Annex 1

L CS CS

PŘÍLOHA III

Metodika provádění analýzy nákladů a přínosů

Cílem analýzy nákladů a přínosů v rámci politiky soudržnosti je podpořit posouzení velkého projektu za účelem:

• zjištění, zda je velký projekt vhodný pro spolufinancování (z ekonomického hlediska),

• zjištění, zda velký projekt potřebuje spolufinancování (z finančního hlediska).

Analýzu nákladů a přínosů je nutno:

• provést pokud možno ve fázi přípravy projektu, obvykle na konci fáze vypracovávání předběžného návrhu projektu;

• pokládat za prvek žádosti týkající se velkého projektu, který je nutno vzít v úvahu společně s ostatními dokumenty vyhotovenými pro velké projekty, včetně dokumentů obsahujících jiné informace uvedené v čl. 101 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Analýza nákladů a přínosů musí dodržovat tyto zásady:

• musí být provedena na základě předem stanovených cílů politiky;

• vyžaduje určení příslušného sociálního kontextu a výhledu (místního, regionálního, celostátního, přeshraničního, globálního);

• vyžaduje společnou jednotku měření (obvykle peněžní);

• vyžaduje srovnání scénáře založeného na nové investici se scénářem bez nové investice (přírůstková analýza [Pozn:

  Pokud se velký projekt skládá z nového majetku, příjmy a provozními náklady (nebo přínosy a náklady v ekonomické analýze) jsou příjmy a náklady nové investice.

  ] );

• vyžaduje stanovení referenčního období, které je pro daný projekt relevantní;

• vyžaduje uvážení zbytkových hodnot investic;

• vyžaduje posouzení rizik s cílem zabývat se nejistotou.

Analýza nákladů a přínosů velkého projektu musí zahrnovat tyto prvky:

• 1)představení kontextu;
• 2)stanovení cílů;
• 3)identifikace projektu;
• 4)výsledky studií proveditelnosti s analýzou poptávky a variant;
• 5)finanční analýza;
• 6)ekonomická analýza;
• 7)posouzení rizik.

Toto posouzení vyžaduje vymezení sociálního, ekonomického, politického a institucionálního kontextu. Hlavní znaky, které je třeba popsat, se týkají:

• 1)socioekonomických podmínek země/regionu, které jsou pro projekt důležité;
• 2)politických a institucionálních aspektů, včetně stávajících hospodářských politik a plánů rozvoje s jejich politickými cíli;
• 3)stávajícího infrastrukturního vybavení a poskytování služeb;
• 4)vnímání a očekávání obyvatel, pokud jde o službu, která má být poskytována.

Pro projekt je nutno stanovit jednoznačné cíle, aby bylo možno ověřit, zda investice reaguje na stávající potřebu, a posoudit výsledky a dopady projektu. Cíle by měly být pokud možno vyčísleny pomocí ukazatelů se základními a cílovými hodnotami.

Stanovené cíle je nutno použít k určení přínosů projektu, je-li to možné a vhodné, a to za účelem posouzení přínosu projektu pro celkový prospěch a dosažení specifických cílů prioritních os operačního programu nebo operačních programů.

Velký projekt je identifikován s přihlédnutím k definici velkého projektu uvedené v článku 100 nařízení (EU) č. 1303/2013 a rovněž k těmto zásadám:

• 1)projekt musí být jednoznačně určen jako samostatná jednotka analýzy, tj. technická dílčí plnění, správní nebo finanční fáze, které nelze samy o sobě považovat za funkční, je nutno v analýze nákladů a přínosů analyzovat společně s ostatními fázemi, které tvoří velký projekt;
• 2)je nutno vzít v úvahu ovlivněnou oblast, konečné příjemce [Pozn:

  Populace, která má z projektu přímý prospěch.

  ] a příslušné zúčastněné strany, jejichž prospěch se započítává do souhrnných čistých přínosů;
• 3)je určen subjekt odpovědný za provedení a je analyzována jeho technická, finanční a institucionální způsobilost.

V analýze nákladů a přínosů budou uváženy (je-li použitelné) studie proveditelnosti, které obvykle zahrnují tyto aspekty: analýza poptávky; analýza variant; dostupná technologie; výrobní plán (včetně míry využití infrastruktury); požadavky na pracovníky; rozsah projektu, umístění, fyzické vstupy, harmonogram a provedení, fáze rozšíření a finanční plánování; environmentální aspekty, aspekty týkající se zmírňování změny klimatu (emise skleníkových plynů), účinné využívání zdrojů a odolnost vůči dopadům změny klimatu a přírodním katastrofám.

Je nutno vzít v úvahu tyto skutečnosti:

• 1)Analýza proveditelnosti určuje možná omezení a související řešení, pokud jde o technické, ekonomické a environmentální aspekty, aspekty týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, regulační a institucionální aspekty. Projekt je proveditelný, jestliže návrh vyhovuje technickým, právním, finančním a jiným omezením, jež jsou relevantní pro daný stát, region nebo konkrétní místo. Proveditelných může být několik variant projektu.

  V analýze nákladů a přínosů musí být uvedeno shrnutí výsledků studií proveditelnosti. Analýza nákladů a přínosů musí být v souladu s informacemi uvedenými ve studiích proveditelnosti.

• 2)Analýza poptávky určuje a vyčísluje společenskou potřebu investice a minimálně zvažuje:

  • stávající poptávku pomocí modelů a aktuálních údajů,

  • předpokládanou poptávku, a to na základě makroekonomických a odvětvových prognóz a odhadů elasticity poptávky až po příslušné ceny, příjmy a jiné základní faktory,

  • aspekty strany nabídky, včetně analýzy stávající nabídky a očekávaného rozvoje (infrastruktury),

  • (případné) síťové účinky.

• 3)Analýza variant se provádí s cílem posoudit a porovnat jednotlivé alternativní varianty, které se obecně považují za proveditelné k uspokojení stávající a budoucí poptávky po projektu, a nalézt nejlepší řešení. Varianty je nutno porovnat na základě různých kritérií, včetně například technických, institucionálních, ekonomických a environmentálních aspektů a aspektů týkajících se změny klimatu.

  Analýzu variant je třeba provést ve dvou krocích; první krok zkoumá základní strategické varianty (tj. typ infrastruktury a umístění projektu) a druhý krok se zabývá konkrétními řešeními na technické úrovni. Je-li projekt prováděn v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, měl by se tento druhý krok analýzy zaměřit na celou škálu specifikací výstupů, které mohou či nemohou být zahrnuty ve specifikacích výstupů projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru. První krok je obvykle založen na (převážně kvalitativních) analýzách více kritérií, zatímco při druhém kroku se obvykle používají především kvantitativní metody.

  Klíčové aspekty výběru nejlepšího řešení:

  • za účelem řádného odůvodnění požadovaného řešení jsou předloženy důkazy, že vybraná varianta představuje optimální variantu z různých variant zvažovaných ve studii technické proveditelnosti,

  • v případě, že různé alternativy mají stejný, jedinečný cíl a stejné nebo velmi podobné externality, se doporučuje, aby se výběr zakládal na nejméně nákladném řešení na jednotku vytvořeného výstupu s přihlédnutím k dlouhodobým provozním nákladům a nákladům na údržbu spojeným s touto variantou,

  • pokud se výstup a externality u jednotlivých variant liší (za předpokladu, že všechny sledují stejný cíl), členský stát se vybízí, aby pro všechny hlavní varianty provedl zjednodušenou analýzu nákladů a přínosů za účelem výběru nejlepší varianty, a to určením toho, která varianta je výhodnější ze socioekonomického hlediska, a výběr by měl být založen na ekonomických parametrech projektu, včetně jeho ekonomické čisté současné hodnoty (ENPV). Zjednodušená analýza nákladů a přínosů se provádí na základě přibližných odhadů klíčových finančních a ekonomických údajů, včetně poptávky, investičních a provozních nákladů, příjmů, přímých přínosů a případně externalit.

Jak je stanoveno v čl. 101 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1303/2013, analýza nákladů a přínosů musí obsahovat finanční analýzu.

Finanční analýza zahrnuje:

• a)posouzení finanční výnosnosti investice a národního kapitálu;
• b)určení odpovídajícího (maximálního) příspěvku z fondů;
• c)ověření finanční životaschopnosti (udržitelnosti) projektu.

Finanční analýza by měla být provedena (je-li to možné a vhodné) z hlediska vlastníka projektu a/nebo provozovatele, aby bylo možno ověřit peněžní toky a zaručit kladný hotovostní zůstatek za účelem posouzení finanční udržitelnosti a výpočtu ukazatelů finanční návratnosti investičního projektu a kapitálu na základě diskontovaných peněžních toků.

Nejsou-li vlastník a provozovatel týmž subjektem, je nutno provést konsolidovanou finanční analýzu , která vylučuje peněžní toky mezi vlastníkem a provozovatelem.

Je-li to možné a vhodné, měla by být finanční analýza provedena ve stálých cenách (cenách stanovených k základnímu roku), v rámci posouzení rizik je však nutno uvážit očekávané změny relativních cen.

U velkých projektů se finanční analýza provádí s přihlédnutím k pravidlům stanoveným v oddíle III (Metoda výpočtu diskontovaného čistého příjmu z operací vytvářejících čistý příjem) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014, včetně: metody výpočtu diskontovaného čistého příjmu (včetně referenčního období a inkrementální metody) a diskontování peněžních toků (včetně finanční diskontní sazby v reálných hodnotách).

Údaje potřebné k provedení finanční analýzy:

• 1)investiční náklady, včetně fixních investic, jiných než fixních investic včetně počátečních nákladů, a případně změny provozního kapitálu;
• 2)náklady na výměnu vybavení vymezené v čl. 17 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014;
• 3)provozní náklady vymezené v čl. 17 písm. b) a c) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) No 480/2014;
• 4)příjmy vymezené v článku 16 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014;
• 5)zdroj financování, včetně vlastního kapitálu investora (veřejného nebo soukromého), kapitálu z půjček (v tomto případě představují splátky půjčky a úroky v analýze udržitelnosti úbytek hotovosti projektu) a případných dodatečných finančních zdrojů, jako jsou granty.

V sektorech, v nichž je to relevantní, včetně odvětví životního prostředí, jsou poplatky stanoveny v souladu se zásadou "znečišťovatel platí "s přihlédnutím k finanční přiměřenosti , jak je uvedeno v oddíle III (Metoda výpočtu diskontovaného čistého příjmu z operací vytvářejících čistý příjem) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014, a se zásadou týkající se pokrytí všech nákladů [Pozn:

Při uplatňování těchto zásad je nutno vzít v úvahu zvláštní právní předpisy Unie pro odvětví vody a odpadů (konkrétně: rámcovou směrnici o vodě a rámcovou směrnici o odpadech).

] .

Dodržení zásady týkající se pokrytí všech nákladů znamená, že:

• 1)poplatky by měly pokud možno usilovat o pokrytí investičních nákladů, provozních nákladů a nákladů na údržbu, včetně nákladů na ochranu životního prostředí a na zdroje;
• 2)struktura poplatků maximalizuje příjmy projektu před veřejnými dotacemi s přihlédnutím k finanční přiměřenosti.

Omezení zásady "znečišťovatel platí "a zásady týkající se pokrytí všech nákladů v poplatcích za užívání by:

• 1)nemělo ohrozit finanční udržitelnost projektu;
• 2)se mělo obecně považovat za dočasné omezení a být zachováno pouze po dobu nezbytnou s ohledem na otázku finanční přiměřenosti pro uživatele.

Finanční čistá současná hodnota (FNPV) je úhrnná hodnota, jíž je dosaženo po odečtení očekávaných (diskontovaných) investičních a provozních a reprodukčních nákladů projektu od diskontované hodnoty očekávaných příjmů.

Finanční míra návratnosti (FRR) je diskontní sazba, která vede k nulové FNPV.

Finanční výnosnost investice se posuzuje tak, že se odhadne finanční čistá současná hodnota a finanční míra návratnosti investice ( FNPV(C) a FRR(C) ). Tyto ukazatele srovnávají investiční náklady a čisté příjmy a měří, v jakém rozsahu jsou čisté příjmy projektu schopny zajistit splacení investice, a to bez ohledu na zdroje financování. V některých případech (v rámci státní podpory a v případě soukromých hospodářských subjektů) je zapotřebí výpočet FRR(Kp). Do výpočtu FNPV(C) se nezahrnují platby úroků.

U projektu vyžadujícího příspěvek z fondů:

FNPV(C) před příspěvkem EU by měla být záporná a FRR(C) by měla být nižší než diskontní sazba použitá při analýze (kromě některých projektů, na něž se vztahují pravidla státní podpory, u nichž toto nemusí být relevantní).

Pokud velký projekt vykazuje vysokou finanční výnosnost (tj. FRR(C) je podstatně vyšší než finanční diskontní sazba), bude se to obvykle považovat za dostatečné k tomu, aby investor projekt provedl i bez příspěvku Unie. Příspěvek Unie může být opodstatněný pouze tehdy, je-li prokázáno, že investice není sama o sobě financovatelná, jelikož rizika pro investora spojená s provedením projektu, například vysoce inovativního projektu, mohou být příliš vysoká, než aby investici provedl bez podpory z veřejných zdrojů.

Finanční výnosnost národního kapitálu se posuzuje tak, že se odhadne finanční čistá současná hodnota a finanční míra návratnosti kapitálu ( FNPV(K) a FRR(K) ). Tyto ukazatele měří, v jakém rozsahu jsou čisté příjmy projektu schopny zajistit splacení finančních zdrojů poskytnutých z vnitrostátních fondů (soukromých i veřejných zdrojů).

Výpočet FNPV(K) a FRR(K) vyžaduje, aby:

• se finanční zdroje (po odečtení podpory EU) investované do projektu považovaly za úbytek hotovosti bez ohledu na investiční náklady;

• kapitálové příspěvky byly uváženy v okamžiku, kdy jsou skutečně vyplaceny na projekt nebo kdy jsou vráceny (v případě půjček);

• v tabulce pro analýzu návratnosti kapitálu (FNPV(K)) byly zahrnuty platby úroků;

• v tabulce pro analýzu návratnosti kapitálu (FNPV(K)) nebyly zahrnuty provozní dotace.

U projektu vyžadujícího příspěvek z fondů:

FNPV(K) s podporou Unie by měla být záporná nebo rovna nule a FRR(K) by měla být nižší než diskontní sazba nebo rovna diskontní sazbě, v opačném případě je nutno uvést zdůvodnění.

Případně by se měla vypočítat rovněž návratnost kapitálu předkladatele projektu (FRR(Kp)). To porovnává čisté příjmy investice se zdroji poskytnutými předkladatelem projektu: tj. investiční náklady po odečtení nevratných grantů obdržených od EU a/nebo národních/regionálních orgánů. Tento výpočet může být obzvláště užitečný v případě státní podpory k ověření toho, zda intenzita podpory (pomoc EU a vnitrostátní pomoc) zajišťuje co nejlepší protihodnotu s cílem omezit finanční podporu z veřejných zdrojů na to, co je nezbytné k zajištění hospodářské a finanční životaschopnosti projektu. Jestliže se u projektu očekává významná pozitivní návratnost (tj. podstatně vyšší, než jsou vnitrostátní referenční hodnoty očekávané ziskovosti v daném sektoru), ukazuje to, že by obdržený grant příjemci zajistil vyšší zisky, než je obvyklé, a příspěvek Unie proto nemusí být odůvodněný.

Určení odpovídajícího (maximálního) příspěvku z fondů u projektů vytvářejících příjmy se provádí podle jedné z metod pro určení potenciálního čistého příjmu v souladu s článkem 61 (Operace, které po dokončení vytvářejí čistý příjem) nařízení (EU) č. 1303/2013 a přílohou V nařízení (EU) č. 1303/2013 a oddílem III nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014, v němž jsou stanovena pravidla pro výpočet diskontovaného čistého příjmu z operací vytvářejících čistý příjem.

Analýza finanční udržitelnosti je založena na odhadech nediskontovaných peněžních toků. Používá se především s cílem prokázat, že projekt bude mít každoročně k dispozici dostatečné peněžní prostředky, které mu během celého referenčního období umožní hradit výdaje na investice a činnosti.

Klíčové aspekty analýzy finanční udržitelnosti:

• 1)finanční udržitelnost projektu je ověřena tak, že se zkontroluje, zda je kumulovaný (nediskontovaný) čistý peněžní tok kladný (nebo nulový), a to na ročním základě a po celé zvažované referenční období;
• 2)čistý peněžní tok zvažovaný za tímto účelem by měl:

  • přihlížet k investičním nákladům, veškerým finančním zdrojům (vnitrostátním zdrojům a zdrojům EU) a peněžním příjmům a provozním a reprodukčním nákladům v okamžiku, kdy jsou uhrazeny, splácení finančních závazků dotyčného subjektu a rovněž kapitálovým příspěvkům, úrokům a přímým daním;

  • vyloučit DPH, není-li DPH vratná,

  • nebrat v potaz zbytkovou hodnotu, není-li majetek v posledním zvažovaném roce analýzy skutečně zlikvidován;

• 3)pokud se na operaci nevztahují požadavky stanovené v článku 61 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo pokud se v budoucnu předpokládají záporné peněžní toky, je třeba uvést, jak budou náklady uhrazeny, a to s jednoznačným dlouhodobým závazkem příjemce/provozovatele týkajícím se poskytnutí přiměřeného financování z jiných zdrojů, aby byla zajištěna udržitelnost projektu;
• 4)jsou-li projekty součástí již existující infrastruktury, například projekty k zvýšení kapacity, je nutno ověřit celkovou finanční udržitelnost provozovatele systému na základě "scénáře zahrnujícího celý projekt "(nikoli pouze kapacita jediného rozšířeného segmentu) a provést analýzu udržitelnosti na úrovni provozovatele systému a výsledky musí být zohledněny v posouzení rizik.

Při provádění finanční analýzy u velkých projektů realizovaných v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru je nutno uvážit tyto aspekty:

• 1)Finanční diskontní sazba se může zvýšit nad běžnou sazbu stanovenou v oddíle III (Metoda výpočtu diskontovaného čistého příjmu z operací vytvářejících čistý příjem) nařízení Komise v přenesené pravomoci s cílem zohlednit vyšší alternativní náklady kapitálu pro soukromého investora. Tyto vyšší alternativní náklady by měl příjemce v každém jednotlivém případě odůvodnit a pokud možno poskytnout důkazy o minulé návratnosti podobných projektů pro soukromého partnera nebo jiné relevantní faktické důkazy.
• 2)V případě partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy se vlastník infrastruktury liší od provozovatele, je nutno provést konsolidovanou finanční analýzu týkající se vlastníka i provozovatele.
• 3)Není-li soukromý partner vybrán na základě spravedlivého, transparentního a otevřeného výběrového řízení, které pro veřejného partnera zajišťuje ekonomicky nejvýhodnější nabídku [Pozn:

  Podmínky by měly být stanoveny ve vnitrostátních pokynech k partnerství veřejného a soukromého sektoru.

  ] , je nutno za účelem ověření finanční výnosnosti soukromého kapitálu a zamezení nepřiměřeně vysokému zisku v důsledku podpory EU vypočítat ukazatel, který měří finanční výnosnost investovaného kapitálu pro soukromého investora (FRR(Kp)) [Pozn:

  Pokud již byl vybrán soukromý partner; v opačném případě je nutno popsat, jak bude tento aspekt zajištěn.

  ] a porovnává čisté příjmy soukromého partnera se zdroji poskytnutými během investice (prostřednictvím vlastního kapitálu nebo půjček). Výsledná FRR(Kp) se porovná s vnitrostátními nebo mezinárodními referenčními hodnotami očekávané ziskovosti v daném sektoru.

Jak je stanoveno v čl. 101 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1303/2013, analýza nákladů a přínosů musí obsahovat ekonomickou analýzu.

Ekonomickou analýzou je analýza, která se provádí pomocí ekonomických hodnot s přihlédnutím ke společenským nákladům příležitosti u zboží a služeb.

Ekonomickou analýzu je třeba provést ve stálých účetních (stínových) cenách , přičemž jako výchozí bod se použije finanční analýza peněžních toků.

Ekonomická analýza zahrnuje tyto kroky:

• Fiskální úpravy k vyloučení nepřímých daní (např. DPH, spotřebních daní), dotací a čistých transferových plateb poskytnutých veřejným subjektem (např. plateb z národních zdravotních systémů) z ekonomické analýzy. Mají-li nepřímé daně/dotace napravit externality, je nutno je do ekonomické analýzy zahrnout, pokud se má za to, že náležitě odrážejí společenskou mezní hodnotu souvisejících externalit, a pokud nedojde k dvojímu započítání s jinými ekonomickými náklady/přínosy.
• Přepočet tržních cen na účetní (stínové) ceny, a to použitím přepočítacích koeficientů na finanční ceny za účelem úpravy o narušení trhu. Nejsou-li u národního plánovacího úřadu přepočítací koeficienty dostupné a neexistuje-li významné narušení trhu, lze pro zjednodušení přepočítací koeficient stanovit jako jedna (CF=1). Přepočítací koeficienty mohou být vyšší (nebo nižší) než jedna, pokud jsou účetní ceny vyšší (nebo nižší) než tržní ceny.
• Peněžní vyjádření netržních dopadů (úprava o externality): externality je nutno odhadnout a ocenit pomocí metody uvedených nebo odhalených preferencí (např. metoda hedonické ceny) či jiných metod.

  Ekonomická analýza musí zvažovat pouze přímé účinky , aby se zamezilo dvojímu započítání, zatímco nepřímé účinky jsou obvykle objasněny pomocí stínových cen a peněžního vyjádření externalit.

  Finanční příjmy ve formě poplatků za užívání jsou z ekonomické analýzy vyloučeny a nahrazeny odhadem přímých dopadů na uživatele, a to buď prostřednictvím "ochoty platit ", nebo účetních cen. Jako náhrada za "ochotu uživatele platit "by se neměly použít poplatky za užívání zejména v odvětvích, které nejsou vystaveny tržní soutěži, v regulovaných odvětvích nebo v odvětvích silně ovlivněných politickými aspekty.

• Diskontování odhadovaných nákladů a přínosů: po odhadu ekonomických nákladů a přínosů je nutno uplatnit standardní metodu diskontovaných peněžních toků s použitím sociální diskontní sazby (SDR).

  Na základě míry společenské časové preference (SRTP) jsou pro sociální diskontní sazbu odhadnuty tyto referenční hodnoty: 4,95 % pro členské státy podporované v rámci politiky soudržnosti a 2,77 % pro ostatní členské státy. Pro zjednodušení se jako referenční hodnota pro členské státy podporované v rámci politiky soudržnosti (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko) zpravidla použije sociální diskontní sazba ve výši 5 % a u ostatních členských států (Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království) sazba ve výši 3 % .

  Členské státy mohou pro sociální diskontní sazbu stanovit jinou referenční hodnotu než 5 % nebo 3 %, a to pod podmínkou, že:

  • 1)tuto referenční hodnotu zdůvodní na základě odhadu hospodářského růstu a jiných parametrů pro stanovení SDR podle přístupu založeného na SRTP a
  • 2)zajistí jednotné uplatňování u podobných projektů v téže zemi, regionu nebo odvětví.

  Informace o odlišné referenční hodnotě musí být příjemcům a Komisi zpřístupněny na začátku operačního programu.

Klíčovými ukazateli v ekonomické analýze jsou tyto ukazatele ekonomické výkonnosti (vymezené níže):

• 1)Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) je při hodnocení projektu hlavním referenčním ukazatelem. Je vymezena jako rozdíl mezi diskontovanými celkovými společenskými přínosy a náklady.
• 2)Aby byl velký projekt přijatelný z ekonomického hlediska, měla by být ekonomická čistá současná hodnota projektu kladná (ENPV>0) , což prokazuje, že společnost v daném regionu nebo zemi bude mít z projektu prospěch, jelikož přínosy projektu převyšují jeho náklady, a projekt by měl být tudíž realizován.
• 3)Ekonomická míra návratnosti (ERR) je vnitřní míra výnosnosti vypočítaná pomocí ekonomických hodnot, která vyjadřuje socioekonomickou výnosnost projektu.
• 4)Ekonomická míra návratnosti by měla být vyšší než sociální diskontní sazba (ERR>SDR) , aby byla podpora EU pro velký projekt odůvodněná.
• 5)Poměr přínosů a nákladů (B/C) je vymezen jako čistá současná hodnota přínosů projektu vydělená čistou současnou hodnotou nákladů na projekt.
• 6)Poměr přínosů a nákladů by měl být vyšší než jedna (B/C>1) , aby byla podpora EU pro velký projekt odůvodněná.

V tabulce 1 jsou uvedeny hlavní ekonomické přínosy v jednotlivých sektorech , které je nutno v ekonomické analýze uvážit. V případě potřeby lze přidat další ekonomické přínosy, je-li to opodstatněné. V některých zvláštních případech se tyto přínosy mohou stát ekonomickými náklady, například vyšší náklady na provoz vozidla u některých silničních projektů.

