Tento předpis je součástí práva EU. Nařízení a směrnice EU jsou přímo použitelné nebo závazné pro členské státy včetně České republiky. Níže je zobrazen plný text v češtině z databáze EUR-Lex.
Nařízení EUCELEX 32011R1227

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií Text s významem pro EHP

Datum vydání
25.10.2011
Vstup v platnost
01.01.1001
Rok
2011
Zdroj
EUR-Lex / Úřední věstník EU
Plný text na EUR-Lex

České předpisy odkazující na tento akt

Odkazy z textu českých předpisů (eSbírka). Odkaz znamená, že předpis akt zmiňuje, ne že ho provádí.

  • Vyhláška o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu

  • Vyhláška o regulačním výkaznictví

Konsolidované znění EUR-Lex k 5. 2. 2025 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 02011R1227-20250205

Zapracované novely (2)
32011R1227

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií Text s významem pro EHP

Aktuální znění

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 108.),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. září 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 10. října 2011.),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Je důležité zajistit, aby spotřebitelé a další účastníci trhu mohli mít důvěru v integritu trhů s elektřinou a plynem, aby ceny stanovené na velkoobchodních trzích s energií odrážely spravedlivou a konkurenční interakci mezi nabídkou a poptávkou a aby nebylo možné získávat výhody ze zneužívání trhu.
(2) Cílem větší integrity a transparentnosti velkoobchodních trhů s energií by měla být podpora otevřené a spravedlivé hospodářské soutěže na velkoobchodních trzích s energií ve prospěch konečných spotřebitelů energie.
(3) Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry a Skupina evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství v poskytnuté radě potvrdily, že v rámci stávajících právních předpisů nelze náležitě řešit otázky integrity trhu na trzích s elektřinou a zemním plynem a doporučily, aby bylo zváženo zavedení vhodného legislativního rámce přizpůsobeného potřebám odvětví energetiky, který zamezí zneužívání trhu a zohlední specifické podmínky odvětví, které nejsou upraveny jinými směrnicemi a nařízeními.
(4) Velkoobchodní trhy s energií jsou v celé Unii čím dál tím víc vzájemně propojené. Zneužívání trhu v jednom členském státě často ovlivňuje nejenom velkoobchodní ceny elektřiny a zemního plynu při obchodování přes státní hranice, ale i maloobchodní ceny pro spotřebitele a mikropodniky. Proto problém zajištění integrity trhů nemůže být záležitostí pouze jednotlivých členských států. Pro dotvoření plně fungujícího, vzájemně propojeného a integrovaného vnitřního trhu s energií je velmi důležité, aby probíhalo důsledné monitorování přeshraničního trhu.
(5) Velkoobchodní trhy s energií zahrnují jak komoditní trhy, tak i trhy s deriváty, které jsou životně důležité pro trhy s energií a finanční trhy, a tvorba cen je v obou sektorech vzájemně propojená. Zahrnují mimo jiné regulované trhy, mnohostranné systémy obchodování a mimoburzovní (OTC) transakce a dvoustranné smlouvy, a to přímé nebo zprostředkované.
(6) Dosud byly postupy monitorování trhů s energií specifické pro jednotlivé členské státy a sektory. V závislosti na celkovém tržním rámci a situaci v oblasti regulace to může mít za následek, že obchodní činnosti budou podléhat mnohočetným pravomocem, přičemž monitorování bude uskutečňovat několik různých orgánů nacházejících se případně v různých členských státech. Může to vést k tomu, že nebude dost jasné, kdo nese odpovědnost, a dokonce i k situaci, že takové monitorování nebude existovat.
(7) Chování, které narušuje integritu trhu s energií, není v současné době na některých nejdůležitějších trzích s energií jednoznačně zakázáno. V zájmu ochrany konečných spotřebitelů a zaručení dostupných cen energie pro evropské občany musí být takové chování zakázáno.
(8) Obchodování s deriváty, které lze vypořádat buď fyzicky, nebo finančně, a obchodování s komoditami se na velkoobchodních trzích s energií uskutečňuje současně. Je proto důležité, aby definice obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem, které představují zneužívání trhu, byly, pokud jde o jejich použití na trhy s deriváty a komoditními trhy, slučitelné. Toto nařízení by se v zásadě mělo vztahovat na všechny provedené transakce, ale současně by mělo zohledňovat zvláštní rysy velkoobchodních trhů s energií.
(9) Maloobchodní smlouvy, které se týkají dodávky elektřiny nebo zemního plynu konečným zákazníkům, nepodléhají manipulaci s trhem ve stejné míře jako velkoobchodní smlouvy, které se snadno kupují a prodávají. Rozhodnutí největších spotřebitelů energie však mohou ovlivnit ceny na velkoobchodních trzích s energií a mít přeshraniční dopad. Proto je vhodné posuzovat dodavatelské smlouvy těchto velkých spotřebitelů v souvislosti se zajišťováním integrity velkoobchodních trhů s energií.
(10) S ohledem na výsledky přezkumu uvedené ve sdělení Komise ze dne 21. prosince 2010 s názvem „Posílený rámec dohledu nad trhem pro systém EU pro obchodování s emisemi“ by Komise měla zvážit předložení legislativního návrhu s cílem řešit v přiměřené lhůtě zjištěné nedostatky v transparentnosti a integritě evropského trhu s uhlíkem a v dohledu nad ním.
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou(Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15.) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám(Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.) uznávají, že je nutný stejný přístup k informacím o fyzickém stavu a účinnosti systému, aby všichni účastníci trhu mohli posoudit celkovou situaci v poptávce a nabídce a určit důvody výkyvů velkoobchodní ceny.
(12) Využívání nebo snaha o využívání důvěrných informací pro obchodování buď na vlastní účet, nebo na účet třetí strany, by mělo být jednoznačně zakázáno. Využívání důvěrných informací může také spočívat v obchodování s velkoobchodními energetickými produkty uskutečňovaném osobami, které vědí nebo by měly vědět, že informace, které mají, jsou důvěrné. Informace o vlastních obchodních plánech a strategiích účastníka trhu by neměly být považovány za důvěrné informace. Informace, které se musí zveřejnit v souladu s nařízením (ES) č. 714/2009 nebo nařízením (ES) č. 715/2009, včetně rámcových pokynů a kodexů sítí přijatých podle uvedených nařízení, mohou v případě, že se jedná o informace citlivé z hlediska ceny, sloužit jako základ pro rozhodnutí účastníků trhu o tom, že vstoupí do transakcí s velkoobchodními energetickými produkty, a proto by mohly do svého zveřejnění představovat důvěrné informace.
(13) Manipulace na velkoobchodních trzích s energií zahrnuje lidské zásahy, které uměle vytvoří ceny na úrovni neodůvodněné tržními silami nabídky a poptávky, včetně skutečné dostupnosti výrobní, skladovací nebo dopravní kapacity a poptávky. Formy manipulace s trhem zahrnují: zadávání nebo rušení falešných objednávek; šíření nepravdivých nebo zavádějících informací nebo zvěstí prostřednictvím sdělovacích prostředků, včetně internetu, nebo jakýmikoli jinými prostředky; úmyslné poskytování nepravdivých informací podnikům, které provádějí posuzování cen nebo vydávají zprávy týkající se trhu, což má za následek uvedení účastníků trhu, kteří na základě takových posouzení cen nebo zpráv týkajících se trhu jednají, v omyl; a předstírání, že dostupná kapacita výroby elektřiny nebo dostupnost zemního plynu či dostupná přepravní kapacita jsou jiné než kapacita, která je technicky skutečně k dispozici, jestliže takové informace mají nebo mohou mít dopad na cenu velkoobchodních energetických produktů. Manipulace a její důsledky se mohou vyskytovat bez ohledu na státní hranice, v rámci trhů s elektřinou a plynem i na finančních a komoditních trzích, včetně trhů s emisními povolenkami.
(14) Příklady manipulace s trhem a pokusy o manipulaci s ním zahrnují jednání osoby či osob jednajících ve spolupráci, jehož cílem je získat rozhodující postavení ve vztahu k nabídce velkoobchodního energetického produktu či poptávce po něm, jež vede nebo by mohlo vést k přímému nebo nepřímému stanovení cen či vytvoření jiných nerovných podmínek pro obchodování; dále nabízení, nákup či prodej velkoobchodních energetických produktů, jehož účelem, záměrem či důsledkem je uvedení účastníků trhu, kteří jednají na základě referenčních cen, v omyl. Legitimní cestou k zajištění příznivé ceny velkoobchodního energetického produktu by však pro účastníky trhu mohly být uznávané tržní postupy, jako například postupy uplatňované v oblasti finančních služeb, které jsou v současnosti definovány v čl. 1 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)(Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.) a které mohou být v rámci revize této směrnice změněny.
(15) Jestliže důvěrné informace týkající se velkoobchodního energetického produktu šíří novináři jednající v rámci výkonu svého povolání, mělo by se toto šíření posuzovat s přihlédnutím k pravidlům, jimiž se jejich povolání řídí, a pravidlům, jimiž se řídí svoboda tisku, pokud těmto osobám neplyne přímo či nepřímo výhoda nebo zisk z šíření příslušných informací nebo z uveřejnění informací, jehož záměrem je uvést trh v omyl z hlediska ceny či nabídky velkoobchodních energetických produktů nebo poptávky po nich.
(16) S vývojem finančních trhů se bude vyvíjet i pojetí zneužívání těchto trhů. Aby bylo možné na tento vývoj pružně reagovat, měla by být proto Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o technické aktualizace definic důvěrných informací a manipulace s trhem, aby se zajistila soudržnost s ostatními příslušnými právními předpisy Unie v oblasti finančních služeb a energetiky. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a navrhování aktů v přenesené pravomoci by měla Komise zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány souběžně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
(17) Účinné monitorování trhu na úrovni Unie je důležité pro to, aby se zjistilo a odvrátilo zneužívání trhu na velkoobchodních trzích s energií. Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009(Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.) (dále jen „agentura“) je nejlepším místem pro provádění takového monitorování, neboť má jak přehled o trzích s elektřinou a plynem v celé Unii, tak i potřebné odborné znalosti v oblasti fungování trhů s elektřinou a plynem a energetických systémů a plynárenských soustav. Vnitrostátní regulační orgány, které mají nejlepší povědomí o vývoji na trzích s energií ve svých členských státech, by v zajištění účinného monitorování trhu na vnitrostátní úrovni měly hrát důležitou roli. Pro zajištění řádného monitorování a transparentnosti trhů s energií je nezbytná úzká spolupráce a koordinace mezi agenturou a vnitrostátními orgány. Shromažďováním údajů ze strany agentury není dotčeno právo vnitrostátních orgánů shromažďovat další údaje pro vnitrostátní účely.
(18) Účinné monitorování trhu si vyžaduje pravidelný a včasný přístup k záznamům o transakcích i přístup ke strukturálním údajům týkajícím se kapacity a využití zařízení pro výrobu, skladování, spotřebu nebo přenos elektřiny a zemního plynu. Z tohoto důvodu by se od účastníků trhu, kteří obchodují s velkoobchodními energetickými produkty, včetně provozovatelů přenosových a přepravních soustav, dodavatelů, obchodníků, výrobců, zprostředkovatelů a velkých uživatelů, mělo požadovat, aby agentuře tyto informace poskytli. Pokud jde o agenturu, může navazovat úzké vazby s významnými organizovanými trhy.
(19) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení týkajících se sběru údajů, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.). Oznamovací povinnosti by měly být omezeny na nejnižší možnou míru a neměly by účastníkům trhu způsobovat zbytečné náklady nebo administrativní zátěž. Jednotná pravidla pro oznamování informací by proto měla být předem podrobena analýze nákladů a přínosů, měla by zabránit zdvojování oznamování a zohlednit rámce pro oznamování vypracované v souvislosti s jinými příslušnými právními předpisy. Požadované informace nebo jejich části by kromě toho měly být, pokud je to možné, získávány od jiných osob nebo ze stávajících zdrojů. Jestliže účastník trhu nebo třetí osoba jednající jeho jménem, systém pro podávání zpráv, organizovaný trh, systém párování obchodů či jiná osoba, která v rámci své profese sjednává transakci, splnil či splnila své oznamovací povinnosti vůči příslušnému orgánu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.) nebo podle příslušných právních předpisů Unie týkajících se transakcí s deriváty, ústředních protistran a registrů obchodních údajů, měla by být její oznamovací povinnost považována za splněnou také podle tohoto nařízení, ovšem pouze pokud byly oznámeny veškeré údaje požadované podle tohoto nařízení.
(20) Je důležité, aby Komise a agentura při provádění tohoto nařízení úzce spolupracovaly a prováděly náležité konzultace s evropskými sítěmi provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav a přepravních soustav zemního plynu, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1095/2010(Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.) vnitrostátními regulačními orgány, příslušnými finančními orgány a dalšími orgány členských států, jako jsou vnitrostátní orgány pro ochranu hospodářské soutěže, a se zúčastněnými stranami, jako jsou organizované trhy (například energetické burzy), a účastníci trhu.
(21) Měl by být zřízen evropský registr účastníků trhu vycházející z vnitrostátních registrů s cílem zvýšit celkovou transparentnost a integritu velkoobchodních trhů s energií. Jeden rok od zřízení tohoto registru by měla Komise ve spolupráci s agenturou, v souladu se zprávami podávanými agenturou Komisi, a s vnitrostátními regulačními orgány posoudit fungování a užitečnost evropského registru účastníků trhu. Pokud to Komise na základě tohoto posouzení uzná za vhodné, měla by zvážit předložení dalších nástrojů pro zvýšení celkové transparentnosti a integrity velkoobchodních trhů s energií a pro zajištění rovných podmínek pro účastníky trhu v celé Unii.
(22) Aby se usnadnilo účinné monitorování všech aspektů obchodování s velkoobchodními energetickými produkty, měla by agentura vytvořit mechanismy, které umožní, aby měly i jiné příslušné orgány přístup k informacím, jež dostávají o transakcích na velkoobchodních trzích s energií, a to zejména Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, vnitrostátní regulační orgány, příslušné finanční orgány členských států, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž a jiné příslušné orgány.
(23) Agentura by měla zajistit provozní bezpečnost a ochranu údajů, které přijímá, zamezit neoprávněnému přístupu k informacím, které má agentura k dispozici, a stanovit postupy k zajištění, aby sbírané údaje nebyly zneužity osobami, které k nim mají oprávněný přístup. Agentura by se měla rovněž ujistit, zda orgány, které mají přístup k údajům drženým agenturou, jsou schopny zachovat stejně vysokou úroveň jejich bezpečnosti a budou vázány přiměřenými opatřeními k zajištění důvěrnosti těchto údajů. Proto je také nutné zajistit provozní bezpečnost systémů informačních technologií používaných pro zpracování a přenos údajů. Při vytváření systému informačních technologií, zajišťujícího co nejvyšší možnou úroveň důvěrnosti údajů by měla být agentura vybízena k úzké spolupráci s Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA). Tato pravidla by měla platit i pro ostatní orgány, které jsou oprávněny k přístupu k údajům pro účely tohoto nařízení.
(24) Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie uvedenou v článku 6 Smlouvy o Evropské unii a ústavními tradicemi členských států a mělo by být uplatňováno v souladu s právem na svobodu projevu a informací uznaným v článku 11 uvedené listiny.
(25) Nejsou-li nebo přestaly-li být informace z komerčního či bezpečnostního hlediska citlivé, mělo by být agentuře umožněno dát je k dispozici účastníkům trhu a široké veřejnosti s cílem přispět k lepší znalosti trhu. Taková transparentnost bude přispívat k vytváření důvěry na trhu a pomůže rozvíjet znalosti o fungování velkoobchodních trhů s energií. Agentura by měla stanovit a zveřejnit pravidla týkající se způsobu, jak bude takové informace nestranně a transparentně zpřístupňovat.
(26) Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit provádění toto nařízení v členských státech. Za tímto účelem by měly mít potřebné vyšetřovací pravomoci, které jim umožní tento úkol efektivně plnit. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mohou podléhat náležitému dohledu.
(27) Agentura by měla zajistit, že se toto nařízení bude uplatňovat koordinovaně v celé Unii a konzistentně s prováděním směrnice 2003/6/ES. Za tímto účelem by agentura měla podle potřeby zveřejnit nezávazné pokyny týkající se používání definic stanovených v tomto nařízení. Tyto pokyny by měly mimo jiné řešit otázku uznávaných tržních postupů. Jelikož zneužívání trhu na velkoobchodních trzích s energií se často dotýká více než jednoho členského státu, měla by agentura hrát dále důležitou roli při zajištění toho, že šetření budou prováděna efektivním a konzistentním způsobem. Za tím účelem by agentura měla mít možnost vyžadovat spolupráci a koordinovat činnost vyšetřovacích skupin složených ze zástupců dotčených vnitrostátních regulačních orgánů, případně dalších orgánů včetně vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž.
(28) Agentuře by měly být poskytnuty dostatečné finanční a lidské zdroje potřebné k náležitému plnění dodatečných úkolů, které jí ukládá toto nařízení. Za tímto účelem by měly být tyto úkoly náležitě zohledněny v postupu pro sestavení, plnění a kontrolu rozpočtu agentury, který je stanoven v článcích 23 a 24 nařízení (ES) č. 713/2009. Rozpočtový orgán by měl zajistit, že budou uplatňovány nejlepší standardy efektivity.
(29) Vnitrostátní regulační orgány, příslušné finanční orgány členských států a případně vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž by měly spolupracovat za účelem zajištění koordinovaného přístupu k řešení zneužívání trhu na velkoobchodních trzích s energií, mezi něž patří jak komoditní trhy, tak i trhy s deriváty. Tato spolupráce by měla zahrnovat vzájemnou výměnu informací o podezření, že na velkoobchodních trzích s energií jsou nebo byla prováděna opatření, která pravděpodobně porušují toto nařízení, směrnici 2003/6/ES nebo právní předpisy upravující hospodářskou soutěž. Dále by uvedená spolupráce měla přispívat ke konzistentnímu a důslednému přístupu k vyšetřování a soudním řízením.
(30) Je důležité, aby se profesní tajemství vztahovalo na ty, kdo přijímají důvěrné informace podle tohoto nařízení. Agentura, vnitrostátní regulační orgány, příslušné finanční orgány členských států a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž by měly zajistit důvěrnost, integritu a ochranu informací, které obdrží.
(31) Je důležité, aby sankce za porušení tohoto nařízení byly přiměřené, účinné a odrazující a aby odrážely závažnost porušení, škodu způsobenou spotřebitelům a potenciální zisky z obchodování na základě důvěrných informací a manipulace s trhem. Tyto sankce by měly být ukládány v souladu s vnitrostátními předpisy. Vzhledem k vzájemnému provázání obchodování s produktovými deriváty elektřiny a zemního plynu s obchodováním se samotnou elektřinou a zemním plynem by sankce za porušení tohoto nařízení měly odpovídat sankcím, které členské státy přijaly při provádění směrnice 2003/6/ES. S ohledem na konzultace týkající se sdělení Komise ze dne 12. prosince 2010 s názvem „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“ by Komise měla zvážit předložení návrhů na harmonizaci minimálních standardů sankčních systémů členských států v přiměřené lhůtě. Tímto nařízením nejsou dotčeny ani vnitrostátní právní předpisy týkající se dokazování, ani povinnost vnitrostátních regulačních orgánů a soudů členských států zjistit příslušné skutečnosti o případu, pokud jsou tyto předpisy a povinnosti v souladu s obecnými zásadami práva Unie.
(32) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení harmonizovaného rámce pro zajištění transparentnosti a integrity velkoobchodního trhu s energií, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět, oblast působnosti a vztah k jiným právním předpisům Unie

1. Toto nařízení stanoví pravidla, která zakazují nekalé praktiky mající dopad na velkoobchodní trhy s energií, která odpovídají pravidlům uplatňovaným na finančních trzích a řádnému fungování velkoobchodních trhů s energií při zohlednění zvláštností těchto trhů. Zajišťuje monitorování velkoobchodních trhů s energií prováděné Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agenturou“) v úzké spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány a s ohledem na vzájemné vazby mezi systémem pro obchodování s emisemi a velkoobchodními trhy s energií.

2. Toto nařízení se vztahuje na obchodování s velkoobchodními energetickými produkty. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).), (EU) č. 596/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).) a (EU) č. 600/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).), pokud jde o činnosti zahrnující finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU, ani uplatňování práva Unie v oblasti hospodářské soutěže na praktiky, na něž se vztahuje toto nařízení.

3. Agentura, vnitrostátní regulační orgány, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, příslušné finanční orgány členských států a případně vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž spolupracují, aby zajistily, že je uplatňován koordinovaný přístup k prosazování příslušných pravidel v případě, že se opatření týkají jednoho nebo více finančních nástrojů, na které se vztahuje článek 2 nařízení (EU) č. 596/2014, a také jednoho nebo více velkoobchodních energetických produktů, na které se vztahují články 3, 4 a 5 tohoto nařízení.

Agentura, vnitrostátní regulační orgány, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a příslušné finanční orgány členských států si pravidelně, pokud možno jednou za čtvrt roku, vyměňují relevantní informace a údaje o možných porušeních nařízení (EU) č. 596/2014 týkajících se velkoobchodních energetických produktů, na něž se vztahuje toto nařízení.

4. Správní rada agentury zajistí, aby agentura plnila úkoly, které jí ukládá toto nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 22).), a aby agentura vyčlenila nezbytné zdroje, včetně lidských zdrojů, k plnění nových povinností, které jí jsou uloženy.

5. Ředitel agentury konzultuje s Radou regulačních orgánů agentury veškeré aspekty provádění tohoto nařízení a věnuje náležitou pozornost jejím radám a stanoviskům.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1) „Důvěrnými informacemi“ se rozumí detailní informace, které nebyly zveřejněny, týkají se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více velkoobchodních energetických produktů a které, pokud by byly zveřejněny, by pravděpodobně podstatně ovlivnily ceny těchto velkoobchodních energetických produktů.

Pro účely této definice se „informací“ rozumí:

  • a) informace, které se musí zveřejnit v souladu s nařízení (EU) 2019/943 a nařízením (ES) č. 715/2009, včetně rámcových pokynů a kodexů sítí přijatých podle uvedených nařízení;
  • b) informace týkající se kapacity a využití zařízení pro výrobu, skladování, spotřebu nebo přepravu elektřiny, vodíku či zemního plynu nebo týkající se kapacity a využití zařízení se zkapalněným zemním plynem (dále jen „LNG“), včetně plánované či neplánované nedostupnosti těchto zařízení;
  • c) informace, které se musí zveřejnit v souladu s právními nebo regulačními ustanoveními na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni, s pravidly trhu a smlouvami nebo zvyklostmi na příslušných velkoobchodních trzích s energií, pokud by tyto informace mohly mít značný vliv na ceny velkoobchodních energetických produktů;
  • ca) informace, které jsou účastníkem trhu nebo jinými osobami jednajícími jeho jménem dodány poskytovateli služeb obchodujícímu jménem účastníka trhu v souvislosti s dosud nevyřízenými příkazy účastníka trhu týkajícími se velkoobchodních energetických produktů, které jsou detailní povahy a týkají se přímo nebo nepřímo jednoho či více velkoobchodních energetických produktů, a
  • d) další informace, které by běžný účastník trhu pravděpodobně použil při svém rozhodování o tom, zda má provést transakci týkající se velkoobchodního energetického produktu nebo vydat příkaz k obchodování s ním.

Informace je pokládána za detailní informaci, popisuje-li soubor okolností, které existují nebo u nichž lze odůvodněně očekávat, že nastanou, nebo zabývá-li se událostí, k níž došlo nebo u níž lze odůvodněně očekávat, že nastane, a je-li natolik specifická, že umožňuje učinit závěry ohledně možného dopadu tohoto souboru okolností nebo této události na ceny velkoobchodních energetických produktů. Informace může být pokládána za detailní informaci, pokud se týká dlouhodobého procesu, který má vyústit nebo vyústí v konkrétní okolnosti či událost, včetně budoucích okolností či budoucí události, a také pokud se týká dílčích kroků tohoto procesu, které jsou spojeny s vyústěním v tyto budoucí okolnosti nebo v tuto budoucí událost.

Dílčí krok dlouhodobého procesu je pokládán za důvěrnou informaci, pokud sám o sobě splňuje kritéria pro důvěrné informace uvedená v prvním pododstavci tohoto bodu.

Pro účely prvního pododstavce tohoto bodu se informace považují za informace týkající se přímo či nepřímo velkoobchodního energetického produktu, pokud mají možný vliv na poptávku, nabídku nebo ceny velkoobchodního energetického produktu nebo na očekávání, pokud jde o poptávku, nabídku nebo ceny velkoobchodního energetického produktu.

Pro účely prvního pododstavce tohoto bodu se informacemi, které, pokud by byly zveřejněny, by pravděpodobně podstatně ovlivnily ceny velkoobchodních energetických produktů, rozumí informace, které by rozumný účastník trhu pravděpodobně použil jako součást základu pro své rozhodnutí týkající se obchodování s velkoobchodními energetickými produkty;

2) „Manipulací s trhem“ se rozumí:

  • a) provedení jakékoliv transakce nebo vydání, změna nebo zrušení jakéhokoliv příkazu k obchodování nebo jiné jednání v souvislosti s velkoobchodními energetickými produkty, které:
    • i) vydávají nebo jsou způsobilé vydávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu,
    • ii) zaručují anebo snaží se zaručit prostřednictvím osoby nebo osob jednajících ve spolupráci cenu jednoho nebo několika velkoobchodních energetických produktů na uměle vytvořené úrovni, pokud osoba, která provádí transakci nebo vydá příkaz k obchodování, neprokáže, že její důvody pro takové jednání jsou legitimní a že tato transakce nebo tento příkaz k obchodování jsou v souladu s uznávanými tržními postupy na dotčených velkoobchodních trzích s energií, nebo
    • iii) využívají smyšlených prostředků nebo jakékoli jiné formy klamání nebo lsti, které vydávají nebo jsou způsobilé vydávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu;
  • b) šíření informací sdělovacími prostředky, včetně internetu, nebo jakýmikoli jinými prostředky, které vydávají nebo jsou způsobilé vydávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu, včetně šíření zvěstí a nepravdivých nebo zavádějících informací, pokud osoba, která tyto informace šíří, ví, nebo by měla vědět, že tyto informace jsou nepravdivé nebo zavádějící.

    Jestliže jsou informace šířeny pro novinářské účely nebo pro účely uměleckého vyjádření, posuzuje se toto šíření informací s přihlédnutím k pravidlům, jimiž se řídí svoboda tisku a svoboda projevu v jiných sdělovacích prostředcích, pokud:

    • i) těmto osobám neplyne přímo či nepřímo výhoda nebo zisk z šíření příslušných informací, nebo
    • ii) záměrem zveřejnění nebo šíření informací není uvést trh v omyl, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu,

    nebo

  • c) předání nepravdivých nebo zavádějících informací nebo poskytnutí nepravdivých nebo zavádějících vstupních údajů ve vztahu k referenční hodnotě, pokud osoba, která tyto informace či vstupní údaje předala nebo poskytla, věděla nebo měla vědět, že jsou nepravdivé nebo zavádějící, nebo jakékoli jiné jednání, které vede k manipulaci s výpočtem referenční hodnoty.

Manipulace s trhem může označovat jednání právnické osoby, nebo v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem rovněž fyzické osoby, která se podílí na rozhodnutí o provedení činností na účet dotyčné právnické osoby;

3) „Snahou manipulovat s trhem“ se rozumí:

  • a) provedení jakékoliv transakce, vydání jakéhokoliv příkazu k obchodování nebo jakékoli jiné jednání týkající se velkoobchodního energetického produktu, pokud jsou činěny s úmyslem:
    • i) vydat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu,
    • ii) zaručit cenu jednoho nebo několika velkoobchodních energetických produktů na uměle vytvořené úrovni, pokud osoba, která transakci provedla nebo vydala příkaz k obchodování, neprokáže, že její důvody pro takové jednání jsou legitimní a že tato transakce nebo tento příkaz k obchodování je v souladu s uznávanými tržními postupy na dotčených velkoobchodních trzích s energií, nebo
    • iii) využít smyšlených prostředků nebo jakékoli jiné formy klamání nebo lsti, které vydávají nebo jsou způsobilé vydávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu,

    nebo

  • b) šíření informací prostřednictvím sdělovacích prostředků, včetně internetu, nebo jakýmikoli jinými prostředky s úmyslem vydat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu.

4) „Velkoobchodními energetickými produkty“ se rozumí tyto smlouvy a deriváty, bez ohledu na to, kde a jak je s nimi obchodováno:

  • a) smlouvy na dodávky elektřiny, vodíku nebo zemního plynu, včetně LNG, s místem dodávky v Unii, nebo smlouvy na dodávky elektřiny, které mohou vést k dodávce do Unie v důsledku jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů;
  • b) deriváty týkající se elektřiny, vodíku nebo zemního plynu vyráběných, obchodovaných nebo dodávaných v Unii nebo deriváty týkající se elektřiny, které mohou vést k dodávce do Unie v důsledku jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů;
  • c) smlouvy týkající se přenosu elektřiny nebo přepravy vodíku či zemního plynu v Unii;
  • d) deriváty týkající se přenosu elektřiny nebo přepravy vodíku či zemního plynu v Unii;
  • e) smlouvy týkající se skladování elektřiny, vodíku nebo zemního plynu v Unii;
  • f) deriváty týkající se skladování elektřiny, vodíku nebo zemního plynu v Unii.

Smlouvy o dodávkách a distribuci elektřiny, vodíku nebo zemního plynu využívané konečnými zákazníky nejsou velkoobchodními energetickými produkty. Smlouvy o dodávkách a distribuci elektřiny, vodíku nebo zemního plynu konečným zákazníkům s kapacitou spotřeby vyšší, než je hodnota stanovená v bodě 5 druhém pododstavci, se však považují za velkoobchodní energetické produkty.

5) „Kapacitou spotřeby“ se rozumí spotřeba elektřiny, vodíku nebo zemního plynu konečného zákazníka při plném využívání výrobní kapacity tohoto zákazníka. Zahrnuje veškerou spotřebu tohoto zákazníka jako jednoho hospodářského subjektu, pokud ke spotřebě dochází na trzích se vzájemně provázanými velkoobchodními cenami.

Pro účely této definice se nezohlední spotřeba samostatných zařízení pod kontrolou jednoho hospodářského subjektu s kapacitou spotřeby nepřesahující 600 GWh ročně, pokud tato zařízení nevyvíjejí společný tlak na velkoobchodní tržní ceny energie vzhledem k tomu, že se nacházejí na různých relevantních geografických trzích.

6) „Velkoobchodním trhem s energií“ se rozumí jakýkoli trh v Unii, na kterém se obchoduje s velkoobchodními energetickými produkty.

7) „Účastníkem trhu“ se rozumí jakákoli osoba včetně provozovatelů přenosových nebo přepravních soustav, provozovatelů distribučních soustav, provozovatelů skladovacích zařízení a provozovatelů zařízení LNG, která provádí transakce na jednom či více velkoobchodních trzích s energií, včetně zadávání příkazů k obchodování.

8) „Osobou“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba.

8a) „Osobou, která v rámci své profese sjednává nebo provádí obchody“ se rozumí osoba, která se v rámci své profese zabývá přijímáním a předáváním příkazů nebo prováděním transakcí týkajících se velkoobchodních energetických produktů.

9) „Příslušným finančním orgánem“ se rozumí příslušný orgán určený postupem stanoveným v článek 22 nařízení (EU) č. 596/2014.

10) „Vnitrostátním regulačním orgánem“ se rozumí vnitrostátní regulační orgán určený v souladu s čl. 35 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou(Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.) nebo čl. 39 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem(Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94.).

11) „Provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy“ se rozumí provozovatel přenosové soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2009/72/ES a provozovatel přepravní soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2009/73/ES.

11a) „Provozovatelem distribuční soustavy“ se rozumí provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/73/ES a čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2019/944.

11b) „Provozovatelem skladovacího zařízení“ se rozumí provozovatel skladovacího zařízení ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice 2009/73/ES nebo provozovatel zařízení pro ukládání energie ve smyslu čl. 2 bodu 60 směrnice (EU) 2019/944.

11c) „Provozovatelem zařízení LNG“ se rozumí provozovatel zařízení LNG ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice 2009/73/ES.

12) „Mateřským podnikem“ se rozumí mateřský podnik ve smyslu článku 1 a 2 Sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách(Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.).

13) „Přidruženým podnikem“ se rozumí buď dceřiný podnik, nebo jiný podnik, ve kterém je držena účast, nebo podnik spojený s jiným podnikem vztahem ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS.

14) „Distribucí zemního plynu“ se rozumí distribuce ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2009/73/ES.

15) „Distribucí elektřiny“ se rozumí distribuce ve smyslu čl. 2 odst. 5 směrnice 2009/72/ES.

16) „Registrovaným mechanismem pro hlášení obchodů“ se rozumí právnická osoba zmocněná podle tohoto nařízení k oznamování údajů o transakcích nebo poskytování služby oznamování údajů o transakcích, včetně příkazů k obchodování, a základních údajů agentuře jménem svým nebo jménem účastníků trhu.

17) „Platformou pro důvěrné informace“ se rozumí osoba zmocněná podle tohoto nařízení k poskytování služby provozování platformy pro zveřejňování důvěrných informací a oznamování zveřejněných důvěrných informací agentuře jménem účastníků trhu.

18) „Algoritmickým obchodováním“ se rozumí obchodování, včetně vysokofrekvenčního obchodování, s velkoobchodními energetickými produkty, kdy počítačový algoritmus automaticky určuje jednotlivé parametry příkazů k obchodování, jako například zda dát příkaz, načasování, cenu nebo množství příkazů nebo jak nakládat s příkazem po jeho zadání s omezeným lidským zásahem nebo bez něj; to nezahrnuje systém, který se používá pouze ke směrování příkazů na jeden nebo více organizovaných tržních míst nebo ke zpracování příkazů bez stanovení jakýchkoli parametrů obchodování, nebo k potvrzení příkazů či poobchodní zpracování provedených transakcí.

19) „Přímým elektronickým přístupem“ se rozumí opatření, kterým člen, účastník či klient organizovaného tržního místa umožní jiné osobě použít svůj obchodní kód tak, aby tato osoba mohla elektronicky předat příkazy k obchodování týkající se velkoobchodního energetického produktu přímo organizovanému tržnímu místu; to zahrnuje opatření, kdy osoba využije infrastrukturu informačních technologií člena, účastníka či klienta nebo jakýkoli propojovací systém poskytnutý členem, účastníkem nebo klientem k předání příkazů k obchodování (přímý přístup na trh), a opatření, kdy osoba tuto infrastrukturu nevyužije (sponzorovaný přístup).

20) „Organizovaným tržním místem“ se rozumí energetická burza, zprostředkovatel energie, platforma pro energetickou kapacitu nebo jakýkoli jiný systém nebo zařízení, ve kterém zájmy mnoha třetích osob o nákup či prodej velkoobchodních energetických produktů společnou interakcí mohou vést ke sjednání transakce.

21) „Evidencí příkazů“ se rozumí veškeré údaje o velkoobchodních energetických produktech provedených na organizovaných tržních místech, včetně spárovaných a nespárovaných příkazů, jakož i příkazů vytvořených systémem a událostí životního cyklu.

22) „Referenční hodnotou“ se rozumí index ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).), na který se odkazuje při určování částky splatné z velkoobchodního energetického produktu nebo ze smlouvy týkající se velkoobchodního energetického produktu nebo při určování hodnoty velkoobchodního energetického produktu.

23) „Obchodováním s LNG“ se rozumí nabídky, poptávky nebo transakce za účelem nákupu nebo prodeje LNG, mimo jiné v rámci mimoburzovního obchodování nebo na organizovaném trhu:

  • a) které uvádějí místo dodání v Unii;
  • b) jejichž výsledkem je dodání v Unii nebo
  • c) u nichž jedna protistrana provede znovuzplyňování LNG v terminálu v Unii.

24) „Údaji o trhu s LNG“ se rozumí záznamy nabídek, poptávek nebo transakcí týkajících se obchodování s LNG s odpovídajícími informacemi.

25) „Účastníkem trhu s LNG“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která se zabývá obchodováním s LNG, bez ohledu na místo jejího založení nebo bydliště.

26) „Odhadem ceny LNG“ se rozumí stanovení denní referenční ceny pro obchodování s LNG v souladu s metodikou, kterou stanoví agentura.

27) „Referenční hodnotou LNG“ se rozumí stanovení rozpětí mezi denním odhadem ceny LNG a vypořádací cenou TTF Gas Futures s nejbližší měsíční splatností, kterou každý den stanoví společnost ICE Endex Markets B.V.

Článek 3

Zákaz obchodování zasvěcených osob

1. Osobám, které mají důvěrné informace týkající se velkoobchodního energetického produktu, je zakázáno:

Za obchodování zasvěcené osoby se považuje také využití důvěrných informací ke zrušení nebo změně příkazu, nebo jakémukoli jinému obchodnímu kroku, v souvislosti s velkoobchodním energetickým produktem, jehož se informace týkají, pokud byl tento příkaz zadán předtím, než dotyčná osoba důvěrné informace získala.

a) použít tyto informace s cílem na vlastní účet nebo na účet třetí strany nabýt buď přímo, nebo nepřímo, velkoobchodní energetické produkty nebo nakládat s nimi či snažit se je nabýt nebo nakládat s velkoobchodními energetickými produkty, kterých se informace týkají;

b) sdělovat tyto informace jiné osobě, pokud k tomuto sdělování nedochází při běžném výkonu zaměstnání, povolání nebo v souvislosti s plněním povinností;

c) na základě důvěrné informace doporučovat jiné osobě či navádět ji k tomu, aby nabyla velkoobchodní energetické produkty, jichž se tato informace týká, nebo aby s nimi nakládala.

2. Zákaz uvedený v odstavci 1 se vztahuje na tyto osoby, které mají důvěrné informace týkající se velkoobchodního energetického produktu:

a) členové správních, řídících nebo kontrolních orgánů podniku;

b) osoby s podílem na kapitálu podniku;

c) osoby, které mají přístup k informacím v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo v souvislosti s plněním svých povinností;

d) osoby, které tyto informace získaly trestnou činností;

e) osoby, které vědí, nebo by měly vědět, že se jedná o důvěrné informace.

3. Ustanovení odst. 1 písm. a) a c) tohoto článku se nevztahují na provozovatele přenosových nebo přepravních soustav, pokud nakupují elektřinu, vodík nebo zemní plyn, aby zajistili bezpečné fungování systému v souladu s jejich povinnostmi podle čl. 12 písm. d) a e) směrnice 2009/72/ES nebo čl. 13 odst. 1 písm. a) a c) směrnice 2009/73/ES.

4. Tento článek se nevztahuje na:

a) transakce provedené za účelem splnění povinnosti nabýt velkoobchodní energetické produkty či nakládat s nimi, která vyplývá z uzavřené dohody, nebo z příkazu k obchodování vydaného, předtím, než dotyčná osoba získala důvěrnou informaci;

b) transakce provedené výrobci elektřiny a producenty zemního plynu, provozovateli zařízení na skladování zemního plynu nebo provozovateli zařízení pro dovoz LNG, jejichž jediným záměrem je pokrýt bezprostřední fyzickou ztrátu vyplývající z neplánovaných odstávek, pokud by rozhodnutí neučinit tak vedlo k tomu, že by účastník trhu nebyl schopen splnit stávající smluvní podmínky, nebo jestliže jsou taková opatření prováděna po dohodě s dotčenými provozovateli přenosových nebo přepravních soustav s cílem zajistit bezpečné fungování soustavy. Za takové situace se příslušné informace týkající se transakcí oznámí agentuře a vnitrostátnímu regulačnímu orgánu. Touto oznamovací povinností není dotčena povinnost podle čl. 4 odst. 1;

c) účastníky trhu jednající v souladu s vnitrostátními pravidly pro mimořádné situace trhu v případě zásahu vnitrostátních orgánů s cílem zabezpečit dodávku elektřiny, vodíku nebo zemního plynu, pokud byly v členském státě nebo jeho částech pozastaveny tržní mechanismy. V takovém případě zajistí orgán odpovědný za plánování mimořádných opatření zveřejnění v souladu s článkem 4.

5. Je-li osoba, která má důvěrné informace týkající se velkoobchodního energetického produktu, právnickou osobou, použije se zákaz stanovený v odstavci 1 rovněž na fyzické osoby, které se účastní rozhodování o provedení transakce na účet dotyčné právnické osoby.

6. Jestliže jsou informace šířeny pro novinářské účely nebo pro účely uměleckého vyjádření, posuzuje se toto šíření informací s přihlédnutím k pravidlům, jimiž se řídí svoboda tisku a svoboda projevu v jiných sdělovacích prostředcích, pokud:

a) těmto osobám neplyne přímo či nepřímo výhoda nebo zisk z šíření příslušných informací; nebo

b) záměrem uveřejnění nebo šíření informací není uvést trh v omyl, jestliže jde o nabídku velkoobchodních energetických produktů, poptávku po nich nebo jejich cenu.

Článek 4

Povinnost zveřejnit důvěrné informace

1. Účastníci trhu zveřejní účinným způsobem a včas důvěrné informace, jež jsou jim známy o podniku nebo zařízení, které dotyčný účastník trhu nebo jeho mateřský či přidružený podnik vlastní nebo kontroluje nebo u nichž účastník či podnik zcela, nebo částečně odpovídá za provozní záležitosti. Toto zveřejnění zahrnuje informace týkající se kapacity a využití zařízení pro výrobu, skladování, spotřebu nebo přenos elektřiny či přepravu vodíku nebo zemního plynu nebo týkající se kapacity a využití zařízení LNG, včetně plánované či neplánované nedostupnosti těchto zařízení.

Účastníci trhu zveřejní důvěrné informace prostřednictvím platforem pro důvěrné informace. Platformy pro důvěrné informace zajistí, aby důvěrné informace byly uveřejněny způsobem, který umožní okamžitý přístup k těmto informacím, a to i prostřednictvím internetových stránek nebo jasného aplikačního programovacího rozhraní, a úplné, správné a včasné posouzení těchto informací ze strany veřejnosti.

2. Účastník trhu může na vlastní odpovědnost výjimečně pozdržet zveřejnění důvěrných informací, aby neohrozil své oprávněné zájmy, pokud je nepravděpodobné, že by toto zdržení mohlo uvést veřejnost v omyl, a pokud je tento účastník trhu schopen zajistit důvěrnost těchto informací a neučiní na jejich základě rozhodnutí týkající se obchodování s velkoobchodními energetickými produkty. Za takové situace poskytne účastník trhu tyto informace podle čl. 8 odst. 5 společně s odůvodněním, proč bylo zveřejnění zpožděno, neprodleně agentuře a příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

3. Pokaždé, když účastník trhu nebo osoba zaměstnaná účastníkem trhu nebo jednající jeho jménem odhalí při výkonu svého zaměstnání nebo povolání nebo v souvislosti s plněním svých povinností, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 písm. b), důvěrné informace týkající se velkoobchodního energetického produktu, zajistí tento účastník trhu nebo osoba souběžné, úplné a účinné zveřejnění těchto informací. V případě neúmyslného zveřejnění informací zajistí účastník trhu co nejdříve po tomto neúmyslném zveřejnění úplné a účinné zveřejnění těchto informací. Tento odstavec se nepoužije, je-li osoba, která přijímá informaci, povinna zachovávat důvěrnost, bez ohledu na to, zda tato povinnost vyplývá ze zákona, jiných právních předpisů, ze zakládacích dokumentů společnosti nebo smlouvy.

