Tento předpis je součástí práva EU. Nařízení a směrnice EU jsou přímo použitelné nebo závazné pro členské státy včetně České republiky. Níže je zobrazen plný text v češtině z databáze EUR-Lex.
Nařízení EUCELEX 32014R0600

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 Text s významem pro EHP

Datum vydání
15.05.2014
Vstup v platnost
03.01.2020
Rok
2014
Zdroj
EUR-Lex / Úřední věstník EU
Plný text na EUR-Lex

České předpisy odkazující na tento akt

Odkazy z textu českých předpisů (eSbírka). Odkaz znamená, že předpis akt zmiňuje, ne že ho provádí.

  • Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů

  • Zákon o finančním zajištění

  • Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu

  • Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

  • Vyhláška o informačních povinnostech některých osob podnikajících na kapitálovém trhu

Konsolidované znění EUR-Lex k 23. 11. 2025 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 02014R0600-20251123

Zapracované novely (13)
32014R0600

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 Text s významem pro EHP

Aktuální znění

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(Úř. věst. C 161, 7.6.2012, s. 3.),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. L 143, 22.5.2012, s. 74.),

v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. května 2014.),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nedávná finanční krize odhalila v oblasti transparentnosti finančních trhů slabá místa, která mohou přispět ke škodlivým socio-ekonomickým důsledkům. Posílení transparentnosti je jednou ze společných zásad pro posílení finančního systému, jak potvrdilo také prohlášení čelných představitelů skupiny G20 přijaté v Londýně dne 2. dubna 2009. Za účelem posílení transparentnosti a zlepšení fungování vnitřního trhu s finančními nástroji by měl být zaveden nový rámec stanovující jednotné požadavky na transparentnost obchodů na trzích s finančními nástroji. Tento rámec by měl stanovit komplexní pravidla pro širokou škálu finančních nástrojů. Měl by doplnit požadavky na transparentnost pokynů a obchodů s akciemi stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).).
(2) Skupina na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU, které předsedal Jacques de Larosière, vyzvala Unii k vytvoření harmonizovanějšího souboru předpisů v oblasti finanční regulace. V souvislosti s budoucí evropskou dohledovou architekturou zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června 2009 zdůraznilo potřebu vytvořit jednotný evropský soubor pravidel, který by se vztahoval na všechny finanční instituce na vnitřním trhu.
(3) V důsledku toho by se nová legislativa měla skládat ze dvou různých právních nástrojů: směrnice a tohoto nařízení. Oba právní nástroje by měly společně tvořit právní rámec upravující požadavky na investiční podniky, regulované trhy a poskytovatele služeb hlášení údajů. Toto nařízení by tedy mělo být vykládáno společně s uvedenou směrnicí. Potřeba vytvořit jednotný soubor pravidel pro všechny instituce ohledně určitých požadavků a vyhnout se možné regulatorní arbitráži stejně jako poskytnout účastníkům trhu větší právní jistotu a snížit složitost regulace opodstatňuje použití právního základu, který dovoluje přijmout nařízení. S cílem odstranit zbývající překážky obchodu a významná narušení hospodářské soutěže, které pramení z rozdílností mezi vnitrostátními právními řády, a zabránit vzniku dalších možných překážek obchodu a významných narušení hospodářské soutěže je nezbytné přijmout nařízení, které by zavedlo jednotná pravidla použitelná ve všech členských státech. Takovýto přímo použitelný právní akt má za cíl rozhodujícím způsobem přispět k hladkému fungování vnitřního trhu, a měl by tedy vycházet z článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) vykládaného v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.
(4) Směrnice 2004/39/ES stanovila pravidla pro předobchodní a poobchodní transparentnost obchodování s akciemi přijatými k obchodování na regulovaném trhu a pro hlášení obchodů s finančními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu příslušným orgánům. Směrnici je nutné přepracovat s cílem vhodně reagovat na vývoj na finančních trzích a kvůli řešení slabých míst a vyplnění mezer, které se mimo jiné projevily během krize finančních trhů.
(5) Ustanovení týkající se požadavků na transparentnost obchodů a transparentnost regulace by měla mít formu přímo použitelných právních předpisů uplatňovaných na všechny investiční podniky, které by se měly řídit jednotnými pravidly na všech trzích Unie, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování jednotného regulačního rámce, aby se posílila důvěra v transparentnost trhů v celé Unii, aby se snížila složitost regulace a náklady investičních podniků na dodržování předpisů, zejména u finančních institucí působících přeshraničně, a aby se přispělo k odstranění narušení hospodářské soutěže. Přijetí nařízení, které zajistí přímou použitelnost, je nejvhodnější pro dosažení uvedených cílů na poli regulace a pro zajištění jednotných podmínek tím, že zamezí vzniku lišících se vnitrostátních požadavků, k nimž by vedlo provedení směrnice.
(6) Je důležité zajistit, aby obchodování s finančními nástroji probíhalo co nejvíce v organizovaných systémech a aby byly tyto systémy řádně regulovány. Na základě směrnice 2004/39/ES se rozvinuly určité systémy obchodování, které nebyly řádně zachyceny regulačním režimem. Všechny systémy obchodování s finančními nástroji, jako jsou např. entity známé jako sítě párování pokynů, by měly být do budoucna řádně regulovány a měly by být povoleny v rámci jednoho z typů mnohostranných obchodních systémů nebo jakožto systematický internalizátor na základě podmínek stanovených v tomto nařízení a ve směrnici 2014/65/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (viz strana 349 v tomto čísle Úředního věstníku).).
(7) Měly by být upřesněny a i nadále vzájemně úzce sladěny definice regulovaného trhu a mnohostranného obchodního systému (MTF) tak, aby bylo zřejmé, že účinně plní stejnou funkci organizovaného obchodování. Definice by měly vyloučit dvoustranné systémy, ve kterých investiční podnik vstupuje do každého obchodu na vlastní účet, a to i jako protistrana, jež nenese riziko a vstupuje mezi kupujícího a prodávajícího. Regulovaným trhům a mnohostranným obchodním systémům by nemělo být dovoleno provádět pokyny na účet zákazníka za použití svého vlastního kapitálu. Pojem „systém“ zahrnuje jak veškeré trhy, které jsou tvořeny souborem pravidel a platformou pro obchodování, tak trhy, jež fungují pouze na základě souboru pravidel. Regulované trhy a mnohostranné obchodní systémy nemusí být provozovateli „technického“ systému pro párování pokynů a mělo by jim být umožněno provozovat jiné obchodní protokoly, včetně systémů, v nichž uživatelé mohou obchodovat oproti kotacím, které požadují od více poskytovatelů. Trh, který je tvořen pouze souborem pravidel, jenž upravuje aspekty týkající se členství, přijímání nástrojů k obchodování, obchodování mezi členy, povinnosti týkající se hlášení a případně transparentnosti, je regulovaným trhem nebo mnohostranným obchodním systémem ve smyslu tohoto nařízení a obchody uzavřené podle uvedených pravidel se považují za uzavřené v systémech regulovaného trhu či v mnohostranném obchodním systému. Pojem „nákupní a prodejní zájmy“ je třeba chápat v širším smyslu, tedy tak, že zahrnuje pokyny, kotace a projevy zájmu.

Jeden z důležitých požadavků se týká povinnosti, aby byly tyto zájmy sdružovány v systému prostřednictvím závazných stanovených organizátorem systému. V důsledku toho budou tyto zájmy sdružovány podle pravidel systému nebo pomocí protokolů či vnitřních provozních postupů systému, včetně postupů obsažených v programovém vybavení počítačů. Pojmem „závazná pravidla“ se rozumí pravidla, která neponechávají regulovanému trhu nebo organizátorovi trhu nebo investičnímu podniku provozujícímu mnohostranný obchodní systém žádnou volnost v rozhodování o tom, jak se mohou zájmy vzájemně ovlivňovat. Uvedené definice vyžadují, aby se zájmy sdružovaly způsobem vedoucím k uzavření smlouvy, tedy aby realizace probíhala podle pravidel systému nebo pomocí protokolů či vnitřních provozních postupů systému.

(8) S cílem zvýšit zvýšit transparentnost a účinnost finančních trhů v Unii a zajistit rovné podmínky pro různé obchodní systémy nabízející mnohostranné obchodní služby, je nezbytné zavést novou kategorii organizovaného obchodního systému (OTF) (uplatňující se na obchodní systémy) pro dluhopisy, strukturované finanční produkty, povolenky na emise a deriváty a zajistit, aby byla vhodně regulována a uplatňovala nediskriminační pravidla týkající se přístupu k tomuto systému. Tato nová kategorie je široce vymezena, a měla by tak nyní i v budoucnosti pokrýt všechny typy organizovaného provádění a sjednávání obchodů, které neodpovídají funkcím či regulativním specifikacím stávajících obchodních systémů. Je tedy třeba přijmout odpovídající organizační požadavky a pravidla transparentnosti, která podporují účinné určování cen. Tato nová kategorie zahrnuje systémy způsobilé pro obchodování s deriváty způsobilými ke clearingu a s dostatečně likvidními deriváty.

Neměla by zahrnovat nástroje, při kterých se nerealizuje či nesjednává žádný skutečný obchod, jako jsou například vývěsky používané k inzerci zájmu o prodeje či nákup, další subjekty shromažďující či sdílející možné zájmy o prodej či nákup, služby elektronického potvrzení po uzavření obchodu nebo komprese portfolií, jíž se snižují jiná než tržní rizika u stávajících portfolií derivátů, aniž se mění jejich tržní riziko. Kompresi portfolií může poskytovat celá škála podniků, které nejsou jako takové regulovány tímto nařízením nebo směrnicí 2014/65/EU, jako jsou např. ústřední protistrany, registry obchodních údajů, investiční podniky nebo organizátoři trhu. Je třeba vyjasnit, že v případě, že investiční podniky a organizátoři trhu provádějí kompresi portfolií, některá ustanovení tohoto nařízení a směrnice 2014/65/EU se na kompresi portfolia neuplatní. Vzhledem k tomu, že centrální depozitáři cenných papírů, v podléhají stejným požadavkům jako investiční podniky při poskytování určitých investičních služeb či výkonu určitých investičních činností neměla by se ustanovení tohoto nařízení a směrnice 2014/65/EU na podniky, které jimi nejsou upraveny, při provádění komprese portfolia.

(9) Tato nová kategorie organizovaného obchodního systému doplní stávající typy obchodních systémů. Zatímco regulované trhy a mnohostranné obchodní systémy mají závazná pravidla pro provádění obchodů, organizátor organizovaného obchodního systému by měl provádět pokyny s základě volného uvážení s tím, že případně podléhá požadavkům předběžné transparentnosti a povinnosti nejlepšího způsobu provedení. Na obchody uzavírané v organizovaném obchodním systému organizovaném investičním podnikem či organizátorem trhu by se tedy měly vztahovat povinnosti v oblasti pravidel pro výkon činnosti, provedení za nejlepších podmínek a nakládání s pokyny zákazníků. Organizátor trhu s povolením k provozování organizovaného obchodního systému by měl mimoto dodržovat ustanovení kapitoly 1 směrnice 2014/65/EU, pokud jde o podmínky a postupy pro udělování povolení investičním podnikům. Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující organizovaný obchodní systém by se měl řídit svým uvážením na dvou úrovních: zaprvé, pokud se bude rozhodovat o zadání pokynu v organizovaném obchodním systému nebo o jeho opětovném stažení a zadruhé, pokud se bude rozhodovat o tom, že nespáruje konkrétní pokyn s pokyny dostupnými v systému v určitý okamžik, je-li to v souladu s konkrétními pokyny zákazníků a s povinností nejlepšího způsobu provedení.

V případě systému, který kříží pokyny zákazníků, by měl mít organizátor možnost rozhodnout, zda, kdy a v jakém objemu chce spárovat dva či více pokynů v daném systému. V souladu s čl. 20 odst. 1, 2, 4 a 5 směrnice 2014/65/EU a aniž je dotčen čl. 20 odst. 3 směrnice 2014/65/EU by měl podnik mít možnost usnadnit jednání mezi zákazníky s cílem sloučit dva či více potenciálně slučitelných obchodních zájmů do jednoho obchodu. Na obou úrovních vlastního uvážení musí organizátor organizovaného obchodního systému plnit své povinnosti podle článků 18 a 27 směrnice 2014/65/EU. Organizátor trhu nebo investiční podnik provozující organizovaný obchodní systém uživatelům daného obchodního systému by měl jasně oznámit, za jakých podmínek se budou řídit svým uvážením. Protože však organizovaný obchodní systém představuje skutečnou obchodní platformu, měl by být organizátor platformy neutrální. Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující organizovaný obchodní systém by proto měli podléhat požadavkům týkajícím se nediskriminačního provádění a jak investiční podnik, či organizátor trhu provozující organizovaný obchodní systém, tak jakýkoli jiný subjekt, který je součástí téže skupiny nebo právnické osoby jako investiční podnik nebo organizátor trhu, by neměli mít možnost provádět pokyny na účet zákazníka v rámci organizovaného obchodního systému za použití vlastního kapitálu.

Za účelem snazšího provedení jednoho nebo více pokynů zákazníků týkajících se dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise a derivátů, u nichž byla podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).) stanovena povinnost clearingu, bude moci organizátor organizovaného obchodního systému přistoupit ke „spárování pokynů na vlastní účet“ ve smyslu směrnice 2014/65/EU, pokud s tím zákazník souhlasil. Pokud se jedná o veřejnoprávní dluhopisy, pro které neexistuje likvidní trh, měl by mít investiční podnik či organizátor trhu provozující organizovaný obchodní systém možnost provádět obchodování na vlastní účet, které není obchodováním na základě spárování pokynů na vlastní účet. Při párování pokynů na vlastní účet musí být dodrženy veškeré požadavky na předobchodní a poobchodní transparentnost i povinnosti nejlepšího způsobu provedení. Organizátor organizovaného obchodního systému nebo jakýkoli subjekt, který je součástí téže skupiny nebo právnické osoby jako investiční podnik nebo organizátor trhu, by neměl v organizovaném obchodním systému, který sám provozuje, jednat jako systematický internalizátor. Organizátor organizovaného obchodního systému by rovněž měl v oblasti řádného řízení případných střetů zájmů podléhat stejným povinnostem jako mnohostranný obchodní systém.

(10) Veškeré organizované obchodování by mělo probíhat v regulovaných systémech a mělo by být plně transparentní jak před uskutečněním, tak po uskutečnění obchodu. Vhodně nastavené požadavky na transparentnost se tudíž musí vztahovat na všechny druhy obchodních systémů a na všechny finanční nástroje, se kterými se v těchto systémech obchoduje.
(11) K zajištění většího objemu obchodování na regulovaných obchodních systémech a u systematických internalizátorů by měla být do tohoto nařízení začleněna povinnost investičních podniků obchodovat akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu či obchodované v obchodním systému. Tato obchodní povinnost investičním podnikům ukládá, aby prováděly veškeré obchody (včetně obchodů prováděných na vlastní účet a obchodování při provádění pokynů na účet zákazníka) na regulovaném trhu, v mohostranném obchodním systému, u systematického internalizátora nebo ve srovnatelném obchodním systému třetí země. Je však rovněž třeba umožnit výjimku z této obchodní povinnosti, existují-li k tomu oprávněné důvody. Těmito oprávněnými důvody jsou případy, kdy se jedná o nesystematické, ad hoc, nepravidelné a sporadické obchody, jakož i obchody technické, jako jsou obchody typu „give-up“, jež se nepodílejí na procesu určování cen. Taková výjimka z uplatňování této obchodní povinnosti by neměla být využívána k obcházení omezení, která byla zavedena ohledně využívání výjimky z referenční ceny a výjimky ze sjednané ceny, nebo k provozování sítě párování pokynů či jiného systému párování.

Možností provádět obchody prostřednictvím systematického internalizátora není dotčen režim systematického internalizátora stanovený tímto nařízením. Cílem je, aby daným způsobem mohl být obchod proveden v případě, kdy sám investiční podnik splňuje příslušná kritéria stanovená tímto nařízením k tomu, aby byl pro příslušnou konkrétní akcii považován za systematického internalizátora; pokud však pro příslušnou konkrétní akcii za systematického internalizátora považován není, měl by mít investiční podnik i přesto možnost provést obchod prostřednictvím jiného systematického internalizátora, je-li to v souladu s jeho povinnostmi nejlepšího způsobu provedení a má-li tuto možnost. Kromě toho by investiční podnik provozující vnitřní systém párování na mnohostranném základě měl být povolen jako mnohostranný obchodní systém s cílem zajistit, aby bylo mnohostranné obchodování s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji řádně regulováno. Mělo by být vyjasněno, že ustanovení směrnice 2014/65/EU o nejlepším způsobu provedení by měla být uplatňována takovým způsobem, aby nebránila obchodním povinnostem stanoveným v tomto nařízení.

(12) Obchodování s cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty, podobnými finančními nástroji a akciemi, které nebyly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, probíhá ve velké míře stejným způsobem a plní takřka totožný hospodářský účel jako obchodování s akciemi přijatými k obchodování na regulovaném trhu. Ustanovení o transparentnosti použitelná pro akcie přijaté k obchodování na regulovaných trzích by tedy měla být rozšířena i na uvedené finanční nástroje.
(13) Přestože se v zásadě uznává potřebnost režimu výjimek z předobchodní transparentnosti pro podporu efektivního fungování trhů, u samotných ustanovení o výjimkách pro akcie, která jsou použitelná na základě směrnice 2004/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 1287/2006(Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1).), je nutné prověřit, zda jsou i nadále vhodná z hlediska rozsahu a použitelných podmínek. K zajištění jednotného uplatňování výjimek z předobchodní transparentnosti u akcií a nakonec i u dalších podobných finančních nástrojů a nekapitálových produktů pro konkrétní tržní modely, jakož i druhy a objemy pokynů, by měl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).) (dále jen „orgán ESMA“), posuzovat slučitelnost jednotlivých žádostí o použití výjimky s s pravidly stanovenými v tomto nařízení a v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení. Posouzení orgánem ESMA by mělo mít podobu stanoviska v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 1095/2010. Kromě toho by měl orgán ESMA v přiměřené lhůtě přezkoumat stávající výjimky pro akcie a měl by stejným postupem posoudit, zda jsou i nadále v souladu s pravidly obsaženými v tomto nařízení a v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení.
(14) Finanční krize odhalila konkrétní nedostatky ve způsobu, jakým mají účastníci trhu k dispozici informace o obchodních příležitostech a cenách u finančních nástrojů jiných než akcií, a to zejména pokud jde o načasování, rozčlenění, rovný přístup a spolehlivost. Měly by být tedy včas zavedeny požadavky předobchodní a poobchodní transparentnosti zohledňující různé vlastnosti a tržní struktury konkrétních druhů finančních nástrojů jiných než akcií a měly by být nastaveny pro různé druhy systémů obchodování, včetně systémů obchodování založených na knize pokynů a na kotacích, hybridních systémů obchodování, systémů obchodování založených na periodických aukcích a systémů hlasového obchodování (voice trading). Ke stanovení solidního rámce pro transparentnost všech příslušných finančních nástrojů, by se měly tyto požadavky vztahovat na dluhopisy, strukturované finanční produkty, povolenky na emise a deriváty, s nimiž se obchoduje v obchodním systému. Výjimky z před-obchodní transparentnosti a z požadavků týkajících se odkladu uveřejnění by proto měly být možné jen v určitých vymezených případech.
(15) Je nezbytné zavést náležitou míru transparentnosti obchodů na trzích s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty a deriváty s cílem napomoci oceňování produktů a přispět k efektivnosti tvorby cen. Strukturované finanční produkty by měly zejména zahrnovat cenné papíry kryté aktivy podle definice v čl. 2 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 809/2004(Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů (Úř. věst. L 149, 30.4.2004, s. 1).), k nimž patří mimo jiné zajištěné dluhové závazky.
(16) Aby byly zajištěny jednotné podmínky použitelné pro obchodní systémy, měly by se na různé druhy obchodních systémů vztahovat stejné požadavky předobchodní a poobchodní transparentnosti. Požadavky na transparentnost by měly být nastaveny pro různé druhy finančních nástrojů, včetně kapitálových nástrojů, dluhopisů a derivátů, a měly by tak zohledňovat zájmy jak investorů, tak emitentů veřejnoprávních dluhopisů a tržní likvidity. Tyto požadavky by měly být nastaveny pro různé druhy nástrojů, včetně systémů založených na knize pokynů, systémů založených na kotacích, jako jsou systémy žádostí o kotace, stejně jako systémů hybridního makléřství (hybrid brokering) a hlasového makléřství (voice brokering), a měly by zohlednit objem obchodů, včetně obratu a dalších relevantních kritérií.
(17) S cílem předejít jakémukoli nepříznivému dopadu na proces tvorby cen je nezbytné zavést vhodný mechanismus objemového stropu pro pokyny zadávané do systémů, které jsou založeny na metodice obchodování určující cenu podle určité referenční ceny, a pro některé sjednané obchody. Součástí tohoto mechanismu by měl být dvojí strop, kdy se na každý obchodní systém, který využívá uvedených výjimek, použije objemový strop, aby v každém obchodním systému bylo možno provádět pouze určitý procentní podíl obchodování, a dále bude existovat celkový objemový strop, jehož překročení by mělo za následek pozastavení využívání uvedených výjimek v celé Unii.V souvislosti se sjednanými obchody by se měl mechanismus uplatnit pouze na ty obchody, jež jsou realizovány v rámci aktuálního rozpětí váženého objemem obchodování vyplývajícím z knihy objednávek nebo kotací tvůrců trhu obchodního systému, kteří daný systém provozují. Z něj by měly být vyloučeny obchody s nelikvidními akciemi, cennými papíry nahrazujícícmi jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodních systémech, certifikáty a podobnými finančními nástroji, a obchody, které podléhají jiným podmínkám než aktuální tržní ceně, neboť nepřispívají k procesu tvorby cen.
(18) Aby bylo zajištěno, že obchodování formou OTC obchodů nebude ohrožovat efektivní určování cen ani rovné podmínky mezi prostředky obchodování, měly by se na investiční podniky obchodující na vlastní účet s finančními nástroji formou OTC obchodů vztahovat vhodné požadavky předobchodní transparentnosti, pokud obchodování provádějí jakožto systematičtí internalizátoři ve vztahu k akciím, cenným papírům nahrazujícím jiné cenné papíry, fondům obchodovaným v obchodních systémech, certifikátům či jiným podobným finančním nástrojům, pro které existuje likvidní trh, dluhopisům, strukturovaným finančním produktům, povolenkám na emise a derivátům, které se obchodují v obchodním systému a pro něž existuje likvidní trh.
(19) Investiční podnik provádějící pokyny na účet zákazníka za použití vlastního kapitálu by se měl považovat za systematického internalizátora, nejsou-li příslušné obchody uskutečňovány mimo obchodní systém příležitostně, účelově a nepravidelně. Jako systematičtí internalizátoři by tedy měly být definovány investiční podniky, které organizovaně, často, systematicky a významně obchodují na vlastní účet, přičemž provádějí pokyny na účet zákazníka mimo obchodní systém. Požadavky na systematické internalizátory uvedené v tomto nařízení by měly platit pro investiční podnik pouze v souvislosti s jednotlivými finančními nástroji (například na úrovni kódu ISIN), v rámci nichž je daný podnik systematickým internalizátorem. Aby bylo zajištěno objektivní a účinné uplatňování definice systematického internalizátora na investiční podniky, měla by existovat předem stanovená prahová hodnota pro systematickou internalizaci obsahující přesnou specifikaci významu pojmů „často, systematicky a významně“.
(20) Zatímco organizovaný obchodní systém je jakýkoli systém nebo zařízení, ve kterém uvnitř systému vzájemně reagují vícečetné zájmy třetích stran na nákupu či prodeji, systematickému internalizátorovi by nemělo být povoleno sdružovat zájmy třetích stran na nákupu či prodeji. Například takzvaná platforma s jedním prodejcem, kdy obchodování se odehrává vůči jedinému investičními podniku, by měla být považována za systematického internalizátora, pokud by splňovala požadavky uvedené v tomto nařízení.Takzvaná platforma s více prodejci, kteří vzájemně působí pro stejný finanční nástroj, by však neměla být považována za systematického internalizátora.
(21) Systematičtí internalizátoři by měli mít nejen možnost rozhodnout se na základě své obchodní politiky a objektivním nediskriminačním způsobem, kterým zákazníkům poskytnou přístup ke svým kotacím, čímž by rozlišovali mezi kategoriemi zákazníků, a měli by být rovněž oprávněni zohledňovat rozdíly mezi zákazníky, například ve vztahu k úvěrovému riziku. Systematičtí internalizátoři by neměli mít povinnost uveřejňovat pevné kotace, provádět pokyny na účet zákazníka a poskytovat přístup ke svým kotacím, pokud jde o kapitálové obchody přesahující standardní tržní objem a pokud jde o jiné než kapitálové obchody přesahující konkrétní objem pro daný finanční nástroj. Příslušné orgány by měly kontrolovat, zda systematičtí internalizátoři dodržují své povinnosti, a těmto orgánům by měly být poskytovány informace, které jim tuto kontrolu umožní.
(22) Účelem tohoto nařízení není vyžadovat uplatňování pravidel předobchodní transparentnosti na obchody prováděné na OTC základě, jiné než obchody prováděné u systematického internalizátora.
(23) Údaje o trhu by měly být snadno a rychle dostupné uživatelům v co nejvíce rozčleněné podobě, aby si investoři a poskytovatelé datových služeb, kteří jim slouží, mohli v co největší míře individuálně přizpůsobit datová řešení. Údaje o předobchodní a poobchodní transparentnosti by proto měly být uveřejňovány v nespojené formě, aby se snížily náklady účastníků trhu, kteří údaje nakupují.
(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).) by měly být v plném rozsahu použitelné pro výměnu, předávání a zpracování osobních údajů členskými státy a orgánem ESMA pro účely tohoto nařízení, zejména jeho hlavy IV.
(25) Vzhledem k dohodě dosažené účastníky summitu skupiny G20 v Pittsburghu dne 25. září 2009 o přesunu obchodování se standardizovanými OTC derivátyna burzy, případně elektronické obchodní platformy by měl být stanoven formální regulační postup, kterým se uloží, aby obchodování mezi finančními protistranami a velkými nefinančními protistranami se všemi deriváty, které se pokládaly za způsobilé ke clearingu a jsou dostatečně likvidní, povinně probíhalo v řadě obchodních systémů, jež podléhají srovnatelné regulaci a umožňují účastníkům obchodovat s více protistranami. Posouzení dostatečné likvidity by mělo zohlednit charakteristiky vnitrostátních trhů, včetně počtu a druhu účastníků daného trhu, a charakteristiky obchodů, jako jsou objem a frekvence obchodů na daném trhu.

Likvidní trh v některé kategorii derivátů bude charakterizován vysokým počtem aktivních účastníků trhu, včetně vhodné kombinace poskytovatelů likvidity a příjemců likvidity, úměrně k množství obchodovaných produktů, kteří často provádějí obchody s těmito produkty v objemech nižších, než jsou objemy velkého rozsahu. Taková tržní činnost by měla být určena vysokým počtem nabídek a výzev v rámci obchodního systému nebo platformy týkajících se stejného nástroje (tzv. „resting bids and offers“) v rámci příslušného derivátu, jejichž výsledkem je nízká marže pro obchod obvyklého tržního objemu. Posouzení dostatečné likvidity by mělo zohlednit skutečnost, že likvidita derivátu může významně kolísat podle tržních podmínek a jeho životního cyklu.

(26) Vzhledem k dohodě dosažené účastníky summitu skupiny G20 v Pittsburghu dne 25. září 2009 o přesunu obchodování se standardizovanými OTC derivátovými smlouvami na burzy, případně elektronické obchodní platformy na jedné straně a k poměrně nižší likviditě různých OTC derivátů na straně druhé je třeba stanovit vhodnou řadu způsobilých obchodních systémů, ve kterých může probíhat obchodování v souladu s uvedeným závazkem. Na všechny způsobilé obchodní systémy by se měly vztahovat těsně sladěné regulační požadavky týkající se organizačních a provozních aspektů, opatření pro omezení střetu zájmů, dohledu nad veškerou obchodní činností a předobchodní a poobchodní transparentnosti nastavené podle finančních nástrojů a druhů systémů obchodování, jakož i požadavek, aby v systému mohly vzájemně reagovat vícečetné obchodní zájmy třetích stran. V zájmu zlepšení podmínek pro uskutečňování obchodů a zvýšení likvidity by však mělo být organizátorům obchodních systémů umožněno, aby obchody mezi vícečetnými třetími stranami v souladu s uvedeným závazkem organizovali podle vlastního uvážení.
(27) Povinnost, aby byly obchody s deriváty patřícími do kategorie podléhající obchodní povinnosti uzavírány na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému, organizovaném obchodním systému či v obchodním systému třetí země, by se neměla vztahovat na složky služeb pro snížení poobchodních rizik, jež neutvářejí cenu a jimiž se snižují jiná než tržní rizika u portfolií derivátů, včetně stávajících portfolií OTC derivátů, v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012, aniž se mění tržní riziko těchto portfolií. Ačkoli je vhodné přijmout specifická ustanovení pro kompresi portfolií, záměrem tohoto nařízení není zamezovat používání dalších služeb pro snížení poobchodního rizika.
(28) Obchodní povinnost, která se pro uvedené deriváty zavádí, by měla umožňovat efektivní hospodářskou soutěž mezi způsobilými obchodními systémy. Tyto obchodní systémy by proto neměly mít možnost nárokovat si výlučná práva ve vztahu k jakýmkoli derivátům, na které se tato obchodní povinnost vztahuje, a bránit tak jiným obchodním systémům nabízet obchodování s těmito finančními nástroji. Aby byla hospodářská soutěž mezi obchodními systémy pro deriváty účinná, je třeba zajistit nediskriminační a transparentní přístup obchodních systémům k ústředním protistranám. Nediskriminační přístup k ústřední protistraně znamená, že obchodní systém má právo na nediskriminační zacházení, pokud jde o způsob, jakým je se smlouvami obchodovanými na jeho platformě zacházeno v souvislosti s požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv a vázané zajištění se souvisejícími smlouvami zúčtovanými stejnou ústřední protistranou, a pokud jde o nediskriminační poplatky za clearing.
(29) Pravomoci příslušných orgánů by měly být doplněny o explicitní mechanismus umožňující zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci a prodej kteréhokoli finančního nástroje nebo strukturovaného vkladu, který vzbuzuje vážné obavy o ochranu investorů, řádné fungování a integritu finančních trhů nebo komoditních trhů či stabilitu celého finančního systému nebo jeho části, přičemž orgánu ESMA – a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví) (dále jen „orgán EBA“) zřízenému nařízením Evropského paramentu a Rady (EU) č. 1093/2010(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).) v případě strukturovaných vkladů – by měly být svěřeny vhodné pravomoci v oblasti koordinace a zasahování v nouzových situacích. Výkon těchto pravomocí příslušnými orgány a ve výjimečných případech orgánem ESMA či orgánem EBA, by měl podléhat splnění určitého počtu konkrétních podmínek. V případě, že jsou tyto podmínky splněny, měl by být příslušný orgán, či ve výjimečných případech orgán ESMA či orgán EBA, schopen preventivně stanovit zákaz nebo omezení předtím, než je finanční nástroj nebo strukturovaný vklad uveden na trh, distribuován nebo prodán zákazníkům.

Tyto pravomoci nepředpokládají potřebu zavést nebo uplatňovat postup schvalování produktu nebo poskytování příslušné licence ze strany příslušného orgánu, orgánu ESMA nebo orgánu EBA a nezbavují investiční podniky jejich odpovědnosti dodržovat veškeré příslušné požadavky stanovené tímto nařízením a směrnicí 2014/65/EU. Je vhodné zavést řádné fungování a integritu komoditních trhů jako kritérium pro intervenci ze strany příslušných orgánů s cílem umožnit přijetí opatření na boj proti možným negativním externalitám na komoditních trzích vyplývajícím z činností na finančních trzích. To je správné zejména v případě zemědělských komoditních trhů, jejichž cílem je zajišťovat bezpečné dodávky potravin pro obyvatelstvo. V těchto případech by opatření měla být rovněž koordinována s orgány příslušnými pro dané komoditní trhy.

(30) Příslušné orgány by měly orgánu ESMA oznamovat podrobné údaje o veškerých svých žádostech o snížení pozice ve vztahu k derivátu, o veškerých jednorázových limitech, jakož i o veškerých limitech pozic ex ante za účelem lepší koordinace a většího sblížení způsobů uplatňování uvedených pravomocí. Podstatné podrobnosti o veškerých limitech pozic ex ante uložených příslušným orgánem by měly být uveřejňovány na internetových stránkách orgánu ESMA.
(31) Orgán ESMA by měl mít možnost vyžádat si od kterékoli osoby informace o její pozici ve vztahu k derivátu, požádat, aby tato pozice byla snížena, a rovněž omezit možnost osob provádět jednotlivé obchody ve vztahu ke komoditním derivátům. Orgán ESMA by měl následně dotčeným příslušným orgánům oznámit opatření, která hodlá přijmout, a tato opatření by měl uveřejnit.
(32) Podrobnosti o obchodech s finančními nástroji by měly být hlášeny příslušným orgánům, aby tyto orgány mohly odhalovat a vyšetřovat případy možného zneužívání trhu a sledovat spravedlivé a řádné fungování trhů, jakož i činnosti investičních podniků. Oblast působnosti takového dohledu zahrnuje veškeré finanční nástroje, které jsou obchodovány v obchodním systému, jakož i finanční nástroje, u kterých se vychází z finančního nástroje obchodovaného v obchodním systému nebo z indexu nebo koše složeného z finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému. Příslušná povinnost by měla platit bez ohledu na to, zda takové obchody s jakýmikoli z těchto finančních nástrojů byly provedeny v obchodním systému, či nikoli. V zájmu zamezení zbytečné administrativní zátěži pro investiční podniky by měly být od ohlašovací povinnosti osvobozeny finanční nástroje, které nejsou ohroženy zneužíváním trhu. Hlášení by měla používat identifikační označení právnické osoby v souladu se závazky G-20. Orgán ESMA by měl Komisi podávat zprávy ohledně fungování podávání hlášení příslušným orgánům a Komise by měla případně přijmout kroky k navržení případných změn.
(33) Organizátor obchodního systému by měl svému příslušnému orgánu poskytnout referenční údaje o příslušném finančním nástroji. Příslušné orgány tyto informace neprodleně předají orgánu ESMA, který by je měl okamžitě uveřejnit na svých internetových stránkách, aby orgán ESMA i příslušné orgány mohly používat, analyzovat a vyměňovat si hlášení o obchodech.
(34) Aby hlášení o obchodech plnila svůj účel nástroje pro monitorování trhu, měla by v nich být identifikována osoba, která přijala investiční rozhodnutí, i osoby odpovědné za jeho uskutečnění. Vedle režimu transparentnosti stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání (Úř. věst. L 86, 24.3.2012, s. 1).) podává ocenění prodeje na krátko užitečné doplňující informace s cílem umožnit příslušným orgánům sledovat úrovně prodeje na krátko. Příslušné orgány potřebují mít plný přístup k záznamům ve všech fázích procesu provádění pokynů, od původního rozhodnutí obchodovat až po samotné provedení. Proto by investiční podniky měly vést záznamy o všech svých pokynech a všech svých obchodech s finančními nástroji a organizátorům platforem se ukládá povinnost vést záznamy o všech pokynech zadaných do jejich systémů. Orgán ESMA by měl koordinovat výměnu informací mezi příslušnými orgány s cílem zajistit, aby měly přístup ke všem záznamům o obchodech a pokynech, včetně těch zadaných v platformách působících mimo jejich území, jež se týkají finančních nástrojů podléhajících jejich dohledu.
(35) Mělo by se zamezit dvojímu hlášení týchž informací. Nemělo by být nutné, aby hlášení, která obsahují všechny informace požadované pro účely hlášení obchodů, podaná registrům obchodních údajů zaregistrovaným nebo uznaným pro příslušné nástroje v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 byla podávána příslušným orgánům, nýbrž by je příslušným orgánům měly předávat registry obchodních údajů. Nařízení (ES) č. 648/2012 by mělo být v tomto smyslu změněno.
(36) Jakákoliv výměna nebo přenos informací ze strany příslušných orgánů by měly být v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES. Veškerá výměna nebo přenos informací orgánem ESMA by měly být v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001, které by mělo být v plném rozsahu použitelné pro zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení.
(37) Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví kritéria, podle nichž by určité druhy OTC derivátů měly podléhat povinnosti clearingu. Zabraňuje narušování hospodářské soutěže tím, že vyžaduje nediskriminační přístup k ústředním protistranám, které obchodním systémům nabízejí clearing OTC derivátů, a nediskriminační přístup ústředních protistran nabízejících clearing OTC derivátů k údajům obchodních systémů o obchodech. Jelikož OTC deriváty jsou definovány jako deriváty, k jejichž realizaci nedochází na regulovaném trhu, je nutné tímto nařízením zavést obdobné požadavky pro regulované trhy. Clearing derivátů obchodovaných na regulovaném trhu by měl být rovněž prováděn centrálně.
(38) Vedle požadavků směrnice 2004/39/ES a směrnice 2014/65/EU, která členským státům brání v nepatřičném omezování přístupu k poobchodní infrastruktuře, jakou je ústřední protistrana a mechanismus vypořádání, je nezbytné, aby toto nařízení odstranilo různé další obchodní překážky, pomocí nichž lze zamezovat hospodářské soutěži v clearingu finančních nástrojů. Aby se zabránilo veškerým diskriminačním praktikám, měly by ústřední protistrany přijímat ke clearingu obchody prováděné v různých obchodních systémech, pokud tyto systémy vyhovují provozním a technickým požadavkům stanoveným ústřední protistranou, včetně požadavků týkajících se řízení rizik. Ústřední protistrana by měla umožnit přístup, jsou-li splněna určitá kritéria pro přístup stanovená v regulačních technických normách. Pokud jde o nově zřízené ústřední protistrany, které mají k okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost povolení nebo jsou uznány méně než tři roky, měly by mít příslušné orgány možnost schválit ve vztahu k převoditelným cenným papírům a nástrojům peněžního trhu přechodné období v délce až dvou a půl roku, než budou tyto protistrany v souvislosti s převoditelnými cennými papíry a nástroji peněžního trhu vystaveny úplnému a nediskriminačnímu přístupu. Pokud se však ústřední protistrana rozhodne přechodného opatření využít, neměla by po dobu trvání přechodného opatření mít možnost využívat práva na přístup k obchodnímu systému podle tohoto nařízení. Žádný obchodní systém s úzkým propojením s touto ústřední protistranou by navíc neměl mít možnost po dobu trvání přechodného opatření využívat práva na přístup k ústřední protistraně podle tohoto nařízení.
(39) Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví podmínky, za nichž by měl být ústředním protistranám a obchodním systémům poskytnut nediskriminační přístup k OTC derivátům. Nařízení (EU) č. 648/2012 definuje OTC deriváty jako deriváty, k jejichž realizaci nedochází na regulovaném trhu ani na trhu třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s čl. 19 odst. 6 směrnice 2004/39/ES. Aby nedocházelo k žádným mezerám nebo překrývání a zajistil se soulad mezi nařízením (EU) č. 648/2012 a tímto nařízením, požadavky uložené tímto nařízením ohledně nediskriminačního přístupu mezi ústředními protistranami a obchodními systémy se použijí na deriváty obchodované na regulovaných trzích nebo na trhu třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu se směrnicí 2014/65/EU, a na všechny nederivátové finanční nástroje.
(40) Obchodní systémy by měly mít povinnost poskytovat přístup, včetně přístupu k údajům, transparentním a nediskriminačním způsobem ústředním protistranám, které si přejí provést clearing obchodů uskutečňovaných v určitém obchodním systému. Za tímto účelem by však nemělo být nutné využívat dohody o interoperabilitě pro clearing obchodů s deriváty, ani by to nemělo vést k roztříštění likvidity způsobem, jenž by ohrožoval hladké a řádné fungování trhů. Obchodní systémy by mělo přístup odepřít pouze v případě, že nejsou splněna některá kritéria pro přístup stanovená v regulačních technických normách. Pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému, nebylo by přiměřené požadovat od menších obchodních systémů, zejména pak těch, jež mají úzké propojení s ústředními protistranami, aby okamžitě dodržovaly požadavky na nediskriminační přístup, pokud dosud nezískaly technologické schopnosti k tomu, aby se za rovných podmínek zapojily do interakcí s většinou trhu poobchodní infrastruktury. Obchodní systémy nedosahující příslušné prahové hodnoty by proto měly mít možnost získat pro sebe, a tedy i pro spolupracující ústřední protistrany, výjimku z požadavků na nediskriminační přístup, pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému, a to na období 30 měsíců s možností následných prodloužení. Pokud se však obchodní systém rozhodne výjimky využít, neměl by mít možnost po dobu jejího trvání využívat práva na přístup k ústřední protistraně podle tohoto nařízení.

