1. Toto nařízení se vztahuje na lodě o hrubé prostornosti 5000 rejstříkových tun a více, pokud jde o emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách za účelem obchodní přepravy nákladu nebo cestujících z posledního přístavu určení těchto lodí do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do příštího přístavu určení těchto lodí, jakož i uvnitř přístavů určení spadajících do jurisdikce některého členského státu.

1a. Od 1. ledna 2025 se toto nařízení vztahuje rovněž na lodě pro kusový náklad o hrubé prostornosti pod 5000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun, pokud jde o emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách za účelem obchodní přepravy nákladu z posledního přístavu určení těchto lodí do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do příštího přístavu určení těchto lodí, jakož i v přístavech určení spadajících do jurisdikce některého členského státu, a na pobřežní lodě o hrubé prostornosti pod 5000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun, pokud jde o emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách z posledního přístavu těchto lodí určení do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do příštího přístavu určení těchto lodí, jakož i v přístavech určení spadajících do jurisdikce některého členského státu.

1b. Od 1. ledna 2025 se toto nařízení vztahuje na pobřežní lodě o hrubé prostornosti 5000 rejstříkových tun a více, pokud jde o emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách z posledního přístavu určení těchto lodí do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do příštího přístavu určení těchto lodí, jakož i v přístavech určení spadajících do jurisdikce některého členského státu.

1c. Skleníkovými plyny, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou:

Odkazuje-li se v tomto nařízení na celkové souhrnné emise skleníkových plynů nebo na celkový souhrnný emitovaný skleníkový plyn, rozumí se tím celková souhrnná množství každého plynu zvlášť.

2. Toto nařízení se nevztahuje na válečné lodě, pomocná námořní válečná plavidla, lodě, které loví či zpracovávají ryby, dřevěné lodě jednoduché konstrukce, lodě bez mechanického pohonu nebo státní plavidla, jež nejsou používána k obchodním účelům.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. V souladu s články 8 až 12 společnosti u každé své lodě monitorují a vykazují příslušné parametry během vykazovaného období. Toto monitorování a vykazování provádějí ve všech přístavech spadajících do jurisdikce některého členského státu a u veškerých plaveb do přístavu nebo z přístavu spadajícího do jurisdikce některého členského státu.

2. Monitorování a vykazování musí být úplné a musí se vztahovat se na emise skleníkového plynu ze spalování paliv v době, kdy jsou lodě na moři i vyvázány u nábřeží. Společnosti uplatňují vhodná opatření, aby zabránily mezerám v údajích během vykazovaného období.

3. Monitorování a vykazování musí být v průběhu času konzistentní a srovnatelné. Za tímto účelem využívají společnosti v průběhu času stejné metodiky monitorování a soubory údajů, s výhradou změn posouzených ověřovatelem.

4. Společnosti získávají, zaznamenávají, sestavují, analyzují a dokumentují údaje z monitorování včetně předpokladů, odkazů, emisních faktorů a údajů o činnosti transparentním způsobem, který ověřovateli umožní reprodukovat stanovení emisí skleníkového plynu.

5. Společnosti zaručí, že stanovení emisí skleníkového plynu není systematicky ani vědomě nepřesné. Určí a omezí všechny zdroje nepřesností.

6. Společnosti umožní přiměřenou záruku úplnosti údajů o emisích skleníkového plynu, které mají být monitorovány a vykazovány.

7. Společnosti usilují při následném monitorování a vykazování o zohlednění doporučení obsažených ve zprávách o ověření, které jsou vydávány v souladu s čl. 13 odst. 3 nebo 4.

8. Společnosti vykazují souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti pro lodě, za něž nesou odpovědnost, během vykazovaného období podle článku 11a.

