Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402 ze dne 12. října 2015, kterým se přezkoumávají harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí Komise 2011/877/EU
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES(Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.), a zejména na čl. 14 odst. 10 druhý pododstavec uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Stanovení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti
Článek 2
Korekční faktory pro harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny
1. K přizpůsobení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti stanovených v příloze I průměrným klimatickým podmínkám v každém členském státě použijí členské státy korekční faktory stanovené v příloze III.
Jestliže na území některého členského státu vykazují oficiální meteorologické údaje rozdíly mezi ročními teplotami prostředí 5 oC a více, může daný členský stát poté, co tuto skutečnost oznámí Komisi, pro účely prvního pododstavce za použití způsobu stanoveného v příloze III použít několik klimatických pásem.
2. K přizpůsobení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti stanovených v příloze I vyhnutelným síťovým ztrátám použijí členské státy korekční faktory stanovené v příloze IV.
3. Pokud členský stát použije korekční faktory stanovené v příloze III i korekční faktory stanovené v příloze IV, použije nejdříve přílohu III a teprve poté přílohu IV.
Článek 3
Použitelnost harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny
1. Členské státy použijí harmonizované referenční hodnoty účinnosti stanovené v příloze I v souvislosti s rokem výstavby kogenerační jednotky. Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti jsou použitelné po dobu deseti let od roku výstavby kogenerační jednotky.
2. Počínaje jedenáctým rokem od výstavby kogenerační jednotky použijí členské státy harmonizované referenční hodnoty účinnosti, jež se podle odstavce 1 použijí na kogenerační jednotku, která je stará deset let. Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti jsou použitelné po dobu jednoho roku.
3. Rokem výstavby kogenerační jednotky je pro účely tohoto článku kalendářní rok, během něhož jednotka vykáže první výrobu elektřiny.
Článek 4
Použitelnost harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu tepla
1. Členské státy použijí harmonizované referenční hodnoty stanovené v příloze II v souvislosti s rokem výstavby kogenerační jednotky.
2. Rokem výstavby kogenerační jednotky je pro účely tohoto článku rok výstavby pro účely článku 3.
Článek 5
Zdokonalení kogenerační jednotky
Článek 6
Palivová směs
Článek 7
Zrušení
Článek 8
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny (podle článku 1)
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti (v %) pro oddělenou výrobu elektřiny v následující tabulce se zakládají na výhřevnosti a standardních atmosférických podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 baru, relativní vlhkost 60 %).
| Kategorie | Zdroj energie | Rok výstavby | |||
|---|---|---|---|---|---|
| před rokem 2016 | v období 2016–2023 | od roku 2024 | |||
| Pevná paliva | S1 | Černé uhlí včetně antracitu, bituminózní uhlí, subbituminózní uhlí, koks, polokoks a ropný koks | 44,2 | 44,2 | 53,0 |
| S2 | Lignit, lignitové brikety, roponosné břidlice | 41,8 | 41,8 | 53,0 | |
| S3 | Rašelina, rašelinové brikety | 39,0 | 39,0 | 53,0 | |
| S4 | Suchá biomasa včetně dřeva a jiné pevné biomasy včetně dřevěných pelet a briket, suché dřevní štěpky, čistého a suchého odpadního dřeva, ořechových skořápek a olivových či jiných pecek | 33,0 | 37,0 | 37,0 | |
| S5 | Jiná pevná biomasa včetně veškerého dřeva nezahrnutého do kategorie S4 a černý a hnědý výluh | 25,0 | 30,0 | 30,0 | |
| S6 | Komunální a průmyslový odpad (neobnovitelný, nebiologického původu, jako jsou plasty, guma a jiné syntetické materiály) a obnovitelný/biologicky rozložitelný odpad | 25,0 | 25,0 | 25,0 | |
| Kapalná paliva | L7 | Těžký topný olej, plynový olej/motorová nafta, ostatní ropné produkty | 44,2 | 44,2 | 53,0 |
| L8 | Biokapaliny včetně biomethanolu, bioethanolu, biobutanolu, bionafty, jiných biopaliv a všech e-kapalin | 44,2 | 44,2 | 44,2 | |
| L9 | Odpadní kapaliny včetně biologicky rozložitelného a neobnovitelného odpadu (včetně loje, tuku a mláta) | 25,0 | 29,0 | 29,0 | |
| Plynná paliva | G10 | Zemní plyn, LPG, LNG a biomethan | 52,5 | 53,0 | 53,0 |
| G11 A | Obchodovaný vodík | 44,2 | 44,2 | 53,0 | |
| G11B | Rafinérské plyny, syntézní plyn, vodík (vedlejší produkt), e-plyny | 44,2 | 44,2 | 44,2 | |
| G12 | Bioplyn z anaerobní digesce, skládkování a čištění odpadních vod | 42,0 | 42,0 | 42,0 | |
| G13 | Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, důlní plyn a jiné získávané plyny (mimo rafinérského plynu) | 35,0 | 35,0 | 35,0 | |
| Jiné zdroje | O14 A | Odpadní teplo, včetně spalin z technologických procesů, produktu exotermických chemických reakcí (vstupní teplota > 200 °C) | 30,0 | 30,0 | |
| O14B | Odpadní teplo, včetně spalin z technologických procesů, produktu exotermických chemických reakcí (vstupní teplota < 200 °C) | 30,0 | 20,0 | ||
| O15 | Jaderná energie | 33,0 | 33,0 | ||
| O16 | Solární termální energie | 30,0 | 30,0 | ||
| O17 | Geotermální energie | 19,5 | 19,5 | ||
| O18 | Jiná paliva výše neuvedená | 30,0 | 30,0 | ||
PŘÍLOHA II Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla (podle článku 1)
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti (v %) pro oddělenou výrobu tepla v následující tabulce se zakládají na výhřevnosti a standardních atmosférických podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 baru, relativní vlhkost 60 %).
| Kategorie | Zdroj energie | Rok výstavby | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| před rokem 2016 | v období 2016–2023 | od roku 2024 | |||||||||
| Horká voda | Pára | Přímé využití spalin | Horká voda | Pára | Přímé využití spalin | Horká voda | Pára | Přímé využití spalin | |||
| Pevná paliva | S1 | Černé uhlí včetně antracitu, bituminózní uhlí, subbituminózní uhlí, koks, polokoks a ropný koks | 88 | 83 | 80 | 88 | 83 | 80 | 92 | 87 | 84 |
| S2 | Lignit, lignitové brikety, roponosné břidlice | 86 | 81 | 78 | 86 | 81 | 78 | 92 | 87 | 84 | |
| S3 | Rašelina, rašelinové brikety | 86 | 81 | 78 | 86 | 81 | 78 | 92 | 87 | 84 | |
| S4 | Suchá biomasa včetně dřeva a jiné pevné biomasy včetně dřevěných pelet a briket, suché dřevní štěpky, čistého a suchého odpadního dřeva, ořechových skořápek a olivových či jiných pecek | 86 | 81 | 78 | 86 | 81 | 78 | 86 | 81 | 78 | |
| S5 | Jiná pevná biomasa včetně veškerého dřeva nezahrnutého do kategorie S4 a černý a hnědý výluh | 80 | 75 | 72 | 80 | 75 | 72 | 80 | 75 | 72 | |
| S6 | Komunální a průmyslový odpad (neobnovitelný, nebiologického původu, jako jsou plasty, guma a jiné syntetické materiály) a obnovitelný/biologicky rozložitelný odpad | 80 | 75 | 72 | 80 | 75 | 72 | 80 | 75 | 72 | |
| Kapalná paliva | L7 | Těžký topný olej, plynový olej/motorová nafta, ostatní ropné produkty | 89 | 84 | 81 | 85 | 80 | 77 | 92 | 87 | 84 |
| L8 | Biokapaliny včetně biomethanolu, bioethanolu, biobutanolu, bionafty, jiných biopaliv a všech e-kapalin | 89 | 84 | 81 | 85 | 80 | 77 | 85 | 80 | 77 | |
| L9 | Odpadní kapaliny včetně biologicky rozložitelného a neobnovitelného odpadu (včetně loje, tuku a mláta) | 80 | 75 | 72 | 75 | 70 | 67 | 75 | 70 | 67 | |
| Plynná paliva | G10 | Zemní plyn, LPG, LNG a biomethan | 90 | 85 | 82 | 92 | 87 | 84 | 92 | 87 | 84 |
| G11 A | Obchodovaný vodík | 89 | 84 | 81 | 90 | 85 | 82 | 92 | 87 | 84 | |
| G11B | Rafinérské plyny, syntézní plyn, vodík (vedlejší produkt), e-plyny | 89 | 84 | 81 | 90 | 85 | 82 | 90 | 85 | 82 | |
| G12 | Bioplyn z anaerobní digesce, skládkování a čištění odpadních vod | 70 | 65 | 62 | 80 | 75 | 72 | 80 | 75 | 72 | |
| G13 | Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, důlní plyn a jiné získávané plyny (mimo rafinérského plynu) | 80 | 75 | 72 | 80 | 75 | 72 | 80 | 75 | 72 | |
| Jiné zdroje | O14 A | Odpadní teplo, včetně spalin z technologických procesů, produktu exotermických chemických reakcí (vstupní teplota > 200 °C) | — | — | — | 92 | 87 | — | 92 | 87 | — |
| O14B | Odpadní teplo, včetně spalin z technologických procesů, produktu exotermických chemických reakcí (vstupní teplota < 200 °C) | — | — | — | 92 | 87 | — | 92 | 87 | — | |
| O15 | Jaderná energie | — | — | — | 92 | 87 | — | 92 | 87 | — | |
| O16 | Solární termální energie | — | — | — | 92 | 87 | — | 92 | 87 | — | |
| O17 | Geotermální energie | — | — | — | 92 | 87 | — | 92 | 87 | — | |
| O18 | Jiná paliva výše neuvedená | — | — | — | 92 | 87 | — | 92 | 87 | — | |
PŘÍLOHA III
Korekční faktory spojené s průměrnými klimatickými podmínkami a metoda k určení klimatických pásem pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny (uvedené v čl. 2 odst. 1)
Korekce teploty prostředí je založena na rozdílu mezi průměrnou roční teplotou v členském státě a standardními atmosférickými podmínkami ISO (15 °C).
Korekce je následující:
0,1 procentního bodu ztráty účinnosti na každý stupeň nad 15 °C;
0,1 procentního bodu nárůstu účinnosti na každý stupeň pod 15 °C.
Pokud je průměrná roční teplota v členském státě 10 °C, referenční hodnotu kogenerační jednotky v tomto členském státě je třeba zvýšit o 0,5 procentního bodu.
b)Korekce teploty prostředí se vztahuje pouze na plynná paliva (G10, G11, G12, G13).
Hranice každého klimatického pásma bude tvořena izotermami (v celých stupních Celsia) průměrné roční teploty prostředí s minimálním rozdílem alespoň 4 °C. Teplotní rozdíl mezi průměrnými ročními teplotami prostředí použitými v přilehlých klimatických pásmech bude alespoň 4 °C.
Je-li na území některého členského státu průměrná roční teplota prostředí na určitém místě 12 °C a na jiném místě 6 °C, má členský stát možnost zavést dvě klimatická pásma oddělená izotermou 9 °C:
jedno klimatické pásmo mezi izotermami 9 °C a 13 °C (teplotní rozdíl 4 °C) s průměrnou roční teplotou prostředí 11 °C a
druhé klimatické pásmo mezi izotermami 5 °C a 9 °C s průměrnou roční teplotou prostředí 7 °C.
a) Korekční faktory spojené s průměrnými klimatickými podmínkami
c) Metoda pro určení klimatických pásem:
PŘÍLOHA IV Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny (podle čl. 2 odst. 2)
| Napěťová úroveň připojení | Korekční faktor (pro dodávky do sítě) | Korekční faktor (pro spotřebu na místě) |
|---|---|---|
| ≥ 345 kV | 1 | 0,976 |
| ≥ 200 – < 345 kV | 0,972 | 0,963 |
| ≥ 100 – < 200 kV | 0,963 | 0,951 |
| ≥ 50 – < 100 kV | 0,952 | 0,936 |
| ≥ 12 – < 50 kV | 0,935 | 0,914 |
| ≥ 0,45 – < 12 kV | 0,918 | 0,891 |
| < 0,45 kV | 0,888 | 0,851 |
Příklad:
Kogenerační jednotka s výkonem 100 kWel s motorem s vratnými písty poháněným zemním plynem vyrábí elektřinu o napětí 380 V. Z toho se 85 % využívá pro vlastní spotřebu a 15 % se dodává do sítě. Zařízení bylo postaveno v roce 2020. Roční teplota prostředí je 15 °C (tudíž není zapotřebí korekce na základě klimatických podmínek).
Po korekci za ztrátu v síti by výsledná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny v této kogenerační jednotce byla (na základě váženého průměru faktorů v této příloze):
Ref Εη = 53 % × (0,851 × 85 % + 0,888 × 15 %) = 45,4 %.