4. Zveřejnění důvěrných informací, i v souhrnné podobě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54).) nebo nařízením (ES) č. 715/2009, a s rámcovými pokyny a kodexy sítí přijatými podle uvedených nařízení, představuje účinné zveřejnění, ale nikoli nutně včasné a zveřejnění ve smyslu odstavce 1 tohoto článku.

4a. Do 8. května 2025 agentura vytvoří a provozuje platformu sloužící jako odvětvový elektronický přístupový bod pro důvěrné informace zveřejňované podle odstavce 1.

5. V případě, že je provozovatel přenosové nebo přepravní soustavy zproštěn povinnosti zveřejňovat určité údaje podle nařízení (EU) 2019/943 nebo nařízení (ES) č. 715/2009, je rovněž zproštěn ve vztahu k těmto údajům povinnosti stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

6. Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny povinnosti účastníků trhu podle směrnic 2009/72/ES a 2009/73/ES a nařízení (EU) 2019/943 a (ES) č. 715/2009, včetně rámcových pokynů a kodexů sítí přijatých podle uvedených směrnic a nařízení, zejména pokud jde o termín a způsob zveřejňování informací.

7. Odstavci 1 a 2 není dotčeno právo účastníků trhu pozdržet zpřístupnění citlivých informací týkajících se ochrany kritické infrastruktury, jak je stanoveno v čl. 2 bodě d) směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu(Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75.), pokud je v jejich zemi takto označena.

Článek 4a

Povolování platforem pro důvěrné informace a dohled nad nimi

8. Komise přijme do 8. května 2025 v souladu s článkem 20 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení, jímž upřesní:

a) způsob, jakým má platforma pro důvěrné informace splnit povinnost uveřejňovat důvěrné informace stanovenou v odstavci 3 tohoto článku;

b) obsah a jakékoli další příslušné podrobnosti důvěrných informací uveřejňovaných podle odstavců 3 a 4 tohoto článku, a to způsobem, který umožní uveřejnění informací požadovaných podle tohoto článku;

c) konkrétní organizační požadavky pro provádění odstavce 5 tohoto článku;

d) podrobnosti týkající se postupu odnětí povolení platformě pro důvěrné informace podle odstavce 7 tohoto článku;

e) procesní záruky uvedené v odstavci 6 tohoto článku;

f) podrobnosti týkající se postupu plynulé náhrady podle odstavce 7 tohoto článku;

g) podrobná opatření pro informování účastníků trhu o rozhodnutí odejmout povolení platformě pro důvěrné informace.

Článek 5

Zákaz manipulace s trhem

Zakazuje se účast nebo pokus o účast na manipulaci s trhem na velkoobchodních trzích s energií.

Článek 5a

Algoritmické obchodování

1. Účastník trhu, který se zabývá algoritmickým obchodováním, musí mít účinné systémy a kontroly rizika, jež jsou přiměřené činnosti, kterou provozuje, a umožňují mu tak zajistit, že jeho obchodní systémy jsou odolné, mají dostatečnou kapacitu, podléhají vhodným prahovým hodnotám a limitům obchodování a brání zaslání chybného příkazu k obchodování nebo jinak fungují způsobem, který může způsobit narušení trhu nebo k němu přispět. Účastník trhu musí mít rovněž zavedeny účinné systémy a kontroly rizika, aby zajistil, že obchodní systémy jsou v souladu s tímto nařízením a s pravidly organizovaného tržního místa, k němuž je připojen. Účastník trhu musí mít účinné mechanismy kontinuity činnosti pro případ, že dojde k selhání jeho obchodních systémů, a zajistit, aby jeho systémy byly plně přezkoušeny a řádně sledovány, tak aby bylo zajištěno, že splňují požadavky stanovené v tomto odstavci.

2. Účastník trhu, který se zabývá algoritmickým obchodováním v členském státě, oznámí tuto činnost vnitrostátnímu regulačnímu orgánu členského státu, v němž je registrován podle čl. 9 odst. 1, a agentuře.

Vnitrostátní regulační orgán členského státu, v němž je účastník trhu registrován podle čl. 9 odst. 1, může požadovat, aby účastník trhu pravidelně nebo jednorázově poskytoval popis povahy svých strategií algoritmického obchodování, podrobnosti o parametrech nebo limitech obchodování, jimž obchodní systém podléhá, klíčové kontroly dodržování a rizik, jež má zavedeny pro splnění požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku, a podrobnosti o zkoušení svých obchodních systémů.

Účastník trhu zajistí, aby o záležitostech uvedených v tomto odstavci byly po dobu pěti let vedeny záznamy dostatečné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgán členského státu, v němž je účastník trhu registrován podle čl. 9 odst. 1, mohl na jejich základě sledovat dodržování tohoto nařízení.

3. Účastník trhu, který poskytuje přímý elektronický přístup k organizovanému tržnímu místu, uvědomí o této skutečnosti vnitrostátní regulační orgán členského státu, v němž je účastník trhu registrován podle čl. 9 odst. 1, a agenturu.

Vnitrostátní regulační orgán členského státu, v němž je účastník trhu registrován podle čl. 9 odst. 1, může požadovat, aby účastník trhu pravidelně nebo jednorázově poskytoval popis systémů a kontrol rizika uvedených v odstavci 1 tohoto článku a dokládal jejich uplatňování.

Účastník trhu zajistí, aby o záležitostech uvedených v tomto odstavci byly po dobu pěti let vedeny záznamy dostatečné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgán členského státu, v němž je účastník trhu registrován podle čl. 9 odst. 1, mohl na jejich základě sledovat dodržování tohoto nařízení.

4. Tímto článkem nejsou dotčeny povinnosti stanovené ve směrnici 2014/65/EU.

Článek 6

Technická aktualizace definicí důvěrných informací a manipulace s trhem

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci:

a) za účelem změny tohoto nařízení:

  • i) úpravou definic stanovených v čl. 2 bodech 1, 2, 3 a 5 v rámci zajištění jejich soudržnosti s ostatními příslušnými právními předpisy Unie v oblasti finančních služeb a energie;
  • ii) aktualizací definic uvedených v bodě i) výhradně s ohledem na budoucí vývoj velkoobchodních trhů s energií;

b) za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením minimálních prahových hodnot pro identifikaci událostí, které, pokud by byly zveřejněny, by pravděpodobně podstatně ovlivnily ceny velkoobchodních energetických produktů, přičemž se zohlední vnitrostátní specifika.

2. Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 zohlední alespoň:

a) konkrétní fungování velkoobchodních trhů s energií včetně zvláštních charakteristik trhy s elektřinou, vodíkem a zemním plynem a vzájemné interakce komoditních trhů a trhů s deriváty;

b) možnost manipulace, bez ohledu na státní hranic,e mezi trhy s elektřinou, vodíkem a zemním plynem a na trzích s komoditami a deriváty;

c) možný dopad skutečné nebo plánované výroby, skutečné nebo plánované spotřeby a skutečného nebo plánovaného využívání přepravy nebo přenosu nebo skutečného nebo plánovaného využívání skladovací kapacity na ceny na velkoobchodních trzích s energií; a

d) kodexy sítí a rámcové pokyny přijaté v souladu s nařízení (EU) 2019/943 a (ES) č. 715/2009.

Článek 7

Monitorování trhů

1. Agentura monitoruje obchodování s velkoobchodními energetickými produkty s cílem zjistit obchody založené na důvěrných informacích a manipulaci s trhem nebo pokusy o takové obchody a zamezit jim. Sbírá údaje pro hodnocení a monitorování velkoobchodních trhů s energií v souladu s článkem 8.

2. Vnitrostátní regulační orgány spolupracují na regionální úrovni s agenturou na monitorování velkoobchodních trhů s energií uvedeném v odstavci 1. Vnitrostátní regulační orgány mají za tímto účelem přístup k příslušným informacím drženým agenturou, které shromáždila v souladu s odstavcem 1 tohoto článku při splnění čl. 10 odst. 2. Vnitrostátní regulační orgány mohou rovněž monitorovat obchodování s velkoobchodními energetickými produkty na vnitrostátní úrovni.

Členské státy mohou stanovit svému vnitrostátnímu orgánu pro hospodářskou soutěž nebo útvaru pro kontrolu trhu zřízenému v rámci tohoto orgánu, aby prováděly monitorování trhu s vnitrostátním regulačním orgánem. Při provádění takového sledování trhu má vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž nebo jeho útvar pro kontrolu trhu stejná práva a povinnosti jako vnitrostátní regulační orgán podle prvního pododstavce tohoto odstavce, odst. 3 druhého pododstavce druhé věty tohoto článku, čl. 4 odst. 2 druhé věty, čl. 8 odst. 5 první věty a článku 16.

3. Agentura nejméně jednou ročně předloží Komisi zprávu o svých činnostech podle tohoto nařízení a o tom, jak toto nařízení uplatňuje, a tuto zprávu zveřejní. V této zprávě agentura mimo jiné posoudí fungování a transparentnost různých kategorií trhů a způsobů obchodování a může Komisi předložit doporučení týkající se tržních pravidel, norem a postupů, které by mohly zlepšit integritu trhů a fungování vnitřního trhu. Může rovněž zhodnotit, zda by jakékoli minimální požadavky týkající se organizovaných trhů mohly přispět k větší transparentnosti trhu. Zpráva může být spojena se zprávou uvedenou v čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2019/942.

Článek 7a

Úkoly a pravomoci agentury týkající se odhadu ceny LNG a referenčních hodnoty LNG

1. Agentura vypracuje a zveřejní denní odhad ceny LNG a denní referenční hodnotu LNG. Pro účely odhadu ceny LNG a referenční hodnoty LNG agentura systematicky sbírá a zpracovává údaje o transakcích na trhu s LNG. Odhad ceny případně zohlední regionální rozdíly a tržní podmínky.

2. Odchylně od čl. 3 odst. 4 písm. b) tohoto nařízení se na účastníky trhu s LNG vztahují povinnosti a zákazy vztahující se na účastníky trhu, které jsou stanoveny tímto nařízením. Pravomoci svěřené agentuře podle tohoto nařízení a prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014 se použijí rovněž ve vztahu k účastníkům trhu s LNG, včetně ustanovení o důvěrnosti.

Článek 7b

Zveřejňování odhadu ceny LNG a referenčních hodnot LNG

1. Odhad ceny LNG se zveřejňuje denně, a to nejpozději do 18:00 hodin SEČ pro přímý odhad ceny transakce. Kromě zveřejnění odhadu ceny LNG agentura rovněž každý den zveřejní referenční hodnotu LNG nejpozději do 19:00 hodin SEČ nebo jakmile je to z technického hlediska možné.

2. Pro účely tohoto článku může agentura využívat služeb třetí strany.

Článek 7c

Poskytování údajů o trhu s LNG agentuře

1. Účastníci trhu s LNG předkládají agentuře každý den bezplatně prostřednictvím kanálů pro oznamování zřízených agenturou údaje o trhu s LNG, a to ve standardizovaném formátu, prostřednictvím vysoce kvalitního přenosového protokolu a v reálném čase, nakolik je to z technologického hlediska možné, před zveřejněním denního odhadu ceny LNG (18:00 hodin SEČ).

2. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví okamžik, do kdy mají být údaje o trhu s LNG předloženy před zveřejněním každodenního odhadu ceny LNG podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.

3. Agentura případně po konzultaci s Komisí vydá pokyny týkající se:

a) upřesnění informací, které mají být oznamovány, kromě aktuálních údajů o transakcích podléhajících oznamovací povinnosti a fundamentálních údajů podle prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014, včetně nabídek a poptávek, a

b) postupu, standardního a elektronického formátu a technických a organizačních požadavků na předkládání údajů, které mají být použity pro poskytování požadovaných údajů o trhu s LNG.

Článek 7d

Kvalita údajů o trhu s LNG

1. Údaje o trhu s LNG zahrnují tyto údaje:

a) smluvní strany, včetně ukazatele nákupu nebo prodeje;

b) oznamující stranu;

c) transakční cenu;

d) smluvní množství;

e) hodnotu smlouvy;

f) časový interval příjezdu nákladu LNG;

g) dodací podmínky;

h) místa dodávek;

i) informace časového razítka zahrnující všechny tyto položky:

  • i) datum a čas podání nabídky nebo poptávky;
  • ii) datum a čas transakce;
  • iii) datum a čas oznámení nabídky, poptávky nebo transakce;
  • iv) potvrzení přijetí údajů o trhu s LNG ze strany agentury.

2. Účastníci trhu s LNG poskytnou agentuře údaje o trhu s LNG v těchto jednotkách a měnách:

a) transakční, kupní a prodejní jednotkové ceny se vykazují v měně uvedené ve smlouvě a v EUR/MWh a případně zahrnují použité přepočítací a směnné kurzy;

b) smluvní množství se vykazují v jednotkách uvedených ve smlouvách a v MWh;

c) časové intervaly příjezdu se vykazují jako data dodání vyjádřená ve formátu UTC;

d) u místa dodávky je uveden platný identifikátor stanovený agenturou, jak je uveden v seznamu zařízení LNG podléhajících oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení a prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014; informace časového razítka jsou ve formátu UTC;

e) v příslušných případech se uvede úplný cenový vzorec podle dlouhodobé smlouvy, z něhož je cena odvozena.

3. Agentura vydá pokyny ohledně kritérií, podle nichž je každý předkladatel odpovědný za významnou část údajů o trhu s LNG předložených v rámci určitého referenčního období, a ohledně způsobu, jakým se tato situace zohledňuje v jejím denním odhadu ceny LNG a referenční hodnotu LNG.

Článek 7e

Kontinuita činností

Agentura pravidelně přezkoumává, aktualizuje a zveřejňuje svou metodiku pro odhad referenční ceny LNG a referenční hodnoty LNG, jakož i metodiku používanou pro oznamování údajů o trhu s LNG a zveřejňování svých odhadů ceny LNG a referenčních hodnot LNG, přičemž zohledňuje názory poskytovatelů údajů o trhu s LNG.

Článek 8

Sběr údajů

1. Účastníci trhu nebo osoby či subjekty uvedené v odst. 4 písm. b) až f) a jednající jejich jménem poskytnou agentuře záznamy o transakcích na velkoobchodních trzích s energií, včetně příkazů k obchodování. Informace, které má oznámení zahrnovat, obsahují přesnou identifikaci velkoobchodních energetických produktů, které jsou nakupovány nebo prodávány, dohodnuté ceny a množství, termíny a lhůty dohodnutého plnění, jednotlivé strany transakce včetně zprostředkujících nebo konečných osob, v jejichž prospěch je transakce prováděna, a veškeré další příslušné informace. Účastníci trhu uvedou informace o svých expozicích, podrobně rozepsané podle produktů, včetně mimoburzovních transakcí. I když veškerou odpovědnost nesou účastníci trhu, jakmile jsou obdrženy požadované informace od osoby nebo subjektu uvedených v odst. 4 písm. b) až f), považuje se oznamovací povinnost dotčeného účastníka trhu za splněnou. Informace uvedené v tomto odstavci se poskytují prostřednictvím registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů.

1a. Pro účely oznamování záznamů o transakcích na velkoobchodním trhu s energií, včetně příkazů k obchodování, které byly zadány, uzavřeny nebo provedeny na organizovaných tržních místech, tato organizovaná tržní místa nebo třetí strany jejich jménem:

Do 8. května 2025 Komise přijme prováděcí akty, kterými upřesní další podrobnosti týkající se uplatňování tohoto odstavce, včetně zvláštních opatření pro zajištění účinného oznamování údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.

a) zpřístupní agentuře údaje týkající se evidence příkazů v souladu se specifikacemi stanovenými v prováděcím nařízení (EU) č. 1348/2014, čímž jménem účastníků trhu splní jejich povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku; nebo

b) na žádost agentury jí neprodleně umožní přístup k evidenci příkazů, aby agentura mohla monitorovat obchodování na velkoobchodním trhu s energií.

1b. Účastníci trhu s LNG a jakákoli jiná osoba nebo subjekt uvedené v odst. 4 písm. b) až f) a jednající jejich jménem systematicky poskytují agentuře záznamy údajů o trhu s LNG v souladu se specifikacemi stanovenými v prováděcím nařízení (EU) č. 1348/2014.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2. Zohlední stávající systémy oznamování transakcí pro monitorování obchodování s cílem zjistit zneužívání trhu.

a) sestaví seznam smluv a derivátů, včetně příkazů k obchodování, které mají být oznamovány v souladu s odstavcem 1, a případně stanoví příslušné minimální prahové hodnoty pro oznamování transakcí;

b) přijme jednotná pravidla pro oznamování informací, které mají být poskytovány v souladu odstavcem 1;

c) stanoví termín a formu, v níž mají být informace oznamovány.

3. Osoby a subjekty uvedené v odst. 4 písm. a) až d) tohoto článku, které oznámily transakce v souladu s nařízením (EU) č. 600/2014 nebo nařízením (EU) č. 648/2012, nesmějí podléhat dvojí oznamovací povinnosti týkající se těchto transakcí.

Aniž je dotčen první pododstavec tohoto odstavce, mohou prováděcí akty uvedené v odstavcích 1a a 2 povolit, aby organizované trhy a systémy párování obchodů nebo systémy pro podávání zpráv mohly poskytovat agentuře záznamy o transakcích na velkoobchodních trzích s energií.

4. Pro účely odstavců 1, 1a a 1b informace poskytne:

a) účastník trhu;

b) třetí strana jednající jménem účastníka trhu;

c) systém pro podávání zpráv;

d) organizované tržní místo, systém párování obchodů či jiná osoba, která v rámci své profese sjednává nebo provádí transakce;

e) registr obchodních údajů registrovaný nebo uznaný podle příslušný právních předpisů Unie týkajících se transakcí s deriváty, ústředních protistran a registrů obchodních údajů; nebo

f) příslušný orgán, který obdržel tyto informace v souladu s čl. 25 odst. 3 směrnice 2004/39/ES, nebo Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, pokud obdržel tyto informace v souladu s s příslušnými právními předpisy Unie týkajícími se transakcí s deriváty, ústředních protistran a registrů obchodních údajů.

5. Účastníci trhu poskytnou agentuře a vnitrostátním regulačním orgánům informace týkající se kapacity a využití zařízení pro výrobu, skladování, spotřebu nebo přepravu elektřiny, vodíku či zemního plynu, nebo informace týkající se kapacity a využití zařízení pro LNG, včetně plánované nebo neplánované nedostupnosti těchto zařízení, a důvěrné informace, které jsou zveřejněny podle článku 4, pro účely monitorování obchodování na velkoobchodních trzích s energií. Povinnost účastníků trhu týkající se podávání zpráv se se minimalizuje prostřednictvím sběru potřebných informací nebo jejich částí ze stávajících zdrojů, je-li to možné.

6. Komise prostřednictvím prováděcích aktů:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2. Zohlední stávající oznamovací povinnost podle nařízení (EU) 2019/943 a (ES) č. 715/2009.

a) přijme jednotná pravidla pro oznamování informací, které mají být poskytovány v souladu s odstavcem 5, a případně pro příslušné prahové hodnoty pro oznamování informací;

b) stanoví termín a formu, v níž mají být informace oznamovány.

Článek 9

Registrace účastníků trhu

1. Účastníci trhu, kteří provádějí transakce, jež je třeba oznámit agentuře v souladu s čl. 8 odst. 1, se zaregistrují u vnitrostátního regulačního orgánu v členském státě, v němž jsou usazeni nebo mají bydliště.

Do 8. listopadu 2024 účastníci trhu, kteří jsou usazeni nebo mají bydliště ve třetí zemi a uzavírají transakce, jež je třeba oznámit agentuře podle čl. 8 odst. 1:

Určením zástupce nejsou dotčeny právní kroky, které by mohly být podniknuty proti samotnému účastníkovi trhu.

Účastník trhu se zaregistruje pouze u jednoho vnitrostátního regulačního orgánu. Členské státy nevyžadují od účastníka trhu již registrovaného v jiném členském státě, aby se zaregistroval znovu.

Registrací účastníků trhu nejsou dotčeny povinnosti dodržovat příslušná pravidla pro obchodování a vyrovnávání.

a) určí zástupce v členském státě, v němž tito účastníci trhu působí na velkoobchodních trzích s energií, a zaregistrují se u vnitrostátního regulačního orgánu tohoto členského státu. Zástupce musí být pověřen písemně a musí být oprávněn jednat jménem účastníka trhu;

b) pověří svého určeného zástupce, aby vedle nich nebo namísto nich řešil všechny otázky nezbytné pro přijímání, plnění a vymáhání rozhodnutí nebo vyřizování žádostí o informace vydaných v souvislosti s tímto nařízením, s nimiž se na ně obrátí vnitrostátní regulační orgány nebo agentura;

c) poskytnou svému určenému zástupci nezbytné pravomoci a prostředky k zajištění jeho účinné a včasné součinnosti s vnitrostátními regulačními orgány nebo agenturou a k plnění rozhodnutí a vyřizování žádostí o informace vydaných vnitrostátními regulačními orgány nebo agenturou v souvislosti s tímto nařízením, včetně poskytnutí přístupu k požadovaným informacím, a

d) oznámí jméno, e-mailovou adresu, poštovní adresu a telefonní číslo svého určeného zástupce vnitrostátnímu regulačnímu orgánu členského státu, v němž je tento určený zástupce usazen nebo má bydliště, a agentuře.

2. Nejpozději tři měsíce ode dne, kdy Komise přijme prováděcí akty uvedené v čl. 8 odst. 2, zřídí vnitrostátní regulační orgány vnitrostátní registry účastníků trhu, které budou aktualizovat. Registr poskytne každému účastníkovi trhu jedinečný identifikátor a bude obsahovat údaje dostatečné k identifikaci účastníka trhu, včetně příslušných podrobností týkajících se identifikačního čísla plátce daně z přidané hodnoty, jeho sídla, osob odpovědných za jeho provozní a obchodní rozhodnutí, ovládající osoby nebo osob, které mají prospěch z obchodních činností účastníka trhu.

3. Vnitrostátní regulační orgány zašlou informace ze svých vnitrostátních registrů agentuře ve formátu stanoveném agenturou. Agentura ve spolupráci s těmito regulačními orgány tento formát stanoví a zveřejní. Na základě informací poskytnutých vnitrostátními regulačními orgány vytvoří agentura evropský registr účastníků trhu. Vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány mají k tomuto registru přístup. S výhradou článku 17 agentura evropský registr účastníků trhu nebo výňatky z něj zveřejní, za předpokladu, že nebudou zveřejněny informace o jednotlivých účastnících trhu, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

4. Účastníci trhu uvedení v odstavci 1 tohoto článku předloží registrační formulář vnitrostátnímu regulačnímu orgánu před zahájením transakce, kterou je třeba oznámit agentuře v souladu s čl. 8 odst. 1.

5. Účastníci trhu uvedení v odstavci 1 neprodleně sdělí vnitrostátnímu regulačnímu orgánu jakoukoli změnu v údajích uvedených v registračním formuláři.

Článek 9a

Povolování registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů a dohled nad nimi

6. Komise přijme do 8. května 2025 v souladu s článkem 20 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení, jímž upřesní:

a) způsob, jakým má registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů splnit povinnost uvedenou v odstavci 1 tohoto článku;

b) konkrétní organizační požadavky pro provádění odstavců 2 a 3 tohoto článku;

c) podrobnosti týkající se postupu odnětí povolení registrovaného mechanismu pro hlášení obchodů podle odstavce 5 tohoto článku;

d) procesní záruky uvedené v odstavci 4 tohoto článku;

e) podrobnosti týkající se postupu plynulé náhrady podle odstavce 5 tohoto článku;

f) podrobná opatření pro informování účastníků trhu o rozhodnutí odejmout povolení registrovanému mechanismu pro hlášení obchodů.

Článek 10

Sdílení informací mezi agenturou a jinými orgány

1. Agentura vytvoří mechanismy pro sdílení informací, které obdrží v souladu s čl. 7 odst. 1 a článkem 8, s Komisí, vnitrostátními regulačními orgány, příslušnými finančními orgány členských států, vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, sítí Eurofisc a jinými příslušnými orgány na úrovni Unie. Agentura tyto mechanismy před jejich vytvořením konzultuje s uvedenými orgány.

Agentura poskytne přístup k mechanismům uvedeným v prvním pododstavci pouze orgánům, které vytvořily systémy umožňující agentuře plnit požadavky stanovené v čl. 12 odst. 1.

2. Vnitrostátní regulační orgány vytvoří mechanismy pro sdílení informací, které obdrží v souladu s čl. 7 odst. 2 a článkem 8, s příslušnými finančními orgány členských států, vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, vnitrostátními daňovými orgány a jinými příslušnými orgány na vnitrostátní úrovni. Před vytvořením těchto mechanismů je vnitrostátní regulační orgán konzultuje s agenturou a s uvedenými orgány, ledaže tyto mechanismy byly vytvořeny přede dnem 7. května 2024. Agentura případně vydá nezávazné pokyny s cílem usnadnit vnitrostátním regulačním orgánům vytvoření takových mechanismů.

Vnitrostátní regulační orgány poskytnou přístup k mechanismům uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce pouze orgánům, které vytvořily systémy umožňující vnitrostátnímu regulačnímu orgánu plnit požadavky stanovené v čl. 12 odst. 1.

3. Registry obchodních údajů registrované nebo uznané podle příslušných právních předpisů Unie týkajících se transakcí s deriváty, ústředních protistran a registrů obchodních údajů zpřístupní agentuře příslušné informace týkající se velkoobchodních energetických produktů a derivátů emisních povolenek, které shromáždily.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předá agentuře zprávy o transakcích týkajících se velkoobchodních energetických produktů, které obdržel podle čl. 25 odst. 3 směrnice 2004/39/ES a podle příslušných právních předpisů Unie týkajících se transakcí s deriváty, ústředních protistran a registrů obchodních údajů. Příslušné orgány, které obdrží zprávy o transakcích s velkoobchodními energetickými produkty podle čl. 25 odst. 3 směrnice 2004/39/ES, předají tyto zprávy agentuře.

Agentura a orgány odpovědné za dohled nad obchodováním s emisními povolenkami nebo deriváty souvisejícími s emisními povolenkami navzájem spolupracují a vytvoří vhodné mechanismy, které agentuře umožní přístup k záznamům o transakcích s emisními povolenkami a deriváty souvisejícími s emisními povolenkami v případě, že tyto orgány shromažďují informace o takových transakcích.

Článek 11

Ochrana údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se jejich zpracovávání osobních údajů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.) ani povinnosti agentury při plnění jejích úkolů týkající se zpracovávání osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů(Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.).

Článek 12

Provozní spolehlivost

1. Agentura zajistí důvěrnost, integritu a ochranu informací obdržených podle čl. 4 odst. 2 a článků 8 a 10. Agentura přijme veškerá nezbytná opatření k zamezení jakéhokoli zneužití informací uchovávaných v jejích systémech a k zamezení neoprávněného přístupu k těmto informacím.

Komise, vnitrostátní regulační orgány, příslušné finanční orgány členských států, vnitrostátní daňové orgány, síť Eurofisc, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a další příslušné orgány zajistí důvěrnost, integritu a ochranu informací, které obdrží podle čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 5 nebo článku 10, přijmou opatření, která zabrání jakémukoli zneužití těchto informací, a zajistí soulad s platnými právními předpisy o ochraně údajů.

Agentura označí zdroje operačního rizika a minimalizuje je vypracováním vhodných systémů, kontrol a postupů.

2. Do 8. května 2025 agentura vytvoří referenční centrum obsahující informace o údajích o velkoobchodním trhu s energií v Unii (dále jen „referenční centrum“). S výhradou článku 17 agentura prostřednictvím referenčního centra zveřejní části informací, které má k dispozici, ovšem za podmínky, že se nezveřejní informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které se týkají jednotlivých účastníků trhu nebo jednotlivých transakcí nebo konkrétních trhů, a ani není možné tyto informace ze zveřejněných informací odvodit. Agentura může také prostřednictvím referenčního centra zveřejnit souhrnné informace o organizovaných tržních místech, platformách pro důvěrné informace a registrovaných mechanismech pro hlášení obchodů v souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů, vyjma obchodně citlivých informací.

Agentura zpřístupní svou databázi, která neobsahuje obchodně citlivé informace, k vědeckým účelům, s výhradou požadavků na zachování důvěrnosti.

Informace se v zájmu zvýšení transparentnosti velkoobchodních trhů s energií zveřejní nebo zpřístupní, pouze pokud je nepravděpodobné, že by tím došlo k narušení hospodářské soutěže na těchto trzích s energií.

Agentura šíří informace spravedlivým způsobem v souladu s transparentními pravidly, která stanoví a zveřejní.

Článek 13

Uplatňování zákazu proti zneužívání trhu

1. Vnitrostátní regulační orgány zajistí dodržování a vymáhání zákazů stanovených v článcích 3 a 5 a povinností stanovených v článcích 4, 7c, 8, 9 a 15.

Vnitrostátní regulační orgány jsou příslušné k šetření všech jednání, k nimž došlo na jejich vnitrostátních velkoobchodních trzích s energií a k vymáhání tohoto nařízení, bez ohledu na to, kde je účastník trhu, který se tohoto jednání dopustil, registrován nebo má povinnost registrace podle čl. 9 odst. 1.

Každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní regulační orgán měl vyšetřovací a vynucovací pravomoci nezbytné pro výkon funkcí uvedených v prvním a druhém pododstavci. Tyto pravomoci jsou vykonávány přiměřeným způsobem.

Tyto pravomoci mohou být vykonávány:

V případě potřeby mohou vnitrostátní regulační orgány vykonávat své vyšetřovací pravomoci ve spolupráci s organizovanými trhy, systémy párování obchodů či jinými osobami, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 4 písm. d).

a) přímo;

b) ve spolupráci s jinými orgány;

c) podáním návrhu u příslušných vnitrostátních justičních orgánů nebo

d) na základě doporučení agentury.

2. Vyšetřovací a vynucovací pravomoci uvedené v odstavci 1 se omezí na účel vyšetřování. Musí být vykonávány v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zahrnují právo:

a) na přístup k jakémukoli příslušnému dokumentu v jakékoli formě a na obdržení jeho kopie;

b) požadovat informace od každé dotčené osoby, včetně těch, které se postupně zapojily do předávání příkazů nebo provádění dotyčných operací, jakož i jejich zmocnitelů, a je-li třeba, předvolat a vyslechnout každou takovou osobu nebo zmocnitele;

c) na provádění kontrol na místě;

d) požadovat existující záznamy o telefonních hovorech a datovém provozu;

e) požadovat ukončení jakéhokoli jednání, které je v rozporu s tímto nařízením nebo akty v přenesené pravomoci či prováděcími akty, přijatými na jeho základě;

f) požádat soud o zmrazení nebo obstavení majetku;

g) požádat soud nebo jiný příslušný orgán o uložení dočasného zákazu profesionální činnosti.

3. Za účelem boje proti porušování tohoto nařízení, podpory a doplnění vynucovacích činností vnitrostátních regulačních orgánů a přispění k jednotnému uplatňování tohoto nařízení v celé Unii může agentura v úzké a aktivní spolupráci s příslušnými vnitrostátními regulačními orgány provádět vyšetřování prostřednictvím výkonu pravomocí, které jí byly svěřeny články 13a, 13b a 13c, a v souladu s těmito články.

4. Před výkonem pravomocí uvedených v odstavci 3 v rámci jurisdikce členského státu, v němž dochází k jednání, o němž má agentura důvodné podezření, že porušuje toto nařízení, agentura v dostatečném předstihu uvědomí vnitrostátní regulační orgán a další dotčené orgány tohoto členského státu. Agentura může v této jurisdikci vykonávat své pravomoci, nevznese-li vnitrostátní regulační orgán námitku z toho důvodu, že:

Agentura může i nadále vykonávat své pravomoci ve zbývajících jurisdikcích těch vnitrostátních regulačních orgánů, které nevznesly námitku v souladu s prvním pododstavcem písm. a). Agentura nevykonává své pravomoci, pokud již bylo provedeno vyšetřování týchž skutečností a bylo rozhodnuto o tom, zda došlo, či nedošlo k porušení.

Vnitrostátní regulační orgán agenturu o své námitce vyrozumí do tří měsíců ode dne, kdy byl informován podle prvního pododstavce. V takových případech vnitrostátní regulační orgán spolupracuje s agenturou, mimo jiné:

  • a) sdílí informace a zjištění, které jsou důležité pro výkon pravomocí agentury podle odstavce 3 v jiných příslušných dotčených jurisdikcích, a
  • b) účastní se na žádost agentury práce vyšetřovací skupiny zřízené podle čl. 16 odst. 4 písm. c).

Agentura informuje Komisi o zřízení vyšetřovací skupiny a na žádost některého z dotčených vnitrostátních regulačních orgánů může agentura Komisi vyzvat, aby se této vyšetřovací skupiny účastnila jako pozorovatel.

a) formálně zahájil nebo provádí vyšetřování týchž skutečností nebo

b) provedl vyšetřování týchž skutečností a rozhodl o tom, zda došlo či nedošlo k porušení.

5. Agentura může vykonávat své pravomoci, aby zajistila vymáhání zákazů stanovených v článcích 3 a 5, pokud:

a) dochází nebo došlo k jednání týkajícímu se velkoobchodních energetických produktů s místem dodávky alespoň ve dvou členských státech;

b) příslušný vnitrostátní regulační orgán, aniž jsou dotčeny výjimky uvedené v čl. 16 odst. 5, nepřijme co nejdříve nezbytná opatření, aby vyhověl žádosti agentury podle čl. 16 odst. 4 písm. b) v případech s přeshraničním dopadem;

c) vnitrostátní regulační orgán, aniž je dotčen odstavec 4, požádá agenturu, aby vykonávala své pravomoci, pokud jde o jednání, která mají přeshraniční dopad, třebaže nespadají do oblasti působnosti písmen a) nebo b) tohoto odstavce.

6. Agentura může vykonávat své pravomoci, aby zajistila splnění povinností stanovených v článku 4, je-li pravděpodobné, že příslušné důvěrné informace podstatně ovlivní ceny velkoobchodních energetických produktů s místem dodávky alespoň ve dvou členských státech.

7. Agentura může vykonávat své pravomoci, aby zajistila splnění povinností stanovených v článku 8, pokud:

a) podezření na porušení má alespoň ve dvou členských státech dopad na monitorování obchodování s velkoobchodními energetickými produkty podle článku 7 prováděné agenturou nebo

b) podezření na porušení má alespoň ve dvou členských státech dopad na kvalitu sdílení informací podle článku 10.

8. Agentura může vykonávat své pravomoci, aby zajistila splnění povinností stanovených v článku 15, pokud osoby uvedené v daném článku v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce s velkoobchodními energetickými produkty s místem dodávky alespoň ve dvou členských státech.

9. Agentura může při výkonu svých pravomocí podle odstavců 5 až 8 upřednostnit případy s nejvýznamnějším přeshraničním dopadem. Za tímto účelem agentura po konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány a ve spolupráci s nimi vypracuje kritéria pro určení případů s nejvýznamnějším přeshraničním dopadem.

10. Pro účely stanovení, zda jsou splněny podmínky pro výkon pravomocí agentury stanovené v odst. 5 písm. a) a b) a odstavcích 6, 7 a 8, se dodávky velkoobchodních energetických produktů v rámci nabídkové nebo vyrovnávací zóny, které zahrnují území alespoň dvou členských států, považují za dodávky v jednom členském státě.

Tímto odstavcem není dotčena možnost dotčeného vnitrostátního regulačního orgánu podat žádost podle odst. 5 písm. c) nebo vznést námitku podle odstavce 4.

11. Po dokončení opatření přijatých za účelem výkonu svých pravomocí podle odstavců 5 až 8 vypracuje agentura zprávu o vyšetřování obsahující její zjištění. Zpráva o vyšetřování obsahuje rovněž veškeré důkazy, o něž se tato zjištění opírají. Pokud agentura ve zprávě o vyšetřování dospěje k závěru, že došlo k porušení tohoto nařízení, informuje o tom vnitrostátní regulační orgány dotčených členských států a vyzve je, aby přijaly nezbytná opatření, v příslušných případech včetně opatření podle článku 18. Ve zprávě o vyšetřování agentura může rovněž příslušným vnitrostátním regulačním orgánům doporučit určitá následná opatření a v případě potřeby informovat Komisi. Do tří měsíců od obdržení zprávy o vyšetřování sdělí příslušné vnitrostátní regulační orgány agentuře, případně i Komisi, jaká opatření považují za nezbytná.

12. Agentura pravidelně, nejméně však jednou ročně, podává Evropskému parlamentu a Radě v souhrnné a anonymizované podobě shrnutí zpráv, které vypracovala. S těmito shrnutími a jejich obsahem se nakládá jako s důvěrnými.

Článek 13a

Kontroly na místě prováděné agenturou

1. Agentura připravuje a provádí kontroly na místě v úzké spolupráci a koordinaci s příslušnými orgány dotčeného členského státu.

2. Za účelem splnění svých povinností stanovených v čl. 13 odst. 5 až 8 může agentura provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v prostorách vyšetřovaných osob, ve kterých by mohly být uchovávány obchodní záznamy. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly na místě, může agentura provést bez předchozího ohlášení vyšetřovaným osobám.

3. V rozsahu nezbytném pro kontrolu na místě jsou úředníci agentury a osoby pověřené nebo jmenované agenturou k provádění této kontroly ve vztahu k osobám, kterých se týká rozhodnutí přijaté agenturou podle odstavce 6, zmocněni:

S výjimkou řádně odůvodněných případů by zapečetění nemělo trvat déle než 72 hodin.

a) vstupovat do příslušných prostor těchto osob;

b) kontrolovat účetní knihy a jiné obchodní záznamy, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uchovávány;

c) pořizovat nebo získávat v jakékoli formě opisy nebo výpisy z těchto knih či záznamů;

d) zapečetit jakékoli obchodní prostory a účetní knihy nebo záznamy po dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné;

e) požádat kteréhokoli zástupce nebo zaměstnance těchto osob o vysvětlení skutečností nebo dokumentů týkajících se předmětu a účelu kontroly na místě a zaznamenávat výpovědi.

4. Existuje-li důvodné podezření, že se obchodní záznamy týkající se předmětu kontroly na místě, které mohou být důležité pro prokázání porušení tohoto nařízení, nalézají v soukromých prostorách ředitelů, vedoucích pracovníků a dalších zaměstnanců podniků, jichž se vyšetřování týká, může agentura na základě rozhodnutí provést kontrolu na místě v těchto soukromých prostorách. V takových případech musí rozhodnutí uvedené v odstavci 6 rovněž obsahovat důvody, které agenturu vedly k závěru, že existuje důvodné podezření.

5. Úředníci agentury a další osoby pověřené nebo jmenované agenturou k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly na místě.

6. Vyšetřované osoby se podrobí kontrolám na místě nařízeným rozhodnutím, které přijme agentura. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly na místě, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 13g, pokud se dotčená osoba nepodrobí kontrole na místě v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“). Agentura toto rozhodnutí před jeho přijetím konzultuje s vnitrostátním regulačním orgánem členského státu, na jehož území má být kontrola na místě provedena.

7. Úředníci vnitrostátního regulačního orgánu členského státu, na jehož území má být kontrola na místě provedena, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost agentury aktivní součinnost jejím úředníkům i dalším osobám jí pověřeným nebo jmenovaným. Za tímto účelem mají pravomoci stanovené v tomto článku. Úředníci vnitrostátního regulačního orgánu se mohou na požádání kontroly na místě rovněž zúčastnit.

8. Pokud úředníci agentury a osoby pověřené nebo jmenované agenturou zjistí, že se určitá osoba brání kontrole na místě nařízené podle tohoto článku, vnitrostátní regulační orgán dotčeného členského státu poskytne jim nebo jiným příslušným vnitrostátním regulačním orgánům nezbytnou součinnost a případně požádá o součinnost policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby jim provedení kontroly na místě umožnil.

9. Pokud kontrola na místě uvedená v odstavci 1 nebo součinnost uvedená v odstavcích 7 a 8 vyžaduje podle platného vnitrostátního práva povolení vnitrostátního justičního orgánu, musí agentura o takové povolení požádat. Agentura může o takové povolení žádat také jako o předběžné opatření. V případech uvedených v odstavci 4 nelze kontrolu na místě provést bez předchozího povolení vnitrostátního justičního orgánu.

10. Pokud agentura žádá o povolení podle odstavce 9, vnitrostátní justiční orgán ověří:

Pro účely prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce může vnitrostátní justiční orgán požádat agenturu o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má agentura podezření, že došlo k porušení podle čl. 13 odst. 3, závažnost porušení, jehož se podezření týká, a povahu zapojení vyšetřované osoby. Odchylně od článků 28 a 29 nařízení (EU) 2019/942 podléhá rozhodnutí agentury přezkumu pouze Soudním dvorem.

a) že rozhodnutí agentury je pravé a

b) že opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená s ohledem na předmět kontroly na místě.

Článek 13b

Žádost o informace

1. Na žádost agentury jí každá osoba poskytne informace nezbytné pro účely plnění povinností agentury stanovených v čl. 13 odst. 5 až 8. Agentura ve své žádosti:

a) odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) uvede účel žádosti;

c) upřesní, jaké informace jsou požadovány a podle jakého formátu údajů;

d) stanoví lhůtu přiměřenou žádosti, ve které mají být informace poskytnuty;

e) informuje danou osobu o tom, že odpověď na žádost o informace nesmí být nesprávná nebo zavádějící.

2. Za účelem žádostí o informace uvedených v odstavci 1 tohoto článku má agentura rovněž pravomoc přijímat rozhodnutí. V takovém rozhodnutí agentura kromě prvků stanovených v odstavci 1 tohoto článku uvede povinnost osoby odpovědět na žádost, penále stanovená v článku 13g, pokud dotčená osoba nevyhoví žádosti, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

Odchylně od článků 28 a 29 nařízení (EU) 2019/942 podléhá rozhodnutí agentury přezkumu pouze Soudním dvorem.

3. Osoby, které obdrží žádost o informace uvedené v odstavcích 1 nebo 2 nebo jejich zástupci požadované informace poskytnou. Tyto osoby nesou plnou odpovědnost za to, že poskytnuté informace jsou úplné a správné a nejsou zavádějící.

4. Pokud úředníci agentury a osoby pověřené nebo jmenované agenturou zjistí, že určitá osoba nevyhověla žádosti o informace, vnitrostátní regulační orgán dotčeného členského státu na žádost agentury poskytne agentuře nezbytnou součinnost pro zajištění splnění povinnosti uvedené v odstavci 3, včetně uložení pokut v souladu s platným vnitrostátním právem.

5. Pokud úředníci agentury a osoby pověřené nebo jmenované agenturou zjistí, že určitá osoba odmítá poskytnout požadované informace, může agentura vyvodit závěry na základě dostupných informací.

6. Agentura neprodleně zašle kopii žádosti podle odstavce 1 nebo rozhodnutí podle odstavce 2 vnitrostátním regulačním orgánům dotčených členských států.

Článek 13c

Pravomoc dotazování

1. Agentura se může za účelem splnění svých povinností podle čl. 13 odst. 5 až 8 dotazovat každé osoby, která s tím souhlasí, za účelem získání informací týkajících se předmětu vyšetřování a přijímat její sdělení. Agentura může výpovědi zaznamenat.

2. Pokud se dotazování podle odstavce 1 koná v prostorách dotyčné osoby, informuje agentura vnitrostátní regulační orgán členského státu, na jehož území se dotazování koná. Úředníci vnitrostátního regulačního orgánu tohoto členského státu mohou být nápomocni úředníkům agentury a dalším osobám pověřeným nebo jmenovaným agenturou za účelem dotazování.

Článek 13d

Procesní záruky

1. Agentura při provádění kontrol na místě, u žádostí o informace a při dotazování v plném rozsahu respektuje procesní záruky vyšetřovaných osob, včetně:

Výzva k vyjádření se ke skutečnostem na základě práva uvedeného v prvním pododstavci písm. d) obsahuje stručný popis skutkového stavu týkajícího se dotyčné osoby a uvádí přiměřenou lhůtu pro vyjádření. V řádně odůvodněných případech, kdy je to nezbytné pro zachování důvěrnosti kontroly na místě nebo probíhajícího či budoucího správního či trestního vyšetřování vedeného vnitrostátním orgánem, může agentura rozhodnout o odložení výzvy k vyjádření.

a) práva nevypovídat ve svůj neprospěch;

b) práva na pomoc ze strany osoby, kterou si účastníci sami zvolí;

c) práva používat kterýkoli z úředních jazyků členského státu, v němž kontrola na místě probíhá;

d) práva vyjádřit se ke skutečnostem, které se jich týkají, před přijetím zprávy o vyšetřování podle čl. 13 odst. 11;

e) práva obdržet kopii záznamu výpovědi a buď ji schválit, nebo k ní připojit připomínky.

2. Agentura vyhledává důkazy proti vyšetřovaným osobám i v jejich prospěch a provádí kontroly na místě, požaduje informace a dotazuje se objektivně a nestranně a v souladu se zásadou presumpce neviny.

3. Agentura při provádění kontrol na místě, u žádostí o informace a při dotazování v plném rozsahu respektuje platná pravidla v oblasti důvěrnosti a pravidla Unie v oblasti ochrany údajů.

4. Ustanovení čl. 14 odst. 6 nařízení (EU) 2019/942 se nepoužije na rozhodnutí agentury přijatá podle čl. 13a odst. 6 nebo čl. 13b odst. 2.

Článek 13e

Vzájemná pomoc

Za účelem zajištění souladu s příslušnými požadavky stanovenými v článcích 13 až 13c si vnitrostátní regulační orgány a agentura v průběhu vyšetřování poskytují vzájemnou pomoc.

Článek 13f

Vyšetřující úředník

1. Agentura může za účelem splnění svých povinností podle čl. 13 odst. 5 až 8, považuje-li to za vhodné pro zajištění účinného a účelného vyšetřování a s přihlédnutím ke svým dostupným vnitřním zdrojům, jmenovat v rámci agentury zvláštního vyšetřujícího úředníka, který vyšetřování povede.

2. Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník vykonávat pravomoci, které má agentura k dispozici, včetně pravomocí stanovených v článcích 13a, 13b a 13c, při dodržení procesních záruk stanovených v článku 13d. Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které agentura shromáždila v rámci své činnosti v oblasti dohledu, které jsou pro vedení vyšetřování důležité.

Článek 13g

Penále

1. Agentura rozhodnutím uloží vyšetřované osobě penále, aby ji přinutila:

a) podrobit se kontrole na místě nařízené rozhodnutím přijatým podle čl. 13a odst. 6;

b) poskytnout informace požadované rozhodnutím přijatým podle čl. 13b odst. 2.

2. Penále se ukládá denní sazbou do okamžiku, kdy dotčená osoba splní příslušná rozhodnutí uvedená v čl. 13a odst. 6 nebo čl. 13b odst. 2.

3. Penále musí být účinná a přiměřená. Za tímto účelem činí výše penále v případě právnických osob 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne uvedeného v rozhodnutí o uložení penále.

4. Penále lze uložit na dobu nejdéle šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí agentury.

5. Odchylně od článků 28 a 29 nařízení (EU) 2019/942 podléhá rozhodnutí agentury přezkumu pouze Soudním dvorem.

Článek 13h

Procesní záruky ohledně penále

1. Bez ohledu na čl. 14 odst. 6 nařízení (EU) 2019/942 poskytne agentura před přijetím rozhodnutí o uložení penále podle článku 13g tohoto nařízení osobám, jimž je dané rozhodnutí určeno, příležitost vyjádřit se ke zjištěním agentury. Agentura vychází ve svých rozhodnutích pouze ze zjištění, ke kterým měly dotčené osoby příležitost se vyjádřit.

2. V průběhu vyšetřování musí být plně respektována práva dotčených osob na obhajobu. Tyto osoby mají právo na přístup k dokumentům ve spisu agentury, které jsou pro rozhodnutí agentury o uložení penále relevantní, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na informace důvěrné povahy nebo interní přípravné dokumenty agentury.

Článek 13i

Povaha, vymáhání a alokace penále

1. Penále uložená podle článku 13g jsou správní povahy.

2. Penále uložená podle článku 13g jsou vykonatelná.

Výkon rozhodnutí se řídí použitelnými vnitrostátními procesními pravidly dotčených členských států.

Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí agentury, omezujícím se jen na ověření jeho pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu. O určeném orgánu informuje agenturu a Soudní dvůr.

Pokud určený vnitrostátní orgán na žádost agentury splnil formality uvedené ve třetím pododstavci, může agentura přistoupit k výkonu rozhodnutí v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy tím, že věc předloží přímo určenému vnitrostátnímu orgánu.

Výkon rozhodnutí lze zastavit pouze rozhodnutím Soudního dvora. K rozhodování o stížnostech na protiprávní výkon rozhodnutí jsou však příslušné soudy dotčených členských států.

3. Částky penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 13j

Přezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou příslušnost přezkoumávat rozhodnutí, kterými agentura uložila penále. Uložená penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 14

Právo na odvolání

Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly vhodné mechanismy, v jejichž rámci má strana, jíž se rozhodnutí regulačního orgánu týká, právo odvolat se k orgánu nezávislému na zúčastněných stranách a jakémkoli orgánu veřejné moci.

Článek 15

Povinnosti osob, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce

1. Každá osoba, která v rámci své profese sjednává transakce s velkoobchodními energetickými produkty a má důvodné podezření, že by nějaký příkaz k obchodování nebo transakce, včetně jejich zrušení nebo změny, ať už zadané, nebo provedené v organizovaném tržním místě nebo mimo něj, mohly porušovat články 3, 4 nebo 5, oznámí tuto skutečnost neprodleně, nejpozději však do čtyř týdnů ode dne, kdy se tato osoba o podezřelé události dozvěděla, agentuře a příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

2. Každá osoba, která v rámci své profese provádí obchody podle článku 16 nařízení (EU) č. 596/2014 a která rovněž provádí transakce s velkoobchodními energetickými produkty, které nejsou finančními nástroji, a má důvodné podezření, že by nějaký příkaz k obchodování nebo transakce, včetně jejich zrušení nebo změny, ať už zadané, nebo provedené v organizovaném tržním místě nebo mimo něj, mohly porušovat články 3, 4 nebo 5 tohoto nařízení, oznámí tuto skutečnost neprodleně, nejpozději však do čtyř týdnů ode dne, kdy se tato osoba o podezřelé události dozvěděla, agentuře a příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

3. Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 zavedou a zachovávají účinná opatření, systémy a postupy pro:

a) zjišťování možných porušení článků 3, 4 nebo 5;

b) zaručení, že jejich zaměstnanci provádějící činnosti dohledu pro účely tohoto článku jsou chráněni před jakýmkoli střetem zájmů a jednají nezávisle;

c) odhalování a oznamování podezřelých příkazů a transakcí.

4. Aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 596/2014, na osoby, které v rámci své profese sjednávají nebo provádějí transakce, se vztahují pravidla pro oznamování stanovená členskými státy, v nichž je účastník trhu zapojený do možného porušení registrován a v nichž je velkoobchodní energetický produkt dodáván. Tato oznámení se podávají vnitrostátním regulačním orgánům těchto členských států.

5. Do 8. května 2025 a poté každý rok agentura ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány vydá a zveřejní zprávu se souhrnnými informacemi o provádění tohoto článku, a to v souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů, s výjimkou obchodně citlivých informací; tato zpráva pojednává zejména o:

a) opatřeních, systémech a postupech uvedených v odstavci 3 a jejich účinnosti;

b) analýze podezřelých transakcí provedené vnitrostátními regulačními orgány, jejich reakci na nekvalitní podávání zpráv o podezřelých transakcích a jejich neoznámení a o souvisejících činnostech v oblasti vymáhání a sankcí.

Článek 16

Spolupráce na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni

1. Agentura se snaží zajistit, aby vnitrostátní regulační orgány plnily své úkoly podle tohoto nařízení koordinovaně a důsledně.

Agentura podle potřeby zveřejní nezávazné pokyny týkající se:

Vnitrostátní regulační orgány spolupracují za účelem plnění svých povinností v souladu s tímto nařízením s agenturou a vzájemně mezi sebou, a to i na regionální úrovni.

Vnitrostátní regulační orgány, příslušné finanční orgány členských států, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž a vnitrostátní daňové orgány navážou vhodné formy spolupráce s cílem zajistit včasné účinné a účelné vyšetřování a vymáhání a přispět ke konzistentnímu a důslednému přístupu k vyšetřování, soudnímu řízení a vymáhání tohoto nařízení a příslušných ustanovení finančního a soutěžního práva.

a) používání definic stanovených v článku 2, a to i s ohledem na stanovení demonstrativního seznamu relevantních dílčích kroků dlouhodobého procesu v případech, kdy informace samy o sobě splňují kritéria stanovená v čl. 2 bodě 1, a

b) demonstrativního výčtu ukazatelů a příkladů tržního chování ve vztahu k manipulaci s trhem a obchodování zasvěcené osoby podle článku 3.

2. Vnitrostátní regulační orgány neprodleně informují agenturu podle možnosti co nejpřesněji, mají-li oprávněné důvody domnívat se, že buď v tomto členském státě, nebo v jiném členském státě, dochází nebo došlo k jednání, které porušuje toto nařízení.

Má-li vnitrostátní regulační orgán nebo určený orgán podezření, že k jednání, které se dotýká velkoobchodních trhů s energií nebo cen velkoobchodních energetických produktů v jeho členském státě, došlo v jiném členském státě, může agenturu požádat, aby učinila kroky v souladu s odstavcem 4 tohoto článku nebo, pokud se jednání týkají finančních nástrojů podléhajících článek 2 nařízení (EU) č. 596/2014, v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

Před přijetím rozhodnutí o zjištění porušení tohoto nařízení může vnitrostátní regulační orgán informovat agenturu a poskytnout jí shrnutí skutkového stavu případu a návrh rozhodnutí v úředním jazyce dotčeného členského státu. Po přijetí rozhodnutí o zjištění porušení tohoto nařízení poskytne vnitrostátní regulační orgán toto rozhodnutí agentuře, včetně informací o datu přijetí rozhodnutí, jménech osob, jimž jsou sankce uloženy, článku tohoto nařízení, který byl porušen, a uložených sankcích. Vnitrostátní regulační orgán zároveň agentuře sdělí, jaké informace zveřejnil podle čl. 18 odst. 6, a o veškerých následných změnách těchto informací agenturu neprodleně informuje. Agentura vede veřejný seznam informací, které vnitrostátní regulační orgány zveřejnily podle čl. 18 odst. 6.

3. S cílem zajistit koordinovaný a konzistentní přístup ke zneužívání trhů na velkoobchodních trzích s energií:

a) vnitrostátní regulační orgány zpracují zprávy o možných porušeních tohoto nařízení bez zbytečného odkladu a pokud možno do jednoho roku ode dne, kdy je obdržely, a informují příslušný finanční orgán svého členského státu a agenturu, pokud mají oprávněné důvody domnívat s, že na velkoobchodních trzích s energií dochází nebo došlo k jednání, které představuje zneužívání trhu ve smyslu nařízení (EU) č. 596/2014 a které se dotýká finančních nástrojů, na něž se vztahuje článek 2 uvedeného nařízení; pro tyto účely mohou vnitrostátní regulační orgány navázat vhodné formy spolupráce s příslušným finančním orgánem ve svém členském státě;

b) agentura informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a příslušný finanční orgán, pokud má oprávněné důvody domnívat se, že dochází nebo došlo na velkoobchodních trzích s energií k jednání, které představuje zneužívání trhu ve smyslu nařízení (EU) č. 596/2014 a které se dotýká finančních nástrojů, na něž se vztahuje článek 2 uvedeného nařízení;

c) příslušný finanční orgán členského státu informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a agenturu, pokud má oprávněné důvody domnívat se, že k jednání, které porušuje články 3 a 5, dochází nebo došlo na velkoobchodních trzích s energií v jiném členském státě;

d) vnitrostátní regulační orgány informují orgán pro hospodářskou soutěž svého členského státu, Komisi a agenturu, pokud mají oprávněné důvody domnívat se, že na velkoobchodních trzích s energií dochází nebo došlo k jednání, které pravděpodobně představuje porušení práva hospodářské soutěže;

e) agentura a vnitrostátní regulační orgány informují příslušné vnitrostátní daňové orgány a síť Eurofisc, pokud mají oprávněné důvody domnívat se, že na velkoobchodních trzích s energií dochází nebo došlo k jednání, které pravděpodobně představuje daňový podvod.

4. Pokud má agentura podezření, mimo jiné na základě počátečních posouzení nebo analýzy, že došlo k porušení tohoto nařízení, je oprávněna za účelem plnění svých úkolů podle odstavce 1:

a) požádat jeden nebo více vnitrostátních regulačních orgánů o poskytnutí všech informací týkajících se porušení, na něž existuje podezření;

b) požádat jeden nebo více vnitrostátních regulačních orgánů o zahájení vyšetřování porušení, na něž existuje podezření, a učinit příslušná opatření k nápravě zjištěného porušení. O příslušných opatřeních k nápravě zjištěného porušení rozhodne dotčený vnitrostátní regulační orgán;

c) pokud je toho názoru, že možné porušení má nebo mělo přeshraniční dopad, zřídit a koordinovat vyšetřovací skupinu složenou ze zástupců dotčených vnitrostátních regulačních orgánů za účelem šetření, zda toto nařízení bylo porušeno a ve kterém členském státě k porušení došlo. Je-li to vhodné, agentura může rovněž požádat o účast zástupců příslušného finančního orgánu nebo jiného příslušného orgánu jednoho nebo více členských států ve vyšetřovací skupině.

5. Vnitrostátní regulační orgán, který obdrží žádost o informace v souladu s odst. 4 písm. a) nebo žádost o zahájení vyšetřování porušení, na něž existuje podezření, v souladu s odst. 4 písm. b), přijme neprodleně potřebná opatření k vyhovění této žádosti. Jestliže tento vnitrostátní regulační orgán není schopen neprodleně poskytnout požadované informace, sdělí agentuře bezodkladně své důvody.

Odchylně od prvního pododstavce můře vnitrostátní regulační orgán odmítnout vyhovět žádosti, pokud:

Ve všech těchto případech musí vnitrostátní regulační orgán informovat agenturu a poskytnout jí co nejpodrobnější informace o takovém řízení nebo rozsudku.

Vnitrostátní regulační orgány se účastní činnosti vyšetřovací skupiny svolané v souladu s odst. 4 písm. c) a poskytnou veškerou potřebnou pomoc. Činnost vyšetřovací skupiny koordinuje agentura.

a) by vyhovění žádosti mohlo mít nepříznivý dopad na suverenitu nebo bezpečnost dotčeného členského státu;

b) již bylo zahájeno soudní řízení ohledně stejných činů a proti stejným osobám před orgány dotčeného členského státu; nebo

c) již byl vydán pravomocný rozsudek ve vztahu k těmto osobám za stejné činy v dotčeném členském státě.

6. Poslední věta čl. 22 odst. 5 nařízení (EU) 2019/942 se nepoužije na agenturu, pokud vykonává své úkoly podle tohoto nařízení.

Článek 16a

Přenesení úkolů a povinností

1. Vnitrostátní regulační orgány mohou se souhlasem pověřené osoby přenášet úkoly a povinnosti na agenturu nebo jiný vnitrostátní regulační orgán za podmínek stanovených v tomto článku. Členské státy mohou stanovit zvláštní opatření týkající se přenášení povinností, která mají být splněna před tím, než jejich vnitrostátní regulační orgány uzavřou smlouvy o přenesení pravomoci, a mohou omezit rozsah přenesení na to, co je nezbytné pro účinný dohled nad účastníky trhu nebo skupinami.

Agentura může být nápomocna vnitrostátním regulačním orgánům vydáváním nezávazných pokynů nebo výměnou osvědčených postupů týkajících se přenášení úkolů a povinností mezi příslušnými vnitrostátními regulačními orgány.

2. Přenesení úkolů a povinností vede k přerozdělení pravomocí stanovených v tomto nařízení. Řízení, vymáhání a správní a soudní přezkum týkající se přenesených povinností se řídí právem členského státu, v němž má pověřená osoba sídlo.

3. Vnitrostátní regulační orgány oznámí agentuře veškeré smlouvy o přenesení pravomocí, které hodlají uzavřít. Tyto smlouvy uzavřou nejdříve jeden měsíc poté, co je agentura informována.

4. Agentura může vydat stanovisko k zamýšlené smlouvě o přenesení pravomocí oznámené podle odstavce 3 do jednoho měsíce od obdržení oznámení.

5. Agentura vhodným způsobem zveřejní smlouvu o přenesení pravomoci uzavřenou vnitrostátními regulačními orgány, aby zajistila, že všechny dotčené strany jsou náležitě informovány.

Článek 16b

Obecné pokyny a doporučení

1. S cílem zavést důsledné, účinné a účelné postupy dohledu v rámci Unie a zajistit společné, jednotné a důsledné uplatňování práva Unie vydává agentura obecné pokyny a doporučení určené všem vnitrostátním regulačním orgánům nebo všem účastníkům trhu a vydává doporučení jednomu nebo více vnitrostátním regulačním orgánům nebo jednomu či více účastníkům trhu ohledně uplatňování článků 3 až 5a, 8, 9, 9a a čl. 10 odst. 1.

2. Agentura v přiměřeném a realistickém časovém rámci vede vhodné veřejné konzultace s příslušnými účastníky trhu o obecných pokynech a doporučeních, které vydává, a analyzuje související potenciální náklady a přínosy vydávání těchto pokynů a doporučení. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené rozsahu, povaze a dopadu obecných pokynů nebo doporučení.

3. Vnitrostátní regulační orgány a účastníci trhu tyto obecné pokyny a doporučení náležitě zohlední.

4. Vnitrostátní regulační orgány mohou agenturu pravidelně informovat o provádění obecných pokynů nebo doporučení, která jsou jim určena.

5. Vyžaduje-li to obecný pokyn nebo doporučení, účastníci trhu oznámí agentuře, jak provádějí dané obecné pokyny nebo doporučení. Na žádost agentury účastníci trhu takové oznámení jasně a podrobně zdůvodní.

6. Do dvanácti měsíců od vydání obecných pokynů nebo doporučení podle odstavce 1 může agentura vést konzultaci, a to i s vnitrostátními regulačními orgány nebo účastníky trhu, s cílem posoudit vhodnost a účinnost uvedených obecných pokynů nebo doporučení.

7. Agentura zahrne obecné pokyny a doporučení, které vydala, do zprávy uvedené v čl. 19 odst. 1 písm. k) nařízení (EU) 2019/942.

Článek 17

Profesní tajemství

1. Na veškeré důvěrné informace přijaté, vyměňované nebo předané podle tohoto nařízení se vztahuje profesní tajemství podle odstavců 2, 3 a 4.

2. Povinnost dodržovat profesní tajemství se vztahuje na:

a) osoby, které pracují nebo pracovaly pro agenturu;

b) auditory a experty určené agenturou;

c) osoby, které pracují nebo pracovaly pro vnitrostátní regulační orgány nebo pro další příslušné orgány;

d) auditory a experty určené vnitrostátními regulačními orgány nebo dalšími příslušnými orgány, kteří přijímají důvěrné informace v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

3. Žádné informace důvěrné povahy, které osoby uvedené v odstavci 2 získaly při plnění svých povinností, nesmí být prozrazeny jiné osobě ani orgánu, kromě obecných nebo souhrnných informací, na jejichž základě není možné identifikovat jednotlivého účastníka trhu, aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje trestní právo nebo jiná ustanovení tohoto nařízení nebo jiné příslušné právní předpisy Unie.

4. Aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje trestní právo, může agentura, vnitrostátní regulační orgány, příslušné finanční orgány členských států, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, úřady nebo osoby, které přijímají důvěrné informace podle tohoto nařízení, použít tyto informace pouze při plnění svých povinností a úkolů. Jiné úřady, orgány nebo osoby mohou tyto informace použít pro účel, pro který jim byly poskytnuty, nebo v souvislosti se správním nebo soudním řízením týkajícím se výslovně plnění těchto úkolů Orgány, které přijímají informace, mohou použit tyto informace pro jiné účely, pokud s tím souhlasí agentura, vnitrostátní regulační orgány, příslušné finanční orgány členských států, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, úřady nebo osoby, které sdělují informace.

5. Tento článek nebrání orgánu v členském státě, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, ve výměně nebo předávání důvěrných informací, pokud je neobdržel od orgánu jiného členského státu nebo agentury podle tohoto nařízení.

Článek 18

Sankce

1. Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, odrazující a přiměřené a musí odrážet povahu, trvání a závažnost porušení, škody způsobené spotřebitelům a potenciální zisky z obchodování na základě důvěrných informací a manipulace s trhem.

Aniž jsou dotčeny trestní sankce, a aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů v souladu s článkem 13, členské státy udělí v souladu s vnitrostátním právem vnitrostátním regulačním orgánům pravomoc ukládat příslušné správní pokuty a přijímat jiná správní opatření v souvislosti s porušeními tohoto nařízení uvedenými v čl. 13 odst. 1.

Členské státy oznámí podrobnosti o uvedených předpisech Komisi a agentuře a neprodleně jim oznámí i všechny jejich následné změny.

2. Neumožňuje-li právo členského státu uložení správních pokut, může se použít tento článek tak, aby podnět k uložení pokuty dal příslušný orgán a aby pokuta byla uložena příslušnými vnitrostátními soudy, a současně je třeba zajistit, aby tyto prostředky právní ochrany byly účinné a aby jejich účinek byl rovnocenný se správními pokutami, jež ukládají orgány dohledu. Uložené pokuty musí být v každém případě účinné, přiměřené a odrazující. Tyto členské státy oznámí Komisi do 8. května 2026 příslušná ustanovení svých právních předpisů, která přijmou podle tohoto odstavce, a bez prodlení jakékoliv následné změny týkající se těchto ustanovení.

3. Členské státy v souladu s vnitrostátním právem a s výhradou dodržení zásady ne bis in idem zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc ukládat v souvislosti s porušením tohoto nařízení alespoň tyto správní pokuty a jiná správní opatření:

a) vyzvat k ukončení porušování;

b) nařídit vydání zisku plynoucího z porušení nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušením vyhnula, pokud je lze zjistit;

c) vydat veřejné upozornění nebo oznámení;

d) uložit penále;

e) uložit správní pokutu.

4. Pokud jde o fyzické osoby, nejvyšší správní pokuty uvedené v odst. 3 písm. e) činí:

Aniž je dotčen odst. 3 písm. e), výše správní pokuty nepřesáhne 20 % ročního příjmu dotčené fyzické osoby v předchozím kalendářním roce. Pokud fyzická osoba měla z porušení přímo nebo nepřímo finanční prospěch, výše správní pokuty se rovná alespoň výši tohoto finančního prospěchu.

a) za porušení článků 3 a 5 alespoň 5000000 EUR;

b) za porušení článků 4 a 15 alespoň 1000000 EUR;

c) za porušení článků 8 a 9 alespoň 500000 EUR.

5. Pokud jde o právnické osoby, nejvyšší správní pokuty uvedené v odst. 3 písm. e) činí:

Aniž je dotčen odst. 3 písm. e), výše správní pokuty nepřesáhne 20 % celkového ročního obratu dotčené právnické osoby v předchozím účetním období. Pokud právnická osoba měla z porušení přímo nebo nepřímo finanční prospěch, výše správní pokuty se rovná alespoň výši tohoto finančního prospěchu.

a) za porušení článků 3 a 5 alespoň 15 % celkového ročního obratu za předchozí účetní období;

b) za porušení článků 4 a 15 alespoň 2 % celkového ročního obratu za předchozí účetní období;

c) za porušení článků 8 a 9 alespoň 1 % celkového ročního obratu za předchozí účetní období.

6. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgán mohl zveřejnit opatření nebo sankce ukládané za porušení tohoto nařízení, ledaže by toto zveřejnění způsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou škodu.

7. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány při stanovení druhu a výměry správních pokut a jiných správních opatření zohlednily všechny relevantní okolnosti, v příslušných případech včetně:

a) závažnosti a délky trvání porušení;

b) míry odpovědnosti osoby odpovědné za porušení;

c) finanční síly osoby odpovědné za porušení, což je vyjádřeno například celkovým ročním obratem právnické osoby nebo ročním příjmem fyzické osoby;

d) významu zisku nabytého osobou odpovědnou za porušení nebo ztráty, jíž se tato osoba vyhnula, pokud je lze zjistit;

e) míry, do jaké osoba odpovědná za porušení spolupracuje s příslušným orgánem, aniž je dotčena nutnost zajistit vydání zisku, jehož tato osoba nabyla, nebo ztráty, jíž se vyhnula;

f) předchozích porušení osobou odpovědnou za porušení;

g) opatření, která poté, co k porušení došlo, přijala osoba odpovědná za porušení pro to, aby se dané porušení neopakovalo; a

h) zdvojení trestního a správního řízení a pokut za stejné porušení vůči osobě odpovědné za porušení.

8. Vnitrostátní regulační orgány při výkonu svých pravomocí ukládat správní pokuty a jiná správní opatření podle odst. 1 druhého pododstavce tohoto článku úzce spolupracují, aby zajistily, že výkon jejich pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřovacích pravomoci a ukládané správní pokuty a přijímaná jiná správní opatření jsou účinné a přiměřené podle tohoto nařízení. Své činnosti koordinují v souladu s čl. 16 odst. 2, aby se při výkonu svých pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřovacích pravomocí a při ukládání správních pokut v přeshraničních případech předešlo zdvojení a překrývání.

9. Do 8. května 2027 a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, zda jsou sankce za porušení tohoto nařízení stanoveny a uplatňovány jednotně ve všech členských státech.

Článek 19

Mezinárodní vztahy

V míře nezbytné pro dosažení cílů stanovených v tomto nařízení, a aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci členských států a orgánů a institucí Unie, včetně Evropské služby pro vnější činnost, může agentura rozvíjet kontakty a uzavírat správní ujednání s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi i se správními orgány třetích zemí, zejména těmi, které ovlivňují velkoobchodní trh Unie s energií, s cílem podpořit harmonizaci regulačního rámce. Tato ujednání nezakládají právní závazky pro Unii a její členské státy, ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných či vícestranných dohod s těmito orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Uvedená ujednání se mohou týkat aspektů společného zájmu, jako jsou metodiky shromažďování, analýzy a posuzování údajů nebo jiných informací a dalších oblastí odborných posudků.

Článek 20

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 1 písm. a) a b) je svěřena Komisi na dobu pěti let od 28. prosince 2011. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4a odst. 8, čl. 6 odst. 1 písm. c) a čl. 9a odst. 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 7. května 2024.

Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období.

Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4a odst. 8, čl. 6 odst. 1 a čl. 9a odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4a odst. 8, čl. 6 odst. 1 nebo čl. 9a odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 21

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Pokud se odkazuje na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 21a

Zpráva a přezkum

1. Do 1. června 2027 a poté každých pět let Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami posoudí uplatňování tohoto nařízení, zejména pokud jde o jeho dopad na chování trhu, účastníky trhu, likviditu, požadavky na podávání zpráv, včetně údajů o trhu s LNG, a míru administrativní zátěže pro účastníky trhu, včetně možných překážek vstupu nových účastníků trhu na trh, jakož i výkonnost agentury ve vztahu k jejím cílům, poslání a úkolům. Na základě těchto posouzení vypracuje Komise zprávu a bez zbytečného odkladu ji předloží Evropskému parlamentu a Radě. Ke zprávám se případně připojí legislativní návrhy.

2. Do 1. června 2025 Komise posoudí účinnost zavedení trestních sankcí členskými státy za úmyslné a závažné případy zneužívání trhu na velkoobchodních trzích s energií v Unii a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ve zprávě mohou být navržena vhodná opatření, která mohou zahrnovat předložení legislativního návrhu.

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ustanovení čl. 8 odst. 1, odst. 3 prvního pododstavce a odstavců 4 a 5 se použijí šest měsíců ode dne, kdy Komise přijme příslušné prováděcí akty uvedené v čl. 8 odst. 2 a 6.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PROHLÁŠENÍ KOMISE

Komise je toho názoru, že prahové hodnoty pro oznamování transakcí ve smyslu čl. 8 odst. 2 písm. a) a informací ve smyslu čl. 8 odst. 6 písm. a) nelze stanovit prostřednictvím prováděcích aktů.

Komise ve vhodných případech předloží legislativní návrh, v němž takové prahové hodnoty stanoví.

PROHLÁŠENÍ RADY

V souvislosti s opatřením stanoveným článkem 8 svěřil normotvůrce EU Komisi prováděcí pravomoc v souladu s článkem 291 SFEU. Tento krok je pro Komisi právně závazný, a to navzdory prohlášení, jež Komise učinila ve vztahu k čl. 8 odst. 2 písm. a) a čl. 8 odst. 6 písm. a).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací