Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1. S výhradou odlišné úpravy v nařízeních přijatých na základě článku 109 Smlouvy o fungování EU nebo jiných příslušných ustanovení této smlouvy musí dotyčný členský stát oznámit Komisi s dostatečným časovým předstihem všechny plány na poskytnutí nové podpory. Komise bezodkladně uvědomí dotyčný členský stát o obdržení oznámení.

2. V oznámení poskytne dotyčný členský stát všechny nezbytné informace, aby Komisi umožnil přijmout rozhodnutí podle článků 4 a 9 (dále jen „úplné oznámení“).

1. Komise posoudí oznámení ihned po jeho obdržení. Aniž je dotčen článek 10, Komise přijme rozhodnutí podle odstavců 2, 3 nebo 4 tohoto článku.

2. Shledá-li Komise po předběžném posouzení, že oznámené opatření není podporou, zaznamená tento nález ve formě rozhodnutí.

3. Shledá-li Komise po předběžném posouzení, že nejsou vzneseny žádné pochybnosti o slučitelnosti oznámeného opatření s vnitřním trhem, pokud opatření spadá pod čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, rozhodne, že opatření je slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „rozhodnutí nevznášet námitky“). Rozhodnutí blíže určí, která výjimka podle Smlouvy o fungování EU byla použita.

4. Shledá-li Komise po předběžném posouzení, že existují pochybnosti o slučitelnosti oznámeného opatření s vnitřním trhem, rozhodne o zahájení postupu podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU (dále jen „rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení“).

5. Rozhodnutí podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku jsou učiněna ve lhůtě dvou měsíců. Tato lhůta začíná v den následující po dni obdržení úplného oznámení. Oznámení je považováno za úplné, pokud Komise nepožádá o další informace ve lhůtě dvou měsíců od obdržení oznámení nebo od obdržení požadovaných dodatečných informací. Lhůta může být prodloužena se společným souhlasem Komise a dotyčného členského státu. Komise může případně stanovit kratší lhůty.

6. Pokud Komise nerozhodla v souladu s odstavci 2, 3 nebo 4 ve lhůtě stanovené v odstavci 5, považuje se souhlas Komise s podporou za udělený. Dotyčný členský stát může následně provést opatření, o kterých bylo rozhodováno, poté, co o nich předem podá Komisi oznámení, ledaže Komise rozhodne podle tohoto článku ve lhůtě 15 pracovních dní od obdržení oznámení.

1. Považuje-li Komise informace týkající se opatření oznámeného podle článku 2, které jí poskytne dotyčný členský stát, za neúplné, požádá o všechny nezbytné dodatečné informace. Pokud členský stát odpoví na tuto žádost, Komise uvědomí členský stát o obdržení odpovědi.

2. Neposkytne-li dotyčný členský stát Komisi požadované informace ve lhůtě stanovené Komisí, nebo poskytne-li neúplné informace, Komise zašle upomínku poskytující přiměřenou dodatečnou lhůtu pro poskytnutí požadovaných informací.

3. Oznámení se považuje za vzaté zpět, pokud není požadovaná informace poskytnuta během předepsané lhůty, ledaže před uplynutím lhůty je lhůta buď prodloužena se společným souhlasem Komise a dotyčného členského státu, nebo dotyčný stát v řádně odůvodněném prohlášení informuje Komisi, že považuje oznámení za úplné, protože dodatečně požadované informace nejsou dostupné nebo již byly poskytnuty. V tomto případě počíná lhůta podle čl. 4 odst. 5 dnem následujícím po dni obdržení prohlášení. Pokud se oznámení považuje za vzaté zpět, Komise o tom uvědomí členský stát.

1. Rozhodnutí o zahájení formální vyšetřovacího řízení shrne relevantní skutkové a právní otázky, zahrne předběžné hodnocení Komise o charakteru navrhovaného opatření jako podpory a vyloží pochybnosti o jeho slučitelnosti s vnitřním trhem. V rozhodnutí jsou dotyčný členský stát a ostatní zúčastněné strany vyzvány k předložení připomínek v předepsané lhůtě, která obvykle nepřesáhne jeden měsíc. V řádně odůvodněných případech může Komise předepsanou lhůtu prodloužit.

2. Obdržené připomínky budou předloženy dotyčnému členskému státu. Pokud o to zúčastněná strana požádá, je z důvodů možné újmy její totožnost znepřístupněna dotyčnému členskému státu. Dotyčný členský stát může na připomínky odpovědět v předepsané lhůtě, která obvykle nepřesáhne jeden měsíc. V řádně odůvodněných případech může Komise předepsanou lhůtu prodloužit.

1. Po zahájení formálního vyšetřovacího řízení uvedeného v článku 6, zejména pokud jde o technicky složité případy, jež podléhají věcnému posouzení, a pokud informace, které dotyčný členský stát poskytl v průběhu předběžného posouzení, nejsou dostatečné, může Komise požádat kterýkoli jiný členský stát, podnik nebo sdružení podniků o poskytnutí veškerých tržních informací nezbytných pro to, aby mohla dokončit posouzení předmětného opatření, s náležitým ohledem na zásadu přiměřenosti, zejména v případě malých a středních podniků.

2. Komise může informace požadovat pouze:

3. Podniky nebo sdružení podniků poskytující informace na žádost Komise o tržní informace založenou na odstavcích 6 a 7 předloží svou odpověď současně Komisi i dotyčnému členskému státu, pokud poskytnuté dokumenty nezahrnují informace, které jsou vůči tomuto členskému státu důvěrné.

Komise řídí a sleduje předávání informací mezi členskými státy, podniky a sdruženími podniků a ověřuje údajnou důvěrnost předaných informací.

4. Komise požaduje pouze informace, které má členský stát, podnik nebo sdružení podniků, jimž je žádost určena, k dispozici.

5. Členské státy informace poskytnou na základě prosté žádosti a ve lhůtě stanovené Komisí, která by obvykle neměla překročit jeden měsíc. Pokud členský stát neposkytne požadované informace v této lhůtě nebo poskytne informace neúplné, zašle Komise upomínku.

6. Komise může prostou žádostí požádat podnik nebo sdružení podniků o poskytnutí informací. Jestliže Komise zasílá podniku nebo sdružení podniků prostou žádost o poskytnutí informací, uvede právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou vyžadovány, a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které musí být informace poskytnuty. Uvede také pokuty podle čl. 8 odst. 1 za poskytnutí nesprávných nebo zavádějících informací.

7. Komise může rozhodnutím požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků poskytly informace. V případě, že Komise rozhodnutím vyžaduje od podniku nebo sdružení podniků poskytnutí informací, uvede právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou vyžadovány, a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které musí být informace poskytnuty. Uvede také pokuty podle čl. 8 odst. 1 a podle okolností uvede nebo uloží penále podle čl. 8 odst. 2. Dále uvede právo podniků nebo sdružení podniků na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie.

8. Když Komise vydává žádost podle odstavce 1 nebo 6 tohoto článku anebo rozhodnutí podle odstavce 7, poskytne dotyčnému členskému státu současně jejich kopii. Komise uvede kritéria, na jejichž základě příjemce žádosti nebo rozhodnutí vybrala.

9. Vlastníci podniků nebo jejich zástupci, nebo v případě právnických osob, společností, firem nebo sdružení bez právní subjektivity, osoby pověřené jejich zastupováním ze zákona nebo na základě jejich stanov poskytnou jejich jménem požadované informace. Osoby náležitě zmocněné mohou poskytnout informace jménem svých klientů. Ti však zůstávají plně odpovědni, pokud jsou poskytnuté informace nesprávné, neúplné nebo zavádějící.

1. Považuje-li to Komise za nezbytné a přiměřené, může rozhodnutím uložit podnikům nebo sdružením podniků pokuty nepřesahující 1 % celkového obratu za předchozí hospodářský rok, pokud úmyslně nebo z hrubé nedbalosti v reakci:

2. Komise může rozhodnutím uložit podnikům nebo sdružením podniků penále, pokud neposkytnou úplné a správné informace požadované Komisí na základě rozhodnutí přijatého podle čl. 7 odst. 7.

Penále nepřesáhne 5 % průměrného denního obratu dotyčného podniku nebo sdružení za předchozí hospodářský rok za každý pracovní den prodlení počítaného ode dne stanoveného v rozhodnutí do doby, kdy poskytne úplné a správné informace požadované Komisí.

3. Při stanovení výše pokuty nebo penále se vezme v úvahu povaha, závažnost a délka trvání porušení těchto ustanovení, s náležitým zohledněním zásad přiměřenosti a vhodnosti, zejména v případě malých a středních podniků.

4. Pokud podniky nebo sdružení podniků splnily povinnost, k jejímuž vymáhání bylo penále určeno, může Komise definitivní částku penále snížit oproti původnímu rozhodnutí, kterým bylo uloženo. Komise může penále i prominout.

5. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku stanoví Komise konečnou lhůtu v délce dvou týdnů, v níž má od dotyčných podniků nebo sdružení podniků obdržet chybějící tržní informace, a poskytne jim příležitost k vyjádření.

6. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc k soudnímu přezkumu pokut nebo penále uložených Komisí v plné jurisdikci ve smyslu článku 261 Smlouvy o fungování EU. Může uloženou pokutu nebo penále zrušit, snížit nebo zvýšit.

1. Aniž je dotčen článek 10, formální vyšetřovací řízení se ukončí rozhodnutím podle odstavců 2 až 5 tohoto článku.

2. Shledá-li Komise, že po příslušných následných úpravách dotyčným členským státem oznámené opatření není podporou, zveřejní tento nález prostřednictvím rozhodnutí.

3. Shledá-li Komise, že po příslušných následných úpravách dotyčným členským státem byly odstraněny pochybnosti o slučitelnosti oznámeného opatření s vnitřním trhem, rozhodne, že je podpora slučitelná s vnitřním trhem (dále jen „kladné rozhodnutí“). Toto rozhodnutí blíže určí, která výjimka podle Smlouvy o fungování EU byla použita.

4. Komise může připojit ke kladnému rozhodnutí podmínky, za kterých může být podpora považována za slučitelnou s vnitřním trhem, a může stanovit povinnosti pro umožnění kontroly plnění rozhodnutí (dále jen „podmínečné rozhodnutí“).

5. Shledá-li Komise, že oznámená podpora není slučitelná s vnitřním trhem, rozhodne, že podpora nemůže být uskutečněna (dále jen „záporné rozhodnutí“).

6. Rozhodnutí přijatá podle odstavců 2 až 5 budou učiněna ihned po odstranění pochybností uvedených v čl. 4 odst. 4. Komise vyvine nejvyšší úsilí, aby přijala rozhodnutí ve lhůtě 18 měsíců od zahájení řízení. Tato lhůta může být prodloužena společným souhlasem Komise a dotyčného členského státu.

7. Po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 6 tohoto článku Komise rozhodne ve lhůtě dvou měsíců na základě jí dostupných informací, pokud o to dotyčný stát požádá. Komise případně přijme záporné rozhodnutí, pokud poskytnuté informace nejsou dostatečné pro určení slučitelnosti.

8. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle odstavců 2 až 5 poskytne Komise dotyčnému členskému státu příležitost vyjádřit se k informacím obdrženým Komisí a poskytnutým dotyčnému členskému státu v souladu s čl. 7 odst. 3 ve lhůtě, jež obvykle nepřesáhne jeden měsíc.

9. Komise nepoužije důvěrné informace od respondentů, které nemohou být sloučeny nebo jinak anonymizovány, v žádném rozhodnutí přijatém podle odstavců 2 až 5 tohoto článku, pokud nezískala jejich souhlas ke sdělení těchto informací dotyčnému členskému státu. Komise může přijmout odůvodněné rozhodnutí, které oznámí dotyčnému podniku nebo sdružení podniků a ve kterém uvede svůj poznatek, že informace poskytnuté respondentem a označené jako důvěrné nejsou chráněny, a stanoví lhůtu, po jejímž uplynutí mohou být tyto informace zveřejněny. Uvedená lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc.

10. Komise vezme náležitě v úvahu oprávněné zájmy podniků na ochraně jejich obchodního tajemství a dalších důvěrných informací. Podnik nebo sdružení podniků, které poskytly informace podle článku 7 a které nejsou příjemci dotyčné státní podpory, mohou požádat z důvodu možné újmy o utajení totožnosti před dotyčným členským státem.

1. Dotyčný členský stát může vzít zpět oznámení ve smyslu článku 2 v přiměřené době před rozhodnutím Komise podle článku 4 nebo článku 9.

2. V případech, kdy Komise již zahájila formální vyšetřovací řízení, toto řízení také ukončí.

1. Aniž je dotčen článek 24, může Komise z vlastního podnětu přezkoumat informace z jakéhokoli zdroje týkající se údajné protiprávní podpory.

Komise přezkoumá bez zbytečného prodlení veškeré stížnosti podané zúčastněnou stranou podle čl. 24 odst. 2 a zajistí, aby byl o postupu a výsledku přezkumu dotyčný členský stát pravidelně a v plném rozsahu informován.

2. V případě nutnosti si Komise vyžádá informace od dotyčného členského státu. Ustanovení čl. 2 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 a 2 se použijí přiměřeně.

Po zahájení formálního vyšetřovacího řízení může Komise rovněž požádat o informace kterýkoli jiný členský stát, podnik nebo sdružení podniků v souladu s články 7 a 8, které se použijí přiměřeně.

3. Pokud navzdory upomínce podle čl. 5 odst. 2 dotyčný členský stát neposkytne požadované informace ve lhůtě předepsané Komisí nebo pokud poskytne neúplné informace, Komise si rozhodnutím vyžádá poskytnutí informací (dále jen „příkaz k poskytnutí informací“). Rozhodnutí blíže určí, které infomrace jsou požadovány, a předepíše přiměřenou lhůtu, ve které mají být poskytnuty.

1. Komise může poté, co poskytla dotyčnému členskému státu příležitost předložit jeho připomínky, přijmout rozhodnutí požadující, aby členský stát pozastavil veškerou protiprávní podporu do doby, než Komise rozhodne o slučitelnosti podpory s vnitřním trhem (dále jen „příkaz k pozastavení podpory“).

2. Komise může poté, co poskytla dotyčnému členskému státu příležitost předložit své připomínky, přijmout rozhodnutí požadující, aby členský stát prozatímně navrátil veškerou protiprávní podporu do doby, než Komise rozhodne o slučitelnosti podpory s vnitřním trhem (dále jen „příkaz k navrácení podpory“) za předpokladu, že jsou splněna všechna následující kritéria:

Navrácení se provede postupem stanoveným v čl. 16 odst. 2 a 3. Poté, co byla podpora navrácena, rozhodne Komise ve lhůtě použitelné pro oznámenou podporu.

Komise může pověřit členský stát, aby spojil navrácení podpory s vyplacením záchranné podpory dotyčnému podniku.

Ustanovení tohoto odstavce se použijí pouze pro protiprávní podporu prováděnou po vstupu nařízení (ES) č. 659/1999 v platnost.

1. Přezkoumání možné protiprávní podpory je zakončeno přijetím rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2, 3 nebo 4. V případě rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení je přezkoumání zakončeno přijetím rozhodnutí podle článku 9. Nesplní-li členský stát příkaz k poskytnutí informací, je rozhodnutí přijato na základě dostupných informací.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 13 odst. 2, Komise není v případech možné protiprávní podpory vázána lhůtami stanovenými v čl. 4 odst. 5, čl. 9 odst. 6 a čl. 9 odst. 7.

3. Článek 11 se použije přiměřeně.

1. Je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil (dále jen „rozhodnutí o navrácení“). Komise nebude vyžadovat navrácení podpory, pokud by to bylo v rozporu s obecnými zásadami práva Unie.

2. Podpora, která má být navrácena podle rozhodnutí o navrácení, zahrnuje úroky v přiměřené výši stanovené Komisí. Úroky jsou splatné od data, kdy byla protiprávní podpora k dispozici příjemci, do data jejího navrácení.

3. Aniž je dotčen příkaz Soudního dvora Evropské unie podle článku 278 Smlouvy o fungování EU, navrácení se provede bezodkladně a v souladu s postupy vnitrostátního práva dotyčného členského státu za předpokladu, že umožňují okamžitý a účinný výkon rozhodnutí Komise. Aniž je dotčeno právo Unie, učiní za tímto účelem a v případě řízení před vnitrostátními soudy dotyčné členské státy všechny nezbytné kroky v rámci jejich právních řádů, včetně dočasných opatření.

1. Pravomoci Komise ve věci navrácení podpory podléhají promlčecí lhůtě deseti let.

2. Promlčecí lhůta počíná dnem, kdy je protiprávní podpora udělena příjemci buď jako jednotlivá podpora, nebo v rámci režimu podpory. Jakékoli opatření přijaté Komisí nebo členským státem jednajícím na žádost Komise, týkající se protiprávní podpory, přerušuje běh promlčecí lhůty. Každým přerušením počíná lhůta běžet znovu. Promlčecí lhůta neběží po dobu, kdy je rozhodnutí Komise předmětem jednání před Soudním dvorem Evropské unie.

3. Jakákoliv podpora, jejíž promlčecí lhůta uplynula, je považována za existující podporu.

1. Pravomoci svěřené Komisi článkem 8 podléhají promlčecí lhůtě tří let.

2. Lhůta stanovená v odstavci 1 začíná běžet dnem, kdy došlo k protiprávnímu jednání uvedenému v článku 8. V případě trvajícího nebo opakovaného protiprávního jednání však začíná lhůta běžet dnem, kdy bylo ukončeno.

3. Jakékoli opatření, které Komise přijme za účelem vyšetřování nebo řízení v souvislosti s protiprávním jednáním uvedeným v článku 8, přerušuje běh promlčecí lhůty pro uložení pokuty nebo penále s účinkem ode dne, kdy je opatření oznámeno dotyčnému podniku nebo sdružení podniků.

4. Po každém přerušení začíná promlčecí lhůta běžet znovu. Promlčení lhůta však uplyne nejpozději dnem, kdy uplyne šest let, aniž by Komise uložila pokutu nebo penále. Uvedená lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou promlčecí lhůta neběží podle odstavce 5 tohoto článku.

5. Promlčecí lhůta pro uložení pokuty nebo penále neběží po dobu, kdy je rozhodnutí Komise předmětem řízení u Soudního dvora Evropské unie.

1. Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle článku 8 se promlčuje po pěti letech.

2. Promlčecí lhůta uvedená v odstavci 1 začíná běžet dnem, kdy rozhodnutí přijaté podle článku 8 nabude právní moci.

3. Promlčecí lhůta uvedená v odstavci 1 tohoto článku se přerušuje:

4. Po každém přerušení začíná promlčecí lhůta běžet znovu.

5. Promlčecí lhůta pro vymáhání pokut nebo penále uvedená v odstavci 1 neběží po dobu, kdy:

1. Komise získá od dotyčného členského státu všechny informace nezbytné pro přezkoumání existujících režimů podpory podle čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, které proběhne ve spolupráci s členským státem.

2. Považuje-li Komise existující režim podpory za neslučitelný nebo již neslučitelný s vnitřním trhem, informuje dotyčný členský stát o tomto předběžném názoru a poskytne dotyčnému členskému státu možnost předložit ve lhůtě jednoho měsíce vyjádření. V řádně odůvodněných případech může Komise tuto lhůtu prodloužit.

Pokud Komise, z hlediska informací předložených členským státem podle článku 21, dospěje k názoru, že existující režim podpory není nebo již není slučitelný s vnitřním trhem, vydá doporučení navrhující dotyčnému členskému státu vhodná opatření. Doporučení může navrhovat zejména:

1. Pokud dotyčný členský stát přijme navrhovaná opatření a uvědomí o tom Komisi, Komise toto zjištění zaznamená a uvědomí o tom členský stát. Členský stát je svým přijetím provést vhodná opatření vázán.

2. Pokud dotyčný členský stát nepřijme navrhovaná opatření a Komise, poté co vzala v úvahu argumenty dotyčného členského státu, stále považuje tato opatření za nezbytná, zahájí Komise postup podle čl. 4 odst. 4. Články 6, 9 a 11 se použijí přiměřeně.

1. Každá zúčastněná strana může předložit připomínky podle článku 6 v návaznosti na rozhodnutí Komise zahájit formální vyšetřovací řízení. Každé zúčastněné straně, která předložila takové připomínky, a každému příjemci jednotlivé podpory je zaslána kopie rozhodnutí přijatého Komisí podle článku 9.

2. Každá zúčastněná strana může podat stížnost s cílem informovat Komisi o jakékoli údajné protiprávní podpoře a o jakémkoli údajném zneužití podpory. Za tímto účelem zúčastněná strana řádně vyplní formulář, který byl stanoven v prováděcím předpise uvedeném v článku 33, a uvede v něm všechny povinné požadované informace.

Pokud se Komise domnívá, že zúčastněná strana nedodržela povinnost řádně vyplnit formulář pro stížnosti nebo, na základě posouzení prima facie, neposkytuje po skutkové a právní stránce dostatečné důvody, jež by doložily existenci protiprávní podpory nebo zneužití podpory, zúčastněnou stranu o tom uvědomí a vyzve ji, aby předložila připomínky ve stanovené lhůtě, která obvykle nepřesáhne jeden měsíc. Pokud se zúčastněná strana ve stanovené lhůtě nevyjádří, stížnost se považuje za vzatou zpět. V případě, že je stížnost považována za vzatou zpět, informuje o tom Komise dotyčný členský stát.

Komise zašle stěžovateli kopii rozhodnutí v případu, kterého se daná stížnost týkala.

3. Na svou žádost obdrží zúčastněná strana kopii rozhodnutí podle článků 4 a 9, čl. 12 odst. 3 a článku 13.

1. Pokud dostupné informace opodstatňují důvodné podezření, že opatření státní podpory v konkrétním odvětví nebo na základě konkrétního nástroje podpory mohou závažně omezit nebo narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu v několika členských státech nebo že stávající podpory v rámci konkrétního odvětví v několika členských státech nejsou nebo přestaly být slučitelné s vnitřním trhem, může Komise provést v různých členských státech šetření určitého hospodářského odvětví nebo použití určitého nástroje podpory. V jeho průběhu si může vyžádat od členských států nebo dotyčných podniků či sdružení podniků informace nezbytné pro použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, přičemž náležitě zohlední zásadu přiměřenosti.

Ve všech žádostech o informace zaslaných podle tohoto článku uvede Komise důvody šetření a výběru adresátů.

Komise zveřejní zprávu o výsledcích svého šetření určitých hospodářských odvětví nebo určitých nástrojů podpory v různých členských státech a vyzve členské státy a všechny dotyčné podniky nebo sdružení podniků k podání připomínek.

2. Informace získané odvětvovými šetřeními mohou být využity v řízeních podle tohoto nařízení.

3. Články 5, 7 a 8 tohoto nařízení se použijí přiměřeně.

1. Členské státy předloží Komisi výroční zprávy o všech existujících režimech podpory, které nepodléhají žádné zvláštní oznamovací povinnosti uložené podmínečným rozhodnutím podle čl. 9 odst. 4.

2. Pokud členský stát i přes upomínku nepředloží výroční zprávu, může Komise ohledně příslušného režimu podpory postupovat v souladu s článkem 22.

1. Má-li Komise vážné pochybnosti o plnění rozhodnutí nevznášet námitky, kladných rozhodnutí nebo podmínečných rozhodnutí ve vztahu k jednotlivé podpoře, dotyčný členský stát umožní provést Komisi kontrolu na místě, a to poté, co mu bylo umožněno předložit připomínky.

2. Úředníci zmocnění Komisí jsou oprávněni za účelem prověření plnění dotyčného rozhodnutí k následujícímu:

Komisi mohou pomáhat, je-li to nezbytné, nezávislí odborníci.

3. Komise informuje dotyčný členský stát o kontrole na místě a o totožnosti zmocněných úředníků a odborníků, a to písemnou formou a v přiměřené době. Pokud má členský stát řádně odůvodněné námitky vůči výběru odborníků Komisí, budou odborníci jmenováni po společné dohodě se členským státem. Úředníci Komise a odborníci zmocnění provádět kontrolu na místě se prokážou písemným pověřením blíže vymezujícím předmět a účel kontroly.

4. Úředníci, kteří jsou zmocněni členským státem, na jehož území se má konat kontrola, mohou být kontrole přítomni.

5. Komise poskytne členskému státu kopii každé zprávy vytvořené jako výsledek kontroly.

6. Pokud podnik odmítá kontrolu nařízenou rozhodnutím Komise podle tohoto článku, dotyčný členský stát poskytne úředníkům a odborníkům zmocněným Komisí veškerou nezbytnou pomoc, aby jim umožnil provést kontrolu.

1. Neplní-li dotyčný členský stát podmínečné nebo záporné rozhodnutí, zejména v případech uvedených v článku 16 tohoto nařízení, může Komise předložit záležitost přímo Soudnímu dvoru Evropské unie v souladu s čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

2. Pokud Komise dospěje k názoru, že dotyčný členský stát nesplnil rozsudek Soudního dvora Evropské unie, může postupovat ve věci v souladu s článkem 260 Smlouvy o fungování EU.

1. Pro účely použití čl. 107 odst. 1 a článku 108 Smlouvy o fungování EU mohou soudy členských států požádat Komisi, aby jim zaslala informace, které má k dispozici, nebo stanovisko v otázkách týkajících se používání pravidel státní podpory.

2. V případech, kdy to vyžaduje jednotné používání čl. 107 odst. 1 nebo článku 108 Smlouvy o fungování EU, může Komise z vlastního podnětu předkládat soudům členských států, které jsou příslušné pro uplatňování pravidel státní podpory, písemné připomínky. Se svolením dotyčného soudu může překládat rovněž ústní vyjádření.

Před formálním předložením svých připomínek informuje Komise o tomto záměru dotyčný členský stát.

Komise může výlučně pro účely přípravy svých připomínek požádat příslušný soud členského státu, aby jí zaslal dokumenty, jež má k dispozici a jež jsou pro ni k posouzení věci nezbytné.

1. Rozhodnutí přijatá podle čl. 7 odst. 7, čl. 8 odst. 1 a 2 a čl. 9 odst. 9 jsou určena dotyčnému podniku či sdružení podniků. Komise toto rozhodnutí bezodkladně oznámí příjemci a poskytne mu příležitost, aby jí oznámil, které informace považuje za předmět profesního tajemství.

2. Veškerá další rozhodnutí Komise přijatá podle kapitol II, III, V, VI a IX jsou určena dotyčnému členskému státu. Komise je bezodkladně oznámí dotyčnému členskému státu a poskytne mu příležitost, aby jí oznámil, které informace považuje za předmět profesního tajemství.

1. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie souhrnné sdělení o rozhodnutích přijatých podle čl. 4 odst. 2 a 3 a článku 22 ve spojení s čl. 23 odst. 1. Souhrnné sdělení obsahuje informaci o tom, že je možné získat vyhotovení rozhodnutí v závazném jazykovém znění či zněních.

2. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie rozhodnutí přijatá podle čl. 4 odst. 4 v jejich závazném jazykovém znění. V Úředním věstníku vydávaném v jazycích odlišných, než je závazné jazykové znění, je závazné jazykové znění doprovázeno závazným shrnutím v jazyce tohoto Úředního věstníku.

3. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie rozhodnutí přijatá podle čl. 8 odst. 1 a 2 a článku 9.

4. V případech, kdy se použije čl. 4 odst. 6 nebo čl. 10 odst. 2, zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie stručné sdělení.

5. Rada může jednomyslně rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí podle čl. 108 odst. 2 třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU v Úředním věstníku Evropské unie.

Komise je oprávněna přijmout postupem podle článku 34 prováděcí předpisy týkající se:

1. Před přijetím jakéhokoliv prováděcího ustanovení podle článku 33 Komise konzultuje Poradní výbor pro státní podpory zřízený nařízením Rady (EU) 2015/1588(Nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).) (dále jen „výbor“).

2. Konzultace výboru se konají na zasedání, které svolá Komise. K oznámení o svolání zasedání se přikládají projednávané návrhy a dokumenty. Zasedání se koná nejdříve po uplynutí dvou měsíců od zaslání oznámení. Tato lhůta může být v naléhavých případech zkrácena.

3. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci, v případě nutnosti hlasováním.

4. Stanovisko je uvedeno do zápisu; kromě toho má každý členský stát právo požádat, aby byl v tomto zápisu uveden jeho postoj. Výbor může doporučit zveřejnění stanoviska v Úředním věstníku Evropské unie.

5. Komise přihlíží co nejvíce ke stanovisku výboru. Sdělí výboru, jakým způsobem jeho stanovisko zohlednila.