Annex 1

L CS CS EU

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/220

ze dne 3. února 2015 ,

kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropské unii

EVROPSKÁ KOMISE, S ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropské unii [Pozn:

Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 27 .

] , a zejména na čl. 5 odst. 1 první pododstavec, čl. 5a odst. 2 a 4, čl. 5b odst. 7, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 3 třetí pododstavec a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, vzhledem k těmto důvodům: PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBLAST ZJIŠŤOVÁNÍ A PLÁN VÝBĚRU

Práh ekonomické velikosti

Prahy ekonomické velikosti zmiňované v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1217/2009 jsou stanoveny v příloze I tohoto nařízení.

Počet vykazujících podniků

Počet vykazujících podniků na členský stát a na oblast zemědělské účetní datové sítě (FADN) zmiňovaný v čl. 5a odst. 2 nařízení (ES) č. 1217/2009 je stanoven v příloze II tohoto nařízení.

Plán výběru

Modely a metody týkající se formy a obsahu údajů zmiňované v čl. 5a odst. 4 nařízení (ES) č. 1217/2009 jsou stanoveny v příloze III tohoto nařízení.

Plán výběru zmiňovaný v čl. 5a odst. 1 nařízení (ES) č. 1217/2009 a schválený celostátním výborem uvedeným v čl. 6 odst. 2 téhož nařízení oznámí členské státy Komisi elektronicky nejpozději dva měsíce před začátkem účetního období, ke kterému se tento plán vztahuje.

KAPITOLA 2

SYSTÉM UNIE PRO KLASIFIKACI ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ

Speciální typy výrobního zaměření

Metody pro výpočet speciálních typů výrobního zaměření uváděných v čl. 5b odst. 3 nařízení (ES) č. 1217/2009 a jejich vztah k obecným a hlavním typům výrobního zaměření zmiňovaným v tomtéž článku jsou uvedeny v příloze IV tohoto nařízení.

Ekonomická velikost podniku

Metoda pro výpočet ekonomické velikosti podniku zmiňované v čl. 5b odst. 4 nařízení (ES) č. 1217/2009 a tříd ekonomické velikosti zmiňovaných v čl. 5b odst. 1 uvedeného nařízení je stanovena v příloze V tohoto nařízení.

Standardní produkce a celková standardní produkce

Metoda pro výpočet standardní produkce každého produkčního odvětví, jak je uvedeno v čl. 5b odst. 2 nařízení (ES) č. 1217/2009, a postupy pro shromažďování příslušných údajů jsou stanoveny v příloze VI tohoto nařízení.

Standardní produkce různých produkčních odvětví podniku, jak je uvedeno v čl. 5b odst. 2 nařízení (ES) č. 1217/2009, se určuje u každé zeměpisné jednotky uvedené v bodě 2 písm. b) přílohy VI tohoto nařízení a u každého odvětví rostlinné a živočišné výroby v rámci zjišťování o struktuře zemědělských podniků uvedeného na seznamu v příloze III nařízení (ES) č. 1166/2008.

Celková standardní produkce podniku se zjistí vynásobením standardní produkce každého odvětví rostlinné a živočišné výroby počtem příslušných jednotek.

Jiné výdělečné činnosti, které se přímo týkají podniku

Jiné výdělečné činnosti, které se přímo týkají podniku, zmiňované v čl. 5b odst. 5 nařízení (ES) č. 1217/2009 jsou definovány v části A přílohy VII tohoto nařízení. Jejich význam se vyjádří jako procentuální rozpětí. Tato procentuální rozpětí jsou stanovena v části C přílohy VII tohoto nařízení.

Metoda pro odhad významu výdělečných činností uvedených v prvním pododstavci je stanovena v částech B a C přílohy VII tohoto nařízení.

Oznamování standardní produkce a údajů pro její určení

Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) hodnoty standardní produkce a údaje pro jejich určení, jak je uvedeno v čl. 5b odst. 6 nařízení (ES) č. 1217/2009 za referenční období roku N před 31. prosincem roku N+3.

