Annex 1

L CS CS

PŘÍLOHA I

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

Měřidlo musí poskytovat vysokou úroveň metrologické ochrany, aby každá dotčená osoba mohla mít důvěru ve výsledek měření, a musí být navrženo a vyrobeno s vysokou kvalitou z hlediska technologie měření a bezpečnosti měřených dat.

Základní požadavky, které musí měřidla splňovat, jsou uvedeny dále a v případě potřeby jsou doplněny zvláštními požadavky na jednotlivé druhy měřidel uvedenými v přílohách III až XII, které jsou v určitých hlediscích obecných požadavků mnohem podrobnější.

Řešení přijatá, pokud jde o základní požadavky, musí zohledňovat zamýšlené použití měřidla a jeho předvídatelné zneužití.

DEFINICE

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

1.1.

Za stanovených pracovních podmínek a bez výskytu rušení nesmí chyba měření překročit hodnotu maximální dovolené chyby (MPE) stanovené v příslušných požadavcích na dané měřidlo.

Pokud není ve zvláštních přílohách pro jednotlivé druhy měřidel stanoveno jinak, je MPE vyjádřena jako oboustranná hodnota odchylky od konvenčně pravé hodnoty měření.

1.2.

Za stanovených pracovních podmínek a v případě výskytu rušení musí požadavek na fungování odpovídat příslušným zvláštním požadavkům pro daný druh měřidla.

Pokud je měřidlo určeno k používání ve stanoveném trvalém spojitém elektromagnetickém poli, musí jeho dovolené měřicí vlastnosti během zkoušky ve vyzařovaném vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli s amplitudovou modulací ležet v mezích MPE.

1.3.

Výrobce musí stanovit klimatické, mechanické a elektromagnetické prostředí, v nichž se má dané měřidlo používat, napájecí zdroj a další ovlivňující veličiny, které by mohly mít vliv jeho přesnost, přičemž je třeba vzít v úvahu požadavky uvedené v příslušných zvláštních přílohách pro jednotlivé druhy měřidel.

Pokud není v přílohách III až XII stanoveno jinak, stanoví výrobce horní teplotní mez a dolní teplotní mez z hodnot uvedených v tabulce 1 a uvede, zda je měřidlo navrženo pro vlhkost, při níž dochází ke kondenzaci, nebo pro vlhkost, při níž ke kondenzaci nedochází, a také zamýšlené umístění daného měřidla, tj. v otevřeném, nebo uzavřeném prostoru.

1.3.2.

• (a)Mechanická prostředí se dělí do tříd M1 až M3, jak je popsáno dále.

  M1	Tato třída se vztahuje na měřidla, která se používají v prostorách s nevýznamnými vibracemi a rázy, např. na měřidla upevněná k lehčím podpůrným konstrukcím, které jsou vystaveny zanedbatelným vibracím a rázům v důsledku lokálních činností souvisejících s tlakovými vlnami, nárazy, boucháním dveří atd.
  M2	Tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách s významnou nebo vysokou úrovní vibrací a rázů, např. přenášených ze strojů a projíždějících vozidel v těsné blízkosti nebo v sousedství těžkých strojů, dopravníkových pásů atd.
  M3	Tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách, kde je vysoká nebo velmi vysoká úroveň vibrací a rázů, např. na měřidla namontovaná přímo na stroje, dopravníkové pásy atd.

• b)V souvislosti s mechanickým prostředím je třeba zvažovat následující ovlivňující veličiny:

  • vibrace,

  • mechanické rázy.

1.3.3.

• a)Pokud není v příslušných zvláštních přílohách pro jednotlivé druhy měřidel stanoveno jinak, dělí se elektromagnetická prostředí do tříd E1, E2, E3, jak je popsáno dále.

  E1	Tato třída se vztahuje na měřidla, která se používají v prostorách s elektromagnetickým rušením odpovídajícím rušení, s nímž se lze setkat v obytných a obchodních budovách a budovách s lehkým průmyslem.
  E2	Tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách s elektromagnetickým rušením odpovídajícím rušení, s nímž se lze setkat v ostatních průmyslových budovách.
  E3	Tato třída se vztahuje na měřidla, která jsou napájena baterií vozidla. Tato měřidla musí splňovat požadavky třídy E2 a následující doplňující požadavky: poklesy napětí způsobené nabíjením obvodů startéru motorů s vnitřním spalováním, přechodové jevy související s výpadkem zátěže, které se objevují v případě, kdy je za chodu motoru odpojena vybitá baterie.

• b)V souvislosti s elektromechanickým prostředím je třeba zvažovat následující ovlivňující veličiny:

  • přerušení napětí,

  • krátkodobé poklesy napětí,

  • přechodová napětí na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu,

  • elektrostatické výboje,

  • vysokofrekvenční elektromagnetická pole,

  • vysokofrekvenční elektromagnetická pole vedená po napájecích vedeních nebo na vedeních signálu,

  • rázové napětí na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu.

1.3.4.

Další ovlivňující veličiny, které je případně třeba zvážit, jsou:

• kolísání napětí,

• kolísání kmitočtu sítě,

• magnetická pole síťového kmitočtu,

• veškeré další veličiny, které by mohly významným způsobem ovlivnit přesnost měřidla.

1.4.

Na provádění zkoušek podle této směrnice se vztahují následující body:

Základní požadavky uvedené v bodech 1.1 a 1.2 musí být prověřeny pro každou příslušnou ovlivňující veličinu. Pokud není v příslušné zvláštní příloze pro daný druh měřidla stanoveno jinak, používají se tyto základní požadavky tehdy, když je každá ovlivňující veličina použita samostatně a její vliv je vyhodnocován samostatně, přičemž všechny ostatní ovlivňující veličiny zůstávají relativně konstantní na svých referenčních hodnotách.

Metrologické zkoušky musí být prováděny v průběhu nebo po ukončení působení ovlivňující veličiny, podle toho, který stav odpovídá normálnímu provoznímu stavu měřidla, kdy se tato ovlivňující veličina pravděpodobně projeví.

• a)Podle pracovního klimatického prostředí, ve kterém má být měřidlo používáno, lze použít buď zkoušku vlhkým teplem při ustálené teplotě (bez kondenzace), nebo vlhkým teplem cyklickým (dochází ke kondenzaci).
• b)Zkouška vlhkým teplem cyklickým je vhodná, pokud je významná kondenzace nebo když je pronikání vodní páry urychlováno vlivem dýchání. Za podmínek vlhkosti, kdy nedochází ke kondenzaci, je vhodná zkouška vlhkým teplem při ustálené teplotě.