Žádná ústřední protistrana s úzkým propojením s daným obchodním systémem by navíc neměla mít možnost po dobu trvání výjimky využívat práva na přístup k obchodnímu systému podle tohoto nařízení. Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví, že pokud nehmotná práva, jež tvoří součást obchodního majetku, a práva duševního vlastnictví souvisejí s finančními službami týkajícími se derivátů, měly by být licence k dispozici za přiměřených, spravedlivých a nediskriminačních podmínek. Ústředním protistranám a jiným obchodním systémům by proto měl být přístup k licencím pro referenční hodnoty využívané k určení hodnoty finančních nástrojů a k informacím s nimi souvisejícím poskytován na přiměřeném, spravedlivém a nediskriminačním základě a každá licence by měla být dostupná za přiměřených obchodních podmínek. Aniž je dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže, je-li po vstupu tohoto nařízení v platnost vypracována nová referenční hodnota, měla by povinnost poskytovat licence začít platit nejpozději 30 měsíců poté, co bylo zahájeno obchodování s finančním nástrojem, který na danou referenční hodnotu odkazuje, nebo co byl tento nástroj přijat k obchodování. Přístup k licencím je zcela zásadní pro usnadnění přístupu mezi obchodními systémy a ústředními protistranami podle článků 35 a 36, protože v opačném případě by licenční ujednání mohla i nadále bránit přístupu mezi obchodními systémy a ústředními protistranami, o nějž požádaly.

Cílem odstranění překážek a diskriminačních praktik je zesílení hospodářské soutěže v oblasti clearingu finančních nástrojů a obchodování s nimi v zájmu snížení investičních a výpůjčních nákladů, odstranění neefektivity a podpory inovace na trzích Unie. Komise by měla nadále pečlivě sledovat vývoj poobchodní infrastruktury a v případě potřeby zasáhnout, aby zabránila narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu, obzvláště v případech, kdy je odmítnutí přístupu k infrastruktuře nebo k referenčním hodnotám v rozporu s články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU. Povinnostmi týkajícími se poskytování licencí, které vyplývají z tohoto nařízení, by neměla být dotčena obecná povinnost vlastníků chráněných práv k referenčním hodnotám vyplývající z unijního práva v oblasti hospodářské soutěže, a zejména článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU, pokud se jedná o přístup k referenčním hodnotám, které jsou nezbytné pro vstup na nový trh. Souhlas příslušných orgánů s neuplatňováním přístupových práv v průběhu přechodného období nepředstavuje povolení ani změnu povolení.

(41) Poskytování služeb podniky ze třetích zemí v Unii podléhá vnitrostátním režimům a požadavkům. Tyto režimy se navzájem velice liší a na podniky schválené podle těchto režimů v členských státech se vztahuje svoboda poskytovat služby a právo usazovat se pouze v členském státě, kde jsou usazeny. Je vhodné zavést společný právní rámec na úrovni Unie. Režim by měl harmonizovat stávající rozdrobený rámec, zabezpečit jistotu a jednotné zacházení s podniky ze třetích zemí, které chtějí působit v Unii, zabezpečit, aby Komise provedla posouzení skutečné rovnocennosti s obezřetnostním rámcem a rámcem upravujícím obchodní jednání třetích zemí, a rovněž by měl poskytnout srovnatelnou úroveň ochrany zákazníků v Unii, kteří využívají služeb podniků ze třetích zemí.

Při uplatňování režimu by se Komise a členské státy měly zaměřit na oblasti, na něž se vztahují závazky skupiny G-20 a dohody s největšími obchodními partnery Unie, a měly by brát ohled na ústřední úlohu, kterou Unie sehrává na celosvětových finančních trzích, a zajistit, aby uplatňování požadavků třetích zemí nebránilo investorům a emitentům z Unie v investování či získávání finančních prostředků ze třetích zemí či investorům a emitentům ze třetích zemí v investování, získávání kapitálu nebo získávání jiných finančních služeb na unijních trzích, kromě případů, kdy je to nezbytné z objektivních a na důkazech založených obezřetnostních důvodů. Při vypracovávání uvedených posouzení by měla Komise zohlednit Cíle a principy regulace cenných papírů Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) a její doporučení, a to v aktualizovaném znění a za použití výkladu IOSCO.

Není-li možné přijmout rozhodnutí, které by vymezovalo skutečnou rovnocennost, bude poskytování služeb podniky ze třetích zemí v Unii podléhat i nadále vnitrostátním režimům. Komise by měla zahajovat vypracovávání posouzení rovnocennosti z vlastního podnětu. Členské státy by měly mít možnost oznámit, že si přejí, aby určitá třetí země či určité třetí země byly předmětem posouzení rovnocennosti ze strany Komise, aniž by bylo toto přání závazným pokynem ukládajícím Komisi zahájení postupu vypracovávání takového hodnocení rovnocennosti. Hodnocení rovnocennosti by měla být založena na výsledcích. Měla by vyhodnotit, do jaké míry právní rámec a rámec dohledu dané třetí země dosahuje obdobných a přiměřených regulačních účinků a do jaké míry dosahuje stejných cílů jako právní předpisy Unie. Při zahajování vypracovávání hodnocení rovnocennosti by měla Komise mít možnost upřednostňovat některé z jurisdikcí třetích zemí, přičemž zohlední dopady zjištění v rámci hodnocení rovnocennosti na podniky a zákazníky z Unie, existenci dohod o dohledu a spolupráci mezi danou třetí zemí a členskými státy, existenci skutečně rovnocenného systému uznávání investičních podniků povolených v rámci zahraničních režimů a zájem a ochotu třetí země zapojit se do procesu vyhodnocování rovnocennosti. Komise by měla monitorovat veškeré podstatné změny právního rámce a rámce dohledu dané třetí země a ve vhodných případech provést přezkum rozhodnutí o rovnocennosti.

(42) Podle tohoto nařízení by se poskytování služeb bez pobočky mělo omezit na způsobilé protistrany a na profesionální zákazníky jako takové. Mělo by podléhat registraci u orgánu ESMA a dohledu ve třetí zemi. Mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány ve třetí zemi by měla existovat odpovídající ujednání o spolupráci.
(43) Ustanovení tohoto nařízení, která upravují poskytování služeb nebo provádění činností podniky ze třetích zemí, by neměla mít vliv na to, aby osoby usazené v Unii mohly výhradně z vlastního podnětu využívat investičních služeb podniku ze třetí země, nebo aby investiční podniky nebo úvěrové instituce z Unie mohly využívat investičních služeb nebo činností podniku ze třetí země výhradně z vlastního podnětu, nebo aby zákazník mohl výhradně z vlastního podnětu využívat investičních služeb podniku ze třetí země prostřednictvím takové úvěrové instituce či investičního podniku. Pokud podnik ze třetí země poskytuje služby z vlastní výlučné iniciativy osoby usazené na území Unie, neměly by tyto služby být považovány za služby poskytované na území Unie. Pokud se podnik ze třetí země aktivně snaží získat v Unii zákazníky nebo potenciální zákazníky nebo v Unii propaguje či inzeruje investiční služby nebo činnosti spolu s doplňkovými službami, nemělo by se to považovat za službu poskytovanou výhradně z podnětu zákazníka.
(44) Pokud jde o uznávání podniků z třetích zemí, měla by být v souladu s mezinárodními závazky Unie vyplývajícími z Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), včetně Všeobecné dohody o obchodu službami, rozhodnutí o rovnocennosti regulačního rámce a rámce dohledu třetí země regulačnímu rámci a rámci dohledu Unie přijímána pouze tehdy, pokud právní řád a rámec dohledu dané třetí země stanoví účinný rovnocenný systém uznávání investičních podniků povolených cizími právními řády, v souladu mimo jiné s obecnými regulačními cíli a normami zlepšování transparentnosti na trzích s deriváty, zmírňování systémového rizika a ochrany před zneužíváním trhu, jež stanovila skupina G-20 v září roku 2009. Takový systém by měl být považován za rovnocenný, pokud zajišťuje, že věcný výsledek příslušného regulačního rámce je obdobný požadavkům Unie, a měl by být považován za účinný, pokud jsou uvedená pravidla důsledně uplatňována.
(45) Sekundární spotové trhy s povolenkami na emise zaznamenaly řadu podvodných praktik, které by mohly narušit důvěru v systém obchodování s emisemi zavedený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).); přijímají se opatření na posílení systému registrů povolenek na emise a podmínek pro otevření účtu za účelem obchodování s nimi. Aby byla posílena integrita těchto trhů a zabezpečeno jejich efektivní fungování, včetně komplexního dohledu nad obchodní činností, je vhodné doplnit opatření přijatá směrnicí 2003/87/ES tím, že se povolenky na emise plně zahrnou do oblasti působnosti tohoto nařízení a směrnice 2014/65/EU, jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES and 2004/72/ES (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 15. května 2014 o obchodování zasvěcených osob, nedovoleném sdělování důvěrných informací a manipulaci s trhem (viz strana 179 v tomto čísle Úředního věstníku).) a zařadí se do kategorie finančních nástrojů.
(46) Komise by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Zejména by měly být přijímány akty v přenesené pravomoci týkající se rozšíření působnosti některých ustanovení tohoto nařízení na centrální banky třetích zemí, konkrétních podrobností ohledně definic, zvláštních ustanovení týkajících se nákladů v souvislosti s dostupností údajů o trhu, přístupu ke kotacím, objemů pro obchody podniku s jakýmkoli jiným zákazníkem, jemuž je kotace poskytnuta, nebo nižších objemů, komprese portfolia a dalšího určování toho, zda nastalo významné ohrožení ochrany investorů či hrozba pro řádné fungování a integritu finančních či komoditních trhů a pro stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, které by mohlo opodstatňovat přijetí opatření orgánem ESMA, orgánem EBA nebo příslušnými orgány, pravomocí orgánu ESMA v oblasti řízení pozic, rozšíření přechodného období podle čl. 35 odst. 5 tohoto nařízení a vynětí derivátů obchodovaných v obchodních systémech z působnosti některých ustanovení tohoto nařízení a po určité období. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
(47) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přijímání rozhodnutí o rovnocennosti právních rámců a rámců dohledu pro poskytování služeb ze strany podniků či obchodních systémů ze třetích zemí za výhradním účelem způsobilosti obchodních systémů pro deriváty podléhající obchodní povinnosti a pro přístup ústředních protistran a obchodních systémů ze třetích zemí k ústředním prostistranám a obchodním systémům v Unii. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).).
(48) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zavédení jednotných požadavků vztahujících se k finančním nástrojům ve vztahu ke uveřejňování obchodních údajů, poskytování hlášení o obchodech příslušným orgánům, obchodování s deriváty a akciemi v organizovaných systémech, nediskriminační přístup k ústředním protistranám, obchodním systémům a referenčním hodnotám, pravomoci v oblasti zásahů u produktů a řízení a limitů pozic, poskytování investičních služeb nebo činností podniky ze třetích zemí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, neboť navzdory skutečnosti, že jsou příslušné vnitrostátní orgány v lepší situaci pro sledování vývoje na trzích, celkový dopad problémů souvisejících s transparentností obchodů, s hlášením obchodů, s obchodováním s deriváty a se zákazy produktů a praktik je možné plně chápat pouze v měřítku celé Unie, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinku tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(49) Žádná opatření přijatá kterýmkoli příslušným orgánem nebo orgánem ESMA při výkonu jejich povinností by neměla přímo ani nepřímo znevýhodňovat kterýkoli členský stát nebo skupinu členských států jako místo poskytování investičních služeb a činností v jakékoli měně. Žádná opatření přijatá orgánem EBA při výkonu povinností podle tohoto nařázení by neměla přímo ani nepřímo znevýhodňovat kterýkoli členský stát nebo skupinu členských států.
(50) Technické normy v oblasti finančních služeb by měly zajišťovat dostatečnou ochranu vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž disponuje orgán ESMA, by bylo účinné a vhodné pověřit tento orgán vypracováním návrhů regulačních technických norem nezahrnujících politická rozhodnutí a jejich předložením Komisi.
(51) Návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA ohledně: přesné povahy požadavků na obchodní transparentnost, operací měnové politiky, politiky směnných kurzů a politiky finanční stability a druhů určitých obchodů podle tohoto nařízení; podrobných podmínek pro poskytování výjimek z předobchodní transparentnosti; povinnosti nabízet údaje o předobchodní a poobchodní transparentnosti samostatně; opatření pro odklad uveřejnění provedeného obchodu; kritérií pro uplatňování povinností předobchodní transparentnosti u systematických internalizátorů; poobchodního uveřejňování investičnámi podniky; obsahu a četnosti žádostí o údaje v rámci poskytování informací pro účely transparentnosti a jiných výpočtů; obchodů, které nepřispívají k procesu určování cen; údajů o pokynech, jež mají být uchovávány; obsahu a specifikací hlášení o obchodech; obsahu a specifikací referenčních údajů o finančním nástroji; typů smluv, jež mají přímý, podstatný a předvídatelný dopad v rámci Unie, a případů, kdy je nutné uložit u derivátů obchodní povinnost; požadavků na systémy a postupy s cílem zajistit, aby obchody s deriváty, u nichž je prováděn clearing, byly předkládány a přijímány ke clearingu; druhů ujednání o službách nepřímého clearingu; derivátů, na které se vztahuje povinnost obchodování v organizovaných obchodních systémech; nediskriminačního přístupu k ústřední protistraně; nediskriminačního přístupu k obchodnímu systému a nediskriminačního přístupu k ústředním protistranám a povinnosti poskytovat licence k referenčním hodnotám; a informací, které žádající podnik ze třetí země poskytne orgánu ESMA ve své žádosti o registraci. Komise by měla přijímat tyto návrhy regulačních technických norem prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
(52) Článek 95 směrnice 2014/65/EU stanoví přechodnou výjimku pro určité energetické deriváty podle bodu 6 oddílu C. Je tudíž nezbytné, aby technické normy upravující povinnost clearingu vypracované orgánem ESMA v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012 tuto skutečnost zohledňovaly a nezaváděly povinnost clearingu vůči smlouvám o derivátech, které budou následně předmětem přechodné výjimky pro smlouvy o derivátech na energii C6.
(53) Použití požadavků stanovených tímto nařízením by mělo být odloženo s cílem uvést jejich použitelnost do souladu s používáním provedených pravidel přepracované směrnice a zavést všechna zásadní prováděcí opatření. Celý soubor předpisů by se pak měl začít používat ve stejném okamžiku. Odloženo by nemělo být pouze použití zmocnění k přijetí prováděcích opatření, aby nezbytné kroky k vypracování a přijetí těchto prováděcích opatření mohly začít co nejdříve.
(54) Toto nařízení respektuje základní práva a zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, obzvláště právo na ochranu osobních údajů (článek 8), právo na svobodu podnikání (článek 16), právo na ochranu spotřebitele (článek 38), právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47) a právo nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin (článek 50) a musí být uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.
(55) V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne 10. února 2012(Úř. věst. C 147, 25.5.2012, s. 1.),
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví jednotné požadavky, pokud jde o:

a) uveřejňování údajů o obchodech;

b) hlášení obchodů příslušným orgánům;

c) obchodování s deriváty v organizovaných systémech;

d) nediskriminační přístup k zúčtování a nediskriminační přístup k obchodování s referenčními hodnotami;

e) pravomoci příslušných orgánů, orgánu ESMA a orgánu EBA pro zásahy u produktů a pravomoci orgánu ESMA týkající se kontrol řízení pozic a limitů pozic;

f) poskytování investičních služeb či výkon investičních činností podniky ze třetích zemí s pobočkou či bez pobočky na základě příslušného rozhodnutí Komise o rovnocennosti;

g) udělování povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů a dohled nad nimi.

2. Toto nařízení se vztahuje na investiční podniky povolené podle směrnice 2014/65/EU a na úvěrové instituce povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).), pokud poskytují investiční služby nebo vykonávají investiční činnosti a na organizátory trhu, včetně jakýchkoli obchodních systémů, které provozují.

3. Hlava V tohoto nařízení se použije rovněž na všechny finanční protistrany a nefinanční protistrany, které podléhají povinnosti clearingu podle hlavy II nařízení (EU) č. 648/2012.

4. Hlava VI tohoto nařízení se použije rovněž na ústřední protistrany a na osoby s vlastnickými právy k referenčním hodnotám.

4a. Hlava VII kapitola 1 tohoto nařízení se použije rovněž na podniky ze třetích zemí, které poskytují investiční služby nebo vykonávají investiční činnosti v Unii.

5. Hlava VIII tohoto nařízení se použije na podniky ze třetích zemí s pobočkou či bez pobočky poskytující investiční služby nebo vykonávající investiční činnosti v Unii na základě příslušného rozhodnutí Komise o rovnocennosti.

5a. Hlavy II a III tohoto nařízení se nevztahují na obchody zajišťující financování ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).).

5b. Všechny mnohostranné systémy se řídí buď ustanoveními hlavy II směrnice 2014/65/EU, týkající se mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů, nebo ustanoveními hlavy III uvedené směrnice, týkající se regulovaných trhů.

Systematičtí internalizátoři se řídí hlavou III tohoto nařízení.

Aniž jsou dotčeny články 23 a 28, musí všechny investiční podniky, které uzavírají obchody s finančními nástroji, jež nejsou uzavřeny v rámci mnohostranných systémů nebo u systematických internalizátorů, dodržovat články 20 a 21.

6. Články 8, 8a, 8b, 10 a 21 se nevztahují na regulované trhy, organizátory trhu a investiční podniky v souvislosti s obchodem uzavřeným členem Evropského systému centrálních bank (ESCB), pokud tento člen své protistraně předem oznámil, že je daný obchod vyňatý z působnosti uvedených článků, a pokud platí jedna z těchto podmínek:

a) člen ESCB je členem Eurosystému, jenž jedná podle kapitoly IV Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU, s výjimkou článku 24 uvedeného statutu;

b) člen ESCB není členem Eurosystému a daný obchod je proveden v rámci výkonu měnové politiky nebo politiky směnných kurzů, včetně operací prováděných za účelem držení nebo správy oficiálních devizových rezerv, k jejichž provádění je tento člen ESCB právně zmocněn nebo

c) obchod je proveden v rámci výkonu politiky finanční stability, kterou je tento člen ESCB právně zmocněn provádět.

7. Odstavec 6 se nepoužije na obchody, jejichž stranou je člen ESCB, který není členem Eurosystému, a které spadají do výkonu investičních operací tohoto člena.

8. Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s ESCB návrhy regulačních technických norem upřesňujících operace měnové politiky, politiky směnných kurzů a politiky finanční stability a typy obchodů, na něž se použijí odstavce 6 a 7 v souvislosti se členy ESCB, kteří nejsou členy Eurosystému.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 29. března 2026.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

9. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50, kterými se rozšiřuje oblast působnosti odstavce 6 na jiné centrální banky.

Za tímto účelem Komise do 1. června 2015 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, jak se přistupuje k obchodům centrálních bank třetích zemí, za kterou se pro účely tohoto odstavce považuje též Banka pro mezinárodní platby. Tato zpráva zahrnuje rozbor jejich statutárních úkolů a objemů jejich obchodů v Unii. V této zprávě:

Dospěje-li zpráva k závěru, že výjimka uvedená v odstavci 6 je nezbytná, pokud se jedná o obchody, u nichž je protistranou centrální banka třetí země provádějící měnovou politiku, politiku směnných kurzů a politiku finanční stability, stanoví Komise, že se tato výjimka uplatní na tuto centrální banku třetí země.

a) se uvede, která ustanovení se v příslušných třetích zemích použijí na povinné uveřejňování obchodů centrálních bank, včetně obchodů prováděných členy ESCB v těchto třetích zemích, a

b) se vyhodnotí potenciální dopad požadavků na povinné uveřejňování v Unii na obchody centrálních bank třetích zemí.

Článek 2

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) „investičním podnikem“ investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU;

2) „investičními službami a činnostmi“ investiční služby a činnosti ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 směrnice 2014/65/EU;

3) „doplňkovými službami“ doplňkové služby ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 3 směrnice 2014/65/EU;

4) „prováděním pokynů na účet zákazníka“ provádění pokynů na účet zákazníka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 5 směrnice 2014/65/EU*;

5) „obchodováním na vlastní účet“ obchodování na vlastní účet ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 6 směrnice 2014/65/EU;

6) „tvůrcem trhu“ tvůrce trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 7 směrnice 2014/65/EU;

7) „zákazníkem“ zákazník ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 9 směrnice 2014/65/EU;

8) „profesionálním zákazníkem“ profesionální zákazník ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 10 směrnice 2014/65/EU;

8a) „trhem pro růst malých a středních podniků“ trh pro růst malých a středních podniků vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 12 směrnice 2014/65/EU;

9) „finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU;

10) „organizátorem trhu“ organizátor trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/.65/EU;

11) „mnohostranným systémem“ jakýkoli systém nebo zařízení, v němž na sebe mohou vzájemně působit zájmy o obchodování více třetích stran týkající se nákupu či prodeje finančních nástrojů;

12) „systematickým internalizátorem“ systematický internalizátor ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 směrnice 2014/65/EU;

13) „regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;

14) „mnohostranným obchodním systémem“ (MTF) mnohostranný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;

15) „organizovaným obchodním systémem“ (OTF)“ organizovaný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 23 směrnice 2014/65/EU;

16) „obchodním systémem“ obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU;

16a) „určeným zveřejňujícím subjektem“ investiční podnik odpovědný za zveřejňování obchodů prostřednictvím schváleného systému pro uveřejňování informací v souladu s čl. 20 odst. 1 a čl. 21 odst. 1;

17) „likvidním trhem“:

  • a) pro účely článků 9, 11 a 11a:
    • i) pokud jde o dluhopisy, trh, na němž jsou průběžně připravené a ochotné kupující a prodávající subjekty, přičemž trh se posuzuje podle objemu emise dluhopisu;
    • ii) pokud jde o finanční nástroj nebo o jinou kategorii finančních nástrojů, než jsou ty uvedené v bodu i), trh, na němž jsou průběžně připravené a ochotné kupující a prodávající subjekty, přičemž trh se posuzuje podle následujících kritérií s přihlédnutím ke specifické struktuře trhu konkrétního finančního nástroje nebo konkrétní kategorie finančních nástrojů:
      • průměrná frekvence a objem obchodů v širokém okruhu tržních podmínek, s ohledem na povahu a životní cyklus produktů v rámci dané kategorie finančních nástrojů,

      • počet a druh účastníků trhu, včetně poměru účastníků trhu k obchodovaným finančním nástrojům v rámci daného produktu,

      • průměrná velikost rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou (spreads), je-li k dispozici,

      • případně objem emise;

    • b) pro účely článků 4, 5 a 14 trh s finančním nástrojem, na němž se tento finanční nástroj obchoduje denně, přičemž trh se posuzuje podle těchto kritérií:
      • i) trží kapitalizace daného finančního nástroje;
      • ii) průměrný denní počet obchodů s tímto finančním nástrojem;
      • iii) průměrný denní obrat tohoto finančního nástroje;

18) „příslušným orgánem“ příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 směrnice 2014/65/EU a v případě udělování povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů a dohledu nad nimi orgán ESMA, s výjimkou těch schválených mechanismů pro hlášení obchodů a schválených systémů pro uveřejňování informací, pro něž se uplatní odchylka podle odstavce 3 tohoto článku;

19) „úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).);

20) „pobočkou“ pobočka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 30 směrnice 2014/65/EU;

21) „úzkým propojením“ úzké propojení ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 35 směrnice 2014/65/EU;

22) „vedoucím orgánem“ vedoucí orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 36 směrnice 2014/65/EU;

22a) „vrcholným vedením“ vrcholné vedení ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 37 směrnice 2014/65/EU;

23) „strukturovaným vkladem“ strukturovaný vklad ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 43 směrnice 2014/65/EU;

24) „převoditelnými cennými papíry“ převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 směrnice 2014/65/EU;

25) „cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry“ cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry ve smyslu čl. 4odst. 1 bodu 45 směrnice 2014/65/EU;

26) „fondem obchodovaným v obchodním systému“ fond obchodovaný v obchodním systému ve smyslu čl. 4odst. 1 bodu 46 směrnice 2014/65/EU;

27) „certifikáty“ cenné papíry obchodovatelné na kapitálovém trhu, které mají v případě splacení investice emitentem přednost před akciemi, ale nezajištěné dluhopisové nástroje a jiné podobné nástroje mají přednost před nimi;

28) „strukturovanými finančními produkty“ cenné papíry, které byly vytvořeny za účelem sekuritizace a převodu úvěrového rizika spojeného se souborem finančních aktiv a které svému držiteli dávají nárok na pravidelné platby závisející na peněžním toku z podkladových aktiv;

29) „deriváty“ finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 písm. c) směrnice 2014/65/EU a uvedené v příloze I oddíle C bodech 4 až 10 uvedené směrnice

30) „komoditními deriváty“ finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 písm. c) směrnice 2014/65/EU, které se vztahují ke komoditě nebo k podkladovému aktivu, a uvedené v příloze I oddíle C bodu 10 nebo v příloze I oddíle C bodech 5, 6, 7 a 10 směrnice 2014/65/EU;

31) „ústřední protistranou“ ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012;

32) „derivátem obchodovaným v obchodním systému“ derivát, který je obchodován na regulovaném trhu nebo na trhu třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s článkem 28 tohoto nařízení, a jako takový nespadá pod pojem OTC derivátu ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) č. 648/2012;

32a) „OTC derivátem“ OTC derivát vymezený v čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) č. 648/2012;

33) „vykonavatelným projevem zájmu“ zpráva od jednoho člena nebo účastníka jinému členu nebo účastníku v obchodním systému týkající se dostupného obchodního zájmu, která obsahuje všechny informace nezbytné ke sjednání obchodu;

34) „schváleným systémem pro uveřejňování informací“ osoba, která má podle tohoto nařízení uděleno povolení poskytovat službu uveřejňování zpráv o obchodech za investiční podniky v souladu s články 20 a 21;

35) „poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací“ osoba, která má podle hlavy IVa kapitoly 1 tohoto nařízení uděleno povolení poskytovat službu shromažďování údajů od obchodních systémů a schválených systémů pro uveřejňování informací a službu konsolidace těchto údajů do nepřetržitého elektronického datového toku, který poskytuje hlavní údaje o trhu a regulační údaje;

36) „schváleným mechanismem pro hlášení obchodů“ osoba, která má podle tohoto nařízení uděleno povolení poskytovat službu hlášení podrobností o obchodech příslušným orgánům nebo orgánu ESMA za investiční podniky;

36a) „poskytovatelem služeb hlášení údajů“ osoba uvedená v bodech 34 až 36 a osoba uvedená v čl. 27b odst. 2;

36b) „hlavními údaji o trhu“:

  • a) všechny tyto údaje týkající se dané akcie nebo fondu obchodovaného v obchodním systému s jakýmkoli daným časovým razítkem:
    • i) pokud jde o knihy průběžných pokynů, evropská nejlepší kupní a prodejní cena s odpovídajícím objemem;
    • ii) u aukčních obchodních systémů cena, při které by byl nejlépe uspokojen obchodní algoritmus, a objem, který by účastníci tohoto systému při této ceně potenciálně realizovali;
    • iii) cena obchodu a objem uskutečněný za uvedenou cenu;
    • iv) u obchodů druh systému obchodování a použitelné výjimky a odklady;
    • v) kromě informací uvedených v bodech i) a ii) identifikační kód trhu, jenž jedinečným způsobem identifikuje obchodní systém, a v případě jiných míst provádění identifikační kód, jenž identifikuje druh místa provádění;
    • vi) standardizovaný identifikátor nástroje používaný ve všech místech provádění;
    • vii) případně informace časového razítka týkající se těchto položek:
      • provedení obchodu a jeho případné změny,

      • záznam nejlepších kupních a prodejních cen do knihy pokynů,

      • vedení cen nebo objemů v aukčním obchodním systému,

      • uveřejnění prvků uvedených v první, druhé a třetí odrážce obchodními systémy,

      • distribuce hlavních údajů o trhu;

  • b) všechny následující údaje o daném dluhopisu nebo OTC derivátu s jakýmkoli časovým razítkem:
    • i) cena obchodu a množství nebo objem uskutečněné za uvedenou cenu;
    • ii) identifikační kód trhu, který jedinečným způsobem identifikuje obchodní systém, a v případě jiných míst provádění identifikační kód, který identifikuje druh místa provedení;
    • iii) u dluhopisů standardizovaný identifikátor nástroje používaný v různých místech provádění;
    • iv) u OTC derivátů identifikační referenční údaje uvedené v čl. 27 odst. 1 druhého pododstavce;
    • v) informace časového razítka týkající se těchto položek:
      • provedení obchodu a jakékoli jeho změny,

      • uveřejnění obchodu obchodními systémy,

      • distribuce hlavních údajů o trhu;

    • vi) druh systému obchodování a příslušné výjimky a odklady;

36c) „regulačními údaji“ údaje o stavu systémů párujících pokyny týkající se finančních nástrojů a údaje o obchodním statusu jednotlivých finančních nástrojů;

37) „domovským členským státem“ domovský členský stát ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 55 směrnice 2014/65/EU;

38) „hostitelským členským státem“ hostitelský členský stát ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 56 směrnice 2014/65/EU;

39) „referenční hodnotou“ sazba, index nebo číselná hodnota, která je zpřístupněna veřejnosti nebo uveřejněna a která je pravidelně určována použitím vzorce na hodnotu jednoho nebo více podkladových aktiv nebo cen nebo na základě této hodnoty nebo ceny, včetně odhadovaných cen, skutečných nebo odhadovaných úrokových sazeb nebo jiných hodnot, nebo zjišťování, přičemž s odkazem na tuto referenční hodnotu se určuje částka splatná u finančního nástroje nebo hodnota finančního nástroje;

40) „dohodou o interoperabilitě“ dohoda o interoperabilitě ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) č. 648/2012;

41) „finanční institucí třetí země“ subjekt, jehož ústředí je usazeno ve třetí zemi, který má podle právních předpisů uvedené třetí země povolení nebo licenci vykonávat některou ze služeb nebo činností uvedených ve směrnici 2013/36/EU, směrnici 2014/65/EU, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnosti institucí zaměstnaneckého životního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).) nebo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).);

42) „podnikem ze třetí země“ podnik ze třetí země ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 57 směrnice 2014/65/EU;

43) „velkoobchodními energetickými produkty“ velkoobchodní energetické produkty ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).);

44) „deriváty zemědělských komodit“ deriváty, které se týkají produktů uvedených v článku 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).) a v částech I až XX a XXIV/1 přílohy I uvedeného nařízení;

45) „roztříštěním likvidity“ některá z následujících situací:

  • a) účastníci obchodního systému nejsou schopni uzavřít obchod s jedním nebo více jinými účastníky tohoto obchodního systému, protože neexistují ujednání o clearingu, k nimž by měli přístup všichni účastníci; nebo
  • b) člen clearingového systému nebo jeho zákazníci by byli nuceni držet své pozice ve finančním nástroji ve více než jedné ústřední protistraně, čímž by se omezil potenciál pro vzájemné započtení finančních expozic;

46) „veřejnoprávní dluhopisy“ veřejnoprávní dluhopisy ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 61 směrnice 2014/65/EU;

47) „kompresí portfolia“ služba pro snížení rizika, v jejímž rámci dvě nebo více protistran zcela nebo zčásti ukončí některé nebo všechny deriváty, které dané protistrany předložily k zahrnutí do komprese portfolia, a nahradí tyto ukončené deriváty jiným derivátem, jehož kombinovaná pomyslná hodnota je nižší než kombinovaná pomyslná hodnota ukončených derivátů;

48) „výměnou za hmotná aktiva“ obchod s derivátovou smlouvou nebo jiným finančním nástrojem podmíněný současnou realizací stejného množství podkladového hmotného aktiva;

49) „souborným pokynem“ pokyn oceněný jako jeden celek:

  • a) za účelem provedení výměny za hmotná aktiva nebo
  • b) ve dvou nebo více finančních nástrojích za účelem provedení souborného obchodu;

50) „souborným obchodem“:

  • a) výměna za hmotná aktiva nebo
  • b) obchod zahrnující provedení dvou nebo více dílčích obchodů s finančními nástroji a splňující všechna tato kritéria:
    • i) obchod probíhá mezi dvěma nebo více protistranami;
    • ii) každá složka obchodu je spojena s významným ekonomickým nebo finančním rizikem, které souvisí se všemi ostatními složkami;
    • iii) realizace každé složky probíhá současně s realizací všech ostatních složek a je jí podmíněna.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 k upřesnění některých technických prvků definic stanovených v odstavci 1 za účelem jejich přizpůsobení vývoji trhu.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, jimiž upřesní kritéria, na jejichž základě se stanoví ty schválené mechanismy pro hlášení obchodů a schválené systémy pro uveřejňování informací, které odchylně od tohoto nařízení z důvodu svého omezeného významu pro vnitřní trh podléhají povolení a dohledu ze strany příslušného orgánu členského státu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 směrnice 2014/65/EU.

Při přijímání aktu v přenesené pravomoci vezme Komise v úvahu jedno nebo více z těchto kritérií:

Vykonává-li orgán ESMA dohled nad subjektem, který poskytuje služby jako poskytovatel služeb hlášení údajů podle tohoto nařízení, nesmí být žádná z jeho činností, jež provádí jako schválený mechanismus pro hlášení obchodů nebo jako schválený systém pro uveřejňování informací, vyloučena z dohledu orgánu ESMA podle aktu v přenesené pravomoci přijatého podle tohoto odstavce.

a) rozsah, v jakém jsou služby poskytovány investičním podnikům povoleným pouze v jednom členském státě,

b) počet zpráv o obchodech nebo počet obchodů,

c) zda je schválený mechanismus pro hlášení obchodů nebo schválený systém pro uveřejňování informací součástí skupiny účastníků finančního trhu s přeshraniční činností.

HLAVA II

TRANSPARENTNOST PRO OBCHODNÍ SYSTÉMY

KAPITOLA 1

Transparentnost pro kapitálové nástroje

Článek 3

Požadavky na předobchodní transparentnost pro obchodní systémy v souvislosti s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji

1. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém uveřejňují aktuální kupní a prodejní ceny, jakož i intenzitu obchodních zájmů na uvedených cenách, sdělované prostřednictvím jejich systémů pro akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry, fondy obchodované v obchodním systému, certifikáty a jiné podobné finanční nástroje obchodované v obchodním systému. Tento požadavek se rovněž vztahuje na vykonavatelné projevy zájmu. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém tyto informace průběžně uveřejňují během běžné doby obchodování.

2. Požadavky na transparentnost uvedené v odstavci 1 musí být nastaveny pro různé druhy systémů obchodování, včetně systémů obchodování založených na knize pokynů a na kotacích, hybridních systémů obchodování a systémů obchodování založených na periodických aukcích.

3. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém umožní za přiměřených obchodních podmínek a na nediskriminačním základě investičním podnikům, které jsou povinny uveřejňovat své kotace v akciích, cenných papírech nahrazujících jiné cenné papíry, fondech obchodovaných v obchodním systému, certifikátech a jiných podobných finančních nástrojích podle článku 14, přístup k mechanismům, jež využívají k uveřejňování informací uvedených v odstavci 1.

Článek 4

Výjimky pro kapitálové nástroje

1. Příslušné orgány mohou organizátorovi trhu a investičnímu podniku provozujícímu obchodní systém prominout povinnost uveřejnit informace podle čl. 3 odst. 1 v případě:

a) systémů párujících pokyny založených na metodice obchodování, podle níž je cena finančního nástroje podle čl. 3 odst. 1 odvozena z obchodního systému, na němž byl tento finanční nástroj poprvé přijat k obchodování, nebo nejrelevantnějšího trhu z hlediska likvidity, jestliže je tato referenční cena široce uveřejňována a považována účastníky trhu za spolehlivou referenční cenu. Tato výjimka může být uplatňována i nadále za podmínek stanovených v článku 5.

b) systémů formalizujících sjednané obchody, které:

  • i) jsou realizovány v rámci aktuálního rozpětí váženého objemem obchodování vyplývajícím z knihy objednávek nebo z kotací tvůrců trhu obchodního systému, kteří daný systém provozují;
  • ii) jsou obchody s nelikvidními akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty či jinými podobnými finančními nástroji nespadajícími pod pojem likvidního trhu a jsou realizovány v rámci procentní hodnoty vhodné referenční ceny, kterou je procentní hodnota a referenční cena předem stanovená provozovatelem systému; nebo
  • iii) podléhají jiným podmínkám, než je aktuální tržní cena daného finančního nástroje;

c) pokynů velkého rozsahu v porovnání s běžnou tržní velikostí;

d) pokynů, které jsou až do uveřejnění uchovávány v systému pro správu pokynů obchodního systému.

2. Referenční cena podle odst. 1 písm. a) se stanoví získáním:

Pokyny na referenční ceny podle písmene b) odkazují pouze mimo fázi kontinuálního obchodování příslušného burzovního dne.

a) středu mezi aktuální kupní a prodejní cenou obchodního systému, kde byl tento finanční nástroj poprvé přijat k obchodování, nebo nejrelevantnějšího trhu z hlediska likvidity; nebo

b) otevírací nebo uzavírací cenou daného burzovního dne, není-li cena uvedená v písmenu a) k dispozici.

3. Pokud obchodní systémy provozují systémy, které formalizují sjednané obchody podle odst. 1 písm. b) bodu i):

Pokud příslušný orgán udělí výjimku podle odstavce odst. 1 písm. b) bodu i) nebo iii), tento příslušný orgán sleduje používání výjimky ze strany obchodního systému, aby bylo zajištěno, že jsou podmínky pro použití výjimky splněny.

a) musí být tyto obchody prováděny v souladu s pravidly obchodního systému;

b) obchodní systém zajistí, aby byly zavedeny opatření, systémy a postupy, které mají zabránit a odhalit zneužívání trhu nebo pokus o zneužití trhu v souvislosti s těmito sjednanými obchody v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 596/2014;

c) obchodní systém zavede, udržuje a používá systémy pro odhalení jakéhokoli pokusu využívat výjimku k obcházení ostatních požadavků tohoto nařízení nebo směrnice 2014/65/EU a hlásí tyto pokusy příslušnému orgánu.

4. Před poskytnutím výjimky podle odstavce 1 oznámí příslušné orgány zamýšlené využití každé jednotlivé výjimky orgánu ESMA a dalším příslušným orgánům a poskytnou vysvětlení k jejímu fungování, včetně podrobností o obchodním systému, z nějž je odvozena referenční cena podle odst. 1 písm. a). Oznámení o záměru poskytnout výjimku se podá nejpozději čtyři měsíce před zamýšlenou dobou, kdy má výjimka nabýt účinku. Do dvou měsíců od obdržení oznámení vydá orgán ESMA dotčenému příslušnému orgánu nezávazné stanovisko, ve kterém posoudí slučitelnost každé výjimky s požadavky stanovenými v odstavci 1 a specifikovanými v regulačních technických normách přijatých podle odstavce 6. Pokud dotčený příslušný orgán poskytne výjimku a příslušný orgán jiného členského státu s tím nesouhlasí, může daný příslušný orgán věc předložit zpět orgánu ESMA, který může jednat na základě pravomocí, jež mu svěřuje článek 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán ESMA sleduje uplatňování výjimek a předkládá Komisi výroční zprávu o tom, jak jsou uvedené výjimky uplatňovány v praxi.

5. Příslušný orgán může z vlastního podnětu nebo na žádost jiných příslušných orgánů zrušit povolení používat výjimku udělenou podle odstavce 1, jak je upřesněno v odstavci 6, jestliže zjistí, že je výjimka používána způsobem, který se liší od jejího původního účelu, nebo pokud se domnívá, že výjimka je používána k obcházení požadavků stanovených v tomto článku.

Příslušné orgány o tomto zrušení informují orgán ESMA a ostatní příslušné orgány a své rozhodnutí plně zdůvodní.

6. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem stanovících:

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) podrobnosti předobchodních údajů, rozsah uveřejňovaných kupních a prodejních cen nebo kotací určených tvůrci trhu a intenzitu obchodních zájmů na těchto cenách pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje v souladu s čl. 3 odst. 1, a to při zohlednění potřebného nastavení pro různé druhy systémů obchodování uvedenému v čl. 3 odst. 2;

b) z hlediska likvidity nejrelevantnější trh finančního nástroje v souladu s odst. 1 písm. a);

c) zvláštní znaky sjednaného obchodu ve vztahu k různým způsobům, kterými mohou členové nebo účastníci obchodního systému takový obchod provést;

d) sjednané obchody, které nepřispívají k tvorbě cen a využívají výjimky stanovené v odst. 1 písm. b) bodě iii);

e) velikost pokynů, které jsou velké svým rozsahem, a druh a minimální velikost pokynů uchovávaných v systému na správu pokynů obchodního systému až do uveřejnění a u kterých lze prominout uveřejnění informací před uskutečněním obchodu podle odstavce 1, pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje;

7. Výjimky poskytnuté příslušnými orgány v souladu s čl. 29 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 směrnice 2004/39/ES a články 18, 19 a 20 nařízení (ES) č. 1287/2006 před 3. lednem 2018 přezkoumá orgán ESMA do 3. ledna 2020. Orgán ESMA vydá dotčenému příslušnému orgánu stanovisko, ve kterém posoudí, zda jsou jednotlivé výjimky nadále slučitelné s požadavky tohoto nařízení a jakéhokoliv aktu v přenesené pravomoci a jakékoli regulační technické normy vycházející z tohoto nařízení.

Článek 5

Objemový strop

1. Obchodní systémy pozastaví používání výjimky uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), pokud procentní podíl obchodování v Unii s určitým finančním nástrojem realizovaného v rámci dané výjimky překročí 7 % celkového objemu obchodování s tímto finančním nástrojem v Unii. Obchodní systémy při svém rozhodování o pozastavení používání této výjimky vycházejí z údajů uveřejněných orgánem ESMA v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, přičemž toto rozhodnutí přijmou do dvou pracovních dnů po uveřejnění uvedených údajů, a to na dobu tří měsíců.

2. Překročí-li procentní podíl obchodování s určitým finančním nástrojem realizovaného v obchodním systému v rámci těchto výjimek limit uvedený v odst. 1 písm. a), pozastaví příslušný orgán, který uplatňování těchto výjimek v daném obchodním systému povolil, jejich využívání v daném obchodním systému pro daný finanční nástroj na základě údajů uveřejněných orgánem ESMA podle odstavce 4, a to do dvou pracovních dnů a na dobu šesti měsíců.

3. Překročí-li procentní podíl obchodování s určitým finančním nástrojem realizovaného ve všech obchodních systémech v celé Unii v rámci těchto výjimek limit uvedený v odst. 1 písm. b), pozastaví všechny příslušné orgány do dvou pracovních dnů využívání těchto výjimek v celé Unii na dobu šesti měsíců.

4. Orgán ESMA uveřejní do sedmi pracovních dnů po konci března, června, září a prosince každého kalendářního roku celkový objem obchodování s jednotlivými finančními nástroji v Unii za předcházejících 12 měsíců, procentní podíl obchodování s každým finančním nástrojem realizovaného v rámci výjimky uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) v celé Unii a dále metodiku použitou pro stanovení těchto procentních podílů obchodování s každým finančním nástrojem.

5. V případě, že zpráva uvedená v odstavci 4 určí obchodní systém, kde obchodování s jakýmkoli finančním nástrojem realizované v rámci těchto výjimek překročilo 3,75 % z celkového objemu obchodování Unie s tímto finančním nástrojem, a to na základě předcházejících 12 měsíců obchodování, uveřejní orgán ESMA další zprávu do pěti pracovních dnů od 15. dne kalendářního měsíce, v němž je zpráva uvedená v odstavci 4 uveřejněna. Tato zpráva obsahuje informace uvedené v odstavci 4 týkající se finančních nástrojů, u nichž bylo výše uvedených 3,75 % překročeno.

6. V případě, že zpráva uvedená v odstavci 4 určí, že celkové obchodování Unie s jakýmkoli finančním nástrojem realizované v rámci těchto výjimek překročilo 7,75 % z celkového objemu obchodování Unie s tímto finančním nástrojem, a to na základě předcházejících 12 měsíců obchodování, orgán ESMA uveřejní další zprávu do pěti pracovních dnů od 15. dne kalendářního měsíce, v němž je zpráva uvedená v odstavci 4 uveřejněna. Tato zpráva obsahuje informace uvedené v odstavci 4 týkající se finančních nástrojů, u nichž bylo překročeno výše uvedených 7,75 %.

7. Za účelem zajištění spolehlivého základu pro monitorování obchodování, které je realizováno v rámci výjimky uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), a pro určení toho, zda byly překročeny limity uvedené v odstavci 1, jsou organizátoři obchodních systémů povinni mít zavedeny systémy a postupy, které umožní identifikaci veškerých obchodů realizovaných v jejich obchodním systému v rámci této výjimky.

8. Lhůta pro uveřejnění údajů o obchodování orgánem ESMA, během níž má být monitorováno obchodování s určitým finančním nástrojem v rámci této výjimky, začíná běžet 29. září 2025.

9. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení metody, včetně označování obchodů, kterou používá pro shromažďování, výpočet a uveřejňování údajů o obchodech podle odstavce 4 za účelem poskytování přesného vyčíslení celkového objemu obchodování s jednotlivými finančními nástroji a procentních podílů obchodování využívajícího tuto výjimku v celé Unii.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 29. března 2025.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

10. Do 29. září 2027 a poté každý rok předloží orgán ESMA Komisi zprávu, v níž s ohledem na finanční stabilitu, mezinárodní osvědčené postupy, konkurenceschopnost podniků v Unii, význam dopadu na trh a efektivnost tvorby cen posoudí prahovou hodnotu objemového stropu stanoveného v odstavci 1.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci za účelem změny tohoto nařízení, pokud jde o úpravu prahové hodnoty objemového stropu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku. Pro účely tohoto pododstavce Komise zohlední zprávu orgánu ESMA uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce, mezinárodní vývoj a normy dohodnuté na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni.

Článek 6

Požadavky poobchodní transparentnosti pro obchodní systémy v souvislosti s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji

1. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém uveřejňují cenu, objem a čas obchodů provedených s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji obchodovanými v tomto obchodním systému. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém uveřejňují podrobnosti o těchto obchodech v okamžiku co nejbližším reálnému času, jak je to jen technicky možné.

2. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém umožní za přiměřených obchodních podmínek a na nediskriminačním základě investičním podnikům, které jsou povinny uveřejňovat podrobnosti o svých obchodech s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji podle článku 20, přístup k mechanismům, jež využívají k uveřejňování informací podle odstavce 1 tohoto článku.

Článek 7

Povolení odkladu uveřejnění

1. Příslušné orgány mohou povolit organizátorům trhu a investičním podnikům provozujícím obchodní systém odložit uveřejnění podrobností o obchodech na základě druhu nebo objemu těchto obchodů.

Příslušné orgány mohou povolit odložit uveřejnění zejména u obchodů, které jsou rozsahem větší než obvyklý tržní objem pro dané akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry, fondy obchodované v obchodním systému, certifikáty či jiné podobné finanční nástroje nebo danou kategorii akcií, cenných papírů nahrazujících jiné cenné papíry, fondů obchodovaných v obchodním systému, certifikátů či jiných podobných finančních nástrojů.

Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém si předem opatří souhlas příslušného orgánu s navrhovanými opatřeními na odklad uveřejnění obchodu a tato opatření jasně sdělí účastníkům trhu a veřejnosti. Orgán ESMA sleduje uplatňování těchto opatření pro odklad uveřejnění obchodu a předkládá Komisi výroční zprávu o tom, jak jsou uvedená opatření uplatňována v praxi.

Pokud daný příslušný orgán povolí odklad uveřejnění a příslušný orgán jiného členského státu s tím nebo s účinným uplatňováním uděleného povolení nesouhlasí, může daný příslušný orgán věc znovu předložit orgánu ESMA, který může jednat na základě pravomocí, jež mu svěřuje článek 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými se způsobem umožňujícím uveřejnění informací požadovaných podle článku 64 směrnice 2014/65/EU stanoví:

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem. podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) údaje o obchodech, které musí investiční podniky, včetně systematických internalizátorů, organizátorů trhu a investičních podniků provozujících obchodní systém zpřístupnit veřejnosti pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje v souladu s čl. 6 odst. 1, včetně identifikačních označení různých druhů obchodů uveřejňovaných podle čl. 6 odst. 1 a článku 20, které rozlišují mezi obchody ovlivňovanými faktory spojenými v prvé řadě s hodnotou finančních nástrojů a obchody ovlivňovanými jinými faktory;

b) lhůta, která odpovídá povinnosti uveřejnit informace co nejbliže reálnému času, včetně případů, kdy jsou obchody prováděny mimo běžnou dobu obchodování.

c) podmínky, za nichž lze investičním podnikům, včetně systematických internalizátorů, organizátorů trhu a investičních podniků provozujícím obchodní systém povolit odklad uveřejnění údajů o obchodech pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a s čl. 20 odst. 1;

d) kritéria uplatňovaná při rozhodování o obchodech, u kterých je z důvodu jejich objemu nebo druhu, včetně profilu likvidity, použitých akcií, cenných papírů nahrazujících jiné cenné papíry, fondů obchodovaných v obchodním systému, certifikátů či jiných podobných finančních nástrojů povolen odklad uveřejnění, a to pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje.

KAPITOLA 2

Transparentnost pro nekapitálové nástroje

Článek 8

Požadavky na předobchodní transparentnost pro obchodní systémy v souvislosti s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty a povolenkami na emise

1. Při používání centrální knihy limitních pokynů nebo systému obchodování založeného na periodických aukcích organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém zveřejňují aktuální kupní a prodejní ceny a intenzitu obchodních zájmů na těchto cenách, které jsou prostřednictvím jejich systémů sdělovány v souvislosti s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty a povolenkami na emise. Tito organizátoři trhu a investiční podniky uveřejňují tyto informace průběžně během běžné doby obchodování.

2. Požadavky na transparentnost uvedené v odstavci 1 jsou nastaveny pro různé druhy systémů obchodování.

3. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém umožní za přiměřených obchodních podmínek a na nediskriminačním základě investičním podnikům, které jsou povinny uveřejňovat své kotace dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise a derivátů podle článku 18, přístup k mechanismům, jež využívají k uveřejňování informací uvedených v odstavci 1.

4. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém uveřejní v případě, že je poskytnuta výjimka podle čl. 9 odst. 1 písm. b), alespoň orientační předobchodní kupní cenu a orientační prodejní cenu, která se blíží ceně obchodních zájmů oznámené prostřednictvím jejich systémů dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise a derivátů obchodovaných v obchodním systému. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém tyto informace veřejnosti vhodnými elektronickými prostředky průběžně zpřístupňují během běžné doby obchodování. Uvedené mechanismy zajistí, že informace budou poskytovány za přiměřených obchodních podmínek a na nediskriminačním základě.

Článek 8a

Požadavky na předobchodní transparentnost pro obchodní systémy v souvislosti s deriváty

1. Při používání centrální knihy limitních pokynů nebo systému obchodování založeného na periodických aukcích zveřejňují organizátoři trhu provozující regulovaný trh aktuální kupní a prodejní ceny a intenzitu obchodních zájmů na těchto cenách, které jsou prostřednictvím jejich systémů sdělovány v souvislosti s deriváty obchodovanými v obchodním systému. Tito organizátoři trhu uveřejňují tyto informace průběžně během běžné doby obchodování.

2. Při používání centrální knihy limitních pokynů nebo systému obchodování založeného na periodických aukcích organizátoři trhu a investiční podniky provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém zveřejňují aktuální kupní a prodejní ceny a intenzitu obchodních zájmů na těchto cenách, sdělované prostřednictvím jejich systémů v souvislosti s OTC deriváty, které jsou denominovány v eurech, japonských jenech, amerických dolarech nebo librách šterlinků a:

Tito organizátoři trhu a investiční podniky uveřejňují uvedené informace průběžně během běžné doby obchodování.

a) které podléhají povinnosti clearingu podle hlavy II nařízení (EU) č. 648/2012, u nichž se provádí centrální clearing a v případě úrokových derivátů, které mají smluvně dohodnutou dobu splatnosti 1 rok nebo 2, 3, 5, 7, 10, 12, 15, 20, 25 nebo 30 let;

b) které jsou swapy úvěrového selhání na jedno jméno, které odkazují na globálně systémově významnou banku, a u nichž se provádí centrální clearing nebo

c) které jsou swapy úvěrového selhání, které odkazují na index zahrnující globální systémově významné banky, a u nichž se provádí centrální clearing.

3. Požadavky na transparentnost uvedené v odstavcích 1 a 2 se nastaví pro různé druhy systémů obchodování.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odst. 2 prvního pododstavce tohoto článku, pokud jde o OTC deriváty, na něž se vztahují požadavky na transparentnost stanovené v uvedeném pododstavci, s ohledem na vývoj na trhu.

Článek 8b

Požadavky na předobchodní transparentnost pro obchodní systémy v souvislosti se soubornými pokyny

1. Při používání centrální knihy pokynů nebo systému obchodování založeného na periodických aukcích organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém zveřejňují aktuální kupní a prodejní ceny a intenzitu obchodních zájmů na těchto cenách, které jsou prostřednictvím jejich systémů sdělovány v souvislosti se soubornými pokyny složenými z dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise nebo derivátů. Tito organizátoři trhu a investiční podniky uveřejňují tyto informace průběžně během běžné doby obchodování.

2. Požadavky na transparentnost uvedené v odstavci 1 se nastaví pro různé druhy systémů obchodování.

Článek 9

Výjimky pro dluhopisy, strukturované finanční produkty, povolenky na emise, deriváty a souborné pokyny

1. Příslušné orgány mohou organizátorům trhu a investičním podnikům provozujícím obchodní systém prominout povinnost uveřejnit informace uvedenou v čl. 8 odst. 1, čl. 8a odst. 1 a 2 a čl. 8b odst. 1 v případě:

a) pokynů, které jsou rozsahem větší než obvyklý tržní objem, a pokynů uchovávaných v systému na správu pokynů obchodního systému až do uveřejnění;

b) vykonavatelných projevů zájmu v systémech žádostí o kotace a hlasového obchodování (voice trading), jejichž objem překračuje konkrétní objem pro daný finanční nástroj, což by poskytovatele likvidity vystavilo přílišnému riziku, a s ohledem na skutečnost, zda jsou příslušní účastníci trhu retailovými či profesionálními investory;

c) OTC derivátů, které nepodléhají povinnosti obchodování uvedené v článku 28 a pro něž neexistuje likvidní trh, a jiných finančních nástrojů, pro něž neexistuje likvidní trh;

d) pokynů za účelem provedení výměny za hmotná aktiva;

e) souborných pokynů splňujících jednu z těchto podmínek:

  • i) nejméně jednu ze složek těchto pokynů tvoří finanční nástroj, pro který neexistuje likvidní trh, pokud neexistuje likvidní trh pro souborný pokyn jako celek;
  • ii) nejméně jedna ze složek těchto pokynů je velkého rozsahu v porovnání s běžnou tržní velikostí, pokud neexistuje likvidní trh pro souborný pokyn jako celek.
  • iii) všechny složky těchto pokynů jsou realizovány v systému žádostí o kotace nebo hlasového obchodování (voice trading) a přesahují konkrétní objem pro daný nástroj.

2. Před poskytnutím výjimky v souladu s odstavcem 1 příslušné orgány oznámí zamýšlené využití každé jednotlivé výjimky orgánu ESMA a dalším příslušným orgánům a poskytnou vysvětlení k jejich fungování. Oznámení o záměru poskytnout výjimku se podá nejpozději čtyři měsíce před zamýšlenou dobou, kdy má výjimka nabýt účinku. Do dvou měsíců od obdržení oznámení vydá orgán ESMA dotčenému příslušnému orgánu stanovisko, ve kterém posoudí slučitelnost dané výjimky s požadavky stanovenými v odstavci 1 a specifikovanými v regulačních technických normách přijatých podle odstavce 5. Pokud daný příslušný orgán poskytne výjimku a příslušný orgán jiného členského státu s tím nesouhlasí, může daný příslušný orgán věc předložit zpět orgánu ESMA, který může jednat na základě pravomocí, jež mu svěřuje článek 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán ESMA sleduje uplatňování výjimek a předkládá Komisi výroční zprávu o tom, jak jsou uvedené výjimky uplatňovány v praxi.

2a. Příslušné orgány mohou u každé jednotlivé složky souborného pokynu upustit od povinnosti uvedené v čl. 8b odst. 1.

3. Příslušné orgány mohou z vlastního podnětu nebo na žádost jiných příslušných orgánů či orgánu ESMA zrušit výjimku poskytnutou podle odstavce 1, pokud zjistí, že je využívána způsobem odchylným od původního účelu, nebo pokud se domnívají, že je využívána k obcházení požadavků stanovených v tomto článku.

Příslušné orgány o tomto zrušení neprodleně informují orgán ESMA a ostatní příslušné orgány ještě předtím, než nabude účinnosti a své rozhodnutí plně zdůvodní.

4. Příslušný orgán odpovědný za dohled nad jedním nebo několika obchodními systémy, v nichž je obchodována určitá kategorie dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise či derivátů, může povinnosti uvedené v článku 8 dočasně pozastavit, jestliže likvidita dané kategorie finančního nástroje nedosahuje stanovené prahové hodnoty. Tato prahová hodnota se stanoví na základě objektivních kritérií specifických pro trh s příslušným finančním nástrojem. Oznámení o tomto dočasném pozastavení se uveřejní na internetových stránkách dotčeného příslušného orgánu a oznámí se orgánu ESMA. Orgán ESMA toto dočasné pozastavení uveřejní na svých internetových stránkách.

Dočasné pozastavení platí po počáteční dobu nepřekračující tři měsíce ode dne, kdy bylo uveřejněno na internetových stránkách dotčeného příslušného orgánu. Může být prodlouženo o další období nepřekračující vždy tři měsíce, pokud důvody pro dočasné pozastavení nadále trvají. Pokud není dočasné pozastavení po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty prodlouženo, jeho platnost automaticky skončí.

Před pozastavením povinností uvedených v článku 8 nebo před prodloužením jejich dočasného pozastavení oznámí dotčený příslušný orgán orgánu ESMA svůj záměr a poskytne vysvětlení. Orgán ESMA vydá co nejdříve příslušnému orgánu stanovisko, zda je podle jeho názoru dočasné pozastavení nebo prodloužení dočasného pozastavení podle prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce opodstatněné.

5. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví:

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 29. března 2025.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) parametry a metody pro výpočet prahové hodnoty likvidity podle odstavce 4 ve vztahu k finančnímu nástroji. Parametry a metody pro členské státy vypočítávající prahovou hodnotu se stanoví takovým způsobem, že pokud je dosaženo prahové hodnoty, představuje to významný pokles likvidity v rámci všech systémů v Unii pro dotčený finanční nástroj na základě kritérií použitých podle čl. 2 odst. 1 bodu 17;

b) rozsah kupních a prodejních cen a intenzitu obchodních zájmů na těchto cenách, které mají být uveřejněny pro každou kategorii dotčeného finančního nástroje v souladu čl. 8 odst. 1, čl. 8a odst. 1 a 2 a čl. 8b odst. 1, a to při zohlednění potřebného nastavení pro různé druhy systémů obchodování uvedené v čl. 8 odst. 2, čl. 8a odst. 3 a čl. 8b odst. 2;

c) velikost pokynů, které jsou velké svým rozsahem a druh a minimální velikost pokynů uchovávaných v systému na správu pokynů až do uveřejnění, u nichž může být prominuta povinnost předobchodního uveřejnění podle odstavce 1 pro každou kategorii daného finančního nástroje;

d) konkrétní objem pro daný finanční nástroj uvedený v odst. 1 písm. b) a definice systémů žádostí o kotace a hlasového obchodování, u kterých lze uveřejnění informací před uskutečněním obchodu podle odstavce 1 prominout.

Při stanovení objemu pro daný finanční nástroj, který by poskytovatele likvidity vystavil přílišnému riziku a v souladu s odst. 1 písm. b) zohledňuje skutečnost, zda jsou příslušní účastníci trhu retailovými či profesionálními investory, zohlední orgán ESMA níže uvedené faktory:

  • i) zda by při takových objemech poskytovatelé likvidity byli schopni zajistit svá rizika;
  • ii) pokud trh s příslušným finančním nástrojem nebo kategorií finančních nástrojů sestává zčásti z retailových investorů, průměrnou hodnotu obchodů provedených takovými investory;

e) finanční nástroje nebo druhy finančních nástrojů, pro něž neexistuje likvidní trh a u kterých může být prominuto uveřejnění informací před uskutečněním obchodu podle odstavce 1;

f) charakteristiky centrálních knih limitních pokynů a systémů obchodování založených na periodických aukcích.

6. Orgán ESMA za účelem zajištění důsledného uplatňování odst. 1 písm. e) bodů i) a ii) vypracuje návrhy regulačních technických norem stanovící metodiku pro určení souborných pokynů, pro které existuje likvidní trh. Při vypracovávání metodiky pro určení toho, zda existuje likvidní trh pro souborný pokyn jako celek, orgán ESMA posoudí, zda jsou soubory standardizované a často obchodované.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. února 2017.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 10

Požadavky na poobchodní transparentnost pro obchodní systémy v souvislosti s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, povolenkami na emise a deriváty

1. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém uveřejní cenu, objem a čas obchodů provedených s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty a povolenkami na emise obchodovanými v obchodním systému. Tyto požadavky se rovněž použijí na obchody prováděné s deriváty obchodovanými v obchodním systému a s OTC deriváty uvedenými v čl. 8a odst. 2. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém uveřejňují podrobnosti o všech těchto obchodech tak blízko reálnému času, jak je to technicky možné.

2. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém umožní za přiměřených obchodních podmínek a na nediskriminačním základě investičním podnikům, které jsou podle článku 21 povinny uveřejňovat své obchody s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, povolenkami na emise a OTC deriváty podle čl. 8a odst. 2, přístup k mechanismům, jež využívají k uveřejňování informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

3. Informace týkající se souborného obchodu se zpřístupní pro každou složku tak blízko reálnému času, jak je to technicky možné, s ohledem na potřebu alokovat ceny na konkrétní finanční nástroje, a musí obsahovat označení umožňující určit, že daná složka patří k určitému souboru.

V případě, že je složka souborného obchodu způsobilá k odkladu uveřejnění podle článku 11 nebo 11a, zpřístupní se informace týkající se dané složky až poté, co ve vztahu k danému obchodu uplyne doba odkladu.

Článek 11

Odklad uveřejnění u dluhopisů, strukturovaných finančních produktů nebo povolenek na emise

1. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém mohou v souladu s tímto článkem odložit uveřejnění podrobností o obchodech provedených s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty nebo povolenkami na emise obchodovanými v obchodním systému, včetně jejich ceny a objemu.

Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém jasně oznámí účastníkům trhu a veřejnosti opatření na odklad uveřejnění. Orgán ESMA uplatňování těchto opatření sleduje a každé dva roky předkládá Komisi zprávu o tom, jak jsou využívána v praxi.

1a. Opatření týkající se odkladu uveřejnění u dluhopisů nebo jejich kategorií jsou rozčleněna do pěti kategorií:

a) kategorie 1: obchody středního objemu s finančním nástrojem, pro který existuje likvidní trh;

b) kategorie 2: obchody středního objemu s finančním nástrojem, pro který neexistuje likvidní trh;

c) kategorie 3: obchody velkého objemu s finančním nástrojem, pro který existuje likvidní trh;

d) kategorie 4: obchody velkého objemu s finančním nástrojem, pro který neexistuje likvidní trh;

e) kategorie 5: obchody velmi velkého objemu.

Po uplynutí doby odkladu se uveřejní veškeré podrobnosti o jednotlivých obchodech.

1b. Opatření týkající se odkladu uveřejnění u strukturovaných finančních produktů nebo povolenek na emise nebo jejich kategorií obchodovaných v obchodním systému jsou rozdělena podle regulačních technických norem uvedených v odst. 4 písm. g).

Po uplynutí doby odkladu se uveřejní veškeré podrobnosti o jednotlivých obchodech.

2. Příslušný orgán odpovědný za dohled nad jedním nebo několika obchodními systémy, v nichž je obchodována určitá kategorie dluhopisů, strukturovaných finančních produktů nebo povolenek na emise, může uplatňování povinností uvedených v článku 10 dočasně pozastavit, jestliže likvidita dané kategorie finančního nástroje nedosahuje prahové hodnoty stanovené v souladu s metodikou uvedenou v čl. 9 odst. 5 písm. a). Tato prahová hodnota se stanoví na základě objektivních kritérií specifických pro trh s příslušným finančním nástrojem.

Takové dočasné pozastavení se uveřejní na internetových stránkách dotčeného příslušného orgánu a oznámí se orgánu ESMA. Orgán ESMA toto dočasné pozastavení uveřejní na svých internetových stránkách.

V případě mimořádné situace, jako je například významný nepříznivý dopad na likviditu určité kategorie dluhopisů, strukturovaných finančních produktů nebo povolenek na emise obchodovaných v Unii, může orgán ESMA prodloužit maximální dobu trvání odkladu stanovenou v souladu s regulačními technickými normami přijatými podle odst. 4 písm. f) a g). Než se se pro takové prodloužení rozhodne, konzultuje orgán ESMA každý příslušný orgán odpovědný za dohled nad jedním nebo několika obchodními systémy, v nichž je daná kategorie dluhopisů, strukturovaných finančních produktů nebo povolenek na emise obchodována. Prodloužení se uveřejní na internetových stránkách orgánu ESMA.

Dočasné pozastavení uvedené v prvním pododstavci nebo prodloužení uvedené ve třetím pododstavci platí po počáteční dobu, jež nepřekročí tři měsíce ode dne, kdy bylo uveřejněno na internetových stránkách dotčeného příslušného orgánu nebo orgánu ESMA. Pokud důvody pro dočasné pozastavení nebo pro prodloužení nadále trvají, může být prodlouženo o další období nepřekračující vždy tři měsíce.

Před dočasným pozastavením uvedeným v prvním pododstavci nebo před jeho prodloužením oznámí dotyčný příslušný orgán svůj záměr orgánu ESMA a poskytne vysvětlení. Orgán ESMA vydá co nejdříve příslušnému orgánu stanovisko, zda je podle jeho názoru uvedené pozastavení nebo prodloužení dočasného pozastavení podle prvního a čtvrtého pododstavce opodstatněné.

3. Vedle odkladu uveřejnění uvedeného v odstavci 1 může příslušný orgán členského státu v případě nástrojů státního dluhu vydaných tímto členským státem nebo jejich kategorií povolit:

Pokud jde o obchody s nástroji státního dluhu, které nejsou vydány členským státem, měla by být rozhodnutí podle prvního pododstavce přijata orgánem ESMA.

Orgán ESMA uveřejní seznam případů, kdy byl povolen odklad podle prvního a druhého pododstavce, na svých internetových stránkách. Orgán ESMA uplatňování rozhodnutí přijatých podle prvního a druhého pododstavce sleduje a každé dva roky předkládá Komisi zprávu o tom, jak jsou využívána v praxi.

Po uplynutí doby odkladu se uveřejní veškeré podrobnosti o jednotlivých obchodech.

a) neuveřejnění objemu jednotlivých obchodů po prodlouženou dobu, která nepřesáhne šest měsíců nebo

b) uveřejňování podrobností o několika obchodech v souhrnné podobě po prodlouženou dobu, která nepřesáhne šest měsíců.

4. Orgán ESMA vypracuje po konzultaci s odbornou skupinou zúčastněných stran zřízenou v souladu s článkem 22b odst. 2 návrhy regulačních technických norem, kterými se způsobem umožňujícím uveřejnění informací požadovaných podle tohoto článku a článku 27g stanoví:

Pro každou z kategorií uvedených v odst. 1 tohoto článku orgán ESMA pravidelně aktualizuje návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci písm. f) tohoto odstavce s cílem nově nastavit použitelnou dobu trvání odkladu a v případě potřeby ji postupně zkracovat. Nejpozději do jednoho roku poté, co se začne uplatňovat zkrácená doba trvání odkladu, provede orgán ESMA kvantitativní a kvalitativní analýzu, aby posoudil účinky tohoto zkrácení. Pokud jsou k dispozici, použije orgán ESMA pro tento účel údaje o poobchodní transparentnosti distribuované poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací. Pokud se objeví nepříznivé účinky na finanční nástroje, orgán ESMA aktualizuje návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci písm. f) tohoto odstavce s cílem prodloužit dobu trvání odkladu zpět na předchozí úroveň.

Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci Komisi do 29. prosince 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) podrobnosti o obchodech, které mají investiční podniky a organizátoři trhu zpřístupnit veřejnosti pro každou kategorii finančního nástroje uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, včetně identifikátorů různých typů obchodů uveřejňovaných podle čl. 10 odst. 1 a čl. 21 odst. 1, a které rozlišují mezi obchody ovlivňovanými faktory spojenými v první řadě s hodnotou finančních nástrojů a obchody ovlivňovanými jinými faktory;

b) lhůta, u níž se má za to, že je v souladu s povinností uveřejnit informace v okamžiku tak blízko reálnému času, jak je to technicky možné, včetně případů, kdy jsou obchody prováděny mimo běžnou dobu obchodování;

c) pro které strukturované finanční produkty nebo povolenky na emise obchodované v obchodním systému, nebo jejich kategorie, existuje likvidní trh;

d) co představuje likvidní a nelikvidní trh s dluhopisy, nebo jejich kategoriemi, vyjádřeno jako prahové hodnoty určené podle objemu emisí příslušných dluhopisů;

e) v případě likvidního nebo nelikvidního dluhopisu nebo jeho kategorie, co představuje obchod středně velkého objemu, velkého objemu a velmi velkého objemu, jak je uvedeno v odst. 1a tohoto článku, na základě kvantitativní a kvalitativní analýzy a s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 2 odst. 1 bodě 17 písm. a) a případně k dalším relevantním kritériím;

f) pokud jde o dluhopisy nebo jejich kategorie, odklady uveřejnění ceny a objemu použitelné pro každou z pěti kategorií uvedených v odstavci 1a, přičemž se použijí tyto maximální doby trvání:

  • i) u obchodů v kategorii 1: odklad uveřejnění ceny a odklad uveřejnění objemu nepřesahující 15 minut;
  • ii) u obchodů kategorie 2: odklad uveřejnění ceny a odklad uveřejnění objemu nepřesahující konec obchodovacího dne;
  • iii) u obchodů kategorie 3: odklad uveřejnění ceny nepřesahující konec prvního obchodovacího dne po datu obchodu a odklad uveřejnění objemu nepřesahující jeden týden po datu obchodu;
  • iv) u obchodů kategorie 4: odklad uveřejnění ceny nepřesahující konec druhého obchodovacího dne po datu obchodu a odklad uveřejnění objemu nepřesahující dva týdny po datu obchodu;
  • v) u obchodů kategorie 5: odklad uveřejnění ceny a odklad uveřejnění objemu nepřesahující čtyři týdny po datu obchodu;

g) opatření týkající se odkladu uveřejnění u strukturovaných finančních produktů a povolenek na emise nebo jejich kategorií na základě kvantitativní a kvalitativní analýzy a s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 2 odst. 1 bodě 17 písm. a) a případně k dalším relevantním kritériím;

h) pokud jde o nástroje státního dluhu nebo jejich kategorie, kritéria, která se použijí při určování objemu nebo typu obchodu s těmito nástroji, o nichž lze přijmout rozhodnutí podle odstavce 3.

Článek 11a

Odklad uveřejnění u derivátů

1. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém mohou v souladu s tímto článkem odložit uveřejnění podrobností o obchodech provedených v souvislosti s deriváty obchodovanými v obchodním systému a s OTC deriváty uvedenými v čl. 8a odst. 2, včetně ceny a objemu.

Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém jasně upozorní na opatření týkající se odkladu uveřejnění účastníky trhu a veřejnost. Orgán ESMA uplatňování těchto opatření sleduje a každé dva roky předkládá Komisi zprávu o tom, jak jsou využívána v praxi.

Opatření týkající se odkladu uveřejnění u derivátů obchodovaných v obchodním systému nebo OTC derivátů uvedených v čl. 8a odst. 2 nebo jejich kategorií jsou rozčleněna do pěti kategorií:

Po uplynutí doby odkladu se uveřejní veškeré podrobnosti o jednotlivých obchodech.

a) kategorie 1: obchody středního objemu s finančním nástrojem, pro který existuje likvidní trh;

b) kategorie 2: obchody středního objemu s finančním nástrojem, pro který neexistuje likvidní trh;

c) kategorie 3: obchody velkého objemu s finančním nástrojem, pro který existuje likvidní trh;

d) kategorie 4: obchody velkého objemu s finančním nástrojem, pro který neexistuje likvidní trh;

e) kategorie 5: obchody velmi velkého objemu.

2. Příslušný orgán odpovědný za dohled nad jedním nebo několika obchodními systémy, v nichž je obchodována určitá kategorie derivátů obchodovaných v obchodním systému nebo OTC derivátů uvedených v článku 8a odst. 2, může dočasně pozastavit platnost povinností uvedených v článku 10, jestliže likvidita dané kategorie finančního nástroje nedosahuje prahové hodnoty stanovené v souladu s metodikou uvedenou v čl. 9 odst. 5 písm. a). Tato prahová hodnota se stanoví na základě objektivních kritérií specifických pro trh s příslušným finančním nástrojem.

Dočasné pozastavení platnosti uvedených povinností se uveřejní na internetových stránkách dotčeného příslušného orgánu a oznámí se orgánu ESMA. Orgán ESMA toto dočasné pozastavení uveřejní na svých internetových stránkách.

V naléhavých případech, jako je významný nepříznivý dopad na likviditu určité kategorie derivátů obchodovaných v obchodním systému nebo OTC derivátů uvedených čl. 8a odst. 2 obchodovaných v Unii, může orgán ESMA prodloužit maximální dobu trvání odkladu stanovenou v souladu s regulačními technickými normami přijatými podle odst. 3 písm. e) tohoto článku. Než se pro prodloužení maximální doby trvání odkladu rozhodne, konzultuje orgán ESMA s každým příslušným orgánem odpovědným za dohled nad jedním nebo několika obchodními systémy, v nichž je daná kategorie derivátů obchodovaných v obchodním systému nebo OTC derivátů uvedených v čl. 8a odst. 2 obchodována. Prodloužení se uveřejní na internetových stránkách orgánu ESMA.

Dočasné prodloužení uvedené v prvním pododstavci nebo prodloužení uvedené ve třetím pododstavci platí po počáteční dobu nepřekračující tři měsíce ode dne, kdy bylo uveřejněno na internetových stránkách dotčeného příslušného orgánu nebo orgánu ESMA. Pokud důvody pro dočasné pozastavení nebo pro prodloužení nadále trvají, může být prodlouženo o další období nepřekračující vždy tři měsíce.

Před dočasným pozastavením uvedeným v prvním pododstavci nebo před jeho prodloužením oznámí dotčený příslušný orgán svůj záměr orgánu ESMA a poskytne vysvětlení. Orgán ESMA vydá příslušnému orgánu co nejdříve stanovisko, zda je podle jeho názoru uvedené pozastavení nebo prodloužení dočasného pozastavení opodstatněné podle prvního a čtvrtého pododstavce.

3. Orgán ESMA vypracuje po konzultaci s odbornou skupinou zúčastněných stran zřízenou podle článku 22b odst. 2 návrhy regulačních technických norem, v nichž budou způsobem umožňujícím uveřejnění informací požadovaných podle tohoto článku a článku 27g stanoveny:

Pro každou z kategorií uvedených v odst. 1 třetím pododstavci tohoto článku orgán ESMA pravidelně aktualizuje návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci písm. e) tohoto odstavce s cílem nově nastavit použitelnou dobu trvání odkladu a v případě potřeby ji postupně zkracovat. Nejpozději do jednoho roku poté, co se začne uplatňovat zkrácená doba trvání odkladu, provede orgán ESMA kvantitativní a kvalitativní analýzu, aby posoudil účinky tohoto zkrácení. Pokud jsou k dispozici, použije orgán ESMA pro tento účel údaje o poobchodní transparentnosti, které poskytovatel konsolidovaných obchodních informací distribuuje. Pokud se objeví nepříznivé účinky na finanční nástroje, orgán ESMA aktualizuje návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci písm. e) tohoto odstavce s cílem prodloužit dobu trvání odkladu zpět na předchozí úroveň.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 29. září 2025.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním a druhém pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Orgán ESMA přezkoumá regulační technické normy uvedené v prvním a druhém pododstavci ve spolupráci s odbornou skupinou zúčastněných stran zřízenou podle čl. 22b odst. 2 a upraví je tak, aby zohledňovaly veškeré podstatné změny v nastavení odkladů uveřejnění ceny a objemu podle prvního pododstavce písm. e) a druhého pododstavce tohoto odstavce.

a) podrobnosti o obchodech, které mají investiční podniky a organizátoři trhu zpřístupnit veřejnosti pro každou kategorii derivátu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, včetně identifikátorů různých typů obchodů uveřejňovaných podle čl. 10 odst. 1 a článku 21 odst. 1, a které rozlišují mezi obchody ovlivňovanými faktory spojenými v první řadě s oceněním derivátů a obchody ovlivňovanými jinými faktory;

b) lhůta, u níž se má za to, že splňuje povinnost uveřejnit informace v okamžiku tak blízko reálnému času, jak je to technicky možné, včetně případů, kdy jsou obchody prováděny mimo běžnou dobu obchodování;

c) pro které deriváty nebo jejich kategorie existuje likvidní trh;

d) v případě likvidního nebo nelikvidního derivátu nebo jeho kategorie, co představuje obchod středně velkého objemu, velkého objemu a velmi velkého objemu, jak je uvedeno v odst. 1 třetím pododstavci tohoto článku, na základě kvantitativní a kvalitativní analýzy a s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 2 odst. 1 bodě 17 písm. a) a případně k dalším relevantním kritériím;

e) odklady uveřejnění ceny a objemu vztahující se na každou z pěti kategorií uvedených v odst. 1 třetím pododstavci tohoto článku na základě kvantitativní a kvalitativní analýzy a s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 2 odst. 1 bodě 17 písm. a), k objemu obchodu a případně k dalším relevantním kritériím.

KAPITOLA 3

Povinnost nabízet údaje o obchodech samostatně a za přiměřených obchodních podmínek

Článek 12

Povinnost poskytovat předobchodní a poobchodní údaje samostatně

1. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém poskytnou informace uveřejněné v souladu s články 3, 4 a 6 až 11a veřejnosti jako samostatně nabízené údaje o předobchodní a poobchodní transparentnosti.

2. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem specifikujících nabízené údaje o předobchodní a poobchodní transparentnosti, včetně úrovně členění údajů, které mají být poskytnuty podle odstavce 1.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 13

Povinnost poskytovat předobchodní a poobchodní údaje za přiměřených obchodních podmínek

1. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém, schválené systémy pro uveřejňování informací, poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací a systematičtí internatizátoři zpřístupní veřejnosti informace uveřejněné v souladu s články 3, 4, 6 až 11a, 14, 20, 21, 27g a 27h za přiměřených obchodních podmínek, včetně nestranných a přiměřených smluvních podmínek.

Tito organizátoři trhu a investiční podniky, schválené systémy pro uveřejňování informací, poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací a systematičtí internatizátoři zajistí k těmto informacím nediskriminační přístup. Politiky v oblasti údajů těchto organizátorů trhu a investičních podniků, schválených systémů pro uveřejňování informací, poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací a systematických internatizátorů se zpřístupní veřejnosti bezplatně a způsobem, který je snadno přístupný a srozumitelný.

2. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém, schválené systémy pro uveřejňování informací a systematičtí internatizátoři zpřístupní informace uvedené v odstavci 1 veřejnosti bezplatně 15 minut po uveřejnění ve formátu, který je strojově čitelný a využitelný všemi uživateli, včetně retailových investorů.

3. Přiměřené obchodní podmínky zahrnují výši poplatků a další smluvní podmínky. Výše poplatků se určí na základě nákladů na vytváření a distribuci údajů uvedených v odstavci 1 a přiměřené marže.

4. Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém, schválené systémy pro uveřejňování informací, poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací a systematičtí internatizátoři poskytnou svému příslušnému orgánu na vyžádání informace o skutečných nákladech na vytváření a distribuci údajů uvedených v odstavci 1, včetně přiměřené marže.

5. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:

Orgán ESMA každé dva roky monitoruje a posuzuje vývoj nákladů spojených s údaji a v případě potřeby tyto návrhy regulačních technických norem na základě svého posouzení aktualizuje.

Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 29. prosince 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním a druhém pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) co jsou nestranné a přiměřené smluvní podmínky uvedené v odst. 1 prvního pododstavce;

b) co je nediskriminační přístup k údajům uvedeným v odst. 1 druhém pododstavci;

c) jednotný obsah, formát a terminologii politik v oblasti údajů, které mají být zpřístupněny veřejnosti podle odst. 1 druhého pododstavce;

d) přístup k údajům a obsah a formát informací, které mají být zpřístupněny veřejnosti podle odstavce 1;

e) prvky, které mají být zahrnuty do výpočtu nákladů a přiměřené marže uvedené v odstavci 3;

f) jednotný obsah, formát a terminologii informací, které mají být poskytovány příslušným orgánům podle odstavce 4.

HLAVA III

TRANSPARENTNOST PRO SYSTEMATICKÉ INTERNALIZÁTORY A INVESTIČNÍ PODNIKY PROVOZUJÍCÍ MIMOBURZOVNÍ OBCHODY (OTC) A REŽIM KROKŮ KOTACE PRO SYSTEMATICKÉ INTERNALIZÁTORY

Článek 14

Povinnost systematických internalizátorů uveřejňovat pevné kotace akcií, cenných papírů nahrazujících jiné cenné papíry, fondů obchodovaných v obchodním systému, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů

1. Investiční podniky uveřejňují pevné kotace týkající se takových akcií, cenných papírů nahrazujících jiné cenné papíry, fondů obchodovaných v obchodním systému, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému, pro které jsou systematickými internalizátory a pro které existuje likvidní trh.

Neexistuje-li pro finanční nástroje uvedené v prvním pododstavci likvidní trh, poskytnou systematičtí internalizátoři kotace svým zákazníkům na požádání.

2. Tento článek a články 15, 16 a 17 se použijí na systematické internalizátory při obchodech s objemy nepřesahujícími prahovou hodnotu stanovenou v regulačních technických normách přijatých v souladu s odst. 7 písm. b) tohoto článku.

3. Minimální kotovaný objem systematických internalizátorů je stanoven v regulačních technických normách přijatých podle odst. 7 písm. c). Pro konkrétní akcii, cenný papír nahrazující jiný cenný papír, fond obchodovaný v obchodním systému, certifikát či jiný podobný finanční nástroj, který je obchodován v obchodním systému, zahrnuje každá kotace pevnou kupní a prodejní cenu pro objem nepřesahující prahovou hodnotu uvedenou v odstavci 2. Cena odráží převažující tržní podmínky pro tuto akcii, cenný papír nahrazující jiný cenný papír, fond obchodovaný v obchodním systému, certifikát či jiný podobný finanční nástroj.

4. Akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry, fondy obchodované v obchodním systému, certifikáty a jiné podobné finanční nástroje se sdružují do druhů na základě aritmetického průměru hodnoty pokynů prováděných pro tento finanční nástroj na trhu. Standardním tržním objemem každé kategorie akcií, cenných papírů nahrazujících jiné cenné papíry, fondů obchodovaných v obchodním systému, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů je objem představující aritmetický průměr hodnot pokynů provedených na trhu pro finanční nástroje patřící do každé kategorie.

5. Pro každou akcii, cenný papír nahrazující jiný cenný papír, fond obchodovaný v obchodním systému, certifikát nebo jiný podobný finanční nástroj se trh skládá ze všech pokynů provedených v souvislosti s daným finančním nástrojem v Unii kromě pokynů, které v porovnání s obvyklým tržním objemem představují svým měřítkem velký rozsah.

6. Orgán příslušný pro trh nejrelevantnější z hlediska likvidity ve smyslu článku 26 stanoví nejméně jednou ročně na základě aritmetického průměru hodnot pokynů provedených na trhu pro danou akcii, cenný papír nahrazující jiný cenný papír, fond obchodovaný v obchodním systému, certifikát a jiný podobný finanční nástroj kategorii, ke které daný finanční nástroj patří. Tyto informace se zpřístupňují všem účastníkům trhu a předávají se orgánu ESMA, který je uveřejní na svých internetových stránkách.

7. K zajištění účinného oceňování akcií, cenných papírů nahrazujících jiné cenné papíry, fondů obchodovaných v obchodním systému, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů a k maximalizaci možnosti investičních podniků dosáhnout pro své zákazníky nejlepších podmínek vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem upřesňujících:

a) opatření pro zveřejňování pevné kotace uvedené v odstavci 1;

b) určování prahové hodnoty uvedené v odstavci 2, která zohledňuje mezinárodní osvědčené postupy, konkurenceschopnost podniků v Unii, význam dopadu na trh a účinnost tvorby cen a která nesmí být nižší než dvojnásobek standardního tržního objemu;

c) určování minimálního kotovaného objemu uvedeného v odstavci 3, který nepřekročí 90 % prahové hodnoty uvedené v odstavci 2 a který nesmí být nižší než standardní tržní objem;

d) určování toho, zda ceny odrážejí převažující tržní podmínky, jak je uvedeno v odstavci 3 a;

e) standardní tržní objem uvedený v odstavci 4.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 29. března 2025.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 15

Provádění pokynů na účet zákazníka

1. Systematičtí internalizátoři své kotace uveřejňují pravidelně a průběžně během obvyklé doby obchodování. Mohou své kotace kdykoli aktualizovat. Za výjimečných podmínek na trhu mohou své kotace stáhnout.

Členské státy vyžadují, aby podniky, které splňují definici systematického internalizátora, to oznámily svému příslušnému orgánu. Toto oznámení je předáno orgánu ESMA. Orgán ESMA vytvoří seznam všech systematických internalizátorů v Unii.

Systematičtí internalizátoři zavedou a uplatňují transparentní a nediskriminační pravidla a objektivní kritéria pro účinné provádění pokynů. Zavedou mechanismy pro řádné řízení svých technických operací, včetně účinných nouzových opatření pro případ narušení systémů.

2. Systematičtí internalizátoři provádějí v soualdu s článkem 27 směrnice 2014/65/EU pokyny, které obdrží od zákazníků v souvislosti s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji, pro které jsou systematickými internalizátory, za ceny kotované v okamžiku přijetí pokynu.

Avšak v odůvodněných případech mohou tyto pokyny provádět za cenu lepší, pokud tato cena spadá do uveřejněného rozpětí blízkého podmínkám trhu.

3. Systematičtí internalizátoři mohou provádět pokyny, které obdrží od profesionálních zákazníků, za ceny odlišné od cen kotovaných, aniž by museli plnit požadavky stanovené v odstavci 2, a to u obchodů, u nichž je realizace několika cenných papírů součástí jednoho obchodu, nebo u pokynů, které podléhají podmínkám jiným než aktuální tržní cena.

4. Pokud systematický internalizátor, jenž uvádí pouze jednu kotaci nebo jehož nejvyšší kotace je nižší než standardní tržní objem, obdrží od zákazníka pokyn týkající se objemu vyššího, než je jím kotovaný objem, ale nižšího, než je standardní tržní objem, může se rozhodnout tu část pokynu, která přesahuje velikost jeho kotace, provést za předpokladu, že bude provedena za kotovanou cenu, není-li podle odstavců 2 a 3 dovoleno něco jiného. Pokud systematický internalizátor kotuje různé objemy a obdrží a rozhodne se provést pokyn spadající mezi tyto objemy, provede jej za jednu z kotovaných cen v souladu s článkem 28 směrnice 2014/65/EU, není-li podle podmínek odstavců 2 a 3 tohoto článku dovoleno něco jiného.

5. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem ke stanovení obsahu a formátu oznámení uvedeného v odst. 1 druhém pododstavci.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 29. března 2025.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 16

Povinnosti příslušných orgánů

Příslušné orgány ověří, zda systematičtí internalizátoři splňují podmínky pro provádění pokynů stanovené v čl. 15 odst. 1 a podmínky pro provedení za lepší ceny stanovené v čl. 15 odst. 2.

Článek 17

Přístup ke kotacím

1. Na základě svých obchodních politik a způsobem objektivním a nediskriminačním mohou systematičtí internalizátoři rozhodnout, kterým zákazníkům umožní přístup ke svým kotacím. Za tímto účelem musí mít jasná pravidla pro přístup ke svým kotacím. Systematičtí internalizátoři mohou odmítnout uzavřít nebo mohou ukončit obchodní vztahy se zákazníky na základě obchodních důvodů, jakými jsou například solventnost zákazníka, riziko protistrany a konečné vypořádání obchodu.

2. K omezení rizika hromadění obchodů stejného zákazníka mohou systematičtí internalizátoři nediskriminačním způsobem omezit počet obchodů od téhož zákazníka, které se za uveřejněných podmínek zaváží uzavřít. Mohou nediskriminačním způsobem a v souladu s článkem 28 směrnice 2014/65/EU omezit celkový počet současných obchodů různých zákazníků, avšak pouze v případě, kdy počet nebo objem pokynů ze strany zákazníků značně převyšuje normu.

3. K zajištění účinného oceňování akcií, cenných papírů nahrazujících jiné cenné papíry, fondů obchodovaných v obchodním systému, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů a k maximalizaci možnosti investičních podniků dosáhnout pro jejich zákazníky nejlepších podmínek přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 stanovující:

a) kritéria pro určení, kdy se kotace uveřejňuje pravidelně a průběžně a je snadno dostupná, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 1, jakož i prostředky, kterými mohou investiční podniky splnit svou povinnost uveřejnit kotace, k nimž patří tyto možnosti:

  • i) prostřednictvím infrastruktury kteréhokoli regulovaného trhu, který přijal dotčený finanční nástroj k obchodování;
  • ii) prostřednictvím schváleného systému pro uveřejňování informací;
  • iii) prostřednictvím vlastních opatření;

b) kritéria pro určení toho, kdy je realizace několika cenných papírů součástí jednoho obchodu, nebo pokynů, které podléhají podmínkám jiným než aktuální tržní cena, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 3;

c) kritéria pro určení toho, co lze považovat za výjimečné podmínky na trhu umožňující stažení kotací, i podmínky aktualizace kotací, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 1;

d) kritéria pro určení toho, kdy počet nebo objem pokynů ze strany zákazníků značně převyšuje normu, jak je uvedeno v odstavci 2;

e) kritéria pro určení toho, kdy ceny spadají do uveřejněného rozpětí blízkého tržním podmínkám, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2.

Článek 17a

Kroky kotace

1. Kotace, zlepšení ceny těchto kotací a ceny provedení ze strany systematických internalizátorů jsou v souladu s kroky kotace stanovenými podle článku 49 směrnice 2014/65/EU.

2. Požadavky stanovené v čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení a v článku 49 směrnice 2014/65/EU nebrání systematickým internalizátorům v párování pokynů na středové hodnotě mezi aktuální kupní a prodejní cenou.

Článek 18

Povinnost systematických internalizátorů uveřejňovat pevné kotace týkající se dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise a derivátů

1. Investiční podniky uveřejňují pevné kotace týkající se dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise a derivátů obchodovaných v obchodním systému, u nichž jsou systematickým internalizátorem a pro které existuje likvidní trh, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) jsou požádáni o kotaci zákazníkem systematického internalizátora;

b) souhlasí s poskytnutím kotace.

2. V případě dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise a derivátů obchodovaných v obchodním systému, pro které neexistuje likvidní trh, zpřístupňují systematičtí internalizátoři kotace zákazníkům na požádání, souhlasí-li s poskytnutím kotace. Tato povinnost může být prominuta, jsou-li splněny podmínky uvedené v čl. 9 odst. 1.

3. Systematičtí internalizátoři mohou své kotace kdykoli aktualizovat. Rovněž mohou za výjimečných podmínek na trhu své kotace stáhnout.

4. Členské státy vyžadují, aby podniky, které splňují definici systematického internalizátora, to oznámily svému příslušnému orgánu. Toto oznámení je předáno orgánu ESMA. Orgán ESMA vytvoří seznam všech systematických internalizátorů v Unii.

5. Systematičtí internalizátoři zpřístupní pevné kotace uveřejněné podle odstavce 1 svým ostatním zákazníkům. Na základě své obchodní politiky a objektivním a nediskriminačním způsobem mohou nicméně rozhodnout, kterým zákazníkům umožní přístup ke svým kotacím. Za tímto účelem musí mít systematičtí internalizátoři jasná pravidla pro přístup ke svým kotacím. Systematičtí internalizátoři mohou odmítnout uzavřít nebo mohou ukončit obchodní vztahy se zákazníky na základě obchodních důvodů, jakými jsou například solventnost zákazníka, riziko protistrany a konečné vypořádání obchodu.

6. Systematičtí internalizátoři se zaváží uzavřít obchody s jakýmkoli jiným zákazníkem, kterému je kotace zpřístupněna za uveřejněných podmínek v souladu s odstavcem 5, nepřekročí-li kotovaný objem konkrétní objem pro daný finanční nástroj určený v souladu s čl. 9 odst. 5 písm. d).

Systematičtí internalizátoři nejsou povinni uveřejňovat pevné kotace podle odstavce 1 u finančních nástrojů, jejichž likvidita klesne pod prahovou hodnotu stanovenou podle čl. 9 odst. 4.

7. Systematičtí internalizátoři mohou stanovit nediskriminačním a transparentním způsobem limity pro počet obchodů se zákazníky, které se zaváží uzavřít, podle jakékoli kotace.

8. Kotace uveřejněné podle odstavce 1 a 5 a kotace v objemu uvedeném v odstavci 6 se uveřejňují způsobem snadno dostupným pro ostatní účastníky trhu za přiměřených obchodních podmínek.

9. Kotovaná cena či ceny musí být takové, aby bylo zajištěno, že systematický internalizátor splňuje své povinnosti podle článku 27 směrnice 2014/65/EU, a musí odrážet převažující tržní podmínky, pokud jde o ceny, za kterých jsou obchody uzavírány u stejných nebo podobných finančních nástrojů v obchodních systémech.

V odůvodněných případech však mohou pokyny provádět za cenu lepší, pokud tato cena spadá do uveřejněného rozpětí blízkého podmínkám trhu.

10. Na systematcké internalizátory se nepoužije tento článek, obchodují-li v objemech překračujících konkrétní objem pro finanční nástroj určený v souladu s čl. 9 odst. 5 písm. d).

11. Ve vztahu k soubornému pokynu, a aniž je dotčen odstavec 2, se povinnosti stanovené v tomto článku vztahují pouze na souborný pokyn jako celek a nikoliv na jednotlivé složky souborného pokynu.

Článek 19

Sledování orgánem ESMA

1. Příslušné orgány a orgán ESMA sledují uplatňování článku 18, pokud jde o objemy, jejichž kotace jsou zpřístupněny zákazníkům investičního podniku a jiným účastníkům trhu v souvislosti s jinou obchodní činností podniku, a o to, do jaké míry kotace odrážejí převažující tržní podmínky v souvislosti s obchody se stejnými nebo podobnými finančními nástroji v obchodních systémech. Do 3. ledna 2020 předloží orgán ESMA Komisi zprávu o uplatňování článku 18. V případě významné kotace a obchodní činnosti těsně nad prahovým objemem podle čl. 18 odst. 6 nebo mimo převažující tržní podmínky předloží orgán ESMA Komisi zprávu před tímto datem.

2. Komise přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 opatření, která stanoví objemy podle čl. 18 odst. 6 pro obchody podniku s jakýmkoli jiným zákazníkem, jemuž je kotace zpřístupněna. Konkrétní objem pro daný finanční nástroj se stanoví podle kritérií uvedených v čl. 9 odst. 5 písm. d).

3. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 upřesňující, co jsou přiměřené obchodní podmínky uveřejňování kotací podle čl. 18 odst. 8.

Článek 20

Uveřejnění informací prováděné investičními podniky, včetně systematických internalizátorů, po uskutečnění obchodu s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji

1. Investiční podniky, které uzavírají na vlastní účet nebo na účet zákazníků obchody s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji obchodovanými v obchodních systémech, uveřejňují objem a cenu těchto obchodů, jakož i čas, kdy byly uzavřeny. Tyto informace se uveřejňují prostřednictvím schváleného systému pro uveřejňování informací.

1a. Každý jednotlivý obchod se uveřejňuje jedenkrát prostřednictvím jednotného schváleného systému pro uveřejňování informací.

2. Informace uveřejňované v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a lhůty, v nichž jsou uveřejňovány, splňují požadavky přijaté podle článku 6, včetně regulačních technických norem přijatých podle čl. 7 odst. 2 písm. a). Pokud opatření přijatá podle článku 7 stanoví pro určité kategorie obchodů s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji obchodovanými v obchodním systému odklad uveřejňování, vztahuje se tato možnost obdobně na obchody uzavřené mimo obchodní systému.

3. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem stanovících:

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) identifikační označení pro různé druhy obchodů uveřejňované podle tohoto článku, které rozlišují mezi obchody ovlivňovanými faktory spojenými v prvé řadě s hodnotou finančních nástrojů a obchody ovlivňovanými jinými faktory;

b) uplatňování povinnosti podle odstavce 1 týkající se obchodů zahrnujících použití finančních nástrojů pro účely zajištění, půjček či jiné účely, pokud směnu finančních nástrojů ovlivňují faktory jiné než aktuální tržní hodnota finančního nástroje.

c) smluvní stranu obchodu, která má obchod uveřejnit v souladu s odstavcem 1, pokud jsou obě strany obchodu investičními podniky.

Článek 21

Uveřejnění informací investičními podniky po uskutečnění obchodu s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, povolenkami na emise a deriváty

1. Investiční podniky, které uzavírají na vlastní účet nebo na účet zákazníků obchody s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty a povolenkami na emise obchodovanými v obchodním systému nebo s OTC deriváty uvedenými v čl. 8a odst. 2, uveřejňují objem a cenu těchto obchodů a čas, kdy byly uzavřeny. Tyto informace se uveřejňují prostřednictvím schváleného systému pro uveřejňování informací.

2. Každý jednotlivý obchod se uveřejňuje jednou prostřednictvím schváleného systém pro uveřejňování informací

3. Informace uveřejňované v souladu s odstavcem 1 a lhůty, v nichž jsou uveřejňovány, splňují požadavky přijaté podle článku 10, včetně regulačních technických norem přijatých podle čl. 11 odst. 4 písm. a) a b) a čl. 11a odst. 3 písm. a) a b).

4. Pokud jde o dluhopisy, strukturované finanční produkty a povolenky na emise obchodované v obchodním systému, mohou investiční podniky odložit uveřejnění ceny nebo objemu za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny v článku 11.

4a. Pokud jde o OTC deriváty uvedené v čl. 8a odst. 2, mohou investiční podniky odložit uveřejnění ceny nebo objemu za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny v článku 11a.

5. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými se způsobem umožňujícím uveřejnění informací požadovaných podle článku 27g stanoví:

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) identifikační označení pro různé druhy obchodů uveřejňované podle tohoto článku, které rozlišují mezi obchody ovlivňovanými faktory spojenými v prvé řadě s hodnotou finančních nástrojů a obchody ovlivňovanými jinými faktory;

b) uplatňování povinnosti podle odstavce 1 týkající se obchodů zahrnujících použití finančních nástrojů pro účely zajištění, půjček či jiné účely, pokud směnu finančních nástrojů ovlivňují faktory jiné než aktuální tržní hodnota finančního nástroje.

c) smluvní strana obchodu, která má obchod uveřejnit v souladu s odstavcem 1, pokud jsou obě strany obchodu investičními podniky.

Článek 21a

Určené zveřejňující subjekty

1. Příslušné orgány udělí investičním podnikům na jejich žádost status určeného zveřejňujícího subjektu pro konkrétní kategorie finančních nástrojů. Příslušný orgán o těchto žádostech informuje orgán ESMA.

2. Pokud je určeným zveřejňujícím subjektem podle odstavce 1 tohoto článku pouze jedna strana obchodu, odpovídá tato strana za uveřejnění obchodů prostřednictvím schváleného systému pro uveřejňování informací v souladu s čl. 20 odst. 1 nebo čl. 21 odst. 1.

3. Pokud není určeným zveřejňujícím subjektem podle odstavce 1 žádná ze stran obchodu, nebo jím jsou obě strany obchodu, je za uveřejnění obchodu prostřednictvím schváleného systému pro uveřejňování informací v souladu s čl. 20 odst. 1 nebo čl. 21 odst. 1 odpovědný pouze ten subjekt, který dotčený finanční nástroj prodává.

4. Orgán ESMA do 29. září 2024 zřídí a pravidelně aktualizuje registr všech určených zveřejňujících subjektů s uvedením jejich totožnosti a kategorií finančních nástrojů, pro něž jsou určenými zveřejňujícími subjekty. Orgán ESMA tento registr uveřejní na svých internetových stránkách.

Článek 22

Poskytování informací pro účely transparentnosti a jiných výpočtů

1. Za účelem provedení výpočtů pro určení požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost a režimů obchodních povinností uvedených v článcích 3 až 11a, 14 až 21 a 32, které se uplatňují na finanční nástroje, a za účelem přípravy zpráv pro Komisi v souladu s čl. 4 odst. 4, čl. 7 odst. 1, čl. 9 odst. 2, čl. 11 odst. 3 a čl. 11a odst. 1, si orgán ESMA a příslušné orgány mohou vyžádat informace od:

a) obchodních systémů;

b) schválených systémů pro uveřejňování informací a

c) poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací (CTP).

2. Obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací potřebné údaje uchovávají po dostatečně dlouhou dobu.

3. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění obsahu a četnosti žádostí o údaje, formátů a časových rámců, kterými se mají řídit obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací při reagování na žádosti o údaje uvedené v odstavci 1, a druhu údajů, které se mají uchovávat, i minimální doby, po kterou obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací údaje v souladu s odstavcem 2 mají uchovávat, aby mohly žádostem o údaje vyhovět.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 22a

Předávání údajů poskytovatelům konsolidovaných obchodních informací

1. Obchodní systémy a schválené systémy pro uveřejňování informací (dále jen „poskytovatelé údajů“) předávají v souvislosti s akciemi, fondy obchodovanými v obchodním systému, dluhopisy obchodovanými v obchodním systému a OTC deriváty uvedené v čl. 8a odst. 2 datovému centru poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací tak blízko reálnému času, jak je technicky možné, regulační údaje a údaje požadované podle čl. 3 odst. 1, aniž je dotčen článek 4, a podle čl. 6 odst. 1, čl. 10 odst. 1 a článků 20 a 21, a pokud jsou přijaty regulační technické normy podle čl. 22b odst. 3 písm. d), v souladu s požadavky v nich uvedenými. Tyto údaje musí být předávány v harmonizovaném formátu prostřednictvím vysoce kvalitního přenosového protokolu.

2. Investiční podnik provozující trh pro růst malých a středních podniků nebo organizátor trhu, jejichž roční objem obchodování s akciemi představuje nejvýše 1 % ročního objemu obchodování s akciemi v Unii, nemá povinnost předávat své údaje poskytovateli konsolidovaných obchodních informací, pokud:

a) tento investiční podnik nebo organizátor trhu není součástí skupiny, která zahrnuje investiční podnik nebo organizátora trhu, jehož roční objem obchodování s akciemi představuje více než 1 % ročního objemu obchodování s akciemi v Unii, nebo která má s takovým investičním podnikem nebo organizátorem trhu úzké propojení nebo

b) regulovaný trh nebo trh pro růst malých a středních podniků provozovaný tímto investičním podnikem nebo organizátorem trhu představuje více než 85 % ročního objemu obchodování s akciemi, které byly poprvé přijaty k obchodování na tomto regulovaném trhu nebo trhu pro růst malých a středních podniků.

3. Bez ohledu na odstavec 2 se investiční podnik provozující trh pro růst malých a středních podniků nebo organizátor trhu, které splňují podmínky stanovené v uvedeném odstavci, mohou rozhodnout předávat poskytovateli konsolidovaných obchodních informací údaje v souladu s odstavcem 1, pokud to orgánu ESMA a poskytovateli konsolidovaných obchodních informací oznámí. Tento investiční podnik nebo organizátor trhu začnou poskytovateli konsolidovaných obchodních informací předávat údaje do 30 pracovních dnů ode dne oznámení orgánu ESMA.

4. Orgán ESMA na svých internetových stránkách uveřejní a aktualizuje seznam investičních podniků provozujících trhy pro růst malých a středních podniků a organizátorů trhu, kteří splňují podmínky stanovené v odstavci 2, a uvede, kteří z nich se rozhodli uplatňovat odstavec 3.

5. Každý poskytovatel konsolidovaných obchodních informací si vybere z typů přenosových protokolů, které poskytovatelé údajů nabízejí ostatním uživatelům, jaký přenosový protokol má být používán pro přímé předávání údajů uvedených v odstavci 1 do datového centra poskytovatele konsolidovaných obchodních informací.

6. Poskytovatelům údajů nenáleží za předání údajů uvedených v odstavci 1 tohoto článku ani za přenosový protokol uvedený v odstavci 5 tohoto článku jiná odměna než příjmy obdržené podle čl. 27h odst. 5, 6 a 7.

7. Poskytovatelé údajů uplatní v příslušných případech na údaje, které mají být předány poskytovateli konsolidovaných obchodních informací, odklady stanovené v článcích 7, 11 a 11a, čl. 20 odst. 2 a čl. 21 odst. 4.

8. Pokud poskytovatel konsolidovaných obchodních informací považuje kvalitu údajů za nedostatečnou, informuje o tom příslušný orgán poskytovatele údajů. Tento příslušný orgán přijme nezbytná opatření v souladu s článkem 38g tohoto nařízení a články 69 a 70 směrnice 2014/65/EU.

Článek 22b

Kvalita údajů

1. Údaje předávané poskytovateli konsolidovaných obchodních informací podle čl. 22a odst. 1 a údaje distribuované poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací podle čl. 27h odst. 1 písm. d) musí být v souladu s regulačními technickými normami přijatými podle čl. 4 odst. 6 písm. a), čl. 7 odst. 2 písm. a), čl. 11 odst. 4 písm. a) a čl. 11a odst. 3 písm. a), není-li v regulačních technických normách přijatých podle odst. 3 písm. b) a d) tohoto článku stanoveno jinak.

2. Komise do 29. června 2024 zřídí odbornou skupinu zúčastněných stran, která poskytne poradenství týkající se kvality a obsahu údajů a kvality přenosového protokolu uvedeného v čl. 22a odst. 1. Odborná skupina zúčastněných stran a orgán ESMA úzce spolupracují. Odborná skupina zúčastněných stran své poradenství uveřejní.

Odborná skupina zúčastněných stran se skládá z členů, jejichž odborné znalosti, dovednosti a zkušenosti jsou dostatečně rozsáhlé na to, aby mohli poskytovat odpovídající poradenství.

Členové odborné skupiny zúčastněných stran jsou vybráni na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení. Při výběru členů odborné skupiny zúčastněných stran Komise zajistí, aby odráželi rozmanitost účastníků trhu v celé Unii.

Členové odborné skupiny zúčastněných stran ze svého středu zvolí předsedu na dvouleté období. Evropský parlament může předsedu odborné skupiny zúčastněných stran vyzvat, aby před ním vystoupil s prohlášením a zodpověděl otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán.

3. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní kvalitu přenosového protokolu, opatření k řešení chybných zpráv o obchodech a normy pro prosazování kvality údajů, včetně ujednání týkajících se spolupráce mezi poskytovateli údajů a poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací, a v případě potřeby kvalitu a obsah údajů pro provozování služby konsolidovaných obchodních informací.

Tyto návrhy regulačních technických norem upřesní zejména všechny tyto prvky:

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce zohlední orgán ESMA poradenství odborné skupiny zúčastněných stran zřízené podle odstavce 2 a dále mezinárodní vývoj a normy dohodnuté na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni. Orgán ESMA zajistí, aby návrhy regulačních technických norem zohledňovaly požadavky na transparentnost stanovené v článcích 3, 6, 8, 8a, 8b, 10, 11, 11a 14, 20, 21 a 27g.

Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci Komisi do 29. prosince 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) minimální požadavky na kvalitu přenosových protokolů uvedených v čl. 22a odst. 1;

b) předložení hlavních údajů o trhu, které má distribuovat poskytovatel konsolidovaných obchodních informací, v souladu s převládajícími odvětvovými normami a postupy;

c) co znamená předávání údajů „tak blízko reálnému času, jak je to technicky možné“;

d) v případě potřeby údaje, které musí být předávány poskytovatelům konsolidovaných obchodních informací, aby mohli fungovat, s ohledem na poradenství odborné skupiny zúčastněných stran zřízené podle odstavce 2, včetně obsahu a formátu těchto údajů, v souladu s převládajícími odvětvovými normami a postupy.

Článek 22c

Synchronizace obchodních hodin

1. Obchodní systémy a jejich členové, účastníci nebo uživatelé, systematičtí internalizátoři, určené zveřejňující subjekty, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací synchronizují své obchodní hodiny k zaznamenávání data a času každé události, která musí být nahlášena.

2. Orgán ESMA vypracuje v souladu s mezinárodními normami návrhy regulačních technických norem, které určí míru přesnosti, s jakou mají být obchodní hodiny synchronizovány.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 29. prosince 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 23

Obchodní povinnost pro investiční podniky

1. Investiční podnik zajistí, aby jím prováděné obchody s akciemi, které mají mezinárodní identifikační číslo cenného papíru (ISIN) Evropského hospodářského prostoru (EHP) a které jsou obchodovány v obchodním systému, probíhaly na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému, v systematickém internalizátorovi nebo případně v obchodním systému třetí země vyhodnoceném jako rovnocenný v souladu s čl. 25 odst. 4 písm. a) směrnice 2014/65/EU, pokud nemají tyto znaky:

a) s těmito akciemi se obchoduje v obchodním systému třetí země v místní měně nebo v měně, jež není měnou EHP nebo

b) k těmto obchodům dochází mezi způsobilými protistranami, mezi profesionálními protistranami nebo mezi způsobilými a profesionálními protistranami a nepřispívají k procesu určování cen.

2. Investiční podnik provozující vnitřní párovací systém, který provádí pokyny na účet zákazníka v akciích, cenných papírech nahrazujících jiné cenné papíry, fondech obchodovaných v obchodním systému, certifikátech a jiných podobných finančních nástrojích na mnohostranném základě, musí zajistit, že je povolen jakožto mnohostranný obchodní systém podle směrnice 2014/65/EU, a splňovat veškerá příslušná ustanovení s takovým povolením související.

3. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, blíže určujících konkrétní znaky uvedených obchodů s akciemi, které nepřispívají k procesu určování cen, jak je uvedeno v odstavci 1, přičemž zohlední například tyto případy:

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) obchody s neurčitelnou likviditou (non-addressable liquidity trades); nebo

b) případy, v nichž výměnu takových finančních nástrojů určují faktory jiné než aktuální tržní hodnota finančního nástroje.

Článek 23a

Zpřístupnění informací v jednotném evropském přístupovém místě

Od 10. ledna 2030 jsou informace uvedené v čl. 14 odst. 6, čl. 15 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 18 odst. 4 a čl. 27 odst. 1, článku 34, čl. 40 odst. 5, čl. 42 odst. 5, čl. 44 odst. 2, čl. 45 odst. 6 a článku 48 tohoto nařízení zpřístupněny v jednotném evropském přístupovém místě zřízeném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (Úř. věst. L, 2023/2859, 20.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2859/oj).) Orgánem shromažďujícím informace ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2023/2859 je orgán ESMA.

Tyto informace musí splňovat tyto požadavky:

a) předkládají se ve formátu, ze kterého lze získat údaje, ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2023/2859;

b) jsou k nim připojena tato metadata:

  • i) všechny názvy investičního podniku, jehož se informace týkají;
  • ii) je-li k dispozici, identifikační kód právnické osoby patřící investičnímu podniku upřesněný podle čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2023/2859;
  • iii) druh informací klasifikovaných podle čl. 7 odst. 4 písm. c) uvedeného nařízení;
  • iv) poznámka, zda informace obsahují osobní údaje.

HLAVA IV

HLÁŠENÍ OBCHODŮ

Článek 24

Povinnost zachovat integritu trhů

Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných orgánů v souvislosti s uplaňováním nařízení (EU) č. 596/2014, sledují tyto příslušné orgány, které v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1095/2010 koordinuje orgán ESMA, činnosti investičních podniků k zajištění toho, aby jednaly čestně, poctivě, profesionálně a způsobem podporujícím integritu trhu.

Článek 25

Povinnost vést záznamy

1. Investiční podniky uchovávají po dobu pěti let pro příslušný orgán příslušné údaje týkající se všech pokynů a všech obchodů s finančními nástroji, které provedly na vlastní účet nebo na účet zákazníka. V případě obchodů provedených na účet zákazníků obsahují záznamy všechny informace a údaje o totožnosti zákazníka a informace požadované podle směrnice 2005/60/ES Evropského parlamentu a Rady(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).). Orgán ESMA může požádat o přístup k těmto údajům v souladu s postupem a podmínkami stanovenými v článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2. Organizátor obchodního systému uchovává nejméně po dobu pěti let k dispozici pro příslušný orgán údaje týkající se všech pokynů pro finanční nástroje sdělované prostřednictvím jeho systémů, a to ve strojově čitelném formátu a s použitím společného vzoru. Příslušný orgán obchodního systému může požádat o průběžné poskytování těchto údajů. Záznamy obsahují příslušné údaje představující znaky pokynu, včetně těch, jež pokyn spojují s provedenými obchody z něj vyplývajícími a jejichž podrobnosti jsou hlášeny v souladu s čl. 26 odst. 1 a 3. Pokud jde o přístup příslušných orgánů k informacím podle tohoto odstavce, je úkolem usnadňovat a koordinovat postupy pověřen orgán ESMA.

3. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění podrobností a formátu pro příslušné údaje o pokynech, které je třeba uchovávat podle odstavce 2 tohoto článku a které nejsou uvedeny v článku 26.

Tyto návrhy regulačních technických norem obsahují identifikační kód člena nebo účastníka, který pokyn předal, identifikační kód pokynu, datum a čas předání pokynu, znaky pokynu, včetně jeho druhu, případnou limitní cenu, dobu platnosti, jakékoli konkrétní pokyny týkající se daného pokynu, podrobnosti o jakýchkoli úpravách, zrušení nebo částečném či plném provedení pokynu a informace o vystupování vlastním jménem a na vlastní účet, nebo cizím jménem a na cizí účet.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 5. září 2025.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 26

Povinnost předkládat hlášení o obchodech

1. Investiční podniky, které provádějí obchody s finančními nástroji, předkládají hlášení obsahující úplné a přesné podrobnosti o takových obchodech příslušnému orgánu co nejrychleji, nejpozději do konce následujícího pracovního dne.

Příslušné orgány přijmou v souladu s článkem 85 směrnice 2014/65/EU opatření nezbytná k zajištění toho, aby tyto informace rovněž obdržely následující příslušné orgány:

Příslušný orgán uvedený v prvním pododstavci poskytne orgánu ESMA bez zbytečného odkladu veškeré informace předložené v souladu s tímto článkem.

a) příslušný orgán nejrelevantnějšího trhu z hlediska likvidity těchto finančních nástrojů;

b) příslušné orgány odpovědné za dohled nad předávajícími investičními podniky;

c) příslušné orgány odpovědné za dohled nad pobočkami, které byly do obchodu zapojeny a

d) příslušný orgán odpovědný za dohled nad použitými obchodními systémy.

2. Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje na:

a) finanční nástroje, které jsou přijaty k obchodování nebo obchodovány v obchodním systému nebo pro které byla podána žádost o přijetí k obchodování, bez ohledu na to, zda jsou tyto obchody prováděny v obchodním systému, s výjimkou obchodů s jinými OTC deriváty, než které jsou uvedeny v čl. 8a odst. 2, na něž se tato povinnost vztahuje pouze tehdy, jsou-li prováděny v obchodním systému;

b) finanční nástroje, jejichž podkladovým aktivem je finanční nástroj obchodovaný v obchodním systému, bez ohledu na to, zda jsou tyto obchody prováděny v obchodním systému;

c) finanční nástroje, jejichž podkladovým aktivem je index nebo koš složený z finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému, bez ohledu na to, zda jsou tyto obchody prováděny v obchodním systému;

d) OTC deriváty uvedené v čl. 8a odst. 2 bez ohledu na to, zda jsou tyto obchody prováděny v obchodním systému.

3. Hlášení obsahují zejména podrobnosti o názvech a číslech koupených nebo prodaných finančních nástrojů, o množství, datech a časech provedení obchodů, datech účinnosti, cenách obchodů, informace k identifikaci stran, na jejichž účet investiční podnik obchod uskutečnil, informace k identifikaci osob a počítačových algoritmů v investičním podniku odpovědných za investiční rozhodnutí a provedení obchodu, informace k identifikaci subjektu podléhajícího povinnosti podávat hlášení a informace k identifikaci dotčených investičních podniků. Hlášení o obchodu provedené v obchodním systému obsahují identifikační kód obchodu, který obchodní systém generuje a distribuuje kupujícím i prodávajícím členům obchodního systému.

U obchodů neprováděných v obchodním systému hlášení rovněž obsahují informace k identifikaci typů obchodů v souladu s regulačními technickými normami přijatými podle čl. 20 odst. 3 písm. a) a čl. 21 odst. 5 písm. a) tohoto nařízení. V případě komoditních derivátů hlášení uvádí, zda obchod objektivně měřitelným způsobem snižuje riziko v souladu s článkem 57 směrnice 2014/65/EU.

4. Investiční podniky, které předávají pokyny, uvedou při předání uvedeného pokynu všechny podrobnosti uvedené v odstavcích 1 a 3. Investiční podnik se může místo předložení uvedených podrobností při předávání pokynů rozhodnout ohlásit předávaný pokyn, je-li proveden, jako obchod v souladu s požadavky podle odstavce 1. V tomto případě musí být v hlášení o obchodu uvedeno, že se týká předávaného pokynu.

5. Organizátor obchodního systému hlásí podrobnosti o obchodech s finančními nástroji obchodovanými na jeho platformě, které prostřednictvím jeho systémů uskutečňuje jakýkoli člen, účastník či uživatel, na nějž se nevztahuje toto nařízení, v souladu s odstavci 1 a 3.

6. Při podávání informací k identifikaci zákazníků podle požadavku uvedeného v odstavcích 3 a 4, použijí investiční podniky identifikační označení právních subjektů zavedená pro účely identifikace zákazníků, které jsou právnickými osobami.

Orgán ESMA do 3. ledna 2016 vypracuje obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 s cílem zajistit, aby používání identifikačních označení právních subjektů v rámci Unie bylo v souladu s mezinárodními normami, a to zejména s normami stanovenými Radou pro finanční stabilitu.

7. Hlášení vypracovává pro příslušný orgán investiční podnik sám či schválený mechanismus pro hlášení obchodů jeho jménem nebo obchodní systém, jehož prostřednictvím byl obchod dokončen, a to v souladu s odstavci 1, 3 a 9.

Investiční podniky odpovídají za úplnost, přesnost a včasné předložení hlášení, která jsou předkládána příslušnému orgánu.

Odchylně od této odpovědnosti, pokud investiční podnik hlásí informace o těchto obchodech prostřednictvím schváleného mechanismu pro hlášení obchodů, který jedná jeho jménem, nebo obchodního systému, neodpovídá investiční podnik za neúplnost, nepřesnost nebo pozdní předložení hlášení, které lze přičíst schválenému mechanismu pro hlášení obchodů nebo obchodnímu systému. V těchto případech a s výhradou čl. 66 odst. 4 směrnice 2014/65/EU odpovídá za tyto nedostatky schválený mechanismus pro hlášení obchodů nebo obchodní systém.

Investiční podniky musí nicméně učinit přiměřené kroky k ověření úplnosti, přesnosti a včasnosti hlášení o obchodech, které byly předloženy jejich jménem.

Domovský členský stát požaduje, aby obchodní systém při vypracovávání hlášení jménem investičního podniku měl řádné bezpečnostní mechanismy, které zaručí bezpečnost a ověřování prostředků na převod informací, budou minimalizovat rizika poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim, zamezí úniku informací a budou nepřetržitě udržovat jejich důvěrnost. Domovský členský stát požaduje, aby obchodní systém spravoval přiměřené zdroje a měl zavedeny záložní systémy, které mu umožní své služby nabízet a zajišťovat nepřetržitě.

Příslušný orgán může jako schválený mechanismus hlášení o obchodech příslušnému orgánu v souladu s odstavci 1, 3 a 9 schválit systém párování obchodů nebo systém hlášení, včetně registrů obchodních údajů zaregistrovaných či uznaných v souladu s hlavou VI nařízení (EU) č. 648/2012.

Pokud byly obchody ohlášeny registru obchodních údajů v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 648/2012, který je schválen jako schválený mechanismus pro hlášení obchodů, a pokud tato hlášení obsahují údaje požadované podle odstavců 1, 3 a 9 a příslušnému orgánu je předává registr obchodních údajů ve lhůtě stanovené v odstavci 1, považuje se povinnost investičního podniku stanovená v odstavci 1 za splněnou.

Pokud jsou v hlášení o obchodech chyby nebo opomenutí, schválený mechanismus pro hlášení obchodů, investiční podnik nebo obchodní systém podávající hlášení o obchodu informace opraví a předloží opravené hlášení příslušnému orgánu.

8. Investiční podnik hlásí obchody provedené zcela nebo částečně prostřednictvím jeho pobočky příslušnému orgánu domovského členského státu investičního podniku. Pobočka podniku ze třetí země předkládá svá hlášení o obchodech příslušnému orgánu, který pobočce udělil povolení. Pokud podnik ze třetí země zřídil pobočky ve více než jednom členském státě, tyto pobočky určí příslušný orgán, který má dostávat všechna hlášení o obchodech.

Jestliže se v souladu s čl. 35 odst. 8 směrnice 2014/65/EU hlášení podle tohoto článku předávají příslušnému orgánu hostitelského členského státu, předá tento orgán tyto informace příslušným orgánům domovského členského státu investičního podniku, pokud se příslušné orgány domovského členského státu nerozhodnou, že si uvedené informace obdržet nepřejí.

9. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:

Při vypracovávání návrhů těchto regulačních technických norem orgán ESMA zohlední mezinárodní vývoj a normy dohodnuté na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni a soulad těchto návrhů regulačních technických norem s požadavky na oznamování stanovenými v nařízení (EU) č. 648/2012 a (EU) 2015/2365.

Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci Komisi do 29. září 2025.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) standardy a formáty údajů pro informace hlášené v souladu s odstavci 1 a 3, včetně metod a opatření pro hlášení finančních obchodů a formy a obsahu těchto hlášení;

b) kritéria pro vymezení relevantního trhu v souladu s odstavcem 1;

c) odkazy na koupené nebo prodané finanční nástroje, množství, data a časy provedení obchodů, data účinnosti, ceny obchodů, informace a údaje o totožnosti zákazníka, informace k identifikaci stran, na jejichž účet investiční podnik investici provedl, informace k identifikaci osob a počítačových algoritmů v investičním podniku odpovědných za investiční rozhodnutí a provedení obchodu, informace k identifikaci subjektu podléhajícího povinnosti podávat hlášení, způsob identifikace dotčených investičních podniků, způsob provedení obchodu a datová pole potřebná ke zpracování a analýze hlášení o obchodech v souladu s odstavcem 3;

d) informace k identifikaci prodeje akcií a veřejnoprávních dluhopisů na krátko uvedené v odstavci 3;

e) příslušné kategorie indexů, o nichž mají být podávána hlášení v souladu s odst. 2 písm. c);

f) podmínky, za nichž budou členskými státy podle odstavce 6 vytvářena, přidělována a vedena identifikační označení právnických osob, a podmínky toho, jak budou tato identifikační označení právnických osob používána investičními podniky, tak aby poskytovaly v souladu s odstavci 3, 4 a 5 informace pro identifikaci zákazníků v hlášeních o obchodu, jež mají tyto podniky povinnost sestavovat podle odstavce 1;

g) zda se povinnost hlásit obchody vztahuje i na pobočky investičních podniků;

h) co představuje obchod a provedení obchodu pro účely tohoto článku.

i) kdy se má za to, že investiční podnik předal pokyn pro účely odstavce 4;

j) podmínky pro propojení konkrétních obchodů a způsoby identifikace souhrnných pokynů, které vedou k provedení obchodu a

k) lhůtu, do níž mají být obchody ohlášeny.

10. Orgán ESMA do 3. ledna 2020 předloží Komisi zprávu o fungování tohoto článku, včetně jeho návaznosti na další povinnosti spojené s předkládáním zpráv podle nařízení (EU) č. 648/2012 a toho, zda obsah a formát hlášení o obchodech obdržených a vyměňovaných mezi příslušnými orgány umožňuje komplexní sledování činnosti investičních podniků v souladu s článkem 24 tohoto nařízení. Komise může přijmout kroky k navržení jakýchkoli změn, včetně ustanovení o předávání obchodů pouze jednotnému systému určenému orgánem ESMA nikoli příslušným orgánům. Komise předá zprávu orgánu ESMA Evropskému parlamentu a Radě.

11. Do 29. března 2028 předloží orgán ESMA Komisi zprávu, v níž posoudí proveditelnost větší integrace hlášení o obchodech a zefektivnění datových toků podle tohoto článku, za účelem:

Při přípravě této zprávy bude orgán ESMA v příslušných případech úzce spolupracovat s ostatními subjekty Evropského systému dohledu nad finančním trhem a Evropskou centrální bankou.

a) omezení duplicitních nebo nejednotných požadavků na hlášení údajů o obchodech, a zejména duplicitních nebo nejednotných požadavků stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) č. 648/2012 a (EU) 2015/2365 a v dalších příslušných právních předpisech Unie;

b) zlepšení standardizace údajů a efektivního sdílení a využívání údajů oznámených podle rámce Unie pro podávání zpráv jakýmkoli orgánem na unijní nebo vnitrostátní úrovni.

Článek 27

Povinnost poskytnout referenční údaje o finančním nástroji

1. Pokud jde o finanční nástroje přijaté k obchodování nebo obchodované v obchodním systému nebo pokud emitent schválil obchodování s vydaným nástrojem nebo pokud byla podána žádost o přijetí k obchodování, poskytnou obchodní systémy orgánu ESMA identifikační referenční údaje pro účely hlášení obchodů podle článku 26 a požadavků na transparentnost podle článků 3, 6, 8, 8a, 8b, 10, 14, 20 a 21.

Pokud jde o OTC deriváty, jsou identifikační referenční údaje založeny na celosvětově dohodnutém jedinečném identifikátoru produktu a na případných dalších relevantních identifikačních referenčních údajích.

Pokud jde o OTC deriváty, na něž se nevztahuje první pododstavec tohoto odstavce a které spadají do oblasti působnosti čl. 26 odst. 2, každý určený zveřejňující subjekt poskytne orgánu ESMA identifikační referenční údaje.

Identifikační referenční údaje jsou připraveny k předložení orgánu ESMA v elektronické a standardizované podobě před zahájením obchodování s daným nástrojem. Referenční údaje o finančním nástroji se aktualizují po každé změně údajů týkající se finančního nástroje. Orgán ESMA tyto referenční údaje okamžitě uveřejní na svých internetových stránkách. Orgán ESMA tyto referenční údaje bez zbytečného odkladu zpřístupní příslušným orgánům.

2. S cílem umožnit, aby příslušné orgány sledovaly v souladu s článkem 26 činnosti investičních podniků pro zajištění toho, že budou jednat čestně, poctivě, profesionálně a způsobem podporujícím integritu trhu, orgán ESMA po konzultaci s příslušnými orgány zavede nezbytné mechanismy za účelem zajištění toho, že:

a) orgán ESMA tyto referenční údaje o finančním nástroji podle odstavce 1 tohoto článku skutečně obdrží;

b) kvalita referenčních údajů o finančních nástrojích obdržených podle odstavce 1 tohoto článku bude vhodná pro účel hlášení o obchodu podle článku 26;

c) referenční údaje o finančním nástroji obdržené podle odstavce 1 tohoto článku budou účinně a bez zbytečného odkladu předány relevantním příslušným orgánům;

d) mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány jsou zavedeny účinné mechanismy pro řešení problémů v oblasti předávání údajů a kvality údajů.

3. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:

Při vypracovávání návrhů těchto regulačních technických norem orgán ESMA zohlední mezinárodní vývoj a normy dohodnuté na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni a soulad těchto návrhů regulačních technických norem s požadavky na oznamování stanovenými v nařízení (EU) č. 648/2012 a v nařízení (EU) 2015/2365.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) standardy a formáty referenčních údajů o finančním nástroji v souladu s odstavcem 1, včetně metod a opatření pro poskytování údajů a veškerých jejich aktualizací orgánu ESMA a jejich předávání příslušným orgánům v souladu s odstavcem 1, a formu a obsah těchto údajů;

b) technická opatření, která jsou nezbytná ve vztahu k mechanismům, které má orgán ESMA a příslušné orgány vytvořit podle odstavce 2;

c) lhůtu, do níž mají být referenční údaje oznámeny.

4. Orgán ESMA může pozastavit povinnost hlášení podle odstavce 1 pro některé nebo všechny finanční nástroje, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

Při přijímání opatření uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce ESMA zohlední, do jaké míry opatření zajišťuje přesnost a úplnost nahlašovaných údajů pro účely uvedené v odstavci 2.

Před přijetím rozhodnutí o opatření uvedeném v prvním pododstavci vyrozumí orgán ESMA relevantní příslušné orgány.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení tím, že upřesní podmínky uvedené v prvním pododstavci a okolnosti, za nichž pozbývá platnosti pozastavení uvedené v uvedeném pododstavci.

a) pozastavení je nutné k zachování integrity a kvality referenčních údajů, které podléhají povinnosti hlášení podle odstavce 1, jež mohou být ohroženy kteroukoli z těchto okolností:

  • i) podstatná neúplnost, nepřesnost nebo poškození předložených údajů; nebo
  • ii) fungování systémů pro předkládání, shromažďování, zpracování nebo uchovávání příslušných referenčních údajů orgánem ESMA, příslušnými vnitrostátními orgány, tržními infrastrukturami, systémy zúčtování a vypořádání a důležitými účastníky trhu nebylo včas dostupné, bylo narušeno nebo poškozeno;

b) stávající použitelné regulatorní požadavky Unie hrozbu neřeší;

c) pozastavení nemá škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů nebo na investory, který by byl nepřiměřený vzhledem k přínosu opatření;

d) pozastavení nezakládá žádnou regulatorní arbitráž.

5. Do 29. června 2024 přijme Komise v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení upřesněním identifikačních referenčních údajů, které se mají používat v souvislosti s OTC deriváty pro účely požadavků na transparentnost stanovených v čl. 8a odst. 2 a v článcích 10 a 21.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení upřesněním identifikačních referenčních údajů, které se mají používat v souvislosti s OTC deriváty pro účely článku 26.

HLAVA IVa

SLUŽBY HLÁŠENÍ ÚDAJŮ

KAPITOLA 1

Udělování povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů

Článek 27a

Pro účely této hlavy se příslušným vnitrostátním orgánem rozumí příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 směrnice 2014/65/EU.

Článek 27b

Požadavek na udělení povolení

1. Provozování schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů formou výkonu regulérního povolání nebo podnikání podléhá předchozímu schválení ze strany orgánu ESMA v souladu s touto hlavou.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce podléhá schválený systém pro uveřejňování informací nebo schválený mechanismus pro hlášení obchodů určené v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 2 odst. 3 předchozímu povolení a dohledu strany relevantního příslušného vnitrostátního orgánu podle této hlavy.

2. Služby schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací a schváleného mechanismu pro hlášení obchodů může rovněž poskytovat investiční podnik nebo organizátor trhu provozující obchodní systém, pokud orgán ESMA nebo relevantní příslušný vnitrostátní orgán předem ověřily, že uvedený investiční podnik nebo organizátor trhu splňují ustanovení této hlavy. Poskytování uvedených služeb se zahrne do jejich povolení.

3. Orgán ESMA vytvoří registr všech poskytovatelů služeb hlášení údajů v Unii. Tento registr je veřejně přístupný a obsahuje informace o službách, pro něž má poskytovatel služeb hlášení údajů povolení, a je pravidelně aktualizován.

Pokud orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán odejme povolení v souladu s článkem 27e, zveřejní se informace o tomto odnětí v registru po dobu pěti let.

4. Poskytovatelé služeb hlášení údajů poskytují své služby pod dohledem orgánu ESMA nebo případně příslušného vnitrostátního orgánu. Orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán pravidelně prověřují, zda poskytovatelé služeb hlášení údajů dodržují ustanovení této hlavy. Orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán sleduje, zda poskytovatelé služeb hlášení údajů neustále splňují podmínky prvního povolení stanovené v této hlavě.

Článek 27c

Udělování povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů

1. Poskytovatelům služeb hlášení údajů je orgánem ESMA nebo případně příslušným vnitrostátním orgánem pro účely této hlavy uděleno povolení, pokud:

a) poskytovatel služeb hlášení údajů je právnickou osobou usazenou v Unii a

b) poskytovatel služeb hlášení údajů splňuje požadavky stanovené v této hlavě.

2. V povolení podle odstavce 1 se uvede služba hlášení údajů, kterou je poskytovatel služeb hlášení údajů oprávněn poskytovat. Pokud chce oprávněný poskytovatel služeb hlášení údajů svou podnikatelskou činnost rozšířit o další služby hlášení údajů, podá orgánu ESMA nebo případně příslušnému vnitrostátnímu orgánu žádost o rozšíření svého povolení.

3. Oprávněný poskytovatel služeb hlášení údajů musí neustále splňovat podmínky povolení stanovené v této hlavě. Oprávněný poskytovatel služeb hlášení údajů informuje bez zbytečného odkladu orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán o veškerých zásadních změnách podmínek pro povolení.

4. Povolení podle odstavce 1 je účinné a platné na celém území Unie a poskytovateli služeb hlášení údajů umožňuje poskytovat služby, pro které je získal, v celé Unii.

Článek 27d

Postup udělení povolení a zamítnutí žádostí o povolení schválených mechanismů pro hlášení obchodů a schválených systémů pro uveřejňování informací

1. Žádající schválený systém pro uveřejňování informací nebo schválený mechanismus pro hlášení obchodů předloží žádost, v níž jsou uvedeny veškeré informace nezbytné k tomu, aby se orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán mohl přesvědčit, že schválený systém pro uveřejňování informací nebo schválený mechanismus pro hlášení obchodů přijal k okamžiku udělení prvního povolení veškerá opatření nezbytná ke splnění svých povinností podle této hlavy, včetně plánu činností uvádějícího mimo jiné typy předpokládaných služeb a organizační strukturu.

2. Orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti posoudí, zda je úplná.

Není-li žádost úplná, stanoví orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán lhůtu, v níž má schválený systém pro uveřejňování informací nebo schválený mechanismus pro hlášení obchodů poskytnout doplňující informace.

Dospěje-li orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán k závěru, že je žádost úplná, oznámí to schválenému systému pro uveřejňování informací nebo schválenému mechanismu pro hlášení obchodů.

3. Orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán do šesti měsíců od obdržení úplné žádosti posoudí, zda schválený systém pro uveřejňování informací nebo schválený mechanismus pro hlášení obchodů splňuje ustanovení této hlavy. Přijme odůvodněné rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení a do pěti pracovních dnů o tom vyrozumí žádající schválený systém pro uveřejňování informací nebo schválený mechanismus pro hlášení obchodů.

4. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví:

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) informace, které mu mají být poskytnuty podle odstavce 1, včetně plánu činností;

b) informace, které mají být zahrnuté do oznámení uvedených v čl. 27f odst. 2, pokud jde o schválené systémy pro uveřejňování informací a schválené mechanismy pro hlášení obchodů.

5. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro poskytování informací podle odstavce 1 tohoto článku a informací, které mají být zahrnuté do oznámení uvedených v čl. 27f odst. 2, pokud jde o schválené systémy pro uveřejňování informací a schválené mechanismy pro hlášení obchodů.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 27da

Postup výběru jediného poskytovatele konsolidovaných obchodních informací pro každou kategorii aktiv

1. Pro každou z následujících kategorií aktiv uspořádá orgán ESMA samostatné výběrové řízení za účelem jmenování jediného poskytovatele konsolidovaných obchodních informací na období pěti let:

Orgán ESMA zahájí první výběrové řízení podle prvního pododstavce písm. a) do 29. prosince 2024.

Orgán ESMA zahájí první výběrové řízení podle prvního pododstavce písm. b) do šesti měsíců od zahájení výběrového řízení podle prvního pododstavce písm. a).

Orgán ESMA zahájí první výběrové řízení podle prvního pododstavce písm. c) tohoto odstavce do tří měsíců ode dne použitelnosti aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 27 odst. 5 a nejdříve šest měsíců po zahájení výběrového řízení stanoveného v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce.

Orgán ESMA zahajuje následná výběrová řízení podle prvního pododstavce s dostatečným časovým předstihem tak, aby nebylo narušeno poskytování konsolidovaných obchodních informací.

a) dluhopisy;

b) akcie a fondy obchodované v obchodním systému a

c) OTC deriváty nebo příslušné podkategorie OTC derivátů.

2. U každé kategorie aktiv uvedené v odstavci 1 vybere orgán ESMA žadatele vhodného pro provozování služby konsolidovaných obchodních informací na základě těchto kritérií:

a) technická způsobilost žadatele poskytovat stabilní konsolidované obchodní informace v celé Unii;

b) schopnost žadatele plnit organizační požadavky stanovené v článku 27h;

c) schopnost žadatele přijímat, konsolidovat a distribuovat, dle vhodnosti:

  • (i) předobchodní a poobchodní údaje týkající se akcií a fondů obchodovaných v obchodním systému;
  • (ii) poobchodní údaje týkající se dluhopisů;
  • (iii) poobchodní údaje týkající se OTC derivátů;

d) přiměřenost řídící struktury žadatele;

e) rychlost, s jakou může žadatel distribuovat hlavní údaje o trhu a regulační údaje;

f) vhodnost metod a opatření žadatele k zajištění kvality údajů;

g) celkové výdaje, které žadatel potřebuje vynaložit na vytvoření konsolidovaných obchodních informací, a náklady na průběžné provozování služby konsolidovaných obchodních informací;

h) výše poplatků, které žadatel zamýšlí účtovat různým typům uživatelů konsolidovaných obchodních informací, jednoduchost jeho poplatků a licenčních modelů a soulad s článkem 13;

i) v případě konsolidovaných obchodních informací týkajících se dluhopisů existence ujednání pro přerozdělování výnosů v souladu s čl. 27h odst. 5;

j) využívání moderních technologií rozhraní žadatelem pro účely distribuce hlavních údajů o trhu a regulačních údajů a pro účely konektivity;

k) vhodnost opatření zavedených pro uchovávání záznamů pro účely čl. 27ha odst. 3;

l) schopnost žadatele zajistit odolnost a kontinuitu činnosti a opatření, která žadatel hodlá zavést ke zmírnění a řešení výpadků a kybernetických rizik;

m) opatření, která žadatel hodlá zavést s cílem snížit spotřebu energie při sběru, zpracování a uchovávání údajů;

n) pokud žádost podávají společní žadatelé, nutnost, aby technických a logistických důvodů všichni žadatelé podali žádost společně.

3. Žadatel poskytne veškeré informace nezbytné k tomu, aby orgán ESMA mohl potvrdit, že žadatel v době žádosti zavedl veškerá opatření nezbytná ke splnění kritérií stanovených v odstavci 2 tohoto článku a ke splnění organizačních požadavků stanovených v článku 27h.

4. Do šesti měsíců od zahájení každého výběrového řízení uvedeného v odstavci 1 přijme orgán ESMA odůvodněné rozhodnutí o výběru žadatele, který je vhodný pro provozování služby konsolidovaných obchodních informací, a vyzve jej, aby bez zbytečného odkladu podal žádost o povolení.

5. Pokud nebyl podle tohoto článku vybrán nebo podle článku 27db povolen žádný žadatel, zahájí orgán ESMA do šesti měsíců od ukončení neúspěšného výběrového nebo povolovacího řízení nové výběrové řízení.

Článek 27db

Postup udělení povolení nebo zamítnutí žádostí o povolení poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací

1. Žadatel o povolení uvedený v článku 27da odst. 4 poskytne veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl orgán ESMA potvrdit, že žadatel v době žádosti o povolení zavedl veškerá opatření nezbytná ke splnění kritérií stanovených v čl. 27da odst. 2.

2. Orgán ESMA do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti o povolení posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost o povolení úplná, stanoví orgán ESMA lhůtu, v níž má žadatel poskytnout doplňující informace.

Dospěje-li orgán ESMA k závěru, že je žádost o povolení úplná, oznámí to žadateli.

3. Do tří měsíců od obdržení úplné žádosti o povolení orgán ESMA posoudí, zda žadatel splňuje ustanovení této hlavy. Přijme odůvodněné rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení a vyrozumí o tom žadatele do pěti pracovních dnů ode dne přijetí tohoto odůvodněného rozhodnutí. Rozhodnutí o udělení povolení stanoví podmínky, za nichž má žadatel provozovat svou činnost.

4. Na základě povolení podle odstavce 3 může orgán ESMA poskytnout žadateli, jenž byl povolen jako poskytovatel konsolidovaných obchodních informací, přechodné období k zavedení nezbytných provozních a technických opatření.

5. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací musí za všech okolností dodržovat organizační požadavky stanovené v článku 27h a podmínky stanovené v odůvodněném rozhodnutí, kterým bylo danému poskytovateli konsolidovaných obchodních informací uděleno povolení uvedené v odstavci 3 tohoto článku.

Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací, který již není schopen tyto požadavky a podmínky dodržovat, o této skutečnosti neprodleně informuje orgán ESMA.

6. Odnětí povolení uvedeného v článku 27e nabývá účinku teprve poté, co je pro danou kategorii aktiv vybrán a povolen v souladu s články 27da a 27db nový poskytovatel konsolidovaných obchodních informací.

7. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které určí:

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 29. prosince 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) informace, které mají být poskytnuty podle odstavce 1;

b) informace, které mají být zahrnuté do oznámení uvedených v čl. 27f odst. 2, pokud jde o poskytovatele konsolidovaných obchodních informací.

8. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem s cílem určit standardní formuláře, šablony a postupy pro poskytování informací podle odstavce 1 tohoto článku a informace, které mají být zahrnuté do oznámení uvedených v čl. 27f odst. 2, pokud jde o poskytovatele konsolidovaných obchodních informací.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 29. prosince 2024.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 27e

Odnětí povolení

1. Orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán může povolení udělené poskytovateli služeb hlášení údajů odejmout v případě, že poskytovatel:

a) nevyužije toto povolení do dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdá nebo v období šesti předchozích měsíců neposkytuje služby;

b) získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;

c) již nesplňuje podmínky, za nichž mu bylo povolení uděleno;

d) závažně a soustavně porušuje ustanovení tohoto nařízení.

2. Orgán ESMA v příslušných případech bez zbytečného odkladu informuje příslušný vnitrostátní orgán v členském státě, v němž je poskytovatel služeb hlášení údajů usazen, o rozhodnutí o odnětí povolení poskytovateli služeb hlášení údajů.

3. Poskytovatel služeb hlášení údajů, kterému má být povolení odňato, zajistí řádné nahrazení, včetně převodu údajů na jiné poskytovatele služeb hlášení údajů, poskytnutí řádného oznámení svým zákazníkům a přesměrování toků hlášení na jiné poskytovatele služeb hlášení údajů, ještě před odnětím povolení.

Článek 27f

Požadavky na vedoucí orgán poskytovatele služeb hlášení údajů

1. Vedoucí orgán poskytovatele služeb hlášení údajů má po celou dobu dostatečně dobrou pověst a dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti a výkonu svých povinností věnuje dostatek času.

Vedoucí orgán má dostatečné kolektivní znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby rozuměl činnostem poskytovatele služeb hlášení údajů. Každý člen vedoucího orgánu jedná čestně, bezúhonně a nezávisle, aby mohl v případě potřeby efektivně vznášet připomínky k rozhodnutím vrcholového vedení a efektivně kontrolovat a sledovat rozhodování osob ve vedení.

Pokud organizátor trhu žádá o povolení k provozování schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů podle článku 27d, má se za to, že členové vedoucího orgánu schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů, kteří jsou zároveň členy vedoucího orgánu regulovaného trhu, požadavky stanovené v prvním pododstavci splňují.

2. Poskytovatel služeb hlášení údajů oznámí orgánu ESMA nebo případně příslušnému vnitrostátnímu orgánu všechny členy svého vedoucího orgánu a veškeré změny v jeho členské základně spolu s veškerými informacemi potřebnými k posouzení, zda daný subjekt splňuje podmínky odstavce 1.

3. Vedoucí orgán poskytovatele služeb hlášení údajů stanoví zavedení systémů správy a řízení zajišťujících účinné a obezřetné vedení organizace, včetně oddělení funkcí v dané organizaci a předcházení střetu zájmů, a dohlíží nad nimi, a to způsobem, který podporuje integritu trhu a zájmy jeho zákazníků.

4. Orgán ESMA nebo případně příslušný vnitrostátní orgán odmítne udělit povolení nebo toto povolení odejme, pokud není přesvědčen o tom, že osoba nebo osoby, které skutečně řídí činnost poskytovatele služeb hlášení údajů, mají dostatečně dobrou pověst, nebo pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že navržené změny ve vedoucím orgánu poskytovatele služeb hlášení údajů ohrožují jeho řádné a obezřetné řízení a patřičné posuzovaní zájmu jeho zákazníků a integrity trhu.

5. ESMA vypracuje do 1. ledna 2021 návrhy regulačních technických norem k posouzení vhodnosti členů vedoucího orgánu popsaného v odstavci 1 s přihlédnutím k různým úlohám a funkcím, které plní a vykonávají, a k potřebě vyhnout se střetu zájmů mezi členy vedoucího orgánu a uživateli schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA 2

Podmínky pro schválené systémy pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací a schválené mechanismy pro hlášení obchodů

Článek 27g

Organizační požadavky pro schválené systémy pro uveřejňování informací

1. Schválený systém pro uveřejňování informací musí mít zavedeny odpovídající politiky a opatření k uveřejnění informací požadovaných podle článků 20 a 21 v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času, a za přiměřených obchodních podmínek. Informace se poskytují bezplatně po uplynutí patnácti minut od okamžiku, kdy je schválený systém pro uveřejňování informací uveřejní. Schválený systém pro uveřejňování informací tyto informace účinně a jednotně šíří způsobem, který k těmto informacím zajistí rychlý přístup, bez diskriminace a ve formátu, jenž je umožní konsolidovat s podobnými údaji z jiných zdrojů.

2. Informace uveřejňované schváleným systémem pro uveřejňování informací podle odstavce 1 zahrnují alespoň tyto údaje:

a) identifikaci finančního nástroje;

b) cenu, za niž byl obchod uzavřen;

c) objem obchodu;

d) čas uskutečnění obchodu;

e) čas hlášení obchodu;

f) cenovou notaci obchodu;

g) kód obchodního systému, ve kterém byl obchod proveden, nebo kód „SI“, byl-li obchod proveden prostřednictvím systematického internalizátora, a v ostatních případech kód „OTC“;

h) případně údaj, že obchod podléhal zvláštním podmínkám.

3. Schválený systém pro uveřejňování informací provozuje a spravuje účinné správní mechanismy, které mají zamezit střetu zájmů se zákazníky. Schválený systém pro uveřejňování informací, který je zároveň organizátorem trhu nebo investičním podnikem, musí zejména nakládat se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozovat a udržovat vhodné mechanismy k oddělení různých podnikových funkcí.

4. Schválený systém pro uveřejňování splňuje požadavky týkající se bezpečnosti sítí a informačních systémů stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 1).).

4a. Schválený systém pro uveřejňování informací musí mít objektivní, nediskriminační a veřejně přístupné požadavky na přístup podniků, které podléhají požadavkům na transparentnost stanoveným v čl. 20 odst. 1 a čl. 21 odst. 1, k jeho službám.

Schválený systém pro uveřejňování informací uveřejní ceny a poplatky spojené se službami v oblasti hlášení údajů poskytovanými podle tohoto nařízení. Ceny a poplatky uvede odděleně za každou poskytovanou službu, včetně slev a rabatů a podmínek, za nichž je lze získat. Umožní vykazujícím subjektům samostatný přístup ke konkrétním službám.

4b. Schválený systém pro uveřejňování informací uchovává pro příslušné orgány nebo orgán ESMA záznamy týkající se jeho činnosti po dobu nejméně pěti let.

5. Schválený systém pro uveřejňování informací musí mít zavedeny systémy, které umožňují účinně kontrolovat úplnost obchodních zpráv, zjišťovat chybějící údaje a zjevné chyby a požadovat, aby takovéto chybné zprávy byly předány znovu.

6. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení společných formátů, datových standardů a technických opatření, které usnadní konsolidaci informací uvedených v odstavci 1.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení tím, že stanoví přiměřené obchodní podmínky pro uveřejnění informací podle odstavce 1 tohoto článku.

8. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesňují:

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) způsob, jakým může schválený systém pro uveřejňování informací splnit povinnost uveřejňovat informace uvedenou v odstavci 1;

b) obsah informací uveřejňovaných podle odstavce 1 zahrnující alespoň informace uvedené v odstavci 2 tak, aby bylo umožněno uveřejnění informací požadovaných podle tohoto článku;

c) konkrétní organizační požadavky stanovené v odstavcích 3 a 5.

Článek 27h

Organizační požadavky na poskytovatele konsolidovaných obchodních informací

1. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací v souladu s podmínkami pro povolení uvedenými v článku 27db:

Pro účely prvního pododstavce písm. d) platí, že když poskytovatel konsolidovaných obchodních informací pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému distribuuje veřejnosti, co nejblíže reálnému času, jak je to technicky možné, evropskou nejlepší kupní a prodejní cenu, nezveřejňuje identifikační kód trhu.

a) shromažďuje veškeré údaje předané poskytovateli údajů ve vztahu ke kategorii aktiv, pro kterou má povolení;

b) vybírá od uživatelů poplatky, a zároveň poskytuje bezplatný přístup ke službě konsolidovaných obchodních informací retailovým investorům, akademickým pracovníkům, organizacím občanské společnosti a příslušným orgánům;

c) v případě konsolidovaných obchodních informací pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému přerozděluje část svých výnosů v souladu s odstavcem 6;

d) distribuuje hlavní údaje o trhu a regulační údaje uživatelům v podobě nepřetržitého elektronického datového toku za nediskriminačních podmínek tak blízko reálnému času, jak je to technicky možné;

e) zajišťuje, aby hlavní údaje o trhu a regulační údaje byly snadno dostupné, strojově čitelné a využitelné všemi uživateli, včetně retailových investorů;

f) má zavedeny systémy, které umožňují účinně kontrolovat úplnost údajů předávaných poskytovateli údajů, zjišťovat zjevné chyby a požadovat opětovné předložení údajů;

g) pokud je poskytovatel konsolidovaných obchodních informací kontrolován skupinou hospodářských subjektů, má zaveden systém k zajištění souladu, který zajistí, že provozování služby konsolidovaných obchodních informací nepovede k narušení hospodářské soutěže.

2. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací přijme, pravidelně aktualizuje a na svých internetových stránkách uveřejní standardy týkající se úrovně služeb, které zahrnují všechny tyto skutečnosti:

a) soupis poskytovatelů údajů, od nichž jsou údaje o trhu získávány;

b) způsoby a rychlost poskytování hlavních údajů o trhu a regulačních údajů uživatelům;

c) opatření přijatá k zajištění kontinuity provozu při poskytování hlavních údajů o trhu a regulačních údajů.

3. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací musí mít zavedena řádná bezpečnostní opatření, která zaručí bezpečnost prostředků pro předávání údajů mezi poskytovateli údajů a poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací a mezi poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací a uživateli a která minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací udržuje přiměřené zdroje a musí mít zavedeny záložní systémy, které mu umožní nabízet a zajišťovat své služby nepřetržitě.

4. Pro každou z kategorií aktiv uvedených v čl. 27da odst. 1 uveřejní poskytovatel konsolidovaných obchodních informací seznam finančních nástrojů, na které se vztahuje služba konsolidovaných obchodních informací, s uvedením jejich identifikačních referenčních údajů.

Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací umožní k tomuto seznamu bezplatný přístup a zajistí, aby byl seznam pravidelně přezkoumáván a aktualizován s cílem poskytovat komplexní přehled o všech finančních nástrojích, na něž se konsolidované obchodní informace vztahují.

5. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací pro finanční nástroje jiné než akcie a fondy obchodované v obchodním systému může část výnosů z konsolidovaných obchodních informací přerozdělovat mezi poskytovatele údajů.

6. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému přerozděluje část výnosů z konsolidovaných obchodních informací, jak je uvedeno v odůvodněném rozhodnutí uvedeném v čl. 27db odst. 3, poskytovatelům údajů, kteří splňují jedno nebo více z těchto kritérií (dále jen „systém přerozdělování výnosů“):

a) poskytovatel údajů je regulovaným trhem nebo trhem pro růst malých a středních podniků, jejichž roční objem obchodování s akciemi představuje nejvýše 1 % ročního objemu obchodování s akciemi v Unii (dále jen „malý obchodní systém“);

b) poskytovatel údajů je obchodním systémem, který poskytl první přijetí akcí nebo fondům obchodovaným v obchodním systému k obchodování dne 27. března 2019 nebo později;

c) údaje jsou předávány obchodním systémem a týkají se obchodů s akciemi a fondy obchodovanými v obchodním systému, jež byly uzavřeny v obchodním systému, který zajišťuje předobchodní transparentnost, pokud tyto obchody nevyplynuly z pokynů, na něž se vztahuje výjimka z předobchodní transparentnosti podle čl. 4 odst. 1 písm. c).

7. Pro účely systému přerozdělování výnosů zohledňuje poskytovatel konsolidovaných obchodních informací následující objem obchodování (dále jen „relevantní objem obchodování“):

Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací určí výši výnosů, které mají být v rámci systému přerozdělování výnosů přerozděleny mezi poskytovatele údajů, vynásobením relevantního objemu obchodování váhou přidělenou každému kritériu stanovenému v odstavci 6, která je stanovena v regulačních technických normách přijatých podle odstavce 8.

Pokud obchodní systémy splňují více než jedno z kritérií stanovených v odstavci 6, částky vyplývající z výpočtu uvedeného v druhém pododstavci tohoto odstavce se sčítají.

a) pro účely odst. 6 písm. a) celkový roční objem obchodování uskutečněný tímto obchodním systémem;

b) pro účely odst. 6 písm. b):

  • i) v případě malých obchodních systémů jejich celkový roční objem obchodování;
  • ii) v případě obchodních systémů jiných než malých obchodních systémů objem obchodování s akciemi a fondy obchodovanými v obchodním systému, které jsou uvedeny v uvedeném písmenu;

c) pro účely odst. 6 písm. c) objem akcií a fondů obchodovaných v obchodním systému uvedených v uvedeném písmenu.

8. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které:

Pro účely prvního pododstavce písmene a) tohoto odstavce má kritérium stanovené v odst. 6 písm. a) vyšší váhu než kritérium stanovené v písmeni b) uvedeného odstavce a kritérium stanovené v písmeni b) uvedeného odstavce má vyšší váhu než kritérium stanovené v písmeni c) uvedeného odstavce.

Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci Komisi do 29. prosince 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) stanoví váhu přidělenou každému kritériu stanovenému v odstavci 6;

b) dále stanoví metodu výpočtu výše výnosů, které mají být přerozděleny poskytovatelům údajů, jak je uvedeno v odst. 7 druhém pododstavci;

c) stanoví kritéria, za nichž může poskytovatel konsolidovaných obchodních informací v případě, že prokáže, že poskytovatel údajů závažným způsobem a opakovaně porušil požadavky na údaje uvedené v článcích 22a, 22b a 22c, dočasně pozastavit účast tohoto poskytovatele údajů v systému přerozdělování výnosů, a stanoví podmínky, za nichž má poskytovatel konsolidovaných obchodních informací:

  • i) obnovit přerozdělování výnosů a
  • ii) v případě, že nedošlo k porušení těchto požadavků, předat poskytovateli údajů zadržený zisk spolu s úroky.

Článek 27ha

Oznamovací povinnost poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací

1. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací na svých internetových stránkách každoročně uveřejní statistiky výkonnosti a zprávy o incidentech týkající se kvality údajů a datových systémů. Tyto statistiky výkonnosti a zprávy o incidentech jsou bezplatně přístupné veřejnosti.

2. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví obsah, načasování, formát a terminologii oznamovací povinnosti uvedené v odstavci 1.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 29. září 2025.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací uchovává pro příslušný orgán nebo orgán ESMA záznamy týkající se jeho činnosti po dobu nejméně pěti let.

Článek 27i

Organizační požadavky pro schválené mechanismy pro hlášení obchodů

1. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů musí mít zavedeny odpovídající politiky a opatření umožňující předkládat hlášení o informacích požadovaných podle článku 26 co nejrychleji, nejpozději však do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byl obchod proveden.

2. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů provozuje a spravuje účinné správní mechanismy, které mají zamezit střetu zájmů se zákazníky. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů, který je zároveň organizátorem trhu nebo investičním podnikem, zejména nakládá se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozuje a udržuje vhodné mechanismy k oddělení různých obchodních funkcí.

3. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů splňuje požadavky týkající se bezpečnosti sítí a informačních systémů stanovené v nařízení (EU) 2022/2554.

4. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů musí mít zavedeny systémy, které umožňují účinně kontrolovat úplnost hlášení o obchodech, zjišťovat chybějící údaje a zjevné chyby způsobené investičním podnikem, a pokud k takové chybě dojde nebo se zjistí chybějící údaj, sdělit podrobnosti o chybě nebo o chybějícím údaji investičnímu podniku a požadovat, aby takovéto chybné zprávy byly předány znovu.

Schválený mechanismus pro hlášení obchodů musí mít zavedeny systémy, které mu umožní odhalit chyby nebo chybějící údaje způsobené samotným schváleným mechanismem pro hlášení obchodů a opravit a předat, případně opětovně předat, příslušnému orgánu správné a úplné zprávy o obchodech.

4a. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů musí mít objektivní, nediskriminační a veřejně přístupné požadavky na přístup podniků, které podléhají oznamovací povinnosti stanovené v článku 26, k jeho službám.

Schválený mechanismus pro hlášení obchodů uveřejní ceny a poplatky spojené se službami hlášení údajů podle tohoto nařízení. Ceny a poplatky uvede odděleně za každou poskytovanou službu, včetně slev a rabatů a podmínek, za nichž je lze získat. Umožní vykazujícím subjektům samostatný přístup ke konkrétním službám. Ceny a poplatky účtované schváleným mechanismem pro hlášení obchodů musí odpovídat nákladům.

4b. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů uchovává pro příslušný orgán nebo orgán ESMA záznamy týkající se jeho činnosti po dobu nejméně pěti let.

5. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesňují:

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) způsob, jakým může schválený mechanismus pro hlášení obchodů splnit povinnost uveřejňovat informace podle odstavce 1, a

b) konkrétní organizační požadavky stanovené v odstavcích 2 a 4.

HLAVA V

DERIVÁTY

Článek 28

Povinnost obchodovat na regulovaných trzích, v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému

1. Finanční protistrany a nefinanční protistrany, na které se vztahuje povinnost clearingu stanovená podle hlavy II nařízení (EU) č. 648/2012č. 648/2012, uzavírají obchody s jinými finančními protistranami nebo jinými nefinančními protistranami v souvislosti s deriváty náležejícími do kategorie derivátů prohlášené za podléhající obchodní povinnosti v souladu s článkem 32 a zapsané v registru uvedeném v článku 34 pouze:

a) na regulovaných trzích;

b) v mnohostranném obchodním systému;

c) v organizovaném obchodním systému; nebo

d) v obchodních systémech třetích zemí za předpokladu, že Komise přijala rozhodnutí v souladu s odstavcem 4 a že třetí země stanoví účinný rovnocenný systém pro uznávání obchodních systémů oprávněných podle směrnice 2014/65/EU přijímat k obchodování nebo obchodovat s deriváty prohlášenými za podléhající nevýlučné obchodní povinnosti v uvedené třetí zemi.

2. Obchodní povinnost se vztahuje rovněž na protistrany uvedené v odstavci 1, jež uzavírají obchody s deriváty náležejícími ke kategorii derivátů, jež byla prohlášena za podléhající obchodní povinnosti s finančními institucemi třetích zemí nebo s jinými subjekty třetích zemí, jež by podléhaly povinnosti clearingu, kdyby byly usazeny v Unii. Obchodní povinnost se rovněž vztahuje na subjekty třetích zemí, které by podléhaly povinnosti clearingu, kdyby byly usazeny v Unii, a které uzavírají obchody s deriváty náležejícími ke kategorii derivátů, jež byla prohlášena za podléhající obchodní povinnosti, za předpokladu, že smlouva má přímý, podstatný a předvídatelný dopad v rámci Unie nebo je-li tato povinnost nutná nebo vhodná, aby se zabránilo obcházení jakéhokoli ustanovení tohoto nařízení.

Orgán ESMA pravidelně sleduje činnost s deriváty, které nebyly prohlášeny za podléhající obchodní povinnosti uvedené v odstavci 1, aby určil případy, kde konkrétní kategorie smluv může představovat systémové riziko, a zabránil regulatorní arbitráži mezi obchody s deriváty podléhajícími obchodní povinnosti a obchody s deriváty, které nepodléhají obchodní povinnosti.

2a. Obchody s deriváty, které jsou osvobozeny od povinnosti clearingu nebo nepodléhají povinnosti clearingu podle v hlavy II nařízení (EU) č. 648/2012, této obchodní povinnosti nepodléhají.

3. Deriváty prohlášené za podléhající obchodní povinnosti podle odstavce 1 jsou způsobilé k přijetí k obchodování na regulovaném trhu nebo k obchodování v jakémkoli obchodním systému, jak je uvedeno v odstavci 1, a to nevýlučně a nediskriminačně.

4. Komise může přezkumným postupem podle čl. 51 odst. 2 přijímat rozhodnutí, kterým se stanoví, že právní a dohledový rámec třetí země zajišťuje, že obchodní systém, který získal povolení v této třetí zemi, splňuje právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům na obchodní systémy uvedeným v odst. 1 písm. a), b) nebo c) tohoto článku, vyplývajícím z tohoto nařízení, ze směrnice 2014/65/EU a z nařízení (EU) č. 596/2014 a jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a vymáhání.

Výhradním účelem těchto rozhodnutí je určit, zda je obchodní systém způsobilý pro deriváty podléhající obchodní povinnosti.

U právního a dohledového rámce třetí země se rozumí, že má rovnocenný účinek, jestliže tento rámec splňuje všechny tyto podmínky:

Rozhodnutí Komise podle tohoto odstavce může být omezeno na jednu nebo více kategorií obchodních systémů. V tom případě je obchodní systém třetí země zahrnut do odst. 1 písm. d), pokud spadá do kategorie, na kterou se vztahuje rozhodnutí Komise.

a) obchodní systémy v této třetí zemi podléhají povolování, je nad nimi průběžně vykonáván účinný dohled a je průběžně a účinně vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky;

b) obchodní systémy mají jasná a transparentní pravidla, aby bylo možné s deriváty obchodovat spravedlivě, řádně, efektivně a volně;

c) pro emitenty finančních nástrojů platí požadavky na pravidelné a průběžné informování zajišťující vysokou úroveň ochrany investorů;

d) rámec zajišťuje transparentnost a integritu trhu pravidly, která se zabývají zneužíváním trhu ve formě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem;

5. Orgán ESMA za účelem zajištění důsledného uplatňování tohoto článku vypracuje návrhy regulačních technických norem stanovící typy smluv uvedených v odstavci 2, jež mají přímý, podstatný a předvídatelný dopad v rámci Unie, a případy, kdy je nutné nebo vhodné uložit obchodní povinnost, aby se zabránilo obcházení jakéhokoli ustanovení tohoto nařízení.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kde je to možné a vhodné, regulační technické normy uvedené v tomto odstavci jsou stejné, jako ty, které se přijímají v souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012.

Článek 29

Povinnost clearingu pro deriváty obchodované na regulovaných trzích a načasování přijetí claeringu

1. Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby všechny obchody s deriváty uzavřené na regulovaném trhu zúčtovala ústřední protistrana.

2. Ústřední protistrany, obchodní systémy a investiční podniky jednající jako členové clearingového systémuv souladu s čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) č. 648/2012 musí mít zavedeny účinné systémy, postupy a opatření v souvislosti s deriváty, aby zajistily, u nichž je prováděn clearing, že obchody s deriváty, u nichž je prováděn clearing, jsou ke clearingu předkládány a přijímány tak rychle, jak jen to je technicky za použití automatizovaných systémů proveditelné.

„Deriváty, u nichž je prováděn clearing,“ se v tomto odstavci rozumí

a) veškeré deriváty, které mají být podrobeny clearingu v rámci povinnosti clearingu podle odstavce 1 tohoto článku nebo v rámci povinnosti clearingu podle článku 4 nařízení (EU) č. 648/2012,

b) veškeré deriváty, na jejichž clearingu se jinak dohodnou příslušné strany.

3. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k vymezení minimálních požadavků na systémy, postupy a opatření,včetně lhůt pro přijímání, podle tohoto článku s ohledem na potřebu zajistit řádné řízení provozních a jiných rizik.

Orgán ESMA je oprávněn vypracovávat návrhy regulačních technických norem k aktualizaci platných technických norem, kterou považuje za nezbytnou z důvodu vývoje norem v tomto odvětví.

Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci Komisi do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním a druhém pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 30

Ujednání o nepřímém clearingu

1. Ujednání o nepřímém clearingu ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému jsou přípustná za předpokladu, že nezvýší riziko protistrany a zajistí, aby aktiva a pozice protistrany měly ochranu s rovnocenným účinkem jako ochrana stanovená v článcích 39 a 48 nařízení (EU) č. 648/2012.

2. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících druhy případných ujednání o službách nepřímého clearingu, jež splňují podmínky uvedené v odstavci 1, přičemž zajistí soulad s ustanoveními o OTC derivátech podle kapitoly II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013(Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) No 149/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 s ohledem na regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu, povinnosti clearingu, veřejného rejstříku, přístupu k obchodnímu systému, nefinančních smluvních stran a technik zmírňování rizika pro OTC derivátové smlouvy, u nichž ústřední protistrana neprovádí clearing (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 11).).

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 31

Služby poobchodního snižování rizika

1. Požadavky na transparentnost stanovené v článcích 8a, 10 a 21 tohoto nařízení, obchodní povinnost stanovená v článku 28 tohoto nařízení a povinnost provádět pokyny za podmínek nejvýhodnějších pro zákazníka stanovená v článku 27 směrnice 2014/65/EU se nevztahují na obchody s OTC deriváty, které jsou uskutečňovány a uzavírány v důsledku služeb poobchodního snižování rizika.

2. Investiční podniky organizátoři trhu poskytující kompresi portfolia uveřejní ve lhůtách stanovených v článku 10 prostřednictvím schváleného systému pro uveřejňování informací objem obchodů, na něž se vztahují komprese portfolií, a okamžik, kdy byly uzavřeny.

3. Investiční podniky a organizátoři trhu, kteří jsou poskytovateli služeb poobchodního snižování rizika, vedou úplné a přesné záznamy o obchodech uvedených v odstavci 1 tohoto článku, které dosud nebyly zaznamenány nebo ohlášeny v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012. Tyto investiční podniky a organizátoři trhu uvedené záznamy na požádání ihned zpřístupní relevantnímu příslušnému orgánu nebo orgánu ESMA.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení vymezením:

a) služeb poobchodního snižování rizika pro účely odstavce 1;

b) obchodů, které mají být zaznamenány v souladu s odstavcem 3.

Článek 32

Postup uložení obchodní povinnosti

1. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění:

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne, kdy Komise přijme regulační technické normy v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012.

Před předložením návrhů regulačních technických norem Komisi ke schválení provede orgán ESMA veřejnou konzultaci, a je-li to vhodné, může konzultovat příslušné orgány třetích zemí.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) toho, která kategorie derivátů prohlášená za podléhající povinnosti clearingu v souladu s čl. 5 odst. 2 a 4 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo její příslušná podskupina musí být obchodována v systémech uvedených v čl. 28 odst. 1 tohoto nařízení;

b) data nebo dat, od kterých obchodní povinnost nabývá účinku, včetně jakéhokoli postupného zavádění a kategorií protistran, na které se tato povinnost vztahuje, jsou-li uvedené postupné zavádění a uvedené kategorie protistran stanoveny v regulačních technických normách podle čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012.

2. Aby obchodní povinnost nabyla účinku:

a) kategorie derivátů podle odst. 1 písm. a) tohoto článku nebo její příslušná podskupina musí být obchodována alespoň v jednom obchodním systému uvedeném v čl. 28 odst. 1 a

b) musí existovat dostatečný zájem třetích stran o nákup a prodej této kategorie derivátů nebo její příslušné podskupiny, aby mohla být tato kategorie derivátů považována za dostatečně likvidní k obchodování pouze v systémech uvedených v čl. 28 odst. 1.

3. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem uvedených v odstavci 1 považuje orgán ESMA kategorii derivátů nebo její příslušnou podskupinu za dostatečně likvidní podle těchto kritérií:

Orgán ESMA při vypracovávání návrhu regulačních technických norem zohlední předpokládaný dopad obchodní povinnosti na likviditu kategorie derivátů nebo její příslušné podskupiny a obchodní činnosti koncových uživatelů, kteří nejsou finančními subjekty.

Orgán ESMA určí, zda kategorie derivátů nebo její příslušná podskupina je dostatečně likvidní pouze v případě obchodů, které nepřekročí určitý objem.

a) průměrná frekvence a objem obchodů v širokém okruhu tržních podmínek, s ohledem na povahu a životní cyklus produktů v rámci dané kategorie derivátů;

b) počet a druh aktivních účastníků trhu, včetně poměru účastníků trhu k produktům/kontraktům obchodovaným v rámci daného trhu produktů;

c) průměrná velikost rozpětí.

4. Orgán ESMA z vlastního podnětu v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 2 a po provedení veřejné konzultace určí a oznámí Komisi kategorie derivátů nebo jednotlivé derivátové smlouvy, které by měly podléhat povinnosti obchodovat v systémech uvedených v čl. 28 odst. 1 tohoto nařízení, ale pro které ještě žádná ústřední protistrana nezískala povolení podle článku 14 nebo 15 nařízení (EU) č. 648/2012.

Po oznámení orgánu ESMA podle prvního pododstavce může Komise uveřejnit výzvu k vypracování návrhů na obchodování dotčených derivátů v systémech uvedených v čl. 28 odst. 1.

4a. Považuje-li orgán ESMA pozastavení povinnosti clearingu uvedené v článku 6a nařízení (EU) č. 648/2012 za podstatnou změnu kritérií pro to, aby obchodní povinnost nabyla účinku, jak je uvedeno v odstavci 5 tohoto článku, může požádat Komisi, aby pozastavila obchodní povinnost stanovenou v čl. 28 odst. 1 tohoto nařízení ve vztahu k týmž kategoriím OTC derivátů, na které se vztahuje žádost o pozastavení povinnosti clearingu.

4b. Orgán ESMA může požádat Komisi, aby pozastavila obchodní povinnost stanovenou v čl. 28 odst. 1 pro určité kategorie OTC derivátů nebo pro určitý druh protistrany, pokud je toto pozastavení nutné k zabránění nepříznivým účinkům na likviditu nebo vážnému ohrožení finanční stability nebo k jejich řešení a k zajištění řádného fungování finančních trhů v Unii a pokud je toto pozastavení přiměřené k dosažení uvedených cílů.

4c. Žádosti uvedené v odstavcích 4a a 4b se nezveřejňují.

4d. Po obdržení žádostí uvedených v odstavcích 4a a 4b Komise bez zbytečného odkladu a na základě zdůvodnění a důkazů předložených orgánem ESMA učiní jeden z těchto kroků:

Pro účely prvního pododstavce písm. b) Komise informuje orgán ESMA o důvodech zamítnutí požadovaného pozastavení. Komise o tomto zamítnutí neprodleně informuje Evropský parlament a Radu a předá jim zdůvodnění podané orgánu ESMA. Informace poskytnuté Evropskému parlamentu a Radě týkající se zamítnutí a důvody tohoto zamítnutí se nezveřejňují.

Pozastavení uvedené v prvním pododstavci písm. a) platí po počáteční dobu nepřekračující tři měsíce ode dne, kdy byl uveřejněn prováděcí akt uvedený v uvedeném písmeni.

Pokud důvody pro pozastavení uvedené v prvním pododstavci písm. a) přetrvávají, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu prodloužit platnost pozastavení o další období nepřesahující tři měsíce, přičemž celková doba pozastavení nesmí přesáhnout 12 měsíců.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci písm. a) a čtvrtém pododstavci tohoto odstavce se přijímají přezkumným postupem podle článku 51.

a) prováděcím aktem pozastaví obchodní povinnost pro kategorie OTC derivátů nebo pro určité druhy protistran;

b) žádost o pozastavení zamítne.

5. Orgán ESMA v souladu s odstavcem 1 předloží Komisi návrhy regulačních technických norem, které pozměňují stávající regulační technické normy, pozastavují jejich platnost nebo je ruší, kdykoli dojde k podstatné změně kritérií stanovených v odstavci 2. Předtím může orgán ESMA, je-li to vhodné, konzultovat s příslušnými orgány třetích zemí.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem stanovících kritéria uvedená v odst. 2 písm. b).

Orgán ESMA předloží návrhy uvedených regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 32a

Samostatné pozastavení povinnosti obchodovat

1. Na žádost příslušného orgánu členského státu může Komise prostřednictvím prováděcího aktu, v případě potřeby po konzultaci s orgánem ESMA, pozastavit u některých finančních protistran povinnost obchodovat stanovenou v článku 28 (dále jen „povinnost obchodování s deriváty“). Příslušný orgán uvede, proč se domnívá, že jsou splněny podmínky pro pozastavení. Příslušný orgán zejména prokáže, že finanční protistrana v jeho jurisdikci:

Prováděcí akt uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímá přezkumným postupem podle článku 51.

a) pravidelně působí jako tvůrce trhu s OTC deriváty, na něž se vztahuje povinnost obchodování s deriváty, a pravidelně přijímá žádosti o kotace u derivátů, na něž se vztahuje povinnost obchodování s deriváty, od protistrany nepocházející z EHP, jež není aktivním členem obchodního systému v EHP, který nabízí obchodování s OTC deriváty, na něž se vztahuje povinnost obchodování s deriváty, nebo

b) pravidelně působí jako tvůrce trhu se swapy úvěrového selhání, na který se vztahuje povinnost obchodování s deriváty, a:

  • i) má v úmyslu obchodovat se swapy úvěrového selhání, na které se vztahuje povinnost obchodování s deriváty, na vlastní účet v obchodním systému, který je otevřený pouze protistranám, jež jsou členy clearingového systému ústřední protistrany vymezenými v čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) č. 648/2012 (dále jen „meziobchodní systém“);
  • ii) má v úmyslu obchodovat se swapy úvěrového selhání, na které se vztahuje povinnost obchodování s deriváty, na vlastní účet s protistranou, která je tvůrcem trhu a která není aktivním členem meziobchodního systému v EHP nabízejícího obchodování s OTC deriváty, na něž se vztahuje povinnost obchodování s deriváty a
  • iii) provádí clearing těchto swapů úvěrového selhání v ústřední protistraně, která má povolení nebo je uznána podle nařízení (EU) č. 648/2012.

2. Při posuzování toho, zda pozastavit povinnost obchodování s deriváty v souladu s odstavcem 1, Komise zváží, zda tuto povinnost pozastavit pro konkrétní trhy, a zohlední skutečnost, zda by pozastavení povinnosti obchodování s deriváty mělo narušující účinek na povinnost clearingu stanovenou podle hlavy II nařízení (EU) č. 648/2012.

Komise rovněž kontaktuje příslušné orgány jiných členských států, aby posoudila, zda se finanční protistrany v jiných členských státech, než je členský stát protistrany, která podala žádost podle odstavce 1 (dále jen „žádající členský stát“), nacházejí v podobné situaci jako protistrana v žádajícím členském státě.

Příslušný orgán jiného než žádajícího členského státu může po přijetí prováděcího aktu uvedeného v odstavci 1 požádat, aby byly do prováděcího aktu doplněny finanční protistrany, které se nacházejí v podobné situaci jako protistrana v žádajícím členském státě. Příslušný orgán členského státu, který podává tuto žádost, doloží, proč se domnívá, že jsou splněny podmínky pro pozastavení.

3. Je-li povinnost obchodování s deriváty pozastavena podle odstavce 1 nebo 2 ve vztahu k finanční protistraně, nevztahuje se povinnost obchodování s deriváty na její protistranu, jak je uvedeno v odst. 1 písm. a) nebo odst. 1 písm. b) bodě ii).

4. K prováděcímu aktu uvedenému v odstavci 1 musí být přiloženy důkazy předložené příslušným orgánem, který o pozastavení žádá.

5. Prováděcí akt uvedený v odstavci 1 musí být oznámen orgánu ESMA a uveřejněn v registru uvedeném v článku 34.

6. Komise pravidelně přezkoumává, zda důvody pro pozastavení povinnosti obchodování s deriváty přetrvávají.

Článek 33

Mechanismus pro předcházení duplicitním nebo rozporným pravidlům

1. Komise s pomocí orgánu ESMA sleduje uplatňování zásad stanovených v článcích 28 a 29 v mezinárodním měřítku, zejména pokud jde o případné požadavky týkající se účastníků trhu, které jsou duplicitní nebo jsou v rozporu s jinými požadavky, alespoň jednou ročně vypracovává zprávy o těchto otázkách pro Evropský parlament a Radu a doporučuje případná opatření.

2. Komise může přijmout prováděcí akty, v nichž uvede, že právní, dohledové a vynucovací předpisy příslušné třetí země:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 51.

a) jsou rovnocenné požadavkům plynoucím z článků 28 a 29;

b) zajišťují ochranu služebního tajemství, která je rovnocenná ochraně stanovené v tomto nařízení;

c) jsou účinně uplatňovány a vynucovány spravedlivým a nedeformujícím způsobem zajišťujícím účinný dohled a vynucování v uvedené třetí zemi.

3. Prováděcí akt o rovnocennosti podle odstavce 2 má ten účinek, že u protistran účastnících se obchodu podle tohoto nařízení se má za to, že splnily povinnost uvedenou v článcích 28 a 29 v případě, že je alespoň jedna z protistran usazena v příslušné třetí zemi a že tyto protistrany jsou v souladu s právními, dohledovými a vynucovacími předpisy příslušné třetí země.

4. Komise ve spolupráci s orgánem ESMA sleduje účinné provádění požadavků, jež jsou rovnocenné požadavkům obsaženým v článcích 28 a 29 tohoto nařízení, třetími zeměmi, pro které byl přijat prováděcí akt o rovnocennosti, a pravidelně, alespoň jednou ročně, podává zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

V případě, že zpráva odhalí výrazný nedostatek nebo nedůslednost v uplatňování rovnocenných požadavků ze strany orgánů třetí země, Komise může do 30 kalendářních dnů po předložení zprávy zrušit uznání rovnocennosti právního rámce dotčené země. Pokud je prováděcí akt o rovnocennosti zrušen, začnou se na obchody smluvních stran automaticky znovu vztahovat všechny požadavky stanovené v článcích 28 a 29 tohoto nařízení.

Článek 34

Registr derivátů podléhajících obchodní povinnosti

Orgán ESMA uveřejní a vede na své internetové stránce registr, který vyčerpávajícím a jednoznačným způsobem specifikuje deriváty, jež podléhají obchodní povinnosti v systémech uvedených v čl. 28 odst. 1, systémy, kde jsou přijaty k obchodování nebo obchodovány, a data, od kterých povinnost nabývá účinku.

HLAVA VI

NEDISKRIMINAČNÍ PŘÍSTUP KE CLEARINGU PRO FINANČNÍ NÁSTROJE

Článek 35

Nediskriminační přístup k ústřední protistraně

1. Aniž je dotčen článek 7 nařízení (EU) č. 648/2012, ústřední protistrana přijímá ke clearingu finanční nástroje nediskriminačním a transparentním způsobem, včetně požadavků na kolaterál a poplatků za přístup, bez ohledu na obchodní systém, ve kterém je obchod proveden.

Požadavek v prvním pododstavci se nevztahuje na deriváty obchodované v obchodním systému.

Ústřední protistrana obchodnímu systému zajistí zejména právo na nediskriminační zacházení se smlouvami obchodovanými v tomto obchodním systému, pokud jde o:

Ústřední protistrana může požadovat, aby obchodní systém splňoval provozní a technické požadavky stanovené ústřední protistranou, včetně požadavků na řízení rizik. Požadavek v tomto odstavci se nevztahuje na žádný derivát, který již podléhá povinnosti přístupu podle článku 7 nařízení (EU) č. 648/2012.

Tento článek není závazný pro ústřední protistranu, která má úzké propojení s obchodním systémem, jenž učinil oznámení podle čl. 36 odst. 5.

a) požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv v případě, že by zahrnutí takových smluv do závěrečného započtení a do jiných postupů započtení ústřední protistrany založených na právních předpisech týkajících se nesolventnosti neohrozilo hladké a řádné fungování, platnost nebo vymahatelnost takových postupů; a

b) vázané zajištění se souvisejícími smlouvami, jejichž clearing provádí stejná ústřední protistrana v rámci modelu rizik, který je v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 648/2012.

2. Žádost o přístup k ústřední protistraně obchodní systém formálně předloží ústřední protistraně a jejímu relevantnímu příslušnému orgánu a příslušnému orgánu obchodního systému. V žádosti bude uvedeno, k jakým typům finančních nástrojů se žádá přístup.

3. Ústřední protistrana písemně odpoví obchodnímu systému do tří měsíců od obdržení žádosti uvedené v odstavci 2, zda přístup povoluje pod podmínkou, že relevantní příslušný orgán poskytl přístup podle odstavce 4, anebo přístup nepovoluje. Ústřední protistrana může žádost o přístup zamítnout za podmínek stanovených v odst. 6 písm. a). Pokud ústřední protistrana přístup zamítne, uvede ve své odpovědi plné zdůvodnění a písemně o svém rozhodnutí informuje svůj příslušný orgán. Pokud je obchodní systém usazen v jiném členském státě než ústřední protistrana, poskytne ústřední protistrana rovněž tuto písemnou odpověď a odůvodnění příslušnému orgánu uvedeného obchodního systému. Ústřední protistrana přístup umožní do tří měsíců od poskytnutí kladné odpovědi na žádost o přístup.

4. Příslušný orgán ústřední protistrany či příslušný orgán obchodního systému poskytne obchodnímu systému přístup k ústřední protistraně za podmínky, že tento přístup neohrozí hladké a řádné fungování trhů, zejména z důvodu roztříštění likvidity, nebo nebude mít nepříznivý dopad na systémové riziko.

Ustanovení písmene a) prvního pododstavce nebrání poskytnutí přístupu v případě, že žádost uvedená v odstavci 2 vyžaduje interoperabilitu a obchodní systém a všechny ústřední protistrany, které jsou stranou navržené dohody o interoperabilitě, s danou dohodou souhlasily a rizika, kterým je vystavena původní ústřední protistrana a která vyplývají z pozic mezi ústředními protistranami, jsou zajištěna u třetí strany.

Je-li nutnost dohody o interoperabilitě důvodem nebo částečně důvodem k zamítnutí žádosti, obchodní systém vyrozumí dotčenou ústřední protistranu a informuje orgán ESMA o tom, které jiné ústřední protistrany mají k obchodnímu systému přístup, a orgán ESMA tyto informace uveřejní, aby se investiční podniky mohly ve vztahu k těmto ústředním protistranám rozhodnout o výkonu svých práv podle článku 37 směrnice 2014/65/EU s cílem usnadnit alternativní dohody o přístupu.

Jestliže příslušný orgán přístup odepře, vydá své rozhodnutí do dvou měsíců od obdržení žádosti uvedené v odstavci 2 a poskytne druhému příslušnému orgánu, ústřední protistraně a obchodnímu systému plné zdůvodnění včetně podkladů, z nichž rozhodnutí vychází.

5. Pokud jde o převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu, ústřední protistrana, které byla jakožto ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 648/2012 nově zřízena a bylo jí podle článku 17 nařízení (EU) č. 648/2012 povoleno provádět clearing nebo která byla uznána podle článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo která byla ke dni 2. července 2014 povolena v rámci dřívějšího vnitrostátního režimu pro udělování povolení po méně než tři roky, může přede dnem 3. ledna 2018 podat svému příslušnému orgánu žádost o povolení k využití přechodných opatření. Příslušný orgán může rozhodnout, že tento článek se na danou ústřední protistranu nepoužije ve vztahu k převoditelným cenným papírům a nástrojům peněžního trhu po přechodné období trvající do 3. července 2020.

Je-li takové přechodné období schváleno, ústřední protistrana nemůže po dobu jeho trvání využít práva na přístup podle článku 36 nebo tohoto článku ve vztahu k převoditelným cenným papírům a nástrojům peněžního trhu. Příslušný orgán oznámí schválení přechodného období členům kolegia příslušných orgánů pro danou ústřední protistranu a orgánu ESMA. Orgán ESMA uveřejní seznam všech oznámení, která obdrží.

Má-li ústřední protistrana, které byla schválena přechodná opatření podle tohoto odstavce, úzké propojení s jedním či více obchodními systémy, nemohou tyto obchodní systémy využít práva na přístup podle článku 36 nebo tohoto článku ve vztahu k převoditelným cenným papírům a nástrojům peněžního trhu po dobu trvání daných přechodných opatření.

Ústřední protistraně, které bylo uděleno povolení v průběhu období tří let před vstupem tohoto nařízení v platnost, ale která vznikla na základě fúze či akvizice zahrnujících přinejmenším jednu ústřední protistranu, jíž bylo uděleno povolení před počátkem tohoto období, není umožněno podat žádost o přechodná opatření podle tohoto odstavce.

6. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:

Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) konkrétní podmínky, za kterých ústřední protistrana může zamítnout žádost o přístup, včetně předpokládaného objemu obchodů, počtu a druhu uživatelů, ujednání o řízení provozního rizika a složitosti nebo jiných faktorů, která vytvářejí významná nepřiměřená rizika;

b) podmínky, za kterých je ústřední protistrana povinna povolit přístup, včetně důvěrnosti poskytnutých informací o finančních nástrojích během vývojové fáze, nediskriminačního a transparentního způsobu, pokud jde o poplatky za clearing, požadavků na kolaterál a provozních požadavků na zajištění;

c) podmínky, za kterých by poskytnutí přístupu ohrozilo hladké a řádné fungování trhů nebo by mohlo nepříznivě ovlivnit systémové riziko;

d) postup oznamování podle odstavce 5;

e) podmínky nediskriminačního zacházení, pokud jde o způsob, jakým je se smlouvami obchodovanými v daném obchodním systému zacházeno v souvislosti s požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv a vázané zajištění se souvisejícími smlouvami, jejichž clearing provádí stejná ústřední protistrana.

Článek 36

Nediskriminační přístup k obchodnímu systému

1. Aniž je dotčen článek 8 nařízení (EU) č. 648/2012, poskytne obchodní systém na požádání jakékoli ústřední protistraně povolené nebo uznané podle uvedeného nařízení, která si přeje provést clearing obchodů s finančními nástroji uzavřených v uvedeném obchodním systému, údaje o obchodech nediskriminačním a transparentním způsobem, včetně poplatků za přístup. Tento požadavek se nevztahuje na:

Tento článek není závazný pro obchodní systém, které má úzké propojení s ústřední protistranou, jež oznámila, že využívá přechodná opatření podle čl. 35 odst. 5.

a) žádný derivát, který již podléhá povinnosti přístupu stanovené v článku 8 nařízení (EU) č. 648/2012;

b) deriváty obchodované v obchodním systému.

2. Ústřední protistrana žádost o přístup k obchodnímu systému formálně předloží obchodnímu systému, jeho relevantnímu příslušnému orgánu a příslušnému orgánu ústřední protistrany.

3. Obchodní systém ústřední protistraně písemně odpoví do tří měsíců od obdržení žádosti uvedené v odstavci 2, zda přístup povoluje pod podmínkou, že relevantní příslušný orgán poskytl přístup podle odstavce 4, anebo přístup nepovoluje. Obchodní systém může žádost o přístup zamítnout za podmínek stanovených v odst. 6 písm. a). Pokud obchodní systém přístup zamítne, uvede ve své odpovědi plné zdůvodnění a o svém rozhodnutí písemně informuje svůj příslušný orgán. Pokud je ústřední protistrana usazena v jiném členském státě než v členském státě obchodního systému, obchodní systém předá písemnou odpověď rovněž příslušnému orgánu ústřední protistrany. Obchodní systém přístup umožní do tří měsíců od poskytnutí kladné odpovědi na žádost o přístup.

4. Příslušný orgán obchodního systému či příslušný orgán ústřední protistrany poskytne ústřední protistraně přístup k obchodnímu systému, pokud tento přístup neohrozí hladké a řádné fungování trhů, zejména z důvodu roztříštění likvidity, a za podmínky, že zavedl obchodní systém přiměřená opatření, aby tomuto roztříštění zabránil, nebo nebude mít tento přístup nepříznivý dopad na systémové riziko.

Ustanovení písmene a) prvního pododstavce nebrání poskytnutí přístupu v případě, že žádost uvedená v odstavci 2 vyžaduje interoperabilitu a obchodní systém a všechny ústřední protistrany, které jsou stranou navržené dohody o interoperabilitě, s danou dohodou souhlasily a rizika, kterým je vystavena původní ústřední protistrana a která vyplývají z pozic mezi ústředními protistranami, jsou zajištěna u třetí strany.

Je-li nutnost dohody o interoperabilitě důvodem nebo částečně důvodem k zamítnutí žádosti, obchodní systém vyrozumí dotčenou ústřední protistranu a informuje orgán ESMA o tom, které jiné ústřední protistrany mají k obchodnímu systému přístup, a orgán ESMA tyto informace uveřejní tak, aby se investiční podniky mohly ve vztahu k těmto ústředním protistranám rozhodnout o výkonu svých práv podle článku 37 směrnice 2014/65/EU za účelem usnadnění alternativní dohody o přístupu.

Jestliže příslušný orgán přístup odepře, vydá své rozhodnutí do dvou měsíců od obdržení žádosti uvedené v odstavci 2 a poskytne druhému příslušnému orgánu, obchodnímu systému a ústřední protistraně plné zdůvodnění včetně důkazů, ze kterých jeho rozhodnutí vychází.

5. Pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému, obchodní systém, který v kalendářním roce předcházejícím vstupu tohoto nařízení v použitelnost nedosahuje příslušné prahové hodnoty, může před vstupem tohoto nařízení v použitelnost oznámit orgánu ESMA a svému příslušnému orgánu, že si nepřeje být vázáno tímto článkem ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému, které jsou do dané prahové hodnoty zahrnuty, po dobu třiceti měsíců od použití tohoto nařízení. Obchodní systém, který v každém roce daného nebo jakéhokoli následujícího třicetiměsíčního období nadále nedosahuje příslušné prahové hodnoty, může na konci tohoto období oznámit orgánu ESMA a svému příslušnému orgánu, že si přeje i nadále nebýt vázán tímto článkem po dobu dalších třiceti měsíců. Učiní-li obchodní systém takové oznámení, nemůže po dobu, během níž na základě svého přání není vázán tímto článkem, využít práv na přístup podle článku 35 nebo tohoto článku ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému, které jsou zahrnuty do příslušné prahové hodnoty. Orgán ESMA uveřejní seznam všech oznámení, která obdrží.

Pokud jde o možnost nebýt na základě vlastního přání vázán tímto článkem, příslušnou prahovou hodnotou je roční pomyslná obchodovaná částka ve výši 1000000 milionů eur. Tato pomyslná částka zahrnuje veškeré obchody s deriváty obchodovanými v obchodním systému uzavřené podle pravidel daného obchodního systému, přičemž každý obchod je započítán pouze jednou (single-counting).

Je-li obchodní systém součástí skupiny s úzkým propojením, vypočítá se prahová hodnota sečtením ročních pomyslných obchodovaných částek všech obchodních systémů ve skupině jako celku, která se nacházejí v Unii.

Má-li obchodní systém, který učinil oznámení podle tohoto odstavce, úzké propojení s jednou nebo více ústředními protistranami, nemohou tyto ústřední protistrany po dobu, během níž není obchodní systém na základě svého přání vázán tímto článkem, využít práv na přístup podle článku 35 nebo tohoto článku ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému, které jsou zahrnuty do příslušné prahové hodnoty.

6. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění:

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) konkrétních podmínek, za kterých obchodní systém může zamítnout žádost o přístup, včetně podmínek založených na předpokládaném objemu obchodů, počtu uživatelů, ujednání o řízení provozního rizika a složitosti nebo jiných faktorů, které vytvářejí významná nepřiměřená rizika;

b) podmínek, za kterých musí být přístup poskytnut, včetně důvěrnosti poskytnutých informací o finančních nástrojích ve vývojové fázi a nediskriminačního a transparentního způsobu, pokud jde o poplatky za přístup;

c) podmínek, za kterých by poskytnutí přístupu ohrozilo hladké a řádné fungování trhů nebo by mohlo nepříznivě ovlivnit systémové riziko.

d) postupu oznamování podle odstavce 5, včetně dalších podrobností výpočtu pomyslné částky a metody, kterou může orgán ESMA ověřit výpočet objemů a schválit, že určitý obchodní systém není na základě svého přání vázán tímto článkem.

Článek 37

Nediskriminační přístup a povinnost poskytovat licence k referenčním hodnotám

1. Je-li hodnota jakéhokoli finančního nástroje vypočítána odkazem na referenční hodnotu, osoba s vlastnickými právy k referenční hodnotě zajistí, aby byl ústředním protistranám a obchodním systémům pro účely obchodování a clearingu povolen nediskriminační přístup k:

Licence zahrnující přístup k informacím je poskytnuta za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek do tří měsíců od podání žádosti ústřední protistranou nebo obchodním systémem.

Přístup je poskytnut za přiměřenou obchodní cenu s přihlédnutím k ceně, za niž je poskytnut přístup k referenční hodnotě nebo je licence k právům duševního vlastnictví udělena za rovnocenných podmínek jiné ústřední protistraně, obchodním systémům či jakýmkoliv spřízněným osobám pro účely clearingu a obchodování. Různým ústředním protistranám, obchodním systémům či jakýmkoliv spřízněným osobám lze účtovat rozdílné ceny pouze v objektivně odůvodněných případech s ohledem na přiměřené obchodní důvody, jako je požadované množství, oblast působnosti nebo oblast použití.

a) příslušným údajům o ceně, k jiným údajům a k informacím o složení, metodice a ocenění uvedené referenční hodnoty pro účely clearingu a obchodování; a k

b) licencím.

2. V případech, kdy je po dni 3. ledna 2018 vytvořena nová referenční hodnota, povinnost poskytovat licence začíná nejpozději 30 měsíců poté, co bylo zahájeno obchodování s finančním nástrojem, který na danou referenční hodnotu odkazuje, nebo co byl tento nástroj přijat k obchodování. Vlastní-li osoba s vlastnickými právy k nové referenční hodnotě také stávající referenční hodnotu, musí zajistit, že v porovnání s jakoukoli takovou stávající referenční hodnotou splňuje nová referenční hodnota obě tato kritéria:

Tento odstavec se nedotýká použití pravidel hospodářské soutěže, a zejména článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU.

a) nová referenční hodnota není pouhou kopií nebo přizpůsobením jakékoli takové stávající referenční hodnoty a metodika, včetně podkladových údajů, nové referenční hodnoty se smysluplně liší od jakékoli takové stávající referenční hodnoty; a

b) nová referenční hodnota není náhradou za takovou stávající referenční hodnotu.

3. Žádná ústřední protistrana, obchodní systém ani spřízněný subjekt nesmí s žádným poskytovatelem referenční hodnoty uzavřít dohodu, jejímž účinkem by bylo:

a) zabránit jakékoli jiné ústřední protistraně nebo obchodnímu systému v získání přístupu k těmto informacím či právům uvedeným v odstavci 1; nebo

b) zabránit jakékoli jiné ústřední protistraně nebo obchodnímu systému v získání přístupu k takové licenci, jak je uvedeno v odstavci 1.

4. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž upřesní:

Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) informace, které mají být prostřednictvím poskytnutí licence zpřístupněny podle odst. 1 písm. a) pro výlučné účely ústřední protistrany nebo obchodního systému;

b) jiné podmínky, za kterých je přístup poskytnut, včetně důvěrnosti poskytnutých informací;

c) normy, které stanoví pokyny ohledně toho, jak lze prokázat, že určitá referenční hodnota je novou referenční hodnotou v souladu s odst. 2 písm. a) a b).

Článek 38

Přístup pro ústřední protistrany a obchodní systémy z třetích zemí

1. Obchodní systém usazený v třetí zemi může požádat o přístup k ústřední protistraně usazené v Unii, pouze pokud Komise ve vztahu k dané třetí zemi přijala rozhodnutí v souladu s čl. 28 odst. 4.

Ústřední protistrana usazená v třetí zemi může požádat o přístup k obchodnímu systému v Unii, pokud je tato ústřední protistrana uznána podle článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012.

Ústředním protistranám a obchodním systémům usazeným v třetích zemích je povoleno využívat práva na přístup uvedená v článcích 35 a 36, pouze pokud jde o finanční nástroje, na které se uvedené články vztahují, a pokud Komise přijala rozhodnutí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, ve kterém stanoví, že právní a dohledový rámec dané třetí země je považován za právní a dohledový rámec, který stanovuje účinný rovnocenný systém pro povolování přístupu ústředním protistranám a obchodním systémům povoleným podle zahraničních režimů k ústředním protistranám a obchodním systémům usazeným v dané třetí zemi.

2. Ústřední protistrany a obchodní systémy a usazené v třetích zemích mohou o licenci a práva na přístup v souladu s článkem 37 požádat pouze v případě, že Komise přijala rozhodnutí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, že právní a dohledový rámec dané třetí země je považován za právní a dohledový rámec, který stanovuje účinný rovnocenný systém, v jehož rámci je ústředním protistranám a obchodním systémy povoleným v zahraničních jurisdikcích povolen přístup na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě k:

od osob s vlastnickými právy k referenčním hodnotám usazeným v dotčené třetí zemi.

a) příslušným údajům o ceně, k jiným údajům a k informacím o složení, metodice a ocenění referenčních hodnot pro účely zúčtování a obchodování; a k

b) licencím,

3. Komise může přijmout rozhodnutí přezkumným postupem podle článku 51, která určí, že právní a dohledový rámec třetí země zajistí, aby obchodní systémy a ústřední protistrany povolené v uvedené třetí zemi splňovaly právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům uvedeným v odstavci 2 tohoto článku a podléhají v uvedené třetí zemi účinnému dohledu a vynucování.

Právní a dohledový rámec třetí země se považuje za rovnocenný, jestliže tento rámec splňuje všechny tyto podmínky:

od osob s vlastnickými právy k referenčním hodnotám usazeným v dotčené třetí zemi.

a) obchodní systémy v této třetí zemi podléhají povolování, je nad nimi průběžně vykonáván účinný dohled a je průběžně a účinně vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky;

b) rámec stanovuje účinný rovnocenný systém pro povolení obchodním systémům povoleným podle zahraničních režimů přístup k ústředním protistranám a obchodním systémům usazeným v dané třetí zemi;

c) právní a dohledový rámec dané třetí země stanovuje účinný rovnocenný systém, v jehož rámci je ústředním protistranám a obchodním systémům povoleným v zahraničních jurisdikcích povolen přístup na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě k:

  • i) příslušným údajům o ceně, k jiným údajům a k informacím o složení, metodice a ocenění referenčních hodnot pro účely zúčtování a obchodování; a k
  • ii) licencím,

HLAVA VIa

PRAVOMOCI A PŮSOBNOST ORGÁNU ESMA

KAPITOLA 1

Pravomoci a postupy

Článek 38a

Výkon pravomocí svěřených orgánu ESMA

Pravomoci svěřené orgánu ESMA či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším osobám pověřeným orgánem ESMA podle článků 38b až 38e nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.

Článek 38b

Žádost o poskytnutí informací

1. Orgán ESMA si může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností podle tohoto nařízení, od těchto osob:

a) schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů, pokud nad nimi vykonává dohled orgán ESMA, a investičního podniku nebo organizátora trhu provozujícího obchodní systém pro provozování služeb hlášení údajů schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů, a osob, které je ovládají nebo jsou jimi ovládány;

b) vedoucích pracovníků osob uvedených v písmenu a);

c) auditorů a poradců osob uvedených v písmenu a).

2. Jakákoli prostá žádost o informace uvedená v odstavci 1:

a) odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) uvede účel žádosti;

c) upřesní požadované informace;

d) zahrne lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e) bude obsahovat prohlášení, že osoba, od níž se informace žádají, nemá povinnost uvedené informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nesprávné nebo zavádějící;

f) upozorní na výši pokuty, která bude uložena v souladu s článkem 38h, pokud poskytnuté informace jsou nesprávné nebo zavádějící.

3. V případě žádosti o poskytnutí informací podle odstavce 1 na základě rozhodnutí orgán ESMA:

a) odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) uvede účel žádosti;

c) upřesní požadované informace;

d) stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e) upozorní na penále stanovené v článku 38i, jestliže budou poskytnuté informace neúplné;

f) upozorní na pokutu stanovenou v článku 38h, jestliže budou odpovědi na položené otázky nesprávné nebo zavádějící;

g) upozorní na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu orgánu ESMA a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4. Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby oprávněné je zastupovat podle právních předpisů nebo podle stanov. Řádně zmocnění právní zástupci mohou informace sdělit za své klienty. Ti však zůstávají plně odpovědní v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5. Orgán ESMA zašle bez zbytečného odkladu kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu osoby uvedené v odstavci 1.

Článek 38c

Obecná šetření

1. Při plnění povinností podle tohoto nařízení může ESMA provádět veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 38b odst. 1. Za tímto účelem jsou úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a) zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jejich úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b) pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c) předvolat jakoukoli osobu uvedenou v čl. 38b odst. 1 nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo dokumentů, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d) vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e) požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

2. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 38i, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi osob uvedených v čl. 38b odst. 1 na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 38h, jestliže jsou odpovědi osob uvedených v čl. 38b odst. 1 na položené otázky nesprávné nebo zavádějící.

3. Osoby uvedené v čl. 38b odst. 1 jsou povinny se podrobit šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 38i, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

4. Orgán ESMA s dostatečným předstihem před šetřením uvedeným v odstavci 1 informuje o šetření a o totožnosti pověřených osob příslušný orgán členského státu, na jehož území se má šetření provádět. Úředníci dotčeného příslušného orgánu poskytují na žádost orgánu ESMA těmto pověřeným osobám pomoc při plnění jejich povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu se mohou na požádání šetření také účastnit.

5. Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů nebo datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle platného vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o zajišťovací opatření.

6. Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o povolení požadovat poskytnutí výpisů telefonních hovorů nebo datových přenosů uvedených v odst. 1 písm. e), uvedený orgán ověří, že:

Pro účely písmene b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i o závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) rozhodnutí přijaté orgánem ESMA uvedené v odstavci 3 je pravé;

b) opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená.

Článek 38d

Kontroly na místě

1. Orgán ESMA může za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách osob uvedených v čl. 38b odst. 1.

2. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 38b odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

3. S dostatečným předstihem před kontrolou informuje orgán ESMA o kontrole příslušný orgán členského státu, na jehož území se má provádět. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivita kontroly, může orgán ESMA po informování relevantního příslušného orgánu provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení. Kontroly v souladu s tímto článkem se provádějí za předpokladu, že relevantní příslušný orgán potvrdil, že proti nim nemá námitky.

4. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 38i pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí.

5. Osoby uvedené v čl. 38b odst. 1 se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 38i, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

6. Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má být kontrola prováděna, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost orgánu ESMA aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. Úředníci příslušného orgánu dotyčného členského státu se mohou kontrol na místě také účastnit.

7. Orgán ESMA také může požádat, aby příslušné orgány provedly jeho jménem určité vyšetřovací úkoly a kontroly na místě podle tohoto článku a čl. 38b odst. 1.

8. Pokud úředníci orgánu ESMA a další doprovázející osoby tímto orgánem pověřené zjistí, že se určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotyčného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc a v příslušných případech požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní.

9. Pokud kontrola na místě stanovená v odstavci 1 nebo pomoc stanovená v odstavci 7 vyžaduje podle vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o zajišťovací opatření.

10. Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o povolení provést kontrolu na místě podle odstavce 1 nebo pomoc podle odstavce 7, uvedený orgán ověří, zda:

Pro účely písmene b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i o závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

a) rozhodnutí přijaté orgánem ESMA uvedené v odstavci 5 je pravé;

b) opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená.

Článek 38e

Výměna informací

Orgán ESMA a příslušné orgány si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují informace požadované pro účely výkonu jejich povinností podle tohoto nařízení.

Článek 38f

Služební tajemství

Povinnost zachovávat služební tajemství uvedená v článku 76 směrnice 2014/65/EU se vztahuje na orgán ESMA a na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro orgán ESMA nebo pro jakoukoli jinou osobu, již orgán ESMA pověřil určitými úkoly, včetně auditorů a odborníků, s nimiž má orgán ESMA uzavřeny smlouvy.

Článek 38g

Opatření v oblasti dohledu přijímaná orgánem ESMA

1. Pokud orgán ESMA zjistí, že osoba uvedená v čl. 38b odst. 1 písm. a) nesplnila některý z požadavků stanovených v článcích 20 až 22c nebo v hlavě IVa, přijme jedno nebo více z těchto opatření:

a) přijme rozhodnutí, které této osobě nařizuje porušování povinnosti ukončit;

b) přijme rozhodnutí o uložení pokut nebo penále podle článků 38h a 38i;

c) vydá veřejná oznámení.

2. Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 zohlední orgán ESMA povahu a závažnost porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

a) trvání a četnost porušení povinnosti;

b) zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy, či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;

c) zda k porušení povinnosti došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

d) míru odpovědnosti osoby odpovědné za porušení;

e) finanční sílu osoby odpovědné za porušení na základě celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo ročního příjmu a čistých aktiv odpovědné fyzické osoby;

f) vliv porušení na zájmy investorů;

g) výši zisku, kterého osoba odpovědná za porušení povinnosti dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, nebo ztráty, která porušením vznikla třetím stranám, jestliže je lze určit;

h) míru spolupráce osoby odpovědné za porušení povinnosti s orgánem ESMA, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

i) předchozí porušení ze strany osoby odpovědné za porušení;

j) opatření, která po porušení přijala osoba odpovědná za porušení, aby zabránila jeho opakování.

3. Orgán ESMA oznámí veškerá opatření přijatá podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za porušení a sdělí je příslušným orgánům členských států a Komisi. Veškerá tato opatření zveřejní na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí.

Zveřejněné informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují:

a) prohlášení potvrzující právo osoby odpovědné za porušení povinnosti se proti rozhodnutí odvolat;

b) v příslušných případech prohlášení potvrzující, že odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že toto odvolání nemá odkladný účinek;

c) prohlášení potvrzující, že odvolací senát orgánu ESMA může pozastavit uplatňování napadnutého rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA 2

Správní sankce a jiná správní opatření

Článek 38h

Pokuty

1. Pokud orgán ESMA v souladu s čl. 38k odst. 5 zjistí, že osoba uvedená v čl. 38b odst. 1 písm. a) úmyslně nebo z nedbalosti nesplnila některý z požadavků stanovených v článcích 22 až 22c nebo v hlavě IVa, přijme rozhodnutí o uložení pokuty v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

Porušení požadavků se považuje za úmyslné, pokud orgán ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že daná osoba jednala úmyslně s cílem porušit dané požadavky.

2. Maximální výše pokuty uvedené v odstavci 1 činí 200000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající hodnotu v národní měně.

3. Za účelem stanovení výše pokuty podle odstavce 1 orgán ESMA zohlední kritéria uvedená v čl. 38g odst. 2.

Článek 38i

Penále

1. Orgán ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem přimět:

a) danou osobu porušování požadavků ukončit v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 38g odst. 1 písm. a);

b) osobu uvedenou v čl. 38b odst. 1, aby:

  • i) poskytla úplné informace, o které byla požádána rozhodnutím podle článku 38b,
  • ii) se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí podle článku 38c,
  • iii) se podrobila kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 38d.

2. Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá za každý den prodlení.

3. Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4. Penále lze uložit na dobu nejvýše šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí ESMA. Po skončení této doby orgán ESMA opatření přezkoumá.

Článek 38j

Zveřejňování, povaha a alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí

1. Orgán ESMA zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 38h a 38i s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo zúčastněným subjektům nepřiměřenou škodu. Tyto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).).

2. Pokuty a penále uložené podle článků 38h a 38i jsou správní povahy.

3. Rozhodne-li se orgán ESMA žádné pokuty nebo penále neuložit, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a příslušné orgány dotčeného členského státu a uvede důvody svého rozhodnutí.

4. Pokuty a penále uložené podle článků 38h a 38i jsou vykonatelné.

Výkon rozhodnutí se řídí procesními pravidly platnými v členském státě, na jehož území se provádí.

5. Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 38k

Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut

1. Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné náznaky, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení požadavků stanovených v hlavě IVa, jmenuje v rámci orgánu ESMA nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Určený úředník se nesmí účastnit ani se přímo či nepřímo nesměl účastnit dohledu nad poskytovatelem služeb hlášení údajů ani postupu schvalování poskytovatele služeb hlášení údajů a své funkce plní nezávisle na orgánu ESMA.

2. Vyšetřující úředník uvedený v odstavci 1 vyšetří údajná porušení požadavků, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá orgánu ESMA.

3. Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník využívat pravomoc k tomu, aby si vyžádal informace podle článku 38b a provedl šetření a kontroly na místě podle článků 38c a 38d.

4. Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán ESMA shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.

5. Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá orgánu ESMA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit.

6. V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo vyšetřovaných osob na obhajobu.

7. Při předání spisu s nálezem orgánu ESMA o tom vyšetřující úředník uvědomí vyšetřované osoby. Ty mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, které se týkají třetích stran.

8. Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to vyšetřované osoby požádají, po vyslechnutí uvedených osob v souladu s článkem 38l orgán ESMA rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení požadavků stanovených v hlavě IVa, a pokud je tomu tak, přijme opatření v oblasti dohledu podle článku 38g.

9. Vyšetřující úředník se jednání orgánu ESMA neúčastní ani do jeho rozhodování jinak nezasahuje.

10. Komise přijme do 1. října 2021 v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, jimiž blíže upřesní procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut nebo penále a promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a vymáhání pokut a penále.

11. Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné náznaky, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc relevantním vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Orgán ESMA kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Článek 38l

Vyjádření účastníků řízení

1. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle článků 38g, 38h a 38i poskytne orgán ESMA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. Orgán ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.

První pododstavec se nevztahuje na situace, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému. V uvedeném případě může orgán ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí musí dát dotyčným osobám příležitost k vyjádření.

2. V průběhu řízení musí být plně respektováno právo vyšetřovaných osob na obhajobu. Mají právo nahlížet do spisu orgánu ESMA, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty orgánu ESMA.

Článek 38m

Přezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán ESMA uložil pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 38n

Poplatky za povolení a dohled

1. Orgán ESMA účtuje poskytovatelům služeb hlášení údajů poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto poplatky plně pokrývají výdaje orgánu ESMA nezbytné pro povolení poskytovatelů služeb hlášení údajů a dohled nad nimi a pro náhradu veškerých nákladů, jež mohou příslušným orgánům vzniknout na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů podle článku 38o.

2. Výše individuálního poplatku účtovaného konkrétnímu poskytovateli služeb hlášení údajů pokrývá veškeré správní náklady vzniklé orgánu ESMA v souvislosti s povolováním tohoto poskytovatele a dohledem nad ním. Musí být přiměřená obratu poskytovatele služeb hlášení údajů.

3. Komise přijme do 1. října 2021 v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci k doplnění tohoto nařízení, jimiž upřesní typ poplatků, záležitosti, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob jejich úhrady.

Článek 38o

Přenesení úkolů z orgánu ESMA na příslušné orgány

1. Je-li to nezbytné k řádnému splnění úkolu v oblasti dohledu, může orgán ESMA konkrétní úkoly v oblasti dohledu přenést na příslušný orgán členského státu v souladu s obecnými pokyny vydanými orgánem ESMA podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010. Mezi tyto konkrétní úkoly v oblasti dohledu mohou patřit zejména pravomoc žádat o informace podle článku 38b a provádět šetření a kontroly na místě podle článku 38c a článku 38d.

2. Před přenesením úkolu orgán ESMA konzultuje s relevantním příslušným orgánem:

a) rozsah úkolu, jenž má být přenesen;

b) harmonogram pro splnění úkolu a

c) předávání potřebných informací mezi příslušným orgánem a orgánem ESMA.

3. V souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle čl. 38n odst. 3, poskytne orgán ESMA příslušnému orgánu náhradu nákladů, jež mu v důsledku výkonu přenesených úkolů vzniknou.

4. Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 orgán ESMA v náležitých intervalech přezkoumává. Přenesení úkolů lze kdykoli zrušit.

5. Přenesení úkolů nemá vliv na odpovědnost orgánu ESMA ani neomezuje jeho schopnost provádět přenesenou činnost a dohlížet na ni.

HLAVA VII

DOHLEDOVÁ OPATŘENÍ V OBLASTI ZÁSAHŮ U PRODUKTŮ A POZIC

KAPITOLA 1

Sledování a zásahy u produktů

Článek 39

Sledování trhu

1. V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010 sleduje orgán ESMA trh s finančními nástroji, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v Unii.

2. V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010 sleduje orgán EBA trh se strukturovanými vklady, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v Unii.

3. Příslušné orgány sledují trh s finanřními nástroji a strukturovanými vklady, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v jejich členském státě nebo z jejich členského státu.

Článek 39a

Zákaz přijímaní plateb za tok pokynů

1. Investiční podniky jednající jménem neprofesionálních zákazníků vymezených v čl. 4 odst. 1 bodu 11 směrnice 2014/65/EU nebo profesionálních zákazníků uvedených v oddíle II přílohy II uvedené směrnice nesmí výměnou za provedení pokynů těchto zákazníků v určitém místě provádění nebo za předání pokynů těchto zákazníků jakékoli třetí straně k provedení v určitém místě provádění přijímat od žádné třetí strany žádný poplatek, provizi ani nepeněžní výhodu (dále jen „platba za tok pokynů“).

První pododstavec se nepoužije na rabaty nebo slevy z transakčních poplatků v místech provádění, pokud to umožňuje schválená a veřejná struktura sazeb obchodního systému v Unii nebo obchodního systému třetí země, jestliže z nich má prospěch výhradně zákazník. Tyto slevy nebo rabaty nesmí investičnímu podniku přinést peněžní prospěch.

2. Členský stát, ve kterém jsou před 28. březnem 2024 usazeny investiční podniky jednající jménem zákazníků, které výměnou za provedení pokynů těchto zákazníků v určitém místě provádění nebo za předání pokynů těchto zákazníků jakékoli třetí straně k provedení v konkrétním místě provádění obdrží od jakékoli třetí strany poplatek, provizi nebo nepeněžní výhodu, může do 30. června 2026 investiční podniky spadající do jeho pravomoci od zákazu stanoveného v odstavci 1 osvobodit, pokud tyto investiční podniky poskytují investiční služby zákazníkům, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni v tomto členském státě.

Za účelem uplatnění výjimky uvedené v prvním pododstavci informuje členský stát, který splňuje podmínku stanovenou v prvním pododstavci, do 29. září 2024 orgán ESMA. Orgán ESMA vede seznam členských států, které tuto výjimku využívají. Seznam je zpřístupněn veřejnosti a pravidelně aktualizován.

Článek 40

Pravomoci orgánu ESMA dočasně zasáhnout

1. V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010 může orgán ESMA, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3, v Unii dočasně zakázat nebo omezit:

Zákaz či omezení se může použít za okolností stanovených orgánem ESMA nebo může podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.

a) uvádění na trh, distribuci nebo prodej určitých finančních nástrojů či finančních nástrojů s určitými stanovenými rysy; nebo

b) určitý typ finanční činnosti či praktiky.

2. Orgán ESMA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 pouze v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

V případě, že jsou podmínky stanovené v prvním pododstavci splněny, může orgán ESMA preventivně stanovit zákaz nebo omezení podle odstavce 1 předtím, než je finanční nástroj uveden na trh, distribuován nebo prodán zákazníkům.

a) navržené opatření řeší významné ohrožení ochrany investorů či hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních či komoditních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části;

b) hrozbu neřeší regulační požadavky podle právních předpisů Unie použitelné na příslušný finanční nástroj nebo činnost;

c) příslušný orgán nebo příslušné orgány nepřijaly opatření k řešení dané hrozby nebo přijatá opatření na tuto hrozbu nereagují dostatečně.

3. Při přijímání opatření podle tohoto článku orgán ESMA zajistí, aby dané opatření:

Pokud příslušný orgán nebo příslušné orgány přijaly opatření podle článku 42, může orgán ESMA přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, aniž by vydával stanovisko stanovené v článku 43.

a) nemělo škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů nebo na investory, který by byl neúměrný vzhledem k přínosu opatření;

b) nevytvářelo riziko regulatorní arbitráže; a

c) bylo přijato po konzultaci s veřejnými orgány příslušnými k dohledu, správě a regulování fyzických zemědělských trhů podle nařízení (ES) č. 1234/2007 v případě, že se opatření týká derivátů zemědělských komodit.

4. Než orgán ESMA rozhodne o přijetí jakéhokoli opatření podle tohoto článku, oznámí opatření, které navrhuje, příslušným orgánům.

5. Orgán ESMA uveřejní na své internetové stránce oznámení o každém rozhodnutí přijmout jakékoli opatření podle tohoto článku. Oznámení specifikuje podrobnosti zákazu nebo omezení a okamžik po uveřejnění oznámení, od kterého opatření nabudou účinku. Zákaz nebo omezení se vztahuje pouze na kroky uskutečněné poté, co opatření nabudou účinku.

6. Zákaz nebo omezení uložené podle odstavce 1 přezkoumává orgán ESMA v přiměřených intervalech, minimálně však každých šest měsíců. Po uplynutí alespoň dvou po sobě jdoucích prodloužení může orgán ESMA na základě řádné analýzy s cílem posoudit dopad na spotřebitele rozhodnout o prodloužení tohoto zákazu nebo omezení o jeden rok.

7. Opatření přijaté orgánem ESMA podle tohoto článku má přednost před veškerými předchozími opatřeními, která přijal příslušný orgán.

8. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50stanovující kritéria a faktory, které orgán ESMA zohlední při určování toho, zda nastalo významné ohrožení ochrany investorů či hrozba pro řádné fungování a integritu finančních či komoditních trhů nebo pro stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části podle odst. 2 písm. a).

Mezi tato kritéria a faktory patří:

a) míra složitosti finančního nástroje a vztah k typu zákazníka, jemuž je nabízen a prodáván;

b) objem či pomyslná hodnota emise finančních nástrojů;

c) míra inovace finančního nástroje, činnosti nebo praktiky;

d) páka, kterou finanční nástroj či praktika poskytují.

Článek 41

Pravomoci orgánu EBA dočasně zasáhnout

1. V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1093/2010 může orgán EBA, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3, v Unii dočasně zakázat nebo omezit:

Zákaz či omezení se může použít za okolností stanovených orgánem EBA nebo může podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.

a) uvádění na trh, distribuci nebo prodej určitých strukturovaných vkladů či strukturovaných vkladů s určitými stanovenými rysy; nebo

b) určitý typ finanční činnosti či praktiky.

2. Orgán EBA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 pouze v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

V případě, že jsou podmínky stanovené v prvním pododstavci splněny, může orgán EBA preventivně stanovit zákaz nebo omezení podle odstavce 1 předtím, než je strukturovaný vklad uveden na trh, distribuován nebo prodán zákazníkům.

a) navržené opatření řeší významné ohrožení ochrany investorů či hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části;

b) regulační požadavky podle práva Unie použitelné na příslušný strukturovaný vklad nebo činnost uvedené ohrožení neřeší;

c) příslušný orgán nebo příslušné orgány nepřijaly opatření k řešení dané hrozby nebo přijatá opatření na tuto hrozbu nereagují dostatečně.

3. Při přijímání opatření podle tohoto článku podnikne orgán EBA zajistí, aby opatření:

Pokud příslušný orgán nebo příslušné orgány přijaly opatření podle článku 42, může orgán EBA přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, aniž by vydával stanovisko podle článku 43.

a) nemělo škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů nebo na investory, který by byl neúměrný vzhledem k přínosu opatření; a

b) nevytvářelo riziko regulatorní arbitráže.

4. Než orgán EBA rozhodne o přijetí jakéhokoli opatření podle tohoto článku, oznámí opatření, které navrhuje, příslušným orgánům.

5. Orgán EBA uveřejní na své internetové stránce oznámení o každém rozhodnutí přijmout jakékoli opatření podle tohoto článku. Oznámení specifikuje podrobnosti zákazu nebo omezení a okamžik po uveřejnění oznámení, od kterého opatření nabudou účinku. Zákaz nebo omezení se vztahuje pouze na kroky uskutečněné poté, co opatření nabudou účinku.

6. Orgán EBA přezkoumá zákaz nebo omezení uložené podle odstavce 1 v přiměřených intervalech, minimálně však každých šest měsíců. Po uplynutí alespoň dvou po sobě jdoucích prodloužení může orgán EBA na základě řádné analýzy s cílem posoudit dopad na spotřebitele rozhodnout o prodloužení tohoto zákazu nebo omezení o jeden rok.

7. Opatření přijaté orgánem EBA podle tohoto článku má přednost před veškerými předchozími opatřeními, která přijal příslušný orgán.

8. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 stanovující kritéria a faktory, které orgán EBA zohlední při určování toho, zda nastalo významné ohrožení ochrany investorů či hrozba pro řádné fungování a integritu finančních trhů a pro stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části podle odst. 2 písm. a).

Mezi tato kritéria a faktory patří:

a) míra složitosti strukturovaného vkladu a vztah k typu zákazníka, jemuž je nabízen a prodáván;

b) objem či pomyslná hodnota emise strukturovaných vkladů;

c) míra inovace strukturovaného vkladu, činnosti nebo praktiky;

d) páka, kterou strukturovaný vklad či praktika poskytují.

Článek 42

Zásahy příslušných orgánů u produktů

1. Příslušný orgán může v členském státě nebo z členského státu zakázat či omezit:

a) uvádění na trh, distribuci nebo prodej určitých finančních nástrojů či strukturovaných vkladů nebo finančních nástrojů či strukturovaných vkladů s určitými stanovenými rysy; nebo

b) určitý typ finanční činnosti či praktiky.

2. Příslušný orgán může přijmout opatření uvedené v odstavci 1, pokud se rozumně domnívá, že:

V případě, že jsou podmínky stanovené v prvním pododstavci splněny, může příslušný orgán preventivně stanovit zákaz nebo omezení podle odstavce 1 předtím, než je finanční nástroj nebo strukturovaný vklad uveden na trh, distribuován nebo prodán zákazníkům.

Zákaz či omezení se může použít za okolností stanovených příslušným orgánem nebo podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.

a) buď

  • i) finanční nástroj, strukturovaný vklad nebo činnost či praktika vzbuzuje významné obavy o ochranu investorů či představuje hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních či komoditních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části alespoň v jednom členském státě; nebo
  • ii) derivát má škodlivý účinek na mechanismus tvorby cen na základním trhu;

b) stávající regulační požadavky podle právních předpisů Unie použitelné na finanční nástroj, strukturovaný vklad nebo činnost nebo praktiku dostatečně neřeší rizika uvedená v písmeni a) a problém by lépe neřešil zdokonalený dohled či vynucování stávajících požadavků;

c) opatření je přiměřené s ohledem na povahu zjištěných rizik, úroveň sofistikovanosti dotčených investorů nebo účastníků trhu a pravděpodobný účinek opatření na investory či účastníky trhu, kteří mohou držet nebo využívat finanční nástroj, strukturovaný vklad nebo činnost či praktiku nebo z nich mít prospěch;

d) příslušný orgán řádně konzultoval s příslušnými orgány v jiných členských státech, kterých by se opatření mohlo významně dotknout;

e) opatření nemá diskriminační účinek na služby nebo činnosti poskytované z jiného členského státu; a

f) řádně konzultoval s veřejnými subjekty příslušnými pro dohled nad fyzickými zemědělskými trhy a pro jejich správu a regulaci podle nařízení (ES) č. 1234/2007 v případě, že finanční nástroj nebo činnost či praktika představují vážnou hrozbu pro řádné fungování a integritu daného fyzického zemědělského trhu.

3. Příslušný orgán neuloží zákaz či omezení podle tohoto článku, pokud nejméně jeden měsíc před tím, než má opatření nabýt účinnosti, všem ostatním příslušným orgánům a orgánu ESMA písemně nebo prostřednictvím jiného komunikačního prostředku dohodnutého mezi orgány neoznámil podrobnosti o:

a) finančním nástroji nebo činnosti nebo praktice, které se navrhované opatření týká;

b) přesné povaze navrhovaného zákazu nebo omezení a o tom, kdy má nabýt účinku; a

c) důkazech, na kterých založil své rozhodnutí a podle kterých je přesvědčen, že je splněna každá z podmínek v odstavci 2.

4. Ve výjimečných případech, kdy se příslušný orgán domnívá, že je nutné urychleně přijmout opatření podle tohoto článku, aby se zabránilo poškození způsobenému těmito finančními nástroji, strukturovanými vklady, praktikami nebo činnostmi uvedenými v odstavci 1, může příslušný orgán přijmout přechodná opatření s písemným oznámením všem ostatním příslušným orgánům a orgánu ESMA nebo v případě strukturovaných vkladů orgánu EBA předaným nejpozději 24 hodin před tím, než má opatření vstoupit v platnost, za předpokladu, že jsou splněna všechna kritéria tohoto článku a dojde se kromě toho jednoznačně k závěru, že oznámení jeden měsíc předem by danou obavu či hrozbu odpovídajícím způsobem nevyřešilo. Příslušný orgán nepřijímá přechodná opatření s platností delší než tři měsíce.

5. Příslušný orgán na svých internetových stránkách uveřejní oznámení o každém rozhodnutí uložit zákaz nebo omezení uvedené v odstavci 1. Oznámení specifikuje podrobnosti zákazu nebo omezení, okamžik po uveřejnění oznámení, od kterého opatření nabudou účinku, a důkazy, podle nichž je přesvědčen, že je splněna každá z podmínek uvedených v odstavci 2. Zákaz nebo omezení se týká pouze opatření přijatých po uveřejnění oznámení.

6. Příslušný orgán zákaz nebo omezení zruší, jestliže podmínky uvedené v odstavci 2 již neplatí.

7. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50, v nichž se stanoví kritéria a faktory, které příslušný orgán zohlední při určování toho, zda nastalo významné ohrožení ochrany investorů či hrozba pro řádné fungování a integritu finančních či komoditních trhů a pro stabilitu celého finančního systému či jeho části alespoň v jednom členském státě, jak je uvedeno v odst. 2 písm. a).

Mezi tato kritéria a faktory patří:

a) míra složitosti finančního nástroje nebo strukturovaného vkladu a vztah k typu zákazníka, jemuž je nabízen, distribuován a prodáván;

b) míra inovace finančního nástroje, strukturovaného vkladu, činnosti nebo praktiky;

c) páka, kterou finanční nástroj, strukturovaný vklad nebo praktika poskytují;

d) pokud jde o řádné fungování a integritu finančních či komoditních trhů, objem či pomyslná hodnota emise finančních nástrojů nebo strukturovaných vkladů.

Článek 43

Koordinace prováděná orgány ESMA a EBA

1. Orgán ESMA nebo v případě strukturovaných vkladů orgán EBA usnadňuje a koordinuje opatření přijatá příslušnými orgány podle článku 42. Orgán ESMA nebo v případě strukturovaných vkladů orgán EBA zejména zajistí, aby opatření přijatá příslušným orgánem byla odůvodněná a přiměřená a aby příslušné orgány zaujímaly, je-li to vhodné, konzistentní přístup.

2. Poté, co obdrží oznámení podle článku 42 o opatření, které má být uloženo podle uvedeného článku, přijme orgán ESMA nebo v případě strukturovaných vkladů orgán EBA stanovisko k tomu, zda jsou zákaz či omezení odůvodněné a přiměřené. Jestliže se orgán ESMA nebo v případě strukturovaných vkladů orgán EBA domnívá, že je pro řešení rizika nutné, aby opatření přijaly i další příslušné orgány, uvede to ve svém stanovisku. Stanovisko se uveřejní na internetových stránkách orgánu ESMA nebo v případě strukturovaných vkladů na internetových stránkách orgánu EBA.

3. Pokud příslušný orgán navrhne přijetí nebo přijme opatření v rozporu se stanoviskem přijatým orgánem ESMA nebo orgánem EBA podle odstavce 2 nebo odmítne přijmout opatření v rozporu s takovým stanoviskem, ihned na svých internetových stránkách uveřejní oznámení s úplným vysvětlením důvodů, které jej k tomu vedou.

KAPITOLA 2

Pozice

Článek 44

Koordinace vnitrostátních opatření pro řízení pozic a limitů pozic orgánem ESMA

1. Orgán ESMA usnadňuje a koordinuje opatření přijatá příslušnými orgány podle čl. 69 odst. 2 písm. o) a p) směrnice 2014/65/EU. Orgán ESMA zejména zajistí, aby příslušné orgány uplatňovaly jednotný přístup, pokud jde o to, kdy jsou tyto pravomoci vykonávány, o povahu a rozsah působnosti uložených opatření a o dobu trvání a návaznost případných opatření.

2. Poté, co orgán ESMA obdrží oznámení o jakémkoli opatření podle čl. 79 odst. 5 směrnice 2014/65/EU, toto opatření a jeho důvody zaznamená. V souvislosti s opatřeními podle čl. 69 odst. 2 písm. o) a p) směrnice 2014/65/EU vede a uveřejní na své internetové stránce databázi se souhrny platných opatření včetně podrobností o dotčené osobě, příslušných finančních nástrojích, případných omezeních objemu pozic, který osoby mohou kdykoli držet, o případných výjimkách z těchto omezení udělených podle článku 57 směrnice 2014/65/EU a o důvodech uvedených opatření.

Článek 45

Pravomoci orgánu ESMA v souvislosti s řízením pozic

1. V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010 orgán ESMA v případě, že jsou splněny obě podmínky uvedené v odstavci 2, přijme jedno nebo několik z těchto opatření:

a) vyžádá si od jakékoli osoby všechny relevantní informace o objemu a účelu pozice nebo expozice vzniklé prostřednictvím derivátu;

b) po analýze informací získaných podle písmene a) uloží jakékoli takovéto osobě, aby snížila objem pozice nebo expozice nebo odstranila pozice nebo expozice podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odst. 10 písm. b);

c) jako poslední možnost omezí schopnost jakékoli osoby obchodovat komoditní derivát.

2. Orgán ESMA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 pouze v případě, že jsou splněny obě tyto podmínky:

Orgán ESMA posoudí plnění podmínek uvedených v písmenech a) a b) prvního pododstavce tohoto odstavce v souladu s kritérii a faktory upřesněnými v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odst. 10 písm. a) tohoto článku

a) opatření uvedená v odst. 1 řeší hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních trhů, a to včetně trhů s komoditními deriváty v souladu s cíli uvedenými v čl. 57 odst. 1 směrnice 2014/65/EU a také vzhledem k opatřením pro dodání fyzických komodit, nebo pro stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části;

b) příslušný orgán nebo příslušné orgány nepřijaly opatření k řešení dané hrozby nebo přijatá opatření na tuto hrozbu nereagují dostatečně;

3. Orgán ESMA při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 zajistí, aby dané opatření:

Předtím, než orgán ESMA přijme jakékoli opatření, které se týká velkoobchodních energetických produktů, konzultuje toto opatření s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízenou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009, ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1).).

Předtím, než orgán ESMA přijme jakékoli opatření, které se týká derivátů zemědělských komodit, konzultuje toto opatření s veřejnými orgány příslušnými k dohledu, správě a regulování fyzických zemědělských trhů podle nařízení (ES) č. 1234/2007.

a) významně řešilo danou hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních trhů, a to včetně trhů s komoditními deriváty v souladu s cíli uvedenými v čl. 57 odst. 1 směrnice 2014/65/EU a také vzhledem k opatřením pro dodání fyzických komodit, nebo pro stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části nebo významně zlepšilo schopnost příslušných orgánů monitorovat tuto hrozbu měřenou v souladu s kritérii a faktory upřesněnými v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odst. 10 písm. a) tohoto článku;

b) nevytvářelo riziko regulatorní arbitráže měřené v souladu s odst. 10 písm. c) tohoto článku;

c) nemá žádný z následujících škodlivých účinků na efektivnost finančních trhů, který by byl neúměrný vzhledem k přínosům opatření: snížení likvidity na těchto trzích, omezení podmínek pro snižování rizik přímo souvisejících s obchodní činností nefinanční protistrany nebo vznik nejistoty mezi účastníky trhu.

4. Předtím, než se rozhodne uložit nebo obnovit kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, oznámí orgán ESMA relevantním příslušným orgánům opatření, které navrhuje. V případě žádosti podle odst. 1 písm. a) nebo b) obsahuje oznámení totožnost osoby či osob, kterým byla žádost určena, a její podrobnosti a důvody. V případě opatření podle odst. 1 písm. c) obsahuje oznámení podrobnosti o dotčené osobě, příslušných finančních nástrojích, příslušných množstevních opatřeních, jako je maximální objem pozice, který dotčená osoba může uzavřít, a o důvodech, jež k tomu vedly.

5. Oznámení se podá nejpozději 24 hodin před zamýšlenou dobou, kdy má opatření nabýt účinku nebo být obnoveno. Za výjimečných okolností může orgán ESMA podat oznámení později než 24 hodin před zamýšlenou dobou nabytí účinku opatření, pokud uvedenou 24hodinovou lhůtu není možné dodržet.

6. Orgán ESMA na svých internetových stránkách uveřejní oznámení o každém rozhodnutí uložit nebo obnovit opatření uvedené v odst. 1 písm. c). Oznámení obsahuje podrobnosti o dotčené osobě, příslušných finančních nástrojích, příslušných množstevních opatřeních, jako je maximální objem pozice, který dotčená osoba může uzavřít, a o důvodech, jež k tomu vedly.

7. Opatření uvedené v odst. 1 písm.c) vstoupí v účinnost v okamžiku uveřejnění oznámení nebo v době uvedené v oznámení, která je pozdější než doba jeho uveřejnění, a použije se pouze pro obchody provedené poté, co opatření vstoupí v účinnost.

8. Opatření uvedená v odst. 1 písm. c) orgán ESMA přezkoumává v přiměřených intervalech, nejméně však každé tři měsíce. Není-li opatření po uplynutí tohoto tříměsíčního období obnoveno, automaticky pozbývá platnosti. Na obnovování opatření se rovněž vztahují odstavce 2 až 8.

9. Opatření přijaté orgánem ESMA podle tohoto článku má přednost před veškerými předchozími opatřeními, která přijal příslušný orgán podle čl. 69 odst. 2 písm. o) nebo p) směrnice 2014/65/EU.

10. Komise přijme v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, které specifikují kritéria a faktory k určení:

Tato kritéria a faktory zohledňují regulační technické normy uvedené v čl. 57 odst. 3 směrnice 2014/65/EU a rozlišují situace, kdy orgán ESMA přijímá opatření z důvodu nečinnosti příslušného orgánu, a situace, kdy orgán ESMA reaguje na další riziko, které příslušný orgán není schopen dostatečně řešit podle čl. 69 odst. 2 písm. j) nebo o) směrnice 2014/65/EU.

a) existence hrozby pro řádné fungování a integritu finančních trhů, a to včetně trhů s komoditními deriváty v souladu s cíli uvedenými v čl. 57 odst. 1 směrnice 2014/65/EU a také vzhledem k opatřením pro dodání fyzických komodit, nebo pro stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části, jak uvádí odst. 2 písm. a), přičemž se zohlední míra, v níž jsou pozice využívány k zajištění pozic u fyzických komodit či komoditních kontraktů, a míra, v níž jsou ceny na základních trzích stanovovány odkazem na komoditní deriváty;

b) vhodného snížení pozice či expozice uzavírané prostřednictvím derivátu uvedeného v odst. 1 písm. b) tohoto článku;

c) situací, kdy by mohlo dojít k regulatorní arbitráži, jak je uvedeno v odst. 3 písm. b) tohoto článku.

HLAVA VIII

POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB A PROVÁDĚNÍ ČINNOSTÍ PODNIKY Z TŘETÍCH ZEMÍ, OPERUJÍCÍMI S POBOČKOU NEBO BEZ POBOČKY, NA ZÁKLADĚ ROZHODNUTÍ O ROVNOCENNOSTI

Článek 46

Obecná ustanovení

1. Podnik ze třetí země může bez zřízení pobočky poskytovat investiční služby či vykonávat investiční činnosti, včetně doplňkových služeb, způsobilým protistranám a profesionálním zákazníkům ve smyslu oddílu I přílohy II směrnice 2014/65/EU usazeným v celé Unii, pokud je registrován v registru podniků z třetích zemí spravovaném orgánem ESMA v souladu s článkem 47.

2. Orgán ESMA zaregistruje podnik z třetí země, který zažádal o poskytování investičních služeb či výkon investičních činností v celé Unii v souladu s odstavcem 1 pouze tehdy, jestliže jsou splněny následující podmínky:

a) Komise přijala rozhodnutí v souladu s čl. 47 odst. 1;

b) v jurisdikci, ve které má podnik ústředí, má povolení poskytovat investiční služby či vykonávat investiční činnosti, jež hodlá poskytovat v Unii, a podléhá účinnému dohledu a vymáhání, což zajišťuje plný soulad s požadavky použitelnými v dotčené třetí zemi;

c) v souladu s čl. 47 odst. 2 byla uzavřena ujednání o spolupráci;

d) podnik zavedl nezbytná opatření a postupy pro podávání zpráv s informacemi uvedenými v odstavci 6a.

3. Pokud je podnik ze třetí země zaregistrován v souladu s tímto článkem, členské státy nestanoví pro tento podnik ze třetí země žádné další požadavky týkající se záležitostí spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení či směrnice 2014/65/EU a nezachází s podniky ze třetích zemí příznivěji než s podniky z Unie.

4. Poté, co Komise přijme rozhodnutí uvedené v článku 47, které určí, že právní rámec a rámec dohledu třetí země, v níž má podnik z třetí země povolení, odpovídají požadavkům popsaným v čl. 47 odst. 1, podá dotčený podnik z třetí země uvedený v odstavci 1 žádost orgánu ESMA.

Žádající podnik z třetí země poskytne orgánu ESMA všechny informace, které jsou nezbytné pro jeho registraci. Orgán ESMA ve lhůtě 30 pracovních dnů od obdržení žádosti posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví orgán ESMA lhůtu, v níž musí žádající podnik z třetí země informace doplnit.

Rozhodnutí o registraci vychází z podmínek stanovených v odstavci 2.

Orgán ESMA ve lhůtě 180 pracovních dnů od podání úplné žádosti žádající podnik z třetí země písemně informuje s plně odůvodněným vysvětlením pro udělení či zamítnutí registrace.

Pokud Komise nepřijme rozhodnutí v souladu s čl. 47 odst. 1, pokud takové rozhodnutí pozbylo účinnost nebo pokud se rozhodnutí Komise na dotčené služby nebo činnosti nevztahuje, mohou členské státy na svém území povolit podnikům z třetích zemí poskytovat investiční služby či vykonávat investiční činnosti spolu s doplňkovými službami způsobilým protistranám a profesionálním zákazníkům ve smyslu oddílu I přílohy II směrnice 2014/65/EU v souladu s vnitrostátními režimy.

5. Podniky z třetích zemí poskytující služby v souladu s tímto článkem informují před poskytnutím jakýchkoliv investičních služeb zákazníky usazené v Unii, že nesmí poskytovat služby jiným zákazníkům, než způsobilým protistranám a profesionálním zákazníkům ve smyslu oddílu I přílohy II směrnice 2014/65/EU a že nepodléhají dohledu v Unii. Uvedou název a adresu příslušného orgánu dohledu v dotčené třetí zemi.

Informace v prvním pododstavci se poskytují písemně a výrazně.

Členské státy zajistí, aby se v případě, že způsobilá protistrana nebo profesionální zákazník ve smyslu oddílu I přílohy II směrnice 2014/65/EU usazení nebo nacházející se v Unii iniciují výhradně z vlastního podnětu poskytnutí investiční služby nebo vykonání investiční činnosti podnikem ze třetí země, tento článek nepoužil na poskytnutí dané služby nebo výkon dané činnosti podnikem ze třetí země dotčené osobě, včetně vztahu souvisejícího konkrétně s poskytnutím dané služby nebo výkonem dané činnosti. Aniž jsou dotčeny vztahy uvnitř skupiny, pokud se podnik ze třetí země snaží získat zákazníky nebo potenciální zákazníky v Unii, mimo jiné prostřednictvím subjektu jednajícího jeho jménem nebo majícího úzké propojení s tímto podnikem ze třetí země nebo prostřednictvím jiné osoby jednající jménem takového subjektu, nepovažuje se to za službu poskytnutou výhradně z vlastního podnětu zákazníka. Iniciativa takových zákazníků neopravňuje podnik z třetí země, aby uváděl na trh nové kategorie investičního produktu či služby pro tohoto jednotlivce.

6. Podniky z třetích zemí poskytující služby nebo vykonávající činnosti v souladu s tímto článkem nabízejí zákazníkům usazeným v Unii před poskytnutím jakékoli investiční služby nebo vykonáním jakékoli investiční činnosti, aby jakýkoli spor týkající se těchto služeb nebo činností předložili soudu nebo rozhodčímu soudu v členském státě.

6a. Podniky z třetích zemí poskytující služby nebo vykonávající činnosti v souladu s tímto článkem každoročně informují orgán ESMA o těchto skutečnostech:

Orgán ESMA sdělí informace, které obdrží v souladu s tímto odstavcem, příslušným orgánům členských států, v nichž podnik z třetí země poskytuje investiční služby nebo vykonává investiční činnosti v souladu s tímto článkem.

Je-li to nezbytné k naplnění úkolů orgánu ESMA nebo příslušných orgánů podle tohoto nařízení, může orgán ESMA mimo jiné i na žádost příslušných orgánů členských států, v nichž podniky z třetí země poskytují investiční služby nebo vykonávají investiční činnosti v souladu s tímto článkem, požádat tyto podniky z třetí země, aby poskytly případné další informace týkající se jejich činnosti.

a) rozsahu a účelu služeb a činností provozovaných podniky v Unii, včetně zeměpisného rozdělení mezi členskými státy;

b) v případě podniků vykonávajících činnost uvedenou v bodě 3 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU o své měsíční minimální, průměrné a maximální expozici vůči protistranám v EU;

c) v případě podniků poskytujících službu uvedenou v bodě 6 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU o celkové hodnotě finančních nástrojů pocházejících od protistran v EU, které byly upsány nebo umístěny na základě pevného závazku převzetí v předchozích 12 měsících;

d) obratu a souhrnné hodnotě aktiv odpovídajících službám a činnostem uvedeným v písmenu a);

e) přijatých opatřeních na ochranu investorů s jejich podrobným popisem;

f) politice a opatřeních v oblasti řízení rizik, jež podnik uplatňuje při poskytování služeb a výkonu činností uvedených v písmenu a);

g) systémech správy a řízení včetně osob zastávajících klíčové funkce pro činnosti podniku v Unii;

h) veškerých dalších informacích nezbytných k tomu, aby mohly orgán ESMA nebo příslušné orgány vykonávat své úkoly v souladu s tímto nařízením.

6b. Pokud podnik z třetí země poskytuje služby nebo vykonává činnosti v souladu s tímto článkem, uchovává po dobu pěti let k dispozici orgánu ESMA údaje týkající se všech pokynů a všech obchodů s finančními nástroji v Unii, které provedl, ať již na vlastní účet nebo na účet zákazníka.

Na žádost příslušného orgánu členského státu, v němž podnik z třetí země poskytuje investiční služby nebo vykonává investiční činnosti v souladu s tímto článkem, získá orgán ESMA přístup k příslušným údajům uchovávaným k jeho dispozici v souladu s prvním pododstavcem a tyto údaje zpřístupní žádajícímu příslušnému orgánu.

6c. Pokud podnik z třetí země nespolupracuje při šetření nebo kontrole na místě prováděné v souladu s čl. 47 odst. 2 nebo nevyhoví v příslušné lhůtě a řádným způsobem žádosti orgánu ESMA v souladu s odstavci 6a nebo 6b tohoto článku, může orgán ESMA zrušit jeho registraci nebo dočasně zakázat či omezit jeho činnosti v souladu s článkem 49.

7. Orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací, které musí žádající podnik z třetí země poskytnout v žádosti o registraci uvedené v odstavci 4, a informací, které mají být poskytovány podle odstavce 6a.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 26. září 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

8. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem k upřesnění formátu, v němž se má podávat žádost o registraci uvedená v odstavci 4 a v němž se mají poskytovat informace uvedené v odstavci 6a.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 26. září 2020.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 47

Rozhodnutí o rovnocennosti

1. Komise může ve vztahu ke třetí zemi přijmout rozhodnutí v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 51 odst. 2 s prohlášením, že právní a dohledová opatření v uvedené třetí zemi zajišťují veškeré tyto skutečnosti:

Pokud je pravděpodobné, že rozsah a účel služeb poskytovaných a činností vykonávaných podniky z třetích zemí v Unii po přijetí rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci mají pro Unii systémový význam, lze se domnívat, že právně závazné požadavky na obezřetnost, organizaci a výkon činnosti, jež jsou uvedeny v prvním pododstavci, mají rovnocenný účinek jako požadavky stanovené akty uvedenými ve zmíněném pododstavci až po podrobném a důkladném posouzení. Za tím účelem Komise rovněž posoudí a zohlední sbližování v oblasti dohledu mezi dotyčnou třetí zemí a Unií.

a) že podniky povolené v dané třetí zemi odpovídají právně závazným požadavkům na obezřetnost, organizaci a výkon činnosti, které mají rovnocenný účinek jako požadavky stanovené v tomto nařízení, v nařízení (EU) č. 575/2013, v nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/2033(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).), ve směrnici 2013/36/EU, ve směrnici 2014/65/EU a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ ES, 2009/65/ES, 2011/61/ES, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).), a v prováděcích opatřeních přijatých podle uvedených legislativních aktů;

b) že podniky povolené v dané třetí zemí podléhají účinnému dohledu a vynucování s cílem zajistit dodržování právně závazných požadavků na obezřetnost, organizaci a výkon činnosti a

c) že právní rámec dané třetí země stanoví účinný rovnocenný systém pro uznávání investičních podniků povolených podle právních režimů třetích zemí.

1a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 s cílem doplnit toto nařízení a blíže upřesnit okolnosti, za kterých je pravděpodobné, že rozsah a účel služeb poskytovaných a činností vykonávaných podniky z třetích zemí v Unii po přijetí rozhodnutí o rovnocennosti uvedeného v odstavci 1 mají pro Unii systémový význam.

Pokud je pravděpodobné, že rozsah a účel služeb poskytovaných a činností vykonávaných podniky z třetích zemí v Unii mají pro Unii systémový význam, může Komise k rozhodnutí o rovnocennosti připojit zvláštní operační podmínky, které by zajistily, že ESMA a vnitrostátní příslušné orgány mají nezbytné nástroje k tomu, aby zabránily regulatorní arbitráži a sledovaly činnosti investičních podniků z třetích zemí, které jsou registrovány v souladu s čl. 46 odst. 2, v souvislosti se službami poskytovanými a činnostmi vykonávanými v Unii tím, že zajistí, aby tyto podniky dodržovaly:

Při přijímání rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku Komise zohlední, zda je třetí země označena za jurisdikci nespolupracující v daňové oblasti v rámci příslušné politiky Unie nebo za vysoce rizikovou třetí zemi podle čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849.

a) požadavky, jež mají rovnocenný účinek jako požadavky uvedené v článcích 20 a 21;

b) požadavky týkající se podávání zpráv, jež mají rovnocenný účinek jako požadavky uvedené v článku 26, pokud tyto informace nelze získávat přímo a průběžně prostřednictvím memoranda o porozumění s příslušným orgánem z třetí země;

c) požadavky, jež mají v příslušných případech rovnocenný účinek jako obchodní povinnost uvedená v článcích 23 a 28.

1b. Rámec třetí země upravující požadavky na obezřetnost, organizaci a výkon činnosti může být považován za rámec s rovnocenným účinkem, pokud splňuje všechny následující podmínky:

Pro účely odstavce 1a tohoto článku Komise při posuzování rovnocennosti pravidel třetí země, pokud jde o obchodní povinnost stanovenou v článcích 23 a 28, rovněž posoudí, zda právní rámec třetí země stanoví kritéria pro označení obchodních systémů za způsobilé pro plnění obchodní povinnosti, která mají podobný účinek jako kritéria stanovená v tomto nařízení nebo ve směrnici 2014/65/EU.

a) podniky poskytující investiční služby nebo vykonávající investiční činnosti v dané třetí zemi podléhají povolování a je nad nimi průběžně vykonáván účinný dohled a vymáhání;

b) podniky poskytující investiční služby nebo vykonávající investiční činnosti v dané třetí zemi podléhají dostatečným kapitálovým požadavkům; podniky poskytující služby nebo vykonávající činnosti uvedené v bodech 3 nebo 6 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU zejména podléhají kapitálovým požadavkům srovnatelným s těmi, jež by uplatňovaly, pokud by byly usazeny v Unii;

c) podniky poskytující investiční služby nebo vykonávající investiční činnosti v dané třetí zemi podléhají vhodným požadavkům použitelným na akcionáře a členy jejich vedoucího orgánu;

d) podniky poskytující investiční služby nebo vykonávající investiční činnosti podléhají přiměřeným požadavkům na výkon činnosti a organizaci;

e) transparentnost a integrita trhu jsou zajištěny tím, že se předchází zneužívání trhu ve formě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem.

2. Orgán ESMA uzavře s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce byly v souladu s odstavcem 1 uznány jako fakticky rovnocenné, ujednání o spolupráci. Tato ujednání upřesní alespoň:

a) mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány dotčených třetích zemí, včetně přístupu ke všem informacím, které orgán ESMA požaduje o podnicích ze zemí mimo Unii povolených v třetích zemích a v příslušných případech postupy pro následné sdílení těchto informací orgánem ESMA s příslušnými orgány členských států;

b) mechanismus rychlého oznámení orgánu ESMA, pokud se příslušný orgán třetí země domnívá, že podnik z třetí země, na který dohlíží a který orgán ESMA zaregistroval podle článku 48, porušuje podmínky pro povolení či jiné právní předpisy, které je povinen dodržovat;

c) postupy týkající se koordinace činností dohledu, včetně šetření a kontrol na místě, které může orgán ESMA provádět ve spolupráci s příslušnými orgány členských států, pokud podnik z třetí země poskytuje investiční služby nebo vykonává investiční činnosti v souladu s článkem 46, je-li to nezbytné pro plnění úkolů orgánu ESMA nebo příslušných orgánů podle tohoto nařízení a poté, co řádně informovaly příslušný orgán třetí země;

d) postupy týkající se žádosti o informace podle čl. 46 odst. 6a a 6b, jež může orgán ESMA podat podniku z třetí země registrovanému v souladu s čl. 46 odst. 2.

3. Podnik z třetí země usazený v zemi, jejíž právní a dohledový rámec byl uznán jako fakticky rovnocenný v souladu s odstavcem 1, který je povolen v souladu s článkem 39 směrnice 2014/65/EU, může poskytovat služby a provádět činnosti, na něž se povolení vztahuje, způsobilým protistranám a profesionálním zákazníkům ve smyslu oddílu I přílohy II směrnice 2014/65/EU v jiných členských státech Unie, aniž by musel zřizovat nové pobočky. Za tím účelem musí splňovat požadavky na informace stanovené pro přeshraniční poskytování služeb a provádění činností podle článku 34 směrnice 2014/65/EU.

Pobočka i nadále podléhá dohledu vykonávanému členským státem, v němž je pobočka zřízena v souladu s článkem 39 směrnice 2014/65/EU. Příslušný orgán členského státu, v němž se pobočka zřízena, a příslušný orgán hostitelského členského státu však, aniž je dotčena povinnost spolupracovat stanovená směrnicí 2014/65/EU, mohou uzavřít přiměřené dohody o spolupráci s cílem zajistit, aby pobočka podniku z třetí země, která poskytuje investiční služby v rámci Unie, poskytovala náležitou úroveň ochrany investorů.

4. Podnik z třetí země nemůže dále uplatňovat práva uvedená v čl. 46 odst. 1 v případě, že Komise přijme rozhodnutí přezkumným postupem podle čl. 51 odst. 2, kterým zruší své rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku ve vztahu k dané třetí zemi.

5. Orgán ESMA sleduje vývoj v oblasti regulace a dohledu, postupů vynucování právních předpisů a další relevantní tržní vývoj ve třetích zemích, pro které Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti podle odstavce 1, aby ověřil, zda podmínky, na jejichž základě byla tato rozhodnutí přijata, jsou stále splněny. Orgán ESMA Komisi každoročně předloží důvěrnou zprávu o svých zjištěních. Považuje-li to orgán ESMA za vhodné, může ohledně zprávy konzultovat orgán EBA.

Uvedená zpráva zohledňuje rovněž trendy pozorované na základě údajů shromážděných podle čl. 46 odst. 6a, zejména pokud jde o podniky poskytující služby nebo vykonávající činnosti uvedené v bodech 3 a 6 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU.

6. Komise na základě zprávy uvedené v odstavci 5 podává nejméně jednou ročně zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva obsahuje seznam rozhodnutí o rovnocennosti, která Komise v roce, za který se zpráva podává, přijala nebo zrušila, jakož i veškerých opatření, která orgán ESMA přijal podle článku 49, a uvede důvody, na nichž jsou daná rozhodnutí a opatření založena.

Zpráva Komise obsahuje informace o sledování vývoje v oblasti regulace a dohledu, postupů vynucování právních předpisů a dalšího relevantního tržního vývoje ve třetích zemích, pro které Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti. Posoudí rovněž vývoj v oblasti přeshraničního poskytování investičních služeb podniky z třetích zemí obecně, a zejména pokud jde o služby a činnosti uvedené v bodech 3 a 6 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU. Zpráva obsahuje v patřičnou dobu rovněž informace o průběžném posuzování rovnocennosti, které Komise ve vztahu k třetím zemím provádí.

Článek 48

Registr

Orgán ESMA vede registr podniků z třetích zemí, které mohou v Unii poskytovat investiční služby či vykonávat investiční činnosti v souladu s článkem 46. Registr je veřejně přístupný na internetových stránkách orgánu ESMA a obsahuje informace o službách a činnostech, které podniky z třetích zemí mohou poskytovat či vykonávat, a odkaz na příslušný orgán zodpovědný za dohled nad těmito podniky v dotčené třetí zemi.

Článek 49

Opatření přijímaná orgánem ESMA

1. Orgán ESMA může podniku z třetí země dočasně zakázat nebo omezit poskytování investičních služeb nebo vykonávání investičních činností s doplňkovými službami nebo bez nich v souladu s čl. 46 odst. 1, pokud podnik z třetí země nedodržel zákaz nebo omezení, jež mu uložily orgán ESMA nebo orgán EBA v souladu s články 40 a 41 nebo příslušný orgán v souladu s článkem 42, nebo pokud v příslušné lhůtě a řádným způsobem nevyhověl žádosti orgánu ESMA v souladu s čl. 46 odst. 6a a 6b nebo pokud podnik z třetí země nespolupracuje při šetření nebo kontrole na místě prováděných v souladu s čl. 47 odst. 2.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, zruší orgán ESMA registraci podniku z třetí země v registru zřízeném v souladu s článkem 48, pokud orgán ESMA předal záležitost příslušnému orgánu z třetí země a dotčený příslušný orgán nepřijal náležitá opatření nezbytná pro ochranu investorů nebo řádné fungování trhů v Unii nebo neprokázal, že dotčený podnik z třetí země plní požadavky použitelné v dané třetí zemi nebo podmínky, na jejichž základě bylo přijato rozhodnutí v souladu s čl. 47 odst. 1, a současně platí kterákoli z následujících situací:

a) orgán ESMA má na základě doložených důkazů, mimo jiné včetně každoročních informací poskytovaných v souladu s čl. 46 odst. 6a, oprávněné důvody se domnívat, že poskytováním investičních služeb či výkonem investičních činností v Unii se podnik z třetí země dopouští jednání, které jasně poškozuje zájmy investorů nebo řádné fungování trhů;

b) orgán ESMA má na základě doložených důkazů, mimo jiné včetně každoročních informací poskytovaných v souladu s čl. 46 odst. 6a, oprávněné důvody domnívat se, že poskytováním investičních služeb či výkonem investičních činností v Unii podnik z třetí země závažným způsobem porušuje ustanovení, kterým podléhá v dotčené třetí zemi a na jejichž základě Komise přijala rozhodnutí v souladu s čl. 47 odst. 1.

3. Orgán ESMA včas vyrozumí příslušný orgán z třetí země o svém záměru přijmout opatření podle odstavce 1 nebo 2.

Při rozhodování o přijetí vhodného opatření podle tohoto článku přihlédne orgán ESMA k povaze a závažnosti rizika pro investory a řádné fungování trhů v Unii s ohledem na tato kritéria:

Orgán ESMA bezodkladně informuje Komisi a dotčený podnik z třetí země o veškerých opatřeních přijímaných podle odstavce 1 nebo 2 a uveřejní své rozhodnutí na svých internetových stránkách.

Komise posoudí, zda ve vztahu k dotčené třetí zemi nadále trvají podmínky, za kterých bylo přijato rozhodnutí v souladu s čl. 47 odst. 1.

a) dobu trvání a četnost vznikajícího rizika;

b) zda riziko odhalilo závažné nebo systémové nedostatky v postupech podniku z třetí země;

c) zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy, či zda lze uvedenému riziku takový trestný čin jinak přičíst;

d) zda riziko vzniklo záměrným jednáním nebo z nedbalosti.

HLAVA IX

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY

KAPITOLA 1

Akty v přenesené pravomoci

Článek 50

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 9, čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 5 odst. 10, čl. 8a odst. 4, čl. 17 odst. 3, čl. 27 odst. 4 a 5, čl. 31 odst. 4, čl. 38k odst. 10, čl. 38n odst. 3, čl. 40 odst. 8, čl. 41 odst. 8, čl. 42 odst. 7, čl. 45 odst. 10 a čl. 52 odst. 10, 14b a 15 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 2. července 2014.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 9, čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 5 odst. 10, čl. 8a odst. 4, čl. 17 odst. 3, čl. 27 odst. 4 a 5, čl. 31 odst. 4, čl. 38k odst. 10, čl. 38n odst. 3, čl. 40 odst. 8, čl. 41 odst. 8, čl. 42 odst. 7, čl. 45 odst. 10 a čl. 52 odst. 10, 14b a 15 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 9, čl. 2 odst. 2 nebo 3, čl. 5 odst. 10, čl. 8a odst. 4, čl. 17 odst. 3, čl. 27 odst. 4 nebo 5, čl. 31 odst. 4, čl. 38k odst. 10, čl. 38n odst. 3, čl. 40 odst. 8, čl. 41 odst. 8, čl. 42 odst. 7, čl. 45 odst. 10 nebo čl. 52 odst. 10, 14b nebo 15 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

KAPITOLA 2

Prováděcí akty

Článek 51

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES(Rozhodnutí Komise 2001/528/ES ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru pro cenné papíry (Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45).). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

HLAVA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 52

Zprávy a přezkum

1. Do 3. března 2020 Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o praktickém dopadu povinností týkajících se transparentnosti stanovených podle článků 3 až 13, zejména o dopadu mechanismu objemového stropu popsaného v článku 5, včetně jeho dopadu na náklady na obchodování pro způsobilé protistrany a profesionální zákazníky a na obchodování s akciemi společností s malou a střední tržní kapitalizací, a o jeho účinnosti, pokud jde o zajištění toho, aby uplatňování příslušných výjimek nepoškodilo tvorbu cen, a o tom, jak by mohl fungovat vhodný mechanismus pro ukládání sankcí za porušení objemového stropu, a o uplatňování a další vhodnosti výjimek z povinností týkajících se předobchodní transparentnosti stanovených podle čl. 4 odst. 2 a 3 a čl. 9 odst. 2 až 5.

2. Zpráva uvedená v odstavci 1 zahrnuje dopad uplatňování výjimky podle čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) bodu i) a mechanismu objemového stropu popsaného v článku 5 na evropské akciové trhy se zvláštním zřetelem k:

a) úrovni a trendům, které jsou v Unii od zavedení tohoto nařízení pozorovány v obchodování na základě neuveřejňovaných pokynů (non-lit order book trading);

b) dopadu na předobchodní transparentní kotovaná rozpětí;

c) dopadu na hloubku likvidity u uveřejňovaných pokynů (lit order books);

d) dopadu na hospodářskou soutěž a investory v Unii;

e) dopadu na obchodování s akciemi společností s malou a střední tržní kapitalizací;

f) náležitému zohlednění vývoje na mezinárodní úrovni a jednáním se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

3. Dojde-li se v této zprávě k závěru, že uplatňování výjimky podle čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) bodu i) poškozuje tvorbu cen nebo škodí obchodování s akciemi společností s malou a střední tržní kapitalizací, předloží Komise, je-li to vhodné, návrhy týkající se uplatňování těchto výjimek, včetně změn tohoto nařízení. Tyto návrhy zahrnují posouzení dopadu navrhovaných změn a zohlední cíle tohoto nařízení a důsledky pro narušení trhu a hospodářskou soutěž, jakož i potenciální dopady na investory v Unii.

4. Do 3. března 2020 Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování článku 26, včetně toho, zda obsah a formát hlášení o obchodech obdržených a vyměňovaných mezi příslušnými orgány komplexně umožňuje sledovat činnosti investičních podniků v souladu s čl. 26 odst. 1. Komise může předložit jakékoli vhodné návrhy, včetně ustanovení o hlášení obchodů systému určenému orgánem ESMA, a nikoli příslušným orgánům, což relevantním příslušným orgánům umožní přistupovat ke všem informacím ohlášeným podle tohoto článku pro účely tohoto nařízení a směrnice 2014/65/EU a odhalování obchodování zasvěcených osob a zneužívání trhu v souladu s nařízením (EU) č. 596/2014.

5. Do 3. března 2020 Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vhodných řešeních pro omezení informačních asymetrií mezi účastníky trhu a rovněž o nástrojích, pomocí kterých by regulační orgány mohly lépe monitorovat kotaci v obchodních systémech. Tato zpráva alespoň posoudí realizovatelnost vypracování systému nejlepší kupní a prodejní ceny pro konsolidované kotace za účelem splnění těchto cílů.

6. Do 3. března 2020 Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při přesunu obchodování se standardizovanými OTC deriváty na burzy nebo elektronické obchodní platformy podle článků 25 a 28.

7. Do 3. července 2020 Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vývoji cen, pokud jde o údaje z regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů, organizovaných obchodních systémů, od poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací a ze schválených systémů pro uveřejňování informací týkající se předobchodní a poobchodní transparentnosti.

8. Do 3. července 2020 Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se přezkumu ustanovení o interoperabilitě v článku 36 tohoto nařízení a článku 8 nařízení (EU) č. 648/2012.

9. Do 3. července 2020 Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se uplatňování článků 35 a 36 tohoto nařízení a článků 7 a 8 nařízení (EU) č. 648/2012.

Do 3. července 2022 Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se uplatňování článku 37.

10. Do 3. července 2020 Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu článků 35 a 36 tohoto nařízení na nově zřízené a oprávněné ústřední protistrany uvedené v čl. 35 odst. 5 a na obchodní systémy, které mají s těmito ústředními protistranami úzká propojení, a ohledně toho, zda by měla být prodloužena přechodná opatření podle čl. 35 odst. 5, přičemž zváží možné přínosy pro spotřebitele v podobě zlepšení hospodářské soutěže a širších možností volby pro účastníky trhu v porovnání s možným neúměrným dopadem těchto ustanovení na nově zřízené a oprávněné ústřední protistrany a omezeními přístupu účastníků místních trhů ke globálním ústředním protistranám a dopadem na hladké fungování trhu.

Podle závěrů této zprávy může Komise přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 za účelem prodloužení přechodného období v souladu s čl. 35 odst. 5 o nejvýše 30 měsíců.

11. Do 3. července 2020 Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda je prahová hodnota stanovená v čl. 36 odst. 5 i nadále vhodná a zda je i nadále dostupný mechanismus umožňující, aby obchodní systém na základě svého přání nebylo ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému vázáno dotčenými ustanoveními.

12. Do 3. července 2016 Komise na základě posouzení rizik provedeného orgánem ESMA a po konzultaci s ESRB předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí potřebu dočasně vyloučit deriváty obchodované v obchodním systému z oblasti působnosti článků 35 a 36. Tato zpráva zohlední případná rizika, která vyplývají z ustanovení o otevřeném přístupu týkajících se derivátů obchodovaných v obchodním systému pro celkovou stabilitu a řádné fungování finančních trhů v celé Unii.

S výhradou závěrů této zprávy může Komise přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 za účelem vyloučení derivátů obchodovaných v obchodním systému z oblasti působnosti článků 35 a 36 na dobu nejvýše třiceti měsíců počínaje 3. lednem 2018.

13. Do 31. prosince 2020 vyhodnotí orgán ESMA své potřeby v oblasti lidských a finančních zdrojů, které vyplývají z jeho převzetí pravomocí a povinností v souladu s článkem 63 nařízení (EU) 2019/2033, a předloží o tom hodnotící zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

14. Do 30. června 2026 orgán ESMA v úzké spolupráci s odbornou skupinou zúčastněných stran zřízenou podle čl. 22b odst. 2 posoudí tržní poptávku po konsolidovaných obchodních informacích pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému, dopad služby konsolidovaných obchodních informací na fungování, atraktivitu a mezinárodní konkurenceschopnost trhů a podniků Unie a to, zda služba konsolidovaných obchodních informací splnila svůj cíl snížit informační asymetrii mezi účastníky trhu a učinit z Unie atraktivnější místo pro investice. Orgán ESMA podá Komisi zprávu o tom, zda je vhodné doplnit do konsolidovaných obchodních informací další prvky, jako je distribuce identifikačního kódu trhu u předobchodních údajů. Komise na základě této zprávy případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

14a. Tři roky po prvním povolení konsolidovaných obchodních informací předloží Komise po konzultaci s orgánem ESMA a odbornou skupinou zúčastněných stran zřízenou podle čl. 22b odst. 2) Evropskému parlamentu a Radě zprávu o:

a) kategoriích aktiv, na které se konsolidované obchodní informace vztahují;

b) včasnosti a kvalitě údajů předávaných poskytovateli konsolidovaných obchodních informací;

c) včasnosti distribuce a kvalitě hlavních údajů o trhu a regulačních údajů;

d) úloze hlavních údajů o trhu a regulačních údajů při snižování deficitu provádění;

e) počtu uživatelů konsolidovaných obchodních informací podle kategorií aktiv;

f) dopadu hlavních údajů o trhu a regulačních údajů na nápravu informačních asymetrií mezi různými účastníky kapitálového trhu;

g) vhodnosti přenosových protokolů používaných pro předávání údajů poskytovateli konsolidovaných obchodních informací;

h) vhodnosti a fungování systému přerozdělování výnosů, zejména pokud jde o poskytovatele údajů, kteří jsou malými obchodními systémy;

i) dopadu hlavních údajů o trhu na investice do malých a středních podniků.

14b. Do 29. března 2025 Komise v úzké spolupráci s orgánem ESMA posoudí možnost rozšíření požadavků článku 26 tohoto nařízení na správce alternativních investičních fondů vymezeného v čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU a správcovské společnosti vymezené v čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/65/ES, které poskytují investiční služby a činnosti a které provádějí obchody s finančními nástroji. Komise do uvedeného posouzení zahrne zejména analýzu nákladů a přínosů a hodnocení oblasti působnosti takového rozšíření.

Na základě tohoto posouzení a s ohledem na cíle unie kapitálových trhů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci za účelem změny tohoto nařízení rozšířením požadavků článku 26 v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce.

14c. Do 29. března 2028 předloží orgán ESMA Komisi zprávu, v níž posoudí vhodnost objemového stropu stanoveného v čl. 5 odst. 1 a nezbytnost jeho odstranění nebo rozšíření na další obchodní systémy nebo místa provádění, které odvozují své ceny od referenční ceny, přičemž zohlední mezinárodní osvědčené postupy, konkurenceschopnost finančních trhů Unie a dopady tohoto objemového stropu na spravedlivé a řádné obchodování na trzích a na účinnost tvorby cen.

15. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 50 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení upřesněním opatření k:

a) ke stanovení doby trvání smlouvy s podnikatelským subjektem provozujícím službu konsolidovaných obchodních informací a postupu a podmínek pro prodloužení této smlouvy a pro zahájení nového zadávacího řízení;

b) ke stanovení toho, aby podnikatelský subjekt provozoval službu konsolidovaných obchodních informací na výhradním základě a žádný jiný subjekt nezískal povolení působit jako poskytovatel konsolidovaných obchodních informací v souladu s článkem 27b;

c) ke zmocnění orgánu ESMA, aby zajistil, že podnikatelský subjekt provozující službu konsolidovaných obchodních informací určený v zadávacím řízení dodržuje podmínky dané zakázky;

d) k zajištění toho, aby poobchodní informace poskytované podnikatelským subjektem provozujícím službu konsolidovaných obchodních informací byly vysoké kvality, ve formátech snadno přístupných a použitelných pro účastníky trhu a v konsolidovaném formátu zachycujícím celý trh;

e) zajištění toho, aby hlavní údaje o trhu a regulační údaje byly poskytovány za přiměřených obchodních podmínek a odpovídaly potřebám uživatelů těchto údajů v celé Unii;

f) k zajištění toho, aby obchodní systémy a schválené systémy pro uveřejňování informací poskytovaly své obchodní údaje podnikatelskému subjektu provozujícímu službu konsolidovaných obchodních informací určenému v zadávacím řízení vedeném orgánem ESMA za přiměřených nákladů;

g) upřesnění opatření použitelných v případě, že poskytovatel konsolidovaných obchodních informací již nesplňuje kritéria výběru;

h) upřesnění opatření, za nichž může poskytovatel konsolidovaných obchodních informací nadále provozovat službu konsolidovaných obchodních informací, pokud není na základě výběrového řízení povolen žádný nový subjekt.

Článek 53

Změna nařízení (EU) č. 648/2012

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

1) V čl. 5 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem podle tohoto odstavce ponechá orgán ESMA beze změn přechodná ustanovení týkající se energetických derivátů podle bodu 6 oddílu C uvedená v článku 95 směrnice 2014/65/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).“;).

2) Článek 7 se mění takto:

  • a) odstavec 1 se mění takto:

    Ústřední protistrana, které bylo povoleno provádět clearing OTC derivátových smluv, přijímá clearing těchto smluv nediskriminačním a transparentním způsobem, včetně požadavků na kolaterál a poplatků za přístup, bez ohledu na obchodní systém. Toto obchodnímu systému zejména zajistí právo na nediskriminační zacházení, co se týče toho, jak se smlouvami obchodovanými v tomto obchodním systém uzachází, pokud jde o:

    • a) požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv v případě, že by zahrnutí takových smluv do závěrečného započtení a do jiných postupů započtení ústřední protistrany založených na právních předpisech týkajících se nesolventnosti neohrozilo hladké a řádné fungování, platnost nebo vymahatelnost takových postupů; a
    • b) vázané zajištění se souvisejícími smlouvami, jejichž clearing provádí stejná ústřední protistrana v rámci modelu rizik, který je v souladu s článkem 41.

    Ústřední protistrana může požadovat, aby obchodní systém vyhovoval provozním a technickým požadavkům stanoveným ústřední protistranou, včetně požadavků na řízení rizik.“;

  • b) doplňuje nový odstavec, který zní

    Podmínky uvedené v odstavci 1 týkající se nediskriminačního zacházení, pokud jde o způsob, jakým je se smlouvami obchodovanými v daném obchodním systému zacházeno v souvislosti s požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv a vázané zajištění se souvisejícími smlouvami, jejichž clearing provádí stejná ústřední protistrana, budou dále upřesněny technickými normami přijatými podle čl. 35 odst. 6 písm. e) nařízení (EU) č. 600/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).)“

3) V čl. 81 odst. 3 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Registr obchodních údajů předá údaje příslušným orgánům v souladu s požadavky podle článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).)“.

Článek 54

Přechodné ustanovení

1. Podniky ze třetích zemí mohou nadále poskytovat služby a vykonávat činnosti v členských státech v souladu s vnitrostátními režimy do tří let od okamžiku, kdy Komise přijme v souvislosti s danou třetí zemí rozhodnutí postupem podle článku 47. Služby a činnosti, na něž se takové rozhodnutí nevztahuje, mohou být dále poskytovány a vykonávány na základě vnitrostátního režimu.

2. Pokud Komise dospěje k závěru, že v souladu s čl. 52 odst. 12 není třeba vyloučit deriváty obchodované v obchodním systému z oblasti působnosti článků 35 a 36, mohou ústřední protistrana nebo obchodní systém podat před 22. červnem 2022 svému příslušnému orgánu žádost o povolení k využití přechodných opatření. Příslušný orgán může při zohlednění rizik vyplývajících z uplatnění práv na přístup podle článku 35 nebo 36, pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému, pro řádné fungování dané ústřední protistrany nebo daného obchodního systému rozhodnout, že se článek 35 nebo 36 nebude vztahovat na danou ústřední protistranu nebo obchodní systém ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému, a to po přechodné období do 3. července 2023. Rozhodne-li se příslušný orgán takové přechodné období schválit, ústřední protistrana nebo obchodní systém nesmí po dobu jeho trvání využívat práva na přístup podle článku 35 nebo 36, pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému. Kdykoli schválí příslušný orgán přechodné období, oznámí to ESMA a v případě ústřední protistrany kolegiu příslušných orgánů této ústřední protistrany.

Má-li ústřední protistrana, které byla schválena přechodná opatření, úzké propojení s jedním či více obchodními systémy, nemohou tyto obchodní systémy po dobu trvání tohoto přechodného období využívat práva na přístup podle článků 35 nebo 36 ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému.

Má-li obchodní systém, kterému byla schválena přechodná opatření, úzké propojení s jednou či více ústředními protistranami, nemohou tyto ústřední protistrany po dobu trvání tohoto přechodného období využívat práva na přístup podle článků 35 nebo 36 ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému.

3. Ustanovení aktů v přenesené pravomoci přijatých podle nařízení (EU) č. 600/2014 ve znění použitelném před 28. březnem 2024 se nadále použijí až do dne použitelnosti aktů v přenesené pravomoci přijatých podle nařízení (EU) č. 600/2014 ve znění použitelném od uvedeného data.

Článek 54a

Přechodná opatření týkající se orgánu ESMA

1. Všechny pravomoci a povinnosti související s činnostmi v oblasti dohledu a vymáhání práva ve vztahu k poskytovatelům služeb hlášení údajů se přenesou na orgán ESMA ke dni 1. ledna 2022, s výjimkou pravomocí a povinností souvisejících se schválenými systémy pro uveřejňování informací a schválenými mechanismy pro hlášení obchodů, na které se vztahuje odchylka podle čl. 2 odst. 3. Přenesené pravomoci a povinnosti začne orgán ESMA vykonávat k témuž dni.

2. Veškeré spisy a pracovní dokumenty související s činnostmi v oblasti dohledu a vymáhání práva ve vztahu k poskytovatelům služeb hlášení údajů, včetně jakýchkoli probíhajících přezkumů a donucovacích opatření, nebo jejich ověřené kopie, převezme orgán ESMA ke dni uvedenému v odstavci 1.

Žádost o povolení, kterou příslušné orgány obdržely do 1. října 2021, se však orgánu ESMA nepostupuje a rozhodnutí o registraci či o zamítnutí registrace přijme relevantní příslušný orgán.

3. Příslušné orgány uvedené v odstavci 1 zajistí, aby veškeré stávající záznamy a pracovní dokumenty nebo jejich ověřené kopie byly předány orgánu ESMA co nejdříve a v každém případě do 1. ledna 2022. Tyto příslušné orgány rovněž poskytnou orgánu ESMA veškerou nezbytnou pomoc a rady, jež umožní účinné a účelné převedení a výkon činností v oblasti dohledu a vymáhání práva ve vztahu k poskytovatelům služeb hlášení údajů.

4. Orgán ESMA jedná jako právní nástupce příslušných orgánů uvedených v odstavci 1 v jakýchkoli správních nebo soudních řízeních, která vyplývají z činností v oblasti dohledu a vymáhání práva vykonávaných těmito příslušnými orgány v souvislosti se záležitostmi, na něž se vztahuje toto nařízení.

5. Povolení poskytovatele služeb hlášení údajů udělené příslušným orgánem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 směrnice 2014/65/ES zůstává v platnosti i po přenesení pravomocí na orgán ESMA.

Článek 54b

Vztahy s auditory

1. Každá osoba oprávněná ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).), která u poskytovatele služeb hlášení údajů plní úkol uvedený v článku 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).) nebo v článku 73 směrnice Rady 2009/65/ES nebo jiný úkol stanovený právními předpisy, je povinna bezodkladně sdělit orgánu ESMA každou skutečnost nebo rozhodnutí týkající se daného poskytovatele služeb hlášení údajů, jež zjistí při plnění tohoto úkolu a jež by mohly:

Tato osoba má rovněž povinnost oznámit veškeré skutečnosti a rozhodnutí, jež zjistí při plnění jednoho z úkolů podle prvního pododstavce v podniku, který je v úzkém propojení s poskytovatelem služeb hlášení údajů, u něhož tato osoba plní svůj úkol.

a) představovat závažné porušení právních a správních předpisů, které stanoví podmínky pro povolení nebo které výslovně upravují výkon činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů;

b) narušit pokračování činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů;

c) způsobit, že bude odmítnuto ověření účtů nebo k nim bude udělen výrok s výhradou.

2. Sdělí-li osoby oprávněné ve smyslu směrnice 2006/43/ES v dobré víře příslušným orgánům jakékoli skutečnosti nebo rozhodnutí uvedené v odstavci 1, nepovažuje se to za porušení jakýchkoli smluvních ani zákonných omezení v poskytování informací, a těmto osobám nevzniká žádná odpovědnost.

Článek 55

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení se použije ode dne 3. ledna 2018.
Bez ohledu na druhý pododstavec se čl. 1 odst. 8 a 9, čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 6, čl. 5 odst. 6 a 9, čl. 7 odst. 2, čl. 9 odst. 5, čl. 11 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 7, čl. 15 odst. 5, čl. 17 odst. 3, čl. 19 odst. 2 a 3, čl. 20 odst. 3, čl. 21 odst. 5, čl. 22 odst. 4, čl. 23 odst. 3, čl. 25 odst. 3, čl. 26 odst. 9, čl. 27 odst. 3, čl. 28 odst. 4, čl. 28 odst. 5, čl. 29 odst. 3, čl. 30 odst. 2, čl. 31 odst. 4, čl. 32 odst. 1, 5 a 6, čl. 33 odst. 2, čl. 35 odst. 6, čl. 36 odst. 6, čl. 37 odst. 4, čl. 38 odst. 3, čl. 40 odst. 8, čl. 41 odst. 8, čl. 42 odst. 7, čl. 45 odst. 10, čl. 46 odst. 7, čl. 47 odst. 1 a 4, a čl. 52 odst. 10 a 12 a čl. 54 odst. 1 použijí bezprostředně po vstupu tohoto nařízení v platnost.
Bez ohledu na druhý pododstavec se čl. 37 odst. 1, 2 a 3 použijí ode dne 3. ledna 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací