Směrnice Rady 2014/112/EU ze dne 19. prosince 2014 , kterou se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy uzavřená Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) (Text s významem pro EHP)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 155 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Sociální partneři mohou v souladu s čl. 155 odst. 2 Smlouvy společně požádat, aby dohody v záležitostech týkajících se článku 153 Smlouvy o fungování Evropské unie (EU), které uzavřeli na úrovni Unie, byly prováděny rozhodnutím Rady na návrh Komise.
(2) Dopisem ze dne 10. prosince 2007 Evropský svaz vnitrozemské plavby (EBU), Evropská organizace lodních kapitánů (ESO) a Evropská federace pracovníků v dopravě (ETF) informovaly Komisi o svém úmyslu zahájit dialog podle čl. 155 odst. 1 Smlouvy o fungování EU s cílem dosáhnout dohody na úrovni Unie.
(3) Dne 15. února 2012 uzavřely EBU, ESO a ETF Evropskou dohodu o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy (dále jen " dohoda " ).
(4) Dohoda obsahovala společnou žádost, aby byla dohoda provedena rozhodnutím Rady na návrh Komise v souladu s čl. 155 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.
(5) Vhodným nástrojem pro provedení dohody je směrnice.
(6) Komise informovala Evropský parlament.
(7) Komise vypracovala návrh směrnice v souladu se svým sdělením ze dne 20. května 1998 o přizpůsobení a podpoře sociálního dialogu na úrovni Společenství s přihlédnutím k reprezentativnosti smluvních stran a zákonnosti každého ustanovení dohody.
(8) Aby se přispělo k soudržnému právnímu rámci v souvislosti s úpravou pracovní doby, mělo by provádění této směrnice zohlednit stávající právní předpisy Unie, a vzhledem k obsahu uvedené dohody zejména směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES [Pozn: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby ( Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9 ).] . Uvedená směrnice stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro úpravu pracovní doby, a to i pro odvětví pracovníků ve vnitrozemské vodní dopravě.
(9) Členské státy by měly možnost pověřit prováděním této směrnice na základě jejich společné žádosti sociální partnery, pokud členské státy přijmou všechna nezbytná opatření, aby zajistily, že cílů této směrnice může být dosaženo.
(10) Pro účely článku 14 směrnice 2003/88/ES stanoví tato směrnice a dohoda k ní přiložená specifičtější požadavky týkající se úpravy pracovní doby pro mobilní pracovníky ve vnitrozemské vodní dopravě, než jaké stanoví uvedená směrnice.
(11) Touto směrnicí by neměly být dotčeny žádné právní předpisy Unie, které jsou specifičtější nebo zajišťují vyšší úroveň ochrany mobilních pracovníků ve vnitrozemské vodní dopravě.
(12) Tato směrnice by neměla sloužit jako odůvodnění pro snížení obecné úrovně ochrany pracovníků v oblastech, na které se vztahuje dohoda.
(13) Tato směrnice a dohoda k ní přiložená zavádějí minimální normy. Členské státy a sociální partneři by měly mít možnost zachovat nebo zavést příznivější ustanovení.
(14) Tato směrnice ctí základní práva a zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, a zejména článkem 31 uvedené listiny.
(15) Jelikož cílů této směrnice, totiž bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků v převážně přeshraničním odvětví, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(16) Provedení dohody přispívá k dosažení cílů uvedených v článku 151 Smlouvy o fungování EU.
(17) V souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie [Pozn: Viz mj. rozsudek Soudního dvora ze dne 14. ledna 2010 ve věci C-343/08, Komise v. Česká republika, Sb. rozh. 2010, s. I-275.] nemůže skutečnost, že některá činnost uváděná ve směrnici není v určitém členském státě prováděna, zprostit tento členský stát jeho povinnosti přijmout právní nebo správní předpisy k zajištění řádného provedení všech ustanovení této směrnice. Jak zásada právní jistoty, tak nezbytnost zajištění plného použití směrnic de iure, nikoliv pouze de facto totiž vyžadují, aby všechny členské státy převzaly požadavky stanovené dotčenou směrnicí vytvořením jasného, přesného a transparentního právního rámce, jenž je tvořen závaznými předpisy pro oblast, jíž se směrnice týká. Tato povinnost je členským státům uložena proto, aby byly připraveny na jakoukoliv změnu situace, ke které by později mohlo v členských státech dojít, a aby bylo zajištěno, že všechny subjekty práva ve Společenství, včetně subjektů v členských státech, ve kterých určitá činnost upravená směrnicí neexistuje, mohou za všech okolností jasně a přesně znát svá práva a povinnosti. Podle judikatury není nutno směrnici provést pouze v případě, kdy je takové provedení bezpředmětné ze zeměpisných důvodů. Členské státy o nich mají v těchto případech informovat Komisi.
(18) Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech [Pozn: Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14 .] zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Touto směrnicí se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy, uzavřená dne 15. února 2012 Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a obsažená v příloze.
Článek 2
1. Členské státy mohou zachovat nebo zavést předpisy, které jsou příznivější než ustanovení této směrnice.
2. Provádění této směrnice není za žádných okolností dostatečným důvodem odůvodňujícím snížení obecné úrovně ochrany pracovníků v oblastech, na které se vztahuje tato směrnice. Tím nejsou dotčena práva členských států a sociálních partnerů stanovit v reakci na změny okolností právní a správní předpisy nebo smluvní ujednání, které se liší od těch, jež jsou platné v době přijetí této směrnice, za předpokladu, že jsou dodrženy minimální požadavky stanovené touto směrnicí.
3. Používáním a výkladem této směrnice nejsou dotčena ustanovení Unie ani vnitrostátní předpisy, zvyklosti či praxe, které dotčeným pracovníkům zajišťují příznivější podmínky.
Článek 3
Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů, které byly přijaty podle této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Článek 4
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2016 . Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 5
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .
Článek 6
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 19. prosince 2014 .
Za Radu
předseda
S. Gozi
Annex 1
L CS CSPŘÍLOHA
Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy
Vzhledem k těmto důvodům:Viz sdělení Komise o podpoře vnitrozemské vodní dopravy "NAIADES ", KOM(2006) 6 v konečném znění ze dne 17. ledna 2006 .
] . Vnitrozemská vodní doprava jakožto způsob přepravy, který je šetrný k životnímu prostředí a má ještě volnou kapacitu, může udržitelným způsobem přispět k odlehčení evropských silnic a železnic.Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1 .
] , jsou za účelem ochrany pracovníků stanoveny každoroční zdravotní prohlídky, aby se zohlednily zvláštní pracovní podmínky v odvětví vnitrozemské vodní dopravy.Viz sdělení Komise KOM(2010) 373 v konečném znění, 13.7.2010 – Potvrzení volného pohybu pracovníků: práva a hlavní vývojové změny, oddíl 1.1.
] . Definice statusu samostatně výdělečně činné osoby vychází z příslušného vnitrostátního práva.V souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie, zejména s článkem 154 a čl. 155 odst. 2 uvedené smlouvy, podepsané strany společně žádají, aby tato dohoda uzavřená na úrovni EU byla provedena rozhodnutím Rady na návrh Komise. Podepsané strany se dohodly takto:
Odstavec 1
Oblast působnosti
Odstavec 2
Definice
Pro účely této dohody platí následující definice:
- a)"plavidlem "se rozumí loď nebo plovoucí stroj;
- b)"osobní lodí "se rozumí výletní nebo kajutová osobní loď postavená a vybavená pro přepravu více než dvanácti cestujících;
- c)"pracovní dobou "se rozumí doba, během níž pracovník na základě pokynů od zaměstnavatele nebo jeho zástupce vykonává práci na plavidle a pro plavidlo, je pro tuto práci přidělen nebo musí být připraven tuto práci vykonat (doba pracovní pohotovosti);
- d)"dobou odpočinku "se rozumí doba mimo pracovní dobu; tento pojem zahrnuje dobu odpočinku jak na pohybujícím se plavidle, tak na plavidle v klidu a na pevnině. Nezahrnuje krátké přestávky (do 15 minut);