1. Pro účely čl. 4 odst. 1, 2 a 3 společnosti stanoví pro každou svou loď emise skleníkového plynu v souladu s metodami stanovenými v příloze I a monitorují další příslušné informace podle pravidel stanovených v příloze II nebo přijatých na jejím základě.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy I a II tohoto nařízení, za účelem zohlednění zahrnutí emisí CH₄ a N₂O a emisí skleníkových plynů z pobřežních lodí do oblasti působnosti tohoto nařízení a změn směrnice 2003/87/ES, jakož i uvedení těchto příloh do souladu s prováděcími akty přijatými podle čl. 14 odst. 1 uvedené směrnice, příslušnými mezinárodními pravidly a s mezinárodními i evropskými normami. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy I a II tohoto nařízení za účelem upřesnění prvků metod monitorování v nich stanovených s ohledem na technologický a vědecký vývoj a za účelem zajištění efektivního fungování systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) zřízeného podle směrnice 2003/87/ES.

Komise přijme do 1. října 2023 akty v přenesené pravomoci za účelem zohlednění zahrnutí emisí CH₄ a N₂O a emisí skleníkových plynů z pobřežních lodí do oblasti působnosti tohoto nařízení, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce. Metody monitorování emisí CH₄ a N₂O jsou založeny na stejných zásadách jako metody monitorování emisí CO₂ stanovené v příloze I tohoto nařízení s nezbytnými úpravami s ohledem na povahu příslušných skleníkových plynů. Metody stanovené v příloze I tohoto nařízení a pravidla stanovená v příloze II tohoto nařízení se případně sladí s metodami a pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES.

1. Do 31. srpna 2017 předloží společnosti ověřovatelům plán monitorování pro každou svou loď, v němž uvedou zvolenou metodu monitorování a vykazování emisí skleníkového plynu. a dalších příslušných informací.

2. U lodí, které budou do oblasti působnosti tohoto nařízení poprvé zařazeny po 31. srpnu 2017, společnost bez ohledu na odstavec 1 předloží ověřovateli plán monitorování bez zbytečného prodlení a nejpozději dva měsíce po první zastávce každé lodě v přístavu spadajícím do jurisdikce některého členského státu.

3. Plán monitorování sestává z plné a transparentní dokumentace metody monitorování konkrétní lodě a musí obsahovat alespoň tyto prvky:

4. Plán monitorování může rovněž obsahovat informace o ledové třídě lodě nebo o postupech, povinnostech, vzorcích a zdrojích údajů pro určení a zaznamenání vzdálenosti, kterou loď urazila, a o době strávené na moři při plavbě zaledněným mořem.

5. Společnosti používají standardizované plány monitorování vycházející z šablon a předkládají uvedené plány za využití automatizovaných systémů a formátů pro výměnu údajů. Tyto šablony, včetně technických pravidel pro jejich jednotné uplatňování, a technická pravidla pro jejich automatické předkládání stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.

6. Do 1. dubna 2024 společnosti předloží příslušnému správnímu orgánu pro každou ze svých lodí spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení plán monitorování, u nějž ověřovatel nejprve posoudí jeho soulad s tímto nařízením a který zohlední zahrnutí emisí CH₄ a N₂O do oblasti působnosti tohoto nařízení.

7. Aniž je dotčen odstavec 6, předloží společnosti u lodí, které budou do oblasti působnosti tohoto nařízení poprvé zařazeny po 1. lednu 2024, plán monitorování v souladu s požadavky tohoto nařízení příslušnému správnímu orgánu bez zbytečného prodlení a nejpozději tři měsíce po první zastávce každé lodě v přístavu spadajícím do jurisdikce členského státu.

8. Do 6. června 2025 schválí příslušné správní orgány plány monitorování předložené společnostmi v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle třetího pododstavce tohoto odstavce. U lodí, které budou do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES poprvé zařazeny po 1. lednu 2024, příslušný správní orgán schválí předložený plán monitorování do čtyř měsíců od první zastávky lodě v přístavu spadajícím do jurisdikce členského státu v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle třetího pododstavce tohoto odstavce.

Do 1. října 2023 přijme Komise v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění články 6 až 10, pokud jde o pravidla pro plány monitorování uvedená v těchto článcích, za účelem zohlednění zahrnutí emisí CH₄ a N₂O a emisí skleníkových plynů z pobřežních plavidel do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení, pokud jde o pravidla pro schvalování plánů monitorování příslušnými správními orgány.

1. Společnosti pravidelně a nejméně jednou ročně kontrolují, zda plány monitorování lodí odrážejí povahu a fungování lodě a zda lze metodiku monitorování zlepšit.

2. Společnost plán monitorování změní, nastane-li některá z těchto situací:

3. Společnosti bez zbytečného prodlení oznámí veškeré návrhy změn plánu monitorování ověřovatelům.

4. Změny plánu monitorování podle odst. 2 písm. b), c) a d) tohoto článku posuzuje ověřovatel podle čl. 13 odst. 1. Po posouzení ověřovatel oznámí společnosti, zda jsou tyto změny v souladu s tímto nařízením. Společnost předloží svůj změněný plán monitorování příslušnému správnímu orgánu poté, co od ověřovatele obdrží oznámení, že plán monitorování je v souladu s tímto nařízením.

5. Příslušný správní orgán schválí změny plánu monitorování podle odst. 2 písm. a) až d) v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle druhého pododstavce tohoto odstavce.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení, pokud jde o pravidla pro schvalování změn plánů monitorování příslušnými správními orgány.

1. Na základě plánu monitorování posouzeného podle čl. 13 odst. 1 společnosti u každé lodě připlouvající do přístavu spadajícího do jurisdikce některého členského státu nebo vyplouvající z takového přístavu a pro každou plavbu do takového přístavu nebo z takového přístavu monitorují v souladu s částí A přílohy I a částí A přílohy II tyto parametry:

Společnosti mohou případně monitorovat informace týkající se ledové třídy lodě a plavby zaledněným mořem.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku, a aniž je dotčen článek 10, je společnost osvobozena od povinnosti monitorovat ve vztahu k určité lodi informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku za jednotlivé plavby, pokud:

Na základě plánu monitorování posouzeného podle čl. 13 odst. 1 společnosti u každé lodě a za každý kalendářní rok monitorují v souladu s částí A přílohy I a částí B přílohy II tyto parametry:

1. Od roku 2019 společnosti každý rok do 30. dubna předkládají Komisi a orgánům dotčeného státu vlajky výkaz emisí, který se týká emisí skleníkového plynu a jiných příslušných informací za celé vykazovaného období pro každou loď, za niž nesou odpovědnost, a který ověřil jakožto uspokojivý ověřovatel v souladu s článkem 13.

Od roku 2025 společnosti každý rok do 31. března předkládají příslušnému správnímu orgánu, orgánům dotčených států vlajky pro lodě plující pod vlajkou členského státu a Komisi výkaz emisí, který se týká emisí za celé vykazované období předešlého roku pro každou loď, za niž nesou odpovědnost, a který ověřovatel v souladu s článkem 13 ověřil jakožto uspokojivý. Příslušný správní orgán může požadovat, aby společnosti předložily zprávy o emisích dříve než 31. března, nejdříve však 28. února.

2. Změní-li se společnost, předloží předchozí společnost příslušnému správnímu orgánu, orgánům dotčených států vlajky pro lodě plující pod vlajkou členského státu, nové společnosti a Komisi, co nejblíže dni dokončení změny a nejpozději do tří měsíců poté, ověřenou zprávu obsahující stejné prvky jako výkaz emisí uvedený v odstavci 1, avšak omezenou na období odpovídající činnostem prováděným v rámci její odpovědnosti.

3. Ve výkazu emisí uvedou společnosti tyto informace:

4. Do 1. října 2023 přijme Komise v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění články 11, 11a a 12 týkající se pravidel pro podávání zpráv s cílem zohlednit zahrnutí emisí CH₄ a N₂O, jakož i zahrnutí emisí skleníkových plynů z pobřežních plavidel, do oblasti působnosti tohoto nařízení.

1. Společnosti stanoví souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti během vykazovaného období na základě údajů z výkazu emisí a zprávy podle čl. 11 odst. 2 za každou loď, za kterou během vykazovaného období nesou odpovědnost, v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku.

2. Počínaje rokem 2025 předkládají společnosti příslušnému správnímu orgánu do 31. března každého roku souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti, které zahrnují emise ve vykazovaném období předešlého roku, jež mají být vykázány podle směrnice 2003/87/ES v souvislosti s činnostmi v oblasti námořní dopravě, v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku, a jež byly ověřeny v souladu s kapitolou III tohoto nařízení.

3. Příslušný správní orgán může požadovat, aby společnosti předložily ověřené souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti uvedené v odstavci 2 dříve než 31. března, nejdříve však 28. února.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení o pravidla pro monitorování a vykazování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pro předkládání souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti příslušnému správnímu orgánu.

1. Výkaz emisí a vykazování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti se předkládají za využití automatizovaných systémů a formátů pro výměnu údajů včetně elektronických šablon.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví technická pravidla pro formáty pro výměnu údajů včetně elektronických šablon. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.

1. Ověřovatel posoudí, zda plán monitorování splňuje požadavky stanovené v článcích 6 a 7. Pokud ověřovatel při posuzování zjistí nesoulad s uvedenými požadavky, musí dotčená společnost svůj plán monitorování náležitě přepracovat a revidovaný plán předložit ověřovateli ke konečnému posouzení před začátkem vykazovaného období. Společnost dohodne s ověřovatelem časový rámec nezbytný pro provedení tohoto přepracování. Tento rámec nesmí v žádném případě přesahovat začátek vykazovaného období.

2. Ověřovatel posoudí, zda výkaz emisí a zpráva uvedená v čl. 11 odst. 2 splňují požadavky stanovené v článcích 8 až 12 a v přílohách I a II.

3. Pokud se při ověřování dojde s přiměřenou zárukou ze strany ověřovatele k závěru, že výkaz emisí neobsahuje žádné podstatné nepřesnosti, vydá ověřovatel zprávu o ověření uvádějící, že výkaz emisí je ověřen jako uspokojivý. Zpráva o ověření podrobně popisuje všechny aspekty týkající se práce provedené ověřovatelem.

4. Pokud se při ověřování dojde k závěru, že výkaz emisí obsahuje nepřesnosti nebo neshody s požadavky tohoto nařízení, ověřovatel o tom včas informuje společnost. Společnost pak tyto nepřesnosti nebo neshody opraví, aby bylo možno postup ověřování dokončit včas, a předloží ověřovateli revidovaný výkaz emisí a veškeré další informace nutné k napravení zjištěného nesouladu. Ověřovatel ve své zprávě o ověření uvede, zda společnost nepřesnosti nebo neshody zjištěné během ověřování opravila. Pokud nebyly sdělené nepřesnosti či neshody opraveny a samy o sobě nebo ve spojení s jinými by mohly vést k podstatným nepřesnostem, vydá ověřovatel zprávu o ověření s prohlášením, že výkaz emisí není v souladu s tímto nařízením.

5. Ověřovatel posoudí, zda souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti splňují požadavky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 6.

Pokud ověřovatel s přiměřenou jistotou dospěje k závěru, že souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti neobsahují významné nepřesnosti, vydá zprávu o ověření, v níž uvede, že souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti byly ověřeny jako uspokojivé v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 6.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení o pravidla pro ověřování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti, včetně metod ověření a způsobu ověření, a pro vydávání zprávy o ověření.

1. Ověřovatel musí být nezávislý na společnosti či na provozovateli lodě a vykonávat činnosti požadované tímto nařízením ve veřejném zájmu. Za tímto účelem nesmí být ověřovatel ani žádná část téže právnické osoby společností ani provozovatelem lodě, vlastníkem společnosti ani být v jejich vlastnictví; rovněž nesmí mít se společností žádné vztahy, které by mohly ovlivnit jeho nezávislost a nestrannost.

2. Při zvažování ověření výkazu emisí a postupů monitorování, které společnost používá, ověřovatel posoudí spolehlivost, důvěryhodnost a přesnost systémů monitorování a vykazovaných údajů a informací týkajících se emisí skleníkového plynu, zejména:

3. Výkazy emisí předložené v souladu s článkem 12 vezme ověřovatel v úvahu pouze tehdy, pokud spolehlivé a důvěryhodné údaje a informace umožňují stanovit emise skleníkového plynu s přiměřenou mírou jistoty a je-li zaručeno, že:

4. Při zvažování ověření souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti ověřovatel posoudí úplnost vykazovaných údajů a soulad těchto vykazovaných údajů s informacemi poskytnutými společností včetně ověřených výkazů emisí společnosti a zpráv uvedených v čl. 11 odst. 2.

1. Ověřovatel určí možná rizika týkající se monitorování a vykazování tak, že porovná vykázané emise skleníkového plynu s odhadovanými údaji, které vycházejí z údajů o sledování lodí a vlastností, jako je instalovaný výkon motoru. Jsou-li zjištěny podstatné odchylky, ověřovatel provede další analýzy.

2. Ověřovatel určí možná rizika související s různými kroky výpočtu tím, že přezkoumá všechny zdroje údajů a použité metodiky.

3. Ověřovatel vezme v úvahu všechny metody účinné kontroly rizik, které společnost uplatňuje, aby snížila míru nejistoty spojenou s charakteristickou mírou přesnosti použitých metod monitorování.

4. Společnost poskytne ověřovateli všechny dodatečné informace, které mu umožní provést postupy ověřování. Ověřovatel může v rámci ověřování provádět kontroly na místě, aby určil spolehlivost vykazovaných údajů a informací.

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem dalšího upřesnění pravidel pro ověřovací činnosti stanovených v tomto nařízení. Při přijímání těchto aktů Komise zohlední prvky stanovené v části A přílohy III. Pravidla obsažená v těchto aktech v přenesené pravomoci musí vycházet ze zásad ověřování, které jsou stanoveny v článku 14, a z příslušných mezinárodně přijatých norem.

6. Pokud jde o ověřování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti, ověřovatel a společnost dodrží pravidla ověřování stanovená v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 13 odst. 6. Ověřovatel neověřuje výkaz emisí a zprávu uvedenou v čl. 11 odst. 2 za každou loď, za niž společnost odpovídá.

1. Ověřovatelé, kteří posuzují plány monitorování, výkazy emisí, zprávy uvedené v čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení a souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti a vydávají zprávy o ověření uvedené v čl. 13 odst. 3 a 5 tohoto nařízení a dokumenty o souladu uvedené v čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení, musí být pro činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení akreditováni vnitrostátním akreditačním orgánem v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008.

2. Neobsahuje-li toto nařízení žádná zvláštní ustanovení pro akreditaci ověřovatelů, použijí se příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 765/2008.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem dalšího upřesnění metod akreditace ověřovatelů. Při přijímání těchto aktů Komise zohlední prvky stanovené v části B přílohy III. Metody uvedené v těchto aktech v přenesené pravomoci musí vycházet ze zásad ověřování, které jsou stanoveny v článku 14, a z příslušných mezinárodně přijatých norem.

1. Pokud výkaz emisí splňuje požadavky stanovené v článcích 11 až 15 a požadavky stanovené v přílohách I a II, vydá ověřovatel na základě zprávy o ověření dotčené lodě dokument o souladu.

2. Dokument o souladu obsahuje tyto informace:

3. Dokumenty o souladu se považují za platné po dobu 18 měsíců po skončení vykazovaného období.

4. Ověřovatel o vydání dokumentu o souladu neprodleně informuje Komisi a orgán státu vlajky. Ověřovatel jim předá informace uvedené v odstavci 2 prostřednictvím automatizovaných systémů a formátů pro výměnu údajů, včetně elektronických šablon.

5. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví technická pravidla pro formáty pro výměnu údajů, včetně elektronických šablon. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.

1. Na základě informací zveřejněných podle čl. 21 odst. 1 přijme každý členský stát veškerá opatření nezbytná k zaručení toho, aby lodě plující pod jeho vlajkou plnily požadavky na monitorování a vykazování stanovené v článcích 8 až 12. Členské státy považují skutečnost, že byl v souladu s čl. 17 odst. 4 vydán dokument o souladu příslušné lodě, za doklad o tomto splnění.

2. Každý členský stát zajistí, aby každá inspekce lodě v přístavu spadajícím do jeho jurisdikce provedená podle směrnice 2009/16/ES zahrnovala kontrolu toho, zda se na palubě nachází platný dokument o souladu.

3. U každé lodě, u níž informace uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. i) a j) nejsou k dispozici v okamžiku, kdy připlouvá do přístavu spadajícího do jurisdikce některého členského státu, může dotčený členský stát zkontrolovat, zda se na palubě nachází platný dokument o souladu.

1. Členské státy zavedou systém sankcí pro případy, kdy nejsou plněny povinnosti spojené s monitorováním a vykazováním stanovené v článcích 8 až 12, a přijmou opatření nezbytná k jejich ukládání. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 1. července 2017 a neprodleně jí oznámí všechny následné změny těchto ustanovení.

2. Členské státy zavedou účinnou výměnu informací a účinnou spolupráci mezi svými vnitrostátními orgány příslušnými pro zajišťování toho, aby byly plněny povinnosti spojené s monitorováním a vykazováním, nebo popřípadě mezi orgány pověřenými ukládáním sankcí. Vnitrostátní postupy ukládání sankcí vůči konkrétní lodi jakýmkoli členským státem musí být oznámeny Komisi, agentuře EMSA, ostatním členským státům a dotčenému státu vlajky.

3. V případě, že určitá loď nesplní povinnosti ohledně monitorování a vykazování po dvě či více po sobě jdoucích vykazovaných obdobích a že selhala jiná donucovací opatření, jež měla zajistit plnění těchto požadavků, může příslušný orgán členského státu přístavu vstupu poté, co dané společnosti umožnil předložit připomínky, vydat příkaz k vyhoštění lodě, přičemž o tom uvědomí Komisi, Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA), další členské státy a dotčený stát vlajky. V důsledku vydání takovéhoto příkazu k vyhoštění lodě odepře každý členský stát s výjimkou členského státu, pod jehož vlajkou loď pluje, dané lodi vstup do svých přístavů, dokud společnost nesplní povinnosti ohledně monitorování a vykazování v souladu s články 11 a 18. Pokud tato loď pluje pod vlajkou členského státu a vplouvá do některého z jeho přístavů, nebo se v něm nachází, dotčený členský stát poté, co dané společnosti umožnil předložit připomínky, loď zadrží, dokud společnost nesplní povinnosti ohledně monitorování a vykazování.

Je-li loď, jak je uvedeno v prvním pododstavci, nalezena v některém z přístavů členského státu, pod jehož vlajkou loď pluje, může dotčený členský stát poté, co dotčené společnosti poskytl příležitost předložit své připomínky, vydat příkaz k zadržení lodi, dokud společnost nesplní povinnosti ohledně monitorování a vykazování. Informuje o tom Komisi, agenturu EMSA a ostatní členské státy.

Splnění těchto povinností monitorování a vykazování potvrdí tím, že příslušnému vnitrostátnímu orgánu, který příkaz k vyhoštění lodě vydal, předloží platný dokument o souladu. Tímto odstavcem nejsou dotčeny mezinárodní námořní předpisy platné v případě, že jsou lodě v tísni.

4. Vlastník nebo provozovatel lodě nebo jeho zástupce v členských státech musí mít právo účinně napadnout příkaz k vyhoštění lodě u soudu nebo tribunálu a musí o tom být řádně informován příslušným orgánem členského státu přístavu vstupu. K tomu účelu členské státy zavedou a zachovávají vhodné postupy.

5. Kterýkoli členský stát bez námořních přístavů, který uzavřel svůj národní rejstřík plavidel nebo nemá žádné lodě plující pod jeho vlajkou a spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, se může po dobu, dokud pod jeho vlajkou nepluje žádná loď, odchýlit od tohoto článku. Každý členský stát, který hodlá využít této odchylky, o tom uvědomí Komisi nejpozději 1. července 2015. Jakékoli následné změny se rovněž oznámí Komisi.

Možnost odchýlit se podle prvního pododstavce se nevztahuje na členský stát, je-li jeho orgánem příslušný správní orgán.

1. Do 30. června každého roku Komise zpřístupní veřejnosti informace o emisích skleníkového plynu vykázaných v souladu s článkem 11, jakož i informace stanovené v odstavci 2 tohoto článku.

2. Komise mezi informace, jež mají být zpřístupněny veřejnosti, zahrne:

3. Pokud by za zvláštních okolností zpřístupnění kategorie souhrnných údajů podle odstavce 2, které se netýkají emisí skleníkového plynu, obzvláště ohrozilo ochranu obchodních zájmů vyžadujících ochranu jakožto oprávněných hospodářských zájmů nadřazených veřejnému zájmu na zpřístupnění podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).), použije se na žádost společnosti jiná úroveň agregace těchto specifických údajů, aby byly tyto zájmy ochráněny. Není-li použití jiné úrovně agregace možné, Komise tyto údaje veřejnosti nezpřístupní.

4. Komise zveřejní roční zprávu o emisích skleníkového plynu a další příslušné informace o námořní dopravě včetně souhrnných a vysvětlených výsledků s cílem informovat veřejnost a umožnit posouzení emisí skleníkového plynu a energetické účinnosti námořní dopravy podle velikosti, typu lodí, činnosti nebo jakékoli jiné kategorie považované za důležitou.

5. Komise každé dva roky posoudí celkový dopad činností v oblasti námořní dopravy, včetně dopadu emisí skleníkových plynů a částic s potenciálem globálního oteplování jiných než CO₂ nebo účinků těchto plynů a částic na světové klima, na něž se toto nařízení nevztahuje.

6. Komisi je při práci, jejímž účelem je splnit požadavky tohoto článku a článků 12 a 17 tohoto nařízení, nápomocna v rámci svého mandátu agentura EMSA v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1).).

1. Komise pravidelně informuje IMO a další příslušné mezinárodní subjekty o provádění tohoto nařízení, aniž tím je dotčeno rozdělení pravomocí nebo postupy rozhodování, jak jsou stanoveny ve Smlouvách.

2. Komise a případně členské státy si s třetími zeměmi vyměňují informace technické povahy, zejména o dalším vývoji metod monitorování, organizaci vykazování a ověřování výkazů emisí.

3. Bude-li dosaženo mezinárodní dohody o globálním systému pro monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů nebo o globálních opatřeních za účelem snižování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, Komise toto nařízení přezkoumá a případně navrhne jeho změny s cílem zajistit soulad s takovou mezinárodní dohodou.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. Je obzvláště důležité, aby Komise před přijetím těchto aktů v přenesené pravomoci postupovala v souladu s obvyklou praxí a vedla konzultace s odborníky, včetně odborníků z členských států.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2, čl. 15 odst. 5 a čl. 16 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 1. července 2015.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 11 odst. 4, čl. 11a odst. 4 a čl. 13 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 5. června 2023.

Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem příslušného pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 11 odst. 4, čl. 11a odst. 4, čl. 13 odst. 6, čl. 15 odst. 5 a čl. 16 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 11 odst. 4, čl. 11a odst. 4, čl. 13 odst. 6, čl. 15 odst. 5 nebo čl. 16 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Poslední věta prvního pododstavce tohoto odstavce se však nepoužije na akty v přenesené pravomoci přijaté do 1. října 2023 podle čl. 5 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 6 odst. 8 druhého pododstavce nebo čl. 11 odst. 4.

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

V seznamu obsaženém v příloze IV směrnice 2009/16/ES se doplňuje nový bod, který zní: