1. Pro účely tohoto nařízení se nárok Unie na tradiční vlastní zdroje uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom stanoví, jakmile jsou splněny podmínky stanovené celními předpisy, které se týkají zaúčtování částky nároku a vyrozumění dlužníka.

2. Dnem stanovení podle odstavce 1 je den zaúčtování podle celních předpisů.

U dávek a dalších poplatků vyplývajících ze společné organizace trhu s cukrem je dnem stanovení podle odstavce 1 den vyrozumění podle předpisů upravujících odvětví cukru.

Není-li toto vyrozumění výslovně upraveno, je dnem stanovení den, kdy členské státy vyměří dlužníkům splatné částky, hrazené případně prostřednictvím zálohových plateb nebo uhrazením zůstatku.

3. Ve sporných případech se má za to, že pro účely stanovení podle odstavce 1 mohou příslušné správní orgány vypočítat výši splatného nároku nejpozději při přijetí prvního správního rozhodnutí sdělujícího dlužníku vznik dluhu nebo při zahájení soudního řízení, jestliže k němu dojde dříve.

Dnem stanovení podle odstavce 1 je den přijetí rozhodnutí nebo den výpočtu, který má být proveden po zahájení těchto soudních řízení.

4. Musí-li být vyrozumění opraveno, použije se odstavec 1.

1. Každý členský stát Komisi sdělí následující:

Komise je okamžitě informována o veškerých změnách těchto názvů nebo předpisů.

2. Komise předá všem členským státům na žádost jednoho z nich informace uvedené v odstavci 1.

1. Účty vlastních zdrojů vede ministerstvo financí každého členského státu nebo veřejný subjekt vykonávající podobné funkce (dále jen „ministerstvo financí“) nebo národní centrální banka každého členského státu. Tyto účty jsou členěny podle jednotlivých druhů zdrojů.

2. Pro účely účtování vlastních zdrojů se měsíc uzavírá nejdříve ve 13 hodin posledního pracovního dne měsíce, v němž byl nárok stanoven.

3. Nároky stanovené podle článku 2 se, aniž je dotčen druhý pododstavec tohoto odstavce, zaúčtují nejpozději v první pracovní den po devatenáctém dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nárok stanoven.

Stanovené nároky nezaúčtované podle prvního pododstavce, protože dosud nejsou uhrazeny a nebylo na ně poskytnuto žádné zajištění, se uvádějí na zvláštních účtech ve lhůtě stanovené v tomto prvním pododstavci. Členské státy mohou takto postupovat také v případě, že proti stanoveným nárokům, na něž bylo poskytnuto zajištění, jsou vzneseny námitky a jejich výše by se mohla po vyřešení vzniklých sporů změnit.

Vlastní zdroj z DPH a vlastní zdroj z HND se však s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje hrubé snížení přiznané Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku, na účty uvedené v prvním pododstavci zapisuje takto:

• vždy první pracovní den každého měsíce se zapíše jedna dvanáctina podle čl. 10a odst. 1,

• výsledek výpočtu uvedeného v čl. 10b odst. 5 prvním pododstavci se zapisuje jednou ročně, s výjimkou částečných úprav uvedených v čl. 10b odst. 2 písm. b), které se zapisují na účty v první pracovní den měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo dosaženo dohody mezi dotčeným členským státem a Komisí.

Stanovené nároky týkající se dávek a dalších poplatků stanovených v rámci společné organizace trhu s cukrem se zapisují na účty uvedené v prvním pododstavci. Pokud pak tyto nárokované částky nejsou uhrazeny ve stanovených lhůtách, mohou členské státy učiněný zápis opravit a výjimečně tyto nároky zapsat na zvláštní účty.

4. Každý členský stát poskytuje Komisi ve lhůtě uvedené v odstavci 3:

Spolu s těmito měsíčními výkazy poskytují dané členské státy další údaje nebo výkazy o částkách odečítaných od vlastních zdrojů na základě předpisů vztahujících se na území se zvláštním statusem.

Spolu s posledním čtvrtletním výkazem za daný rozpočtový rok předloží členské státy odhad celkové částky nároků vedených na zvláštním účtu k 31. prosinci daného rozpočtového roku, jejichž vybrání je nepravděpodobné.

Komise přijme prováděcí právní předpisy, které stanoví podrobná pravidla pro měsíční a čtvrtletní výkazy. Tyto prováděcí právní předpisy se přijímají poradním postupem podle čl. 16 odst. 2.

1. Postupem podle článků 10, 10a a 10b připíše každý členský stát vlastní zdroje na jeden z těchto účtů, který si dobrovolně zvolí:

S výhradou uplatnění záporného úroku podle třetího a čtvrtého pododstavce, podle okolností, lze z tohoto účtu čerpat pouze na pokyn Komise.

Účty uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) jsou vedeny v národní měně a jsou bez jakýchkoli poplatků nebo úroků. Uplatní-li se u uvedených účtů záporný úrok, připíše dotčený členský stát na tento účet částku odpovídající výši uplatněného záporného úroku nejpozději v první pracovní den druhého měsíce následujícího po jeho uplatnění.

Částky na účet uvedený v prvním pododstavci písm. c) připisují členské státy ve své národní měně. Uplatní-li se u centrálního účtu záporný úrok, připíše dotčený členský stát na centrální účet částku odpovídající jeho podílu vlastních zdrojů připisovanému na tento účet nejpozději v první pracovní den druhého měsíce následujícího po uplatnění záporného úroku.

Komise provádí operace řízení hotovosti na účtech uvedených v prvním pododstavci v souladu s čl. 14 odst. 4 prvním pododstavcem.

Komise bez zbytečného odkladu vypracuje podrobnou analýzu nákladů a přínosů spojených s používáním účtu uvedeného v prvním pododstavci písm. c) a do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost podá Radě zprávu o fungování centrálního účtu.

2. Členské státy nebo jejich národní centrální banky předají Komisi elektronickou cestou:

2a. Komise předává každý měsíc členským státům elektronickou cestou prognózu požadovaných peněžních prostředků na následující čtyři měsíce.

3. O připsaných částkách je účtováno v eurech v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).) (dále jen „finanční nařízení“) a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012(Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).).

1. Po odečtení nákladů na výběr podle čl. 2 odst. 3 a čl. 10 odst. 3 rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom se tradiční vlastní zdroje uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) uvedeného rozhodnutí připisují na příslušné účty nejpozději v první pracovní den po devatenáctém dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nárok stanoven podle článku 2 tohoto nařízení.

Nároky uváděné na zvláštních účtech podle čl. 6 odst. 3 druhého pododstavce však musí být zaúčtovány nejpozději v první pracovní den po devatenáctém dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byly nárokované částky uhrazeny.

2. V případě potřeby může Komise členské státy vyzvat, aby s předstihem jednoho měsíce zaúčtovaly všechny zdroje, s výjimkou vlastního zdroje z DPH a vlastního zdroje z HND, na základě údajů, které mají k dispozici k patnáctému dni téhož měsíce.

Každá částka zaúčtovaná s předstihem se upraví v následujícím měsíci při zaúčtování podle odstavce 1. Touto úpravou se rozumí opačné zaúčtování částky rovnající se částce, která byla zaúčtována s předstihem.

1. Vlastní zdroj z DPH a vlastní zdroj z HND se s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje hrubé snížení přiznané Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku, připisují na příslušné účty v první pracovní den každého měsíce. Připisují se částky rovnající se jedné dvanáctině odpovídajících celkových částek v rozpočtu, přepočtených na národní měny za použití směnných kursů platných posledního dne, kdy jsou směnné kursy vyhlašovány, kalendářního roku předcházejícího danému rozpočtovému roku, jak byly zveřejněny v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

2. Pro zvláštní potřeby vyplácení z Evropského zemědělského záručního fondu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).) a následné relevantní legislativy Unie a v závislosti na finanční situaci Unie může Komise vyzvat členské státy, aby v prvním čtvrtletí rozpočtového roku zaúčtovaly s předstihem až dvou měsíců jednu dvanáctinu nebo určitý zlomek jedné dvanáctiny částek určených v rozpočtu, které pocházejí z vlastního zdroje z DPH a z vlastního zdroje z HND, s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje hrubé snížení přiznané Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku.

S výhradou třetího pododstavce Komise může pro zvláštní potřeby vyplácení z evropských strukturálních a investičních fondů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).) a následné relevantní legislativy Unie a v závislosti na finanční situaci Unie vyzvat členské státy, aby v prvních šesti měsících rozpočtového roku zaúčtovaly s předstihem až další polovinu jedné dvanáctiny částek určených v rozpočtu, které pocházejí z vlastního zdroje z DPH a z vlastního zdroje z HND, s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje hrubé snížení přiznané Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku.

Celková částka, k jejímuž zaúčtování v témže měsíci může Komise členské státy vyzvat podle prvního a druhého pododstavce, v žádném případě nepřekročí částku odpovídající dvěma dalším dvanáctinám.

Po prvních šesti měsících nesmí měsíční požadovaná částka k zaúčtování přesáhnout jednu dvanáctinu vlastních zdrojů z DPH a HND a musí zůstat v mezích částek určených v rozpočtu na tento účel.

Komise to členským státům oznámí s předstihem, nejpozději dva týdny před požadovaným zaúčtováním podle prvního a druhého pododstavce.

Komise informuje členské státy s předstihem a nejpozději šest týdnů před požadovaným zaúčtováním podle druhého pododstavce o svém úmyslu požádat o toto zaúčtování.

Na zaúčtování v předstihu se vztahují ustanovení odstavce 4 o částce připisované v měsíci lednu každého roku a ustanovení odstavce 5 týkající se případu, kdy nedojde ke konečnému přijetí rozpočtu před začátkem rozpočtového roku.

Členský stát může ve výjimečných a řádně odůvodněných případech požádat Komisi o povolení k poskytnutí vlastních zdrojů z DPH a HND předem, zejména v souvislosti s opravnými rozpočty na konci roku, s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje hrubé snížení přiznané Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku. Jakákoli platba předem musí být oznámena nejméně sedm pracovních dní předem a žádost o ni musí dotčený členský stát řádně odůvodnit. Komise žádost posoudí s ohledem na svou finanční pozici a potřeby likvidity. Členský stát může platbu předem provést pouze po schválení Komisí. Případné dodatečné náklady spojené s tímto poskytnutím vlastních zdrojů z DPH a HND předem nese žádající členský stát.

3. Každá změna jednotné sazby pro vlastní zdroj z DPH, sazby pro vlastní zdroj z HND a financování hrubého snížení přiznaného Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku vyžaduje konečné přijetí opravného rozpočtu a v jeho důsledku je nutné znovu upravit dvanáctiny, jež byly zaúčtovány od počátku rozpočtového roku.

Tyto úpravy se provedou při zaúčtování první částky po konečném přijetí opravného rozpočtu, je-li přijat před šestnáctým dnem v měsíci. V opačném případě se provedou při zaúčtování druhé částky po konečném přijetí opravného rozpočtu. Odchylně od článku 10 finančního nařízení se tyto úpravy zaúčtují do rozpočtového roku, pro nějž byl opravný rozpočet přijat.

4. Dvanáctiny pro zaúčtování částky za měsíc leden každého rozpočtového roku se vypočítají na základě částek uvedených v návrhu rozpočtu zmíněném v čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a přepočítají na národní měny členských států za použití směnných kursů platných prvního dne, kdy jsou směnné kursy vyhlašovány, po 15. prosinci kalendářního roku předcházejícího danému rozpočtovému roku. Úprava se provede při zaúčtování částky za následující měsíc.

5. Není-li rozpočet s konečnou platností přijat alespoň dva týdny před zaúčtováním za leden následujícího rozpočtového roku, zaúčtují členské státy první pracovní den každého měsíce, včetně ledna, jednu dvanáctinu částky vlastního zdroje z DPH a vlastního zdroje z HND, s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje hrubé snížení přiznané Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku, zaúčtované v posledním rozpočtu, který byl přijat s konečnou platností. Úprava se provede ke dni prvního odvodu vlastních zdrojů po konečném přijetí rozpočtu, je-li rozpočet přijat před šestnáctým dnem v měsíci. V opačném případě se provede ke dni, kdy má být zaúčtována druhá částka po konečném přijetí rozpočtu.

6. V případě změn údajů o HND podle čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/516(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/516 ze dne 19. března 2019 o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách (nařízení o HND) a o zrušení směrnice Rady 89/130/EHS, Euratom a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003 (nařízení o HND) (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 19).) není financování hrubých snížení přiznaných Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku následně revidováno.

1. Podle ročního výkazu, v němž je uveden základ pro výpočet vlastního zdroje z DPH podle čl. 7 odst. 1 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89, je každý členský stát v roce následujícím po roce, kdy byl uvedený výkaz předán, zatížen částkou vypočtenou na základě údajů obsažených v uvedeném výkazu uplatněním jednotné sazby přijaté pro rozpočtový rok, jehož se daný výkaz týká, a zároveň se mu připíše dvanáct plateb provedených pro uvedený rozpočtový rok. Nicméně základ každého členského státu pro výpočet vlastního zdroje z DPH, na který se uplatní uvedená jednotná sazba, nesmí překročit procentní hodnotu jeho HND stanovenou v čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom ve smyslu čl. 2 odst. 7 prvního pododstavce uvedeného rozhodnutí.

2. V případě jakýchkoli oprav základu pro výpočet vlastního zdroje z DPH podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 se u každého dotčeného členského státu, jehož základ nepřesahuje s ohledem na tyto opravy procentní hodnoty stanovené v čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 10 odst. 2 rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom, provedou úpravy zůstatku stanoveného podle odstavce 1 tohoto článku za těchto podmínek:

Změny HND uvedené v odstavci 4 tohoto článku také vyžadují úpravu zůstatku každého členského státu, jehož základ pro výpočet vlastního zdroje z DPH je s ohledem na opravy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce limitován procentními hodnotami stanovenými v čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 10 odst. 2 rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom.

3. Na základě údajů o agregovaném HND v tržních cenách a jeho složkách z předchozího roku poskytnutých členskými státy podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003 je každý členský stát v roce následujícím po roce, kdy byly údaje poskytnuty, zatížen částkou vypočtenou tak, že se na jeho HND uplatní sazba přijatá pro rok předcházející roku, kdy byly údaje poskytnuty, a zároveň se mu připíší platby provedené během uvedeného roku.

4. Případné změny HND předchozích rozpočtových roků podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003, na které se vztahuje článek 5 uvedeného nařízení, budou mít pro každý dotčený členský stát za následek úpravu zůstatku podle odstavce 3 tohoto článku. Po 30. listopadu čtvrtého roku následujícího po daném rozpočtovém roce již nebudou žádné změny HND vzaty v úvahu, s výjimkou těch bodů, na které buď Komise, nebo daný členský stát upozorní ještě před tímto dnem.

5. Komise pro každý členský stát vypočte rozdíl mezi částkami vyplývajícími z úprav uvedených v odstavcích 1 až 4, s výjimkou částečných úprav podle odst. 2 písm. b) a c), a součinem celkových částek úprav a procentního podílu, jenž HND daného členského státu představuje ke dni 15. ledna na HND všech členských států pro rozpočet platný pro rok následující po roce, kdy byly údaje pro tyto úpravy poskytnuty (dále jen „čistá částka“).

Pro účely tohoto výpočtu se převod částek mezi národní měnou a eurem provádí za použití směnných kursů platných posledního dne, kdy jsou směnné kursy vyhlašovány, kalendářního roku předcházejícího roku, kdy byly částky zapsány na účet, jak byly zveřejněny v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Komise informuje členské státy o částkách vyplývajících z tohoto výpočtu před 1. únorem roku následujícího po roce, kdy byly údaje pro tyto úpravy poskytnuty. Každý členský stát připíše čistou částku na účet uvedený v čl. 9 odst. 1 v první pracovní den měsíce března roku následujícího po roce, kdy Komise členské státy informovala o částkách vyplývajících z tohoto výpočtu.

Lhůta, ve které mají členské státy úpravy uhradit, platí i pro částky, o nichž Komise poskytla informace před 3. květnem 2022.

6. Operace uvedené v odstavcích 1 až 5 tohoto článku představují příjmové operace týkající se rozpočtového roku, v němž mají být zapsány na účet uvedený v čl. 9 odst. 1.

1. Pokud se podle Smlouvy o fungování EU a jejích protokolů 21 a 22 některý členský stát neúčastní financování určité akce nebo politiky Unie, má nárok na to, aby částka, kterou uhradil jako vlastní zdroje na každý rozpočtový rok neúčasti, byla upravena na základě výpočtu podle odstavce 2 tohoto článku.

2. Komise vypočítá úpravu během roku následujícího po daném rozpočtovém roce.

Výpočet se provede na základě těchto údajů za příslušný rozpočtový rok:

Úprava se vypočítá tak, že se celková částka daných výdajů, kromě výdajů financovaných zúčastněnými třetími zeměmi, vynásobí procentní hodnotou, kterou v poměru k HND všech členských států představuje HND členského státu, který má na úpravu nárok. Úpravu financují zúčastněné členské státy podle stupnice stanovené tak, že se jejich HND vydělí HND všech zúčastněných členských států. Pro účely výpočtu úpravy se převod částek mezi národní měnou a eurem provádí za použití směnného kursu platného posledního dne, kdy jsou směnné kursy vyhlašovány, kalendářního roku předcházejícího danému rozpočtovému roku, zveřejněného v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Tato úprava za každý příslušný rok se provádí pouze jednou a v případě následné změny HND je konečná.

3. Komise sdělí členským státům částku úpravy včas, aby ji v první prosincový pracovní den mohly zapsat na účet uvedený v čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení.

1. V případě jakéhokoli zpoždění v připisování částek na účet uvedený v čl. 9 odst. 1 zaplatí dotčený členský stát úroky.

V případě tradičních vlastních zdrojů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053(Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).) nabíhají úroky za období od okamžiku, kdy měla být částka dána k dispozici, až do okamžiku, kdy byla skutečně uhrazena na účet Komise uvedený v článku 9.

Aniž je dotčen čl. 13 odst. 1, pokud byla dotyčná částka stanovena podle článku 2, včas připsána na zvláštní účet podle článku 6 a vedena na zvláštních účtech v souladu s čl. 13 odst. 2, nenabíhá žádný úrok za dobu pěti let ode dne stanovení této částky.

V případě správního nebo soudního odvolání se pětileté období počítá od vydání, oznámení nebo zveřejnění konečného rozhodnutí. V případě obdržení částečných úhrad se pětileté období počítá nejpozději ode dne provedení poslední platby, pokud jí není dluh uhrazen.

2. V případě vlastních zdrojů z DPH a HND se úroky platí pouze v souvislosti se zpožděním v připisování částek:

3. Úroky nižší než 1000 EUR se nevybírají.

4. V případě členských států, které se účastní hospodářské a měnové unie, se úroková sazba rovná sazbě zveřejněné v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, kterou Evropská centrální banka používala pro své hlavní refinanční operace prvního dne měsíce splatnosti, nebo 0 procentům, podle toho, která sazba je vyšší, zvýšené o 2,5 procentního bodu.

Tato úroková sazba se zvyšuje o 0,25 procentního bodu za každý měsíc prodlení.

Celkové zvýšení podle prvního a druhého pododstavce nesmí přesáhnout 14 procentních bodů. Omezení zvyšování na 14 procentních bodů se použije ve všech případech, kdy výše úroků není dotčenému členskému státu sdělena před 3. květnem 2022. Takto zvýšená sazba se použije na celou dobu prodlení podle odstavce 1.

5. V případě členských států, které se neúčastní hospodářské a měnové unie, se úroková sazba rovná sazbě, kterou centrální banky používaly prvního dne daného měsíce pro své hlavní refinanční operace, nebo 0 procentům, podle toho, která sazba je vyšší, zvýšené o 2,5 procentního bodu. V případě členských států, u nichž sazba centrální banky není k dispozici, se úroková sazba rovná nejvíce rovnocenné sazbě používané prvního dne daného měsíce na peněžním trhu dotyčného členského státu, nebo 0 procentům, podle toho, která sazba je vyšší, zvýšené o 2,5 procentního bodu.

Tato úroková sazba se zvyšuje o 0,25 procentního bodu za každý měsíc prodlení.

Celkové zvýšení podle prvního a druhého pododstavce nesmí přesáhnout 14 procentních bodů. Omezení zvyšování na 14 procentních bodů se použije ve všech případech, kdy výše úroků není dotčenému členskému státu sdělena před 3. květnem 2022. Takto zvýšená sazba se použije na celou dobu prodlení podle odstavce 1.

6. Na úhradu úroků uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se obdobně použije čl. 9 odst. 2 a 3.

1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že částky odpovídající nárokům stanoveným podle článku 2 budou poskytnuty Komisi tak, jak je stanoveno v tomto nařízení.

2. Členské státy nejsou povinny poskytnout Komisi částky odpovídající nárokům stanoveným podle článku 2, které nemohou být vybrány:

Členské státy jsou rovněž zproštěny povinnosti poskytnout Komisi částky odpovídající nárokům stanoveným podle článku 2, pokud prokáží, že chyba, jíž se členský stát po stanovení nároku dopustil, jako například chyba vedoucí k opožděnému připsání na zvláštní účty, neměla na nemožnost vybrat částku odpovídající nárokům podle článku 2 žádný vliv.

Členské státy mohou být zproštěny povinnosti poskytnout Komisi částky odpovídající nárokům stanoveným podle článku 2, které nemohou být vybrány z důvodu skutečnosti, že je zaúčtování nebo oznámení celního dluhu odloženo, aby nebylo ohroženo trestní vyšetřování mající dopad na finanční zájmy Unie.

Částky stanovených nároků se prohlásí za částky, které nelze vybrat, rozhodnutím příslušného správního orgánu, který tuto skutečnost zjistí.

Částky stanovených nároků se považují za částky, které nelze vybrat, nejpozději po uplynutí pěti let ode dne, kdy byla částka stanovena podle článku 2, nebo v případě správního nebo soudního odvolání ode dne vydání, oznámení nebo vyhlášení konečného rozhodnutí.

V případě obdržení částečných úhrad se pětileté období počítá nejpozději ode dne provedení poslední platby, pokud jí není dluh uhrazen.

Částky, jejichž vybrání bylo prohlášeno nebo je považováno za nemožné, se s konečnou platností odepíšou ze zvláštních účtů uvedených v čl. 6 odst. 3 druhém pododstavci. Vykážou se v příloze čtvrtletního výkazu uvedeného v čl. 6 odst. 4 prvním pododstavci a případně ve čtvrtletních popisech uvedených v článku 5 nařízení (EU, Euratom) č. 608/2014.

3. Do tří měsíců od správního rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 nebo ve lhůtách uvedených v tomtéž odstavci podají členské státy Komisi zprávu obsahující informace o případech použití odstavce 2, pokud je částka dotyčných stanovených nároků vyšší než 100000 EUR.

Tato zpráva musí obsahovat veškeré údaje nezbytné pro posouzení důvodů uvedených v odst. 2 písm. a) a b) tohoto článku, které dotyčnému členskému státu znemožnily poskytnout dotyčné částky, a opatření, která v daném případě nebo daných případech členský stát přijal k zajištění vybrání částek.

Tato zpráva musí být vypracována podle vzoru stanoveného Komisí. Komise za tímto účelem přijme prováděcí právní předpisy. Tyto prováděcí právní předpisy se přijímají poradním postupem podle čl. 16 odst. 2.

4. Do tří měsíců od obdržení zprávy uvedené v odstavci 3 sdělí Komise dotčenému členskému státu své připomínky. Komise může tuto lhůtu jednou prodloužit o další tři měsíce a informovat o tom dotčený členský stát.

Komise si může vyžádat doplňující informace. V takových případech běží lhůta stanovená v prvním pododstavci ode dne obdržení požadovaných doplňujících informací. Dotčený členský stát poskytne doplňující informace do tří měsíců. Na žádost dotčeného členského státu se tato lhůta jednou prodlouží o další tři měsíce.

Pokud daný členský stát nemůže žádné doplňující informace požadované Komisí poskytnout, může tuto skutečnost oznámit Komisi. Komise poté do tří měsíců ode dne obdržení uvedeného oznámení sdělí své konečné připomínky na základě dostupných informací. Komise může tuto lhůtu jednou prodloužit o další tři měsíce a v takovém případě o tom informuje dotčený členský stát.

5. Pokud se členský stát a Komise nemohou na důvodech uvedených v odstavci 2 shodnout, může členský stát požádat Komisi, aby své připomínky přezkoumala v souladu s článkem 13b.

1. V případě neshody mezi členským státem a Komisí ohledně částek tradičních vlastních zdrojů splatných do rozpočtu Unie nebo ohledně částek z DPH podléhajících opatřením podle čl. 12 odst. 2 písm. c) může členský stát při platbě částky, jíž se neshoda týká, vyjádřit k postoji Komise výhrady.

Členské státy poskytnou informace o těchto výhradách v případě částek souvisejících s tradičními vlastními zdroji spolu se svým měsíčním výkazem uvedeným v čl. 6 odst. 4 a v případě částek souvisejících s vlastním zdrojem z DPH spolu se svým výkazem uvedeným v čl. 10b odst. 1. Stažení výhrad oznámí členské státy Komisi co nejdříve.

2. Je-li neshoda uvedená v odstavci 1 vyřešena ve prospěch členského státu, Komise mu povolí odečíst uhrazenou částku od příští platby nebo plateb vlastních zdrojů.

3. Připsáním platby s výhradou na účet podle článku 9 se přerušuje období, po které nabíhají úroky, jak je uvedeno v článku 12.

4. Do konce září každého roku předloží Komise roční informační přehled uvádějící celkovou výši plateb provedených v předchozím roce s výhradou a celkovou částku, pro kterou byly výhrady během předchozího roku staženy.

1. V případě neshody mezi členským státem a Komisí ohledně částek tradičních vlastních zdrojů splatných do rozpočtu Unie může členský stát požádat Komisi, aby své posouzení přezkoumala, a to do šesti měsíců od jeho obdržení. Taková žádost musí uvádět důvody pro požadovaný přezkum a obsahovat důkazy a podklady, z nichž vychází. Žádostí ani následným postupem není dotčena povinnost členských států vlastní zdroje poskytnout, jakmile jsou splatné do rozpočtu Unie.

2. Do tří měsíců od obdržení žádosti uvedené v odstavci 1 oznámí Komise dotčenému členskému státu své připomínky k důvodům uvedeným v žádosti. V řádně odůvodněných případech může Komise tuto lhůtu jednou prodloužit o další tři měsíce a informovat o tom dotčený členský stát.

3. Pokud Komise považuje za nezbytné si vyžádat doplňující informace, běží lhůta stanovená v odstavci 2 ode dne obdržení vyžádaných doplňujících informací. Dotčený členský stát poskytne doplňující informace do tří měsíců od obdržení žádosti Komise o ně. Na žádost dotčeného členského státu Komise tuto tříměsíční lhůtu jednou prodlouží o další tři měsíce.

4. Pokud členský stát nemůže žádné doplňující informace poskytnout, může tuto skutečnost oznámit Komisi. Komise poté oznámí své připomínky na základě informací, které má k dispozici. Lhůta stanovená v odstavci 2 v tomto případě běží ode dne obdržení tohoto oznámení.

5. Přezkumný postup skončí nejpozději dva roky poté, co členský stát zaslal svou žádost o přezkum podle odstavce 1.

6. Členský stát může jednou za rok požádat o schůzku s Komisí na vysoké úrovni za účelem projednání aktuálního stavu případů, které jsou nebo byly předmětem přezkumného postupu, a jejich důkladné analýzy s cílem znovu zvážit postoje každé ze stran a usilovat o dosažení shody.

7. V rámci případné revize tohoto nařízení nebo nejpozději před koncem roku 2026 Komise posoudí fungování přezkumného stanoveného v tomto článku. Toto posouzení zahrne konzultace s členskými státy a zohlední jejich zjištění a postoje. Bude-li to vhodné, předloží Komise návrhy na zlepšení fungování přezkumného postupu.

1. Komise čerpá částky poukázané na účty uvedené v čl. 9 odst. 1 v rozsahu nutném pro krytí jejích požadavků na peněžní prostředky v souvislosti s plněním rozpočtu.

2. Přesahují-li požadavky na peněžní prostředky aktiva na účtech, může Komise přečerpat celkovou výši těchto aktiv za předpokladu, že jsou v rozpočtu odpovídající položky uvedeny a že celková výše čerpání nepřekročí celkový limit vlastních zdrojů stanovený v rozpočtu. V takovém případě Komise členské státy předem informuje o jakýchkoli předvídatelných přečerpáních.

3. Pouze v případě nedodržení závazku z úvěru nebo ze záruky za úvěr poskytnuté na základě nařízení a rozhodnutí přijatých Radou nebo Evropským parlamentem a Radou, za okolností, kdy Komise nemůže včas využít jiná opatření stanovená v rámci finančních předpisů, jež se vztahují na tyto úvěry, aby zajistila plnění právních závazků Unie vůči věřitelům, mohou být k obsluze dluhů Unie přechodně použity odstavce 2 a 4 bez ohledu na podmínky uvedené v odstavci 2.

4. S výhradou druhého pododstavce se rozdíl mezi celkovými aktivy a požadavky na peněžní prostředky pokud možno rozdělí mezi členské státy v poměru, jakým přispívají do rozpočtových příjmů.

Komise při krytí svých požadavků na peněžní prostředky usiluje o snížení dopadu povinnosti členských států připsat částky záporných úroků podle čl. 9 odst. 1 třetího pododstavce tím, že přednostně čerpá částky připsané na dotyčné účty.

1. Členské státy nebo jejich národní centrální banky provedou platební příkazy Komise podle pokynů Komise nejpozději do tří pracovních dnů od jejich obdržení. V případě převodů peněžních prostředků provádějí členské státy nebo jejich národní centrální banky příkazy ve lhůtě požadované Komisí, která je s výjimkou mimořádných případů informuje nejméně jeden den předtím, než má být příkaz proveden.

2. Členské státy nebo jejich národní centrální banky zasílají Komisi elektronickou cestou výpis z účtu jako doklad o příslušných pohybech na účtu nejpozději druhý pracovní den po provedení každé transakce.

1. Komisi je nápomocen Poradní výbor pro vlastní zdroje uvedený v článku 7 nařízení (EU, Euratom) č. 608/2014. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento pododstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

1. S výhradou odstavce 2 se nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

2. Ustanovení čl. 10 odst. 7a nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 se zrušuje s účinkem ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze II.