1) V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

• „10. ‚obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu‘ se rozumějí jiná kapalná či plynná paliva než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy a která jsou používána v dopravě;
• 11. ‚plodinami bohatými na škrob‘ plodiny zahrnující především obiloviny (bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení), hlízy a okopaniny (například brambory, topinambury, batáty [sladké brambory], maniok a jamy), jakož i plodiny s oddenkovými hlízami (například kolokázie a xanthosoma);
• 12. ‚biopalivy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy‘ biopaliva, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv, a která byla vyrobena v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva stanovenými v článku 7b;
• 13. ‚zbytkem ze zpracování‘ se rozumí látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;
• 14. ‚zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví‘ zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví; nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování.“

2) Článek 7a se mění takto:

• a) v odstavci 1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

  „Členské státy mohou povolit dodavatelům biopaliv pro použití v letectví, aby se rozhodli, zda budou přispívat k plnění povinnosti snižování emisí stanovené v odstavci 2 tohoto článku, pokud zmíněná biopaliva splňují kritéria udržitelnosti stanovená v článku 7b.“

• b) v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Členské státy mohou stanovit, že maximální podíl biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely za účelem dosažení cíle uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce nepřesáhne maximální příspěvek stanovený v čl. 3 odst. 4 druhém pododstavci písm. d) směrnice 2009/28/ES.“

• c) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Komise přijme v souladu s přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 prováděcí akty za účelem stanovení podrobných pravidel jednotného uplatňování odstavce 4 tohoto článku ze strany členských států.“

• d) doplňují se nové odstavce, které znějí:

  Komisi je svěřena pravomoc přijmout do 31. prosince 2017 akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit standardní hodnoty emisí skleníkových plynů, pokud tyto hodnoty již nebyly stanoveny před 5. říjnem 2015, pokud jde o:

  • a) obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v odvětví dopravy;
  • b) zachycování a využívání uhlíku pro účely dopravy.

  Jako součást povinnosti podávat zprávy podle odstavce 1 členské státy zajistí, aby dodavatelé paliv podali každoročně orgánu, který určí dotyčný členský stát, zprávu o způsobech výroby biopaliv, o objemech biopaliv vyrobených ze vstupních surovin zařazených do části A přílohy V a o emisích skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie, včetně předběžných průměrných odhadovaných emisí z biopaliv vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy. Členské státy oznámí tyto údaje Komisi.“

3) Článek 7b se mění takto:

• a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 musí u biopaliv vyráběných v zařízeních, jejichž provoz začne po 5. říjnu 2015, činit alespoň 60 %. Má se za to, že zařízení je ‚v provozu‘, pokud došlo k fyzické výrobě biopaliv.

  V případě zařízení, jež byla v provozu k 5. říjnu 2015 nebo dříve, musí pro účely uvedené v odstavci 1 dosahovat biopaliva do 31. prosince 2017 úspory emisí skleníkových plynů ve výši nejméně 35 % a od 1. ledna 2018 nejméně 50 %.

  Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv se vypočítá postupem podle čl. 7d odst. 1.“;

• b) v odstavci 3 se zrušuje druhý pododstavec.

4) Článek 7c se mění takto:

• a) v odstavci 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

  „Komise přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 prováděcí akty s cílem vypracovat seznam odpovídajících příslušných informací uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce. Komise zejména zajistí, aby poskytování těchto informací nepředstavovalo pro hospodářské subjekty nadměrnou administrativní zátěž, a to obecně nebo konkrétně pro drobné zemědělce, organizace producentů a družstva.“;

• b) v odstavci 5 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

  „Nepovinné režimy uvedené v odstavci 4 (dále jen ‚nepovinné režimy‘) pravidelně alespoň jednou ročně zveřejní seznam svých certifikačních orgánů využívaných pro nezávislý audit, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním veřejným orgánem byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní veřejný orgán jej sleduje.

  Zejména s cílem předcházet podvodům může Komise na základě analýzy rizik nebo zpráv uvedených v odst. 6 druhém pododstavci tohoto článku podrobně stanovit normy pro nezávislý audit a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.“;

• c) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. Platnost těchto rozhodnutí nepřesáhne pět let.

  Komise vyžaduje, aby jí každý nepovinný režim, o němž je přijato rozhodnutí podle odstavce 4, předložil do 6. října 2016 a poté každý rok do 30. dubna zprávu pojednávající o každém z písmen třetího pododstavce tohoto odstavce. Obecně se zpráva vztahuje na předchozí kalendářní rok. První zpráva se vztahuje alespoň na období šesti měsíců od 9. září 2015. Požadavek předložit zprávu se vztahuje pouze na nepovinné režimy, které fungovaly po dobu nejméně dvanácti měsíců.

