsou schopna grafiku vykreslit, nebo jako pomůcka pro usnadnění přístupu, například jako vstup do aplikací pro syntézu řeči.

2) Pomocí zobrazovacího mechanismu se v blízkosti ceny produktu a v souladu s časovým plánem stanoveným v čl. 3 odst. 1 písm. h) zobrazí příslušný štítek poskytnutý dodavatelem v souladu s čl. 3 odst. 4 až 6. Pokud jde o velikost, musí být štítek zřetelně viditelný a čitelný a v poměru k velikosti stanovené v příloze v příloze III. Štítek může být zobrazen s využitím vnořeného zobrazení; v takovém případě musí obrázek použitý pro přístup ke štítku splňovat specifikace v bodě 3 této přílohy. Pokud je použito vnořené zobrazení, zobrazí se štítek po prvním kliknutí pomocí myši nebo ukázání myší na obrázek nebo rozevření obrázku gestem na dotykovém displeji.

3) Obrázek použitý pro přístup ke štítku v případě vnořeného zobrazení musí splňovat tyto požadavky:

• a) má podobu šipky v barvě odpovídající třídě energetické účinnosti výrobku na štítku;
• b) v šipce je bílou barvou a písmem o velikosti shodné s písmem, kterým je uvedena cena, uvedena třída energetické účinnosti výrobku; a
• c) obrázek má jeden z těchto dvou formátů:

4) V případě vnořeného zobrazení je posloupnost zobrazení štítku tato:

• a) pomocí zobrazovacího mechanismu se v blízkosti ceny výrobku zobrazí obrázek uvedený v bodě 3 této přílohy;
• b) obrázek odkazuje na štítek;
• c) štítek se zobrazí po kliknutí pomocí myši nebo ukázání myší na obrázek nebo po rozevření obrázku gestem na dotykovém displeji;
• d) štítek se zobrazí v automaticky otevíraném okně, na nové kartě, na nové stránce nebo na vsazené stránce;
• e) pro zvětšení štítku na dotykových displejích se použijí konvence zařízení pro zvětšení gestem na dotykovém displeji;
• f) zobrazení štítku se zruší pomocí možnosti určené k zavření zobrazení nebo jiného standardního mechanismu pro zavření zobrazení;
• g) alternativním textem ke grafice, který se zobrazí, pokud se nepodaří zobrazit štítek, je třída energetické účinnosti výrobku uvedená písmem o velikosti shodné s písmem, kterým je uvedena cena.

5) Pomocí zobrazovacího mechanismu se v blízkosti ceny produktu zobrazí příslušný informační list výrobku poskytnutý dodavatelem v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. i). Velikost musí být taková, aby byl informační list výrobku zřetelně viditelný a čitelný. Informační list výrobku může být zobrazen s využitím vnořeného zobrazení; v takovém případě musí odkaz pro přístup k informačnímu listu výrobku jasně a zřetelně uvádět text „Informační list výrobku“. Pokud je použito vnořené zobrazení, zobrazí se informační list výrobku po prvním kliknutí pomocí myši nebo ukázání myší na odkaz nebo rozevření odkazu gestem na dotykovém displeji.