Při použití stejné měřené veličiny v jiném umístění nebo jiným uživatelem, přičemž všechny ostatní podmínky zůstávají stejné, musí být výsledky po sobě následujících měření velmi podobné. Rozdíl mezi výsledky měření musí být v porovnání s MPE malý.

Při použití stejné měřené veličiny za stejných podmínek měření musí být výsledky po sobě následujících měření velmi podobné. Rozdíl mezi výsledky měření musí být v porovnání s MPE malý.

Měřidlo musí být dostatečně citlivé a musí mít pro zamýšlené měření dostatečně nízký práh rozlišitelnosti.

Měřidlo musí být navrženo tak, aby si zachovalo odpovídající stálost svých metrologických vlastností po období předem stanovené výrobcem za předpokladu, že je správným způsobem instalováno, udržováno a používáno v souladu s pokyny výrobce v podmínkách prostředí, pro které je určeno.

Měřidlo musí být konstruováno tak, aby co možná nejvíce omezilo vliv závady, která by vedla k nepřesnému výsledku měření, pokud není existence takové závady zcela zřejmá.

Měřidlo musí být navrženo tak, aby umožňovalo snadné hodnocení shody s příslušnými požadavky této směrnice.

Annex 2

L CS CS

PŘÍLOHA II

Interní řízení výroby je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v článku 18. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidla.

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobených měřidel s technickou dokumentací podle bodu 2 a s požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Povinnosti výrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

Interní řízení výroby a kontroly měřidel pod dohledem v náhodně zvolených intervalech jsou postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3, 4 a 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v článku 18. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidla.

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobených měřidel s technickou dokumentací podle bodu 2 a s požadavky směrnic, které se na ně vztahují.

Podle volby výrobce buď akreditovaný vnitropodnikový subjekt, nebo oznámený subjekt, provádí kontroly měřidel nebo nechá takové kontroly provádět v náhodně zvolených intervalech, které sám stanoví, aby se ověřila kvalita interních kontrol měřidla, s přihlédnutím mimo jiné k technologické složitosti měřidel a vyráběnému množství. Před uvedením na trh odebere subjekt přímo na místě odpovídající vzorek hotových měřidel, který musí být přezkoumán a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v příslušných částech harmonizované normy nebo normativního dokumentu nebo rovnocenným zkouškám stanoveným v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu měřidel s příslušnými požadavky této směrnice. Pokud taková příslušná harmonizovaná norma nebo normativní dokument neexistuje, rozhodne daný akreditovaný vnitropodnikový subjekt nebo oznámený subjekt oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.

V případech, kdy určitý počet měřidel ve vzorku nesplňuje přijatelnou úroveň kvality, přijme akreditovaný vnitropodnikový subjekt nebo oznámený subjekt odpovídající opatření.

Provádí-li zkoušky oznámený subjekt, výrobce během výrobního procesu opatří měřidla na odpovědnost oznámeného subjektu identifikačním číslem tohoto subjektu.

Povinnosti výrobce stanovené v bodě 5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

Shoda s typem založená na interním řízení výroby je tou částí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 3 a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobených měřidel se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Povinnosti výrobce stanovené v bodě 3 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

Shoda s typem založená na interním řízení výroby a kontrolách měřidel po dohledem v náhodně zvolených intervalech je tou částí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobených měřidel s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Podle volby výrobce buď akreditovaný vnitropodnikový subjekt, nebo oznámený subjekt vybraný výrobcem provádí kontroly měřidel nebo nechává takové kontroly provádět v náhodně zvolených intervalech, které sám stanoví, aby se ověřila kvalita interních kontrol měřidla, s přihlédnutím mimo jiné k technologické složitosti měřidel a vyráběnému množství. Před uvedením na trh odebere oznámený subjekt přímo na místě odpovídající vzorek hotových měřidel, který musí být přezkoumán a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v příslušných částech harmonizovaných norem nebo normativních dokumentů nebo rovnocenným zkouškám stanoveným v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit shodu měřidla s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky této směrnice.

Pokud vzorek nesplňuje přijatelnou úroveň kvality, přijme akreditovaný vnitropodnikový subjekt nebo oznámený subjekt odpovídající opatření.

Postupem ke zjištění přijatelnosti vzorků, který se má použít, má být určeno, zda výrobní proces daného měřidla probíhá v přijatelných mezích, aby byla zajištěna shoda měřidla.

Provádí-li zkoušky oznámený subjekt, výrobce během výrobního procesu opatří měřidla na odpovědnost oznámeného subjektu identifikačním číslem tohoto subjektu.

Povinnosti výrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu je tou částí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Výrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu výrobku a zkoušky daných měřidel podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.

Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení měřidla na trh:

• a)dokumentaci uvedenou v bodě 3.1,
• b)informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena;
• c)rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.5, 4.3 a 4.4.

Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o schváleních systémů kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.

Povinnosti výrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

Zabezpečování kvality výrobního procesu je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 4 a 7 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v článku 18. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidla.

Výrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení měřidla na trh.

Výrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu výrobku a zkoušení daného měřidla podle bodu 5 a podléhá dohledu podle bodu 6.

Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení měřidla na trh:

• a)dokumentaci uvedenou v bodě 5.1,
• b)informace o změně uvedené v bodě 5.5, jak byla schválena,
• c)rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 5.5, 6.3 a 6.4.

Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.

Povinnosti výrobce stanovené v bodech 3, 5.1, 5.5, 7 a 8 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

Shoda s typem založená na zabezpečování kvality měřidel je tou částí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Výrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu výrobku zkoušky daných měřidel podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.

Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení měřidla na trh:

• a)dokumentaci uvedenou v bodě 3.1,
• b)informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena,
• c)rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu uvedené v bodech 3.5, 4.3 a 4.4.

Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.

Povinnosti výrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

Zabezpečování kvality výstupní kontroly a zkoušek měřidel je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 4 a 7 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v článku 18. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nezbytné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidla.

Výrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení měřidla na trh.

Výrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu výrobku a zkoušky daných měřidel podle bodu 5 a podléhá dohledu podle bodu 6.

Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení měřidla na trh:

• a)dokumentaci uvedenou v bodě 5.1,
• b)informace o změně uvedené v bodě 5.5, jak byla schválena,
• c)rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 5.5, 6.3 a 6.4.

Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán schváleních systémů kvality, které vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.

Povinnosti výrobce stanovené v bodech 3, 5.1, 5.5, 7 a 8 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

Shoda s typem založená na ověřování výrobků je tou částí postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 5.1 a 6 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla, jež byla podrobena ustanovením bodu 3, jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných měřidel se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Oznámený subjekt, který si výrobce zvolil, provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil shodu měřidel se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky této směrnice.

Přezkoumání a zkoušky k ověření shody měřidel s příslušnými požadavky se podle volby výrobce provádějí buď přezkoumáním a zkouškami každého měřidla podle bodu 4, nebo přezkoumáním a zkouškami měřidel na statistickém základě podle bodu 5.

Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobce na odpovědnost oznámeného subjektu opatřit měřidla identifikačním číslem tohoto subjektu během výrobního procesu.

Povinnosti výrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření. Zplnomocněný zástupce nesmí plnit povinnosti výrobce stanovené v bodech 2 a 5.1.

Shoda založená na ověřování výrobků je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3, 6.1 a 7 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla, jež byla podrobena ustanovením bodu 4, jsou ve shodě s požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v článku 18. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidla.

Výrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení měřidla na trh.

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných měřidel s příslušnými požadavky této směrnice.

Oznámený subjekt, který si výrobce zvolil, provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil shodu měřidel s příslušnými požadavky této směrnice.

Přezkoumání a zkoušky k ověření shody s uvedenými požadavky se podle volby výrobce provádějí buď přezkoumáním a zkouškami každého měřidla podle bodu 5, nebo přezkoumáním a zkouškami měřidel na statistickém základě podle bodu 6.

Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobce na odpovědnost oznámeného subjektu opatřit měřidla identifikačním číslem tohoto subjektu během výrobního procesu.

Povinnosti výrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření. Zplnomocněný zástupce nesmí plnit povinnosti výrobce stanovené v bodě 2 prvním odstavci, bodě 3 a bodě 6.1.

Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané měřidlo, jež bylo podrobeno ustanovením bodu 4, je ve shodě s požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v článku 18 a dá ji k dispozici oznámenému subjektu uvedenému v bodě 4. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidla.

Výrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení měřidla na trh.

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyrobeného měřidla s příslušnými požadavky této směrnice.

Oznámený subjekt, který si výrobce zvolil, provede nebo nechá provést odpovídající přezkoumání a zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných normách nebo normativních dokumentech nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích, aby ověřil shodu měřidla s příslušnými požadavky této směrnice. Pokud taková harmonizovaná norma ani normativní dokument neexistuje, rozhodne daný oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.

Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a schválené měřidlo opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit svým identifikačním číslem.

Výrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení měřidla na trh.

Povinnosti výrobce stanovené v bodech 2 a 5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

Shoda založená na úplném zabezpečování kvality je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Výrobce používá schválený systém kvality pro navrhování, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky daných měřidel podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.

Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení měřidla na trh:

• a)technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1,
• b)dokumentaci týkající se systému kvality uvedenou v bodě 3.1,
• c)informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena;
• d)rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.5, 4.3 a 4.4.

Každý oznámený subjekt informuje svůj oznamující orgán o schváleních systému kvality, která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svému oznamujícímu orgánu seznam schválení systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.

Povinnosti výrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

Shoda založená na úplném zabezpečování kvality a přezkoumání návrhu je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 6 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují požadavky této směrnice, které se na ně vztahují.

Výrobce používá schválený systém kvality pro navrhování, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení daného měřidla podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 5. Přiměřenost technického návrhu měřidel musí být přezkoumána podle bodu 4.

Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení měřidla na trh:

• a)dokumentaci týkající se systému kvality uvedenou v bodě 3.1,
• b)informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena;
• c)rozhodnutí, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.5, 5.3 a 5.4.

Zplnomocněný zástupce výrobce může podat žádost uvedenou v bodech 4.1 a 4.2 a jménem výrobce a na jeho odpovědnost plnit povinnosti stanovené v bodech 3.1, 3.5, 4.4, 4.6, 6 a 7, pokud jsou uvedeny v pověření.

Annex 3

L CS CS

PŘÍLOHA III

VODOMĚRY (MI-001)

Příslušné požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na vodoměry určené pro měření objemů čisté studené nebo teplé vody při použití v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu.

DEFINICE

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

Stanovené pracovní podmínky

Výrobce musí pro měřidlo určit stanovené pracovní podmínky, zejména:

• Rozsah průtoku vody

  Hodnoty pro rozsah průtoku musí splňovat následující podmínky:

  • Q Q

  • Q Q 1,6

  • Q Q 1,25

• Rozsah teploty vody

  Hodnoty pro rozsah teploty musí splňovat následující podmínky:

  • od 0,1 °C do nejméně 30 °C, nebo

  • od 30 °C do nejméně 90 °C.

  Vodoměr může být navržen tak, aby pracoval v obou rozsazích.

• Rozsah relativního tlaku vody: tento rozsah je při Q od 0,3 barů do nejméně 10 barů.
• Pro napájecí zdroj: jmenovitou hodnotu zdroje střídavého napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájení.

Maximální dovolená chyba (MPE)

Přípustný vliv rušení

Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněna následující kritéria:

• 7.2.1.Kolísání výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než

  • 3 % objemu měřeného v rozsahu od Q včetně do Q vyjma,

  • 1,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q včetně do Q včetně.

• 7.2.2.Chyba indikace objemu naměřeného po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než

  • ±6 % objemu měřeného v rozsahu od Q včetně do Q vyjma,

  • ±2,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q včetně do Q včetně pro vodoměry určené pro měření vody o teplotě v rozsahu od 0,1 °C do 30 °C,

  • ±3,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q včetně do Q včetně pro vodoměry určené pro měření vody o teplotě v rozsahu od 30 °C do 90 °C.

Použitelnost

Jednotky měření

Uvedení do provozu

POSUZOVÁNÍ SHODY

Postupy posuzování shody zmíněné v článku 17, které výrobce může zvolit, jsou:

B + F nebo B + D nebo H1.

Annex 4

L CS CS

PŘÍLOHA IV

PLYNOMĚRY A PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU (MI-002)

Příslušné požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na plynoměry a přepočítávače množství plynu definované dále a určené pro použití v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu.

DEFINICE

ČÁST I

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

PLYNOMĚRY

Výrobce uvede stanovené pracovní podmínky plynoměru, přičemž musí vzít v úvahu tato hlediska:

1.1.

Rozsah průtoku plynu musí splňovat alespoň tyto podmínky:

1.2.

Rozsah teploty plynu: minimální rozsah je 40 °C.

Plynoměr musí být konstruován pro rozsah plynů a vstupních tlaků, které odpovídají zemi určení. Výrobce musí uvést zejména

• skupinu nebo typ plynu,

• maximální provozní tlak.

1.4.

Minimální rozsah teploty je 50 °C pro klimatické prostředí.

1.5.

Jmenovitou hodnotu zdroje střídavého napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájení.

U plynoměru nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.

2.2.

U plynoměru s teplotním přepočítáváním, který indikuje pouze přepočítaný objem, v rozsahu teploty o velikosti 30 °C rozloženém symetricky kolem teploty stanovené výrobcem, která leží v rozsahu od 15 °C do 25 °C, se MPE zvýší o 0,5 %. Mimo tento rozsah je v každém dalším rozsahu intervalu o velikosti 10 °C povoleno další zvýšení chyby o 0,5 %.

Za podmínek instalace stanovených výrobcem nesmí být vliv rušení průtoku větší než jedna třetina MPE.

Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněna následující kritéria:

Měřené množství musí být indikováno v krychlových metrech nebo v kilogramech.

ČÁST II

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU

Přepočítávač množství plynu tvoří podsestavu, pokud je spolu s měřidlem, se kterým je slučitelný.

Pro přepočítávače množství plynu platí základní požadavky pro plynoměry, pokud jsou použitelné. Vedle nich platí následující požadavky:

Výrobce upřesní základní podmínky pro přepočítávané veličiny.

• 0,5 % při teplotě okolí 20 °C ± 3 °C, vlhkosti okolního prostředí 60 % ± 15 %, při jmenovitých hodnotách napájecího zdroje,

• 0,7 % pro teplotní přepočítávač při stanovených provozních podmínkách,

• 1 % pro jiné přepočítávače při stanovených provozních podmínkách.

Poznámka:

Chyba plynoměru se nebere v úvahu.

U přepočítávače množství plynu nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.

ČÁST III

UVEDENÍ DO PROVOZU A POSUZOVÁNÍ SHODY

Uvedení do provozu

POSUZOVÁNÍ SHODY

Postupy posuzování shody uvedené v článku 17, které výrobce může zvolit, jsou:

B + F nebo B + D nebo H1.

Annex 5

L CS CS

PŘÍLOHA V

ELEKTROMĚRY K MĚŘENÍ ČINNÉ ENERGIE (MI-003)

Příslušné požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na elektroměry k měření činné energie určené pro použití v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu.

Poznámka:

Elektroměry se mohou v závislosti na použité metodě měření používat v kombinaci s externími měřicími transformátory. Tato příloha se však zabývá pouze elektroměry, nikoli měřicími transformátory.

DEFINICE

Elektroměr k měření činné energie je zařízení, které měří činnou elektrickou energii spotřebovanou v elektrickém obvodu.

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

Výrobce musí stanovit třídu elektroměru. Třídy jsou označeny jako třída A, B a C.

Výrobce musí stanovit pro elektroměr stanovené pracovní podmínky, zejména:

hodnoty f n , U n , I n , I st , I min , I tr a I max . Pro stanovené proudy musí elektroměr splňovat podmínky uvedené v tabulce 1;

Elektroměr musí splňovat požadavky na MPE v rozsazích napětí, kmitočtu a účiníku, které jsou uvedeny v tabulce 2. Tyto rozsahy musí respektovat typické parametry elektrické energie dodávané veřejnou distribuční sítí.

Rozsahy napětí a kmitočtu musí být alespoň

• 0,9 U n U 1,1 U n

• 0,98 f n f 1,02 f n

rozsah účiníku alespoň od cosφ = 0,5 induktivní do cosφ = 0,8 kapacitní.

Vlivy různých měřených veličin a ovlivňujících veličin (a, b, c, …) se vyhodnocují samostatně, přičemž všechny ostatní měřené veličiny a ovlivňující veličiny se udržují relativně konstantní na svých referenčních hodnotách. Chyba měření, která nesmí být větší než MPE uvedená v tabulce 2, se vypočítá takto:

Chyba měření a b c …

Pokud elektroměr pracuje při proměnné proudové zátěži, nesmějí chyby v procentech překročit mezní hodnoty uvedené v tabulce 2.

Jestliže elektroměr pracuje v jiných rozsazích teploty, pak se musí používat odpovídající hodnoty MPE.

U elektroměru nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.

Protože jsou elektroměry přímo připojeny k napájecí síti a jednou z měřených veličin je také proud, používá se pro elektroměry speciální elektromagnetické prostředí.

Elektroměr musí vyhovovat elektromagnetickému prostředí třídy E2 a kromě toho musí splňovat dodatečné požadavky uvedené v bodech 4.2 a 4.3.

Elektromagnetické prostředí a přípustné vlivy zohledňují skutečnost, že existují dlouhodobá rušení, která nesmějí ovlivnit přesnost více, než činí hodnoty kritické změny, a přechodová rušení, která mohou způsobit dočasné zhoršení nebo výpadek fungování nebo provozuschopnosti, po nichž však se musí fungování elektroměru obnovit a přesnost nesmí být ovlivněna více, než činí hodnoty kritické změny.

Pokud existuje nebezpečí častého výskytu blesku nebo převládají nadzemní elektrické rozvodné sítě, musí být metrologické vlastnosti elektroměru ochráněny.

5.1.

U napětí menších, než je jmenovité pracovní napětí, nesmí být kladná chyba elektroměru větší než 10 %.

5.2.

Indikační jednotka celkové elektrické energie musí mít dostatečný počet míst, aby bylo zajištěno, že se indikované údaje nevrátí na svou počáteční hodnotu, jestliže bude elektroměr v provozu po dobu hodin při plném zatížení (I = I max , U = U n a PF = 1) a nesmí být možné indikační jednotku za provozu vynulovat.

5.3.

V případě výpadku proudu musí hodnota naměřené elektrické energie zůstat čitelná po dobu alespoň 4 měsíců.

Jestliže se na elektroměr přivede napětí a proudové obvody jsou bez proudu (proudové obvody musí být otevřené), nesmí elektroměr zaznamenávat elektrickou energii při žádném napětí od 0,8 U n do 1,1 U n .

Elektroměr musí začít zaznamenávat a pokračovat v zaznamenávání energie při U n , PF = 1 (vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží) a proudu, který je roven I st .

Naměřená elektrická energie musí být ukazována v kilowatthodinách nebo v megawatthodinách.

POSUZOVÁNÍ SHODY

Postupy posuzování shody zmíněné v článku 17, které výrobce může zvolit, jsou:

B + F nebo B + D nebo H1.

Annex 6

L CS CS

PŘÍLOHA VI

MĚŘIDLA TEPLA (MI-004)

Příslušné požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na měřidla tepla definovaná dále a určená pro použití v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu.

DEFINICE

Měřidlo tepla je měřidlo navržené pro měření tepla, které se ve výměníku tepla předává kapalině nazývané teplonosná kapalina.

Měřidlo tepla je buď úplné měřidlo, nebo kombinované měřidlo skládající se z podsestav, jak jsou uvedeny v čl. 4 odst. 2, tj. snímač průtoku, dvojice snímačů teploty a kalorimetrické počitadlo, nebo kombinace úplného a kombinovaného měřidla.

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

Hodnoty stanovených pracovních podmínek musí být upřesněny výrobcem takto:

• 1.1.pro teplotu kapaliny: θ max , θ min ,

  • pro teplotní rozdíly: Δθ max , Δθ min ,

  při těchto omezeních: Δθ max Δθ min 10 ; Δθ min = 3 K nebo 5 K nebo 10 K.

• 1.2.pro tlak kapaliny: maximální kladný vnitřní tlak, kterému může měřidlo tepla dlouhodobě odolávat při horní mezní teplotě.
• 1.3.pro průtoky kapaliny: q s , q p , q i , přičemž hodnoty q p a q i podléhají následujícímu omezení: q p q i 10 .
• 1.4.pro tepelný výkon: P s .

Pro měřidla tepla jsou definovány následující třídy přesnosti: 1, 2, 3.

Maximální dovolené chyby použitelné pro kompaktní měřidlo tepla pro jednotlivé třídy přesnosti vyjádřené v procentech konvenčně pravé hodnoty jsou:

• Pro třídu 1: E E f E t E c , hodnoty E f , E t , E c se stanoví podle bodů 7.1 až 7.3.

• Pro třídu 2: E E f E t E c , hodnoty E f , E t , E c se stanoví podle bodů 7.1 až 7.3.

• Pro třídu 3: E E f E t E c , hodnoty E f , E t , E c se stanoví podle bodů 7.1 až 7.3.

U kompaktního měřiče tepla nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.

Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněna následující kritéria:

• 5.1.Snímače průtoku: změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než hodnota kritické změny.
• 5.2.Snímače teploty: změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než 0,1 °C.

• Třída přesnosti

• Mezní hodnoty průtoku

• Mezní hodnoty teploty

• Mezní hodnoty teplotního rozdílu

• Místo instalace snímače průtoku: v přívodní nebo vratné větvi

• Znázornění směru průtoku

Ustanovení pro podsestavy se mohou používat pro podsestavy vyrobené stejným výrobcem nebo různými výrobci. Jestliže se měřidlo tepla skládá z podsestav, vztahují se základní požadavky pro měřidla tepla odpovídajícím způsobem na jednotlivé podsestavy. Navíc platí následující požadavky:

7.1.

Relativní MPE snímače průtoku vyjádřená v % pro jednotlivé třídy přesnosti:

• třída 1: E f 0,01 q p q , ale ne větší než 5 %,

• třída 2: E f 0,02 q p q , ale ne větší než 5 %,

• třída 3: E f 0,05 q p q , ale ne větší než 5 %,

přičemž chyba E f vyjadřuje vztah mezi uváděnou a konvenčně pravou hodnotou, který vyplývá ze vztahu mezi výstupním signálem snímače průtoku a hmotností nebo objemem.

7.2.

Relativní MPE páru snímačů teploty vyjádřená v %:

• E t 0,5 3 Δθ min Δθ ,

přičemž chyba E t vyjadřuje vztah mezi uváděnou a konvenčně pravou hodnotou, který vyplývá ze vztahu mezi výstupem snímače teploty a rozdílem teplot.

7.3.

Relativní MPE kalorimetrického počitadla vyjádřená v %:

• E c 0,5 Δθ min Δθ ,

přičemž chyba E c vyjadřuje vztah mezi uváděnou a konvenčně pravou hodnotou tepla.

7.4.

Hodnota kritické změny pro podsestavu měřidla tepla je rovna příslušné absolutní hodnotě MPE použitelné pro danou podsestavu (viz body 7.1, 7.2 nebo 7.3).

UVEDENÍ DO PROVOZU

• a)Jestliže členský stát nařídí měření spotřeby domácností, musí povolit, aby byla tato měření prováděna jakýmkoli měřidlem třídy 3.
• b)Jestliže členský stát nařídí měření pro obchodní účely nebo v rámci lehkého průmyslu, má právo vyžadovat použití měřidla třídy 2.
• c)Členský stát zajistí, aby ohledně požadavků podle bodů 1.1 až 1.4 distribuční společnost nebo osoba právně pověřená instalací měřidla určila vlastnosti tak, aby bylo měřidlo vhodné pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.

POSUZOVÁNÍ SHODY

Postupy posuzování shody zmíněné v článku 17, které výrobce může zvolit, jsou:

B + F nebo B + D nebo H1.

Annex 7

L CS CS

PŘÍLOHA VII

MĚŘICÍ SYSTÉMY PRO KONTINUÁLNÍ A DYNAMICKÉ MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ KAPALIN JINÝCH NEŽ VODA (MI-005)

Příslušné základní požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na měřicí systémy určené pro kontinuální a dynamické měření množství (objemu nebo hmotnosti) kapalin jiných než voda. Pokud je to vhodné, lze termín "objem "a symbol "L "v této příloze číst jako "hmotnost "a "kg ".

DEFINICE

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

Výrobce musí pro měřidlo určit stanovené pracovní podmínky, zejména:

Rozsah průtoku musí splňovat následující podmínky:

• i)rozsah průtoku měřicího systému musí být v mezích rozsahu průtoku každého jeho prvku, zejména pak měřidla;
• ii)měřidlo a měřicí systém:

  Tabulka 1

  Zvláštní měřicí systém	Druh kapaliny	Minimální poměr Q max : Q min
  Výdejní stojany	Nezkapalněné plyny	10: 1
  Zkapalněné plyny	5: 1
  Měřicí systém	Kryogenní kapaliny	5: 1
  Měřicí systémy na potrubí a systémy pro nakládku lodí	Všechny kapaliny	Podle podmínek použití
  Všechny ostatní měřicí systémy	Všechny kapaliny	4: 1

1.2.

Vlastnosti kapaliny, která se má měřit měřidlem, uvedením názvu nebo druhu kapaliny nebo příslušných jejích vlastností, například:

• rozsah teploty,

• rozsah tlaku,

• rozsah hustoty,

• rozsah viskozity.

1.3.

Jmenovitou hodnotu napětí střídavého zdroje nebo mezní hodnoty napětí stejnosměrného zdroje.

1.4.

Základní podmínky pro přepočítávané hodnoty.

Poznámka:

Bod 1.4 platí, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států vyžadovat použití teploty 15 °C podle čl. 12 odst. 2 směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003 , kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny [Pozn:

Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51 .

] .

2.1.

U množství rovnajících se dvěma litrům nebo větších jsou MPE pro indikované hodnoty tyto:

2.2.

U množství menších než dva litry jsou MPE pro indikované hodnoty tyto:

2.3.

Bez ohledu na měřené množství je však velikost MPE dána větší z následujících dvou hodnot:

• absolutní hodnota MPE uvedené v tabulce 2 nebo v tabulce 3,

• absolutní hodnota MPE pro nejmenší odměr (E min ).

2.4.1.

Pro nejmenší odměry rovné dvěma litrům nebo větší platí následující podmínky:

• Podmínka 1

  E min musí splňovat podmínku: E min ≥ 2R, kde R je nejmenší dílek stupnice indikačního zařízení.

• Podmínka 2

  E min je dáno vzorcem: E min 2MMQ A , kde:

  • MMQ je nejmenší odměr,

  • A je číselná hodnota uvedená v řádku A tabulky 2.

2.4.2.

Pro nejmenší odměry menší než dva litry platí výše uvedená podmínka 1 a E min je rovno dvojnásobku hodnoty uvedené v tabulce 3 a vztahuje se k řádku A tabulky 2.

V případě přepočítávaného indikovaného údaje platí MPE z řádku A tabulky 2.

MPE přepočítávaných indikovaných údajů získaných přepočítávacím zařízením jsou rovny ± (A – B), kde A a B jsou hodnoty uvedené v tabulce 2.

Části přepočítávacího zařízení, které lze zkoušet odděleně

MPE indikovaných hodnot množství kapaliny platná pro výpočet, kladná nebo záporná, se rovná jedné desetině MPE uvedené v řádku A tabulky 2.

Připojená měřidla musí mít přesnost alespoň takovou, jakou udávají hodnoty v tabulce 4:

Tyto hodnoty se vztahují na údaje charakteristických veličin kapaliny indikovaných přepočítávacím zařízením.

MPE výpočtu každého charakteristického množství kapaliny, kladná nebo záporná, je rovna dvěma pětinám hodnoty uvedené v písmeni b).

2.7.

Požadavek v bodě 2.6 písm. a) se vztahuje na jakýkoli výpočet, nejen na přepočet.

2.8.

U měřicího systému nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.

Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněno následující kritérium:

Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než hodnota pro měřidla uvedená v řádku B tabulky 2.

5.1.

Pro každou měřenou veličinu vztahující se ke stejnému měření musí platit, že indikované údaje poskytované různými zařízeními se nesmějí navzájem lišit o více než o jeden dílek stupnice, jestliže tato zařízení mají stejný dílek stupnice. V případě, že tato zařízení mají různé dílky stupnice, nesmí být tento rozdíl větší, než je největší z dílků stupnice.

V případě samoobslužného uspořádání však musí být dílky stupnice hlavního indikačního zařízení měřicího systému a dílky stupnice samoobslužného zařízení stejné a výsledky měření se od sebe nesmí navzájem lišit.

5.2.

Měřené množství za obvyklých podmínek použití nesmí být možné odvést jinam, aniž by to bylo okamžitě zřejmé.

5.3.

Jakékoli procentuální množství vzduchu nebo plynu, které není v kapalině snadno zjistitelné, nesmí způsobit změnu chyby větší než

• 0,5 % pro kapaliny s výjimkou pitných kapalin a pro kapaliny, jejichž viskozita není větší než 1 mPa.s, nebo

• 1 % pro pitné kapaliny a pro kapaliny o viskozitě větší než 1 mPa.s.

Povolená změna však nesmí být nikdy menší než 1 % nejmenšího odměru (MMQ). Tato hodnota platí v případě existence vzduchových nebo plynových kapes.

5.4.1.

Měřicí systém pro přímý prodej musí být vybaven prostředky pro vynulování indikační jednotky.

Měřené množství nesmí být možné odvést jinam.

5.4.2.

Indikace množství, na němž je založena transakce, musí být trvalá až do okamžiku, než všechny strany transakce přijmou výsledek měření.

5.4.3.

Měřicí systémy pro přímý prodej musí být přerušitelné.

5.4.4.

Jakýkoli procentuální obsah vzduchu nebo plynu v kapalině nesmí způsobit změnu chyby, která je větší než hodnoty uvedené v bodě 5.3.

5.5.1.

Indikační jednotky výdejních stojanů nesmí být možné v průběhu měření vynulovat.

5.5.2.

Zahájení nového měření musí být znemožněno, dokud indikační jednotka není vynulována.

5.5.3.

Jestliže je měřicí systém vybaven indikační jednotkou ukazující cenu, nesmí být rozdíl mezi zobrazenou cenou a cenou vypočtenou z ceny za jednotku a indikovaného množství větší než cena odpovídající E min . Tento rozdíl však nemusí být menší, než je nejmenší jednotka měny.

Měřicí systém musí být buď vybaven záložním zdrojem, který zajistí provedení všech měřicích funkcí během selhání hlavního napájecího zdroje, nebo musí být vybaven prostředky k zachování a indikaci údajů tak, aby bylo umožněno ukončení probíhající transakce, a dále prostředky pro zastavení proudění v okamžiku selhání hlavního napájecího zdroje.

Měřené množství musí být indikováno v mililitrech, krychlových centimetrech, litrech, krychlových metrech, gramech, kilogramech nebo tunách.

POSUZOVÁNÍ SHODY

Postupy posuzování shody zmíněné v článku 17, které výrobce může zvolit, jsou:

B + F nebo B + D nebo H1 nebo G.

Annex 8

L CS CS

PŘÍLOHA VIII

VÁHY S AUTOMATICKOU ČINNOSTÍ (MI-006)

Příslušné základní požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v kapitole I této přílohy se vztahují na váhy s automatickou činností definované dále a určené pro stanovení hmotnosti tělesa využitím působení gravitace na toto těleso.

DEFINICE

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

KAPITOLA I

Požadavky společné pro všechny druhy vah s automatickou činností

Výrobce musí pro příslušné váhy určit stanovené pracovní podmínky takto:

• 1.1.Pro měřenou veličinu:

  Rozsah měření vyjádřený maximální a minimální váživostí.

• 1.2.Pro ovlivňující veličiny elektrického zdroje:

  Pro zdroj střídavého napětí	:	jmenovité střídavé napájecí napětí nebo meze střídavého napětí.
  Pro zdroj stejnosměrného napětí	:	jmenovité a minimální stejnosměrné napájecí napětí nebo meze stejnosměrného napětí.

• 1.3.Pro mechanické a klimatické ovlivňující veličiny:

  Pokud není v následujících kapitolách této přílohy stanoveno jinak, je minimální rozsah teploty 30 °C.

  Třídy mechanického prostředí podle bodu 1.3.2 přílohy I se nepoužijí. Pro váhy, které se používají pod vlivem zvláštního mechanického namáhání, např. váhy zabudované do vozidel, musí výrobce definovat mechanické podmínky používání.

• 1.4.Pro ostatní ovlivňující veličiny (pokud je to použitelné):

  • Rychlost (rychlosti) provozu.

  • Vlastnosti váženého produktu (produktů).

Pro každý druh vah je v příslušné kapitole této přílohy uvedeno požadované fungování a hodnota kritické změny.

Postupy posuzování shody zmíněné v článku 17, které výrobce může zvolit, jsou:

• Pro mechanické systémy:

  B + D nebo B + E nebo B + F nebo D1 nebo F1 nebo G nebo H1.

• Pro elektromechanické váhy:

  B + D nebo B + E nebo B + F nebo G nebo H1.

• Pro elektronické systémy nebo systémy obsahující programové vybavení:

  B + D nebo B + F nebo G nebo H1.

KAPITOLA II

Dávkovací váhy s automatickou činností

Do kategorie Y patří všechny ostatní dávkovací váhy s automatickou činností.

Největší dovolená hodnota směrodatné odchylky pro váhy třídy X (x) je výsledkem vynásobení koeficientu (x) hodnotou uvedenou v tabulce 2 dále.

Pro třídy XI a XII musí být (x) menší než 1.

Pro třídu XIII nesmí být (x) větší než 1.

Pro třídu XIV musí být (x) větší než 1.

Platí, že:

i 1, 2, … r i dílčí vážicí rozsah r celkový počet dílčích rozsahů

Při stanovení vážicího rozsahu pro váhy třídy Y musí vzít výrobce v úvahu, že minimální váživost nesmí být menší než

7.1.

MPE způsobené ovlivňujícími veličinami:

7.1.1.

U vah kategorie X:

• pro automatickou činnost platí hodnoty podle tabulek 1 a 2,

• pro statické vážení v neautomatickém režimu platí hodnoty podle tabulky 1.

• pro každé zatížení v automatickém režimu platí hodnoty podle tabulky 1,

• pro statické vážení v neautomatickém režimu platí hodnoty uvedené v tabulce 1 pro kategorii X.

7.2.

Hodnota kritické změny v důsledku poruchy je jeden ověřovací dílek.

7.3.

Rozsah teploty:

• Pro třídu XI a Y(I) je minimální rozsah 5 °C,

• Pro třídu XII a Y(II) je minimální rozsah 15 °C.

KAPITOLA III

Gravimetrické plnicí váhy s automatickou činností

Poznámka:

Vypočtenou odchylku každé náplně od průměru je možné nastavit tak, aby se zahrnul vliv velikosti částic materiálu.

U vah, u nichž je možné předem nastavit hmotnost náplně, nesmí být maximální rozdíl mezi přednastavenou hodnotou a průměrnou hmotností náplní větší než 0,312 krát největší dovolená odchylka každé náplně od průměru, jak je uvedeno v tabulce 5.

KAPITOLA IV

Diskontinuální součtové váhy

Váhy se dělí do těchto čtyř tříd přesnosti: 0,2; 0,5; 1; 2.

Dílek sčítací stupnice (d t ) musí být v rozsahu:

0,01 % Max ≤ d t ≤ 0,2 % Max

Minimální sčítané zatížení (Σ min ) nesmí být menší než zatížení, při němž je maximální dovolená chyba rovna dílku sčítací stupnice (d t ), a nesmí být menší než minimální zatížení stanovené výrobcem.

Váhy, které po každém vyprázdnění neprovádějí tárování, musí mít zařízení pro nastavení nuly. Automatická činnost musí být zakázána, pokud se indikace nuly liší o

• 1 d t u vah s automatickým zařízením pro nastavení nuly,

• 0,5 d t u vah s poloautomatickým nebo neautomatickým zařízením pro nastavení nuly.

Během automatické činnosti nesmí být možné, aby operátor prováděl funkce seřizování a nulování.

U vah vybavených tiskacím zařízením nesmí být možné součet vynulovat, dokud tento součet není vytisknutý. K výtisku celkového součtu musí dojít také tehdy, když je automatický provoz přerušen.

KAPITOLA V

Kontinuální součtové váhy

Váhy se dělí do těchto tří tříd přesnosti: 0,5; 1; 2.

Rychlost pásu musí být stanovena výrobcem. U pásových vah s jednou rychlostí a u pásových vah s proměnnou rychlostí, které mají ruční ovládání rychlosti, se rychlost nesmí od jmenovité hodnoty lišit o více než o 5 %. Produkt nesmí mít jinou rychlost, než je rychlost pásu.

Zařízení pro celkový součet nesmí být možné vynulovat.

KAPITOLA VI

Kolejové váhy s automatickou činností

Váhy se dělí do těchto čtyř tříd přesnosti:

0,2; 0,5; 1; 2.

Vztah mezi třídou přesnosti a dílkem stupnice musí být podle tabulky 10.

Annex 9

L CS CS

PŘÍLOHA IX

TAXAMETRY (MI-007)

Příslušné základní požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na taxametry.

DEFINICE

Taxametr

Zařízení, které pracuje společně s generátorem signálu [Pozn:

Generátor signálu ujeté vzdálenosti je mimo oblast působnosti této směrnice.

] a tvoří s ním měřidlo.

Toto zařízení měří dobu trvání jízdy a na základě signálu přijatého z generátoru signálu vzdálenosti vypočítává vzdálenost. Vedle toho na základě vypočtené vzdálenosti nebo doby trvání jízdy nebo obou těchto hodnot vypočítává a ukazuje jízdné k zaplacení.

Jízdné

Celková finanční částka účtovaná za jízdu, založená na pevném počátečním poplatku z pronájmu, na vzdálenosti, na době trvání jízdy nebo na kombinaci těchto hodnot. Jízdné nezahrnuje příplatky účtované za mimořádné služby.

Přepínací rychlost

Hodnota rychlosti zjištěná jako podíl hodnoty sazby za čas a hodnoty sazby za vzdálenost.

Systém běžného výpočtu S (použití jedné sazby)

Výpočet jízdného založený na využití sazby za čas pro rychlosti nižší než přepínací rychlost a na využití sazby za vzdálenost pro rychlosti vyšší než přepínací rychlost.

Systém běžného výpočtu D (použití dvou sazeb)

Výpočet jízdného založený na současném využití sazby za čas a sazby za vzdálenost v průběhu celé jízdy.

Pracovní poloha

Rozdílné režimy, v nichž taxametr vykonává různé funkce. Pracovní polohy jsou rozlišeny následovně:

POŽADAVKY NA NÁVRH

STANOVENÉ PRACOVNÍ PODMÍNKY

MAXIMÁLNÍ DOVOLENÉ CHYBY (MPE)

PŘÍPUSTNÝ VLIV RUŠENÍ

SELHÁNÍ NAPÁJECÍHO ZDROJE

DALŠÍ POŽADAVKY

POSUZOVÁNÍ SHODY

Postupy posuzování shody zmíněné v článku 17, které výrobce může zvolit, jsou:

B + F nebo B + D nebo H1.

Annex 10

L CS CS

PŘÍLOHA X

ZTĚLESNĚNÉ MÍRY (MI-008)

KAPITOLA I

Hmotné délkové měrky

Příslušné základní požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na hmotné délkové měrky definované dále. Požadavek na předložení kopie prohlášení o shodě lze však vykládat tak, že se vztahuje spíše na celou sérii nebo zásilku než na jednotlivé měřidlo.

DEFINICE

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

Referenční podmínky

Maximální dovolené chyby (MPE)

Materiály

Označení

POSUZOVÁNÍ SHODY

Postupy posuzování shody zmíněné v článku 17, které výrobce může zvolit, jsou:

F1 nebo D1 nebo B + D nebo H nebo G.

KAPITOLA II

Odměrné nádoby

Příslušné základní požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na odměrné nádoby definované dále. Požadavek na předložení kopie prohlášení o shodě lze však vykládat tak, že se vztahuje spíše na celou sérii nebo zásilku než na jednotlivá měřidla. Neplatí požadavek, aby byly na měřidle uvedeny informace o jeho přesnosti.

DEFINICE

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

Odměrné nádoby musí být vyrobeny z materiálu, který je dostatečně pevný a rozměrově stálý, aby si uchoval objem v mezích MPE.

POSUZOVÁNÍ SHODY

Postupy posuzování shody zmíněné v článku 17, které výrobce může zvolit, jsou:

A2 nebo F1 nebo D1 nebo E1 nebo B + E nebo B + D nebo H.

Annex 11

L CS CS

PŘÍLOHA XI

MĚŘIDLA PRO MĚŘENÍ ROZMĚRŮ (MI-009)

Příslušné základní požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na měřidla dále definovaných druhů pro měření rozměrů.

DEFINICE

KAPITOLA I

Požadavky společné pro všechna měřidla pro měření rozměrů

Elektromagnetická odolnost

POSUZOVÁNÍ SHODY

Postupy posuzování shody zmíněné v článku 17, které výrobce může zvolit, jsou:

• Pro mechanická nebo elektromechanická měřidla:

  F1 nebo E1 nebo D1 nebo B + F nebo B + E nebo B + D nebo H nebo H1 nebo G.

• Pro elektronická měřidla nebo měřidla obsahující programové vybavení:

  B + F nebo B + D nebo H1 nebo G.

KAPITOLA II

Měřidla pro měření délky

Vlastnosti měřeného produktu

Pracovní podmínky

Rozměry a popřípadě koeficient K, v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem. Rozsahy koeficientu K jsou uvedeny v tabulce 1:

2.2.

Jestliže měřený předmět není posouván měřidlem, musí být jeho rychlost v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.

2.3.

Jestliže výsledek měření závisí na tloušťce, kvalitě povrchu a způsobu podávání (např. z velké role nebo hromady), výrobce stanoví příslušná omezení.

Maximální dovolené chyby (MPE)

L m je minimální měřitelná délka, tedy nejmenší délka stanovená výrobcem, k jejímuž měření je měřidlo určeno.

Konvenčně pravá hodnota délky různých druhů materiálů se měří pomocí vhodných měřidel (např. měřických pásem). Materiál, který se má měřit, se rozloží na vhodnou podložku (např. vhodný stůl) rovný a nenapnutý.

Další požadavky

KAPITOLA III

Měřidla pro měření plochy

Pracovní podmínky

Rozměry v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.

Výrobce musí popřípadě stanovit omezení měřidel z hlediska rychlosti, tloušťky a případně stavu povrchu měřeného předmětu.

Maximální dovolené chyby (MPE)

MPE je 1,0 %, ale nesmí být menší než 1 dm .

Další požadavky

V případě, že se měřený produkt posune zpět nebo zastaví, nesmí se to projevit jako chyba měření, anebo se musí indikační jednotka vynulovat.

Měřidla musí mít dílek stupnice o velikosti 1,0 dm . Vedle toho pro účely zkoušení musí být k dispozici dílek stupnice o velikosti 0,1 dm .

KAPITOLA IV

Měřidla pro vícerozměrová měření

Pracovní podmínky

Rozměry v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.

Dolní mez nejmenšího rozměru pro všechny hodnoty dílku stupnice je uvedena v tabulce 1.

Rychlost musí být v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.

Maximální dovolená chyba (MPE)

MPE je ± 1,0 d.

Annex 12

L CS CS

PŘÍLOHA XII

ANALYZÁTORY VÝFUKOVÝCH PLYNŮ (MI-010)

Příslušné požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na analyzátory výfukových plynů definované dále a určené pro kontrolu a profesionální údržbu používaných motorových vozidel.

DEFINICE

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

Třídy měřidel

Stanovené pracovní podmínky

Maximální dovolené chyby (MPE)

Přípustný vliv poruch

Další požadavky

POSUZOVÁNÍ SHODY

Postupy posuzování shody zmíněné v článku 17, které výrobce může zvolit, jsou:

B + F nebo B + D nebo H1.

Annex 13

L CS CS

PŘÍLOHA XIII

EU PROHLÁŠENÍ O SHODĚ (č. XXXX) [Pozn:

Výrobce může přidělit prohlášení o shodě číslo.

]

Annex 14

L CS CS

PŘÍLOHA XIV

ČÁST A

ČÁST B

Annex 15

L CS CS

PŘÍLOHA XV

Annex 16

L CS CS

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Evropský parlament se domnívá, že za schůzky výborů v rámci postupu projednávání ve výboru ve smyslu přílohy I rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí lze považovat pouze schůzky, na nichž se projednávají prováděcí akty ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Na schůzky výborů, na nichž se projednávají jiné záležitosti, se tedy bod 15 rámcové dohody vztahuje.