  Komise do 6. dubna 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu zpráv uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, přezkum fungování dohod uvedených v odstavci 4 nebo nepovinných režimů, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle tohoto článku, a určení osvědčených postupů. Tato zpráva vychází z nejlepších dostupných informací, včetně informací z konzultací se zúčastněnými stranami, a z praktických zkušeností s uplatňováním dotčených dohod nebo režimů. Zpráva obsahuje analýzu:

  • obecně:

    • a) nezávislosti, postupů a četnosti auditů, jak pokud jde o to, co je k těmto aspektům uvedeno v dokumentaci k příslušnému režimu v době jeho schválení Komisí, tak v porovnání s osvědčenými odvětvovými postupy;
    • b) dostupnosti, zkušeností a transparentnosti při uplatňování metod zjišťování nedodržení předpisů a řešení těchto případů, zejména s ohledem na řešení situací závažného pochybení na straně subjektů účastnících se daného režimu nebo obvinění z těchto pochybení;
    • c) transparentnosti, zejména ve vztahu k přístupnosti režimu, dostupnosti překladů do příslušných jazyků zemí a regionů, z nichž suroviny pocházejí, přístupnosti seznamu certifikovaných hospodářských subjektů a příslušných certifikátů a přístupnosti auditorských zpráv;
    • d) zapojení zúčastněných stran, zejména pokud jde o konzultace s původními a místními společenstvími před přijetím rozhodnutí v průběhu vytváření a přezkumu režimu i v průběhu auditů a reakce na jejich příspěvky;
    • e) celkové stability režimu, především v kontextu pravidel pro akreditaci, kvalifikaci a nezávislost auditorů a příslušných orgánů režimu;
    • f) aktualizace daného režimu v závislosti na trhu, množství certifikovaných vstupních surovin a biopaliv podle zemí původu a podle druhů, počtu účastníků;
    • g) snadnosti a účinnosti zavádění systému, který sleduje doklady o souladu s kritérii udržitelnosti, které jsou v rámci režimu předávány jeho účastníkům, přičemž takový systém má sloužit jako prostředek k předcházení podvodům, zejména se zaměřením na odhalování a potírání podezření z podvodů a jiných nesrovnalostí a na navazující opatření, a případně počtu odhalených případů podvodů a nesrovnalostí;

  • a konkrétně:

    • h) možností subjektů získat oprávnění k uznávání a sledování certifikačních orgánů;
    • i) kritérií pro uznávání nebo akreditaci certifikačních orgánů;
    • j) pravidel, jak má být prováděno sledování certifikačních orgánů;
    • k) způsobů, jak usnadnit nebo zdokonalit prosazování osvědčených postupů.

  Členský stát může svůj vnitrostátní režim oznámit Komisi. Komise posouzení tohoto režimu upřednostní. Rozhodnutí o tom, zda takto oznámený vnitrostátní režim splňuje podmínky stanovené v této směrnici, se přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3, aby se usnadnilo vzájemné dvoustranné a vícestranné uznávání režimů pro ověřování plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva. Pokud je rozhodnutí kladné, nesmějí režimy zavedené podle tohoto článku odmítat vzájemné uznávání s režimem uvedeného členského státu, pokud jde o ověřování plnění kritérií udržitelnosti stanovených v čl. 7b odst. 2 až 5.“;

• d) odstavec 8 se nahrazuje tímto:

  Komise přezkoumá na žádost členského státu anebo z vlastního podnětu použití článku 7b u zdroje biopaliva a do šesti měsíců od obdržení žádosti rozhodne přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3, zda daný členský stát může tento zdroj biopaliva zohlednit pro účely uvedené v článku 7a.“

5) Článek 7d se mění takto:

• a) odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

  Komisi lze typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin předložit v případě členských států ve zprávách podle odstavce 2 a v případě území mimo Unii ve zprávách, které jsou rovnocenné zprávám uvedeným v odstavci 2 a vypracovaným příslušnými orgány.

  Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavci 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro výrobu biopaliv typicky produkovaných v uvedených oblastech pro účely čl. 7b odst. 2.

  Komise do 31. prosince 2012 a poté každé dva roky vypracuje a zveřejní zprávu ohledně odhadovaných typických a standardních hodnot uvedených v částech B a E přílohy IV se zvláštním důrazem na emise skleníkových plynů z dopravy a zpracovatelské výroby.

  Pokud tyto zprávy uvedené v prvním pododstavci uvádějí, že by bylo třeba odhadované typické a standardní hodnoty v částech B a E přílohy IV upravit na základě nejnovějších vědeckých poznatků, Komise podle potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“;

• b) odstavec 6 se zrušuje;
• c) v odstavci 7 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

  Komise provádí průběžně přezkum přílohy IV s cílem doplnit v odůvodněných případech hodnoty pro další způsoby výroby biopaliv v případě stejných nebo jiných surovin. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy IV, zejména s ohledem na:

  • metodu započítávání odpadů a zbytků;

  • metodu započítávání druhotných produktů;

  • metodu započítávání kombinované výroby a

  • status zbytků zemědělských plodin jako druhotných produktů.

  Standardní hodnoty pro bionaftu z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje se přezkoumají co nejdříve. Pokud Komise při přezkumu dojde k závěru, že by příloha IV měla být doplněna, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a za účelem doplnění, nikoliv však odstranění nebo změny odhadovaných typických a standardních hodnot v částech A, B, D a E přílohy IV pro způsoby výroby biopaliv, u nichž nejsou v této příloze ještě konkrétní hodnoty uvedeny.“;

• d) odstavec 8 se nahrazuje tímto:

  Je-li to nutné v zájmu zajištění jednotného uplatňování části C bodu 9 přílohy IV, může Komise přijmout prováděcí akty stanovující podrobné technické specifikace a definice. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3.“

6) V článku 7e se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Zprávy Komise určené Evropskému parlamentu a Radě a uvedené v čl. 7b odst. 7, čl. 7c odst. 2 a 9 a v čl. 7d odst. 4 a 5, jakož i zprávy a informace předložené v souladu s čl. 7c odst. 3 prvním a pátým pododstavcem a čl. 7d odst. 2 se připravují a předávají pro účely směrnice 2009/28/ES a této směrnice.“

7) Článek 8 se mění takto:

• a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Členské státy sledují shodu s požadavky stanovenými v článcích 3 a 4, pokud jde o benzin a motorovou naftu, a to na základě analytických metod uvedených v přílohách I a II.“;

• b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

  Členské státy předloží každoročně do 31. srpna zprávu o jakosti paliv na vnitrostátní úrovni za předchozí kalendářní rok. Komise vytvoří společný formát pro předkládání souhrnných údajů o jakosti paliv v jednotlivých státech, a to prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. První zpráva se předloží do 30. června 2002. Od 1. ledna 2004 musí formát této zprávy odpovídat formátu popsanému v příslušné evropské normě. Kromě toho podají členské státy zprávu o celkovém množství benzinu a motorové nafty uvedeném na trh na jejich území a o množství bezolovnatého benzinu a motorové nafty o maximálním obsahu síry 10 mg/kg uvedeném na trh. Členské státy dále každoročně podají zprávu o geograficky vyvážené dostupnosti benzinu a motorové nafty s maximálním obsahem síry 10 mg/kg uváděných na trh na jejich území.“

8) V článku 8a se odstavec 3 nahrazuje tímto:

S ohledem na posouzení provedené pomocí zkušební metodiky uvedené v odstavci 1 mohou Evropský parlament a Rada na základě legislativního návrhu Komise revidovat maximální hodnotu obsahu MMT v palivu podle odstavce 2.“

9) V čl. 9 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„k) u biopaliv spotřebovaných v Unii způsoby výroby, objemy a emise skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie, včetně předběžných průměrných hodnot odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícího rozmezí odvozeného z analýzy citlivosti uvedených v příloze V. Komise zveřejní údaje o předběžných průměrných hodnotách odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a související rozmezí odvozené z analýzy citlivosti.“

10) Článek 10 se mění takto:

• a) nadpis se nahrazuje tímto:
• b) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a v rozsahu nezbytném pro přizpůsobení povolených analytických metod s cílem zajistit soudržnost s veškerými revizemi evropských norem uvedených v příloze I nebo II. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a s cílem přizpůsobit povolené výjimky týkající se tlaku par v kPa pro obsah ethanolu v benzinu uvedené v příloze III v rámci mezní hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci. Těmito akty v přenesené pravomoci nejsou dotčeny výjimky udělené podle čl. 3 odst. 4.“

11) Vkládá se nový článek, který zní:

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 5. října 2015.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm uvedena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud vůči němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

12) Článek 11 se nahrazuje tímto:

S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 je Komisi nápomocen Výbor pro jakost paliv. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“).

Ve věcech týkajících se udržitelnosti biopaliv podle článků 7b, 7c a 7d je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv a biokapalin, uvedený v čl. 25 odst. 2 směrnice 2009/28/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbory nevydají žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

13) Příloha IV se mění a příloha V doplňuje v souladu s přílohou I této směrnice.

1) V čl. 2 druhém pododstavci se doplňují nová písmena, která znějí:

• „p) ‚odpadem‘ se rozumí odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).“); látky, jež byly záměrně modifikovány nebo kontaminovány, aby odpovídaly uvedené definici, do této definice nespadají;
• q) ‚plodinami bohatými na škrob‘ se rozumějí plodiny zahrnující především obiloviny (bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení), hlízy a okopaniny (například brambory, topinambury, batáty [sladké brambory], maniok a jamy), jakož i plodiny s oddenkovými hlízami (například kolokázie a xanthosoma);
• r) ‚lignocelulózovou vláknovinou‘ se rozumí vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu, například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví;
• s) ‚nepotravinářskou celulózovou vláknovinou‘ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;
• t) ‚zbytkem ze zpracování‘ se rozumí látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;
• u) ‚obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu používanými v odvětví dopravy‘ se rozumějí jiná kapalná či plynná paliva než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy a která jsou používána v dopravě;
• v) ‚zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví‘ se rozumějí zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví; nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování;
• w) ‚biopalivy a biokapalinami s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy‘ se rozumějí biopaliva a biokapaliny, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv a biokapalin, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny stanovenými v článku 17.

2) Článek 3 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Pro účely splnění cílů uvedených v prvním pododstavci nesmí být maximální společný příspěvek z biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodina především k energetickým účelům větší než množství energie odpovídající maximálnímu příspěvku stanovenému v odst. 4 písm. d).“;

• b) v odstavci 4 se druhý pododstavec mění takto:
  • i) písmeno a) se nahrazuje tímto:

    „a) pro výpočet jmenovatele, tj. celkového množství energie spotřebované v dopravě pro účely prvního pododstavce, se zohledňují pouze benzin, motorová nafta, biopaliva spotřebovaná v silniční a železniční dopravě a elektřina, včetně elektřiny použité k výrobě obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v odvětví dopravy;“

  • ii) v písmeni b) se doplňuje nová věta, která zní:

    „Tímto písmenem není dotčeno písmeno d) tohoto pododstavce ani čl. 17 odst. 1 písm. a);“

  • iii) písmeno c) se nahrazuje tímto:

    „c) pro výpočet příspěvku elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a spotřebované ve všech typech elektrických vozidel a pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v dopravě pro účely písmen a) a b) si mohou členské státy zvolit, zda použijí průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v jejich vlastní zemi ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. Dále se pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů energie spotřebované elektrifikovanou železniční dopravou považuje tato spotřeba za 2,5 násobek příkonu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů energie spotřebované elektrickými silničními vozidly podle písmene b) se tato spotřeba považuje za pětinásobek příkonu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.“;

  • iv) doplňují se nová písmena, která znějí:
    • „d) pro výpočet biopaliv v čitateli nesmí být podíl energie z biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodina především k energetickým účelům v roce 2020 větší než 7 % konečné spotřeby energie v dopravě v členském státě.

      Do limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto písmena se nezapočítávají biopaliva vyráběná ze vstupních surovin uvedených v příloze IX.

      Členské státy se mohou rozhodnout, že do limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto písmena se nezapočítává podíl energie z biopaliv vyráběných z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodina především k energetickým účelům, vyjma plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin, pokud:

      • i) bylo ověřeno dodržování kritérií udržitelnosti uvedených v čl. 17 odst. 2 až 5 v souladu s článkem 18 a
      • ii) tyto plodiny byly vypěstovány na půdě, na níž se vztahuje bod 8 části C přílohy V, a pokud byl do výpočtu emisí skleníkových plynů provedeného za účelem prokázání souladu s čl. 17 odst. 2 zahrnut odpovídající bonus ‚e_B‘ stanovený v bodě 7 části C přílohy V.
    • e) každý členský stát usiluje o splnění cíle minimální míry spotřeby biopaliv vyrobených ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX, na jeho území. Za tímto účelem každý členský stát stanoví do 6. dubna 2017 vnitrostátní cíl, o jehož splnění usiluje. Referenční hodnota tohoto cíle je 0,5 procentního bodu energetického obsahu podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v roce 2020 podle prvního pododstavce; tento cíl má být splněn prostřednictvím biopaliv vyrobených ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX. Do vnitrostátního cíle mohou být navíc započítána biopaliva vyrobená ze vstupních surovin neuvedených v příloze IX, které byly příslušnými vnitrostátními orgány určeny za odpady, zbytky, nepotravinářskou celulózovou vláknovinu nebo lignocelulózovou vláknovinu a používaly se ve stávajících zařízeních před přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1).“).

      Členské státy mohou stanovit vnitrostátní cíl nižší než 0,5 procentního bodu na základě jednoho nebo více z těchto důvodů:

      • i) objektivní faktory, jako jsou omezené možnosti udržitelné výroby biopaliv vyrobených ze vstupních surovin nebo jiných paliv uvedených v části A přílohy IX nebo omezená dostupnost těchto biopaliv na trhu za rentabilní ceny;
      • ii) zvláštní technické nebo klimatické podmínky vnitrostátního trhu s pohonnými hmotami, jako je složení a stav vozového parku silničních vozidel; nebo
      • iii) vnitrostátní politiky přidělující odpovídající finanční prostředky na podporu energetické účinnosti a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v dopravě.

      Členské státy při stanovování vnitrostátních cílů poskytnou dostupné informace o množství spotřebovaných biopaliv ze vstupních surovin nebo jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX.

      Členské státy při určování politiky na podporu výroby paliv ze vstupních surovin, uvedených v příloze IX, zohlední hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice 2008/98/ES, včetně jejích ustanovení týkajících se zohledňování životního cyklu u celkových dopadů vzniku různých toků odpadu a nakládání s ním.

      Komise v souladu s článkem 24 této směrnice zveřejňuje:

      • vnitrostátní cíle členských států,

      • plány členských států pro dosažení vnitrostátních cílů, jsou-li k dispozici,

      • případně důvody pro odchylku vnitrostátních cílů členských států od referenční hodnoty oznámené v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2015/1513 a

      • souhrnnou zprávu o tom, jak členské státy své vnitrostátní cíle plní;

    • f) biopaliva vyráběná ze vstupních surovin uvedených v příloze IX se pro účely splnění cíle stanoveného v prvním pododstavci považují za dvojnásobek svého energetického obsahu.
• c) v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

  „Komise případně předloží do 31. prosince 2017 návrh, který za určitých podmínek umožní, aby bylo zohledněno celkové množství elektřiny z obnovitelných zdrojů energie používané jako pohon pro všechny druhy elektrických vozidel a pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v odvětví dopravy.“;

• d) doplňuje se nový odstavec, který zní:

  S cílem minimalizovat riziko toho, že by se jedna dodávka v Unii vykázala více než jednou, se členské státy a Komise vynasnaží o posílení spolupráce mezi vnitrostátními systémy a mezi vnitrostátními systémy a nepovinnými režimy zřízenými podle článku 18, jež bude případně zahrnovat i výměnu údajů. Aby se zabránilo takové záměrné modifikaci nebo vyřazení materiálů vedeným snahou, aby se na ně vztahovala příloha IX, podporují členské státy vývoj a používání systémů, jež vstupní suroviny a výsledná biopaliva sledují a dohledávají napříč celým hodnotovým řetězcem. V případě zjištění podvodu členské státy zajistí přijetí náležitých opatření. Členské státy podají do 31. prosince 2017 a poté každé dva roky zprávu o opatřeních, která přijaly, pokud neposkytnou rovnocenné informace o spolehlivosti a ochraně před podvody ve svých zprávách o pokroku při podpoře a využívání energie z obnovitelných zdrojů, které podávají podle čl. 22 odst. 1 písm. d).

  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25a, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v části A přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu. Pro každou ze vstupních surovin, které mají být doplněny na seznam v části A přílohy IX, přijme Komise samostatný akt v přenesené pravomoci. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě ani k účinkům výrazně narušujícím trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.“

3) V článku 5 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25a, kterými přizpůsobuje energetický obsah paliv používaných v odvětví dopravy uvedený v příloze III vědeckotechnickému pokroku.“

4) V článku 6 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

Členské státy se mohou dohodnout na uzavření ujednání za účelem statistického převodu určitého množství energie z obnovitelných zdrojů z jednoho členského státu do jiného členského státu. Převáděné množství se:

• a) odečte od množství energie z obnovitelných zdrojů, které převádějící členský stát zohledňuje při posuzování souladu s požadavky stanovenými v čl. 3 odst. 1, 2 a 4, a
• b) přičte k množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při posuzování souladu přijímajícího členského státu s požadavky stanovenými v čl. 3 odst. 1, 2 a 4.

Ujednání uvedená v odstavci 1 tohoto článku ohledně čl. 3 odst. 1, 2 a 4 mohou být v platnosti po dobu jednoho roku nebo více let. Musí být oznámena Komisi nejpozději tři měsíce po skončení každého roku, ve kterém jsou v platnosti. Informace podávané Komisi zahrnují množství a cenu dotčené energie.“

5) Článek 17 se mění takto:

• a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin zohledněných pro účely uvedené v odstavci 1 musí u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz začne po 5. říjnu 2015, činit alespoň 60 %. Má se za to, že zařízení je ‚v provozu‘, pokud došlo k fyzické výrobě biopaliv nebo biokapalin.

  V případě zařízení, jež byla v provozu k 5. říjnu 2015 nebo dříve, musí pro účely uvedené v odstavci 1 dosahovat biopaliva a biokapaliny do 31. prosince 2017 úspory emisí skleníkových plynů ve výši nejméně 35 % a od 1. ledna 2018 nejméně 50 %.

  Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin se vypočítá postupem podle čl. 19 odst. 1.“;

• b) v odstavci 3 se zrušuje druhý pododstavec.

6) Článek 18 se mění takto:

• a) v odstavci 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

  „Komise přijme přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3 prováděcí akty s cílem vypracovat seznam odpovídajících a příslušných informací uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce. Komise zejména zajistí, aby poskytování těchto informací nebylo pro hospodářské subjekty nadměrnou administrativní zátěží, a to obecně nebo konkrétně pro drobné zemědělce, organizace producentů a družstva.“;

• b) v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 17 odst. 2 nebo prokazují, že dodávky biopaliv nebo biokapalin splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 17 odst. 3, 4 a 5, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Komise může rozhodnout, že tyto režimy obsahují přesné údaje pro účely informování o přijatých opatřeních na ochranu oblastí poskytujících základní služby ekosystému v kritických situacích (například ochranu vodního koryta a regulaci eroze), na ochranu půdy, vody a ovzduší, k obnově znehodnocené půdy, k zamezení nadměrné spotřebě vody v oblastech, kde je jí nedostatek, a o otázkách uvedených v čl. 17 odst. 7 druhém pododstavci. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 17 odst. 3 písm. b) bodu ii).“;

• c) v odstavci 5 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

  „Nepovinné režimy uvedené v odstavci 4 (dále jen ‚nepovinné režimy‘) pravidelně alespoň jednou ročně zveřejní seznam svých certifikačních orgánů využívaných pro nezávislý audit, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním veřejným orgánem byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní veřejný orgán jej sleduje.

  Zejména s cílem předcházet podvodům může Komise na základě analýzy rizik nebo zpráv uvedených v odst. 6 druhém pododstavci tohoto článku podrobně stanovit normy pro nezávislý audit a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.“;

• d) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3. Platnost těchto rozhodnutí nepřesáhne pět let.

  Komise vyžaduje, aby jí každý nepovinný režim, o němž je přijato rozhodnutí podle odstavce 4, předložil do 6. října 2016 a poté každý rok do 30. dubna zprávu pojednávající o každém z písmen třetího pododstavce tohoto odstavce. Obecně se zpráva vztahuje na předchozí kalendářní rok. První zpráva se vztahuje alespoň na období šesti měsíců od 9. září 2015. Požadavek předložit zprávu se vztahuje pouze na nepovinné režimy, které fungovaly po dobu nejméně dvanácti měsíců.

  Komise do 6. dubna 2017 a následně v rámci svých zpráv podle čl. 23 odst. 3 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu zpráv uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, přezkum fungování dohod uvedených v odstavci 4 nebo nepovinných režimů, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle tohoto článku, a určení osvědčených postupů. Tato zpráva vychází z nejlepších dostupných informací, včetně informací z konzultací se zúčastněnými stranami, a z praktických zkušeností s uplatňováním dotčených dohod nebo režimů. Zpráva obsahuje analýzu:

  • obecně:

    • a) nezávislosti, postupů a četnosti auditů, jak pokud jde o to, co je k těmto aspektům uvedeno v dokumentaci k příslušnému režimu v době jeho schválení Komisí, tak v porovnání s osvědčenými odvětvovými postupy;
    • b) dostupnosti, zkušeností a transparentnosti při uplatňování metod zjišťování nedodržení předpisů a řešení těchto případů, zejména s ohledem na řešení situací závažného pochybení na straně subjektů účastnících se daného režimu nebo obvinění z těchto pochybení;
    • c) transparentnosti, zejména ve vztahu k přístupnosti režimu, dostupnosti překladů do příslušných jazyků zemí a regionů, z nichž suroviny pocházejí, přístupnosti seznamu certifikovaných hospodářských subjektů a příslušných certifikátů a přístupnosti auditorských zpráv;
    • d) zapojení zúčastněných stran, zejména pokud jde o konzultace s původními a místními společenstvími před přijetím rozhodnutí v průběhu vytváření a přezkumu režimu i v průběhu auditů a reakce na jejich příspěvky;
    • e) celkové stability režimu, především v kontextu pravidel pro akreditaci, kvalifikaci a nezávislost auditorů a příslušných orgánů režimu;
    • f) aktualizace daného režimu v závislosti na trhu, množství certifikovaných vstupních surovin a biopaliv podle zemí původu a podle druhů, počtu účastníků;
    • g) snadnosti a účinnosti zavádění systému, který sleduje doklady o souladu s kritérii udržitelnosti, které jsou v rámci režimu předávány jeho účastníkům, přičemž takový systém má sloužit jako prostředek k předcházení podvodům, zejména se zaměřením na odhalování a potírání podezření z podvodů a jiných nesrovnalostí a na navazující opatření, a případně počtu odhalených případů podvodů a nesrovnalostí;

  • a konkrétně:

    • h) možností subjektů získat oprávnění k uznávání a sledování certifikačních orgánů;
    • i) kritérií pro uznávání nebo akreditaci certifikačních orgánů;
    • j) pravidel, jak má být prováděno sledování certifikačních orgánů;
    • k) způsobů usnadnění nebo zlepšení podpory osvědčených postupů.

  Komise zprávy vypracované nepovinnými režimy zpřístupní v souhrnné podobě nebo případně v plném znění prostřednictvím platformy pro transparentnost uvedené v článku 24.

  Členský stát může svůj vnitrostátní režim oznámit Komisi. Komise posouzení tohoto režimu upřednostní. Rozhodnutí o tom, zda takto oznámený vnitrostátní režim splňuje podmínky stanovené v této směrnici, se přijme přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3, aby se usnadnilo vzájemné dvoustranné a vícestranné uznávání režimů pro ověřování plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva. Pokud je rozhodnutí kladné, nesmějí režimy zavedené podle tohoto článku odmítat vzájemné uznávání s režimem uvedeného členského státu, pokud jde o ověřování plnění kritérií udržitelnosti stanovených v čl. 17 odst. 2 až 5.“;

• e) odstavec 8 se nahrazuje tímto:

  Komise přezkoumá na žádost členského státu anebo z vlastního podnětu použití článku 17 u zdroje biopaliva a do šesti měsíců od obdržení žádosti rozhodne přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3, zda daný členský stát může tento zdroj biopaliva zohlednit pro účely uvedené v čl. 17 odst. 1.“

7) Článek 19 se mění takto:

• a) odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

  Komisi lze typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin předložit v případě členských států ve zprávách podle odstavce 2 a v případě území mimo Unii ve zprávách, které jsou rovnocenné zprávám uvedeným v odstavci 2 a jsou vypracovány příslušnými orgány.

  Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavci 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin typicky produkovaných v uvedených oblastech pro účely čl. 17 odst. 2.

  Komise nejpozději do 31. prosince 2012 a poté každé dva roky vypracuje a zveřejní zprávu ohledně odhadovaných typických a standardních hodnot uvedených v částech B a E přílohy V se zvláštním důrazem na emise skleníkových plynů z dopravy a zpracovatelské výroby.

  Pokud zprávy uvedené v prvním pododstavci uvádějí, že by bylo třeba odhadované typické a standardní hodnoty v částech B a E přílohy V upravit na základě nejnovějších vědeckých poznatků, Komise podle potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“;

• b) odstavec 6 se zrušuje;
• c) v odstavci 7 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

  Komise provádí průběžně přezkum přílohy V s cílem doplnit v odůvodněných případech hodnoty pro další způsoby výroby biopaliv v případě stejných nebo jiných surovin. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V, zejména s ohledem na:

  • metodu započítávání odpadů a zbytků;

  • metodu započítávání druhotných produktů;

  • metodu započítávání kombinované výroby a

  • status zbytků zemědělských plodin jako druhotných produktů.

  Standardní hodnoty pro bionaftu z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje se přezkoumají co nejdříve. Pokud Komise při přezkumu dojde k závěru, že by příloha V měla být doplněna, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25a za účelem doplnění, nikoliv však odstranění nebo změny odhadovaných typických a standardních hodnot v částech A, B, D a E přílohy V pro způsoby výroby biopaliv a biokapalin, u nichž nejsou v této příloze ještě konkrétní hodnoty uvedeny.“;

• d) odstavec 8 se nahrazuje tímto:

  Je-li to nutné v zájmu zajištění jednotného uplatňování části C bodu 9 přílohy V, může Komise přijmout prováděcí akty stanovující podrobné technické specifikace a definice. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3.“

8) Článek 21 se zrušuje.

9) V čl. 22 odst. 1 se druhý pododstavec mění takto:

• a) písmeno i) se nahrazuje tímto:

  „i) vývoj a podíl biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených na seznamu v příloze IX, včetně posouzení stavu zdrojů se zaměřením na aspekty udržitelnosti související s dopadem nahrazení potravin a krmiv výrobou biopaliv, s náležitým zohledněním zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES a zásady kaskádového využívání biomasy s přihlédnutím k regionálním a místním hospodářským a technologickým podmínkám, udržení nezbytných zásob uhlíku v půdě a kvality půdy a ekosystémů;“;

• b) doplňuje se nové písmeno, které zní:

  „o) množství biopaliv a biokapalin v jednotkách energie podle kategorií skupin vstupních surovin uvedených v části A přílohy VIII zohledněná tímto členským státem pro účely splnění cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 a 2 a v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci.“

10) Článek 23 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se zrušuje poslední věta;
• b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Při podávání zpráv o úspoře emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin použije Komise množství nahlášená členskými státy podle čl. 22 odst. 1 druhého pododstavce písm. o), včetně předběžných průměrných hodnot odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícího rozmezí odvozeného z analýzy citlivosti uvedených v příloze VIII. Komise zveřejní údaje o předběžných průměrných hodnotách odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícím rozmezí odvozeném z analýzy citlivosti. Komise dále zhodnotí, zda a jak se odhad přímých úspor emisí změní, započítají-li se druhotné produkty v rámci substitučního přístupu.“;

• c) v odst. 5 prvním pododstavci se písmena e) a f) nahrazují tímto:
  • „e) dostupnosti a udržitelnosti biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených na seznamu v příloze IX, včetně posouzení dopadu nahrazení potravin a krmiv výrobou biopaliv, s náležitým zohledněním zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES a zásady kaskádového využívání biomasy s přihlédnutím k regionálním a místním hospodářským a technickým podmínkám, udržení nezbytných zásob uhlíku v půdě a kvality půdy a ekosystémů;
  • f) informací o dostupných výsledcích vědeckého výzkumu nepřímých změn ve využívání půdy ve vztahu ke všem způsobům výroby a analýzy těchto výsledků, včetně posouzení, zda lze zmenšit míru neurčitosti zjištěnou při analýze, z níž vycházejí odhady emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy, a zda lze přitom započítat faktor případného dopadu politik Unie, jako jsou politiky v oblasti životního prostředí, klimatu a zemědělství; a
  • g) technologického vývoje a dostupnosti údajů o používání biopaliv a biokapalin vyráběných v Unii ze zvláštních nepotravinářských plodin pěstovaných především pro energetické účely a o jejich dopadu na hospodářství a životní prostředí.“;
• d) v odst. 8 prvním pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:„b) ohledně cílů uvedených v čl. 3 odst. 4 na přezkum:
  • i) nákladové efektivnosti opatření, která mají být provedena pro dosažení těchto cílů;
  • ii) posouzení možnosti dosáhnout těchto cílů při současném zajištění udržitelnosti výroby biopaliv v Unii a ve třetích zemích, přičemž posoudí dopady na hospodářství a životní prostředí a dopady sociální, včetně nepřímých účinků a dopadů na biologickou rozmanitost, jakož i komerční dostupnost biopaliv druhé generace;
  • iii) dopadů provádění uvedených cílů na dostupnost potravin za přijatelné ceny;
  • iv) komerční dostupnosti elektrických a hybridních vozidel a vozidel na vodíkový pohon, jakož i metodiky vybrané pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v dopravě;
  • v) hodnocení konkrétních podmínek na trhu se zvláštním ohledem na trhy, kde pohonné hmoty představují více než polovinu konečné spotřeby energie, a trhy, které jsou zcela závislé na dovážených biopalivech;“

11) Článek 25 se nahrazuje tímto:

S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 je Komisi nápomocen Výbor pro obnovitelné zdroje energie. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“).

V záležitostech týkajících se udržitelnosti biopaliv a biokapalin je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv a biokapalin. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbory nevydají žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

12) Vkládá se nový článek, který zní:

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 5 a čl. 19 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 5. října 2015.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 5 a čl. 19 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm stanovena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 5 a čl. 19 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud vůči němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

13) Příloha V se mění a přílohy VIII a IX se doplňují v souladu s přílohou II této směrnice.