- e)"dnem odpočinku "se rozumí nepřerušená doba odpočinku v délce 24 hodin, kterou pracovník tráví na místě podle své volby;
- f)"podnikatelem v odvětví vnitrozemské vodní dopravy "se rozumí každá osoba, která samostatně a na vlastní účet provozuje plavidla vnitrozemské vodní dopravy k obchodním účelům;
- g)"rozpisem služeb "se rozumí plán pracovních dní a dní odpočinku, o kterém zaměstnavatel zaměstnance předem vyrozuměl;
- h)"nočními hodinami "se rozumí doba mezi 23:00 h a 6:00 h;
- i)"nočním pracovníkem "se rozumí
- aa)jednak každý pracovník, který v rámci své obvyklé denní pracovní doby odpracuje nejméně tři hodiny během nočních hodin,
- bb)jednak každý pracovník, který pravděpodobně odpracuje během nočních hodin určitou část své roční pracovní doby, kterou stanoví příslušný členský stát:
- aaa)buď vnitrostátním právním předpisem po konzultaci se sociálními partnery,
nebo
- bbb)v kolektivních smlouvách nebo dohodách uzavřených mezi sociálními partnery na celostátní nebo regionální úrovni;
- j)"pracovníkem na směny "se rozumí každý pracovník, jehož rozpis služeb zahrnuje práci na směny;
- k)"lodním personálem "se rozumí personál podle článku 1.01 definice č. 103 přílohy II směrnice 2006/87/ES [Pozn:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006 , kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS ( Úř. věst. L 389, 30.12.2006, s. 1 ).
] ; - l)"mobilním pracovníkem "se rozumí každý pracovník zaměstnaný jako člen posádky v podniku, který provozuje osobní dopravu nebo přepravu zboží po vnitrozemských vodních cestách, a zmínky o "pracovnících "v této dohodě je nutné vykládat obdobným způsobem;
- m)"sezónou "se rozumí období nejvýše devíti po sobě jdoucích měsíců v průběhu dvanácti měsíců, kdy jsou činnosti v důsledku vnějších okolností, jako jsou povětrnostní podmínky nebo turistická poptávka, vázány na určitá roční období.
Odstavec 3
Pracovní doba a referenční období
Odstavec 4
Denní a týdenní pracovní doba
- a)14 hodin v každém období 24 hodin a
- b)84 hodin v každém období sedmi dnů.
Odstavec 5
Pracovní dny a dny odpočinku
- a)není překročen maximální počet 31 po sobě jdoucích pracovních dní a
- b)je zaručen minimální počet po sobě jdoucích dní odpočinku uvedený v bodě 3 písm. a), b) nebo c) bezprostředně navazujících na odpracované po sobě jdoucí pracovní dny a
- c)prodloužená nebo změněná doba pracovních dní se v průběhu referenčního období vyrovná.
- a)1.–10. po sobě jdoucí pracovní den: 0,2 dne odpočinku za každý po sobě jdoucí pracovní den (například: 10 po sobě jdoucích pracovních dní = 2 dny odpočinku);
- b)11.–20. po sobě jdoucí pracovní den: 0,3 dne odpočinku za každý po sobě jdoucí pracovní den (například: 20 po sobě jdoucích pracovních dní = 5 dní odpočinku);
- c)21.–31. po sobě jdoucí pracovní den: 0,4 dne odpočinku za každý po sobě jdoucí pracovní den (například: 31 po sobě jdoucích pracovních dní = 9,4 dne odpočinku).
Neúplné dny odpočinku se při výpočtu minimálního počtu po sobě jdoucích dní odpočinku sečtou a mohou být čerpány pouze v celých dnech.
Odstavec 6
Sezónní práce v oblasti osobní vodní dopravy
Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5 této dohody, lze pro všechny pracovníky, kteří pracují v sezóně na palubě osobní lodi, použít tato ustanovení:
- Pracovní doba nesmí překročit:
- a)12 hodin v každém období 24 hodin a
- b)72 hodin v každém období sedmi dnů.
- Za každý pracovní den náleží pracovníkovi 0,2 dne odpočinku. V průběhu každého období 31 dní musí být skutečně přiznány nejméně dva dny odpočinku. Zbývající dny odpočinku jsou přiznány po dohodě.
- S přihlédnutím k předchozímu bodu a k odst. 3 bodu 4 se čerpání dnů odpočinku a dodržování 48 hodinové pracovní doby podle odstavce 3 uskutečňuje na základě kolektivních smluv nebo dohod mezi sociálními partnery, nebo nejsou-li takové dohody uzavřeny, podle vnitrostátních právních předpisů.
Odstavec 7
Doby odpočinku
Pracovníci musí mít k dispozici pravidelné doby odpočinku, jejichž trvání je vyjádřeno v jednotkách času a které jsou dostatečně dlouhé a souvislé, aby zajistily, že pracovníci v důsledku únavy nebo nepravidelného rozvržení práce nepůsobí zranění sobě, svým spolupracovníků ani jiným osobám ani si nepřivodí poškození zdraví v krátkodoém nebo dlouhodobém výhledu.
Doba odpočinku nesmí být kratší než:
- a)10 hodin v každém období 24 hodin, z toho minimálně 6 hodin nepřetržitě, a
- b)84 hodin v každém období sedmi dnů.
Odstavec 8
Přestávky
Každý pracovník má při pracovní době delší než šest hodin nárok na přestávku na odpočinek, jejíž podrobnosti, včetně délky a podmínek pro její přiznání, stanoví kolektivní smlouvy nebo dohody uzavřené mezi sociálními partnery, nebo nejsou-li takové dohody uzavřeny, vnitrostátní právní předpisy.
Odstavec 9
Maximální pracovní doba během nočních hodin
Při sedmihodinové noční době činí maximální týdenní pracovní doba během nočních hodin 42 hodin za období sedmi dní.
Odstavec 10
Dovolená za rok
Každý pracovník má nárok na placenou dovolenou za rok v délce trvání nejméně čtyř týdnů, případně na poměrnou část dovolené, je-li zaměstnán méně než rok, v souladu s podmínkami pro čerpání a přiznávání této dovolené stanovenými vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.
Minimální dobu placené dovolené za rok nelze nahradit finanční náhradou, s výjimkou případů ukončení pracovního poměru.
Odstavec 11
Ochrana mladistvých
Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 12 .
] .Odstavec 12
Kontrola
- a)název lodi;
- b)jméno pracovníka;
- c)jméno odpovědného vůdce plavidla;
- d)datum;
- e)pracovní den nebo den odpočinku;
- f)začátek a konec denních pracovních dob nebo denních dob odpočinku.
Odstavec 13
Nouzové situace
Odstavec 14
Zdravotní prohlídka
Odstavec 15
Bezpečnost a ochrana zdraví
Odstavec 16
Rozvržení práce
Zaměstnavatel, který zamýšlí organizovat práci podle určitého rozvrhu, přihlíží k obecné zásadě, že práce má být přizpůsobena člověku, zejména s cílem omezit monotónní práce a práce s vnuceným pracovním tempem, v závislosti na typu pracovní činnosti a na požadavcích bezpečnosti a ochrany zdraví, zejména pokud jde o přestávky během pracovní doby.
Odstavec 17
Závěrečná ustanovení
Touto dohodou není dotčeno právo členských států
- a)uplatňovat nebo zavádět právní a správní předpisy nebo
- b)napomáhat nebo umožňovat uplatňování kolektivních smluv nebo dohod uzavřených mezi sociálními partnery,
které jsou pro bezpečnost ochranu zdraví pracovníků výhodnější než ustanovení této dohody.
Provádění této dohody neodůvodňuje za žádných okolností snížení obecné úrovně ochrany pracovníků v oblastech, na které se tato dohoda vztahuje.
Sociální partneři sledují provádění a uplatňování této dohody v rámci výboru pro sociální dialog v odvětví vnitrozemské vodní dopravy, zejména s ohledem na otázky ochrany zdraví při práci.
Sociální partneři přezkoumají výše uvedená ustanovení dva roky po skončení lhůty pro provedení, která je stanovena v rozhodnutí Rady, jímž se tato dohoda provádí.
V Bruselu dne 15. února 2012 .
Evropský svaz vnitrozemské plavby (EBU)
Evropská organizace lodních kapitánů (ESO)
Evropská federace pracovníků v dopravě (ETF)