Nařízení Rady (EU) 2015/159 ze dne 27. ledna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 2532/98 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 132 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 34.3 tohoto statutu,
s ohledem na doporučení Evropské centrální banky(Úř. věst. C 144, 14.5.2014, s. 2.),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Stanovisko ze dne 26. listopadu 2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).),
s ohledem na stanovisko Evropské komise(Stanovisko ze dne 18. prosince 2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).),
v souladu s postupem stanoveným v čl. 129 odst. 4 Smlouvy a článku 41 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky,
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Změny
Nařízení (ES) č. 2532/98 se mění takto:
1) Článek 1 se mění takto:
- a) bod 6 se nahrazuje tímto:„6. ‚penále‘ rozumí peněžní částky, které musí platit podnik v případě trvajícího protiprávního jednání jako trest nebo které mají přinutit dotyčné osoby k tomu, aby dodržovaly nařízení či rozhodnutí ECB v oblasti dohledu. Penále se počítají za každý celý den trvání protiprávního jednání:
- a) od okamžiku, kdy byl podnik postupem podle čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce vyrozuměn o rozhodnutí, jímž se nařizuje ukončení protiprávního jednání, nebo
- b) v případě, že trvající protiprávní jednání spadá do oblasti působnosti čl. 18 odst. 7 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013(Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).“), v souladu s postupem podle článku 4b tohoto nařízení;
;
- b) bod 7 se nahrazuje tímto:
„7. ‚sankcí‘ rozumí pokuty a penále.“
2) Vkládá se nový článek, který zní:
Toto nařízení se vztahuje na ukládání sankcí podnikům ze strany ECB za neplnění povinností vyplývajících z rozhodnutí nebo nařízení ECB.
Pravidla vztahující se na ukládání sankcí ze strany ECB při plnění úkolů v oblasti dohledu v případě porušení nařízení nebo rozhodnutí ECB se použijí odchylně od pravidel stanovených v článcích 2 až 4 v rozsahu stanoveném v článcích 4a až 4c.
ECB zveřejní jakékoli rozhodnutí o uložení sankcí podniku v případě porušení nařízení nebo rozhodnutí ECB v oblasti dohledu, a to bez ohledu na to, zda proti němu byl podán opravný prostředek či nikoli.
ECB toto zveřejnění učiní na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu a poté, co dané rozhodnutí oznámila dotyčnému podniku. Zveřejňované informace zahrnují druh a povahu porušení a totožnost dotyčného podniku, ledaže by zveřejnění tímto způsobem:
- a) ohrožovalo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování, nebo
- b) pokud to lze zjistit, způsobilo dotyčnému podniku nepřiměřenou škodu.
Za těchto okolností se rozhodnutí o sankcích zveřejňují anonymně. Je-li pravděpodobné, že tyto okolnosti v přiměřené lhůtě pominou, lze zveřejnění na základě tohoto odstavce po tuto dobu odložit.
Bylo-li proti rozhodnutí o sankcích podáno odvolání k Soudnímu dvoru, zveřejní ECB bez zbytečného odkladu na svých oficiálních internetových stránkách rovněž informace o stavu předmětného odvolání a jeho výsledek.
ECB zajistí, aby informace zveřejněné podle tohoto odstavce byly na jejích oficiálních internetových stránkách po dobu alespoň pěti let.“
3) V článku 2 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
Spočívá-li protiprávní jednání v opomenutí, nezbavuje uložení sankce podnik plnění jeho povinností, nestanoví-li rozhodnutí přijaté podle čl. 3 odst. 4 nebo článku 4b výslovně jinak.“
4) Článek 3 se mění takto:
- a) v odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:
Rozhodnutí o tom, zda má být zahájeno řízení o sankcích, přijímá ECB z vlastního podnětu nebo na základě žádosti národní centrální banky členského státu, v jehož soudní pravomoci k údajnému protiprávnímu jednání došlo.“
;
- b) odstavec 10 se nahrazuje tímto:
Pokud protiprávní jednání souvisí výlučně s úkolem, který je podle Smlouvy a statutu svěřen ESCB nebo ECB, lze řízení o sankcích zahájit výhradně podle tohoto nařízení, bez ohledu na to, zda vnitrostátní právní předpisy stanoví jiné řízení. Pokud protiprávní jednání souvisí s jednou nebo více oblastí, které nespadají do působnosti ESCB nebo ECB, není právem příslušného vnitrostátního orgánu zahájit zvláštní řízení v souvislosti s oblastmi, které nespadají do působnosti ESCB nebo ECB, dotčeno právo zahájit řízení o sankcích podle tohoto nařízení. Tímto ustanovením není dotčeno uplatňování trestního práva a vnitrostátních právních předpisů týkajících se pravomocí v oblasti obezřetnostního dohledu v zúčastněných členských státech podle nařízení (EU) č. 1024/2013.“
5) Vkládají se nové články, které znějí:
Odchylně od čl. 2 odst. 1 jsou meze, v nichž ECB může ukládat pokuty a penále v případě protiprávních jednání týkajících se rozhodnutí a nařízení, která ECB přijala při plnění svých úkolů v oblasti dohledu, tyto:
- a) U pokut činí horní mez dvojnásobek zisku, kterého bylo dosaženo v důsledku protiprávního jednání, nebo ztráty, které bylo v důsledku protiprávního jednání zabráněno, jestliže je lze určit, nebo 10 % celkového ročního obratu podniku.
- b) U penále činí: horní mez 5 % průměrného denního obratu za každý den protiprávního jednání. Penále mohou být ukládána po dobu nejvýše šesti měsíců ode dne stanoveného v rozhodnutí, kterým byla uložena.
Pro účely odstavce 1 se rozumí:
- a) ‚ročním obratem‘ roční obrat dotyčného podniku v předcházejícím hospodářském roce, jak je vymezen v příslušných právních předpisech Unie, a pokud tento obrat není k dispozici, obrat podle poslední dostupné roční účetní závěrky této osoby. Je-li dotyčný podnik dceřiným podnikem mateřského podniku, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat vyplývající z poslední dostupné konsolidované roční účetní závěrky v předcházejícím hospodářském roce, a pokud tato účetní závěrka není k dispozici, podle poslední dostupné roční účetní závěrky této osoby;
- b) ‚průměrným denním obratem‘ roční obrat, jak je vymezen v písmenu a), dělený 365.
Odchylně od čl. 3 odst. 1 až 8 tohoto nařízení se na protiprávní jednání týkající se rozhodnutí a nařízení, která ECB přijala při plnění svých úkolů v oblasti dohledu, uplatní pravidla stanovená v tomto článku.
Má-li ECB při plnění svých úkolů podle nařízení (EU) č. 1024/2013 za to, že existuje důvodné podezření, že se podnik s ústředím v členském státě eurozóny dopouští nebo dopustil jednoho nebo několika porušení nařízení nebo rozhodnutí ECB, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 7 nařízení (EU) č. 1024/2013, provede příslušné vyšetřování v souladu s následujícími ustanoveními.
Po skončení vyšetřování a předtím, než je předloha konečného návrhu rozhodnutí vypracována a předložena Radě dohledu, vyrozumí ECB v rámci své pravomoci vyšetřovat případy porušení předpisů v oblasti dohledu písemně dotyčný podnik o zjištěních provedeného vyšetřování a o námitkách vznesených vůči těmto zjištěním.
V oznámení podle prvního pododstavce ECB v rámci své pravomoci vyšetřovat případy porušení předpisů v oblasti dohledu dotyčný podnik informuje o právu předložit jí písemné připomínky týkající se skutkových závěrů a námitek, které byly proti tomuto subjektu vzneseny a které jsou v tomto oznámení uvedeny, včetně jednotlivých ustanovení, jež byla údajně porušena, a stanoví přiměřenou lhůtu pro předložení těchto připomínek. ECB není povinna zohlednit písemné připomínky, jež byly předloženy po uplynutí lhůty, kterou v rámci své pravomoci vyšetřovat případy porušení předpisů v oblasti dohledu stanovila.
V návaznosti na oznámení ve smyslu prvního pododstavce může ECB v rámci své pravomoci vyšetřovat případy porušení předpisů v oblasti dohledu dotyčný podnik rovněž vyzvat k účasti na ústním jednání. Strany, které jsou předmětem vyšetřování, mohou být na jednání zastoupeny právníkem nebo jinými kvalifikovanými osobami nebo jim může právník nebo tyto osoby pomáhat. Ústní jednání jsou neveřejná.
Je zaručeno právo dotyčného podniku, který je předmětem vyšetřování, na přístup ke spisu. Toto právo se nevztahuje na důvěrné informace.
Rada dohledu předloží Radě guvernérů konečný návrh rozhodnutí, který stanoví, zda se dotyčný podnik dopustil porušení či nikoli, a uvede sankce, které mají být případně uloženy, postupem podle čl. 26 odst. 8 nařízení (EU) č. 1024/2013.
Dotyčný podnik má právo požádat o přezkum rozhodnutí, které Rada guvernérů přijala podle odstavce 4, správní revizní komisí postupem podle článku 24 nařízení (EU) č. 1024/2013.
Odchylně od článku 4 zaniká právo rozhodnout o uložení sankce v případě porušení rozhodnutí nebo nařízení ECB týkajícího se jejích úkolů v oblasti dohledu pět let poté, kdy k protiprávnímu jednání došlo, nebo v případě trvajícího protiprávního jednání pět let poté, kdy bylo protiprávní jednání ukončeno.
Běh lhůty stanovené v odstavci 1 přerušuje jakýkoli úkon, který ECB učiní pro účely vyšetřování nebo řízení, pokud se týká protiprávního jednání. Běh promlčecí lhůty se přerušuje s účinkem ode dne, kdy je úkon oznámen dotčenému dohlíženému subjektu. Po každém přerušení této lhůty začne běžet lhůta nová. Lhůta však nepřesáhne dobu 10 let od okamžiku, kdy k protiprávnímu jednání došlo, nebo v případě trvajícího protiprávního jednání 10 let od okamžiku, kdy bylo protiprávní jednání ukončeno.
Lhůty uvedené v předchozích odstavcích lze prodloužit, pokud:
- a) je rozhodnutí Rady guvernérů předmětem přezkumu před správní revizní komisí nebo odvolacího řízení před Soudním dvorem Evropské unie nebo
- b) je proti dotyčnému podniku vedeno trestní řízení v souvislosti se stejnými skutečnostmi. V takovém případě se lhůty uvedené v předchozích odstavcích prodlužují o dobu, po kterou trvá přezkum rozhodnutí před správní revizní komisí nebo Soudním dvorem, nebo do ukončení trestního řízení proti dotyčnému podniku.
Právo ECB vymáhat rozhodnutí o uložení sankce zaniká pět let po přijetí daného rozhodnutí. Běh promlčecí lhůty pro vymáhání přerušuje jakýkoli úkon ECB, jehož účelem je vymáhání platby nebo platebních podmínek uložené sankce.
Běh promlčecí lhůty pro vymáhání sankcí se staví:
- a) po dobu lhůty pro zaplacení uložené sankce;
- b) pokud je vymáhání platby uložené sankce pozastaveno na základě rozhodnutí Rady guvernérů nebo Soudního dvora.“
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvami.
V Bruselu dne 27. ledna 2015.
Za Radu
předseda
J. Reirs