Pro předkládání údajů uvedených v odstavci 1 používají členské státy počítačové systémy, které jim pro tyto účely poskytne Komise (Eurostat).

KAPITOLA 3

PODNIKOVÝ VÝKAZ A PŘEDKLÁDÁNÍ ÚDAJŮ KOMISI

Forma a struktura podnikového výkazu

Forma a struktura pro předkládání účetních údajů zmiňované v článku 8 nařízení (ES) č. 1217/2009 a související pokyny jsou stanoveny v příloze VIII tohoto nařízení.

Metody a lhůty pro předkládání údajů Komisi

Podnikové výkazy předkládá Komisi kontaktní orgán zmiňovaný v článku 7 nařízení (ES) č. 1217/2009 prostřednictvím počítačového systému pro doručování a kontrolu zmiňovaného v čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1217/2009. K výměně požadovaných informací dochází elektronicky na základě modelů, které jsou kontaktnímu orgánu poskytnuty v rámci uvedeného systému.

Členské státy jsou informovány o obecných podmínkách zavádění počítačového systému uvedeného v odstavci 1 prostřednictvím Výboru pro zemědělskou účetní datovou síť.

Podnikové výkazy se Komisi předkládají do 31. prosince po skončení dotčeného účetního období.

Členské státy, které nebyly schopny doručit údaje z podnikového výkazu za rok 2012 ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci, mohou podnikové výkazy Komisi předložit až do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci.

Podnikové výkazy se považují za doručené Komisi, jakmile jsou účetní údaje zmiňované v článku 9 zaneseny do počítačového systému pro doručování a kontrolu uvedeného v odstavci 1, proběhnou následná počítačová ověření a kontaktní orgán potvrdí, že údaje jsou připraveny k nahrání do systému.

KAPITOLA 4

PAUŠÁLNÍ POPLATEK

Řádně vyplněné podnikové výkazy

Pro účely čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1217/2009 je podnikový výkaz řádně vyplněn, je-li jeho obsah věcně správný a účetní údaje, které jsou v něm uvedeny, jsou zaznamenány a prezentovány v souladu s formou a strukturou stanovenou v příloze VIII tohoto nařízení.

Způsobilý počet podnikových výkazů

Celkový počet řádně vyplněných a předložených podnikových výkazů na členský stát, jak je uvedeno v čl. 5a odst. 2 nařízení (ES) č. 1217/2009, které jsou způsobilé pro vyplacení paušálního poplatku, nesmí být vyšší než celkový počet vykazujících podniků, jenž je pro daný členský stát stanoven v příloze II tohoto nařízení.

Pokud mají členské státy více než jednu oblast FADN, počet řádně vyplněných a předložených podnikových výkazů na oblast FADN, které jsou způsobilé k vyplacení paušálního poplatku, může být až o 20 % vyšší než počet, který je pro dotčenou oblast FADN stanoven, avšak celkový počet řádně vyplněných a předložených podnikových výkazů za dotčený členský stát nesmí být vyšší než celkový počet, jenž je pro tento členský stát stanoven v příloze II tohoto nařízení.

Vyplácení paušálního poplatku

Celková výše paušálního poplatku zmiňovaného v čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1217/2009 se vyplácí ve dvou splátkách:

• a)na začátku každého účetního období se za počet vykazujících podniků stanovený v příloze II tohoto nařízení proplatí 50 % celkové výše, přičemž tato platba se vypočte na základě částky stanovené v prvním pododstavci článku 14 tohoto nařízení;
• b)zbývající částka se proplatí poté, co Komise ověří, že předložené podnikové výkazy byly řádně vyplněny.

Zbývající částka uvedená v písmeni b) prvního pododstavce tohoto článku se vypočte tak, že se vynásobí paušální poplatek za podnikový výkaz vypočtený na základě článku 14 tohoto nařízení počtem řádně vyplněných podnikových výkazů, které jsou způsobilé podle článku 12 tohoto nařízení, a odečte se platba uvedená v písmeni a) prvního pododstavce tohoto článku.

Výše paušálního poplatku

Paušální poplatek zmiňovaný v čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1217/2009 se stanoví na 160 EUR za podnikový výkaz.

Není-li na úrovni oblasti FADN ani na úrovni dotčeného členského státu dosaženo 80 % prahu uvedeného v čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1217/2009, snížení zmiňované v uvedeném ustanovení se použije jen na vnitrostátní úrovni.

Pokud členský stát předloží účetní údaje uvedené v článku 9 tohoto nařízení nejpozději jeden měsíc před uplynutím příslušných lhůt uvedených v čl. 10 odst. 3, navýší se paušální poplatek o 5 EUR, s výjimkou případů, kdy ve vztahu k některé oblasti FADN nebo k některému členskému státu nebude dosaženo 80 % prahu zmiňovaného v čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1217/2009.

KAPITOLA 5

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Zrušení předpisů

Prováděcí nařízení (EU) č. 283/2012 a prováděcí nařízení (EU) č. 730/2013 se s účinkem od 1. ledna 2015 zrušují.

I nadále se však použijí na účetní období předcházející účetnímu období 2015.

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se od účetního období 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. února 2015 .

Za Komisi

předseda

Jean-Claude Juncker

Annex 2

L CS CS

PŘÍLOHA I

PRÁH EKONOMICKÉ VELIKOSTI PRO OBLAST ZJIŠŤOVÁNÍ (ČLÁNEK 1)

Annex 3

L CS CS

PŘÍLOHA II

POČET VYKAZUJÍCÍCH PODNIKŮ (ČLÁNEK 2)

Annex 4

L CS CS

PŘÍLOHA III

MODELY A METODY PRO PŘÍPRAVU PLÁNU VÝBĚRU (ČL. 3 ODST. 1)

Údaje zmiňované v čl. 5a odst. 4 nařízení (ES) č. 1217/2009 se Komisi oznamují podle následující struktury:

Podrobnosti o referenčním souboru a o vzorku navrženém pro dané účetní období je třeba uvádět podle modelů stanovených v následujících tabulkách, které jsou nedílnou součástí podkladů pro plán výběru.

Annex 5

L CS CS

PŘÍLOHA IV

SPECIÁLNÍ TYPY VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ A JEJICH VZTAH K OBECNÝM A HLAVNÍM TYPŮM VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ (ČLÁNEK 4)

Speciální typy výrobního zaměření jsou definovány dvěma aspekty:

Tato odvětví jsou odvozena ze seznamu produkčních odvětví v rámci zjišťování o struktuře zemědělských podniků pro rok 2016: jsou označována pomocí kódů uvedených ve srovnávací tabulce v části B.I této přílohy nebo pomocí kódů seskupujících několik těchto odvětví uvedených v části B.II této přílohy [Pozn:

Odvětví 2.01.05. (Krmné okopaniny a hlízy), 2.01.09. (Plodiny sklizené v zeleném stavu), 2.01.12. (Půda ležící ladem), 2.02. (Zelinářské zahrady), 2.03.01. (Pastviny a louky kromě extenzivních pastvin), 2.03.02. (Extenzivní pastviny), 2.03.03. (Trvalé travní porosty, které se již nevyužívají k účelům produkce a na které se vztahují subvence), 3.02.01. (Skot, mladší než jeden rok, býci a jalovice), 3.03.01.99. (Ostatní ovce), 3.03.02.99. (Ostatní kozy) a 3.04.01. (Selata s živou váhou méně než 20 kg) se používají pouze za určitých podmínek (viz příloha VI bod 5).

] .

Není-li uvedeno jinak, vyjadřují se tyto podmínky jako zlomek celkové standardní produkce dotčeného podniku.

Aby mohl být podnik klasifikován do daného speciálního typu výrobního zaměření, musí být kumulativně splněny všechny podmínky, které jsou pro speciální typy výrobního zaměření stanoveny.

II.

Kódy seskupující několik odvětví zahrnutých do FSS 2016:

P45. Mléčný skot = 3.02.01. (skot, mladší než jeden rok, býci a jalovice) + 3.02.03. (jalovice, nejméně 1 rok staré, avšak mladší než 2 roky) + 3.02.05. (jalovice, nejméně 2 roky staré) + 3.02.06. (dojnice) P46. Skot = P45 (mléčný skot) + 3.02.02. (býci, nejméně 1 rok staří, avšak mladší než 2 roky) + 3.02.04. (býci, nejméně 2 roky staří) + 3.02.99. (ostatní krávy) GL

Hospodářská zvířata zkrmující objemnou píci = 3.01. (koňovití) + P46 (skot) + 3.03.01.01. (chovné ovce – samice) + 3.03.01.99. (ostatní ovce) + 3.03.02.01. (chovné kozy samice) + 3.03.02.99. (ostatní kozy)

Pokud GL=0 FCP1 Pícniny na prodej = 2.01.05. (krmné okopaniny a hlízy) + 2.01.09. (Plodiny sklizené v zeleném stavu) + 2.03.01. (pastviny a louky kromě extenzivních pastvin) + 2.03.02. (extenzivní pastviny)

FCP4 Pícniny pro hospodářská zvířata zkrmující objemnou píci = 0 P17

Okopaniny = 2.01.03. (brambory) + 2.01.04. (cukrová řepa) + 2.01.05. (krmné okopaniny a hlízy)

Pokud GL > 0 FCP1 Pícniny na prodej = 0

FCP4 Pícniny pro hospodářská zvířata zkrmující objemnou píci = 2.01.05. (krmné okopaniny a hlízy) + 2.01.09. (plodiny sklizené v zeleném stavu) + 2.03.01. (pastviny a louky kromě extenzivních pastvin) + 2.03.02. (extenzivní pastviny) P17 Okopaniny = 2.01.03. (brambory) + 2.01.04. (cukrová řepa) P151. Obiloviny bez rýže = 2.01.01.01. (pšenice obecná a špalda) + 2.01.01.02. (pšenice tvrdá) + 2.01.01.03. (žito) + 2.01.01.04. (ječmen) + 2.01.01.05. (oves) + 2.01.01.06. (kukuřice na zrno) + 2.01.01.99. (ostatní obiloviny pěstované na zrno) P15. Obiloviny = P151 (obiloviny bez rýže) + 2.01.01.07. (rýže) P16. Olejniny = 2.01.06.04. (řepka a řepice) + 2.01.06.05. (slunečnice) + 2.01.06.06. (sója) + 2.01.06.07. (len (lněné semeno)) + 2.01.06.08. (ostatní olejniny) P16. Olejniny = 2.01.06.04. (řepka a řepice) + 2.01.06.05. (slunečnice) + 2.01.06.06. (sója) + 2.01.06.07. (len (lněné semeno)) + 2.01.06.08. (ostatní olejniny) P51. Prasata = 3.04.01. (selata s živou hmotností méně než 20 kg) + 3.04.02. (chovné prasnice o hmotnosti nejméně 50 kg) + 3.04.99. (ostatní prasata) P52. Drůbež = 3.05.01. (brojleři) + 3.05.02. (nosnice) + 3.05.03. (ostatní drůbež) P1. Všeobecná rostlinná výroba = P15 (obiloviny) + 2.01.02. (sušené luštěniny a bílkovinné plodiny) + 2.01.03. (brambory) + 2.01.04. (cukrová řepa) + 2.01.06.01. (tabák) + 2.01.06.02. (chmel) + 2.01.06.03. (bavlna) + P16 (olejniny) + 2.01.06.09. (len) + 2.01.06.10. (konopí) + 2.01.06.11. (ostatní přadné rostliny) + 2.01.06.12. (aromatické, léčivé a kořeninové rostliny) + 2.01.06.99. (ostatní technické plodiny jinde neuvedené) + 2.01.07.01.01. (čerstvá zelenina, melouny, jahody — pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem — polní produkce + 2.01.10. (osivo a sadba na orné půdě) + 2.01.11. (ostatní orná půda) + 2.01.12. (půda ležící ladem) + FCP1 (pícniny na prodej) P2. Zahradnictví = 2.01.07.01.02. (čerstvá zelenina, melouny, jahody — pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem — zahradní produkce + 2.01.07.02. (čerstvá zelenina, melouny a jahody — pěstované ve skleníku nebo pod jiným (přístupným) ochranným krytem) + 2.01.08.01. (květiny a okrasné rostliny — pěstované venku nebo pod nízkým (nepřístupným) ochranným krytem) + 2.01.08.02. (květiny a okrasné rostliny — pěstované venku nebo pod nízkým (přístupným) ochranným krytem) + 2.06.01. (houby) + 2.04.05. (školky) P3. Trvalé kultury = 2.04.01. (ovocné sady včetně porostů bobulovin) + 2.04.02. (citrusové sady) + 2.04.03. (olivové háje) + 2.04.04. (vinice) + 2.04.06. (ostatní trvalé kultury) + 2.04.07. (trvalé kultury pěstované ve skleníku) P4. Chov zvířat zkrmujících objemnou píci a píce = GL (hospodářská zvířata zkrmující objemnou píci) + FCP4 (píce pro hospodářská zvířata zkrmující objemnou píci) P5. Chov zvířat krmených jadrným krmivem = P51 (prasata) + P52 (drůbež) + 3.06. (králíci, chovné samice)

Annex 6

L CS CS

PŘÍLOHA V

EKONOMICKÁ VELIKOST PODNIKŮ A TŘÍDY EKONOMICKÉ VELIKOSTI (ČLÁNEK 5)

Ekonomická velikost podniku se měří jako celková standardní produkce podniku vyjádřená v eurech.

Podniky se klasifikují podle tříd velikosti, jejichž prahy se stanovují takto:

Velikostní třídy II a III nebo III a IV, IV a V nebo od III do V, VI a VII, VIII a IX, X a XI a od XII do XIV nebo X až XIV lze sloučit dohromady.

Annex 7

L CS CS

PŘÍLOHA VI

STANDARDNÍ PRODUKCE (ČLÁNEK 6)

a)

Standardní produkcí se rozumí hodnota produkce každého zemědělského produkčního odvětví uvedeného v čl. 6 odst. 1 odpovídající průměrné situaci v daném regionu.

b)

Hodnotou produkce uvedenou v písmeni a) se rozumí finanční hodnota hrubé zemědělské produkce ve výstupních cenách zemědělské produkce. Jde o součet hodnoty hlavního produktu (hlavních produktů) a druhotného produktu (druhotných produktů).

Hodnoty se vypočítají vynásobením produkce připadající na jednotku výstupní cenou zemědělské produkce. DPH, daně z produktů a přímé platby se nezahrnují.

Hodnoty standardní produkce odpovídají produkčnímu období 12 měsíců (kalendářního nebo zemědělského hospodářského roku).

U produktů rostlinné a živočišné výroby, pro které je produkční období kratší nebo přesahuje 12 měsíců, se vypočítává standardní produkce odpovídající růstu nebo produkci za 12měsíční období.

Standardní produkce se určuje na základě produkce připadající na jednotku a na základě výstupní ceny zemědělské produkce zmiňované v písmeni b). Za tímto účelem jsou v členských státech základní údaje shromažďovány za sledované období vymezené v článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1198/2014.

• 1)Fyzické jednotky:

  • a)Hodnoty standardní produkce se v produkčních odvětvích rostlinné výroby určují na základě plochy v hektarech.

    U hub se však hodnoty standardní produkce určují na základě hrubé produkce za veškeré roční po sobě jdoucí sklizně a vyjadřují se na 100 m obhospodařované plochy. Pro použití v rámci zemědělské účetní datové sítě se tyto hodnoty standardní produkce u hub vydělují počtem ročních po sobě jdoucích sklizní, jejichž počet se sděluje Komisi podle článku 8 tohoto nařízení.

  • b)Hodnoty standardní produkce týkající se produkčních odvětví živočišné výroby se určují na jeden kus hospodářského zvířete s výjimkou drůbeže, u níž se určují na 100 kusů, a včel, u nichž se určují na jedno včelstvo.

• 2)Měnové jednotky a zaokrouhlování:

  Základní údaje pro výpočet hodnot standardní produkce a vypočítané hodnoty standardní produkce se udávají v eurech. U členských států, které se neúčastní hospodářské a měnové unie, se standardní produkce převádí na eura s využitím průměrných směnných kurzů za sledované období vymezené v bodě 1 písm. d) této přílohy. Tyto průměrné směnné kurzy se vypočítávají na základě oficiálních směnných kurzů zveřejňovaných Komisí (Eurostatem).

  V příslušných případech lze hodnoty standardní produkce zaokrouhlovat na nejbližších 5 EUR.

Standardní produkce se určuje pro všechna zemědělská odvětví odpovídající položkám ve statistickém zjišťování o struktuře zemědělských podniků, a to v souladu s pravidly platnými pro tato zjišťování.

• Standardní produkce se určuje alespoň pro územní jednotky, které jsou použitelné pro statistická zjišťování o struktuře zemědělských podniků a pro zemědělskou účetní datovou síť. Všechny tyto zeměpisné jednotky jsou založeny na obecné klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 [Pozn:

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) ( Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1 ).

  ] . Tyto jednotky jsou popsány jako nová klasifikace regionů úrovně NUTS 3. Za územní jednotky se nepokládají znevýhodněné oblasti nebo horské oblasti.

• Pro odvětví nezastoupená v dané oblasti se standardní produkce neurčuje.

• a)Základní údaje pro určení standardní produkce se obměňují alespoň pokaždé, kdy se provádí statistické zjišťování o struktuře zemědělských podniků ve formě cenzu, jak je uvedeno v článku 6 nařízení (ES) č. 1166/2008.
• b)Je-li možné zjišťování o struktuře zemědělských podniků uskutečnit formou výběrových šetření, jak je uvedeno v článku 6 nařízení (ES) č. 1166/2008, provede se aktualizace hodnot standardní produkce:

  • buď obměnou základních údajů podobným způsobem jako podle písmene a),

  • nebo uplatněním změnového koeficientu, kdy se hodnoty standardní produkce aktualizují, aby zohledňovaly změny, odhadované členskými státy, v množstvích produkovaných na jednotku a v cenách, pokud jde o jednotlivá produkční odvětví a jednotlivé regiony, k nimž došlo od posledního sledovaného období, jak je uvedeno v článku 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1198/2014.

Členské státy jsou podle této přílohy odpovědné za shromažďování základních údajů pro výpočet hodnot standardní produkce, jakož i za výpočet těchto hodnot a jejich převod na eura a v příslušných případech i za shromažďování údajů potřebných pro použití aktualizační metody.

Následující speciální pravidla platí pro výpočet hodnot standardní produkce u určitých typů výrobního zaměření a pro výpočet celkové standardní produkce podniku:

Standardní produkce týkající se půdy ležící ladem se při výpočtu celkové standardní produkce podniku zohledňuje, pouze pokud u tohoto podniku existují jiné kladné hodnoty standardní produkce.

Jelikož produkce zelinářských zahrad je obvykle určena pro vlastní spotřebu držitele, nikoli na prodej, hodnoty standardní produkce se považují za rovné nule.

U hospodářských zvířat jsou odvětví členěna podle kategorie věku. Produkce odpovídá hodnotě růstu zvířete v době, v níž spadalo do dané kategorie. Jinými slovy, odpovídá rozdílu mezi hodnotou zvířete v okamžiku, kdy bylo z dané kategorie vyřazeno, a jeho hodnotou v okamžiku, kdy bylo do dané kategorie zařazeno (nazývanému též reprodukční hodnota).

Hodnoty standardní produkce týkající se skotu mladšího jednoho roku se při výpočtu celkové standardní produkce podniku zohledňují, pouze pokud je v podniku více kusů skotu mladšího jednoho roku než krav. Zohledňují se pouze hodnoty standardní produkce týkající se počtu skotu mladšího jednoho roku, který přesahuje počet krav.

Hodnoty standardní produkce týkající se ostatních ovcí se při výpočtu celkové standardní produkce podniku zohledňují, pouze pokud v podniku nejsou chovné ovce – samice.

Hodnoty standardní produkce týkající se ostatních koz se při výpočtu celkové standardní produkce podniku zohledňují, pouze pokud v podniku nejsou chovné kozy – samice.

Hodnoty standardní produkce týkající se selat se při výpočtu celkové standardní produkce podniku zohledňují, pouze pokud v podniku nejsou chovné prasnice.

Pokud v podniku nejsou hospodářská zvířata zkrmující objemnou píci (tj. koňovití, skot, ovce nebo kozy), píce (tj. okopaniny a hlízy, plodiny sklizené v zeleném stavu, pastviny a louky) se považuje za určenou na prodej a je součástí produkce všeobecné rostlinné výroby.

Pokud v zemědělském podniku jsou hospodářská zvířata zkrmující objemnou píci, považuje se píce za určenou ke krmení hospodářských zvířat zkrmujících objemnou píci a je součástí produkce hospodářských zvířat zkrmujících objemnou píci a píce.

Annex 8

L CS CS

PŘÍLOHA VII

JINÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI, KTERÉ SE PŘÍMO TÝKAJÍ PODNIKU (ČLÁNEK 7)

Jiné výdělečné činnosti, které se přímo týkají podniku, než zemědělské činnosti podniku zahrnují všechny činnosti, které se přímo týkají podniku a které mají na podnik ekonomický dopad, s výjimkou zemědělských prací. Jsou to činnosti, při kterých se využívají buď zdroje podniku (pozemky, stavební objekty, stroje, zemědělské produkty atd.), nebo produkty podniku.

Výdělečnými činnostmi se v této souvislosti rozumí aktivní práce; čímž jsou vyloučeny čistě finanční investice. Za jiné výdělečné činnosti se nepovažuje ani pronájem půdy či jiných zemědělských zdrojů podniku k rozličným činnostem, do nichž není podnik dále zapojen (v tom případě jde o součást jeho zemědělské činnosti).

Za jiné výdělečné činnosti se považuje veškeré zpracovávání zemědělských produktů, pokud se příslušné zpracovávání nemá za součást zemědělské činnosti. Zpracovávání vína a výroba olivového oleje proto zahrnuty nejsou, ledaže by byl podíl nakoupeného vína nebo olivového oleje významný.

Veškeré zpracovávání primárních zemědělských produktů na zpracovaný druhotný produkt v zemědělském podniku bez ohledu na to, zda se suroviny produkují v tomto zemědělském podniku, nebo se kupují jinde, se považuje za jiné výdělečné činnosti. Zahrnuto je zpracování masa, výroba sýrů atd.

Podíl jiných výdělečných činností, které se přímo týkají podniku, na produkci podniku se odhaduje jako podíl obratu jiných výdělečných činností, které se přímo týkají podniku, na sumě celkového obratu podniku a přímých plateb podniku podle nařízení (EU) č. 1307/2013 [Pozn:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013 , kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ( Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608 ).

] :

POMĚR Obrat jiných výdělečných činností, které se přímo týkají podniku Celkový obrat zemědělského podniku zemědělské jiné výdělečné činnosti, které se přímo týkají podniku přímé platby

Podniky se klasifikují podle tříd odrážejících podíl jiných výdělečných činností, které se přímo týkají podniku, na produkci daného podniku. Platí následující prahy: