Tento předpis je součástí práva EU. Nařízení a směrnice EU jsou přímo použitelné nebo závazné pro členské státy včetně České republiky. Níže je zobrazen plný text v češtině z databáze EUR-Lex.

Nařízení EUCELEX 32013R1072

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (přepracované znění) (ECB/2013/34)

Datum vydání: 24.09.2013
Vstup v platnost: 27.11.2013
Rok: 2013
Zdroj: EUR-Lex / Úřední věstník EU

Plný text na EUR-Lex

32013R1072

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (přepracované znění) (ECB/2013/34)

Aktuální znění27.11.2013 – dosud

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (přepracované znění) (ECB/2013/34)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou [Pozn: Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8 .] , a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na stanovisko Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 63/2002 ze dne 20. prosince 2001 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (ECB/2001/18) [Pozn: Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 24 .] bylo podstatně změněno. Vzhledem k tomu, že je v něm třeba provést další změny, zejména s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii [Pozn: Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1 .] , mělo by být v zájmu srozumitelnosti přepracováno.

(2) Evropský systém centrálních bank (ESCB) vyžaduje pro plnění svých úkolů vypracovávání statistiky úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (MFI) s výjimkou centrálních bank a fondů peněžního trhu na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům, jejímž hlavním účelem je poskytnout Evropské centrální bance (ECB) komplexní, podrobný a harmonizovaný statistický obraz výše úrokových sazeb uplatňovaných těmito institucemi a jejich časového vývoje. Tyto úrokové sazby představují poslední článek transmisního mechanismu měnové politiky utvářené na základě změn oficiálních úrokových sazeb, a jsou proto nezbytným předpokladem pro spolehlivou analýzu měnového vývoje v členských státech, jejichž měnou je euro (dále jen " členské státy eurozóny " ). Současně jsou pro ESCB nezbytné informace o vývoji úrokových sazeb, aby mohla přispívat k řádnému provádění politiky příslušných orgánů v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi a v oblasti stability finančního systému.

(3) ECB je povinna v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie a za podmínek stanovených ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen " statut ESCB " ) přijímat nařízení v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů ESCB vymezených ve statutu ESCB a v některých případech stanovených předpisy Rady na základě čl. 129 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(4) Článek 5.1 statutu ESCB vyžaduje, aby ECB pro zajištění úkolů ESCB shromažďovala ve spolupráci s národními centrálními bankami nezbytné statistické informace buď od příslušných vnitrostátních orgánů, nebo přímo od hospodářských subjektů. Článek 5.2 statutu ESCB stanoví, že úkoly popsané v článku 5.1 provádějí v rámci svých možností národní centrální banky.

(5) Může být nezbytné a zároveň může snížit zpravodajskou zátěž, shromažďují-li národní centrální banky od skutečného souboru zpravodajských jednotek statistické informace nutné ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB jako součást širšího zpravodajského systému, který jednotlivé národní centrální banky vytvářejí v rámci vlastních pravomocí v souladu s právními přepisy Unie, vnitrostátními právními předpisy nebo se zavedenou praxí a který slouží jiným statistickým účelům, pokud tím není ohroženo plnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB. Pro zvýšení transparentnosti je v těchto případech vhodné informovat zpravodajské jednotky o tom, že jsou údaje shromažďovány pro jiné statistické účely. V určitých případech může ECB využít statistické informace, které byly shromážděny pro tyto jiné účely, ke splnění svých požadavků.

(6) Od přijetí nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) došlo ke zlepšení systému vykazování úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům, jakož i metod pro výběr skutečného souboru zpravodajských jednotek, což by mělo být zohledněno v pokynech k výběrovému šetření i ve statistické zpravodajské povinnosti.

(7) Je rovněž nezbytné umožnit, aby ECB poskytovala analytickou a statistickou podporu Evropské radě pro systémová rizika v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika [Pozn: Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162 .] .

(8) Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek a omezila na minimum související zátěž. S ohledem na zvláštní charakteristiky sektoru MFI v každém z členských států eurozóny je konečná volba metody výběru skutečného souboru zpravodajských jednotek ponechána na národních centrálních bankách. Cílem je snížit zpravodajské zatížení a současně zajistit vysokou kvalitu statistických údajů. Podle čl. 5 odst. 1 může ECB přijímat nařízení k vymezení a ukládání statistické zpravodajské povinnosti skutečnému souboru zpravodajských jednotek členských států eurozóny. Čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení stanoví, že ECB může přijímat nařízení upravující podmínky, za kterých lze uplatnit právo ověřovat statistické informace nebo provádět jejich nucené shromažďování.

(9) Článek 4 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že členské státy si samy řídí organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracují s ESCB, aby zajistily plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu ESCB.

(10) Uznává se, že nařízení přijatá ECB podle článku 34.1 statutu ESCB nezakládají práva ani neukládají povinnosti členským státům, jejichž měnou není euro (dále jen " členské státy mimo eurozónu " ), nicméně článek 5 statutu ESCB se vztahuje na členské státy eurozóny i na členské státy mimo eurozónu. 17. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 2533/98 poukazuje na to, že z článku 5 statutu ESCB spolu s článkem 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá povinnost přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která členské státy mimo eurozónu považují za vhodná pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát členskými státy eurozóny.

(11) Měla by se uplatňovat pravidla ochrany a využití důvěrných statistických informací stanovená v článku 8 nařízení Rady (ES) č. 2533/98.

(12) Podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 má ECB pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, které neplní statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou nařízeními nebo rozhodnutími ECB,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro účely tohoto nařízení:

1)výrazy "zpravodajské jednotky "a "rezident "mají stejný význam jako v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98;
2)"domácnostmi "se rozumí sektor domácností a sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (kombinace S.14 a S.15), jak jsou vymezeny v přepracovaném Evropském systému účtů (dále jen "ESA 2010 "), který je stanoven v nařízení (EU) č. 549/2013;
3)"nefinančními podniky "se rozumí sektor nefinančních podniků (S.11), jak je vymezen v ESA 2010;
4)"měnová finanční instituce "má stejný význam jako v článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) [Pozn:
Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.
] ;
5)"statistikou úrokových sazeb MFI "se rozumí statistika týkající se úrokových sazeb uplatňovaných rezidentskými MFI kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu na vklady a úvěry, denominované v eurech, vůči domácnostem a nefinančním podnikům, jež jsou rezidenty v členských státech eurozóny. "Statistika úrokových sazeb MFI "zahrnuje odpovídající objemy nových obchodů spočívajících ve vkladech a úvěrech denominovaných v eurech, jakož i objemy nových obchodů spočívajících v opětovně sjednaných úvěrech;
6)"fondy peněžního trhu "mají stejný význam jako v článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 (ECB/2008/32) [Pozn:
Úř. věst. L 15, 20.1.2009, s. 14 .
] ;
7)"referenčním souborem zpravodajských jednotek "se rozumí rezidentské MFI kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu, které přijímají vklady denominované v eurech od domácností nebo nefinančních podniků, jež jsou rezidenty v členských státech eurozóny, nebo které těmto subjektům poskytují úvěry denominované v eurech;
8)"institucí ve zbytkové části "se rozumí malá MFI kromě centrální banky a fondu peněžního trhu, které byla udělena výjimka podle článku 4.

Článek 2

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek se skládá z rezidentských MFI kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu, které z referenčního souboru zpravodajských jednotek vybírají národní centrální banky. Národní centrální banky skutečný soubor zpravodajských jednotek vybírají pomocí úplného zjišťování nebo pomocí výběrového šetření.

2. V případě výběrového šetření národní centrální banky referenční soubor zpravodajských jednotek stratifikují do homogenních vrstev a skutečný soubor zpravodajských jednotek poté buď z každé vrstvy vyberou náhodně, nebo v každé vrstvě vyberou největší instituce.

3. V případě náhodného výběru musí být minimální velikost vnitrostátního výběrového souboru taková, aby maximální náhodná chyba na vnitrostátní úrovni v průměru nepřekročila na úrovni spolehlivosti 90 % 10 základních bodů. V případě výběru největších institucí musí minimální velikost vnitrostátního výběrového souboru odpovídat obdobné úrovni kvalitativního opatření na základě funkce odhadované střední absolutní hodnoty chyb.

4. Národní centrální banky při výběru skutečného souboru zpravodajských jednotek rovněž používají vzorce a kritéria stanovená v obecných zásadách ECB/2007/9 ze dne 1. srpna 2007 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů [Pozn: Úř. věst. L 341, 27.12.2007, s. 1 .] .

5. Každá národní centrální banka informuje zpravodajské jednotky, jež jsou rezidenty na jejím státním území, o jejich statistické zpravodajské povinnosti v rámci vnitrostátních postupů.

6. Rada guvernérů je oprávněna kontrolovat dodržování tohoto článku.

Článek 3

1. Pro pravidelné sestavování statistiky úrokových sazeb MFI vykazuje skutečný soubor zpravodajských jednotek národní centrální bance členského státu, v němž je zpravodajská jednotka rezidentem, měsíční statistické informace vztahující se k novým obchodům a ke stavu obchodů. Požadované statistické informace jsou uvedeny v příloze I.

2. Národní centrální banky v souladu s národními požadavky stanoví a zavedou postupy pro vykazování, které musí skutečný soubor zpravodajských jednotek dodržovat. Národní centrální banky zabezpečí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a umožňovaly přesnou kontrolu plnění minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy uvedených v odstavci 3.

3. Požadované statistické informace jsou vykazovány v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou stanoveny v příloze II.

4. Národní centrální banky předávají ECB agregované měsíční statistické informace na úrovni členských států do skončení pracovní doby v 19. pracovní den po skončení referenčního měsíce.

5. ECB může uložit sankce zpravodajským jednotkám, které neplní statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou tímto nařízením, v souladu s rozhodnutím ECB/2010/10 ze dne 19. srpna 2010 o neplnění statistické zpravodajské povinnosti [Pozn: Úř. věst. L 226, 28.8.2010, s. 48 .] .

Článek 4

1. Dochází-li k výběru zpravodajských jednotek pomocí úplného zjišťování, mohou národní centrální banky malým MFI kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu udělit výjimky ohledně periodicity vykazování za předpokladu, že celkový příspěvek těchto zpravodajských jednotek do vnitrostátní rozvahy MFI z hlediska zůstatků, vypočtený podle nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), nepřesahuje 5 %. Namísto měsíčního vykazování mohou instituce ve zbytkové části statistiku úrokových sazeb MFI vykazovat čtvrtletně.

2. Národní centrální banky každý rok včas kontrolují plnění podmínek uvedených v odstavci 1, aby mohly udělit nebo případně zrušit výjimku s účinkem od počátku každého roku.

3. Instituce ve zbytkové části se mohou rozhodnout, že výjimky nevyužijí a že namísto toho budou plnit úplnou statistickou zpravodajskou povinnost.

4. Při přepočtu údajů na 100 % pokrytí mohou národní centrální banky zvolit postup pro přenos vykazovaných údajů do chybějících období uplatněním vhodných technik statistických odhadů s cílem zohlednit tendence vývoje údajů nebo sezónní vlivy. Národní centrální banky každoročně monitorují počet institucí ve zbytkové části.

Článek 5

Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat nebo vynuceně shromažďovat informace, které jsou zpravodajské jednotky povinny poskytovat podle tohoto nařízení, aniž je dotčeno právo ECB vykonávat toto právo sama. Národní centrální banky toto právo vykonávají zejména, pokud zpravodajská jednotka nesplňuje minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy uvedené v příloze II.

Článek 6

Vykazování podle tohoto nařízení se poprvé provede s údaji za prosinec 2014.

Článek 7

1. Nařízení (EU) č. 63/2002 (ECB/2001/18) se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2015 .

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 8

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Použije se od 1. ledna 2015 .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 24. září 2013 .

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario Draghi

Annex 1

L CS CS

PŘÍLOHA I

ZPRAVODAJSKÝ SYSTÉM PRO STATISTIKU ÚROKOVÝCH SAZEB MĚNOVÝCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ

ČÁST 1

Druh sazby

I.Dohodnutá průměrná roční sazba

Obecná zásada

Druhem sazby, kterou zpravodajské jednotky vykazují pro všechny kategorie nástrojů vkladů a úvěrů týkajících se nových obchodů a stavů obchodů, je dohodnutá průměrná roční sazba (annualised agreed rate – AAR). Je definována jako úroková sazba, dohodnutá mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem, na vklad nebo úvěr, převedená na roční bázi a vyjádřená v procentech za rok. Sazba AAR zahrnuje všechny platby úroků z vkladů a úvěrů, ale nezahrnuje žádné případně uplatněné poplatky. Disážio, definované jako rozdíl mezi nominální částkou úvěru a částkou přijatou zákazníkem, se považuje za úrokovou platbu na počátku smluvního vztahu (čas t ), a proto se odráží v sazbě AAR.

Pokud se úrokové platby dohodnuté mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem během roku v pravidelných intervalech kapitalizují, např. jednou měsíčně nebo čtvrtletně, spíše než jednou ročně, dohodnutá sazba se přepočítává pomocí níže uvedeného vzorce, a tím se odvodí dohodnutá průměrná roční sazba:

x r ag n n 1

kde:

x je sazba AAR, r ag je roční úroková sazba dohodnutá mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem pro vklad nebo úvěr, jsou-li termíny úrokové kapitalizace vkladu a všech plateb a splátek úvěru stanoveny v pravidelných intervalech během roku, a n je počet období úrokové kapitalizace u vkladu a počet období plateb (splátek) u úvěru v jednom roce, tj. 1 pro roční platby, 2 pro půlroční platby, 4 pro čtvrtletní platby a 12 pro měsíční platby.

Národní centrální banky mohou požadovat, aby jejich zpravodajské jednotky poskytly pro všechny nebo některé vkladové a úvěrové nástroje týkající se nových smluv a stavů obchodů úzce definovanou efektivní úrokovou sazbu (narrowly defined effective rate – NDER) namísto sazby AAR. Sazba NDER je definována jako úroková sazba na roční bázi, která zohledňuje současnou hodnotu všech závazků s výjimkou poplatků (vklady nebo úvěry, platby nebo splátky, úrokové platby), budoucích nebo existujících, dohodnutých mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem. Sazba NDER odpovídá úrokové složce roční procentní sazby nákladů (annual percentage rate of charge – RPSN), jak je vymezena v čl. 3 písm. i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a zrušení směrnice Rady 87/102/EHS [Pozn:

Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66 .

] . Sazba NDER používá postupnou aproximaci, a proto může být použita pro kterýkoliv druh vkladu nebo úvěru, zatímco sazba AAR používá algebraický vzorec definovaný v odstavci 2, a proto je použitelná pouze na vklady a úvěry s pravidelnou kapitalizací úrokových plateb. Všechny ostatní požadavky jsou shodné, což znamená, že odkazy na sazbu AAR ve zbývající části této přílohy platí také pro sazbu NDER.

Zacházení s daněmi, subvencemi a regulačními opatřeními

Úrokové platby zahrnuté v sazbě AAR odrážejí to, co zpravodajská jednotka platí z vkladů a přijímá z úvěrů. V případech, kdy se částka zaplacená jednou stranou a přijatá druhou stranou liší, o úrokové sazbě vykazované pro účely statistiky úrokových sazeb MFI rozhoduje hledisko zpravodajské jednotky.

Podle této zásady se úrokové sazby zaznamenávají v hrubém vyjádření před zdaněním, jelikož úrokové sazby před zdaněním odrážejí to, co zpravodajské jednotky platí z vkladů a přijímají z úvěrů.

Subvence poskytnuté domácnostem nebo nefinančním podnikům třetími stranami se neberou v úvahu při určování úrokových plateb, protože subvence nejsou vypláceny nebo přijímány zpravodajskou jednotkou.

Zvýhodněné sazby, které zpravodajské jednotky uplatňují pro své zaměstnance, jsou do statistiky úrokových sazeb MFI zahrnuty.

V případech, kdy jsou úrokové sazby ovlivněny regulačními opatřeními, např. stropy úrokových sazeb nebo zákazem úročení jednodenních vkladů, odrazí se tato opatření ve statistice úrokových sazeb MFI. Každá změna pravidel určujících regulační opatření, např. změna výše úředně stanovených úrokových sazeb nebo stropů úrokových sazeb, se projeví ve statistice úrokových sazeb MFI jako změna úrokové sazby.

II.Roční procentní sazba nákladů

Kromě sazeb AAR vykazují zpravodajské jednotky pro nové obchody týkající se spotřebitelských úvěrů a úvěrů poskytnutých domácnostem na bydlení roční procentní sazbu nákladů (RPSN), tj.:

RPSN pro nové spotřebitelské úvěry (viz ukazatel 30 v dodatku 2) a
RPSN pro nové úvěry poskytnuté domácnostem na bydlení (viz ukazatel 31 v dodatku 2) [Pozn:
Národní centrální banky mohou povolit výjimky pro spotřebitelské úvěry a úvěry poskytnuté domácnostem na bydlení, pokud jde o neziskové instituce sloužící domácnostem.
] .

Sazba RPSN zahrnuje "celkové náklady úvěru pro spotřebitele ", jak jsou definovány v čl. 3 písm. g) směrnice 2008/48/ES. Tyto celkové náklady jsou tvořeny úrokovou složkou a složkou ostatních (souvisejících) nákladů, jako jsou náklady na informace, správu, přípravu dokumentů, záruky, pojištění úvěru atd.

Skladba složky ostatních nákladů může být v jednotlivých zemích odlišná, protože definice uvedené ve směrnici 2008/48/ES se uplatňují rozdílně a protože se liší národní finanční systémy a postupy pro zajištění úvěrů.

III.Konvence

Zpravodajské jednotky uplatňují pro výpočet sazby AAR standardní rok v trvání 365 dnů, tj. vliv dalšího dne v přechodném roce se nebere v úvahu.

ČÁST 2

POkrytí obchodů

Zpravodajské jednotky poskytují statistické údaje o úrokových sazbách MFI ze stavů obchodů a nových obchodů.

IV.Úrokové sazby ze stavů obchodů

Stavy obchodů jsou definovány jako stav všech vkladů uložených domácnostmi a nefinančními podniky u zpravodajské jednotky a stav všech úvěrů poskytnutých zpravodajskou jednotkou domácnostem a nefinančním podnikům.

Úroková sazba ze stavů obchodů odráží váženou průměrnou úrokovou sazbu uplatňovanou na stav vkladů nebo úvěrů v příslušné kategorii nástrojů v referenčním okamžiku, jak je definován v odstavci 29. Vážená průměrná úroková sazba se rovná součtu sazeb AAR vynásobených odpovídajícími stavy obchodů a vydělených celkovým stavem obchodů. Zahrnuje všechny zůstatky ze smluv, které byly uzavřeny ve všech obdobích před referenčním datem.

V.Nové obchody týkající se jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání

V případě jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání, jak jsou definovány v odstavcích 46 až 49 a 55, je koncept nových obchodů rozšířen na celý stav obchodů. Záporný nebo kladný zůstatek, tj. zůstatek k referenčnímu okamžiku, jak je definován v odstavci 32, se tedy použije jako ukazatel pro nové obchody týkající se jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání .

Úrokové sazby pro jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání odrážejí váženou průměrnou úrokovou sazbu uplatňovanou na stav těchto účtů v referenčním okamžiku, jak je definován v odstavci 32. Zahrnují aktuální rozvahové pozice všech existujících smluv, které byly uzavřeny ve všech obdobích před referenčním datem.

Aby bylo možné vypočítat úrokové sazby MFI pro účty, které mohou být v závislosti na zůstatku buď vkladem, nebo úvěrem, rozlišují zpravodajské jednotky mezi obdobími s kladným zůstatkem a obdobími se záporným zůstatkem. Zpravodajské jednotky vykazují vážené průměrné úrokové sazby týkající se kladných zůstatků jako jednodenní vklady a vážené průměrné úrokové sazby týkající se záporných zůstatků jako přečerpání. Nevykazují vážené průměrné úrokové sazby kombinující (nízké) úrokové sazby jednodenních vkladů a (vysoké) sazby přečerpání.

VI.Nové obchody týkající se jiných kategorií nástrojů, než jsou jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání

Následující odstavce 20 až 27 se týkají vkladů s dohodnutou splatností, repo obchodů a všech úvěrů kromě revolvingových úvěrů a přečerpání a pohledávek z kreditních karet, jak jsou definovány v odstavcích 46 až 49 a v odstavci 55. Odstavce 22 až 23 o opětovně sjednaných úvěrech se týkají jen úvěrů, které nejsou revolvingovými úvěry, přečerpáním či pohledávkami z kreditních karet.

Nové obchody jsou definovány jako všechny nové dohody mezi domácností nebo nefinančním podnikem a zpravodajskou jednotkou. Nové dohody zahrnují:

všechny finanční smlouvy, které poprvé specifikují úrokovou sazbu vkladu nebo úvěru, a
všechny opětovně sjednané smlouvy o vkladech a úvěrech ve smyslu odstavce 21.

Opětovným sjednáním smlouvy se rozumí aktivní účast domácnosti či nefinančního podniku při úpravě podmínek stávající smlouvy o vkladu nebo úvěru včetně úrokové sazby. Prodloužení a jiné úpravy podmínek, k nimž dochází automaticky, tj. bez aktivní účasti domácnosti nebo nefinančního podniku, tedy nepředstavují opětovné sjednání smlouvy.

Pro účely samostatného vykazování objemu nových obchodů spočívajících v opětovně sjednaných úvěrech poskytovaných domácnostem a nefinančním podnikům v rámci statistiky úrokových sazeb MFI odkazuje opětovné sjednání smluv na nové úvěrové obchody s výjimkou pohledávek z kreditních karet, revolvingových úvěrů a přečerpání, jež jsou v rozvaze zpravodajské jednotky již na konci měsíce předcházejícího referenční měsíc.

Úvěry určené k restrukturalizaci dluhu nejsou samy o sobě z kategorie opětovně sjednaných úvěrů vyňaty. Pokud však restrukturalizace zahrnuje opětovné sjednání úrokové sazby, v důsledku čehož dochází k poskytnutí úvěru se sazbou nacházející se pod tržní úrovní, jak je uvedeno v odstavci 28, neměla by být zahrnuta do opětovně sjednaných úvěrů či nových obchodů.

Úroková sazba nového obchodu odráží váženou průměrnou úrokovou sazbu uplatňovanou na vklady a úvěry v příslušné kategorii nástrojů u nových dohod uzavřených mezi domácnostmi nebo nefinančními podniky a zpravodajskou jednotkou během referenčního období, jak je definováno v odstavci 35.

Změny pohyblivých úrokových sazeb ve smyslu automatických úprav úrokové sazby prováděných zpravodajskou jednotkou nejsou novými dohodami, a proto nejsou považovány za nové obchody. V případě existujících smluv nejsou proto tyto změny pohyblivých sazeb zachyceny v sazbách nových obchodů, ale pouze v průměrných sazbách ze stavů obchodů.

Změna z pevných úrokových sazeb na pohyblivé a naopak (v době t ) v průběhu smluvního vztahu, která byla dohodnuta na počátku smluvního vztahu (v době t ), není novou dohodou, ale součástí podmínek úvěru stanovených v době t . Nepovažuje se proto za nový obchod.

Předpokládá se, že domácnost nebo nefinanční podnik obvykle čerpá úvěr (jiný než revolvingový úvěr či přečerpání) v plné výši na počátku smluvního vztahu. Mohou však úvěr čerpat postupně (v jedné či více tranších ) v době t , t , t atd., místo aby čerpaly celou částku hned na počátku smluvního vztahu (v době t ). Skutečnost, že je úvěr čerpán v jedné či více tranších, není pro statistiku úrokových sazeb MFI relevantní. Ve statistice úrokových sazeb MFI týkající se nových obchodů je zachycena dohoda mezi domácností nebo nefinančním podnikem a zpravodajskou jednotkou v době t , která zahrnuje úrokovou sazbu a celkový objem úvěru. Pokud k opětovnému sjednání podmínek úvěru dochází po uplynutí doby t , měla by být celková poskytnutá částka, která nebyla splacena do okamžiku, kdy k opětovnému sjednání dojde, vykázána v rámci opětovně sjednaných úvěrů.

VII.Zacházení s úvěry se selháním a s úvěry určenými k restrukturalizaci dluhu, které byly poskytnuty pod tržní úrovní

Úvěry se selháním a úvěry určené k restrukturalizaci dluhu, které byly poskytnuty pod tržní úrovní, se nezahrnují do vážené průměrné úrokové sazby ani do objemu nových obchodů. Úvěry se selháním jsou definovány v souladu s přílohou II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), přičemž ze statistiky úrokových sazeb MFI je vyloučen celkový objem úvěru, který je zčásti nebo zcela klasifikován jako úvěr se selháním. Úvěry určené k restrukturalizaci dluhu, tj. k restrukturalizaci v případě dlužníků ve finančních potížích, by měly být vymezeny v souladu se stávajícími vnitrostátními definicemi.

ČÁST 3

Referenční okamžik

VIII.Referenční okamžik pro úrokové sazby MFI ze stavů obchodů

Národní centrální banky stanoví, zda se úrokové sazby MFI ze stavů obchodů, tj. ukazatele 1 až 26 uvedené v dodatku 1, zjišťují na vnitrostátní úrovni jako stav k určitému okamžiku ke konci období nebo jako implicitní úrokové sazby odpovídající průměru za dané období. Sledovaným obdobím je jeden měsíc.

Úrokové sazby ze stavů obchodů jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce se vypočítávají jako vážené průměry úrokových sazeb uplatňovaných na stav vkladů a úvěrů k určitému okamžiku posledního dne v měsíci. V tomto okamžiku zpravodajská jednotka shromažďuje úrokové sazby a příslušné objemy všech zůstatků vkladů domácností a nefinančních podniků a všech zůstatků úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům a vypočítá váženou průměrnou úrokovou sazbu pro každou kategorii nástrojů. Oproti měsíčním průměrům úrokové sazby MFI ze stavů obchodů sestavované z údajů ke konci měsíce zahrnují pouze ty smlouvy, u kterých v okamžiku sběru dat existují bilanční zůstatky.

Úrokové sazby ze stavů obchodů jako implicitní sazby odpovídající průměru za daný měsíc se vypočítají jako podíl, kde v čitateli jsou naběhlé úroky z vkladů a úvěrů během referenčního měsíce a ve jmenovateli je průměrný stav během měsíce. Na konci referenčního měsíce vykazuje zpravodajská jednotka pro každou kategorii nástrojů naběhlé vyplacené nebo přijaté úroky za měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci. Úrokové sazby MFI ze stavů obchodů vypočítané jako měsíční průměry zahrnují, na rozdíl od údajů ke konci měsíce, také smlouvy, které po určitou dobu během měsíce vykazovaly zůstatek, ale ke konci měsíce již zůstatek nevykazovaly. Průměrný stav vkladů a úvěrů během referenčního měsíce se v ideálním případě vypočte jako průměr každodenních zůstatků v měsíci. Jako minimální standard se průměrný měsíční stav odvozuje z každodenních zůstatků v případě kategorií nestálých nástrojů, tj. přinejmenším u jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, úročených úvěrů z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání. Pro všechny ostatní kategorie nástrojů se průměrný měsíční stav odvozuje z týdenních zůstatků nebo ze zůstatků sledovaných v kratších intervalech.

IX.Referenční okamžik pro nové obchody týkající se jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, úročených úvěrů z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání

Národní centrální banky stanoví, zda se úrokové sazby MFI pro jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené úvěry z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36 popsané v dodatku 2, zjišťují na vnitrostátní úrovni jako stav k určitému okamžiku ke konci období nebo jako implicitní sazby odpovídající průměru za dané období. Sledovaným obdobím je jeden měsíc.

Analogicky k úrokovým sazbám ze stavů obchodů uvedených v dodatku 1 se úrokové sazby z jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, úročených úvěrů z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání zjišťují pomocí jedné z níže uvedených metod:

a)vypočítá se stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, tj. vážené průměry úrokových sazeb uplatňovaných na stav těchto vkladů a úvěrů k určitému okamžiku posledního dne v měsíci. V uvedeném okamžiku zpravodajská jednotka shromažďuje úrokové sazby a příslušné objemy pro všechny jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené úvěry z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání domácností a nefinančních podniků a vypočítá váženou průměrnou úrokovou sazbu pro každou kategorii nástrojů. Oproti měsíčním průměrům zahrnují úrokové sazby MFI ze stavů obchodů vypočítané z údajů ke konci měsíce pouze ty smlouvy, u kterých v okamžiku sběru dat existují bilanční zůstatky;
b)vypočítají se implicitní sazby odpovídající průměru za daný měsíc, tj. podíl, kde v čitateli jsou naběhlé úroky z vkladů a úvěrů a ve jmenovateli je průměrný denní stav. Pro jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené úvěry z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání vykazuje zpravodajská jednotka ke konci měsíce naběhlé vyplacené nebo přijaté úroky za měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci. Pro jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené úvěry z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání se průměrný měsíční stav odvozuje z denních zůstatků. Na rozdíl od údajů ke konci měsíce zahrnují úrokové sazby MFI ze stavů obchodů vypočítané jako měsíční průměry také smlouvy, které po určitou dobu během měsíce vykazovaly zůstatek, ale ke konci měsíce již zůstatek nevykazovaly.

Pokud se úrokové sazby MFI zjišťují jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, rozhoduje v případě účtů, které mohou být v závislosti na zůstatku buď vkladem, nebo úvěrem, o tom, zda je účet v tomto měsíci jednodenním vkladem nebo přečerpáním, pouze zůstatek v určitý okamžik posledního dne v měsíci. Pokud se úrokové sazby MFI počítají jako implicitní sazby odpovídající měsíčnímu průměru, každodenně se posuzuje, zda je účet vkladem nebo úvěrem. Potom se vypočítá průměr každodenních kladných zůstatků a každodenních záporných zůstatků a odvodí se průměrný měsíční stav pro jmenovatele implicitních sazeb. Kromě toho tok v čitateli rozlišuje mezi naběhlými úroky z vkladů a úvěrů. Zpravodajské jednotky nevykazují vážené průměrné úrokové sazby kombinující (nízké) sazby jednodenních vkladů a (vysoké) sazby přečerpání.

X.Referenční okamžik pro nové obchody (jiné než jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání)

Úrokové sazby MFI z nových obchodů jiných než jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. všechny ukazatele popsané v dodatku 2 s výjimkou ukazatelů 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36, se počítají jako průměry za dané období. Sledovaným obdobím je jeden (celý) měsíc.

Zpravodajské jednotky vypočítávají pro každou kategorii nástrojů sazbu z nových obchodů jako vážený průměr všech úrokových sazeb z nových obchodů v dané kategorii nástrojů během referenčního měsíce. Tyto úrokové sazby odpovídající měsíčnímu průměru se vykazují národní centrální bance členského státu, jehož měnou je euro (dále jen "členský stát eurozóny ") a v němž je zpravodajská jednotka rezidentem, spolu s objemy nových obchodů uzavřených během referenčního měsíce za každou kategorii nástrojů. Zpravodajské jednotky berou v úvahu nové obchody uzavřené během celého měsíce.

V případě ukazatelů, jež se týkají opětovně sjednaných úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům, tj. ukazatelů 88 až 91 popsaných v dodatku 2, se vyžadují pouze informace o objemech nových obchodů. V úvahu je třeba brát všechny opětovně sjednané smlouvy o vkladu a úvěru, jak jsou vymezeny v odstavcích 22 až 27, a to i když je tatáž smlouva během referenčního měsíce opětovně sjednána více než jednou.

ČÁST 4

Kategorie nástrojů

XI.Obecná ustanovení

Zpravodajské jednotky poskytují statistiku úrokových sazeb MFI ze stavů obchodů pro kategorie nástrojů uvedené v dodatku 1 a statistiku úrokových sazeb MFI z nových obchodů pro kategorie nástrojů uvedené v dodatku 2. Jak je uvedeno v odstavci 16, úrokové sazby z jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, revolvingových úvěrů a přečerpání a úročených úvěrů z kreditních karet představují úrokové sazby z nových obchodů (ačkoli koncept nových obchodů je rozšířen na celý stav obchodů), a jsou proto zahrnuty v dodatku 2.

Kategorie nástrojů uvedená v dodatcích 1 a 2 je na národní úrovni v některých členských státech eurozóny nepoužitelná, a nebere se proto v úvahu, jestliže rezidentské úvěrové instituce a ostatní finanční instituce nenabízejí domácnostem a nefinančním podnikům žádné z produktů této kategorie. Pokud nějaké takové obchody existují, údaje se vykazují bez ohledu na jejich omezený rozsah.

Pro každou kategorii nástrojů definovanou v dodatcích 1 a 2 a uplatněnou v bankovních obchodech rezidentských úvěrových institucí a ostatních finančních institucí s domácnostmi a nefinančními podniky, jež jsou rezidenty v členských státech eurozóny, se statistika úrokových sazeb MFI sestavuje na základě všech úrokových sazeb uplatňovaných na všechny produkty, které patří do této kategorie nástrojů. To znamená, že národní centrální banky nesmějí definovat soubor národních produktů v rámci jednotlivých kategorií nástrojů, o nichž se shromažďuje statistika úrokových sazeb MFI; namísto toho jsou zahrnuty sazby všech produktů, které všechny zpravodajské jednotky nabízejí. Jak je uvedeno v článku 16 obecných zásad ECB/2007/9 ze dne 1. srpna 2007 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů [Pozn:

Úř. věst. L 341, 27.12.2007, s. 1

] , národní centrální banky nemusí do výběrového souboru zahrnout všechny produkty, které existují na vnitrostátní úrovni. Nesmějí však vyloučit celou kategorii nástrojů na základě toho, že příslušné částky jsou velmi malé. Pokud je tedy kategorie nástrojů nabízena pouze jednou institucí, pak je tato instituce zastoupena ve výběrovém souboru. Pokud kategorie nástrojů v okamžiku původního vytvoření výběrového souboru v členském státě eurozóny neexistovala, ale nový produkt patřící do této kategorie je později zaveden jednou institucí, tato instituce se zahrnuje do výběrového souboru při příští kontrole reprezentativnosti. Pokud je na národní úrovni vytvořen nový produkt v rámci existující kategorie nástrojů, instituce ve výběrovém souboru zahrnují tento produkt do příštího hlášení, protože všechny zpravodajské jednotky jsou povinny podávat zprávy o všech svých produktech.

Výjimkou ze zásady zahrnutí všech úrokových sazeb uplatňovaných na všechny produkty jsou úrokové sazby z úvěrů se selháním a úvěrů určených k restrukturalizaci dluhu. Jak je uvedeno v odstavci 28, úvěry se selháním a úvěry určené k restrukturalizaci dluhu se sazbami ležícími pod tržní úrovní, tj. uplatňovanými v případě dlužníků ve finančních potížích, se do statistiky úrokových sazeb MFI nezahrnují.

XII.Členění podle měny

Statistika úrokových sazeb MFI zahrnuje úrokové sazby uplatňované souborem zpravodajských jednotek. Údaje o vkladech a úvěrech v jiných měnách než v euru se na úrovni všech členských států eurozóny nepožadují. To se odráží v dodatcích 1 a 2, v nichž se všechny ukazatele týkají vkladů a úvěrů v eurech.

XIII.Členění podle sektorů

Členění podle sektorů se s výjimkou repo obchodů uplatňuje pro všechny vklady a úvěry požadované pro statistiku úrokových sazeb MFI. Dodatky 1 a 2 proto rozlišují mezi ukazateli ve vztahu k domácnostem (včetně neziskových institucí sloužících domácnostem) [Pozn:

Spojené sektory S.14 a S.15 ve smyslu ESA 2010, který je stanoven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii ( Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1 ).

] a ukazateli ve vztahu k nefinančním podnikům [Pozn:

S.11 ve smyslu ESA 2010.

] . Kromě toho se jako součást domácností vykazují samostatné údaje za podnikatele (fyzické osoby) / společenství bez právní subjektivity, ale jen pokud jde o nové úvěrové obchody pro "jiné účely ". Národní centrální banky mohou upustit od požadavku samostatného sledování úvěrů podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem / neregistrovaným společenstvím, představují-li tyto úvěry méně než 5 % celkového objemu úvěrů domácnostem v členském státě eurozóny z hlediska stavů obchodů, vypočteného podle nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33).

Ukazatel 5 v dodatku 1 a ukazatel 11 v dodatku 2 se týkají repo obchodů. Ačkoliv úročení repo obchodů není ve všech členských státech eurozóny nezávislé na příslušném sektoru, žádné členění na domácnosti a nefinanční podniky se pro repo obchody na úrovni všech členských států eurozóny nepožaduje. Kromě toho se na úrovni všech členských států eurozóny nepožaduje členění podle doby splatnosti, protože se předpokládá, že repo obchody jsou převážně velmi krátkodobé. Úroková sazba MFI pro repo obchody se týká bez rozlišování obou sektorů.

Ukazatele 5 a 6 v dodatku 2 se týkají vkladů domácností s výpovědní lhůtou. Úroková sazba a váha pro vklady s výpovědní lhůtou se však na úrovni všech členských států eurozóny týkají vkladů domácností i vkladů nefinančních podniků, tj. oba sektory jsou spojeny, avšak přiřazeny domácnostem. Členění podle sektorů se na úrovni všech členských států eurozóny nepožaduje.

XIV.Členění podle druhu nástroje

Není-li v odstavcích 47 až 55 stanoveno jinak, členění nástrojů pro úrokové sazby MFI a definice druhů nástrojů se řídí členěním kategorií aktiv a pasiv, jak jsou stanoveny v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33).

Úrokové sazby MFI z jednodenních vkladů, tj. ukazatele 1 a 7 v dodatku 2, zahrnují všechny jednodenní vklady bez ohledu na to, zda nesou úroky. Ve statistice úrokových sazeb MFI jsou proto zachyceny i jednodenní vklady s nulovým úrokem.

Revolvingové úvěry a přečerpání , tj. ukazatele 12 a 23 v dodatku 2, mají pro účely statistiky úrokových sazeb MFI stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) bez ohledu na počáteční dobu fixace úrokové sazby. Sankce při přečerpání uplatňované jako část ostatních nákladů, např. ve formě zvláštních poplatků, se nezahrnují do sazby AAR, jak je definována v odstavci 1, protože tento druh sazby zahrnuje pouze úrokovou sazbu úvěrů. Úvěry vykazované v této kategorii se nevykazují v žádné jiné kategorii nových obchodů.

Pohledávky z kreditních karet mají pro účely statistiky úrokových sazeb MFI stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Údaje o úrokové sazbě se vykazují pouze ve vztahu k úročeným úvěrům z kreditních karet , v ukazatelích 32 a 36. Úroková sazba z bezúročného úvěru z kreditních karet se samostatně nevykazuje, jelikož se rovná samozřejmě 0 %. Nesplacené bezúročné úvěry z kreditních karet jsou však zahrnuty do statistiky úrokových sazeb MFI týkající se stavů obchodů spolu s nesplacenými úročenými úvěry z kreditních karet. Úročené ani bezúročné úvěry z kreditních karet se nevykazují v rámci žádného jiného ukazatele nových obchodů.

Nové úvěry nefinančním podnikům (vyjma revolvingových úvěrů a přečerpání a pohledávek z kreditních karet), tj. ukazatele 37 až 54, 80, 82, 84 a 91 v dodatku 2, zahrnují pro účely statistiky úrokových sazeb MFI všechny úvěry jiné než pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání podniků, bez ohledu na jejich výši, zatímco ukazatele 62 až 79, 81, 83 a 85 se týkají zajištěných úvěrů ve smyslu odstavce 64. Úvěry nefinančním podnikům v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a pohledávky z kreditních karet.

Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI jsou nové úvěry domácnostem na spotřebu , tj. ukazatele 13 až 15, 30 a 88 v dodatku 2, definovány jako úvěry jiné než pohledávky z kreditních karet nebo revolvingové úvěry a přečerpání, poskytnuté pro osobní účely na spotřebu zboží a služeb, zatímco ukazatele 55 až 57 se týkají zajištěných úvěrů ve smyslu odstavce 64. Úvěry na spotřebu v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a pohledávky z kreditních karet.

Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI jsou nové úvěry domácnostem na bydlení, tj. ukazatele 16 až 19, 31 a 89 v dodatku 2, definovány jako úvěry jiné než revolvingové úvěry a přečerpání nebo pohledávky z kreditních karet, poskytnuté pro účely investování do bydlení, včetně budov, garáží a úprav bytových nemovitostí (rekonstrukce), zatímco ukazatele 58 až 61 se týkají zajištěných úvěrů ve smyslu odstavce 64. Úvěry domácnostem na bydlení v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a pohledávky z kreditních karet.

Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI jsou nové úvěry poskytnuté domácnostem pro jiné účely, tj. ukazatele 20 až 22, 33 až 35 a 90 v dodatku 2, definovány jako úvěry jiné než revolvingové úvěry a přečerpání nebo pohledávky z kreditních karet, poskytnuté pro účely obchodu, konsolidace dluhu, vzdělávání atd. Ostatní úvěry domácnostem v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a pohledávky z kreditních karet.

Pokud jde o úrokové sazby MFI ze stavů obchodů, zahrnují úvěry na spotřebu, úvěry domácnostem na bydlení a ostatní úvěry poskytnuté domácnostem na jiné účely společně všechny úvěry poskytnuté domácnostem rezidentskými úvěrovými institucemi a ostatními finančními institucemi včetně revolvingových úvěrů a přečerpání a pohledávek z kreditních karet.

Pokud jde o úrokové sazby MFI z nových obchodů, zahrnují úročené úvěry z kreditních karet, revolvingové úvěry a přečerpání, úvěry domácnostem na spotřebu, na bydlení a na jiné účely všechny úvěry (kromě bezúročných úvěrů z kreditních karet) poskytnuté domácnostem rezidentskými úvěrovými institucemi a ostatními finančními institucemi. Bezúročné úvěry z kreditních karet nejsou ve statistice úrokových sazeb MFI samostatně vykazovány, ale zahrnují se jako součást odpovídajících položek stavů obchodů.

XV.Členění podle kategorií částek

U ostatních úvěrů nefinančním podnikům, tj. ukazatele 37 až 54 a 62 až 85 v dodatku 2, se rozlišují tři kategorie částek: a) "do 0,25 milionu EUR včetně ", b) "nad 0,25 milionu EUR a do 1 milionu EUR včetně "a c) "nad 1 milion EUR ". Částka se týká jedné úvěrové transakce považované za nový obchod, a nikoli všech obchodů mezi nefinančním podnikem a zpravodajskou jednotkou.

XVI.Členění podle původní a zbytkové splatnosti, výpovědní lhůty a doby pro nové nastavení úrokové sazby nebo počáteční doby fixace

V závislosti na druhu nástroje a na tom, zda se úroková sazba MFI týká stavů obchodů nebo nových obchodů, statistika poskytuje členění podle původní a zbytkové splatnosti, výpovědní lhůty a doby pro nové nastavení úrokové sazby a/nebo počáteční doby fixace úrokové sazby. Tato členění se týkají časových pásem nebo rozpětí, např. úroková sazba na vklad s dohodnutou splatností do dvou let představuje průměrnou sazbu pro všechny vklady s dohodnutou původní splatností od dvou dnů až do dvou let, váženou velikostí vkladu.

Členění podle původní a zbytkové splatnosti a výpovědní lhůty a doby pro nové nastavení úrokové sazby se řídí definicemi stanovenými v části 2 přílohy II nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Členění podle původní splatnosti se uplatňuje na všechny kategorie vkladů jiné než repo obchody, týkající se stavů obchodů, a na všechny kategorie úvěrů týkající se stavů obchodů, jak jsou stanoveny v dodatku 1. Členění podle původní splatnosti ve spojení se zbytkovou splatností a příštím novým nastavením úrokové sazby se uplatňuje v případě ukazatelů 15 až 26, jak jsou definovány v dodatku 1. Členění podle původní splatnosti se uplatňuje také na nové obchody týkající se vkladů s dohodnutou splatností a členění podle výpovědní lhůty na nové obchody týkající se vkladů s výpovědní lhůtou, jak je uvedeno v dodatku 2. Samostatné údaje o úvěrech nefinančním podnikům s počáteční dobou fixace úrokové sazby do jednoho roku v kombinaci s původní splatností nad jeden rok se vykazují pro každé pásmo velikosti úvěru ve smyslu odstavce 56, tak jak je uvedeno v dodatku 2.

Úrokové sazby z nových úvěrových obchodů se s výjimkou ukazatelů 88 až 91, jež se týkají opětovně sjednaných úvěrů v dodatku 2, člení podle počáteční doby fixace úrokové sazby stanovené ve smlouvě. Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI je počáteční doba fixace definována jako předem stanovené období na počátku smluvního vztahu, během něhož se výše úrokové sazby nemění. Počáteční doba fixace může být kratší než původní doba splatnosti úvěru nebo může být stejně dlouhá. Výše úrokové sazby se považuje za neměnitelnou pouze tehdy, když je definována jako určitá úroveň, např. jako 10 %, nebo jako rozdílová částka vůči referenční úrokové sazbě k určitému okamžiku, např. jako šestiměsíční sazba EURIBOR plus 2 procentní body k určitému předem stanovenému dni a času. Pokud si na počátku smluvního vztahu domácnost nebo nefinanční podnik a zpravodajská jednotka dohodnou pro určité časové období postup výpočtu úrokové sazby úvěru, např. šestiměsíční EURIBOR plus 2 procentní body na tři roky, nepovažuje se to za počáteční fixaci úrokové sazby v délce tří let, ale v délce šesti měsíců, protože se výše úrokové sazby může každých šest měsíců během těchto tří let měnit. Statistika úrokových sazeb MFI týkající se nových úvěrových obchodů odráží pouze úrokovou sazbu, která je sjednána pro počáteční dobu fixace na počátku smluvního vztahu nebo po opětovném sjednání úvěru. Pokud se po této počáteční době fixace úroková sazba automaticky změní na pohyblivou sazbu, neodrazí se to v úrokových sazbách MFI z nových obchodů, nýbrž pouze v sazbách ze stavů obchodů.

U úvěrů domácnostem se rozlišují tyto počáteční doby fixace úrokové sazby:

U úvěrů domácnostem na spotřebu a pro jiné účely:
- pohyblivá úroková sazba a počáteční fixace úrokové sazby do jednoho roku (včetně),
- počáteční fixace úrokové sazby nad jeden rok a do pěti let (včetně) a
- počáteční fixace úrokové sazby nad pět let.
U úvěrů domácnostem na bydlení:
- pohyblivá úroková sazba a počáteční fixace úrokové sazby do jednoho roku (včetně),
- počáteční fixace úrokové sazby nad jeden rok a do pěti let (včetně),
- počáteční fixace úrokové sazby nad pět let a do deseti let (včetně) a
- počáteční fixace úrokové sazby nad deset let.

U úvěrů nefinančním podnikům do 0,25 milionu EUR, nad 0,25 milionu EUR do 1 milionu EUR a nad 1 milion EUR se rozlišují tyto doby počáteční fixace úrokové sazby:

pohyblivá úroková sazba a počáteční fixace úrokové sazby do tří měsíců (včetně),
počáteční fixace úrokové sazby nad tři měsíce a do jednoho roku (včetně),
počáteční fixace úrokové sazby nad jeden rok a do tří let (včetně),
počáteční fixace úrokové sazby nad tři roky a do pěti let (včetně),
počáteční fixace úrokové sazby nad pět let a do deseti let (včetně) a
počáteční fixace úrokové sazby nad deset let.

Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI se "pohyblivou sazbou "rozumí úroková sazba, která podléhá průběžným revizím, např. denně, nebo je revidována dle uvážení MFI kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu.

XVII.Členění podle úvěrů zajištěných kolaterálem nebo zárukami

Pro všechny kategorie nových obchodů statistiky úrokových sazeb MFI, s výjimkou pohledávek z kreditních karet, revolvingových úvěrů a přečerpání a úvěrů pro jiné účely, se dále samostatně vykazují úvěry domácnostem a nefinančním podnikům, které jsou zajištěny kolaterálem nebo zárukami. Kromě toho se členění podle kolaterálu nebo záruk nevyžaduje v případě ukazatelů týkajících se objemu nových obchodů spočívajících v opětovně sjednaných úvěrech.

Členění úvěrů podle kolaterálu nebo záruk zahrnuje pro účely statistiky úrokových sazeb MFI celkový objem nových úvěrových obchodů, které jsou zajištěny pomocí "majetkového zajištění úvěrového rizika "ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 58 a článků 197 až 200 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky [Pozn:

Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1 .

] nebo zaručeny pomocí "osobního zajištění úvěrového rizika "ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 59 a článků 201, 202 a 203 nařízení (EU) č. 575/2013 tak, že hodnota kolaterálu nebo záruky je vyšší nebo stejná jako celková výše úvěru. Uplatňuje-li MFI kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu pro účely dohledu jiný systém než "standardizovaný přístup "ve smyslu nařízení (EU) č. 575/2013, může stejný systém uplatnit i při vykazování úvěrů zahrnutých v tomto členění.

ČÁST 5

Zpravodajské povinnosti

Za účelem odvození agregátů vztahujících se na všechny členské státy eurozóny se pro každou z kategorií nástrojů uvedených v dodatcích 1 a 2 použijí tři úrovně agregace.

XVIII.Statistické informace na úrovni zpravodajských jednotek

První úroveň agregace provádějí zpravodajské jednotky podle odstavců 67 až 72. Národní centrální banky však mohou požádat zpravodajské jednotky, aby poskytovaly údaje na úrovni jednotlivých vkladů a úvěrů. Údaje jsou hlášeny národní centrální bance členského státu eurozóny, ve kterém je zpravodajská jednotka rezidentem.

Pokud se úrokové sazby ze stavů obchodů, tj. ukazatele 1 až 26 v dodatku 1, zjišťují jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, potom zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů váženou průměrnou úrokovou sazbu vztahující se k poslednímu dni v měsíci.

Pokud se úrokové sazby ze stavů obchodů, tj. ukazatele 1 až 26 v dodatku 1, zjišťují jako implicitní sazby odpovídající měsíčnímu průměru, zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů naběhlé vyplacené a přijaté úroky za daný měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci.

Pokud se úrokové sazby na jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené úvěry z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36 v dodatku 2, zjišťují jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, potom zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů průměrnou úrokovou sazbu vztahující se k poslednímu dni v měsíci.

Pokud se úrokové sazby na jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené úvěry z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36 v dodatku 2, zjišťují jako implicitní sazby odpovídající měsíčnímu průměru, potom zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů naběhlé vyplacené a přijaté úroky za daný měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci.

U každé kategorie nástrojů pro nové obchody, tj. ukazatele 2 až 4, 8 až 11, 13 až 22, 30 až 31, 33 až 35 a 37 až 85 v dodatku 2, poskytují zpravodajské jednotky váženou průměrnou úrokovou sazbu. Kromě toho zpravodajské jednotky poskytují pro každý z ukazatelů 2 až 4, 8 až 11, 13 až 22, 33 až 35 a 37 až 85 v dodatku 2 objem nových obchodů uzavřených v každé kategorii nástrojů v průběhu daného měsíce. V případě kategorií nástrojů, jež se týkají opětovně sjednaných úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům (ukazatele 88 až 91 v dodatku 2), se vyžadují pouze informace o objemech nových obchodů.

Úvěrové instituce a ostatní finanční instituce, kterým národní centrální banka povolila vykazovat statistiku úrokových sazeb MFI společně jako skupina, se považují za jednu zpravodajskou jednotku a poskytují údaje uvedené v odstavcích 67 až 71 za skupinu jako celek. Tyto zpravodajské jednotky kromě toho oznamují každý rok počet zpravodajských institucí ve skupině a rozptyl úrokových sazeb mezi těmito institucemi pro každou kategorii nástrojů. Počet zpravodajských institucí ve skupině a rozptyl se vztahují k měsíci říjnu a předávají se společně s údaji za měsíc říjen.

XIX.Národní vážené průměrné úrokové sazby a agregované výsledky za členské státy eurozóny

Druhou úroveň agregace provádějí národní centrální banky. Agregují úrokové sazby a související objemy obchodů za všechny své národní zpravodajské jednotky do národní vážené průměrné úrokové sazby pro každou kategorii nástrojů. Údaje se vykazují Evropské centrální bance (ECB). Konečnou úroveň agregace kategorií nástrojů za členský stát eurozóny na úrovni všech členských států eurozóny provádí ECB.

Annex 2

L CS CS

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči Evropské centrální bance (ECB):

Minimální standardy pro přenos:

a)výkazy musí být předány včas a ve lhůtách, které stanoví národní centrální banka členského státu eurozóny, v němž je zpravodajská jednotka rezidentem (dále jen "příslušná národní centrální banka ");
b)forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené příslušnou národní centrální bankou;
c)zpravodajská jednotka musí příslušné národní centrální bance poskytnout údaje o kontaktní osobě nebo osobách;
d)musí být dodrženy technické parametry pro přenos údajů do příslušné národní centrální banky.

Minimální standardy pro přesnost:

a)statistické údaje musí být správné;
b)zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech vyplývajících z předložených údajů;
c)statistické údaje musí být úplné a nesmí obsahovat časové a strukturální mezery; chybějící údaje musí být vyznačeny, vysvětleny příslušné národní centrální bance a případně co nejdříve doplněny;
d)zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry, zásady zaokrouhlování a počet desetinných míst stanovené příslušnou národní centrální bankou pro technický přenos dat.

Minimální standardy pro pojmovou shodu:

a)statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;
b)v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí zpravodajské jednotky pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitým opatřením a opatřením obsaženým v tomto nařízení;
c)zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomové změny v předávaných údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.

Minimální standardy pro opravy:

Je nutné dodržovat zásady a postupy pro opravy, které stanoví ECB a příslušná národní centrální banka. Opravy odchylující se od pravidelných oprav musí být doplněny vysvětlivkami.

Annex 3

L CS CS

PŘÍLOHA III

ZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A SEZNAM JEHO NÁSLEDNÝCH ZMĚN

(odkaz v článku 7)

Nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18)

( Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 24 )

Ve znění:

Nařízení (ES) č. 2181/2004 (ECB/2004/21)
( Úř. věst. L 371, 18.12.2004, s. 42 )
Nařízení (ES) č. 290/2009 (ECB/2009/7)
( Úř. věst. L 94, 8.4.2009, s. 75 )
Nařízení (EU) č. 674/2010 (ECB/2010/7)
( Úř. věst. L 196, 28.7.2010, s. 23 )

Annex 4

L CS CS

PŘÍLOHA IV

SROVNÁVACÍ TABULKA

[Pozn:

Bude zahrnuta do obecných zásad ECB, kterými se přepracovávají obecné zásady ECB/2007/9.

]

Nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18)	Toto nařízení
Článek 1	Článek 1
Čl. 2 odst. 1	Čl. 2 odst. 1
	Čl. 2 odst. 2
	Čl. 2 odst. 3
	Čl. 2 odst. 4
Čl. 2 odst. 2	Čl. 2 odst. 5
Čl. 2 odst. 3	Čl. 2 odst. 6
Článek 3	Článek 3
	Článek 4
Článek 4	Článek 5
Článek 5	Článek 6
Článek 6	Článek 7
	Článek 8
Článek 7	Článek 9
Příloha I
Příloha II	Příloha I
Příloha III	Příloha II
	Příloha III
Příloha IV