1. Tímto nařízením se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, kterými se rozumí všechny produkty uvedené v příloze I Smluv s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury, jak jsou vymezeny v právních aktech Unie o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury.

2. Zemědělské produkty vymezené v odstavci 1 jsou rozděleny do těchto odvětví podle příslušných částí přílohy I:

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice týkající se některých odvětví uvedené v příloze II.

2. Definice uvedené v příloze II části II oddílu B se pro cukr použijí pouze do konce hospodářského roku 2016/2017.

3. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v nařízení (EU) 2021/2116 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a nařízení (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).), není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění definice týkající se odvětví uvedených v příloze II v rozsahu nezbytném pro aktualizaci definic s ohledem na vývoj trhu, aniž by se doplňovaly nové definice.

5. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Stanoví se tyto hospodářské roky:

1. Stanoví se tyto referenční prahové hodnoty:

2. Komise referenční prahové hodnoty uvedené v odstavci 1 pravidelně přezkoumává s přihlédnutím k objektivním kritériím, zejména k vývoji produkce, nákladům na produkci (především na vstupy) a tržním trendům. Referenční prahové hodnoty se v případě potřeby aktualizují řádným legislativním postupem s ohledem na vývoj produkce a trhů.

Tato kapitola stanoví pravidla pro tržní intervenci týkající se:

Veřejná intervence se použije podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle veškerých dalších požadavků a podmínek, které může stanovit Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 19 a prováděcích aktů podle článku 20, na tyto produkty:

Veřejná intervence se použije u:

1. Veřejná intervence během období uvedených v článku 12

2. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými ukončí veřejnou intervenci pro odvětví hovězího a telecího masa, pokud po určité reprezentativní období stanovené podle čl. 20 prvního pododstavce písm. c) již nejsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 písm. c) tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

1. Cenou v rámci veřejné intervence se rozumí:

2. Opatření týkající se stanovení úrovně ceny v rámci veřejné intervence, včetně částek, o které se cena zvýší a sníží, přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

1. Nakládání s produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence probíhá tak, aby:

2. S produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence může být naloženo tak, že se dají k dispozici režimu rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii podle příslušných právních aktů Unie. V takových případech je účetní hodnota těchto produktů na úrovni příslušné pevně stanovené ceny v rámci veřejné intervence uvedené v čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení.

2a. Členské státy oznámí Komisi veškeré informace potřebné k tomu, aby bylo možné kontrolovat soulad se zásadami stanovenými v odstavci 1.

3. Komise každoročně zveřejňuje podrobné informace o podmínkách, za nichž byly v předchozím roce nakoupeny nebo prodány produkty nakoupené v rámci veřejné intervence. Tyto podrobné informace zahrnují příslušné objemy a nákupní a prodejní ceny.

Podpora soukromého skladování se může podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle veškerých dalších požadavků a podmínek, které přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 18 odst. 1 nebo článku 19 a prováděcích aktů podle čl. 18 odst. 2 nebo článku 20, poskytovat na tyto produkty:

1. S cílem zajistit transparentnost trhu je v případě potřeby Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky, za kterých může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování produktů uvedených v článku 17, a to s ohledem na:

2. Komise může přijmout prováděcí akty, které:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

3. Opatření týkající se stanovení výše podpory soukromého skladování podle článku 17 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

1. S cílem zajistit, aby produkty nakoupené v rámci veřejné intervence nebo produkty, na něž se vztahuje podpora soukromého skladování, byly vhodné pro dlouhodobé skladování a byly řádné a uspokojivé obchodní jakosti, a s cílem zohlednit zvláštní vlastnosti jednotlivých odvětví pro účely zajištění nákladově účinného fungování veřejné intervence a soukromého skladování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví požadavky a podmínky, jež kromě požadavků stanovených tímto nařízením musí tyto produkty splňovat. Tyto požadavky a podmínky se zaměří na to, aby u nakoupených a skladovaných produktů zaručily:

2. S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví obilovin a neloupané rýže je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví kritéria jakosti v souvislosti s nákupem i prodejem pšenice obecné, pšenice tvrdé, ječmene, kukuřice a neloupané rýže.

3. S cílem zajistit vhodnou skladovací kapacitu a účinnost systému veřejné intervence z hlediska nákladové efektivity, distribuce a přístupu pro hospodářské subjekty a s cílem zachovat jakost produktů nakoupených v rámci veřejné intervence pro jejich uvolnění na konci skladovacího období je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

4. S cílem zajistit, aby podpora soukromého skladování měla požadovaný účinek na trh, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

5. S cílem zajistit řádné fungování systémů veřejné intervence a soukromého skladování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

6. S cílem zohlednit technický vývoj a potřeby odvětví uvedených v článku 10, jakož i potřebu standardizovat obchodní úpravu různých produktů pro účely zlepšení transparentnosti trhu, zaznamenávání cen a uplatňování tržních intervenčních opatření je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování této kapitoly. Tato opatření se mohou zejména týkat:

Komise přijme prováděcí akty s cílem oprávnit členské státy k tomu, aby odchylně od přílohy IV části C bodu III. byla v případě jehňat o hmotnosti jatečně upraveného těla nižší než 13 kilogramů použita pro účely klasifikace tato kritéria:

1. Podpora Unie se poskytuje ve prospěch dětí ve vzdělávacích zařízeních uvedených v článku 22 na:

Rada stanoví v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU limity pro podporu Unie na opatření a náklady uvedené v písmenech b) a c) prvního pododstavce tohoto odstavce.

2. Pro účely tohoto oddílu se:

3. Členské státy, které se chtějí účastnit režimu podpory stanoveného v odstavci 1 (dále jen „školní projekt“) a které žádají odpovídající podporu Unie, upřednostní s ohledem na svou vnitrostátní situaci distribuci produktů nebo výrobků jedné nebo obou z následujících skupin:

4. Bez ohledu na odstavec 3 mohou členské státy za účelem podpory spotřeby konkrétních produktů nebo výrobků nebo v reakci na zvláštní výživové potřeby dětí na svém území stanovit distribuci výrobků z jedné z následujících skupin, nebo obou skupin:

5. V případech, kdy to členské státy považují za nutné pro dosažení cílů školního projektu a cílů stanovených ve strategiích uvedených v odstavci 8, mohou doplnit distribuci produktů a výrobků uvedených v odstavcích 3 a 4 o výrobky uvedené na seznamu v příloze V.

V takových případech se bude podpora Unie vyplácet pouze na mléčnou složku distribuovaných výrobků. Hmotnostní podíl mléčné složky nesmí být nižší než 90 % u produktů a výrobků kategorie I přílohy V a 75 % u produktů a výrobků kategorie II přílohy V.

Výši podpory Unie na mléčnou složku stanoví Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

6. Produkty a výrobky distribuované v rámci školního projektu nesmí obsahovat žádnou z následujících položek:

Bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce může každý členský stát, poté, co získá v souladu s vnitrostátními postupy příslušné povolení od svých vnitrostátních orgánů odpovědných za zdraví a výživu, rozhodnout o tom, že způsobilé produkty a výrobky uvedené v odstavcích 4 a 5 mohou obsahovat omezená množství přidaného cukru, přidané soli nebo přidaného tuku.

7. Kromě produktů a výrobků uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 tohoto článku, mohou členské státy stanovit, že mezi doprovodná vzdělávací opatření začlení i další zemědělské produkty a výrobky, zejména ty, které jsou uvedeny v čl. 1 odst. 2 písm. g) a v).

8. Podmínkou účasti ve školním projektu je, aby členský stát před zahájením své účasti ve školním projektu a následně každých šest let vypracoval strategii pro provádění tohoto projektu na celostátní nebo regionální úrovni. Strategii může změnit orgán odpovědný za její vypracování na národní nebo regionální úrovni, zejména s ohledem na sledování a hodnocení a na dosažené výsledky. Ve strategii se přinejmenším určí potřeby, jimž je třeba vyhovět, hierarchie potřeb z hlediska priorit, cílová skupina, očekávané výsledky, jichž má být dosaženo, a případně číselně vyjádřené cíle, jichž je třeba dosáhnout ve vztahu k počáteční situaci, a stanoví se nejvhodnější nástroje a opatření k dosažení těchto cílů.

Tato strategie může obsahovat určité prvky související s prováděním školního projektu, včetně těch, které mají zjednodušit jeho řízení.

9. Členské státy ve svých strategiích stanoví seznam všech produktů a výrobků dodávaných v rámci školního projektu buď prostřednictvím pravidelné distribuce, nebo prostřednictvím doprovodných vzdělávacích opatření. Aniž je dotčen odstavec 6, zajistí rovněž, aby do vypracování tohoto seznamu byly v souladu s vnitrostátními postupy vhodným způsobem zapojeny jejich vnitrostátní orgány odpovědné za zdraví a výživu, nebo zajistí, aby případně tyto orgány uvedený seznam schválily.

10. Členské státy rovněž přijmou pro větší efektivitu školního projektu doprovodná vzdělávací opatření, která mohou zahrnovat mimo jiné i opatření a činnosti zaměřené na znovuobnovení vztahu dětí k zemědělství prostřednictvím činností, jako jsou návštěvy zemědělských podniků, a distribuce širší škály zemědělských produktů a výrobků, jak je uvedeno v odstavci 7. Tato opatření mohou rovněž sloužit ke vzdělávání dětí o souvisejících otázkách, jako jsou zdravé stravovací návyky, místní potravinové řetězce, ekologické zemědělství, udržitelná produkce nebo boj proti plýtvání potravinami.

11. Při volbě produktů a výrobků, které budou zařazeny do distribuce nebo do doprovodných vzdělávacích opatření, vycházejí členské státy z objektivních kritérií, která zahrnují jedno či více z následujících kritérií: ohledy na zdraví a na životní prostředí, sezónnost, rozmanitost a dostupnost místní nebo regionální zemědělské produkce, přičemž se pokud možno upřednostní produkty a výrobky pocházející z Unie. Členské státy mohou podporovat zejména nákup místních nebo regionálních produktů a výrobků, produkty ekologického zemědělství, krátké dodavatelské řetězce nebo přínos pro životní prostředí, včetně udržitelných obalů, a případně produkty spadající pod režim jakosti podle nařízení (EU) č. 1151/2012.

Členské státy mohou zvážit, zda ve svých strategiích upřednostní otázky udržitelnosti a spravedlivého obchodu (faire-trade).

1. Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, nepřesáhne podpora v rámci školního projektu přidělená na distribuci produktů a výrobků, doprovodná vzdělávací opatření a související náklady uvedené v čl. 23 odst. 1 částku 220804135 EUR na školní rok. V rámci tohoto celkového limitu nepřesáhne tato podpora:

2. Podpora uvedená v odstavci 1 se přidělí každému členskému státu s ohledem na tato kritéria:

Příděly podpory pro dotčené členské státy zajistí vyšší podporu nejvzdálenějším regionům uvedeným v článku 349 Smlouvy o fungování EU tak, aby se zohlednila jejich zvláštní situace, pokud jde o zajišťování dodávek produktů a výrobků, a aby se podpořilo vzájemné zajišťování dodávek produktů a výrobků mezi nejvzdálenějšími regiony nacházejícími se ve vzájemné zeměpisné blízkosti.

Příděly podpory přidělené pro mléko do škol na základě kritérií uvedených v tomto odstavci zajistí, že všechny členské státy budou oprávněny obdržet alespoň minimální výši podpory Unie na dítě ve věkové skupině uvedené v prvním pododstavci písm. a). Výše této podpory nesmí být nižší než průměrné využití podpory Unie na dítě ve všech členských státech v rámci projektu mléko do škol, jenž se uplatňoval před 1. srpnem 2017.

Opatření týkající se stanovení předběžných a definitivních přídělů podpory a přerozdělení podpory Unie pro ovoce a zeleninu do škol a pro mléko do škol přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

3. Členské státy, které se chtějí účastnit školního projektu, podají každý rok žádost o podporu Unie, přičemž upřesní požadovanou výši podpory na ovoce a zeleninu do škol a požadovanou výši podpory na mléko do škol, které chtějí distribuovat.

4. Nepřekročí-li celkový limit výši 220804135 EUR stanovený v odstavci 1, může kterýkoli členský stát převést jednou za školní rok až 20 % svých předběžných přídělů podpory z jednoho projektu do druhého.

Tento procentní podíl může být zvýšen až na 25 % v případě členských států s nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 Smlouvy o fungování EU a v jiných řádně odůvodněných případech, například pokud členský stát potřebuje reagovat na konkrétní situaci na trhu v odvětví, na něž se vztahuje školní projekt, na konkrétní obavy související s nízkou spotřebou jedné ze skupin výrobků či produktů nebo na další společenské změny.

Převody se mohou uskutečnit:

Převody uvedené v třetím pododstavci písm. a) nesmí být provedeny z předběžného přídělu podpory pro skupinu produktů či výrobků, u níž dotyčný členský stát žádá částku převyšující jeho předběžný příděl. Členské státy oznámí Komisi výši veškerých převodů mezi předběžnými příděly podpory.

5. Školním projektem nejsou dotčeny samostatné vnitrostátní projekty určené pro školy, které jsou v souladu s právem Unie. Podpora Unie stanovená v článku 23 může být využívána k rozšíření rozsahu či účinnosti stávajících vnitrostátních školních projektů nebo projektů, v jejichž rámci se do škol dodává ovoce a zelenina a mléko, avšak nesmí nahrazovat financování těchto stávajících vnitrostátních projektů, s výjimkou bezplatné distribuce jídel dětem ve vzdělávacích zařízeních. Pokud se členský stát rozhodne určitý stávající vnitrostátní školní projekt rozšířit nebo zvýšit jeho efektivitu tím, že požádá o podporu Unie, musí ve strategii podle čl. 23 odst. 8 uvést, jak tohoto cíle dosáhne.

6. Členské státy mohou kromě podpory Unie poskytovat na financování školního projektu vnitrostátní podporu.

Členské státy mohou tuto podporu financovat prostřednictvím dávky vybírané v dotčeném odvětví nebo jakéhokoli jiného příspěvku ze soukromého sektoru.

7. Unie může rovněž podle článku 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 financovat opatření týkající se informování, propagace, sledování a hodnocení, související se školním projektem, včetně opatření na zvyšování povědomí veřejnosti o cílech projektu, a související opatření pro vytváření informačních sítí, zaměřená na výměnu zkušeností a osvědčených postupů v zájmu snazšího provádění a řízení tohoto projektu.

Komise může v souladu s čl. 24 odst. 4 tohoto nařízení vytvořit společné identifikační či grafické prvky v zájmu lepšího zviditelnění školního projektu.

8. Členské státy účastnící se školního projektu propagují v prostorách škol nebo na jiných relevantních místech svou účast v projektu a skutečnost, že se jedná o projekt finančně podporovaný Unií. Členské státy mohou využívat jakékoliv vhodné prostředky k propagaci, jež mohou zahrnovat plakáty, specializované internetové stránky, grafické informační materiály, jakož i informační a osvětové kampaně. Členské státy zajistí přidanou hodnotu a zviditelnění školního projektu Unie v souvislosti s poskytováním jiných jídel ve vzdělávacích zařízeních.

1. S cílem podpořit zdravé stravovací návyky dětí a zajistit, aby podpora v rámci školního projektu byla zaměřena na děti v cílové skupině uvedené v článku 22, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla pro:

2. Za účelem efektivního a cíleného využití finančních prostředků Unie a usnadnění provádění školního projektu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

3. S ohledem na vědecký vývoj je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o doplňování seznamu umělých zvýrazňovačů chuti uvedených v čl. 23 odst. 6 prvním pododstavci písm. e).

K zajištění toho, aby produkty a výrobky distribuované podle čl. 23 odst. 3, 4 a 5 splňovaly cíle školního projektu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví maximální úrovně přidaného cukru, přidané soli a přidaného tuku, které mohou členské státy podle čl. 23 odst. 6 druhého pododstavce povolit a které jsou technicky nezbytné pro přípravu nebo výrobu zpracovaných produktů.

4. S cílem podpořit informovanost o školním projektu a zvýšit viditelnost podpory Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jimiž se členským státům účastnícím se školního projektu ukládá povinnost jasným způsobem propagovat skutečnost, že na provádění projektu obdržely podporu Unie, mimo jiné pokud jde o:

5. S cílem zajistit přidanou hodnotu a zviditelnění školního projektu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla týkající se distribuce produktů či výrobků ve vztahu k poskytování jiných jídel ve vzdělávacích zařízeních.

6. S ohledem na potřebu zajistit, aby se podpora Unie odrazila v ceně, za kterou jsou produkty či výrobky v rámci školního projektu nabízeny, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jimiž se členským státům ukládá povinnost vysvětlit ve svých strategiích, jak tohoto cíle dosáhnou.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření nezbytná pro uplatňování tohoto oddílu, a to mimo jiné pokud jde o:

1. Unie financuje tříleté pracovní programy vypracované organizacemi producentů uznanými podle článku 152, sdruženími organizací producentů uznanými podle čl. 156 nebo mezioborovými organizacemi uznanými podle článku 157 v jedné nebo více z těchto oblastí:

Pracovní programy vypracované pro období od 1. dubna 2021 skončí dne 31. prosince 2022.

2. Finanční příspěvek Unie na pracovní programy uvedené v odstavci 1 činí pro rok 2020:

Finanční příspěvek Unie na pracovní programy uvedené v odstavci 1 činí pro každý z roků 2021 a 2022:

• a) 10666000 EUR pro Řecko;
• b) 554000 EUR pro Francii;
• c) 34590000 EUR pro Itálii.

3. Maximální financování pracovních programů uvedených v odstavci 1 Unií se rovná částkám zadrženým členskými státy. Maximální financování způsobilých nákladů činí:

Doplňkové financování zajistí příslušný členský stát do výše 50 % nákladů nehrazených z finančních prostředků Unie.

S cílem zajistit účinné a účelné využívání podpory Unie uvedené v článku 29 a za účelem zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro uplatňování tohoto oddílu týkající se:

1. Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny nebo jejich sdružení mohou zřídit provozní fond. Tento fond je financován:

2. Provozní fondy se používají pouze k financování operačních programů, které byly předloženy členským státům a jimi schváleny.

1. Operační programy v odvětví ovoce a zeleniny jsou nejméně tříleté a nejvýše pětileté. Sledují alespoň dva z cílů stanovených v čl. 152 odst. 1 písm. c) nebo dva z těchto cílů:

Operační programy se předkládají členským státům ke schválení.

Operační programy, jejichž prodloužení v souladu s nejvýše pětiletou dobou trvání podle prvního pododstavce má být schváleno po 29. prosinci 2020, mohou být prodlouženy pouze do 31. prosince 2022.

Odchylně od prvního pododstavce jsou nové operační programy, které se schválí po 29. prosinci 2020, nejvýše tříleté.

2. Sdružení organizací producentů mohou rovněž předkládat celkové nebo částečné operační programy složené z opatření, která členské organizace určily, ale v rámci svých operačních programů neuskutečnily. Operační programy sdružení organizací producentů podléhají stejným pravidlům jako operační programy organizací producentů a jsou posuzovány s operačními programy členských organizací.

Za tímto účelem členské státy zajistí, aby:

3. Předcházení krizím a jejich řešení uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. f) se týká předcházení krizím a jejich zvládání na trzích s ovocem a zeleninou a zahrnuje v této souvislosti:

Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů, chorob rostlin nebo napadení škůdci.

Pojistné smlouvy ukládají oprávněným osobám povinnost přijmout nezbytná opatření pro předcházení rizikům.

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, včetně splácení jistiny a úroků podle pátého pododstavce, nesmí představovat více než jednu třetinu výdajů operačního programu.

Organizace producentů mohou uzavírat půjčky za obchodních podmínek pro financování opatření spojených s předcházením krizím a jejich řešením. V tom případě lze splácení jistiny a úroků z těchto půjček zahrnout do operačního programu, a může na ně proto být poskytnuta finanční podpora Unie podle článku 34. Všechna zvláštní opatření pro předcházení krizím a jejich řešení mohou být financována prostřednictvím těchto půjček nebo přímo, nebo oběma způsoby.

4. Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

5. Členské státy zajistí, aby:

Environmentální opatření musí dodržovat požadavky na agroenvironmentálně-klimatické závazky nebo závazky týkající se ekologického zemědělství stanovené v čl. 28 odst. 3 a čl. 29 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Pokud se na alespoň 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálně-klimatických závazků nebo závazků týkajících se ekologického zemědělství stanovených v čl. 28 odst. 3 a čl. 29 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1305/2013, považuje se každý z těchto závazků za environmentální opatření podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce.

Podpora na environmentální opatření podle tohoto odstavce prvního pododstavce kryje dodatečné náklady a ušlé příjmy vyplývající z opatření.

6. Členské státy zajistí, aby se investice zvyšující zatížení životního prostředí povolovaly pouze v situacích, kdy jsou zavedeny účinné prostředky na ochranu životního prostředí před touto zátěží.

1. Finanční podpora Unie se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 32 odst. 1 písm. a), které byly skutečně zaplaceny, a je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů.

2. Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produktů uvedených na trh každou organizací producentů nebo jejich sdružením.

V případě organizace producentů však uvedený procentní podíl může být zvýšen na 4,6 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije pouze na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení.

V případě sdružení organizací producentů může být uvedený podíl zvýšen na 4,7 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije pouze na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení prováděná sdružením organizací producentů jménem jeho členů.

3. Na žádost organizace producentů se 50 % limit stanovený v odstavci 1 pro operační program nebo část operačního programu zvýší na 60 %, pokud splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

4. 50 % limit stanovený v odstavci 1 se zvýší na 100 % v případě:

1. V regionech členských států, kde je míra organizovanosti producentů ovoce a zeleniny výrazně pod průměrem Unie, mohou členské státy poskytnout organizacím producentů vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. a) a až 10 % hodnoty produkce uvedené na trh jakoukoli takovou organizací producentů. Tato podpora doplní provozní fond.

2. Míra organizovanosti producentů v určitém regionu členského státu se pokládá za výrazně pod průměrem Unie, pokud je průměrná míra organizovanosti po dobu tří po sobě následujících let, které předcházejí provádění operačního programu, nižší než 20 %. Míra organizovanosti se vypočítá jako hodnota produkce ovoce a zeleniny, která byla v daném regionu vyprodukována a uvedena na trh organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a seskupeními producentů uznanými v souladu s článkem 125e nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo s článkem 27 nařízení (EU) č. 1305/2013, vydělená celkovou hodnotou produkce ovoce a zeleniny, jež byla vyprodukována v uvedeném regionu.

3. Členské státy, které poskytují vnitrostátní finanční podporu v souladu s odstavcem 1, informují Komisi o tom, které regiony splňují kritéria uvedená v odstavci 2 a jaká vnitrostátní finanční podpora je organizacím producentů v těchto regionech poskytována.

1. Členské státy stanoví vnitrostátní rámec obsahující obecné podmínky vztahující se na environmentální opatření uvedená v čl. 33 odst. 5. Tento rámec zejména stanoví, že tato opatření mají splňovat příslušné požadavky nařízení (EU) č. 1305/2013, zejména požadavky stanovené v článku 3 uvedeného nařízení.

Členské státy předloží svůj navrhovaný rámec Komisi, která si prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 může ve lhůtě tří měsíců od předložení vyžádat změny, pokud zjistí, že by návrh nepřispěl k dosažení cílů stanovených v článku 191 Smlouvy o fungování EU a v sedmém akčním programu Unie pro životní prostředí.

Investice do jednotlivých podniků podpořené operačními programy musí tyto cíle také splňovat.

2. Každý členský stát stanoví vnitrostátní strategii pro udržitelné operační programy na trhu s ovocem a zeleninou. Tato strategie zahrnuje:

Do vnitrostátní strategie se rovněž začlení vnitrostátní rámec podle odstavce 1.

3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na členské státy, v nichž neexistují uznané organizace producentů.

S cílem zajistit účinnou, cílenou a udržitelnou podporu organizací producentů a jejich sdružení v odvětví ovoce a zeleniny je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví pravidla pro:

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření týkající se:

1. Programy podpory musí být slučitelné s právem Unie a musí být soudržné s činnostmi, politikami a prioritami Unie.

2. Členské státy odpovídají za programy podpory a zajišťují, aby byly vnitřně soudržné a aby byly vypracovány a prováděny objektivně, s ohledem na hospodářskou situaci příslušných producentů a na potřebu zabránit neopodstatněnému nerovnému zacházení s jednotlivými producenty.

3. Podpora se neposkytuje na:

1. Každý producentský členský stát uvedený v příloze VI předloží Komisi návrh pětiletého programu podpory, který obsahuje alespoň jedno ze způsobilých opatření stanovených v článku 43.

2. Podpůrná opatření obsažená v návrzích programů podpory se vypracovávají na územní úrovni, kterou členský stát pokládá za nejvhodnější. Členský stát návrh programu podpory před jeho předložením Komisi konzultuje s příslušnými orgány a organizacemi na příslušné územní úrovni.

3. Každý členský stát předloží jeden návrh programu podpory, který může zohledňovat regionální zvláštnosti.

4. Programy podpory se použijí po uplynutí tří měsíců po předložení návrhu programu podpory Komisi.

Komise však může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví, že návrh programu podpory není v souladu s pravidly uvedenými v tomto oddíle, a vyrozumět o tom členský stát. V takovém případě členský stát předloží Komisi upravený návrh programu podpory. Je-li nesoulad napraven, použije se upravený program po uplynutí dvou měsíců po předložení upraveného návrhu programu podpory; v opačném případě se použije tento pododstavec.

Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

5. Odstavec 4 se použije obdobně na změny příslušných programů podpory předložené členskými státy.

Programy podpory obsahují alespoň tyto prvky:

Programy podpory mohou zahrnovat pouze jedno nebo více z těchto opatření:

1. Dostupné finanční prostředky Unie se přidělí v rámci rozpočtových stropů stanovených v příloze VI.

2. Podpora Unie se poskytuje pouze na způsobilé výdaje vzniklé po předložení příslušného návrhu programu podpory.

3. Členské státy nepřispívají na náklady spojené s opatřeními financovanými Unií v rámci programů podpory.

1. Podpora podle tohoto článku zahrnuje informační nebo propagační opatření týkající se vín Unie:

2. Opatření uvedená v odst. 1 písm. b) se vztahují na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy a týkají se pouze jedné nebo více z následujících záležitostí:

3. Příspěvek Unie na informace nebo propagační opatření uvedená v odstavci 1 nepřesahuje 50 % způsobilých výdajů.

1. Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti producentů vína.

2. Restrukturalizace a přeměna vinic se podporuje, pokud členské státy předloží soupis svého produkčního potenciálu v souladu s čl. 145 odst. 3.

3. Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic, která by mohla rovněž přispět ke zlepšení udržitelných produkčních systémů a environmentální stopy odvětví vína, se může vztahovat pouze na jednu nebo více z těchto činností:

Podpora se nevztahuje na běžnou obnovu vinic, kterou je míněno opětovné osázení téhož pozemku stejnou odrůdou révy vinné v rámci stejného systému pěstování révy vinné po skončení přirozené životnosti révy.

Členské státy mohou stanovit další upřesnění, zejména pokud jde o stáří nahrazovaných vinic.

4. Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic, včetně zdokonalování technik obhospodařování vinic, se může poskytovat pouze formou:

5. Náhrada producentům za ztrátu příjmů podle odst. 4 písm. a) může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a může se poskytovat formou:

6. Příspěvek Unie na skutečné náklady restrukturalizace a přeměny vinic nepřesáhne 50 %. Příspěvek Unie na náklady spojené s restrukturalizací a přeměnou vinic v méně rozvinutých regionech nepřesáhne 75 %.

1. Pro účely tohoto článku se „zelenou sklizní“ rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu.

Ponechání vinných hroznů obchodní jakosti na révových keřích na konci běžného produkčního cyklu (nesklízení) se nepovažuje za zelenou sklizeň.

2. Podpora zelené sklizně má přispět k obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu vína v Unii, a předcházet tak krizím na trhu.

3. Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát. Platba nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené se zničením nebo odstraněním vinných hroznů.

4. Dotčený členský stát vytvoří systém založený na objektivních kritériích, který zajistí, aby opatření týkající se zelené sklizně nevedlo k náhradě pro jednotlivé producenty vína překračující stropy stanovené v odstavci 3.

1. Podpora na zřizování vzájemných fondů má pomáhat producentům, kteří se snaží zajistit se proti výkyvům trhu.

2. Podpora na zřizování vzájemných fondů může být poskytnuta formou dočasné nebo klesající podpory na pokrytí správních nákladů fondů.

1. Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů, chorob rostlin nebo napadení škůdci.

Pojistné smlouvy ukládají oprávněným osobám povinnost přijmout nezbytná opatření pro předcházení rizikům.

2. Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout formou finančního příspěvku Unie, který nepřesáhne:

3. Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout v případě, že dotyčné platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory spojených s pojištěným rizikem.

4. Podpora na pojištění sklizně nesmí narušit hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

1. Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice do zařízení na zpracování a infrastruktury vinařského závodu, jakož i struktur a nástrojů pro uvádění na trh. Účelem těchto investic je zvýšit celkovou výkonnost podniku a zlepšit jeho přizpůsobení se požadavkům trhu, jakož i zvýšit jeho konkurenceschopnost; tyto investice se týkají výroby výrobků z révy vinné uvedených v příloze VII části II nebo jejich uvádění na trh, mimo jiné s cílem zvýšit úspory energie, celkovou energetickou účinnost a udržitelné procesy.

2. Podpora podle odstavce 1 v maximální míře

V případě podniků, na něž se nevztahuje hlava I čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální míra podpory snižuje na polovinu.

Podpora se neposkytuje podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích(Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.).

3. Způsobilé výdaje nezahrnují nezpůsobilé náklady uvedené v čl. 69 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013.

4. U příspěvku Unie se použijí tyto maximální míry podpory týkající se způsobilých investičních nákladů:

5. Obdobně se na podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku použije článek 71 nařízení (EU) č. 1303/2013.

1. Na dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků pocházejících z vinifikace, která byla provedena v souladu s podmínkami uvedenými v příloze VIII části II oddíle D, lze poskytnout podporu.

Výše podpory se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsažený ve vedlejších výrobcích určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu ve vyrobeném víně, se podpora neposkytne.

2. Podpora se vyplatí lihovarům, které zpracovávají vedlejší výrobky pocházející z vinifikace dodané k destilaci na surový alkohol s obsahem alkoholu nejméně 92 % objemu.

Členské státy mohou poskytnutí podpory podmínit složením jistoty příjemcem.

3. Maximální uplatnitelné výše podpory odrážejí náklady na sběr a zpracování a stanoví je Komise prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 54.

4. Příslušná podpora zahrnuje jednorázovou částku určenou k náhradě nákladů na sběr těchto vedlejších výrobků pocházejících z vinifikace. Tato částka se z lihovaru převede na výrobce, pokud příslušné náklady nese výrobce.

5. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

S cílem zajistit, aby programy členských států na podporu vína splnily své cíle a aby finanční prostředky Unie byly využívány účinně a účelně, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření týkající se:

1. S cílem zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh mohou členské státy vypracovat vnitrostátní programy pro odvětví včelařství na období tří let („včelařské programy“). Tyto programy se vypracovávají ve spolupráci se zastupujícími organizacemi v oblasti včelařství.

Odchylně od prvního pododstavce se vnitrostátní programy vypracované pro období od 1. srpna 2019 do 31. července 2022 prodlužují do 31. prosince 2022. Členské státy své vnitrostátní programy upraví tak, aby toto prodloužení zohlednily, a oznámí pozměněné programy Komisi za účelem jejich schválení.

2. Příspěvek Unie včelařským programům odpovídá 50 % výdajů hrazených členskými státy na tyto programy, jak byly schváleny v souladu s článkem 57 prvním pododstavcem písm. c).

3. Za účelem získání příspěvku Unie podle odstavce 2 provedou členské státy studii struktury produkce a uvádění na trh ve včelařském odvětví na svém území.

4. Do včelařských programů mohou být zahrnuta tato opatření:

1. S cílem zajistit účinné a účelné využívání finančních prostředků Unie určených pro včelařství je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které se týkají:

2. S cílem zajistit přizpůsobení režimu podpory Unie nejnovějšímu vývoji a s cílem zajistit účinnost opatření obsažených ve včelařských programech při zlepšování obecných podmínek produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 za účelem aktualizace seznamu opatření uvedených v čl. 55 odst. 4, která mohou být obsažena ve včelařských programech členských států, a to doplněním dalších opatření nebo jejich přizpůsobením, aniž by kterékoli z nich rušila. Touto aktualizací seznamu opatření nejsou dotčeny vnitrostátní programy přijaté před vstupem aktu v přenesené pravomoci v platnost.

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro použití tohoto oddílu týkající se:

1. Unie poskytne organizacím producentů v odvětví chmele uznaným podle článku 152 podporu určenou k financování úsilí o dosažení cílů uvedených v čl. 152 odst. 1 písm. c) bodech i), ii) nebo iii).

2. Finanční částka poskytovaná Unií na podporu organizací producentů uvedenou v odstavci 1 činí v roce 2020 pro Německo 2277000 EUR.

Finanční částka poskytovaná Unií na podporu organizací producentů uvedenou v odstavci 1 činí pro každý z roků 2021 a 2022 pro Německo 2188000 EUR.

S cílem zajistit, aby podpora uvedená v článku 58 sloužila k financování úsilí o dosažení cílů uvedených v článku 152, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

1. Výsadba a opětovná výsadba révy moštových odrůd zatříděných podle čl. 81 odst. 2 je možná, pouze pokud je uděleno povolení v souladu s články 64, 66 a 68 podle podmínek stanových v této kapitole.

2. Členské státy udělí povolení uvedené v odstavci 1 pro konkrétní plochu vyjádřenou v hektarech, a to na základě žádosti producenta, který splňuje objektivní a nediskriminující kritéria způsobilosti. Udělení takového povolení není pro producenty zpoplatněno.

3. Povolení udělená v souladu s článkem 64 jsou platná do konce třetího hospodářského roku následujícího po hospodářském roce, v němž bylo uděleno. Na producenta, který nevyužije povolení udělené v souladu s články 64 a 68 v průběhu jeho platnosti, se vztahují správní sankce uvedené v čl. 90a odst. 4.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se na producenta, který je držitelem platného povolení uděleného v souladu s články 64 a 68 před 1. lednem 2025, nevztahují správní sankce uvedené v čl. 90a odst. 4 za předpokladu, že před uplynutím doby platnosti povolení a nejpozději do 31. prosince 2026 informuje příslušné orgány o tom, že jej nemá v úmyslu využít.

Pokud je jasně vymezená oblast vážně ovlivněna jedním nebo dvěma případy vyšší moci nebo mimořádných okolností uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) 2021/2116, může dotčený členský stát prodloužit platnost povolení udělených v souladu s článkem 64 tohoto nařízení, která mají být v této oblasti použita a jejichž platnost má vypršet na konci hospodářského roku, v němž nastane jeden nebo oba tyto případy vyšší moci nebo mimořádných okolností, až o dvanáct měsíců. Povolení k výsadbě mohou být podle tohoto pododstavce prodloužena pouze jednou. Dotčený členský stát informuje držitele všech dotčených povolení o prodloužení jejich platnosti. Pokud do 31. prosince hospodářského roku následujícího po roce, v němž nastal jeden nebo oba případy vyšší moci nebo mimořádných okolností, informuje držitel povolení pro výsadbu příslušné orgány členského státu o tom, že se svého povolení vzdává, správní sankce podle prvního pododstavce se neuplatní.

Odchylně od prvního pododstavce mohou příslušné orgány dotčeného členského státu prominout správní sankce uvedené v čl. 90a odst. 4 tohoto nařízení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení pro výsadbu uděleného v souladu s články 64 a 68 tohoto nařízení, který byl ovlivněn případem vyšší moci nebo mimořádných okolností uvedenými v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116.

Povolení udělená v souladu s článkem 66 ke dni 18. března 2026 nebo po něm a povolení udělená v souladu s uvedeným článkem, která jsou v platnosti k uvedenému dni, jsou platná do konce osmého hospodářského roku následujícího po hospodářském roce, v němž bylo uděleno. Na producenta, který nevyužije povolení udělené v souladu s článkem 66 v průběhu jeho platnosti, se nevztahují správní sankce uvedené v čl. 90a odst. 4.

Povolení, na něž se vztahují přechodná ustanovení článku 68, pozbývají platnosti uplynutím posledního hospodářského roku jejich platnosti.

4. Tato kapitola se nevztahuje na výsadbu nebo opětovnou výsadbu vinic k pokusným účelům, pro shromažďování vinných odrůd určených k zachování genetických zdrojů nebo za účelem produkce roubů, na vinice, jejichž víno nebo výrobky z révy vinné jsou určeny výhradně ke spotřebě v domácnosti daného vinaře, ani na plochy, které mají být nově osázeny jako výsledek vyvlastnění ve veřejném zájmu podle vnitrostátního práva.

5. Členské státy mohou uplatňovat tuto kapitolu na plochy, které produkují víno vhodné k výrobě vinných destilátů se zeměpisným označením registrovaným v souladu s přílohou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).). Pro účely této kapitoly se tyto plochy mohou považovat za plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.

6. Členské státy mohou požadovat vyklučení opuštěných vinic ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů.

1. Členské státy pro každý rok vyčlení takové množství povolení pro novou výsadbu, které odpovídá buď:

2. Členské státy mohou

Členské státy, které omezují vydávání povolení pro novou výsadbu na regionální úrovni v souladu s prvním pododstavcem písm. b) nebo c), mohou požadovat, aby se tato povolení využila v dotčených regionech.

3. Jakékoli z omezení uvedených v odstavci 2, která jsou uplatněna, musí přispívat k řízení produkčního potenciálu. Musí být odůvodněno jedním nebo více z těchto konkrétních důvodů:

3a. Členské státy mohou přijmout veškerá regulační opatření nezbytná pro to, aby zabránily obcházení omezujících opatření přijatých podle odstavců 2 a 3 ze strany hospodářských subjektů.

4. Členské státy zveřejní veškerá a řádně odůvodněná rozhodnutí přijatá podle odstavce 2. Členské státy o uvedených rozhodnutích a důvodech neprodleně uvědomí Komisi.

1. Pokud celková rozloha plochy, k níž se v daném roce vztahují způsobilé žádosti, nepřesahuje rozlohu plochy vyčleněné členským státem, všechny uvedené žádosti se přijmou.

Pro účely tohoto článku mohou členské státy na celostátní nebo regionální úrovni použít jedno nebo více z těchto objektivních a nediskriminujících kritérií způsobilosti:

2. Pokud celková rozloha plochy, na niž se v daném roce vztahují způsobilé žádosti podle odstavce 1, přesahuje rozlohu plochy vyčleněné členským státem, povolení se udělí podle poměrného rozdělení hektarů všem žadatelům na základě plochy, ve vztahu k níž o povolení žádali. Povolení může stanovit minimální nebo maximální plochu na žadatele a může rovněž být částečně nebo plně uděleno podle jednoho nebo více z těchto objektivních a nediskriminujících prioritních kritérií, která mohou být použita na celostátní nebo regionální úrovni:

2a. Rozhodne-li se členský stát použít jedno nebo více kritérií uvedených v odstavci 2, může doplnit další podmínku, totiž že žadatel musí být fyzickou osobou, které v roce podání žádosti není více než 40 let.

2b. Členské státy mohou přijmout veškerá nezbytná regulační opatření, aby zabránily obcházení omezujících kritérií, která používají podle odstavců 1, 2 a 2a, ze strany hospodářských subjektů.

3. Členské státy zveřejní kritéria uvedená v odstavcích 1, 2 a 2a, která používají, a neprodleně je oznámí Komisi.

1. Členské státy udělí povolení automaticky těm producentům, kteří po 1. lednu 2016 vyklučí plochy osázené révou a zažádají o povolení. Toto povolení musí odpovídat ploše, která se z hlediska čisté kultury rovná vyklučené ploše. Plochy, na něž se tato povolení vztahují, se nezapočítávají pro účely článku 63.

Odchylně od prvního pododstavce nemohou producenti, kteří v souladu s čl. 216 odst. 1 tohoto nařízení nebo čl. 58 odst. 1 prvním pododstavcem písm. o) nařízení (EU) 2021/2115 vyklučili plochu osázenou révou, podat žádost o povolení pro opětovnou výsadbu na této ploše ani jej obdržet.

2. Členské státy mohou povolení uvedené v odstavci 1 udělit producentům, kteří se zaváží k vyklučení plochy osázené révou, jestliže je toto přislíbené vyklučení provedeno nejpozději do uplynutí čtyř let od data vysazení nové révy.

3. Povolení uvedené v odstavci 1 tohoto článku se použije na stejný podnik, v němž bylo provedeno vyklučení. Členské státy mohou na základě doporučení uznané profesní organizace uvedené v článcích 152, 156 a 157 tohoto nařízení nebo seskupení producentů uvedeného v článcích 32 a 33 nařízení (EU) 2024/1143 omezit na plochách, které jsou způsobilé pro produkci vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením, používání povolení pro opětovnou výsadbu v důsledku vyklučení vinic mimo tuto plochu.

3a. Členský stát může podmínit udělení povolení pro opětovnou výsadbu podle odstavce 1 jednou nebo více z následujících podmínek:

Podmínky uvedené v písmenech b), c) a d) druhého pododstavce se neuplatní na povolení pro opětovnou výsadbu v oblastech, které se vyznačují mimořádnými obtížemi při pěstování, jež jsou způsobeny strukturálními a morfologickými faktory uvedenými v příloze II části D nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273(Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 ze dne 11. prosince 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, registr vinic, průvodní doklady a certifikaci, evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení, oznámení a zveřejňování oznamovaných informací, doplňuje se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o příslušné kontroly a sankce, mění se nařízení Komise (ES) č. 555/2008, (ES) č. 606/2009 a (ES) č. 607/2009 a zrušuje se nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/560 (Úř. věst. L 58, 28.2.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2018/273/oj).).

4. Tento článek se nepoužije v případě vyklučení nepovolené výsadby.

1. Systém povolení pro výsadbu révy stanovený v této kapitole se neuplatní v členských státech, ve kterých se ke dni 31. prosince 2007 nepoužíval přechodný režim práv na výsadbu stanovený v části II hlavě I kapitole III oddíle IVa pododdíle II nařízení (ES) č. 1234/2007.

2. Členské státy, na které se režim uvedený v odstavci 1 ke dni 31. prosince 2007 vztahoval a jejichž plochy v současné době osázené révou nepřekračují 10000 hektarů, se mohou rozhodnout, že systém povolení pro výsadbu révy stanovený v této kapitole nezavedou.

1. Práva na výsadbu, která byla producentům udělena v souladu s články 85h, 85i nebo 85k nařízení (ES) č. 1234/2007 před 31. prosincem 2015 a která tito producenti nevyužili a k danému datu jsou stále platná, lze od 1. ledna 2016 převést na povolení podle této kapitoly.

K takovému převodu se přistoupí, pokud uvedení producenti předloží příslušnou žádost před 31. prosincem 2015. Členské státy mohou rozhodnout, že producentům umožní předložit žádost o převedení práv na povolení do 31. prosince 2022.

2. Doba platnosti povolení udělených podle odstavce 1 je stejná, jako doba platnosti práv na výsadbu uvedených v odstavci 1. Pokud nejsou tato povolení využita, jejich platnost končí nejpozději dne 31. prosince 2018, nebo jestliže členské státy přijaly rozhodnutí uvedené v odst. 1 druhém pododstavci, nejpozději dne 31. prosince 2025.

2a. Plocha odpovídající ploše, na kterou se vztahují práva na výsadbu, jež byla způsobilá pro převedení na povolení pro výsadbu k 31. prosinci 2022, ale na povolení pro výsadbu v souladu s odstavcem 1 doposud převedena nebyla, zůstává od 1. ledna 2023 k dispozici dotčenému členskému státu, který může udělit toto povolení v souladu s článkem 64, a to nejpozději do 31. prosince 2025.

3. Plochy, na které se vztahují povolení udělená podle odstavců 1 a 2a tohoto článku, se nezapočítávají pro účely článku 63.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o další požadavky, pokud jde o:

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření související:

1. Producenti na vlastní náklady vyklučí plochy osazené révou bez povolení.

2. Pokud producenti neprovedou vyklučení do čtyř měsíců ode dne, kdy byli informováni o nesrovnalosti, zajistí vyklučení takové nepovolené výsadby členské státy, a to do dvou let od uplynutí uvedené čtyřměsíční lhůty. Příslušné náklady ponesou dotčení producenti.

3. Členské státy informují Komisi do 1. března každého roku o celkové rozloze ploch, na kterých byla zjištěna nepovolená výsadba révy po 1. lednu 2016, jakož i o rozloze ploch, které byly v souladu s odstavci 1 a 2 vyklučeny.

4. Na producenta, který nesplní povinnost uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, se vztahují sankce, které se stanoví v souladu s článkem 64 nařízení (EU) č. 1306/2013.

5. Na plochy osazené révou bez povolení se nesmějí uplatňovat žádná opatření vnitrostátní ani unijní podpory.

1. Obchodní normy lze použít na jedno nebo více těchto odvětví nebo jeden a více těchto produktů:

2. S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a zlepšit hospodářské podmínky produkce zemědělských produktů uvedených v odstavcích 1 a 4 tohoto článku a jejich uvádění na trh, jakož i jejich jakost, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o obchodní normy podle jednotlivých odvětví či produktů, ve všech stádiích uvádění na trh, a rovněž pokud jde o odchylky od použití těchto norem a výjimky z nich, s cílem přizpůsobit se neustále se měnícím tržním podmínkám, vyvíjející se poptávce spotřebitelů, vývoji příslušných mezinárodních norem a zabránit vytváření překážek při inovaci produktů.

3. Aniž je dotčen článek 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).), obchodní normy uvedené v odstavci 1 mohou zahrnovat jeden nebo více z následujících požadavků, jež mají být určeny podle odvětví či produktů a na základě povahy každého odvětví, potřeby regulovat uvádění na trh a podmínek definovaných v odstavci 5 tohoto článku:

4. Kromě ustanovení odstavce 1 se obchodní normy mohou vztahovat na odvětví vína. Na uvedené odvětví se použijí požadavky uvedené v odst. 3 písm. f), g), h), k) a m).

5. Obchodní normy podle odvětví nebo produktů přijaté podle odstavce 1 tohoto článku se stanoví, aniž jsou dotčeny články 84 až 88 a příloha IX, a zohlední:

6. S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a potřebu zlepšit jakost a hospodářské podmínky produkce zemědělských produktů a jejich uvádění na trh je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o změnu seznamu odvětví uvedených v odstavci 1. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou přísně omezeny na prokázané potřeby vyplývající z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technického pokroku nebo nezbytných inovací produktů a uvedené ve zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě, v níž jsou zejména hodnoceny potřeby spotřebitelů, náklady a administrativní zátěž pro hospodářské subjekty včetně dopadu na vnitřní trh a na mezinárodní obchod a i přínosy pro producenty a konečné spotřebitele.

1. Kromě případných použitelných obchodních norem uvedených v článku 75 platí, že produkty odvětví ovoce a zeleniny, které se mají prodávat spotřebiteli v čerstvém stavu, lze uvádět na trh, pouze pokud jsou řádné a uspokojivé obchodní jakosti a pokud je uvedena země původu.

2. Obchodní normy uvedené v odstavci 1, stejně jako jakákoli obchodní norma platná pro odvětví ovoce a zeleniny stanovená v souladu s tímto pododdílem se použijí ve všech fázích uvádění na trh včetně dovozu a vývozu, a mohou se vztahovat na jakost, klasifikaci, hmotnost, velikost, obal, balení, skladování, přepravu, obchodní úpravu a uvádění na trh.

3. Držitel produktů odvětví ovoce a zeleniny, na které se vztahují obchodní normy, může tyto produkty vystavovat za účelem prodeje, nabízet k prodeji, prodávat, dodávat či jakýmkoli jiným způsobem uvádět na trh v rámci Unie pouze v souladu s těmito normami a odpovídá za zajištění tohoto souladu.

4. Za účelem zajištění řádného uplatňování požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku a zohlednění určitých specifických situací je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o konkrétní odchylky od tohoto článku, které jsou nezbytné k jeho náležitému uplatňování.

1. Kromě případných použitelných obchodních norem platí, že produkty odvětví chmele sklizené nebo získané v Unii podléhají ověřovacímu postupu podle tohoto článku.

2. Ověřovací listiny mohou být vydány pouze pro produkty, které vykazují minimální znaky jakosti platné pro určitou fázi uvádění na trh. V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových produktů může být ověřovací listina vydána pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v těchto produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.

3. Ověřovací listina uvádí alespoň:

4. Produkty odvětví chmele mohou být uvedeny na trh nebo vyvezeny pouze tehdy, pokud se na ně vztahuje ověřovací listina vystavená v souladu s tímto článkem.

U dovezených produktů odvětví chmele je osvědčení uvedené v čl. 190 odst. 2 považováno za rovnocenné ověřovací listině.

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví opatření odchylující se od odstavce 4 tohoto článku:

Opatření podle prvního pododstavce

1. Kromě případných použitelných obchodních norem platí, že se použijí definice, označení a obchodní názvy stanovené v příloze VII na tato odvětví nebo produkty:

2. Definice, označení nebo obchodní názvy stanovené v příloze VII lze v Unii použít pro uvádění na trh pouze v případě produktu, který splňuje odpovídající požadavky stanovené v uvedené příloze.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o změny definic a obchodních názvů stanovených v příloze VII, odchylky od nich a výjimky z nich. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou přísně omezeny na prokázané potřeby vyplývající z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technického pokroku nebo nutnosti inovace produktů.

Pokud jde o přílohu VII část Ia bod 3, je Komisi rovněž svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227 akty v přenesené pravomoci, jimiž se doplňuje toto nařízení stanovením odchylek umožňujících používání označení vyhrazených pro výrobky získávané z masa, pro jiné výrobky, jejichž přesná povaha je zřejmá z důvodu zavedeného dlouhodobého používání a pro spotřebitele nezpůsobuje žádné možné nejasnosti.

4. S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a členské státy jasně a náležitě rozuměly definicím a obchodním názvům stanoveným v příloze VII, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla pro jejich stanovování a uplatňování.

5. S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a vývoj na trhu s mléčnými výrobky je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými vymezí mléčné výrobky, u nichž se v případě, že jsou vyrobeny z jiného než kravského mléka, má uvést druh zvířete, od něhož mléko pochází, a kterými stanoví příslušná nezbytná pravidla.

1. S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti každého produktu nebo odvětví, jednotlivé fáze uvádění na trh, technické podmínky, veškeré případné významné praktické obtíže a rovněž přesnost a opakovatelnost analytických metod je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o přípustnou odchylku od jedné nebo více konkrétních norem, při jejichž překročení se má za to, že normu nesplnila celá šarže produktů.

2. Komise při přijímání aktů podle odstavce 1 zohlední nutnost neměnit základní vlastnosti daného produktu a zabránit snížení jeho jakosti.

1. V Unii se při výrobě a ošetření výrobků uvedených v příloze VII části II použijí pouze enologické postupy povolené v souladu s přílohou VIII a stanovené v čl. 75 odst. 3 písm. g) a v čl. 83 odst. 2 a 3.

První pododstavec se nevztahuje na

Povolené enologické postupy se použijí pouze k zajištění řádné vinifikace, řádného uchovávání nebo řádného vývoje výrobku.

Výrobky uvedené v příloze VII části II se vyrábějí v Unii v souladu s pravidly stanovenými v příloze VIII.

2. Výrobky uvedené v příloze VII části II se neuvádějí na trh v Unii, pokud:

Výrobky z révy vinné, které nelze v souladu s prvním pododstavcem uvést na trh, se zlikvidují. Odchylně od tohoto pravidla mohou členské státy povolit, aby některé takové výrobky, jejichž vlastnosti stanoví, byly použity v lihovaru, octárně nebo k průmyslovým účelům za předpokladu, že se toto povolení nestane pobídkou k výrobě výrobků z révy vinné za použití nepovolených enologických postupů.

3. Při povolování enologických postupů pro víno uvedených v čl. 75 odst. 3 písm. g) Komise:

4. Za účelem zajištění řádného nakládání s vinařskými výrobky, které nelze uvést na trh, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla pro vnitrostátní postupy uvedené v odstavci 2 druhém pododstavci tohoto článku a výjimky z nich týkající se stažení či likvidace vinařských výrobků, které nesplňují požadavky.

5. Komise případně přijme prováděcí akty, kterými pro výrobky uvedené v příloze VII části II stanoví metody uvedené v čl. 75 odst. 5 písm. d). Tyto metody musí být založeny na příslušných metodách doporučených a zveřejněných OIV, pokud nejsou s ohledem na sledovaný cíl Unie neúčinné nebo nevhodné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Až do přijetí těchto prováděcích aktů se používají metody a pravidla povolené dotyčným členským státem.

1. Výrobky uvedené v příloze VII části II a vyrobené v Unii se vyrábějí z moštových odrůd zatříděných v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2. S výhradou odstavce 3 zatřídí členské státy moštové odrůdy mezi ty, které mohou být vysazovány, opětovně vysazovány nebo štěpovány na jejich území pro účely výroby vína.

Členské státy mohou zatřídit pouze moštové odrůdy, které splňují tyto podmínky:

Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním pododstavci, musí se do 15 let po vynětí vyklučit.

3. Členské státy, které nevyrobí za hospodářský rok více než 50000 hektolitrů vína, vypočteno podle průměrné výroby za posledních pět hospodářských let, jsou osvobozeny od povinnosti zatřídění stanovené v odst. 2 prvním pododstavci.

Avšak i v těchto členských státech lze pro účely výroby vína vysazovat, opětovně vysazovat nebo štěpovat pouze moštové odrůdy, které jsou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem.

4. Odchylně od odst. 2 prvního a třetího pododstavce a odst. 3 druhého pododstavce povolí členské státy pro vědecký výzkum a pokusné účely vysazování, opětovné vysazování nebo štěpování těchto moštových odrůd:

5. Plochy osázené moštovými odrůdami pro účely výroby vína, které byly vysázeny v rozporu s odstavci 2, 3 a 4, se vyklučí.

Tyto plochy se však vyklučit nemusí, je-li jejich produkce určena výhradně ke spotřebě domácnosti vinaře.

6. Plochy osázené pro jiné účely, než pro účely výroby vína, vinnými odrůdami, které, v případě jiných členských států než uvedených v odstavci 3, nejsou zatříděné, nebo které, v případě členských států uvedených v odstavci 3, nejsou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem, nepodléhají povinnosti vyklučení.

Na výsadbu a opětovnou výsadbu vinných odrůd uvedených v prvním pododstavci pro jiné účely než pro účely výroby vína, se nevztahuje systém povolení pro výsadbu révy stanovený v hlavě I části II kapitole III.

1. Bez ohledu na čl. 75 odst. 2 mohou členské státy přijmout nebo zachovat vnitrostátní pravidla stanovující různé jakostní třídy pro roztíratelné tuky. Tato pravidla musí umožňovat zařazování do zmíněných jakostních tříd na základě kritérií týkajících se zejména použitých surovin, organoleptických vlastností produktů a jejich fyzikální a mikrobiologické stability.

Členské státy, které využijí možnost stanovenou v prvním pododstavci, zajistí, aby na produktech ostatních členských států, které splňují kritéria stanovená uvedenými vnitrostátními pravidly, mohly být nediskriminujícím způsobem používány údaje uvádějící, že tato kritéria jsou splněna.

2. Členské státy mohou omezit nebo zakázat používání některých enologických postupů a stanovit přísnější pravidla pro vína povolená právem Unie, která jsou vyráběna na jejich území, s cílem podpořit uchování podstatných vlastností vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením a šumivých a likérových vín.

3. Členské státy mohou povolit pokusné použití nepovolených enologických postupů.

4. S cílem zajistit správné a transparentní uplatňování tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky pro použití odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku, jakož i podmínky držení, oběhu a použití výrobků získaných pokusnými postupy podle odstavce 3 tohoto článku.

5. Členské státy mohou přijmout či zachovat další vnitrostátní předpisy týkající se produktů, na něž se vztahuje určitá obchodní norma Unie, pouze pokud jsou tyto předpisy v souladu s právními předpisy Unie, zejména se zásadou o volném pohybu zboží, a s výhradou směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37).).

1. Nepovinné vyhrazené údaje, na něž se 20. prosince 2013 vztahuje daný systém, jsou uvedeny v příloze IX tohoto nařízení, a podmínky jejich používání se stanoví podle čl. 86 písm. a).

2. Nepovinné vyhrazené údaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku zůstávají s výhradou jakýchkoli změn v platnosti, pokud nejsou zrušeny podle článku 86.

Aby se zohlednilo očekávání spotřebitelů, a to i pokud jde o metody produkce a udržitelnost dodavatelského řetězce, vývoj vědeckých a technických poznatků, situace na trhu a vývoj v oblasti obchodních a mezinárodních norem, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227akty v přenesené pravomoci, kterými:

1. Určitý údaj je způsobilým být dalším nepovinným vyhrazeným údajem, pouze pokud jsou splněny všechny tyto požadavky:

Komise při zavádění dalšího nepovinného vyhrazeného údaje zohlední všechny příslušné mezinárodní normy a stávající vyhrazené údaje pro příslušné produkty nebo odvětví.

2. Aby se zohlednily zvláštní znaky určitých odvětví i očekávání spotřebitelů, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví další podrobnosti týkající se požadavků na zavedení dalších vyhrazených údajů uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

1. Nepovinný vyhrazený údaj lze použít pouze k popisu produktů, které splňují příslušné podmínky použití.

2. Členské státy přijmou vhodná opatření s cílem zajistit, aby označování produktů nevedlo k záměně s nepovinnými vyhrazenými údaji.

3. S cílem zajistit, aby produkty popisované prostřednictvím nepovinných vyhrazených údajů splňovaly příslušné podmínky použití, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví dodatečná pravidla pro použití nepovinných vyhrazených údajů.

S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi a zvláštní vlastnosti určitých zemědělských produktů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

1. Pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU nestanoví jinak, použijí se ustanovení o označení původu, zeměpisných označeních a o označování vína uvedená v oddílu 2 této kapitoly a v definicích, označeních a obchodních názvech podle článku 78 tohoto nařízení na výrobky kódů KN 200961, 200969 a 2204, které se dovážejí do Unie, a případně ex22029919 (ostatní dealkoholizovaná vína s obsahem alkoholu nepřesahujícím 0,5 %).

2. Pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU nestanoví jinak, vyrábějí se výrobky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle enologických postupů povolených Unií podle tohoto nařízení, nebo před povolením podle čl. 80 odst. 3 podle enologických postupů doporučených a zveřejněných OIV.

3. Pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU nestanoví jinak, při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit:

1. Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby výrobky uvedené v čl. 119 odst. 1, které nejsou označeny v souladu s tímto nařízením, nebyly uvedeny na trh, nebo pokud již na trh uvedeny byly, aby byly z trhu staženy.

2. Aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení, která může Komise přijmout, podléhá dovoz produktů uvedených v čl. 189 odst. 1 písm. a) a b) do Unie kontrolám, které určí, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 1 uvedeného článku.

3. Členské státy provádějí kontroly na základě analýzy rizik s cílem ověřit, zda jsou produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 v souladu s pravidly stanovenými v tomto oddíle a tam, kde je to vhodné, uloží správní sankce.

4. Aniž jsou dotčeny akty týkající se odvětví vína, které byly přijaty podle článku 58 nařízení (EU) 2021/2116, uloží členské státy v případě porušení pravidel Unie v odvětví vína v souladu s kapitolou I hlavou IV uvedeného nařízení přiměřené, účinné a odrazující správní sankce. Členské státy tyto sankce neuloží, pokud je nesplnění pravidel méně závažné povahy.

5. S cílem chránit finanční prostředky Unie a identitu, původ a jakost vína Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení, pokud jde o:

6. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví veškerá nezbytná opatření týkající se:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:

1. Na výrobky uvedené v příloze VII části II bodech 1, 3 až 6, 8, 9, 11, 15 a 16 se vztahují pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů stanovená v tomto oddíle.

Pravidla stanovená v tomto oddíle se však nevztahují na výrobky uvedené v části II bodech 1, 4, 5, 6, 8 a 9 přílohy VII, pokud tyto výrobky byly ošetřeny úplnou dealkoholizací v souladu s částí I oddílem E přílohy VIII.

2. Pravidla podle odstavce 1 jsou založena na:

1. Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

2. Některé tradičně užívané názvy představují označení původu, pokud

3. Označení původu a zeměpisná označení včetně označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetích zemích, jsou způsobilá k ochraně v Unii v souladu s pravidly tohoto pododdílu.

4. Výroba uvedená v odst. 1 písm. a) bodě iv) a písm. b) bodě iv) zahrnuje veškeré dotyčné činnosti od sklizně hroznů po dokončení procesů vinifikace s výjimkou sklizně hroznů nepocházejících z příslušné zeměpisné oblasti ve smyslu odst. 1 písm. b) bodu iii) a s výjimkou případných následných procesů.

5. Pro účely použití odst. 1 písm. b) bodu ii) hrozny, které mohou pocházet z jiné než vymezené oblasti a jejichž podíl může činit nejvýše 15 %, musí pocházet z členského státu nebo třetí země, v níž se dotyčná vymezená oblast nachází.

1. Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat příslušné podmínky výroby týkající se daného označení původu nebo zeměpisného označení. Specifikace výrobku obsahuje:

2. Specifikace výrobku může obsahovat udržitelné postupy v souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012 (Úř. věst. L, 2024/1143, 23.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1143/oj).).

3. Pokud víno nebo vína mohou být částečně dealkoholizovaná, specifikace výrobku obdobně obsahuje rovněž popis částečně dealkoholizovaného vína nebo vín v souladu s odst. 1 písm. d) a případně zvláštní enologické postupy používané při výrobě tohoto částečně dealkoholizovaného vína nebo vín, jakož i příslušná omezení pro jejich výrobu.

1. Jednotný dokument obsahuje tyto údaje:

2. Pokud se žádost týká různých druhů výrobků z révy vinné, je nutno údaje udávající tuto souvislost uvedené v čl. 94 odst. 1 bodě i) uvést pro každý druh dotčených výrobků.

1. Žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení vín pocházejících z Unie podléhají předběžnému vnitrostátnímu řízení.

2. Žádost o ochranu se podává členskému státu, na jehož území má označení původu nebo zeměpisné označení původ.

3. Členský stát, jemuž je žádost o ochranu podána, danou žádost posoudí s cílem ověřit, zda splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

Tento členský stát provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění žádosti a stanoví alespoň dvouměsíční lhůtu ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s legitimním zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, vznést proti navrhované ochraně námitku podáním řádně odůvodněného prohlášení danému členskému státu.

4. Pokud členský stát posuzující žádost shledá, že označení původu nebo zeměpisné označení nesplňuje podmínky stanovené v tomto pododdíle nebo není slučitelné s právem Unie, žádost zamítne.

5. Pokud členský stát posuzující žádost shledá, že požadavky jsou splněny, provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění specifikace produktu alespoň na internetu a předá žádost Komisi.

Při předávání žádosti o ochranu Komisi v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce přiloží členský stát prohlášení o tom, že se domnívá, že žádost předložená žadatelem splňuje podmínky týkající se ochrany stanovené v tomto oddíle a ustanovení přijatá podle tohoto oddílu a že osvědčuje, že jednotný dokument podle čl. 94 odst. 1 písm. d) představuje pravdivé shrnutí specifikace produktu.

Členské státy informují Komisi o veškerých přípustných námitkách vznesených během vnitrostátního řízení.

6. Členský stát neprodleně informuje Komisi, pokud bylo zahájeno řízení u vnitrostátního soudu nebo jiného vnitrostátního orgánu týkající se žádosti o ochranu, kterou tento členský stát předal Komisi v souladu s odstavcem 5, nebo pokud byla žádost na vnitrostátní úrovni prohlášena za neplatnou na základě okamžitě použitelného, avšak nikoli konečného soudního rozhodnutí.

1. Komise zveřejní datum pro podávání žádostí o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení.

2. Komise posoudí žádosti o ochranu, které obdrží v souladu s čl. 96 odst. 5. Komise zkontroluje, zda žádosti obsahují požadované informace a neobsahují zjevné chyby, přičemž přihlédne k výsledku předběžného vnitrostátního řízení, které provedl dotyčný členský stát. Tento přezkum se zaměří zejména na jediný doklad podle čl. 94 odst. 1 písm. d).

Doba přezkumu prováděného Komisí by neměla přesáhnout šest měsíců ode dne obdržení žádosti od členského státu. V případě překročení této doby Komise písemně informuje žadatele o důvodech prodlení.

3. Komise je osvobozena od povinnosti dodržet lhůtu pro provedení přezkumu uvedeného v odst. 2 druhém pododstavci a informovat žadatele o důvodech prodlení, pokud obdrží od členského státu sdělení ohledně žádosti o zápis podané Komisi v souladu s čl. 96 odst. 5, v němž členský stát buď:

Toto osvobození platí až do okamžiku, kdy je Komise členským státem informována o tom, že původní žádost byla obnovena nebo že členský stát svoji žádost o pozastavení vzal zpět.

4. Shledá-li Komise na základě přezkumu provedeného podle odstavce 2 tohoto článku, že podmínky stanovené v článcích 93, 100 a 101 jsou splněny, přijme prováděcí akty týkající se zveřejnění jediného dokladu podle čl. 94 odst. 1 písm. d), jakož i odkazu na zveřejnění specifikace výrobku provedeného během předběžného vnitrostátního řízení, v Úředním věstníku Evropské unie. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení.

Shledá-li Komise na základě přezkumu provedeného podle odstavce 2 tohoto článku, že podmínky stanovené v článcích 93, 100 a 101 nejsou splněny, přijme prováděcí akty, kterými žádost zamítne.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

1. Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění jediného dokladu podle čl. 94 odst. 1 písm. d) v Úředním věstníku Evropské unie mohou orgány členského státu nebo třetí země nebo fyzická či právnická osoba, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetí zemi, a které mají legitimní zájem předložit Komisi odůvodněné prohlášení o námitce, ve které vysloví nesouhlas s navrhovanou ochranou.

Každá fyzická nebo právnická osoba, které mají bydliště nebo jsou usazeny v jiném členském státě, než je členský stát, jenž žádost o ochranu předal, a které mají legitimní zájem, mohou předložit prohlášení o námitce prostřednictvím orgánů členského státu, ve kterém mají bydliště nebo v němž jsou usazeny, a to ve lhůtě umožňující předložit prohlášení o námitce v souladu s prvním pododstavcem.

2. Pokud Komise usoudí, že je námitka přípustná, vyzve orgán nebo fyzickou či právnickou osobu, které námitku vznesly, a orgán nebo fyzickou či právnickou osobu, které podaly žádost o ochranu, aby po přiměřenou dobu nepřekračující tří měsíce vedly odpovídající konzultace. Výzva se učiní ve lhůtě pěti měsíců ode dne zveřejnění žádosti o ochranu, jíž se odůvodněné prohlášení o námitce týká, v Úředním věstníku Evropské unie. K výzvě se přiloží kopie odůvodněného prohlášení o námitce. Během uvedených tří měsíců může Komise kdykoli prodloužit lhůtu pro konzultace nejvýše o tři měsíce na žádost orgánu nebo fyzické či právnické osoby, které podaly žádost o ochranu.

3. Orgán nebo osoba, které vznesly námitku, a orgán nebo osoba, které podaly žádost o ochranu, zahájí konzultace uvedené v odstavci 2 bez zbytečného odkladu. Vzájemně si poskytnou informace nezbytné k posouzení, zda žádost o ochranu je v souladu s tímto nařízením a ustanoveními přijatými na základě tohoto nařízení.

4. Dosáhnou-li orgán nebo osoba, které vznesly námitku, a orgán nebo osoba, které podaly žádost o ochranu, dohody, informují buď žadatel usazený ve třetí zemi nebo orgány členského státu či třetí země, z nichž byla podána žádost o ochranu, Komisi o výsledcích konzultací a všech faktorech, které dosažení této dohody umožnily, včetně stanovisek jednotlivých stran. Dojde-li k podstatné změně údajů zveřejněných podle čl. 97 odst. 4, provede Komise nový přezkum podle čl. 97 odst. 2 po provedení vnitrostátního postupu, kterým se zajišťuje odpovídající zveřejnění změněných údajů. Pokud na základě dohody nedojde k žádným změnám ve specifikaci produktu nebo pokud změny specifikací produktu nejsou podstatné, přijme Komise v souladu s čl. 99 odst. 1 rozhodnutí o poskytnutí ochrany označení původu nebo zeměpisnému označení, bez ohledu na to, zda obdržela přípustné prohlášení o námitce.

5. Nedojde-li k dohodě, informují buď žadatel usazený ve třetí zemi nebo orgány členského státu či třetí země, z nichž byla podána žádost o ochranu, Komisi o výsledcích provedených konzultací a všech souvisejících údajích a dokumentech. Komise přijme v souladu s čl. 99 odst. 2 rozhodnutí, kterým buď udělí ochranu, nebo žádost zamítne.

1. Pokud Komise neobdržela žádné přípustné prohlášení o námitce podle článku 98, přijme prováděcí akty, kterými udělí ochranu. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

2. Pokud Komise obdržela přípustné prohlášení o námitce, přijme prováděcí akty, kterými ochranu buď udělí, nebo žádost zamítne. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

3. Ochranou poskytnutou podle tohoto článku není dotčena povinnost producentů dodržovat jiná pravidla Unie týkající se zejména uvádění produktů na trh a označování potravin.

1. Název, pro který byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným podle ustanovení tohoto nařízení, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a k jakémukoli riziku záměny.

Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu těchto výrobků odpovídá.

Zapsaný homonymní název lze použít pouze tehdy, existuje-li v praxi dostatečné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a názvem v evidenci již uvedeným, s ohledem na potřebu rovného zacházení s producenty a neuvádění spotřebitele v omyl.

2. Odstavec 1 se použije obdobně v případě, že název, pro který byla podána žádost, je zcela nebo částečně homonymní se zeměpisným označením chráněným podle vnitrostátního práva členských států.

3. Pokud název moštové odrůdy obsahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí, nesmí se tento název používat pro označování zemědělských produktů.

S cílem zohlednit stávající postupy označování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví výjimky z tohoto pravidla.

4. Ochranou označení původu a zeměpisných označení produktů podle článku 93 tohoto nařízení nejsou dotčena chráněná zeměpisná označení použitá na lihoviny vymezené v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).).

1. Jako označení původu nebo zeměpisné označení se nechrání název, který zdruhověl.

Pro účely tohoto oddílu se „názvem, který zdruhověl,“ rozumí název vína, který se v Unii stal běžným názvem určitého vína, přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh.

Při určování, zda název zdruhověl či nikoliv, se přihlíží k významným skutečnostem, zejména:

2. Název se nechrání jako označení původu nebo zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity daného vína.

1. Je-li označení původu nebo zeměpisné označení zapsáno podle tohoto nařízení, zápis ochranné známky, jejíž používání by bylo v rozporu s čl. 103 odst. 2 a která se týká výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v části II přílohy VII, se zamítne, pokud byla přihláška ochranné známky podána po dni, kdy byla Komisi podána žádost o zápis označení původu nebo zeměpisného označení.

Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem se prohlásí za neplatné.

2. Aniž je dotčen čl. 101 odst. 2 tohoto nařízení, může být ochranná známka, jejíž použití je v rozporu s čl. 103 odst. 2 tohoto nařízení, jež byla přihlášena, zapsána nebo, umožňují-li to příslušné právní předpisy, zavedena používáním v dobré víře na území Unie přede dnem podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi, nadále používána a obnovována bez ohledu na zápis označení původu nebo zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1).) nebo nařízení Evropského parlamentu Rady (EU) č. 2017/1001(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1).).

V takových případech je povoleno používat označení původu nebo zeměpisné označení, jakož i příslušné ochranné známky.

1. Žadatel, který splňuje podmínky stanovené v článku 95, může požádat o schválení změny specifikace produktu s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, zejména za účelem zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo změny vymezení zeměpisné oblasti podle čl. 94 odst. 2 druhého pododstavce písm. d). V žádosti se uvedou požadované změny a jejich odůvodnění.

2. Změny specifikace produktu se dělí podle důležitosti do dvou kategorií: změny prováděné na úrovni Unie, které vyžadují námitkové řízení na úrovni Unie, a standardní změny, které se řeší na úrovni členských států nebo třetích zemí.

Pro účely tohoto nařízení se „změnou prováděnou na úrovni Unie“ rozumí změna specifikace produktu, která:

3. Změny prováděné na úrovni Unie schvaluje Komise. Postup pro schválení změny je obdobný postupu stanovenému v článcích 94 a 96 až 99.

Žádosti o schválení změny prováděné na úrovni Unie podané třetími zeměmi nebo výrobci ze třetích zemí musí obsahovat doklad o tom, že požadovaná změna je v souladu s právními předpisy o ochraně označení původu nebo zeměpisných označení, které platí v dané třetí zemi.

Žádosti o schválení změn prováděných na úrovni Unie se mohou týkat jen změn prováděných na úrovni Unie. V případě, že žádost o změny prováděné na úrovni Unie obsahuje rovněž standardní změny, hledí se na části žádosti obsahující standardní změny, jako by nebyly předloženy, a postup pro změny prováděné na úrovni Unie se použije pouze na ty části žádosti obsahující změny prováděné na úrovni Unie.

Přezkum těchto žádostí se zaměří na změny prováděné na úrovni Unie.

4. Standardní změny schvalují a zveřejňují členské státy, na jejichž území se nachází zeměpisná oblast dotčeného produktu, a oznamují je Komisi.

Pokud jde o třetí země, schvalují se změny v souladu s právními předpisy použitelnými v dotčené třetí zemi.

Komise může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické či právnické osoby s legitimním zájmem přijmout prováděcí akty, kterými zruší ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, a to v jednom nebo ve více z těchto případů:

1. Názvy vín uvedené v článcích 51 a 54 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999(Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1).) a v článku 28 nařízení Komise (ES) č. 753/2002(Nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ze dne 29. dubna 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 118, 4.5.2002, s. 1).) jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení. Komise je zapíše do evidence stanovené v článku 104 tohoto nařízení.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení provede odpovídající formální kroky k odstranění názvů vín, na které se vztahuje čl. 118s odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007, z evidence stanovené v článku 104 tohoto nařízení.

3. Článek 106 se nepoužije na stávající chráněné názvy vín uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Do 31. prosince 2014 může Komise z vlastního podnětu přijmout prováděcí akty, kterými zruší ochranu stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud nesplňují podmínky stanovené v článku 93.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

4. V případě Chorvatska jsou názvy vín zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie(Úř. věst. C 116, 14.4.2011, s. 12.) chráněny podle tohoto nařízení, a to pod podmínkou pozitivního výsledku řízení o námitce. Komise je zapíše do evidence stanovené v článku 104.

1. S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti produkce ve vymezené zeměpisné oblasti je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví:

2. S cílem zajistit jakost a vysledovatelnost výrobků je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky, za nichž může specifikace výrobku obsahovat dodatečné požadavky.

3. S cílem zajistit ochranu legitimních práv a zájmů producentů a hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které se týkají:

4. S cílem zajistit přiměřenou úroveň ochrany je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 ohledně omezení týkajících se chráněného názvu.

5. S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a příslušné orgány nebyly nepřiměřeně dotčeny použitím tohoto pododdílu, pokud jde o názvy vín, jimž byla poskytnuta ochrana před 1. srpnem 2009 nebo pro něž bylo zažádáno o ochranu před tímto datem, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 ohledně stanovení přechodných pravidel, které se týkají:

1. Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví pravidla ohledně:

2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1143.

„Tradičním výrazem“ se rozumí výraz tradičně používaný v členských státech u výrobků uvedených v čl. 92 odst. 1 pro označení:

1. Chráněný tradiční výraz lze použít pouze pro výrobek, který byl vyroben v souladu s definicí stanovenou v čl. 112.

Tradiční výrazy jsou chráněny proti neoprávněnému používání.

2. Tradiční výrazy jsou chráněny pouze v jazyce a pro druhy výrobků z révy vinné, které byly uvedeny v žádosti, proti:

3. Tradiční výrazy nesmějí v Unii zdruhovět.

1. Zápis tradičního výrazu, jehož použití by bylo v rozporu s článkem 26 nařízení (EU) 2024/1143, se zamítne, pokud je žádost o zápis tradičního výrazu podána po datu předání žádosti o zápis označení původu nebo zeměpisného označení Komisi.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů prohlásí za neplatné a vyřadí z rejstříku uvedeného v článku 25 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/34(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/34 ze dne 17. října 2018, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, o řízení o námitce, změny specifikace výrobku, evidenci chráněných názvů, zrušení ochrany a používání symbolů, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o vhodný systém kontrol (Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 46).) veškeré tradiční výrazy zapsané v rozporu s odstavcem 1 tohoto článku.

3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

1. S cílem zajistit přiměřenou úroveň ochrany je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 227 týkající se jazyka a způsobu psaní chráněného tradičního výrazu.

2. S cílem zajistit ochranu legitimních práv a zájmů producentů a hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

3. S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky, za nichž mohou být tradiční výrazy používány pro výrobky z třetích zemí, a odchylky od článku 112 a čl. 113 odst. 2.

1. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření týkající se postupu pro posuzování žádostí o ochranu nebo o schválení změny tradičního výrazu a rovněž postupu pro žádosti o námitku nebo zrušení, zejména pokud jde o:

2. Komise přijme prováděcí akty, kterými přijme nebo zamítne žádost o ochranu tradičního výrazu nebo žádosti o změnu chráněného výrazu nebo o zrušení ochrany tradičního výrazu.

3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví ochranu tradičních výrazů, pro které byla žádost o ochranu přijata, zejména tím, že je zatřídí v souladu s článkem 112 a zveřejní definici nebo podmínky použití.

4. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zastavily neoprávněné používání chráněných tradičních výrazů uvedených v tomto nařízení.

2. Členské státy určí příslušný orgán odpovědný za ověřování souladu se specifikací výrobku týkající se označení původu a zeměpisných označení a za ověřování souladu s definicí a podmínkami používání tradičních výrazů, jakož i za prosazování podmínek používání tradičních výrazů. Za tímto účelem se použijí čl. 4 odst. 2 a 4 a čl. 5 odst. 1, 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).).

3. Příslušný orgán, v rámci Unie, uvedený v odstavci 2 tohoto článku nebo jeden nebo více pověřených subjektů vymezených v čl. 3 bodu 5 nařízení (EU) 2017/625, které působí jako subjekty pro certifikaci výrobků v souladu s kritérii stanovenými v hlavě II kapitole III uvedeného nařízení, každoročně ověřují soulad se specifikací výrobku během výroby i úpravy vína nebo po jeho úpravě a ověřují soulad s definicí stanovenou v článku 112 tohoto nařízení a případně s podmínkami používání tradičního výrazu uvedenými v čl. 115 odst. 3 tohoto nařízení.

Každý hospodářský subjekt, který si přeje účastnit se činnosti, na niž se vztahuje specifikace výrobku označeného označením původu nebo zeměpisným označením, uvědomí příslušný orgán nebo pověřené subjekty uvedené v prvním pododstavci. Členské státy vypracují a aktualizují seznam hospodářských subjektů, které provádějí činnosti, na něž se vztahuje jedna či více povinností stanovených ve specifikaci výrobku týkající se označení původu nebo zeměpisného označení zapsaných v unijním rejstříku zeměpisných označení, která pocházejí z jejich území.

4. Komise přijme prováděcí akty týkající se:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Pro účely této části se rozumí:

1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16, které jsou uváděny na trh v Unii nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:

2. Odchylně od odst. 1 písm. a) lze u výrobků z révy vinné jiných než těch, které byly ošetřeny dealkoholizací v souladu s částí I oddílem E přílohy VIII, vynechat odkaz na druh výrobku z révy vinné u vín, jejichž etikety obsahují název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

3. Odchylně od odst. 1 písm. b) lze vynechat výrazy „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ v těchto případech:

4. Odchylně od odst. 1 písm. h) mohou být výživové údaje na obalu nebo na etiketě k němu připojené omezeny na energetickou hodnotu, která může být vyjádřena symbolem „E“ pro energii. V takovém případě se úplné výživové údaje uvedou elektronickými prostředky identifikovanými na obalu nebo na etiketě k němu připojené. Tyto nutriční výživové údaje nesmí být zobrazovány s jinými informacemi určenými k prodejním nebo marketingovým účelům ani nesmí být shromažďovány nebo sledovány žádné údaje o uživatelích.

5. Odchylně od odst. 1 písm. i) může být seznam složek poskytnut elektronickými prostředky identifikovanými na obalu nebo na etiketě k němu připojené. V takovém případě musí být splněny tyto požadavky:

Označení uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce musí zahrnovat slovo „obsahuje“, za nímž následuje název látky nebo produktu podle přílohy II nařízení (EU) č. 1169/2011.

6. Avšak čl. 1 bod 8 se použije od 19. března 2030 a čl. 1 bod 10 písm. a) se použije od 19. září 2027.

1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 mohou zejména obsahovat tyto nepovinné údaje:

2. Aniž je dotčen čl. 100 odst. 3, pokud jde o použití údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku u vín bez chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení,

1. Povinné a nepovinné údaje podle článků 119 a 120 vyjádřené slovy se uvádějí v jednom nebo více úředních jazycích Unie.

2. Bez ohledu na odstavec 1 se název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení nebo tradiční výraz podle čl. 112 písm. b) uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, na které se ochrana vztahuje. U chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení nebo zvláštního vnitrostátního označení, která nepoužívají latinskou abecedu, se může název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Unie.

1. S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví vína je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla a omezení pro:

2. S cílem zajistit ochranu legitimních zájmů hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 týkající se pravidel, pokud jde o dočasné označování a obchodní úpravu vín, která nesou označení původu nebo zeměpisné označení, pokud toto označení původu nebo zeměpisné označení splňuje nezbytné požadavky.

3. S cílem zajistit, aby nebyly dotčeny hospodářské subjekty, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 týkající se přechodných ustanovení, pokud jde o víno uvedené na trh a označené v souladu s příslušnými pravidly platnými před 1. srpnem 2009.

4. S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 týkající se odchylek od tohoto oddílu, pokud jde o výrobky určené na vývoz, v případě, že je vyžaduje právo dotčené třetí země.

1. Podmínky nákupu cukrové řepy a cukrové třtiny, včetně smluv o dodání podepsaných před zasetím, se řídí písemnými mezioborovými dohodami uzavřenými na jedné straně mezi pěstiteli cukrové řepy a cukrové třtiny v Unii nebo organizacemi, jichž jsou tito pěstitelé členy a které smlouvy uzavírají jejich jménem, a na druhé straně cukrovarnickými podniky v Unii nebo organizacemi, jichž jsou tyto podniky členy a které smlouvy uzavírají jejich jménem.

2. O mezioborových dohodách, jak jsou popsány v příloze II části II oddíle A bodě 6, informují cukrovarnické podniky příslušné orgány členského státu, v němž cukr vyrábějí.

3. Mezioborové dohody musí splňovat podmínky nákupu stanovené v příloze X.

4. S cílem zohlednit zvláštní charakter odvětví cukru a rozvoj odvětví v období po skončení režimu kvót na výrobu cukru je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 za účelem:

5. Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná k uplatňování tohoto článku, mimo jiné i pokud jde o postupy, oznámení a správní pomoc v případě mezioborových dohod týkajících se více než jednoho členského státu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

1. Kromě požadavků stanovených v čl. 125 odst. 1 musí mezioborové dohody splňovat podmínky nákupu stanovené v příloze XI.

2. Ve smlouvách o dodání je třeba rozlišovat, zda množství cukru, která se mají z cukrové řepy vyrobit, představují:

3. Každý cukrovarnický podnik poskytuje členskému státu, v němž cukr vyrábí, údaje o:

Členské státy mohou požadovat další údaje.

4. Cukrovarnické podniky, které před zasetím nepodepsaly smlouvy o dodání množství cukrové řepy, které odpovídá cukru, na který mají kvótu, upravenou případně koeficientem pro preventivní stažení stanoveným podle čl. 130 odst. 2 prvního pododstavce, za minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám, jak je uvedeno v článku 135, jsou povinny zaplatit za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, alespoň minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám.

5. S výhradou schválení příslušným členským státem se mohou mezioborové dohody od odstavců 2, 3 a 4 odchýlit.

6. Neexistují-li žádné mezioborové dohody, přijme příslušný členský stát v souladu s tímto nařízením opatření nezbytná pro ochranu zájmů dotčených stran.

1. Z kvóty na cukr, kvóty na izoglukózu a kvóty na inulinový sirup, které byly přiděleny podnikům vyrábějícím cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup podle čl. 136 odst. 2, se vybírá výrobní dávka.

2. Opatření týkající se stanovení výrobní dávky z kvóty na cukr, kvóty na izoglukózu a kvóty na inulinový sirup podle odstavce 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

1. Pro výrobky v odvětví cukru uvedené v příloze I části III písm. b) až e) může být poskytována výrobní náhrada, pokud přebytkový cukr nebo dovezený cukr, přebytková izoglukóza nebo přebytkový inulinový sirup nejsou pro výrobu výrobků uvedených v čl. 140 odst. 2 druhém pododstavci písm. b) a c) dostupné za cenu odpovídající cenám na světovém trhu.

2. Opatření týkající se stanovení výrobní náhrady uvedené v odstavci 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

1. S cílem předcházet prudkému snížení cen na vnitřním trhu a řešit nadprodukci předpokládanou na základě předběžného odhadu dodávek a s ohledem na závazky Unie plynoucí z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU může Komise přijmout prováděcí akty, kterými v daném hospodářském roce z trhu stáhne ta množství cukru nebo izoglukózy vyrobená v rámci kvót, která přesahují prahovou hodnotu vypočtenou podle odstavce 2.

2. Prahová hodnota pro stažení uvedená v odstavci 1 se vypočte pro každý podnik, který obdržel kvótu, vynásobením jeho kvóty koeficientem. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví tento koeficient pro hospodářský rok, nejpozději 28. února předchozího hospodářského roku na základě předpokládaného vývoje na trhu.

Na základě aktualizovaného vývoje na trhu může Komise do 31. října daného hospodářského roku přijmout prováděcí akty, kterými upraví daný koeficient, nebo v případě, že žádný koeficient nebyl podle prvního pododstavce stanoven, koeficient stanoví.

3. Každý podnik, který obdržel kvótu skladuje na vlastní náklady až do začátku následujícího hospodářského roku cukr vyrobený v rámci kvóty překračující prahovou hodnotu vypočtenou podle odstavce 2. Množství cukru, izoglukózy nebo inulinového sirupu stažená během určitého hospodářského roku z trhu se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

Odchylně od prvního pododstavce může Komise s ohledem na předpokládaný vývoj na trhu s cukrem přijmout prováděcí akty, kterými stanoví, že pro běžný nebo následující hospodářský rok nebo pro oba tyto roky se veškerý stažený cukr, izoglukóza či inulinový sirup nebo jejich část považuje za:

4. Není-li zásobování Unie cukrem dostatečné, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými povolí prodej určitého množství staženého cukru, stažené izoglukózy nebo staženého inulinového sirupu na trhu Unie před koncem období stažení.

5. Pokud se stažený cukr považuje za první množství cukru vyrobeného v následujícím hospodářském roce, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena stanovená pro daný hospodářský rok, jak je uvedeno v článku 135.

Pokud se stažený cukr stane průmyslovým cukrem nebo je vyvezen v souladu s odst. 3 druhým pododstavcem písm. a) nebo b) tohoto článku, požadavky článku 135 týkající se minimální ceny se neuplatní.

Pokud je stažený cukr prodán podle odstavce 4 tohoto článku na trhu Unie před koncem období stažení, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena stávajícího hospodářského roku.

6. Prováděcí akty podle tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

1. Během doby uvedené v článku 124 může Komise přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná k zajištění dostatečných dodávek cukru na trh Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Tato opatření mohou upravit výši cla z dováženého surového cukru, a to pro nezbytné množství a na nezbytnou dobu.

V rámci dočasného mechanismu řízení trhu přijme Rada opatření týkající se stanovení dávky z přebytku v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

2. Komise přijme prováděcí akty. kterými stanoví příslušná množství cukru nepodléhajícího kvótě a dováženého surového cukru, která mohou být propuštěna na trh Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví cukru a zajistit náležité zohlednění zájmů všech stran a s ohledem na nezbytnost zabránit narušení trhu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které se týkají:

1. Na cukr, izoglukózu a inulinový sirup se vztahuje režim kvót.

2. Pokud jde o režim kvót uvedený v odstavci 1 tohoto článku, překročí-li producent příslušnou kvótu a nevyužije přebytková množství způsoby stanovenými v článku 139, platí se z takového množství dávka z přebytku s výhradou podmínek uvedených v článcích 139 až 142.

1. Kvóty pro výrobu cukru, izoglukózy a inulinového sirupu na celostátní či regionální úrovni jsou stanoveny v příloze XII.

2. Členské státy přidělí kvótu každému podniku vyrábějícímu cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup usazenému na jejich území a schválenému podle článku 137.

Pro každý podnik se přidělená kvóta rovná kvótě, která byla podniku přidělena pro hospodářský rok 2010/2011 podle nařízení (ES) č. 1234/2007.

3. Pokud se kvóta přiděluje cukrovarnickému podniku, který má více než jednu výrobní jednotku, přijmou členské státy opatření, která považují za nezbytná pro náležité zohlednění zájmů pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

1. Na žádost udělí členské státy schválení podniku vyrábějícímu cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup nebo podniku zpracovávajícímu tyto výrobky na některý z výrobků uvedených na seznamu v čl. 140 odst. 2 za předpokladu, že podnik:

2. Schválené podniky poskytují členskému státu, na jehož území se koná sklizeň cukrové řepy či cukrové třtiny nebo na jehož území probíhá rafinace, údaje týkající se:

1. Členský stát může snížit kvótu na cukr nebo izoglukózu, která byla přidělena podniku usazenému na jeho území, až o 10 %. Členské státy přitom uplatňují objektivní a nediskriminující kritéria.

2. Členské státy mohou převádět kvóty mezi podniky v souladu s pravidly stanovenými v příloze XIII a s ohledem na zájmy všech zúčastněných stran, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

3. Množství snížená na základě odstavců 1 a 2 přidělí dotyčný členský stát jednomu nebo více podnikům na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou držiteli kvóty či nikoli.

1. Cukr, izoglukóza nebo inulinový sirup vyrobené během hospodářského roku nad rámec kvóty podle článku 136 se mohou:

Opatření uvedená v tomto článku prvním pododstavci písmeni e) se provádějí před zahájením preventivních opatření proti narušení trhů uvedených v čl. 219 odst. 1.

Na ostatní množství se vztahuje dávka z přebytku podle článku 142.

2. Prováděcí akty podle tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

1. Průmyslový cukr, průmyslová izoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup jsou vyhrazeny pro výrobu jednoho z výrobků podle odstavce 2, pokud

2. S cílem zohlednit technický vývoj je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví seznam výrobků, pro jejichž výrobu se může použít průmyslový cukr, průmyslová izoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup.

Tento seznam obsahuje zejména:

1. Každý podnik se může rozhodnout, že celou produkci nad stanovenou kvótu na cukr, kvótu na izoglukózu nebo kvótu na inulinový sirup nebo její část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za součást výroby tohoto roku. Aniž je dotčen odstavec 3, je toto rozhodnutí neodvolatelné.

2. Podniky, které přijmou rozhodnutí podle odstavce 1,

3. Je-li konečná produkce určitého podniku v daném hospodářském roce nižší než odhad učiněný v okamžiku, kdy bylo přijato rozhodnutí v souladu s odstavcem 1, může být převedené množství zpětně upraveno nejpozději do 31. října následujícího hospodářského roku.

4. Převedená množství se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

5. Cukr skladovaný podle tohoto článku v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 17 nebo 130.

1. Vybírá se dávka z přebytku z množství:

Prováděcí akty podle prvního pododstavce písm. b) se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

2. Opatření týkající se stanovení dávky z přebytku uvedené v odstavci 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

1. S cílem zajistit, aby podniky uvedené v článku 137 dodržovaly své závazky, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví pravidla pro udělování a odnětí schválení těmto podnikům, jakož i kritéria pro správní sankce.

2. S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví cukru a zajistit náležité zohlednění zájmů všech stran je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o smysl podmínek pro fungování režimu kvót, jakož i stanovení podmínek pro prodej do nejvzdálenějších regionů.

3. S cílem zajistit, aby byli pěstitelé úzce zapojeni do rozhodnutí o převodu určitého množství produkce, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví pravidla týkající se převodu cukru.

Pokud jde o podniky uvedené v článku 137, může Komise přijímat prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

1. Členské státy vedou registr vinic s aktuálními informacemi o produkčním potenciálu. Od 1. ledna 2016 tato povinnost platí pouze tehdy, pokud členské státy provádějí systém povolení pro výsadbu révy uvedený v hlavě I kapitoly III nebo vnitrostátní program podpory.

2. Do 31. prosince 2015 se na členské státy, jejichž celková plocha vinic osázených moštovými odrůdami zatříděnými podle čl. 81 odst. 2 nepřesahuje 500 hektarů, povinnost uvedená v odstavci 1 tohoto článku nevztahuje.

3. Členské státy, které ve svých strategických plánech SZP stanoví opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2021/2115, předloží Komisi každoročně do 1. března aktualizovaný soupis produkčního potenciálu na základě registru vinic. Od 1. ledna 2016 podrobnosti oznámení Komisi týkající se vinařských oblastí stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

4. S cílem usnadnit sledování a ověřování produkčního potenciálu členských států je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla týkající se obsahu registru vinic a výjimek z nich.

1. Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení tohoto nařízení týkající se určení příslušných vnitrostátních orgánů, určí členské státy jeden nebo více orgánů odpovědných za zajišťování souladu s pravidly Unie v odvětví vína. Členské státy zejména určí laboratoře pověřené prováděním oficiálních rozborů v odvětví vína. Určené laboratoře musí splňovat obecná kritéria pro provoz zkušebních laboratoří stanovená v ISO/IEC 17025.

2. Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy orgánů a laboratoří uvedených v odstavci 1. Komise tyto informace zveřejní a pravidelně aktualizuje.

1. Produkty v odvětví vína se do oběhu v Unii uvádějí s úředně schváleným průvodním dokladem.

2. Fyzické či právnické osoby a jejich seskupení, které za účelem výkonu svého podnikání mají v držení produkty v odvětví vína, především producenti, stáčírny, zpracovatelé a obchodníci, vedou o uvedených produktech evidenci zaznamenávající vstupy a výstupy těchto produktů.

3. S cílem usnadnit přepravu vinařských výrobků a ověřování členskými státy je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

4. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Odchylně od čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2019/633 mohou členské státy na žádost mezioborové organizace uznané podle článku 157 tohoto nařízení působící v odvětví vína stanovit, že zákaz uvedený v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) směrnice (EU) 2019/633 se nevztahuje na platby prováděné v rámci smluv o dodávkách pro prodeje sudového vína mezi producenty nebo prodejci vína a jejich přímými kupujícími, pokud:

1. Pokud se členský stát rozhodne, že každá dodávka syrového mléka na jeho území od zemědělce ke zpracovateli syrového mléka musí být podložena písemnou smlouvou mezi stranami nebo se rozhodne, že první kupující musí předložit písemný návrh na uzavření smlouvy o dodávkách syrového mléka od zemědělců, řídí se tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy podmínkami stanovenými v odstavci 2.

Pokud se členský stát rozhodne, že dodávky syrového mléka od zemědělce ke zpracovateli syrového mléka musí být podloženy písemnou smlouvou mezi stranami, rozhodne také, která fáze dodávky musí být touto smlouvou podložena, pokud je dodávka syrového mléka prováděna prostřednictvím jednoho nebo více odběratelů.

Pro účely tohoto článku se „odběratelem“ rozumí podnik, který převáží syrové mléko od zemědělce nebo jiného odběratele ke zpracovateli syrového mléka nebo k jinému odběrateli, přičemž vlastnictví syrového mléka je v každém případě převáděno.

1a. Pokud členské státy nevyužijí možností stanovených v odstavci 1 tohoto článku, mohou producent, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů požadovat, aby veškeré dodávky syrového mléka ke zpracovateli syrového mléka byly předmětem písemné smlouvy mezi stranami nebo písemného návrhu na uzavření smlouvy od prvních kupujících, za podmínek stanovených v prvním pododstavci odstavce 4 tohoto článku.

Pokud je prvním kupujícím mikropodnik nebo malý či střední podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES, nejsou smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy povinné, aniž je dotčena možnost, aby strany využily standardní smlouvu vypracovanou mezioborovou organizací.

2. Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 1a:

3. Odchylně od odstavců 1 a 1a se smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje, pokud syrové mléko dodává člen družstva družstvu, jehož je členem, jestliže stanovy tohoto družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v rámci nebo podle těchto stanov obsahují ustanovení, která mají podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 2 písm. a), b) a c).

4. Všechny náležitosti smluv o dodávkách syrového mléka uzavřených zemědělci, odběrateli nebo zpracovateli syrového mléka, včetně náležitostí uvedených v odst. 2 písm. c), jsou volně sjednány mezi stranami.

Bez ohledu na první pododstavec se použije jedna nebo více z těchto možností:

Druhým pododstavcem není dotčeno právo zemědělce tuto minimální dobu trvání odmítnout, pokud tak učiní písemně. V takovém případě mohou strany volně sjednat všechny náležitosti smlouvy, včetně náležitostí uvedených v odst. 2 písm. c).

5. Členské státy, které využívají možností uvedených v tomto článku, informují Komisi o způsobu jejich uplatňování.

6. Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování odst. 2 písm. a) a b) a odstavce 3 tohoto článku a opatření týkající se oznámení, která mají členské státy učinit v souladu s tímto článkem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

1. Organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, která je uznána podle čl. 161 odst. 1, může jménem zemědělců, kteří jsou jejími členy, jednat o smlouvách na dodávky syrového mléka od zemědělce zpracovateli syrového mléka nebo odběrateli ve smyslu čl. 148 odst. 1 třetího pododstavce, pokud jde o jejich celou společnou produkci nebo její část.

2. Jednání organizace producentů mohou probíhat:

3. Odchylně od podmínek stanovených v odst. 2 písm. c) bodech ii) a iii) se jednání organizace producentů mohou uskutečnit podle odstavce 1, pokud se v případě uvedené organizace producentů jednání týká objemu syrového mléka, který je produkován nebo dodáván v členském státě, jehož celková roční produkce syrového mléka nedosahuje 500000 tun, a tento objem nepřesahuje 45 % celkové vnitrostátní produkce dotyčného členského státu.

4. Pro účely tohoto článku se odkazem na organizaci producentů rozumí rovněž odkaz na sdružení takových organizací producentů.

5. Pro účely odst. 2 písm. c) a odst. 3 Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní množství produkce syrového mléka v Unii a členských státech, přičemž využije nejaktuálnější informace, které má k dispozici.

6. Odchylně od odst. 2 písm. c) a odstavce 3 může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený ve druhém pododstavci tohoto odstavce v jednotlivých případech rozhodnout, a to i v případě, že nebyly překročeny prahové hodnoty stanovené ve zmíněných ustanoveních, že některá jednání vedená organizací producentů by buď měla znovu proběhnout, nebo by se vůbec neměla uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže nebo aby se předešlo vážné újmě pro malé a střední podniky zpracovávající syrové mléko na jeho území.

V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci Komise, a to bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3. V ostatních případech přijímá uvedené rozhodnutí vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.

7. Pro účely tohoto článku se:

8. Členské státy, v nichž se konají jednání v souladu s tímto článkem, informují Komisi o použití odst. 2 písm. f) a odstavce 6.

1. Na žádost organizace producentů uznané podle čl. 152 odst. 3, mezioborové organizace uznané podle čl. 157 odst. 3 nebo seskupení hospodářských subjektů uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, mohou členské státy na omezené období stanovit závazná pravidla pro regulaci nabídky sýrů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením podle čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1151/2012.

2. Pravidla uvedená v odstavci 1 tohoto článku podléhají předchozí dohodě mezi stranami v dané zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012. Taková dohoda je uzavřena nejméně mezi dvěma třetinami producentů mléka nebo jejich zástupců, kteří zastupují producenty nejméně dvou třetin syrového mléka používaného pro výrobu sýra uvedeného v odstavci 1 tohoto článku a případně nejméně dvěma třetinami výrobců tohoto sýra, kteří vyrábějí nejméně dvě třetiny z celkové výroby tohoto sýra v zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012.

3. Pro účely odstavce 1 je v případě sýra s chráněným zeměpisným označením zeměpisná oblast původu syrového mléka uvedená ve specifikaci výrobku pro daný sýr totožná se zeměpisnou oblastí podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012 týkající se tohoto sýra.

4. Pravidla uvedená v odstavci 1:

5. Pravidla uvedená v odstavci 1 se zveřejní v úředním tisku daného členského státu.

6. Členské státy provádí kontroly k zajištění toho, že podmínky stanovené v odstavci 4 jsou splněny, a v případě, že příslušné vnitrostátní orgány zjistí, že tyto podmínky dodržovány nejsou, zruší pravidla uvedená v odstavci 1.

7. Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, která přijaly podle odstavce 1. Komise o oznámeních týkajících se těchto pravidel informuje ostatní členské státy.

8. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů kdykoli rozhodnout, že členský stát musí zrušit pravidla, jež stanovil podle odstavce 1, pokud Komise zjistí, že tato pravidla nejsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4 nebo na významné části vnitřního trhu vylučují či narušují hospodářskou soutěž nebo že ohrožují volný obchod či dosažení cílů článku 39 Smlouvy o fungování EU. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení.

Pro účely tohoto článku a článku 148 se „prvním kupujícím“ rozumí podnik nebo seskupení, které kupují mléko od producentů, za účelem:

1. Členské státy mohou na požádání uznat organizace producentů, které:

1a. Odchylně od čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU může organizace producentů uznaná podle odstavce 1 tohoto článku nebo organizace producentů, včetně družstva, nebo jakákoli jiná rovnocenná právní forma registrovaná v souladu s vnitrostátním právem, která o uznání požádala a nebyla dosud členským státem uznána jako organizace producentů, splňuje-li požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku a v článku 154 tohoto nařízení, plánovat produkci zemědělských produktů, optimalizovat jejich produkční náklady, umisťovat je na trh a sjednávat smlouvy na dodávky zemědělských produktů jménem svých členů pro veškerou produkci nebo její část. Tato organizace producentů může využít této odchylky ve lhůtě stanovené v čl. 154 odst. 4 písm. a) tohoto nařízení, nebo pokud členský stát nepřijme rozhodnutí o žádosti o uznání do konce této lhůty, ve lhůtě pěti let ode dne podání žádosti o uznání, pokud dotčený členský stát nerozhodl o jejím zamítnutí.

Činnosti uvedené v prvním pododstavci mohou probíhat:

Dotčený členský stát však může udělit výjimku z podmínky uvedené v druhém pododstavci písm. d) v řádně odůvodněných případech, kdy členové organizace producentů mají dvě různé produkční jednotky nacházející se v různých zeměpisných oblastech.

1b. Pro účely tohoto článku se odkazy na organizaci producentů rozumí rovněž sdružení organizací producentů uznané podle čl. 156 odst. 1, pokud toto sdružení splňuje požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

Pokud sdružení organizací producentů uznané podle čl. 156 odst. 1 nesplňuje podmínky stanovené v odst. 1a druhém pododstavci písm. a) a b) tohoto článku, avšak jeho členové tyto podmínky splňují, může rovněž vykonávat činnosti uvedené v odst. 1a prvním pododstavci tohoto článku, pokud:

1c. Vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž uvedený v článku 5 nařízení (ES) č. 1/2003 může v jednotlivých případech rozhodnout, že jedna nebo více z činností uvedených v odst. 1a prvním pododstavci má být do budoucna změněna, ukončena nebo vůbec neuskutečněna, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže, nebo pokud se domnívá, že jsou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce Komise bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

Při jednání podle prvního pododstavce tohoto odstavce informuje vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž písemně Komisi před zahájením prvního formálního vyšetřovacího opatření nebo neprodleně poté a oznámí jí rozhodnutí neprodleně po jejich přijetí.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.

2. Organizace producentů uznaná podle odstavce 1 může být uznána i nadále, jestliže uvádí na trh výrobky kódu KN ex2208 jiné než výrobky uvedené v příloze I Smluv, a to za předpokladu, že podíl těchto výrobků nepřesahuje 49 % celkové hodnoty produkce uváděné organizací producentů na trh a že na tyto výrobky není poskytována podpora Unie. Tyto výrobky se v případě organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny nezohledňují při výpočtu hodnoty produktů uváděných na trh pro účely čl. 34 odst. 2.

3. Odchylně od odstavce 1 uznají členské státy organizace producentů tvořené producenty v odvětví mléka a mléčných výrobků, které:

1. Stanovy organizace producentů zavazují její členy zejména k tomu, aby:

2. Stanovy organizace producentů rovněž stanoví:

2a. Stanovy organizace producentů mohou stanovit možnost, aby členové byli v přímém kontaktu s kupujícími, pokud tyto přímé kontakty neohrozí cíle sledované organizací producentů včetně soustředění nabídky a uvádění produktů organizace producentů na trh. Soustředění nabídky a uvádění produktů na trh se považují za zajištěné, pokud organizace producentů vyjedná a určí podstatné prvky prodeje, jako jsou cena, jakost a objem. Stanovy organizace producentů, která umožňuje přímý kontakt mezi členem a kupujícím, mohou zahrnovat vnitřní kontrolní a preventivní mechanismy, aby se zabránilo tomu, že takový kontakt bude mít negativní dopady na cíle organizace producentů, včetně soustředění nabídky.

3. Odstavce 1, 2 a 2a se nevztahují na organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků.

1. Aby byla uznána členským státem, musí být organizace producentů žádající o uznání právním subjektem nebo jednoznačně vymezenou částí právního subjektu, který:

1a. Členské státy mohou na žádost rozhodnout, že organizaci producentů působící ve více odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2 uznají více než jednou, pokud splňuje podmínky podle odstavce 1 tohoto článku pro každé odvětví, pro které žádá o uznání.

2. Členské státy mohou rozhodnout, že organizace producentů, které byly uznány před 1. lednem 2018 a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují za uznané organizace producentů podle článku 152.

3. Organizacím producentů, které byly uznány před 1. lednem 2018, ale nesplňují podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, členské státy odeberou uznání nejpozději 31. prosince 2020.

4. Členské státy:

1. Členské státy mohou na požádání uznat sdružení organizací producentů v konkrétním odvětví uvedeném v čl. 1 odst. 2, která byla vytvořena z podnětu uznaných organizací producentů.

Sdružení organizací producentů mohou provádět jakoukoli z činností nebo funkcí organizací producentů, a sice podle pravidel přijatých v souladu s článkem 173.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy na požádání při posuzování žádosti uznat sdružení uznaných organizací producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, pokud má dotčený členský stát za to, že sdružení je schopné efektivně vykonávat kteroukoli z činností uznané organizace producentů a splňuje podmínky stanovené v čl. 161 odst. 1.

1. Členské státy mohou na požádání uznat mezioborové organizace na celostátní a regionální úrovni a na úrovni hospodářských prostorů uvedených v čl. 164 odst. 2 v konkrétním odvětví uvedeném v čl. 1 odst. 2, které:

1a. Členské státy mohou na žádost rozhodnout, že mezioborovou organizaci působící ve více odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2 uznají více než jednou, pokud splňuje podmínky podle odstavce 1 pro každé odvětví, pro které žádá o uznání.

2. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy na základě objektivních a nediskriminujících kritérií rozhodnout, že podmínka stanovená v čl. 158 odst. 1 písm. c) je splněna prostřednictvím omezení počtu mezioborových organizací na regionální nebo celostátní úrovni, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy přijaté před 1. lednem 2014 a pokud to nenarušuje řádné fungování vnitřního trhu.

3. Pokud jde o odvětví mléka a mléčných výrobků, mohou členské státy odchylně od odstavce 1 uznat mezioborové organizace, které:

1. Členské státy mohou uznat mezioborové organizace žádající o uznání, pokud tyto organizace:

2. Členské státy mohou rozhodnout, že mezioborové organizace, které byly uznány před 1. lednem 2014 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují za uznané mezioborové organizace podle článku 157.

3. Mezioborové organizace, které byly uznány před 1. lednem 2014 na základě vnitrostátních právních předpisů, ale nesplňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, mohou i nadále vykonávat svou činnost podle vnitrostátních právních předpisů do 1. ledna 2015.

4. Členské státy mohou uznat ve všech odvětvích mezioborové organizace existující před 1. lednem 2014, ať již byly uznány na základě žádosti nebo zřízeny podle právních předpisů, i když nesplňují podmínku stanovenou v čl. 157 odst. 1 písm. b).

5. V případě uznání mezioborové organizace v souladu s odstavcem 1 nebo 2 členské státy:

Odchylně od článků 152 až 158 uznají členské státy na požádání:

1. Členské státy na žádost uznají za organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků veškeré právnické osoby či jednoznačně vymezené části právnických osob, pokud:

2. Členské státy mohou rozhodnout, že organizace producentů, které byly uznány před 2. dubnem 2012 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky stanovené v odstavci 1, se mají považovat za uznané organizace producentů.

3. Členské státy:

U mezioborových organizací v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví tabáku může konkrétní zaměření uvedené v čl. 57 odst. 1 písm. c) zahrnovat také jeden z těchto cílů:

1. Členské státy mohou uznat mezioborové organizace v odvětví mléka a mléčných výrobků, za předpokladu, že uvedené organizace:

2. Členské státy mohou rozhodnout, že mezioborové organizace, které byly uznány před 2. dubnem 2012 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují za uznané mezioborové organizace podle čl. 157 odst. 1.

3. Pokud členské státy využijí možnosti uznat mezioborovou organizaci v souladu s odstavcem 1 nebo 2:

1. Je-li uznaná organizace producentů, uznané sdružení organizací producentů nebo uznaná mezioborová organizace působící v konkrétním hospodářském prostoru nebo prostorech členského státu považována za reprezentativní, pokud jde o produkci nebo zpracování daného produktu nebo obchod s ním, může dotyčný členský stát na její žádost učinit určité dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, sjednané v rámci této organizace, závaznými na omezenou dobu i pro jiné jednotlivé hospodářské subjekty a jejich seskupení, které působí v dotyčném hospodářském prostoru nebo prostorech a nejsou členy této organizace nebo tohoto sdružení.

2. Pro účely tohoto oddílu se „hospodářským prostorem“ rozumí zeměpisné území tvořené přilehlými nebo sousedními pěstitelskými regiony, v nichž jsou pěstitelské i obchodní podmínky stejnorodé, nebo, v případě produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením uznávaným podle právních předpisů Unie, zeměpisné území stanovené ve specifikaci produktu.

3. Organizace nebo sdružení se považuje za reprezentativní, pokud v dotčeném hospodářském prostoru nebo v prostorech členského státu zastupuje:

V případě mezioborových organizací, u nichž stanovení podílu objemu produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi vyvolává v praxi potíže, však členské státy mohou stanovit vnitrostátní pravidla pro určení konkrétní úrovně reprezentativnosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) bodě ii).

Zahrnuje-li žádost o rozšíření působnosti pravidel na další hospodářské subjekty více hospodářských prostorů, musí organizace nebo sdružení prokázat minimální úroveň reprezentativnosti vymezené v prvním pododstavci pro každý z oborů, které v každém z dotyčných hospodářských prostorů sdružuje.

4. Pravidla, u nichž lze požadovat rozšíření působnosti na jiné hospodářské subjekty, jak je stanoveno v odstavci 1, musí sledovat jeden z těchto cílů:

Tato pravidla nesmí způsobit újmu jiným hospodářským subjektům, ani bránit vstupu nových hospodářských subjektů na trh v dotyčném členském státu nebo Unii a nesmějí mít žádné účinky uvedené v čl. 210 odst. 4 nebo být jinak neslučitelné s platnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy.

5. Rozšíření působnosti pravidel uvedených v odstavci 1 je hospodářským subjektům dáno na vědomí prostřednictvím zveřejnění jejich plného znění v úředním tisku dotčeného členského státu.

6. Členské státy informují Komisi o všech rozhodnutích přijatých podle tohoto článku.

S cílem podpořit činnost organizací uvedených v článcích 152 až 163, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činnosti týkající se stažení produktů z trhu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o opatření v odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2, jejichž cílem je:

1. Aniž by byly dotčeny články 167 a 167a tohoto nařízení, mohou členské státy na žádost organizace producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle čl. 152 odst. 1 nebo čl. 161 odst. 1 tohoto nařízení, mezioborové organizace uznané podle čl. 157 odst. 1 tohoto nařízení, seskupení producentů uvedeného v čl. 32 nařízení (EU) 2024/1143, uznaného seskupení producentů uvedeného v čl. 33 nařízení (EU) 2024/1143 na omezené období stanovit závazná pravidla pro regulaci nabídky zemědělských produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, na které se vztahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení podle čl. 46 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2024/1143 nebo podle čl. 93 bodu 1 písm. a) a b) tohoto nařízení. Pokud existuje uznané seskupení producentů uvedené v článku 33 nařízení (EU) 2024/1143, seskupení producentů uveden v článku 32 uvedeného nařízení toto právo nemá.

2. Pravidla uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí být předem schválena v dohodě uzavřené mezi alespoň dvěma třetinami producentů produktu, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, nebo jejich zástupci, kteří představují alespoň dvě třetiny výroby daného produktu v zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012 nebo čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) bodu iii) tohoto nařízení pro víno. Pokud výroba produktu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje zpracování a specifikace produktu podle čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012 nebo čl. 94 odst. 2 tohoto nařízení omezuje získávání surovin na určitou zeměpisnou oblast, členské státy pro účely pravidel stanovených podle odstavce 1 tohoto článku vyžadují, aby:

3. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku, pokud jde o produkci sýrů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, musí být pravidla uvedená v odstavci 1 tohoto článku předem schválena dohodou mezi alespoň dvěma třetinami producentů mléka nebo jejich zástupců, kteří odpovídají alespoň za dvě třetiny syrového mléka používaného k výrobě daného sýra, a případně mezi alespoň dvěma třetinami producentů daného sýra nebo jejich zástupců, kteří zajišťují alespoň dvě třetiny výroby daného sýra v zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce je v případě sýra užívajícího chráněné zeměpisné označení zeměpisná oblast původu syrového mléka uvedená ve specifikaci produktu pro daný sýr totožná se zeměpisnou oblastí podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012 týkající se tohoto sýra.

4. Pravidla uvedená v odstavci 1:

5. Pravidla uvedená v odstavci 1 se zveřejní v úředním tisku daného členského státu.

6. Členské státy provádějí kontroly k zajištění toho, že podmínky stanovené v odstavci 4 jsou splněny. Pokud příslušné vnitrostátní orgány zjistí, že tyto podmínky dodržovány nejsou, členské státy pravidla uvedená v odstavci 1 zruší.

7. Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla podle odstavce 1, která přijaly. Komise o oznámeních týkajících se těchto pravidel informuje ostatní členské státy.

8. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů kdykoli rozhodnout, že členský stát musí zrušit pravidla, jež stanovil podle odstavce 1 tohoto článku, pokud Komise zjistí, že tato pravidla nejsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4 tohoto článku nebo na významné části vnitřního trhu vylučují či narušují hospodářskou soutěž nebo že ohrožují volný obchod či dosažení cílů článku 39 Smlouvy o fungování EU. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupů podle čl. 229 odst. 2 a 3 tohoto nařízení.

1. Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy stanovit pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku, mimo jiné stanovením maximálních výnosů a pravidel pro hospodaření se zásobami. Členské státy mohou v sestupném pořadí podle priority zohlednit rozhodnutí přijatá mezioborovými organizacemi uznanými podle článků 157 a 158 tohoto nařízení, seskupeními producentů uvedenými v článku 32 a 33 nařízení (EU) 2024/1143 a organizacemi producentů uznanými podle článků 152 a 154 tohoto nařízení, pokud jsou tyto organizace a seskupení považovány za reprezentativní pro odvětví vína v hospodářském prostoru nebo v prostorech, kde se mají pravidla uplatňovat, v souladu s čl. 164 odst. 3 a čl. 166a odst. 2 tohoto nařízení.

Tato pravidla musí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí:

2. Pravidla uvedená v odstavci 1 jsou hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění jejich plného znění v úředním tisku dotčeného členského státu.

3. Členské státy informují Komisi o všech rozhodnutích přijatých podle tohoto článku.

1. Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu v odvětví olivového oleje, včetně oliv, z nichž je získán, mohou producentské členské státy stanovit pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku.

Tato pravidla musejí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí:

2. Pravidla uvedená v odstavci 1 jsou hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění jejich úplného znění v úředním tisku dotčeného členského státu.

3. Členské státy informují Komisi o všech rozhodnutích přijatých podle tohoto článku.

1. Aniž je dotčen článek 148 týkající se odvětví mléka a mléčných výrobků a článek 125 týkající se odvětví cukru, pokud členský stát rozhodne, pokud jde o zemědělské produkty pocházející z odvětví jiných než odvětví mléka a mléčných výrobků a odvětví cukru uvedených v čl. 1 odst. 2:

řídí se tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy podmínkami stanovenými v odstavcích 4 a 6 tohoto článku.

1a. Pokud členské státy nevyužijí možností stanovených v odstavci 1 tohoto článku, mohou producent, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů požadovat, aby veškeré dodávky jejich zemědělských produktů pocházejících z odvětví, která jsou uvedena v čl. 1 odst. 2 kromě odvětví mléka a mléčných výrobků a odvětví cukru, zpracovateli nebo distributorovi byly předmětem písemné smlouvy mezi stranami nebo písemného návrhu na uzavření smlouvy od prvních kupujících, za podmínek stanovených v odstavci 4 a v odst. 6 prvním pododstavci tohoto článku.

Pokud je prvním kupujícím mikropodnik nebo malý či střední podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES, nejsou smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy povinné, aniž je dotčena možnost, aby strany využily standardní smlouvu vypracovanou mezioborovou organizací.

2. Pokud členský stát rozhodne, že dodávky produktů, na které se vztahuje tento článek, od producenta ke zpracovateli musí být podloženy písemnou smlouvou mezi stranami, rozhodne také, která fáze dodávky musí být touto smlouvou mezi stranami podložena, pokud je dodávka dotčených produktů prováděna prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkovatelů.

Členské státy zajistí, aby ustanovení přijatá podle tohoto článku nenarušila řádné fungování vnitřního trhu.

3. V případě popsaném ve odstavci 2 mohou členské státy zavést mechanismus zprostředkování pro účely případů, kdy taková smlouva nemůže být uzavřena vzájemnou dohodou, čímž zajistí spravedlivé smluvní vztahy.

4. Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 1a:

5. Odchylně od odstavců 1 a 1a se smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje, pokud dotčené produkty dodává člen družstva družstvu, jehož je členem, jestliže stanovy tohoto družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v rámci nebo podle těchto stanov obsahují ustanovení, která mají podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 4 písm. a), b) a c).

6. Všechny náležitosti smluv o dodávkách zemědělských produktů uzavřených producenty, odběrateli, zpracovateli nebo distributory, včetně náležitostí uvedených v odst. 4 písm. c), jsou mezi stranami volně sjednány.

Odchylně od prvního pododstavce se použije jedna nebo obě z těchto možností:

Druhým pododstavcem není dotčeno právo producenta tuto minimální dobu trvání odmítnout, pokud tak učiní písemně. V takovém případě mohou strany volně sjednat všechny náležitosti smlouvy, včetně náležitostí uvedených v odst. 4 písm. c).

7. Členské státy, které využívají možností uvedených v tomto článku, zajistí, aby přijatá ustanovení nenarušila řádné fungování vnitřního trhu.

Členské státy oznámí Komisi způsob uplatňování veškerých opatření zavedených podle tohoto článku.

8. Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování odst. 4 písm. a) a b) a odstavce 5 tohoto článku a opatření týkající se oznámení, která členské státy musí činit v souladu s tímto článkem.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

1. Organizace producentů v odvětví olivového oleje, která je uznána podle čl. 152 odst. 1 a která sleduje jeden nebo více cílů, jako je soustředění nabídky, uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh a optimalizace produkčních nákladů, může jménem svých členů jednat o smlouvách na dodávky olivového oleje, pokud jde o veškerou souhrnnou produkci jejich členů nebo její část.

Organizace producentů plní cíle uvedené v tomto odstavci, pokud úsilí o dosažení těchto cílů vede k integraci činností a pokud je pravděpodobné, že tato integrace povede k významnému zefektivnění, tak aby činnosti organizace producentů celkově přispívaly k naplňování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

Toho lze dosáhnout tehdy, pokud

2. Jednání uznané organizace producentů mohou probíhat:

3. Pro účely tohoto článku se odkazem na organizaci producentů rozumí rovněž odkaz na sdružení takových organizací producentů uznaná podle čl. 156 odst. 1.

4. Pro účely odst. 2 písm. c) Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní objem produkce olivového oleje v členských státech.

5. Odchylně od odst. 2 písm. c) může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený ve druhém pododstavci tohoto odstavce v jednotlivých případech rozhodnout, a to i v případě, že nebyla překročena prahová hodnota stanovená ve zmíněných ustanoveních, že některá jednání vedená organizací producentů by buď měla znovu proběhnout, nebo by se vůbec neměla uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže, nebo pokud shledá, že jsou ohroženy cíle uvedené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci Komise, a to bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3. V ostatních případech přijímá uvedené rozhodnutí vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.

Pro účely tohoto článku se použije definice „vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž“ uvedená v čl. 149 odst. 7 písm. a).

6. Členské státy, v nichž se konají jednání v souladu s tímto článkem, informují Komisi o použití odst. 2 písm. g) a odstavce 5.

1. Organizace producentů v odvětví hovězího a telecího masa, která je uznána podle čl. 152 odst. 1 a která sleduje jeden nebo více cílů, jako je soustředění nabídky, uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh a optimalizace produkčních nákladů, může, pokud jde o veškerou souhrnnou produkci svých členů nebo její část, jednat jménem svých členů o smlouvách na dodávky živého jatečného skotu druhu Bos taurus kódů KN ex01022921, ex01022941, ex01022951, ex01022961 nebo ex01022991:

Organizace producentů plní cíle uvedené v tomto odstavci, pokud úsilí o dosažení těchto cílů vede k integraci činností a pokud je pravděpodobné, že tato integrace povede k významnému zefektivnění, tak aby činnosti organizace producentů celkově přispívaly k naplňování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

Toho lze dosáhnout tehdy, pokud

• a) organizace producentů vykonává alespoň jednu z těchto činností:
  • i) společnou distribuci, včetně společné prodejní platformy nebo společné přepravy,
  • ii) společnou propagaci,
  • iii) společnou organizaci kontroly jakosti,
  • iv) společné využívání zařízení nebo skladovacích kapacit,
  • v) společné nakládání s odpady přímo souvisejícími s vlastním chovem skotu,
  • vi) společné pořizování vstupů;
• b) tyto činnosti jsou významné z hlediska množství dotčeného hovězího a telecího masa a z hlediska nákladů na produkci a na uvádění produktu na trh.

2. Jednání uznané organizace producentů mohou probíhat:

3. Pro účely tohoto článku se odkazem na organizaci producentů rozumí rovněž odkaz na sdružení takových organizací producentů uznaná podle čl. 156 odst. 1.

4. Pro účely odst. 2 písm. c) Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní množství hovězího a telecího masa vyprodukované v členských státech vyjádřené ekvivalentem hmotnosti jatečně upravených těl.

5. Odchylně od odst. 2 písm. c) může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený ve druhém pododstavci tohoto odstavce v jednotlivých případech rozhodnout, a to i v případě, že nebyly překročeny prahové hodnoty stanovené ve zmíněných ustanoveních, že některá jednání vedená organizací producentů by buď měla znovu proběhnout, nebo by se vůbec neměla uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže, nebo pokud shledá, že produkt, kterého se uvedená jednání týkají, je s ohledem na své charakteristické vlastnosti nebo zamýšlené použití součástí odlišného trhu a že tato společná jednání by se týkala více než 15 % celostátní produkce na tomto trhu, nebo pokud shledá, že jsou ohroženy cíle uvedené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci Komise, a to bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3. V ostatních případech přijímá uvedené rozhodnutí vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.

Pro účely tohoto článku se použije definice „vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž“ uvedená v čl. 149 odst. 7 písm. a).

6. Členské státy, v nichž se konají jednání v souladu s tímto článkem, informují Komisi o použití odst. 2 písm. g) a odstavce 5.

1. Organizace producentů, která je uznána podle čl. 152 odst. 1 a která sleduje jeden nebo více cílů, jako je soustředění nabídky, uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh a optimalizace produkčních nákladů, může, pokud jde o veškerou souhrnnou produkci svých členů nebo její část, jednat jménem svých členů o smlouvách na dodávky jednoho nebo více z následujících produktů, které nejsou určeny k výsevu, jakož i ječmene, který není určen k výrobě sladu (Před finalizací právního textu je třeba u nezpracovaných produktů doplnit příslušné kódy KN.):

Organizace producentů plní cíle uvedené v tomto odstavci, pokud úsilí o dosažení těchto cílů vede k integraci činností a pokud je pravděpodobné, že tato integrace povede k významnému zefektivnění, tak aby činnosti organizace producentů celkově přispívaly k naplňování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

Toho lze dosáhnout tehdy, pokud

• a) organizace producentů vykonává alespoň jednu z těchto činností:
  • i) společnou distribuci, včetně společné prodejní platformy nebo společné přepravy,
  • ii) společnou propagaci,
  • iii) společnou organizaci kontroly jakosti,
  • iv) společné využívání zařízení nebo skladovacích kapacit,
  • v) společné pořizování vstupů;
• b) tyto činnosti jsou významné z hlediska množství dotčeného produktu a z hlediska nákladů na produkci a na uvádění produktu na trh.

2. Jednání uznané organizace producentů mohou probíhat:

3. Pro účely tohoto článku se odkazem na organizaci producentů rozumí rovněž odkaz na sdružení takových organizací producentů uznaná podle čl. 156 odst. 1.

4. Pro účely odst. 2 písm. c) Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní pro produkty uvedené v odstavci 1 množství produkce v členských státech.

5. Odchylně od odst. 2 písm. c) může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený ve druhém pododstavci tohoto odstavce v jednotlivých případech rozhodnout, a to i v případě, že nebyly překročeny prahové hodnoty stanovené ve zmíněných ustanoveních, že některá jednání vedená organizací producentů by buď měla znovu proběhnout, nebo by se vůbec neměla uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže, nebo pokud shledá, že produkt, kterého se uvedená jednání týkají, je s ohledem na své charakteristické vlastnosti nebo zamýšlené použití součástí odlišného trhu a že tato společná jednání by se týkala více než 15 % celostátní produkce na tomto trhu, nebo pokud shledá, že jsou ohroženy cíle uvedené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci Komise, a to bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3. V ostatních případech přijímá uvedené rozhodnutí vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.

Pro účely tohoto článku se použije definice „vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž“ uvedená v čl. 149 odst. 7 písm. a).

6. Členské státy, v nichž se konají jednání v souladu s tímto článkem, informují Komisi o použití odst. 2 písm. g) a odstavce 5.

1. Na žádost organizace producentů uznané podle čl. 152 odst. 1 tohoto nařízení, mezioborové organizace uznané podle čl. 157 odst. 1 tohoto nařízení nebo seskupení hospodářských subjektů uvedeného v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1151/2012, mohou členské státy na omezené období stanovit závazná pravidla pro regulaci nabídky šunky s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením podle čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1151/2012.

2. Pravidla uvedená v odstavci 1 tohoto článku podléhají předchozí dohodě mezi stranami v dané zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012. Taková dohoda je po konzultaci s chovateli prasat v dané zeměpisné oblasti uzavřena nejméně mezi dvěma třetinami výrobců šunky, kteří zastupují výrobce nejméně dvou třetin celkové výroby této šunky v dané zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012 a, pokud to příslušný členský stát považuje za vhodné, nejméně dvěma třetinami chovatelů prasat v dané zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012.

3. Pravidla uvedená v odstavci 1:

4. Pravidla uvedená v odstavci 1 se zveřejní v úředním tisku daného členského státu.

5. Členské státy provádí kontroly k zajištění toho, že podmínky stanovené v odstavci 3 jsou dodržovány, a v případě, že příslušné vnitrostátní orgány zjistí, že tyto podmínky dodržovány nejsou, pravidla uvedená v odstavci 1 zruší.

6. Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, která přijaly podle odstavce 1. Komise o oznámeních týkajících se těchto pravidel informuje ostatní členské státy.

7. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů kdykoli rozhodnout, že členský stát musí zrušit pravidla, jež stanovil podle odstavce 1, pokud Komise zjistí, že tato pravidla nejsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4 nebo na významné části vnitřního trhu vylučují či narušují hospodářskou soutěž nebo že ohrožují volný obchod či dosažení cílů článku 39 Smlouvy o fungování EU. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení.

1. Odchylně od čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU mohou mezioborové organizace uznané podle článku 157 tohoto nařízení a uznaná seskupení producentů uvedená v článku 33 nařízení (EU) 2024/1143 působící v odvětví vína, pokud jsou tyto organizace a seskupení považovány za reprezentativní v příslušné zeměpisné oblasti v souladu s čl. 164 odst. 3 a čl. 166a odst. 2 tohoto nařízení, stanovit nepovinné orientační cenové ukazatele pro prodej vinných hroznů, moštu a sudových vín k výrobě vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, pokud tyto orientační ukazatele nevylučují hospodářskou soutěž u podstatné části dotčených produktů.

2. Vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž uvedený v článku 5 nařízení (ES) č. 1/2003 může v jednotlivých případech rozhodnout, že jeden nebo více orientačních cenových ukazatelů uvedených v odstavci 1 tohoto článku je třeba do budoucna změnit, přestat používat nebo vůbec neposkytovat, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže u podstatné části dotčených výrobků, nebo pokud se domnívá, že jsou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

Pokud vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž jedná podle prvního pododstavce tohoto odstavce, informuje písemně Komisi před zahájením prvního formálního vyšetřovacího opatření nebo neprodleně po jeho zahájení a neprodleně jí oznámí přijatá rozhodnutí.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.

1. S cílem zajistit, aby cíle a povinnosti organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací byly jasně vymezeny, tak aby přispívaly k efektivitě činnosti těchto organizací a sdružení bez nepřiměřené administrativní zátěže a bez porušení zásady svobody sdružování, zejména vůči těm, kdo nejsou členy těchto organizací, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o následující záležitosti, které se týkají organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací a jednoho nebo více odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo konkrétních produktů těchto odvětví:

2. Odchylně od odstavce 1, aby se zajistilo jasné vymezení cílů a povinností organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací v odvětví mléka a mléčných výrobků, a přispělo se tak k efektivitě činnosti těchto organizací bez uložení nepřiměřené zátěže, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

1. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro uplatňování této kapitoly, zejména:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

2. Odchylně od odstavce 1 může Komise s ohledem na odvětví mléka a mléčných výrobků přijmout prováděcí akty stanovující podrobná pravidla nezbytná pro:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout jednotlivá rozhodnutí týkající se:

1. Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou dovozní nebo vývozní licence povinné podle tohoto nařízení, může dovoz jednoho nebo více produktů následujících odvětví do Unie za účelem propuštění do volného oběhu nebo jejich vývoz z Unie podléhat předložení licence:

2. Členské státy vydají licence každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení v Unii, nestanoví-li akt přijatý podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU jinak a aniž je tím dotčeno použití článků 177, 178 a 179 tohoto nařízení.

3. Licence platí v celé Unii.

1. S cílem zohlednit mezinárodní závazky Unie a platné normy Unie týkající se sociální oblasti, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, potřebu sledovat rozvoj obchodu, vývoj na trhu a vývoj dovozu či vývozu produktů, potřebu řádného řízení trhu a potřebu snížit administrativní zátěž je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

2. S cílem stanovit další prvky režimu licencí je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví pravidla týkající se:

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro uplatňování této kapitoly, včetně pravidel týkajících se:

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:

1. Pro použití celní sazby společného celního sazebníku na produkty odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny a na hroznovou šťávu a mošt se vstupní cena zásilky rovná její celní hodnotě vypočtené v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2913/92(Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).) („celní kodex“) a nařízením Komise (EHS) č. 2454/93(Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).).

2. Za účelem zajištění účinnosti režimu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví, že věrohodnost vstupní ceny zásilky uvedené v prohlášení se má ověřit za použití paušální dovozní hodnoty, a kterými stanoví podmínky, za nichž je třeba složit jistotu.

3. Komise přijme prováděcích akty, kterými stanoví pravidla pro výpočet paušální dovozní hodnoty uvedené v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

1. Komise může přijmout prováděcí akty, které určí produkty v odvětvích obilovin, rýže, cukru, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a banánů a dále hroznové šťávy a hroznového moštu, na které se při dovozu podléhajícímu celní sazbě stanovené ve společném celním sazebníku použije dodatečné dovozní clo, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady, které by tento dovoz mohl mít na trh Unie, jestliže:

Spouštěcí objem se rovná buď 125 %, 110 % nebo 105 % v závislosti na tom, zda jsou možnosti přístupu na trh vymezené jako dovoz vyjádřený v procentním podílu odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let nižší nebo rovné 10 % (v případě 125 %), vyšší než 10 % ale nižší nebo rovné 30 % (v případě 110 %) nebo vyšší než 30 % (v případě 105 %).

Kde není zohledněna domácí spotřeba, spouštěcí objem se rovná 125 %.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

2. Dodatečná dovozní cla se neuloží, pokud není pravděpodobné, že by dovoz narušil trh Unie, nebo pokud by účinky nebyly přiměřené sledovanému cíli.

3. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a) se dovozní ceny stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky. Dovozní ceny CIF se prověřují v porovnání s reprezentativními cenami daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Unie s tímto produktem.

4. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro použití tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:

1. Celní kvóty na dovoz zemědělských produktů do Unie nebo její části za účelem propuštění do volného oběhu nebo celní kvóty na dovoz zemědělských produktů Unie do třetích zemí, které mají být částečně nebo zcela spravovány Unií a vyplývají z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU nebo jiným aktem přijatým v souladu s čl. 43 odst. 2 nebo článkem 207 Smlouvy o fungování EU, otevírá nebo spravuje Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 186 tohoto nařízení a prováděcích aktů podle článku 187 tohoto nařízení.

2. Celní kvóty jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

3. Přijatá metoda správy

1. S cílem zajistit rovný přístup k dostupným množstvím a rovné zacházení s hospodářskými subjekty v rámci celní kvóty je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými:

2. S cílem zajistit, aby vyvážené produkty mohly při dovozu do třetí země za určitých podmínek využívat výhod zvláštního zacházení podle mezinárodních dohod uzavřených Unií v souladu se Smlouvou o fungováni EU, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 tohoto nařízení, pokud jde o pravidla, podle nichž musí příslušné orgány členských států na požádání a po náležité kontrole vystavit potvrzení, že dané podmínky jsou splněny u produktů, které v případě vývozu mohou využívat výhod zvláštního zacházení při dovozu do třetí země, jsou-li splněny určité podmínky.

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví:

1. Komise prostřednictvím náležitého uveřejnění na internetu zveřejní výsledky přidělení celních kvót pro oznámené žádosti, přičemž se přihlíží k dostupným celním kvótám a oznámeným žádostem.

2. Uveřejnění uvedené v odstavci 1 odkazuje rovněž na případnou nutnost zamítnout nevyřízené žádosti, pozastavit podávání žádostí nebo přidělit nevyužitá množství.

3. Členské státy vydávají dovozní a vývozní licence pro požadovaná množství v rámci dovozních a vývozních celních kvót s výhradou příslušných koeficientů přidělení a poté, co je Komise zveřejní v souladu s odstavcem 1.

1. Do Unie se mohou dovážet níže uvedené produkty pouze za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

2. Tento článek se použije, aniž jsou dotčena přísnější pravidla přijatá členskými státy v souladu se Smlouvou o fungování EU a v souladu se závazky vyplývajícími z Dohody WTO o zemědělství.

1. Produkty v odvětví chmele mohou být dovezeny ze třetích zemí pouze tehdy, pokud jsou jejich znaky jakosti přinejmenším rovnocenné znakům jakosti stanoveným pro stejné produkty sklizené v Unii nebo z takových produktů získané.

2. Produkty, ke kterým je přiloženo osvědčení vydané orgány země původu a uznané za rovnocenné ověřovací listině podle článku 77, se považují za odpovídající znakům jakosti uvedeným v odstavci 1.

V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových výrobků může být osvědčení uznáno za rovnocenné ověřovací listině pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v těchto produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.

3. S cílem minimalizovat administrativní zátěž je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky, za nichž se neuplatní povinnosti týkající se osvědčení o rovnocennosti a označování obalů.

4. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro uplatňování tohoto článku, včetně pravidel pro uznání osvědčení rovnocennosti a kontroly dovozu chmele. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

V případě odchylek od přílohy VIII části II oddílu B bodu 5 složí dovozci u určených celních úřadů za tyto produkty jistotu v okamžiku jejich propuštění do volného oběhu. Jistota se uvolní, jakmile dovozce celnímu úřadu členského státu, v němž jsou výrobky propuštěny do volného oběhu, uspokojivě prokáže, že:

1. Do konce hospodářského roku 2016-2017 se cukrovarům zabývajícím se výhradně rafinací poskytuje výlučná dovozní kapacita ve výši 2500000 tun na hospodářský rok, vyjádřeno jako bílý cukr.

2. Jediné zpracovatelské zařízení pro cukrovou řepu, které bylo v roce 2005 v provozu v Portugalsku, je považováno za zařízení zabývající se výhradně rafinací.

3. Dovozní licence pro cukr určený k rafinaci se vydávají pouze cukrovarům zabývajícím se výhradně rafinací a pokud příslušná množství nepřesahují množství uvedená v odstavci 1. Licence mohou být převáděny pouze mezi cukrovary zabývajícími se výhradně rafinací a pozbývají platnosti na konci hospodářského roku, na který byly vydány.

Tento odstavec se použije na první tři měsíce každého hospodářského roku.

4. S ohledem na nezbytnost zajistit, aby byl cukr dovážený za účelem rafinace v souladu s tímto článkem rafinován, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

5. Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví nezbytná pravidla ohledně podpůrných dokumentů, které je třeba předložit v souvislosti s požadavky a povinnostmi týkajícími se hospodářských subjektů v oblasti dovozu, zejména pak cukrovarů zabývajících se výhradně rafinací. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

S cílem zajistit zásobování nezbytné pro výrobu výrobků uvedených v čl. 140 odst. 2 může Komise do konce hospodářského roku 2016–2017 přijmout prováděcí akty, kterými částečně nebo zcela pozastaví ukládání dovozních cel na určitá množství těchto výrobků:

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227 akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplní, a to stanovením pravidel pro úplné nebo částečné pozastavení dovozních cel pro melasy kódu KN 1703.

2. Při uplatňování pravidel uvedených v odstavci 1 tohoto článku může Komise přijmout prováděcí akty za účelem úplného nebo částečného pozastavení dovozních cel pro melasy kódu KN 1703 bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

1. Ochranná opatření proti dovozu do Unie přijímá Komise podle odstavce 3 tohoto článku v souladu s nařízeními Rady (ES) č. 260/2009(Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).) a (ES) č. 625/2009(Nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 185, 17.7.2009, s. 1).).

2. Pokud není stanoveno jinak v jiném aktu Evropského parlamentu a Rady ani v jiném aktu Rady, přijímá ochranná opatření proti dovozu do Unie podle mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise podle odstavce 3 tohoto článku.

3. Komise může na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

V řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 229 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Přijatá opatření se oznámí členským státům a nabývají okamžitého účinku.

4. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými zruší nebo změní ochranná opatření Unie přijatá podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

V řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 229 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

1. V míře nezbytné pro umožnění vývozu na základě kurzů nebo cen na světovém trhu za situace, kdy na vnitřním trhu nastanou takové podmínky, jako jsou podmínky popsané v čl. 219 odst. 1 nebo článku 221, a v mezích vyplývajících z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU může být rozdíl mezi těmito kurzy nebo cenami a cenami v Unii pokryt vývozní náhradou v případě:

2. Vývozní náhrady pro produkty vyvážené ve formě zpracovaného zboží nesmějí být vyšší než náhrady pro stejné produkty vyvážené bez dalšího zpracování.

3. Aniž je dotčeno použití čl. 219 odst. 1 a článku 221, náhrada, která je k dispozici pro produkty uvedené v odstavci 1 tohoto článku, činí 0 EUR.

Metoda přidělování množství, která lze vyvézt s vývozní náhradou, musí být taková, aby:

1. Na stejné produkty v celé Unii se použijí stejné vývozní náhrady. Mohou se lišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů nebo závazkům vyplývajícím z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU.

2. Opatření týkající se stanovení výše náhrad přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

1. Náhrady pro produkty uvedené v čl. 196 odst. 1 písm. a), které jsou vyváženy bez dalšího zpracování, se poskytují pouze na základě žádosti a po předložení vývozní licence.

2. Pro produkty uvedené v čl. 196 odst. 1 písm. a) se použije částka náhrady platná ke dni podání žádosti o licenci nebo částka vyplývající z příslušného nabídkového řízení a v případě rozlišené náhrady částka, která je platná ke stejnému dni:

3. Náhrada je vyplacena, jestliže se prokáže, že:

1. K zajištění řádného fungování režimu vývozních náhrad je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví požadavek složit jistotu jako záruku splnění povinností hospodářských subjektů.

2. S cílem minimalizovat administrativní zátěž hospodářských subjektů a příslušných orgánů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví prahové hodnoty, pod jejichž úrovní není nutné vyžadovat splnění povinnosti vydat nebo předložit vývozní licenci, stanoví místa určení nebo činnosti, u kterých může být odůvodněna výjimka z povinnosti předložit vývozní licenci, a povolí dodatečné udělení vývozních licencí v odůvodněných situacích.

3. S cílem řešit praktické situace, které odůvodňují plnou či částečnou způsobilost pro vývozní náhrady, a pomoci hospodářským subjektům překlenout období mezi podáním žádosti o vývozní náhradu a konečnou platbou vývozní náhrady je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla týkající se:

4. S cílem zajistit, aby vývozci produktů uvedených v příloze I Smluv a výrobků z nich zpracovaných měli rovný přístup k vývozním náhradám, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o používání čl. 199 odst. 1 a 2 na produkty uvedené v čl. 196 odst. 1 písm. b).

5. S cílem zajistit, aby produkty, na které jsou poskytovány vývozní náhrady, byly vyvezeny z celního území Unie a aby se zabránilo jejich návratu na toto území a minimalizovala se administrativní zátěž hospodářských subjektů při vytváření a předkládání důkazu, že produkty s vývozní náhradou dosáhly země určení způsobilé pro rozlišené náhrady, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla týkající se:

6. S cílem motivovat vývozce k zajišťování dobrých životních podmínek zvířat a umožnit příslušným orgánům ověření správného vydávání vývozních náhrad v případech, kdy je to podmíněno dodržováním požadavků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o dodržování požadavků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat mimo celní území Unie, včetně využití nezávislých třetích stran.

7. S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti různých odvětví je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o stanovení zvláštních požadavků a podmínek pro hospodářské subjekty a produkty způsobilé pro vývozní náhradu a stanovení koeficientů pro účely výpočtu vývozních náhrad, přičemž se zohlední postup zrání některých lihovin získaných z obilovin.

Komise přijme prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro použití této kapitoly, týkající se zejména:

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:

Definice relevantního trhu umožňuje určit a vymezit prostor, v němž probíhá hospodářská soutěž mezi podniky, přičemž tato definice má současně dva rozměry:

1. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 206 tohoto nařízení, které jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo organizací producentů uznaných podle článku 152 nebo 161 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaných podle článku 156 tohoto nařízení, které se týkají produkce nebo prodeje zemědělských produktů nebo využívání společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů, pokud neohrožují cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

Tento odstavec se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, jejichž součástí je povinnost účtovat stejné ceny nebo kterými je vyloučena hospodářská soutěž.

2. Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se nezakazují ani se za tímto účelem nevyžaduje předchozí rozhodnutí.

Zemědělci, sdružení zemědělců či svazy těchto sdružení nebo organizace producentů uznané podle článku 152 nebo 161 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaná podle článku 156 tohoto nařízení mohou požádat o stanovisko Komise ke slučitelnosti těchto dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě s cíli stanovenými v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

Komise žádosti o stanovisko bezodkladně vyřídí zašle žadateli své stanovisko do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti. Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu změnit obsah stanoviska, zejména pokud žadatel poskytl nepřesné informace nebo stanovisko zneužil.

Ve všech vnitrostátních postupech nebo postupech Unie pro použití článku 101 Smlouvy o fungování EU spočívá důkazní břemeno, pokud jde o porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, na té straně nebo orgánu, který vznesl obvinění. Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku musí prokázat ta strana, která chce využít výjimek v něm stanovených.

1. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě mezi mezioborovými organizacemi uznanými podle článku 157 tohoto nařízení, jež jsou nezbytné pro dosažení cílů uvedených v čl. 157 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení nebo v případě odvětví olivového oleje a stolních oliv a tabáku cílů uvedených v článku 162 tohoto nařízení a jež nejsou neslučitelné s pravidly Unie podle odstavce 4 tohoto článku.

Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které splňují podmínky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, se nezakazují ani se za tímto účelem nevyžaduje odpovídající předchozí rozhodnutí.

2. Uznané mezioborové organizace mohou požádat Komisi o stanovisko ke slučitelnosti dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Komise zašle žádající mezioborové organizaci své stanovisko do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti.

Shledá-li Komise kdykoli poté, co vydala své stanovisko, že již nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, prohlásí, že se čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU v budoucnu použije na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě a informuje o tom meziodvětvovou organizaci.

Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu změnit obsah stanoviska, zejména pokud žádající mezioborová organizace poskytla nepřesné informace nebo stanovisko zneužila.

3. Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě podle odstavce 1 nesmějí nabýt účinnosti před uplynutím dvouměsíční lhůty uvedené v odst. 2 prvním pododstavci písm. b).

4. Za neslučitelné s pravidly Unie jsou prohlášeny dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které:

5. Zjistí-li Komise po uplynutí dvouměsíční lhůty uvedené v odst. 2 prvním pododstavci písm. b), že podmínky pro použití odstavce 1 nejsou splněny, přijme bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 rozhodnutí, v němž uvede, že se na danou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě použije čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Uvedené rozhodnutí Komise se nepoužije dříve než v den jeho oznámení dotčené mezioborové organizaci, ledaže tato mezioborová organizace poskytla nesprávné údaje nebo zneužila výjimky stanovené v odstavci 1.

6. V případě víceletých dohod platí oznámení za první rok i pro následující roky dohody. V takovém případě však může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu kdykoliv vydat rozhodnutí o neslučitelnosti.

7. Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

1. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě producentů zemědělských produktů, které se týkají produkce zemědělských produktů nebo obchodu s nimi a jejichž cílem je uplatňovat normu udržitelnosti vyšší, než stanoví právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy, za předpokladu, že tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě ukládají či stanoví pouze omezení hospodářské soutěže, která jsou nezbytná pro dosažení této normy.

2. Odstavec 1 se použije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě producentů zemědělských produktů, které jsou uzavírány, přijímány nebo prováděny několika producenty nebo jedním či více producenty s jedním nebo více hospodářskými subjekty na různých úrovních produkce, zpracování a obchodu v potravinovém řetězci, včetně distribuce.

3. Pro účely odstavce 1 se „normou udržitelnosti“ rozumí norma, jejímž cílem je přispět k jednomu nebo více z těchto cílů:

4. Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které splňují podmínky uvedené v tomto článku, se nezakazují ani se za tímto účelem nevyžaduje odpovídající předchozí rozhodnutí.

5. Komise vydá pro hospodářské subjekty pokyny týkající se podmínek použitelnosti tohoto článku do 8. prosince 2023.

6. Od 8. prosince 2023 mohou producenti uvedení v odstavci 1 požádat o stanovisko Komise ke slučitelnosti dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uvedených v odstavci 1 s ohledem na provádění norem udržitelnosti, jejichž cílem je přispět k jednomu nebo více cílům stanoveným v odst. 3 písm. a), b) a c).

Od 19. srpna 2028 mohou producenti uvedení v odstavci 1 požádat Komisi o stanovisko ke slučitelnosti dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uvedených v odstavci 1 s ohledem na provádění norem udržitelnosti, jejichž cílem je přispět k jednomu nebo více cílům stanoveným v odst. 3 písm. d), e) a f), s tímto článkem.

Komise zašle žadateli své stanovisko do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti.

Shledá-li Komise kdykoli poté, co vydala své stanovisko, že již nejsou splněny podmínky uvedené v odstavcích 1, 3 a 7 tohoto článku, prohlásí, že se čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU v budoucnu použije na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě a informuje o tom producenty.

Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu změnit obsah stanoviska, zejména pokud žadatel poskytl nepřesné informace nebo stanovisko zneužil.

7. Vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž podle článku 5 nařízení (ES) č. 1/2003 může v jednotlivých případech do budoucna rozhodnout o změně, ukončení nebo neuskutečnění jednoho nebo více z rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě nebo jedné nebo více z dohod uvedených v odst. 1, pokud takové rozhodnutí považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže, nebo pokud se domnívá, že jsou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

V případě dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě zahrnujících více členských států přijme Komise rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 a 3.

Při jednání podle prvního pododstavce tohoto odstavce informuje vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž písemně Komisi po zahájení prvního formálního vyšetřovacího opatření a oznámí jí jakákoli následná rozhodnutí neprodleně po jejich přijetí.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.

1. Na zemědělskou produkci a obchod zemědělskými produkty se použijí články 107 až 109 Smlouvy o fungování EU.

2. Odchylně od odstavce 1 se články 107 až 109 Smlouvy o fungování EU nepoužijí na platby provedené členskými státy v souladu a ve shodě s jakoukoli z těchto možností:

3. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU nepoužijí na vnitrostátní fiskální opatření, prostřednictvím kterých se členské státy rozhodnou odchýlit se od obecných daňových pravidel tím, že umožní, aby byl základ daně z příjmu platný pro zemědělce vypočten na základě víceletého období s cílem tento základ během určitého počtu let vyrovnat.

S výhradou povolení Komise může Finsko v období let 2023–2027 nadále poskytovat vnitrostátní podpory, které poskytlo producentům v roce 2022 na základě tohoto článku, pokud:

1. Členské státy mohou poskytovat vnitrostátní platby výrobcům vína pro dobrovolnou nebo povinnou destilaci vína, dobrovolnou zelenou sklizeň a dobrovolné klučení produktivních vinic v odůvodněných případech nouze.

Platby uvedené v prvním pododstavci pro destilaci a zelenou sklizeň v případě nouze nesmí překročit součet nákladů na příslušnou operaci a na pobídku k zapojení do této operace, a případně náklady na produkt a musí být dostatečné k tomu, aby umožnily řešit situaci nouze.

Platby uvedené v prvním pododstavci pro klučení produktivních vinic nesmí překročit součet přímých nákladů na vyklučení a finanční náhrady, které mohou pokrýt až 100 % odhadované ztráty příjmů za jeden rok v souvislosti s vyklučenou plochu.

Tyto platby musí být přiměřené a dostatečné k tomu, aby umožnily řešení případů nouze.

Celková částka plateb, která je v členském státě pro vnitrostátní platby na destilaci a zelenou sklizeň k dispozici pro jakýkoli daný rok, nesmí přesáhnout 25 % celkově dostupných finančních prostředků na členský stát pro uvedený rok, jak je stanoveno v příloze VII nařízení (EU) 2021/2115.

2. Členské státy, které chtějí využít vnitrostátních plateb uvedených v odstavci 1, předloží Komisi řádně odůvodněné oznámení. Členské státy v těchto oznámeních zdůvodní vhodnost opatření, dobu jeho trvání a výši podpory a další podrobná ujednání na základě svých specifických tržních podmínek a podmínek vinařských oblastí, v nichž by se opatření provádělo.

Komise bez použití postupu projednávání ve výboru podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 rozhodne o tom, zda budou částka, doba trvání a další podrobná ujednání opatření schválena a zda mohou výrobcům vína platby poskytnout.

Příjemci vnitrostátních plateb za vyklučení produktivní vinice podle tohoto článku nejsou oprávněni žádat o povolení pro novou výsadbu v souladu s článkem 64 po dobu deseti hospodářských let následujících po roce, v němž došlo k vyklučení. Když je žádost o vyklučení schválena, členský stát zruší všechna platná povolení pro novou výsadbu, která již byla těmto příjemcům udělena.

Členské státy mohou z plateb za vyklučení vyloučit oblasti, v nichž hrají vinice důležitou roli z hlediska ochrany životního prostředí a zachování krajiny nebo ze socioekonomických důvodů.

Jedná-li se o produkční oblasti a druhy vín, v jejichž případě bylo po tři na sebe navazující roky uplatněno některé z opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku, dotčený členský stát pozastaví vydávání povolení pro novou výsadbu v souladu s článkem 63 do konce druhého hospodářského roku, který následuje po posledním hospodářském roce, v němž bylo toto opatření uplatněno.

Členské státy mohou stanovit podmínky způsobilosti a prioritní kritéria, aby byla zaručena účinnost a cílenost opatření.

3. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1 se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní tento článek stanovením pravidel týkajících se:

1. Členské státy mohou poskytnout vnitrostátní platby až do výše 120,75 EUR na hektar a rok zemědělcům, kteří produkují tyto produkty:

2. Vnitrostátní platby uvedené v odstavci 1 mohou být vyplaceny pouze pro tuto maximální plochu:

3. Členské státy mohou poskytnutí vnitrostátních plateb uvedených v odstavci 1 podmínit členstvím zemědělců v organizaci producentů uznané podle článku 152.

1. S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhů v důsledku výrazného zvýšení nebo snížení cen na vnitřních nebo vnějších trzích nebo jiných událostí a okolností, které závažně narušují nebo by mohly narušit daný trh, pokud je pravděpodobné, že tato situace nebo její dopady na trh budou přetrvávat nebo se zhoršovat, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227 akty v přenesené pravomoci, pokud jde o přijetí opatření nezbytných k řešení dané situace na trhu, při současném dodržení všech závazků vyplývajících z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU a za předpokladu, že jakákoli jiná opatření dostupná podle tohoto nařízení se ukáží jako nedostatečná nebo nevhodná.

Pokud to v případech hrozeb narušení trhů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce vyžadují naléhavé závažné důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle prvního pododstavce tohoto odstavce postup stanovený v článku 228.

Tyto naléhavé závažné důvody mohou zahrnovat i nutnost učinit okamžitý zásah s cílem řešit narušení trhu nebo takovému narušení zabránit v případech, v nichž se hrozby narušení trhu objevily tak náhle nebo neočekávaně, že v zájmu účinného a účelného řešení situace je nezbytný okamžitý zásah, nebo v případech, v nichž by zásah zabránil tomu, aby se tyto hrozby narušení trhu staly skutečností, aby přetrvávaly nebo se přeměnily v závažnější či déle trvající narušení trhu, nebo v případech, v nichž by odklad okamžitého zásahu mohl způsobit nebo zhoršit narušení nebo by se v důsledku tohoto odkladu zvýšil rozsah opatření, která by byla později nezbytná k řešení dané hrozby nebo narušení trhu, nebo by tento odklad měl negativní dopad na produkci či tržní podmínky.

Tato opatření mohou v rozsahu nezbytném a na dobu nezbytnou k vyřešení případu narušení trhu či hrozby narušení trhu rozšířit nebo pozměnit oblast působnosti, dobu trvání nebo jiné aspekty dalších opatření stanovených tímto nařízením, přizpůsobit nebo zcela či částečně pozastavit dovozní cla, a to dle potřeby i na určitá množství nebo období, nebo mít podobu dočasného dobrovolného programu snižování produkce, zejména v případech nadměrné nabídky.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 se nepoužijí na produkty uvedené v příloze I části XXIV oddíle 2.

Komise však může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých postupem pro naléhavé případy podle článku 228 rozhodnout, že opatření uvedená v odstavci 1 se použijí na jeden nebo více produktů uvedených v příloze I části XXIV oddíle 2.

3. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná procedurální pravidla a technická kritéria pro použití opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

1. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví výjimečná podpůrná opatření v zájmu postiženého trhu, aby se zohlednily:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

2. Opatření stanovená v odstavci 1 se použijí na kterékoli z těchto odvětví:

• (-a) ovoce a zeleniny,

Opatření stanovená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b), která souvisejí se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti nebo rostlin, se použijí rovněž na všechny ostatní zemědělské produkty kromě těch, které jsou uvedeny v příloze I části XXIV oddíle 2.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci postupem pro naléhavé případy podle článku 228, které rozšíří seznam produktů uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce.

3. Opatření stanovená v odstavci 1 se přijímají na žádost dotčeného členského státu.

4. Opatření stanovená v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) mohou být přijata pouze tehdy, pokud dotčený členský stát urychleně přijal zdravotní, veterinární nebo fytosanitární opatření k potlačení nákazy nebo k monitorování, kontrole a eradikaci škodlivých organismů nebo zabránění jejich dalšímu šíření, a pouze v rozsahu a v trvání naprosto nezbytném pro podporu dotčeného trhu.

5. Na opatření uvedená v odstavci 1 poskytne Unie spolufinancování ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy.

V odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a skopového a kozího masa však Unie poskytne spolufinancování ve výši 60 % těchto výdajů, jestliže se jedná o tlumení slintavky a kulhavky.

6. Pokud producenti přispívají na výdaje hrazené členskými státy, pak členské státy zajistí, aby v důsledku těchto opatření nedocházelo k narušení hospodářské soutěže mezi producenty v různých členských státech.

1. Komise přijme prováděcí akty, kterými přijme nezbytná a odůvodněná mimořádná opatření k řešení konkrétních problémů. Tato opatření se mohou odchýlit od ustanovení tohoto nařízení pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

2. K řešení konkrétních problémů, a v řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech, týkajících se situací, které mohou způsobit rychlé zhoršení podmínek produkce a tržních podmínek a jež by mohlo být obtížné řešit, pokud nebudou okamžitě přijata náležitá opatření, přijme Komise postupem podle čl. 229 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

3. Komise přijme opatření podle odstavce 1 nebo 2 pouze tehdy, pokud není možné přijmout nezbytná mimořádná opatření v souladu s článkem 219 nebo 220.

4. Opatření přijatá podle odstavce 1 nebo 2 zůstanou v platnosti po dobu nejdéle dvanácti měsíců. Pokud po uplynutí této doby konkrétní problémy, které vedly k přijetí uvedených opatření, přetrvávají, může Komise v zájmu trvalého řešení těchto problémů přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 nebo předložit vhodné legislativní návrhy.

5. O veškerých opatřeních přijatých podle odstavce 1 nebo 2 informuje Komise Evropský parlament a Radu do dvou pracovních dnů od jejich přijetí.

1. V období závažné nerovnováhy na trzích může Komise přijímat prováděcí akty, kterými stanoví, že čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nemá vztahovat na dohody a rozhodnutí zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo uznaných organizací producentů a sdružení uznaných organizací producentů a uznaných mezioborových organizací v kterémkoli z odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, pokud tyto dohody a rozhodnutí nenarušují řádné fungování vnitřního trhu, jejich výhradním cílem je stabilizace dotčeného odvětví a spadají do jedné nebo více z těchto kategorií:

Pokud Komise přijme prováděcí akty v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, může rozhodnout o poskytnutí podpory Unie ze zemědělské rezervy uvedené v článku 16 nařízení (EU) 2021/2116 dotčeným členským státům. Tato finanční podpora poskytne bezodkladně prostředky nezbytné pro provádění těchto smluv a rozhodnutí dotčenými hospodářskými subjekty.

Komise přijme prováděcí akty, v kterých upřesní rozsah odchylky podle prvního pododstavce a v souladu s odstavcem 3, období, na které se odchylka vztahuje, jakož i případnou výši zemědělské rezervy přidělené dotyčnému členskému státu podle druhého pododstavce tohoto odstavce.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

2. Odstavec 1 se použije pouze tehdy, pokud Komise již přijala jedno z opatření uvedených v této kapitole, pokud produkty byly nakoupeny v rámci veřejné intervence nebo pokud byla poskytnuta podpora soukromého skladování uvedená části II hlavě I kapitole I.

3. Platnost dohod a rozhodnutí uvedených v odstavci 1 nepřekročí dobu šesti měsíců.

Komise však může přijmout prováděcí akty, kterými umožní prodloužení platnosti těchto dohod a rozhodnutí o maximálně šest měsíců. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

1. S cílem zlepšit transparentnost v rámci potravinového řetězce, umožnit hospodářským subjektům a veřejným orgánům činit informovaná rozhodnutí a usnadnit sledování vývoje na trhu a hrozeb narušení trhu zřídí Komise střediska Unie pro sledování trhů.

2. Komise může rozhodnout, pro která ze zemědělských odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 se zřídí střediska Unie pro sledování trhů. Komise může v rámci těchto středisek konkrétně rozlišovat mezi ekologickou a konvenční produkcí.

3. Střediska Unie pro sledování trhů zpřístupní statistické údaje a informace nezbytné pro sledování vývoje na trhu a hrozeb narušení trhů, zejména:

4. Členské státy shromažďují informace uvedené v odstavci 3 a poskytují je Komisi.

1. Střediska Unie pro sledování trhů zřízená podle článku 222a ve svých zprávách upozorní na hrozby narušení trhu související s výrazným nárůstem nebo poklesem cen na vnitřních či vnějších trzích nebo jinými událostmi či okolnostmi s podobnými účinky.

2. Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o situaci na trhu se zemědělskými produkty, o příčinách narušení trhu a o možných opatřeních, která je třeba přijmout v reakci na ně, zejména o opatřeních stanovených v části II hlavě I kapitole I a v článcích 219, 220, 221 a 222, jakož i o odůvodněních těchto opatření.

1. Pro účely uplatňování tohoto nařízení, sledování, analýzy a řízení trhu se zemědělskými produkty, zajištění transparentnosti trhu, řádného fungování opatření SZP, kontroly, inspekce, sledování, hodnocení a provádění auditu opatření SZP a plnění požadavků stanovených v mezinárodních dohodách, které byly uzavřeny v souladu se Smlouvou o fungování EU, včetně oznamovacích povinností v rámci těchto dohod, může Komise postupem podle odstavce 2 přijmout nezbytná opatření, pokud jde o oznámení, která mají předkládat podniky, členské státy a třetí země. Zohlední při tom potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů.

Získané informace mohou být předány nebo zpřístupněny mezinárodním organizacím, unijním a vnitrostátním orgánům pro finanční trhy a příslušným orgánům třetích zemí a mohou být zveřejněny pod podmínkou ochrany osobních údajů a legitimních zájmů podniků při ochraně jejich obchodních tajemství, včetně cen.

Komise spolupracuje a vyměňuje si informace s příslušnými orgány určenými v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 596/2014 a s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) s cílem pomoci jim při plnění jejich úkolů podle nařízení (EU) č. 596/2014.

2. S cílem zajistit integritu informačních systémů a pravost a čitelnost dokumentů a souvisejících předávaných údajů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření pro uplatňování tohoto článku, včetně:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

1. Členské státy a Komise shromažďují osobní údaje pro účely uvedené v čl. 223 odst. 1 a zpracovávají tyto údaje pouze způsobem slučitelným s těmito účely.

2. Pokud jsou osobní údaje zpracovávány pro účely sledování a hodnocení podle čl. 223 odst. 1, musí být anonymizovány a zpracovány pouze v souhrnné podobě.

3. Osobní údaje se zpracovávají v souladu se směrnicí 95/46/ES a nařízením (ES) č. 45/2001. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v použitelných vnitrostátních právních předpisech a právních předpisech Unie.

4. Členské státy informují subjekty údajů o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovávány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv, která jsou stanovena ve směrnici 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě tyto zprávy:

Finanční prostředky se zejména převedou na veškeré výdaje související s:

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v tomto nařízení je svěřena Komisi na dobu 20. prosince 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po vyhlášení rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto nařízení vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci přijatého podle tohoto článku Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci přijatému podle tohoto článku vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 227 odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Nevydá-li výbor v případě aktů uvedených v čl. 80 odst. 5, v čl. 91 písm. c) a d), v čl. 97 odst. 4, v článcích 99 a 106 a v čl. 107 odst. 3 žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

1. Nařízení (ES) č. 1234/2007 se zrušuje.

Nadále se však použijí tato ustanovení nařízení (ES) č. 1234/2007:

2. Odkazy na nařízení (ES) č. 1234/2007 se považují za odkazy na toto nařízení a nařízení (EU) č. 1306/2013 v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze XIV tohoto nařízení.

3. Nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1601/96 a (ES) č. 1037/2001 se zrušují.

1. S cílem zajistit plynulý přechod od režimů stanovených v nařízení (ES) č. 1234/2007 k režimům stanoveným v tomto nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o opatření nezbytná pro ochranu nabytých práv a legitimních očekávání podniků.

2. Na všechny víceleté programy přijaté před 1. lednem 2014 se po vstupu tohoto nařízení v platnost i nadále vztahují příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 1234/2007 až do ukončení těchto programů.

3. Článek 113a se nepoužije na žádosti o ochranu tradičního výrazu předané Komisi před 13. květnem 2024.

1. Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Avšak

2. Články 148 až 151, čl. 152 odst. 3, čl. 156 odst. 2, čl. 157 odst. 3, články 161 a 163, čl. 173 odst. 2 a čl. 174 odst. 2 se použijí do 30. června 2020.

3. Články 127 až 144 a články 192 a 193 se použijí do konce hospodářského roku pro cukr 2016/2017, který končí dne 30. září 2017.