V analýze nákladů a přínosů je nutno vzít v úvahu náklady a přínosy projektu v souvislosti s emisemi skleníkových plynů a změnou klimatu. Vyčíslení emisí skleníkových plynů vytvořených projektem a odhad ekonomických nákladů na emise uhlíku (nebo CO ), jež se použijí k peněžnímu vyjádření externalit těchto emisí, musí vycházet z transparentní metodiky, která je v souladu s cíli EU v oblasti dekarbonizace stanovenými do roku 2050. Stejně jako u přizpůsobení se změně klimatu by v ekonomické analýze měly být zahrnuty náklady na opatření, která mají zvýšit odolnost projektu vůči dopadům změny klimatu, jež jsou řádně odůvodněny ve studiích proveditelnosti. Je třeba posoudit přínosy těchto opatření, například opatření přijatých k snížení emisí skleníkových plynů nebo k zvýšení odolnosti vůči změně klimatu a extrémním výkyvům počasí nebo jiným přírodním katastrofám, a zahrnout je do ekonomické analýzy a pokud možno vyčíslit, v opačném případě musí být tato opatření náležitě popsána.

V určitých omezených případech, kdy je velmi obtížné či dokonce nemožné vyčíslit a peněžně vyjádřit přínosy velkého projektu, náklady však lze s přiměřenou jistotou odhadnout, zejména u velkých projektů motivovaných potřebou zajistit soulad s právními předpisy EU, lze provést analýzu efektivnosti nákladů (CEA) . V těchto případech se hodnocení musí zaměřit na ověření toho, zda projekt představuje pro společnost nejefektivnější řešení, pokud jde o poskytování dané potřebné služby za předem stanovených podmínek. Mimoto je nutno uvést kvalitativní popis hlavních ekonomických přínosů.

Analýza efektivnosti nákladů se provádí tak, že se vypočítají náklady na jednotku přínosu "nevyjádřeného penězi ", a přínosy se kvantifikují, jednotlivým přínosům však není přidělena žádná peněžní cena nebo ekonomická hodnota.

Podmínky pro použití analýzy efektivnosti nákladů:

• projekt vytvoří pouze jeden výstup, který je homogenní a snadno měřitelný;

• tento výstup představuje rozhodující dodávku, to znamená, že je nezbytné jej zajistit;

• cílem velkého projektu je dosažení výstupu s minimálními náklady;

• neexistují žádné významné externality;

• existují dostatečné důkazy o vhodných referenčních hodnotách za účelem ověření, zda zvolená technologie splňuje kritéria týkající se minimální požadované efektivnosti nákladů.

Jak je stanoveno v čl. 101 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1303/2013, analýza nákladů a přínosů musí obsahovat posouzení rizik. To je nezbytné k tomu, aby bylo možno zabývat se nejistotou, která je s investičními projekty vždy spojena. Posouzení rizik předkladateli projektu umožňuje lépe pochopit, jak se odhadované dopady pravděpodobně změní, pokud se ukáže, že se některé klíčové proměnné projektu liší od předpokládaných hodnot. Důkladná analýza rizik představuje základ pro náležitou strategii řízení rizik, která se zase promítá v návrhu projektu. Zvláštní pozornost je nutno věnovat aspektům týkajícím se změny klimatu a environmentálním aspektům.

Posouzení rizik sestává z těchto dvou kroků:

• 1)Analýza citlivosti , která určuje "kritické "proměnné nebo parametry modelu, tj. ty, jejichž odchylky (kladné nebo záporné) mají největší dopad na ukazatele výkonnosti projektu, musí vzít v úvahu tyto aspekty:

  • kritickými proměnnými jsou proměnné, u nichž má odchylka o 1 % za následek odchylku NPV o více než 1 %;

  • analýza se provádí pomocí změny jednoho prvku k určitému okamžiku a určením dopadu této změny na NPV;

  • měnící hodnoty jsou definovány jako procentní změna kritické proměnné, k níž by mělo dojít, aby se NPV rovnala nule;

  • analýza scénářů , která umožňuje přezkoumat společný dopad stanoveného souboru kritických proměnných, a zejména kombinaci optimistických a pesimistických hodnot skupiny proměnných použitých k vypracování různých scénářů, jež mohou platit při určitých hypotézách.

• 2)Kvalitativní analýza rizik včetně předcházení rizikům a jejich zmírňování, která zahrnuje tyto prvky:

  • seznam rizik, jimž je projekt vystaven;

  • matice rizik, která pro každé zjištěné riziko udává:

    • možné příčiny selhání,

    • případně souvislost s analýzou citlivosti,

    • negativní dopady na projekt,

    • upřesněnou (např. velmi nepravděpodobnou, nepravděpodobnou, asi nepravděpodobnou, pravděpodobnou, velmi pravděpodobnou) úroveň pravděpodobnosti výskytu a závažnosti dopadu,

    • úroveň rizika (tj. kombinace pravděpodobnosti a dopadu);

  • určení preventivních a zmírňujících opatření, včetně subjektu pověřeného předcházením hlavním rizikům a jejich zmírňováním, případně standardních postupů a zohlednění osvědčených postupů, je-li to možné, jež se mají použít k snížení vystavení riziku, pokud se to považuje za nezbytné;

  • výklad matice rizik, včetně posouzení zbytkových rizik po uplatnění preventivních a zmírňujících opatření.

  • Posouzení rizik mimoto může, je-li to vhodné (v závislosti na velikosti projektu, dostupnosti údajů), a mělo by, je-li vystavení zbytkovému riziku dosud významné, zahrnovat pravděpodobnostní analýzu rizik, která sestává z těchto kroků:

    • 1)Rozdělení pravděpodobnosti u kritických proměnných , které udává pravděpodobnost výskytu dané procentní změny kritických proměnných. Výpočet rozdělení pravděpodobnosti u kritických proměnných je nezbytný k provedení kvantitativní analýzy rizik.
    • 2)Kvantitativní analýza rizik založená na simulaci Monte Carlo, která poskytuje rozdělení pravděpodobnosti a statistické ukazatele pro očekávaný výsledek, STD, atd. u ukazatelů finanční a ekonomické výkonnosti projektu.

  Hlavní rizika pro jednotlivé sektory , která je nutno vzít při posuzování rizik v úvahu, jsou uvedena v tabulce 2.

  S cílem napomoci předkladatelům projektů při přípravě kvalitativní analýzy rizik v souladu s tímto nařízením se členské státy vybízejí, aby (pokud to považují za vhodné a/nebo proveditelné) vypracovaly vnitrostátní pokyny k hodnocení některých standardních projektových rizik a seznam opatření k zmírňování rizik a předcházení rizikům v jednotlivých sektorech.

  Tabulka 2

  Sektor/subsektor	Specifická rizika
  Dodávky vody a kanalizace	Rizika související s poptávkou: i)Nižší spotřeba vody oproti předpokladům ii)Míra připojení na veřejnou kanalizaci je nižší oproti předpokladům Rizika týkající se návrhu iii)Neadekvátní průzkumy a šetření, například nepřesné hydrologické prognózy iv)Neadekvátní odhady nákladů na projektové práce Rizika spojená s nákupem pozemků: v)Průtahy v řízení vi)Vyšší náklady na nákup pozemků oproti předpokladům Administrativní rizika a rizika spojená se zadáváním veřejných zakázek: vii)Průtahy v řízení viii)Stavební nebo jiná povolení ix)Povolení provozu x)Soudní řízení Rizika související s výstavbou: xi)Překročení projektových nákladů a prodlevy při výstavbě xii)Rizika související se smluvním dodavatelem (úpadek, nedostatek zdrojů) Provozní rizika: xiii)Spolehlivost určených vodních zdrojů (množství/kvalita) xiv)Vyšší náklady na údržbu a opravy oproti předpokladům, nahromadění technických závad Finanční rizika: xv)Pomalejší zvyšování poplatků oproti předpokladům xvi)Nižší vybrané poplatky oproti předpokladům Regulační rizika: xvii)Neočekávané politické nebo regulační faktory ovlivňující cenu vody Ostatní rizika: xviii)Odpor veřejnosti
  Nakládání s odpady	Rizika související s poptávkou: i)Nižší tvorba odpadu oproti předpokladům ii)Nedostatečná kontrola/zajištění toků odpadů Rizika týkající se návrhu: iii)Neadekvátní průzkumy a šetření iv)Volba nevhodné technologie v)Neadekvátní odhady nákladů na projektové práce Rizika spojená s nákupem pozemků: vi)Průtahy v řízení vii)Vyšší náklady na nákup pozemků oproti předpokladům Administrativní rizika a rizika spojená se zadáváním veřejných zakázek: viii)Průtahy v řízení ix)Stavební nebo jiná povolení x)Povolení provozu Rizika související s výstavbou: xi)Překročení projektových nákladů a prodlevy při výstavbě xii)Rizika související se smluvním dodavatelem (úpadek, nedostatek zdrojů) Provozní rizika: xiii)Jiné složení odpadů oproti předpokladům nebo neočekávané velké rozdíly xiv)Vyšší náklady na údržbu a opravy oproti předpokladům, nahromadění technických závad xv)Výstupy procesu nesplňují cíle v oblasti kvality xvi)Nedodržení limitů emisí produkovaných zařízením (do ovzduší a/nebo vody) Finanční rizika: xvii)Pomalejší zvyšování poplatků oproti předpokladům xviii)Nižší vybrané poplatky oproti předpokladům Regulační rizika: xix)Změny environmentálních požadavků, ekonomických a regulačních nástrojů (tj. zavedení zdanění ukládání odpadů na skládkách, zákaz ukládání odpadů na skládkách) Ostatní rizika: xx)Odpor veřejnosti
  Energie	Rizika související s poptávkou: i)Nedostatečná poptávka ii)Vývoj cen různých konkurenčních paliv iii)Neadekvátní analýza klimatických podmínek ovlivňujících poptávku po energii v souvislosti s vytápěním a/nebo chlazením Rizika týkající se návrhu: iv)Neadekvátní odhady nákladů na projektové práce v)Neadekvátní průzkumy a šetření vi)Inovace technologií v oblasti výroby/přenosu energie nebo skladování energie vedoucí k zastarání technologie obsažené v projektu Rizika spojená s nákupem pozemků: vii)Vyšší náklady na nákup pozemků oproti předpokladům viii)Vyšší náklady na získání práva cesty ix)Průtahy v řízení Administrativní rizika a rizika spojená se zadáváním veřejných zakázek: x)Průtahy v řízení Rizika související s výstavbou: xi)Překročení projektových nákladů a prodlevy při výstavbě xii)Záplavy, sesuvy půdy atd. xiii)Havárie Provozní rizika: xiv)Vyšší náklady na údržbu a opravy oproti předpokladům, nahromadění technických závad, například v důsledku dopadů změn klimatu xv)Dlouhá doba odstávky v důsledku havárie nebo vnějších příčin Finanční rizika: xvi)Změny systému poplatků a/nebo systému pobídek xvii)Neadekvátní odhad trendů cen energie Regulační rizika: xviii)Změny environmentálních požadavků, ekonomických nástrojů (např. režimy podpory obnovitelných zdrojů energie, návrh EU ETS) Ostatní rizika: xix)Odpor veřejnosti
  Silnice, železnice, veřejná doprava, letiště, přístavy, intermodální doprava	Rizika související s poptávkou: i)Jiný odhad provozu oproti předpokladům Rizika týkající se návrhu: ii)Neadekvátní průzkumy a šetření v dané lokalitě iii)Neadekvátní odhady nákladů na projektové práce Administrativní rizika a rizika spojená se zadáváním veřejných zakázek: iv)Průtahy v řízení v)Stavební povolení vi)Povolení provozu Rizika spojená s nákupem pozemků: vii)Vyšší náklady na nákup pozemků oproti předpokladům viii)Průtahy v řízení Rizika související s výstavbou: ix)Překročení projektových nákladů x)Záplavy, sesuvy půdy atd. xi)Archeologické nálezy xii)Rizika související se smluvním dodavatelem (úpadek, nedostatek zdrojů) Provozní rizika: xiii)Vyšší náklady na údržbu a opravy oproti předpokladům Finanční rizika: xiv)Nižší vybrané poplatky oproti předpokladům Regulační rizika: xv)Změny environmentálních požadavků Ostatní rizika: xvi)Odpor veřejnosti
  Výzkum, vývoj a inovace	Rizika související s poptávkou: i)Rozvoj příslušného odvětví (poptávka po výsledcích výzkumu a poptávka po výzkumu zadávaném soukromým subjektům) ii)Vývoj na trhu práce (poptávka po absolventech vysokých škol a dopad na poptávku po vzdělávacích službách v dané oblasti) iii)Jiný zájem veřejnosti oproti předpokladům Rizika týkající se návrhu: iv)Neadekvátní odhady nákladů na projektové práce v)Nevhodný výběr místa nebo prodlevy při vyhotovování návrhu projektu vi)Vynález nové technologie v oblasti VaVaI vedoucí k zastarání technologie obsažené v infrastruktuře vii)Nedostatek náležitých technických odborných znalostí Administrativní rizika a rizika spojená se zadáváním veřejných zakázek: viii)Prodlevy při získávání stavebních povolení ix)Nevyřešená vlastnická práva x)Prodlevy při získávání práv duševního vlastnictví nebo vyšší náklady na jejich získání oproti předpokladům xi)Průtahy při výběru dodavatele a podepsání smlouvy o dílo xii)Problémy s dodávkami Rizika spojená s výstavbou: xiii)Zpoždění projektů a překročení nákladů během instalace vědeckého vybavení xiv)Neexistence hotových řešení k uspokojení potřeb, které se objeví během výstavby nebo provozu infrastruktury xv)Prodlevy při dodatečných pracích, které jsou mimo kontrolu předkladatele Provozní rizika: xvi)Nedostatek vysokoškolských pracovníků/výzkumných pracovníků xvii)Neočekávané komplikace spojené s instalací specializovaného zařízení xviii)Prodlevy při zajišťování úplného a spolehlivého provozu zařízení xix)Nedostatečná produkce výsledků výzkumu xx)Neočekávané dopady na životní prostředí/havárie Finanční rizika: xxi)Nezajištění dostatečného financování na celostátní/regionální úrovni během provozní fáze xxii)Neadekvátní odhad finančních příjmů xxiii)Neuspokojení požadavků uživatelů xxiv)Nevhodný systém ochrany a využití duševního vlastnictví xxv)Ztráta stávajících zákazníků/uživatelů v důsledku konkurence ze strany jiných středisek výzkumu a vývoje
  Širokopásmové připojení	Související a regulační rizika: i)Změna orientace strategické politiky ii)Změna očekávaného chování budoucích soukromých investorů iii)Změna předpisů na maloobchodním trhu iv)Neúspěšná žádost o státní podporu Rizika související s poptávkou: v)Nižší využití služeb ze strany maloobchodních a/nebo velkoobchodních poskytovatelů oproti odhadům vi)Nízké investice do posledního úseku sítě ze strany poskytovatelů služeb Rizika týkající se návrhu: vii)Neadekvátní odhady nákladů na projektové práce Administrativní rizika a rizika spojená se zadáváním veřejných zakázek: viii)Průtahy při zadávání zakázek v rámci projektu ix)Riziko nezískání potřebných vlastnických práv Provozní a finanční rizika: x)Zvýšení provozních nákladů xi)Nezajištění dostatečného financování na celostátní/regionální úrovni během provozní fáze xii)Ztráta klíčových zaměstnanců během provádění projektu

Vzorce

Vzorce pro finanční analýzu:

FNPV n t a t S t S i S i … S n i n St FRR t

Kde S t je zůstatek hotovosti v čase t a a t je finanční diskontní faktor zvolený pro diskontování v čase t ; i je finanční diskontní sazba.

Vzorce pro ekonomickou analýzu

ENPV n t ρ t V t V r V r … V n r n Vt ERR t B C n t ρ t B t n t ρ t C t

Kde V t je stav čistých přínosů (B–C) v čase t , B jsou celkové přínosy v čase t , C jsou celkové společenské náklady v čase t , ρ t je sociální diskontní faktor zvolený pro diskontování v čase t ; r je sociální diskontní sazba.

Annex 2

L CS CS

PŘÍLOHA IV

Formát vzoru společného akčního plánu (SAP))

Návrh SAP podle článků 104 až 109 nařízení (EU) č. 1303/2013

Pokud se předpokládá, že podporu pro SAP poskytne více než jeden operační program, nebo pokud návrh SAP nepředkládá řídicí orgán, připojte schválení příslušným řídicím orgánem nebo orgány.

C.1

Popište celkový problém/situaci, k jejichž řešení by měl SAP přispět, a potřeby, k jejichž uspokojení by měl SAP přispět, případně s přihlédnutím k relevantním doporučením pro jednotlivé země přijatým podle čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy. V příslušném případě použijte statistické údaje. Vysvětlete, jaké alternativy SAP byly zvažovány za účelem řešení zjištěných problémů/uspokojení potřeb, a proč nebyly vybrány.

C.2

Na základě informací uvedených v bodě C.1 objasněte obecný cíl SAP a případně specifické cíle SAP.

C.3

Popište vztah mezi obecným cílem SAP a specifickými cíli SAP a upřesněte, jak přispějí k řešení zjištěných problémů a uspokojení potřeb.

C.4

Určete příslušné investiční priority a specifické cíle operačních programů, k nimž SAP přispěje, a popište přínos SAP k jejich dosažení.

Přínos SAP ke stanovenému specifickému cíli (cílům):

D.1

Popište intervenční logiku SAP zodpovězením níže uvedených otázek.

D.1.1

Jaké projekty mají být podle předpokladů provedeny? Popište plánované projekty nebo druhy projektů (soubory obdobných činností se stejnými ukazateli) a orientační harmonogram, a to pomocí níže uvedené tabulky. Projekt může být podporován z více než jednoho OP, prioritní osy a/nebo fondu a může se vztahovat na více než jednu kategorii regionů. Je-li použitelné, uveďte, zda je k zahájení určitého (druhu) projektu v rámci SAP nezbytné dokončení jiného (druhu) projektu, a upřesněte, kterého (druhu) projektů.

Informace týkající se (druhu) plánovaných projektů:

D.1.2

Jak projekty přispějí k dosažení obecného cíle a specifických cílů SAP? Uveďte odůvodnění.

D.1.3

Jaké jsou milníky a cíle pro výstupy a výsledky těchto projektů?

U jednoho (druhu) projektu je možných několik ukazatelů (jeden řádek pro každý ukazatel). Uveďte všechny ukazatele, včetně ukazatelů, které nejsou použity k finančnímu řízení SAP. Ukazatele případně rozdělte podle prioritních os, fondů a kategorií regionů. Pokud byl pro ukazatel výstupů nebo výsledků stanoven milník, je třeba jej v tabulce upřesnit.

D.2

Popište vnější faktory, které by mohly mít negativní dopad na provedení SAP. Případně popište, jaká zmírňující opatření se předpokládají.

V případě potřeby uveďte doplňkové informace:

D.3

Připojte znázornění intervenční logiky SAP. To by mělo objasňovat příčinné souvislosti mezi potřebami/problémy, které mají být řešeny, cíli SAP, zamýšlenými výsledky, souborem projektů, které budou podpořeny, a jejich výstupy. (Nepovinné).

< Representation >

E.2.3

Připomínky k cílové skupině (cílovým skupinám), včetně problémů, s nimiž se potýká (potýkají) a které má SAP řešit, pokud nejsou uvedeny v C.1.

Upozorňuje se, že standardní stupnice jednotkových nákladů (jednotkové náklady) a jednorázové částky uvedené v SAP mohou být uhrazeny až poté, co bylo dosaženo příslušných výstupů a výsledků, a to po dni vydání rozhodnutí Komise o schválení SAP a před koncem prováděcího období.

H.1.2

Odůvodněte způsobilost příjemce, pokud jde o:

H.1.2.1

Kompetence v oboru SAP. Uveďte přehled odborných znalostí příjemce v oboru SAP a uveďte počet pracovníků s těmito odbornými znalostmi, kteří jsou v organizaci příjemce k dispozici a kteří jsou přiděleni na provádění SAP. Případně poskytněte určité informace o jiných klíčových partnerech a jejich kompetencí.

H.1.2.2

Administrativní způsobilost příjemce a jeho způsobilost v oblasti finančního řízení. Uveďte projekty financované EU a/nebo srovnatelné projekty, které příjemce provedl a které prokazují jeho administrativní a finanční způsobilost, pokud jde o řízení projektů. Jestliže takovéto příklady neexistují, uveďte předpokládanou podporu na budování kapacit (školení, nábor atd.). Odkažte na institucionální ujednání, jako je existence útvaru schopného provést SAP, a pokud možno připojte navrhované organizační schéma pro provádění SAP (v příloze). Jestliže SAP zahrnuje činnosti, které mají být provedeny prostřednictvím postupů pro zadávání veřejných zakázek, popište způsobilost příjemce v této oblasti. Pokud byly v posledních deseti letech uloženy v souvislosti s podporou z fondů EU finanční opravy ve výši EUR či více, upřesněte přijatá nápravná opatření.

H.2.1

Řídicí výbor: popište plánované složení řídicího výboru, včetně prostřednictvím přehledu jeho jednacího řádu a způsobu plnění jeho úkolů, a význam partnerů, kteří se budou výboru účastnit. Rovněž vysvětlete, zda se řídicí výbor nebo předpokládaní členové tohoto výboru podíleli na přípravě SAP.

H.3.1

Ujednání k zajištění kvality, shromažďování a uchovávání údajů o dosahování výstupů a výsledků. Upřesněte subjekt nebo subjekty odpovědné za tato tři ujednání, to jak zajistí kvalitu shromážděných údajů (pokyny, školení atd.), četnost sběru údajů, způsob ověřování údajů, místo uložení údajů atd. Rovněž popište, jak zajistíte podávání zpráv s ohledem na společné ukazatele stanovené v nařízeních pro daný fond na úrovni investiční priority nebo případně specifického cíle.

H.3.2

Plánované hodnotící činnosti a jejich odůvodnění. Uveďte pouze činnosti, které se týkají konkrétně SAP. Pokud se neplánují žádné konkrétní činnosti, uveďte odůvodnění.

Vyplňte níže uvedené tabulky s ukazateli, jež je třeba používat při finančním řízení SAP, v příslušném případě v rozdělení podle prioritních os, fondů a kategorií regionů.

Úhrn "celkových způsobilých výdajů "se rovná součtu "celkových způsobilých výdajů "z tabulek I.1.1 a I.1.2.

Rozdíl mezi celkovými způsobilými výdaji a veřejnými výdaji případně odpovídá soukromému příspěvku pro SAP.

Annex 3

L CS CS

PŘÍLOHA X

Vzor zpráv o provádění pro cíl Evropská územní spolupráce

ČÁST A

ÚDAJE POŽADOVANÉ KAŽDÝ ROK ( "KRÁTKÉ ZPRÁVY ") (čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013)

Klíčové informace o provádění programu spolupráce pro dotčený rok, včetně údajů o finančních nástrojích, ve vztahu k finančním údajům a údajům o ukazatelích.

Údaje za společné ukazatele a ukazatele specifické pro jednotlivé programy podle investičních priorit předložené pomocí tabulek 1 až 2.

Poskytnutí údajů o finančních ukazatelích, klíčových prováděcích krocích, ukazatelích výstupů a výsledků jako milníků a cílů pro výkonnostní rámec (údaje se předkládají počínaje od zprávy v roce 2017).

Tabulka 4

Finanční údaje na úrovni prioritní osy a programu

(jak je stanoveno v tabulce 1 přílohy II prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1011/2014 [Pozn:

Úř. věst. L 286, 30.9.2014, s. 1 .

] [Vzor pro předávání finančních údajů] [Pozn:

Strukturované údaje požadované pro zprávu o YEI, která má být předložena v dubnu 2015 v souladu s čl. 19 odst. 3 a přílohou II nařízení (EU) č. 1304/2013.

] a v tabulce 16 vzoru pro programy spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce).

Případně je nutno uvést použití příspěvku třetích zemí účastnících se programu spolupráce (například NPP a ENI, Norsko, Švýcarsko).

Tabulka 5

Rozdělení kumulativních finančních údajů podle kategorie zásahů (čl. 112 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 a článek 5 nařízení (EU) č. 1304/2013)

(jak je stanoveno v tabulce 2 přílohy II prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1011/2014 [Vzor pro předávání finančních údajů] a v tabulkách 6–9 vzoru pro programy spolupráce)

Souhrnný přehled zjištění všech hodnocení programu, která byla zpřístupněna během předchozího účetního období, včetně názvu a referenčního období použitých hodnotících zpráv.

• a)Záležitosti, které ovlivňují výkonnost programu a přijatých opatření

• b)VOLITELNĚ U KRÁTKÝCH ZPRÁV, v opačném případě to bude uvedeno v bodě 9.1 (čl. 50 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013)

  Posouzení toho, zda je pokrok při plnění cílů dostatečný, aby bylo zajištěno jejich dosažení, případně s uvedením přijatých nebo plánovaných nápravných opatření.

Shrnutí obsahu výroční zprávy a závěrečné zprávy o provádění programu určené občanům se zpřístupní veřejnosti a bude odesláno jako zvláštní soubor ve formě přílohy výroční a závěrečné zprávy o provádění.

Pokud se řídicí orgán rozhodl používat finanční nástroje, musí jako přílohu k výroční zprávě o provádění Komisi zaslat zvláštní zprávu o operacích zahrnujících použití finančních nástrojů.

Významné problémy, které se vyskytly při provádění velkých projektů, a opatření přijatá k jejich odstranění.

Případná plánovaná změna v seznamu velkých projektů v rámci programu spolupráce.

Pokrok při provádění jednotlivých fází společných akčních plánů

Významné problémy, které se vyskytly, a opatření přijatá k jejich odstranění.

ČÁST B

ZPRÁVY PŘEDLOŽENÉ V LETECH 2017, 2019 A ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ (čl. 50 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) č. 1299/2013)

PRO KAŽDOU PRIORITNÍ OSU – Posouzení výše uvedených informací a pokroku při dosahování cílů programu, včetně příspěvku EFRR ke změnám hodnoty ukazatelů výsledků, pokud to příslušná hodnocení programu dokazují.

Posouzení provádění zvláštních opatření zohledňujících zásady uvedené v článku 7 nařízení (EU) č. 1303/2013 týkajícím se podpory rovnosti žen a mužů a nediskriminace, případně v závislosti na obsahu a cílech programu spolupráce včetně přehledu zvláštních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a na podporu nediskriminace, zejména přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a provedených opatření, která mají zajistit začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do programu spolupráce a jednotlivých operací.

Posouzení provádění opatření zohledňujících zásady uvedené v článku 8 nařízení (EU) č. 1303/2013 týkajícím se udržitelného rozvoje, případně v závislosti na obsahu a cílech programu spolupráce včetně přehledu opatření přijatých na podporu udržitelného rozvoje v souladu s uvedeným článkem.

Číselné údaje vypočítané systémem SFC2014 automaticky na základě jednotlivých kategorií údajů.

Nepovinné: objasnění uvedených hodnot –

Posouzení provádění opatření zohledňujících úlohu partnerů uvedených v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013, včetně zapojení partnerů do provádění, monitorování a hodnocení programu spolupráce

Za účelem posouzení pokroku při dosahování milníků a cílů stanovených pro finanční ukazatele v letech 2018 a 2023 má tabulka 4 v části A této přílohy tyto dva dodatečné sloupce:

ČÁST C

ZPRÁVA PŘEDLOŽENÁ V ROCE 2019 A ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ (čl. 50 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013)

Informace a posouzení příspěvku programu ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Pokud posouzení pokroku s ohledem na milníky a cíle stanovené ve výkonnostním rámci prokazuje, že některých milníků a cílů nebylo dosaženo, měly by členské státy uvést příčiny nedosažení těchto milníků ve zprávě v roce 2019 (v případě milníků) a v závěrečné zprávě o provádění (v případě cílů).

Annex 4

L CS CS EU

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/207

ze dne 20. ledna 2015 ,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o vzory pro zprávu o pokroku, předkládání informací o velkém projektu, společný akční plán, zprávy o provádění pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost, prohlášení řídicího subjektu, auditní strategii, výrok auditora a výroční kontrolní zprávu a o metodiku provádění analýzy nákladů a přínosů, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o vzor zpráv o provádění pro cíl Evropská územní spolupráce

EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 [Pozn:

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320 .

] , a zejména na čl. 52 odst. 4, článek 101 druhý a pátý pododstavec, článek 106 druhý pododstavec, čl. 111 odst. 5, čl. 125 odst. 10 a čl. 127 odst. 6 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce [Pozn:

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259 .

] , a zejména na čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení, po konzultaci s Výborem pro koordinaci evropských strukturálních a investičních fondů, vzhledem k těmto důvodům: PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Vzor zprávy o pokroku

Zpráva o pokroku při provádění dohody o partnerství uvedená v čl. 52 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 se vypracuje podle vzoru stanoveného v příloze I tohoto nařízení.

Formát pro předkládání informací o velkém projektu

Informace nezbytné ke schvalování velkých projektů uvedené v čl. 101 prvním pododstavci písm. a) až i) nařízení (EU) č. 1303/2013 se předkládají ve formátu stanoveném v příloze II tohoto nařízení.

Metodika provádění analýzy nákladů a přínosů

Analýza nákladů a přínosů uvedená v čl. 101 prvním pododstavci písm. e) nařízení (EU) č. 1303/2013 se provádí podle metodiky stanovené v příloze III tohoto nařízení.

Formát vzoru společného akčního plánu

Obsah společného akčního plánu uvedeného v čl. 106 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013 se určí podle vzoru stanoveného v příloze IV tohoto nařízení.

Vzor zpráv o provádění pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost

Výroční a závěrečné zprávy o provádění pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost uvedené v článku 111 nařízení (EU) č. 1303/2013 se vyhotoví podle vzoru stanoveného v příloze V tohoto nařízení.

Vzor prohlášení řídicího subjektu

Prohlášení řídicího subjektu uvedené v čl. 125 odst. 4 prvním pododstavci písm. e) nařízení (EU) č. 1303/2013 se předkládá pro každý operační program podle vzoru stanoveného v příloze VI tohoto nařízení.

Vzory auditní strategie, výroku auditora a výroční kontrolní zprávy

Auditní strategie uvedená v čl. 127 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 se vypracuje podle vzoru stanoveného v příloze VII tohoto nařízení.

Výrok auditora uvedený v čl. 127 odst. 5 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 se vypracuje podle vzoru stanoveného v příloze VIII tohoto nařízení.

Výroční kontrolní zpráva uvedená v čl. 127 odst. 5 prvním pododstavci písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013 se vypracuje podle vzoru stanoveného v příloze IX tohoto nařízení.

Vzor zpráv o provádění pro cíl Evropská územní spolupráce

Výroční a závěrečné zprávy o provádění pro cíl Evropská územní spolupráce uvedené v článku 14 nařízení (EU) č. 1299/2013 se vypracují podle vzoru stanoveného v příloze X tohoto nařízení.

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. ledna 2015 .

Za Komisi

předseda

Jean-Claude Juncker

Annex 5

L CS CS

PŘÍLOHA II

Formát pro předkládání informací o velkém projektu

VELKÝ PROJEKT

EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ/FOND SOUDRŽNOSTI

INVESTICE DO INFRASTRUKTURY/PRODUKTIVNÍ INVESTICE

< type='S' maxlength='200' input='M'>

• A.3.3.1Hodnota v milionech EUR
• A.3.3.2Rok

• A.3.4.1Počet zaměstnaných osob
• A.3.4.2Rok

Vlastní 25 % či více kapitálu nebo hlasovacích práv podniku jeden podnik nebo skupina podniků nespadajících do definice malého nebo středního podniku?

Uveďte název a popište strukturu skupiny

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

A.4.1

Technická způsobilost (minimálně poskytněte přehled odborných znalostí, které jsou zapotřebí pro provedení projektu, a uveďte počet zaměstnanců s těmito odbornými znalostmi, kteří jsou v organizaci k dispozici a kteří byli přiděleni na projekt)

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

A.4.2

Právní způsobilost (minimálně uveďte informace o právním postavení příjemce umožňujícím realizaci projektu a o jeho schopnosti učinit v případě potřeby právní kroky).

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

A.4.3

Finanční způsobilost (minimálně potvrďte finanční situaci subjektu odpovědného za provedení projektu s cílem prokázat, že je schopen zaručit likviditu pro přiměřené financování projektu, aby byla zajištěna jeho úspěšná realizace a fungování v budoucnu, a to navíc k ostatním činnostem dotyčného subjektu)

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

A.4.4

Správní způsobilost (minimálně uveďte informace o projektech financovaných EU a/nebo srovnatelných projektech, které byly provedeny v posledních deseti letech, a pokud takovéto příklady neexistují, uveďte, zda byla uvážena potřeba technické pomoci; uveďte odkaz na institucionální opatření, jako je existence oddělení pro provádění projektu, které je schopno projekt provést a provozovat, a pokud možno připojte navrhované organizační schéma pro realizaci a fungování projektu).

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

A.5.1

Uveďte podrobné údaje o tom, jak bude po dokončení projektu infrastruktura spravována (tj. název provozovatele; způsob výběru – veřejná správa nebo koncese; druh smlouvy atd.).

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

B.1.1

Je projekt uveden v seznamu velkých projektů, který je součástí operačního programu nebo operačních programů? [Pozn:

Jak se vyžaduje v čl. 102 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013.

]

B.3.1

Poskytněte stručný (maximálně 2 strany) popis projektu (představující jeho cíl, současnou situaci, problémy, které bude řešit, zařízení, jež budou vybudována atd.), mapu určující oblast projektu [Pozn:

Pokud nebyl v případě projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru soukromý partner dosud vybrán a tento partner odpovídá za zajištění lokality, nemusí žadatel mapu určující oblast projektu poskytnout.

] , georeferenční údaje [Pozn:

V dodatku 5 uveďte georeferenční údaje ve vektorovém formátu obsahujícím mnohoúhelníky, čáry a/nebo body k znázornění projektu přednostně ve formátu shapefile.

] a hlavní součásti projektu s odhady celkových nákladů těchto hlavních součástí (bez rozdělení nákladů na činnosti) .

V případě produktivních investic je nutno poskytnout rovněž podrobný technický popis, který obsahuje údaje o dotyčné práci s upřesněním hlavních charakteristik, provozovny, hlavní činnosti a hlavních prvků finanční struktury podniku, údaje o hlavních aspektech investice a popis výrobní technologie a zařízení a popis výrobků.

< type='S' maxlength='7000' input='M'>

B.3.2

Představuje tento projekt fázi velkého projektu [Pozn:

Velký projekt zahájený v programovém období 2007–2013, jehož jedna či více fází bylo dokončeno v uvedeném programovém období, a tento projekt představuje fázi, která bude provedena a dokončena v programovém období 2014–2020, nebo projekt zahájený v programovém období 2014–2020, jehož fází je tento projekt, a tato fáze bude dokončena v tomto programovém období, zatímco další fáze bude dokončena v tomto nebo následujícím programovém období.

] ?

B.3.3

Představuje-li projekt určitou fázi celkového projektu, poskytněte stručný popis navrhovaných fází realizace a vysvětlete, jak jsou technicky a finančně nezávislé. Vysvětlete, jaká kritéria byla použita k rozdělení projektu na jednotlivé fáze. Uveďte (procentuální) podíl dotyčné fáze na celkovém projektu. Je-li projekt spolufinancován z více než jednoho operačního programu, uveďte, které části spadají do jakého operačního programu, a poměrný příděl na tyto části.

< type='S' maxlength='3500' input='M'>

B.3.4

Schválila Komise již dříve určitou část tohoto velkého projektu?

Pokud ano, uveďte číslo CCI schváleného velkého projektu.

< type='S' input='S'>

Je-li tento projekt součástí velkého projektu rozděleného na fáze, jehož první fáze byla provedena v období 2007–2013, poskytněte popis fyzických a finančních cílů předchozí fáze, včetně popisu provedení první fáze, a potvrďte, že je nebo bude připravena k používání k danému účelu.

< type='S' maxlength='10500' input='M'>

B.3.5

Je projekt součástí transevropské sítě schválené na úrovni Unie?

Pokud ano, poskytněte podrobné údaje a uveďte odkaz na příslušné právní předpisy EU [Pozn:

V případě energetiky: je projekt vymezen jako projekt společného zájmu podle nařízení č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009? V případě dopravy: vztahuje se na projekt nařízení (EU) č. 1315/2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU?

] .

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

• i)čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 [Pozn:

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 ( Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289 ).

  ] ?

  Ano

  ☐

  Ne

  ☐

  Pokud ano, vysvětlete, jak přispívá k tvorbě a ochraně pracovních míst (zejména pro mladé lidi)

  < type='S' maxlength='1750' input='M'>

• ii)čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1301/2013?

  Ano

  ☐

  Ne

  ☐

  Pokud ano, vysvětlete, jak přispívá k investičním prioritám stanoveným v čl. 5 bodech 1 a 4 nařízení (EU) č. 1301/2013, a pokud se tato investice týká spolupráce mezi velkými podniky a malými a středními podniky, k investičním prioritám stanoveným v čl. 5 bodu 2 uvedeného nařízení.

  < type='S' maxlength='1750' input='M'>

B.4

Cíle projektu a jeho soulad s příslušnými prioritními osami dotyčného operačního programu nebo operačních programů a jeho očekávaný přínos k dosažení specifických cílů těchto prioritních os a očekávaný přínos pro socioekonomický rozvoj oblasti, na niž se operační program vztahuje.

B.4.1

Jaké jsou hlavní cíle projektu? Uveďte jejich seznam a poskytněte stručné vysvětlení

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

B.4.2

Uveďte podrobné údaje o souladu projektu s příslušnými prioritními osami dotyčného operačního programu nebo operačních programů a o jeho očekávaném přínosu k dosažení ukazatelů výsledků v rámci specifických cílů těchto prioritních os.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

B.4.3

Vysvětlete, jak projekt přispěje k socioekonomickému rozvoji oblasti, na niž se operační program vztahuje.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

B.4.4

Vysvětlete, jaká opatření příjemce naplánoval/přijal k zajištění optimálního využití infrastruktury v provozní fázi.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

• 1)Nezpůsobilé náklady zahrnují i) výdaje vynaložené mimo období způsobilosti, ii) výdaje, které nejsou způsobilé podle použitelných předpisů EU a vnitrostátních předpisů, iii) ostatní výdaje, které nebyly předloženy za účelem spolufinancování. Pozn.: počátečním dnem způsobilosti výdajů je datum předložení operačního programu Komisi nebo 1. leden 2014 podle toho, co nastalo dříve [Pozn:

  Není-li nutné použít zvláštní pravidla vztahující se na projekt, např. pravidla státní podpory.

  ] .
• 2)Nepředvídané výdaje by neměly přesáhnout 10 % celkových nákladů po odečtení nepředvídaných výdajů. Tyto nepředvídané výdaje lze zahrnout do celkových způsobilých nákladů použitých k výpočtu plánovaného příspěvku z fondů.
• 3)K pokrytí očekávané inflace lze případně zahrnout úpravu cen, je-li hodnota způsobilých nákladů uvedena ve stálých cenách.
• 4)Vratná DPH není způsobilá. Je-li DPH považována za způsobilou, uveďte důvody.
• 5)Celkové náklady musí zahrnovat veškeré náklady projektu, od plánování po dozor, a rovněž DPH, bez ohledu na to, zda je vratná, či nikoli.
• 6)Za nezpůsobilé náklady se považuje nákup nezastavěných a zastavěných pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci v souladu s čl. 69 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí tento strop zvýšit.
• 7)Celkové způsobilé náklady před zohledněním požadavků stanovených v článku 61 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Uveďte směnný kurz a referenční sazbu (je-li použitelné)

< type='S' maxlength='875' input='M'>

Máte-li k některé z výše uvedených položek připomínky (nepředpokládají se například žádné nepředvídané výdaje, způsobilost DPH), uveďte je níže.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

Domníváte se, že tento projekt zahrnuje poskytnutí státní podpory?

Pokud ano, vyplňte následující tabulku [Pozn:

Tato žádost nenahrazuje oznámení Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Kladné rozhodnutí Komise o velkém projektu podle nařízení (EU) č. 1303/2013 nepředstavuje schválení státní podpory.

] :

Pokud nikoli, podrobně vysvětlete základ pro zjištění, že projekt nezahrnuje státní podporu [Pozn:

Útvary Komise poskytly členským státům pokyny s cílem usnadnit posouzení, zda investice do infrastruktury zahrnují státní podporu. Útvary Komise vypracovaly zejména analytické mřížky. V současnosti se připravuje sdělení k pojmu podpory. Komise členské státy vybízí, aby k vysvětlení, proč se má za to, že pomoc nezahrnuje poskytnutí státní podpory, použily tyto analytické mřížky nebo jiné způsoby.

] . Tyto informace uveďte pro všechny skupiny možných příjemců státní podpory, například v případě infrastruktury pro vlastníka, zhotovitele, provozovatele a uživatele infrastruktury. Je-li použitelné, uveďte, zda důvodem, proč se domníváte, že projekt nezahrnuje státní podporu, je skutečnost, že i) projekt se netýká hospodářské činnosti (včetně činností v rámci veřejného pověření) nebo že ii) příjemce či příjemci podpory mají zákonný monopol na příslušné činnosti a nepůsobí v jiném liberalizovaném odvětví (nebo v případě, že příjemce působí v dalších odvětvích, bude vedeno oddělené účetnictví).

< type='S' maxlength='3500' input='M'>

K ověření, zda projekt dosáhl prahové hodnoty velkého projektu podle článku 100 nařízení (EU) č. 1303/2013, by se měla použít celková výše způsobilých nákladů po zohlednění požadavků stanovených v článku 61 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Zvolte příslušnou možnost a vyplňte požadované informace. U operací, které nevytvářejí příjmy, zvolte metodu podle čl. 61 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013 a poměrné uplatnění diskontovaného čistého příjmu ve výši 100 %.

Výpočet diskontovaného čistého příjmu (čl. 61 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013)

Metoda výpočtu pomocí paušální sazby nebo metoda výpočtu uplatněním snížené míry spolufinancování (čl. 61 odst. 3 písm. a) a čl. 61 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013)

Uveďte shrnutí analýzy poptávky, včetně předpokládaného tempa růstu poptávky, za účelem prokázání potřeby projektu v souladu s přístupem stanoveným v příloze III (Metodika provádění analýzy nákladů a přínosů) tohoto nařízení. Je nutné uvést minimálně tyto informace:

• i)metodika provádění odhadů;
• ii)předpoklady a základní hodnoty (např. provoz v minulosti, budoucí předpokládaný provoz bez projektu);
• iii)odhady pro zvolené varianty, je-li použitelné;
• iv)aspekty strany nabídky, včetně analýzy stávající nabídky a očekávaného rozvoje (infrastruktury);
• v)(případné) síťové účinky.

V případě produktivních investic popište cílové trhy a shrnutí analýzy poptávky, včetně tempa růstu poptávky, popřípadě v rozdělení podle členských států a zvlášť podle třetích zemí braných v úvahu jako celek.

< type='S' maxlength='10500' input='M'>

D.2.1

Nastiňte alternativní varianty zvažované ve studiích proveditelnosti (maximálně 2–3 strany) v souladu s přístupem stanoveným v příloze III (Metodika provádění analýzy nákladů a přínosů) tohoto nařízení. Je nutné uvést minimálně tyto informace:

• i)celkové investiční náklady a provozní náklady zvažovaných variant;
• ii)varianty týkající se rozsahu (na základě technických, provozních, ekonomických, environmentálních a sociálních kritérií) a varianty týkající se umístění navrhované infrastruktury;
• iii)technické varianty – pro jednotlivé součásti a systémy;
• iv)rizika spojená s jednotlivými variantami, včetně rizik souvisejících s dopady změny klimatu a s extrémními výkyvy počasí;
• v)ekonomické ukazatele pro zvažované varianty, je-li použitelné [Pozn:

  Pokud se u jednotlivých variant liší výstup a externality (za předpokladu, že všechny varianty sledují stejný cíl), například projekty v oblasti pevných odpadů, doporučuje se provést pro všechny hlavní varianty zjednodušenou analýzu nákladů a přínosů za účelem výběru nejvhodnější alternativy a při tomto výběru by klíčovým faktorem měly být ekonomické parametry projektu, jako je EPNV.

  ] ;
• vi)souhrnná tabulka obsahující veškeré klady a zápory všech zvažovaných variant.

V případě produktivních investic uveďte mimoto podrobné údaje o aspektech týkajících se kapacity (např. kapacita podniku před investicí (v jednotkách za rok), referenční datum, kapacita po investici (v jednotkách za rok), odhad míry využití kapacity).

< type='S' maxlength='10500' input='M'>

D.2.2

Upřesněte kritéria zvažovaná při výběru nejlepšího řešení (s uvedením pořadí podle jejich významu a způsobu jejich hodnocení s přihlédnutím k výsledkům posouzení zranitelnosti vůči změně klimatu a příslušných rizik a případně postupů posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)/strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) (viz oddíl F)) a stručně odůvodněte zvolenou variantu v souladu s přílohou III (Metodika provádění analýzy nákladů a přínosů) tohoto nařízení [Pozn:

V případě projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru by tento oddíl měl obsahovat odůvodnění volby způsobu zadání zakázky, včetně prostřednictvím analýzy efektivnosti vynaložených prostředků pomocí přiměřených srovnávacích hodnot pro veřejný sektor.

] .

< type='S' maxlength='7000' input='M'>

Za účelem prokázání proveditelnosti projektu uveďte stručné shrnutí týkající se proveditelnosti zvolené varianty se zahrnutím těchto klíčových dimenzí: institucionální, technické, environmentální aspekty a emise skleníkových plynů, dopady změny klimatu a příslušná rizika pro projekt (je-li použitelné) a jiné aspekty s přihlédnutím k zjištěným rizikům. Vyplňte tabulku a uveďte odkaz na příslušné dokumenty.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

Vyplňte níže uvedenou referenční tabulku

Kromě souhrnných údajů, které mají být uvedeny, je třeba na podporu žádosti poskytnout dokument týkající se studií proveditelnosti podle dodatku 4.

Tento oddíl by měl vycházet z přílohy III (Metodika provádění analýzy nákladů a přínosů) tohoto nařízení. Kromě souhrnných údajů, které mají být uvedeny, je třeba na podporu žádosti poskytnout dokument týkající se analýzy nákladů a přínosů podle dodatku 4.

E.1.1

Poskytněte stručný (maximálně 2–3 strany) popis metodiky (popis souladu s přílohou III (Metodika provádění analýzy nákladů a přínosů) tohoto nařízení a oddílem III (Metoda výpočtu diskontovaného čistého příjmu z operací vytvářejících čistý příjem) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 [Pozn:

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu ( Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 5 ).

] a výjimek vztahujících se na použití metodiky; všech klíčových předpokladů týkajících se provozních nákladů, reprodukčních nákladů, příjmů a zbytkové hodnoty, použitých makroekonomických parametrů, kroků zvažovaných ve výpočtech, údajů použitých k provedení analýzy) a hlavních zjištění finanční analýzy, včetně výsledků analýzy finanční udržitelnosti s cílem prokázat, že projekt v budoucnu nevyčerpá hotovost (potvrďte závazek příjemce podpory na projekt, vlastníků projektu a/nebo orgánů veřejné moci týkající se financování investičních, provozních a reprodukčních nákladů a pokud možno poskytněte tabulky finanční udržitelnosti obsahující odhady peněžních toků v referenčním období) :

< type='S' maxlength='10500' input='M'>

Pokud velký projekt vykazuje vysokou finanční výnosnost , tj. FRR(C) je podstatně vyšší než finanční diskontní sazba, odůvodněte příspěvek Unie podle přílohy III tohoto nařízení.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

V případě produktivních investic poskytněte výsledky výpočtu FRR(Kp) [Pozn:

FRR(Kp) znamená finanční výnosnost kapitálu předkladatele projektu.

] a srovnání s vnitrostátními referenčními hodnotami očekávané ziskovosti v daném sektoru.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

E.1.4.1

Pokud se předpokládá, že projekt bude vytvářet příjmy prostřednictvím poplatků hrazených uživateli, uveďte podrobné údaje o systému účtování poplatků (druhy a výše poplatků, zásada nebo právní předpis Unie, na jejichž základě jsou poplatky stanoveny).

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

E.1.4.2

Pokrývají poplatky provozní náklady projektu, včetně nákladů na údržbu a reprodukčních nákladů [Pozn:

Včetně vyšších nákladů během ekonomické životnosti projektu kvůli dopadům změny klimatu a jiným přírodním katastrofám (je-li relevantní).

] ?

Uveďte podrobné údaje s odkazem na strategii týkající se poplatků. V případě záporné odpovědi uveďte podíl provozních nákladů, které budou pokryty, a zdroje financování nákladů, které pokryty nejsou. Je-li poskytována provozní podpora, uveďte podrobné údaje. Jestliže se nepředpokládá zpoplatnění, vysvětlete, jak budou hrazeny provozní náklady.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

E.1.4.3

Pokud se výše poplatků mezi jednotlivými uživateli liší, jsou poplatky úměrné rozdílnému užívání projektu/skutečné spotřebě? (Podrobnosti uveďte v textovém rámečku)

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

E.1.4.4

Jsou poplatky úměrné znečištění vyprodukovanému uživateli? (Podrobnosti uveďte v textovém rámečku)

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

E.1.4.5

Byla zohledněna finanční přiměřenost poplatků pro uživatele? (Podrobnosti uveďte v textovém rámečku)

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

E.2.1

Poskytněte stručný (maximálně 2–3 strany) popis metodiky (popis souladu s prováděcím aktem týkajícím se metodiky analýzy nákladů a přínosů a výjimek vztahujících se na uplatňování metodiky), klíčových předpokladů použitých při oceňování nákladů (včetně příslušných zvažovaných složek nákladů – investiční náklady, reprodukční náklady, provozní náklady), hospodářských přínosů a externalit, včetně těch, které souvisejí se životním prostředím, zmírňováním změny klimatu (případně včetně zvýšených emisí skleníkových plynů v ekvivalentu CO ) a odolností vůči změně klimatu a katastrofám a hlavních zjištění socioekonomické analýzy a případně vysvětlete vztah s analýzou dopadů na životní prostředí (viz oddíl F):

< type='S' maxlength='10500' input='M'>

E.2.2

Uveďte podrobné údaje o hospodářských přínosech a nákladech zjištěných v analýze spolu s hodnotami, které jim byly přiděleny:

Uveďte počet pracovních míst, která mají být vytvořena (v ekvivalentech plného pracovního úvazku (FTE)).

U produktivních investic mimoto uveďte podrobné údaje o očekávaném dopadu projektu na zaměstnanost v ostatních regionech Unie a určete, zda finanční příspěvek z fondů nebude mít za následek podstatnou ztrátu pracovních míst ve stávajících výrobních lokalitách v Unii, s přihlédnutím k 92. bodu odůvodnění nařízení o společných ustanoveních a rovněž pravidlům regionální státní podpory.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

E.2.5

Určete hlavní nevyčíslitelné/peněžně nevyjádřitelné přínosy a náklady:

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

E.3.1

Uveďte stručný popis metodiky a souhrnné výsledky včetně hlavních zjištěných rizik

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

Uveďte procentní změnu použitou u testovaných proměnných:

Uveďte odhadovaný účinek (jako procentní změnu) na výsledky ukazatelů finanční a ekonomické výkonnosti.

Které proměnné byly zjištěny jako kritické? Uveďte použité kritérium a zmiňte dopad klíčových proměnných na hlavní ukazatele – FNPV, ENPV.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

Jaké jsou měnící hodnoty kritických proměnných? Uveďte odhadovanou procentní změnu, která je nutná k tomu, aby FNPV nebo ENPV byly pro každou zjištěnou kritickou proměnnou nulové.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

Předložte stručné shrnutí výsledků posouzení rizik, včetně seznamu rizik, jimž je projekt vystaven, matice rizik [Pozn:

V případě projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru je nutno uvést matici rizik podle rozdělení rizik na základě ujednání o partnerství veřejného a soukromého sektoru (pokud byla operace již zadána) nebo zamýšleného rozdělení rizik na základě ujednání o partnerství veřejného a soukromého sektoru (jestliže operace dosud zadána nebyla).

] a výkladu, a navrhovanou strategii pro zmírnění rizik a subjekt odpovědný za zmírnění hlavních rizik, jako je překročení nákladů, časové prodlevy, nedostatečná poptávka; zvláštní pozornost je nutno věnovat environmentálním rizikům, rizikům souvisejícím se změnou klimatu a jiným rizikům souvisejícím s přírodními katastrofami.

< type='S' maxlength='3500' input='M'>

V případě rozložení pravděpodobnosti u kritických proměnných, kvantitativní analýzy rizik nebo alternativ za účelem posouzení klimatických rizik a opatření uveďte níže podrobné údaje.

< type='S' maxlength='3500' input='M'>

F.1.1

Popište, jak projekt přispívá k cílům politiky životního prostředí a bere tyto cíle v úvahu, včetně změny klimatu (jako vodítko je nutno uvážit toto: účinné využívání zdrojů, zachování biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, snižování emisí skleníkových plynů, odolnost vůči dopadům změny klimatu atd.).

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.1.2

Popište, jak projekt dodržuje zásadu předběžné opatrnosti, zásadu preventivních opatření, zásadu, že by škody na životním prostředí měly by napraveny přednostně u zdroje, a zásadu "znečišťovatel platí ".

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.2.1

Je projekt realizován v důsledku jiného plánu nebo programu než operačního programu?

F.2.2

Je-li odpověď na otázku F.2.1 kladná, upřesněte, zda byl plán nebo program podroben strategickému posuzování vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí SEA

• V případně záporné odpovědi uveďte stručné vysvětlení:

  < type='S' maxlength='1750' input='M'>

• V případě kladné odpovědi poskytněte netechnické shrnutí [Pozn:

  Vyhotovené podle článku 5 a přílohy I směrnice 2001/42/ES.

  ] zprávy o vlivech na životní prostředí a informace uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) zmíněné směrnice (buď internetový odkaz, nebo elektronickou kopii).

  < type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.3.1

V případě nesplnění předběžné podmínky týkající se právních předpisů pro oblast životního prostředí (směrnice 2011/92/EU a směrnice 2001/42/ES) podle článku 19 nařízení (EU) č. 1303/2013 doložte souvislost s dohodnutým akčním plánem

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.3.2

Je projekt uveden v přílohách směrnice EIA [Pozn:

Pokud projekt sestává z několika děl/činností/služeb, které jsou zařazeny do různých skupin, je nutno uvést údaje pro každou investici zvlášť.

] :

• příloha I směrnice EIA (přejděte na otázku F.3.3)

• příloha II směrnice EIA (přejděte na otázku F.3.4)

• ani v jedné z obou příloh (přejděte na otázku F.4) – níže uveďte vysvětlení

  < type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.3.3

Jestliže se na projekt vztahuje příloha I směrnice EIA, připojte níže uvedené dokumenty (podle dodatku 6) a pro další informace a vysvětlení [Pozn:

Doplňkové informace by se měly zaměřit na vybrané prvky postupu posuzování vlivů na životní prostředí, které jsou pro projekt důležité (např. analýza údajů, studie a posouzení, dodatečné konzultace s příslušnými orgány a veřejností, stanovení dodatečných kompenzačních/zmírňujících opatření, rozhodnutí o dodatečném posouzení atd., budou-li pravděpodobně zjištěny změny projektu) a které je nutno provést, zejména v rámci vícefázového povolovacího řízení.

] použijte textový rámeček :

• a)netechnické shrnutí zprávy o vlivech na životní prostředí [Pozn:

  Vyhotovené podle článku 5 a přílohy IV směrnice 2011/92/EU.

  ] ;
• b)informace o konzultacích s orgány pro ochranu životního prostředí, veřejností a případně o konzultacích s ostatními členskými státy, které byly provedeny podle článků 6 a 7 směrnice EIA;
• c)rozhodnutí příslušného orgánu vydané podle článků 8 a 9 směrnice EIA [Pozn:

  V případech, kdy byl postup posuzování vlivů na životní prostředí ukončen právně závazným rozhodnutím do doby vydání povolení v souladu s články 8 a 9 směrnice 2011/92/EU, písemný příslib členského státu o tom, že povolení bude vydáno nejpozději před zahájením prací.

  ] , včetně informací o jeho zpřístupnění veřejnosti.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.3.4

Jestliže se na projekt vztahuje příloha II uvedené směrnice, bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí?

• V případě kladné odpovědi připojte potřebné dokumenty uvedené v bodě F.3.3.

• V případě záporné odpovědi poskytněte tyto informace:

  • a)rozhodnutí požadované podle čl. 4 odst. 4 směrnice EIA (známé jako "závěr zjišťovacího řízení ");
  • b)prahové hodnoty, kritéria nebo posouzení v jednotlivém případě, které bylo provedeno s cílem dospět k závěru, že posouzení vlivů na životní prostředí není nutné (tyto informace se nevyžadují, pokud jsou již uvedeny v rozhodnutí podle písmena a) výše);
  • c)objasnění důvodů, proč projekt nemá významný vliv na životní prostředí, s přihlédnutím k příslušným kritériím výběru uvedeným v příloze III směrnice EIA (tyto informace se nevyžadují, pokud jsou již uvedeny v rozhodnutí podle písmena a) výše).

    < type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.3.5.1

Nachází se projekt již ve fázi výstavby (alespoň jedna zakázka na stavební práce)?

F.3.5.2

Bylo pro tento projekt již vydáno povolení/stavební povolení (alespoň jedna zakázka na stavební práce)?

F.3.5.3

V případě kladné odpovědi (na otázku F 3.5.2) uveďte příslušné datum.

F.3.5.4

V případě záporné odpovědi (na otázku F 3.5.2) uveďte datum, kdy byla předložena oficiální žádost o povolení:

F.3.5.5.

V případě záporné odpovědi (na otázku F 3.5.2) upřesněte správní opatření, jež byla dosud přijata, a popište zbývající opatření:

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.3.5.6

K jakému datu se očekává konečné rozhodnutí?

F.3.5.7

Uveďte příslušný orgán (nebo orgány), který vydal nebo vydá povolení:

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.4.1

Bude mít projekt pravděpodobně významný negativní vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými projekty, na lokality, které jsou nebo které budou zařazeny do sítě Natura 2000?

F.4.2

V případě kladné odpovědi na otázku F.4.1 poskytněte:

• 1)rozhodnutí příslušného orgánu a odpovídající posouzení provedené podle čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích;
• 2)pokud příslušný orgán rozhodl, že projekt má významný negativní vliv na jednu či více lokalit, které jsou nebo mají být zařazeny do sítě Natura 2000, poskytněte:

  • a)kopii standardního oznamovacího formuláře "Informace pro Evropskou komisi podle čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích " [Pozn:

    Revidované znění přijaté Výborem pro ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin dne 26.4.2012 .http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/guidance_en.htm#art6

    ] zaslaného Komisi (GŘ pro životní prostředí) a/nebo
  • b)stanovisko Komise podle čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích v případě projektů, které mají významný dopad na prioritní typy přírodních stanovišť a/nebo prioritní druhy, s uvedením jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu než důvodů souvisejících s ochranou lidského zdraví a veřejné bezpečnosti nebo příznivými důsledky mimořádného významu pro životní prostředí.

F.4.3

V případě záporné odpovědi na otázku F.4.1 připojte prohlášení podle dodatku 1 vyplněné příslušným orgánem a mapu označující umístění projektu a lokalit sítě Natura 2000. U velkého projektu nezahrnujícího infrastrukturu (např. nákup zařízení) je toto třeba níže náležitě vysvětlit a v tomto případě není nutné toto prohlášení připojit.

F.5.1

V případě nesplnění odpovídající předběžné podmínky podle článku 19 nařízení (EU) č. 1303/2013 doložte souvislost s dohodnutým akčním plánem.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.5.2

Zahrnuje projekt novou změnu fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změnu hladin útvarů podzemních vod, které zhoršují stav vodního útvaru nebo mají za následek nedosažení dobrého stavu/potenciálu vod?

F.5.2.1

V případě kladné odpovědi poskytněte posouzení vlivů na vodní útvar a podrobné vysvětlení, jak jsou/budou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 4 odst. 7 rámcové směrnice o vodě.

Rovněž uveďte, zda projekt vyplývá z národní/regionální strategie pro příslušný sektor a/nebo z plánu povodí, který bere v úvahu všechny příslušné faktory (např. lepší možnost z hlediska životního prostředí, kumulativní účinky atd.)? Pokud ano, uveďte veškeré údaje.

< type='S' maxlength='3500' input='M'>

F.5.2.2

V případě záporné odpovědi připojte prohlášení podle dodatku 2 vyplněné příslušným orgánem. U velkého projektu nezahrnujícího infrastrukturu (např. nákup zařízení) je toto třeba níže náležitě vysvětlit a v tomto případě není nutné toto prohlášení připojit.

type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.5.3

Vysvětlete, jak projekt odpovídá cílům plánu povodí, které byly stanoveny pro příslušné vodní útvary.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

• 1)Vyplňte dodatek 3 formuláře žádosti (tabulka týkající se souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod).
• 2)Vysvětlete, jak je projekt v souladu s plánem nebo programem, který souvisí s prováděním směrnice o čištění městských odpadních vod.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.6.2.1

V případě nesplnění odpovídající předběžné podmínky podle článku 19 nařízení (EU) č. 1303/2013 doložte souvislost s dohodnutým akčním plánem.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.6.2.2

Vysvětlete, jak projekt splňuje cíle stanovené v článku 1 rámcové směrnice o odpadech. Zejména to, jak je projekt v souladu s příslušným plánem pro nakládání s odpady (článek 28) a hierarchií způsobů nakládání s odpady (článek 4) a jak přispívá k dosažení cílů v oblasti recyklace, jichž má být dosaženo do roku 2020 (čl. 11 odst. 2).

< type='S' maxlength='3500' input='M'>

Vysvětlete, jak projekt splňuje požadavky směrnice 2010/75/EU, zejména povinnost provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením na základě nejlepších dostupných technik a případně s mezními hodnotami emisí stanovenými ve zmíněné směrnici.

< type='S' maxlength='3500' input='M'>

< type='S' maxlength='3500' input='M'>

F.7.1

Jestliže existují takovéto náklady, byly zahrnuty v analýze nákladů a přínosů?

F.7.2

Jsou-li tyto náklady zahrnuty v celkových nákladech, odhadněte podíl nákladů na opatření přijatá k snížení a/nebo kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí.

Opatření stručně vysvětlete.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.8.1

Vysvětlete, jak projekt přispěje k cílům týkajícím se změny klimatu v souladu se strategií Evropa 2020, včetně informací o výdajích v souvislosti se změnou klimatu podle přílohy I prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

F.8.2

Vysvětlete, jak byla vzata v úvahu rizika související se změnou klimatu, aspekty týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a odolnost vůči katastrofám.

(Jako vodítko uvažte tyto otázky: Jak bylo posouzeno množství externalit v podobě skleníkových plynů a externí náklady uhlíku? Jaké jsou stínové náklady emisí skleníkových plynů a jak byly začleněny do ekonomické analýzy? Byla uvážena alternativa méně náročná na uhlík nebo založená na obnovitelných zdrojích? Bylo během přípravy projektu provedeno posouzení klimatických rizik nebo posouzení zranitelnosti? Byly v rámci strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) vzaty v úvahu otázky týkající se změny klimatu a byly ověřeny příslušnými vnitrostátními orgány? Jak byly v analýze a při stanovení pořadí příslušných variant zohledněny otázky související s klimatem? Jak projekt souvisí s národní a/nebo regionální strategií pro přizpůsobení se změně klimatu? Bude mít projekt ve spojení se změnou klimatu pozitivní a/nebo negativní dopady na okolní prostředí? Ovlivnil vliv změny klimatu umístění projektu?) [Pozn:

Pokud jde o další pokyny k přizpůsobení se změně klimatu/odolnosti, viz pokyny GŘ CLIMA pro projektové manažery: http://ec.europa.eu/clima/policies/adaptation/what/docs/non_paper_guidelines_project_managers_en.pdf a pokyny k EIA/SEA: http://ec.europa.eu/environment/eia/home.htm

]

< type='S' maxlength='3500' input='M'>

F.8.3

Vysvětlete, jaká opatření byla v rámci projektu přijata k zajištění odolnosti vůči stávající proměnlivosti klimatu a budoucí změně klimatu.

(Jako vodítko uvažte tyto otázky: Jak byla změna klimatu zohledněna při navrhování projektu a jeho součástí, například s ohledem na vnější síly (např. zatížení větrem, zatížení sněhem, teplotní rozdíly) a dopady (např. vlny veder, odvodňování, riziko záplav a rovněž delší období sucha, jež ovlivňují například vlastnosti půdy)).

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

Celkové investiční náklady projektu budou uhrazeny z těchto zdrojů:

Níže musí být uvedeny celkové způsobilé výdaje vykázané Komisi jako roční podíl v eurech (orientační). V případě velkého projektu, který je spolufinancován z více než jednoho operačního programu, musí být roční plán předložen zvlášť pro každý operační program. V případě velkého projektu spolufinancovaného z více než jedné prioritní osy by měl být roční plán předložen zvlášť pro každou prioritní osu.

G.1.3.1

Byla s ohledem na tento projekt předložena žádost o pomoc z jiného zdroje Unie (rozpočet TEN-T, Nástroj pro propojení Evropy, LIFE+, Horizont 2020, jiné zdroje financování Unie?

V případě kladné odpovědi uveďte podrobnosti (dotčený program EU, referenční číslo, datum, požadovaná částka, poskytnutá částka atd.):

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

G.1.3.2

Doplňuje tento projekt jiný projekt, který již je nebo který bude financován z EFRR, ESF, Fondu soudržnosti, Nástroje pro propojení Evropy, jiného zdroje financování Unie?

Pokud ano, uveďte podrobnosti (zdroj příspěvku EU, referenční číslo, datum, požadovaná částka, poskytnutá částka atd.):

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

G.1.3.3

Byla EIB nebo EIF podána žádost o půjčku nebo kapitálovou podporu na tento projekt?

Pokud ano, uveďte podrobnosti (dotčený finanční nástroj, referenční číslo, datum, požadovaná částka, poskytnutá částka atd.):

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

G.1.3.4

Byla podána žádost o pomoc z jiného zdroje Unie (včetně EFRR, ESF, Fondu soudržnosti, EIB, EIF nebo jiných zdrojů financování Unie) s ohledem na předchozí fázi tohoto projektu (včetně studie proveditelnosti a přípravné fáze )?

Pokud ano, uveďte podrobnosti (zdroj příspěvku EU, referenční číslo, datum, požadovaná částka, poskytnutá částka atd.):

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

G.1.4

Bude výstavba infrastruktury zajištěna prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru [Pozn:

Ve smyslu článku 62 nařízení (EU) č. 1303/2013.

] ?

Pokud ano, popište formu partnerství veřejného a soukromého sektoru (např. postup výběru soukromého partnera, struktura partnerství, ujednání o vlastnictví infrastruktury, včetně po ukončení smlouvy o partnerství veřejného a soukromého sektoru po uplynutí její doby platnosti či jinak, ujednání o rozdělení rizik atd.). Mimoto poskytněte výsledky výpočtu FRR(Kp) a srovnání s vnitrostátními referenčními hodnotami očekávané ziskovosti v daném sektoru.

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

G.1.5

Mají-li být k financování projektu použity finanční nástroje [Pozn:

Ve smyslu článku 37 nařízení (EU) č. 1303/2013.

] , popište formu finančních nástrojů (kapitálové nebo dluhové nástroje) :

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

Pomoc Unie:

• a)urychlí realizaci projektu?

  Ano

  ☐

  Ne

  ☐

  Pokud ano, upřesněte, jak a v jaké míře urychlí realizaci. Pokud nikoli, uveďte vysvětlení.

  < type='S' maxlength='1750' input='M'>

• b)bude nezbytná pro realizaci projektu?

  Ano

  ☐

  Ne

  ☐

  Pokud ano, upřesněte, nakolik přispěje k realizaci. Pokud nikoli, odůvodněte potřebu podpory Unie.

V tabulce uveďte ukazatele výstupů, včetně společných ukazatelů stanovených v operačním programu nebo operačních programech, a jiné materiální ukazatele pro sledování pokroku. Množství informací bude záviset na složitosti projektů, je však třeba uvést pouze hlavní ukazatele.

Poskytněte stručné shrnutí hlavních rizik pro úspěšnou fyzickou a finanční realizaci projektu a navrhovaných opatření k zmírnění rizik.

Pokud se očekává, že prováděcí období bude delší než programové období, je nutno předložit harmonogram pro jednotlivé fáze, pro něž se požaduje podpora z fondů v období 2014–2020.

Níže uveďte harmonogram pro přípravu a realizaci celkového projektu a připojte souhrnný soupis hlavních kategorií prací (tj. Ganttův diagram, je-li k dispozici). Pokud se žádost týká určité fáze projektu, v tabulce jednoznačně uveďte prvky celkového projektu, pro něž se v této žádosti požaduje pomoc:

Popište harmonogram projektu (J.1) z hlediska technického a finančního pokroku a současnou pokročilost projektu na základě těchto bodů:

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

Vyplňte údaje v následující tabulce

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

Pokud ano, uveďte podrobnosti a odůvodněte navrhovaný příspěvek z rozpočtu Unie v této souvislosti:

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

Pokud ano, uveďte podrobnosti a odůvodněte navrhovaný příspěvek z rozpočtu Unie na projekt v této souvislosti:

< type='S' maxlength='3500' input='M'>

K.1

Přispěl nástroj Jaspers k některé části přípravy tohoto projektu?

K.2

Popište prvky projektu, k nimž přispěl nástroj Jaspers (např. soulad s právními předpisy pro oblast životního prostředí, veřejné zakázky, přezkum technického popisu, analýza nákladů a přínosů).

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

L.1

Je-li projekt předložen v souladu s postupem podle čl. 102 odst. 2, byl projekt podroben přezkumu kvality provedenému nezávislými odborníky?

Pokud ano, uveďte podrobnosti a odůvodněte změnu postupu pro předložení projektu Evropské komisi:

< type='S' maxlength='1750' input='M'>

< type='S' maxlength='3500' input='M'>

Potvrzuji, že informace uvedené v tomto formuláři jsou přesné a správné.

Annex 6

L CS CS 0001.0002.0001

Dodatek 1 [Pozn:

V prohlášení podle dodatku 1 je nutno uvést název příslušné lokality nebo lokalit, referenční číslo, vzdálenost projektu k nejbližší lokalitě nebo lokalitám Natura 2000, cíle týkající se ochrany a odůvodnění, že projekt (buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými projekty) nebude mít pravděpodobně významný negativní vliv na lokalitu nebo lokality, které jsou nebo které mají být zařazeny do sítě Natura 2000, a případně správní rozhodnutí.

]

PROHLÁŠENÍ ORGÁNU ODPOVĚDNÉHO ZA MONITOROVÁNÍ LOKALIT NATURA 2000

Odpovědný orgán

po přezkoumání projektové žádosti

týkající se projektu, který se nachází,

prohlašuje, že projekt nebude mít pravděpodobně významný vliv na lokalitu NATURA 2000 , a to z těchto důvodů:

Odpovídající posouzení podle čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS [Pozn:

Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ( Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7 ).

] se proto nepokládalo za nutné.

Je připojena mapa v měřítku 1: (nebo nejbližším možném měřítku), která označuje umístění projektu a rovněž dotčených lokalit NATURA 2000 .

Datum (dd/mm/rrrr):

Podepsaná osoba:

Jméno:

Funkce:

Organizace:

(Orgán odpovědný za monitorování lokalit NATURA 2000 )

Úřední razítko:

Annex 7

L CS CS 0001.0002.0002

Dodatek 2

PROHLÁŠENÍ PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU ODPOVĚDNÉHO ZA HOSPODAŘENÍ S VODOU [Pozn:

V souladu s čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky ( Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1 ).

]

Odpovědný orgán

po přezkoumání projektové žádosti

týkající se projektu, který se má nacházet

prohlašuje, že projekt nezhorší stav vodního útvaru ani nebude mít za následek nedosažení dobrého stavu/potenciálu vod, a to z těchto důvodů:

Datum (dd/mm/rrrr):

Podepsaná osoba:

Jméno:

Funkce:

Organizace:

(Příslušný orgán určený podle čl. 3 odst. 2 rámcové směrnice o vodě)

Úřední razítko:

Annex 8

L CS CS 0001.0002.0003

Dodatek 3

TABULKA TÝKAJÍCÍ SE SOULADU AGLOMERACÍ, JICHŽ SE TÝKÁ FORMULÁŘ ŽÁDOSTI, SE SMĚRNICÍ O ČIŠTĚNÍ MĚSTSKÝCH ODPADNÍCH VOD [Pozn:

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod ( Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40 ).

]

Vysvětlivky (číslo odpovídá číslu sloupce):

Sloupce 5–11 se týkají popisu aglomerace ve fázi, kdy je předložena žádost o spolufinancování EU.

Sloupce 12–18 se týkají popisu aglomerace po provedení projektu uvedeného v žádosti o spolufinancování. Sloupce 13 a 14 – kromě celkové míry uveďte i míru, která odpovídá renovaci stávající stokové soustavy, a míru, která odpovídá nově vybudované stokové soustavě. Je-li po provedení projektu míra připojení nižší než míra odvádění, je nutné uvést důvody tohoto rozdílu a investiční plány do budoucna k jeho snížení (včetně případů, kdy se uživatelé nechtějí připojit na sběrné kanalizační potrubí).

Annex 9

L CS CS 0001.0002.0004

Dodatek 4

STUDIE PROVEDITELNOSTI (NEBO PODNIKATELSKÝ PLÁN V PŘÍPADĚ PRODUKTIVNÍ INVESTICE ) A ANALÝZA NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ (JAK SE VYŽADUJE V ODDÍLECH D A E)

Annex 10

L CS CS 0001.0002.0005

Dodatek 5

MAPA URČUJÍCÍ OBLAST PROJEKTU A GEOREFERENČNÍ ÚDAJE (JAK SE VYŽADUJE V BODĚ B.3.1)