Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/902 ze dne 30. května 2016, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (oznámeno pod číslem C(2016) 3127) (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)(Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Článek 2
V Bruselu dne 30. května 2016.
Za Komisi
Karmenu Vella
člen Komise
PŘÍLOHA
ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) PRO SPOLEČNÉ SYSTÉMY ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD A ODPADNÍCH PLYNŮ A NAKLÁDÁNÍ S NIMI V ODVĚTVÍ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU
Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se týkají činností uvedených v oddílech 4 a 6.11 přílohy I směrnice 2010/75/EU, a to:
Oddíl 4: Chemický průmysl
Oddíl 6.11: Nezávisle prováděné čištění odpadních vod, na které se nevztahuje směrnice Rady 91/271/EHS a které jsou vypouštěny zařízením provozujícím činnosti, na které se vztahuje oddíl 4 přílohy I směrnice 2010/75/EU.
Tyto závěry o BAT se rovněž týkají kombinovaného čištění odpadních vod z různých zdrojů, pokud největší zatížení znečišťující látkou vzniká z činností, na které se vztahuje oddíl 4 přílohy I směrnice 2010/75/EU.
Tyto závěry o BAT se zabývají zejména:
systémy environmentálního řízení;
úsporou vody;
nakládáním s odpadními vodami, jejich shromažďováním a čištěním;
nakládáním s odpady;
zpracováním čistírenského kalu s výjimkou spalování;
nakládáním s odpadními plyny, jejich shromažďováním a čištěním;
spalováním odpadního plynu;
difuzními emisemi těkavých organických látek (VOC) do ovzduší;
emisemi zápachu;
emisemi hluku.
Další závěry o BAT a referenční dokumenty potenciálně související s činnostmi, na které se vztahují tyto závěry o BAT, jsou uvedeny níže:
Výroba chloru a alkalických hydroxidů (CAK);
Výroba velkoobjemových anorganických chemikálií – amoniaku, kyselin a průmyslových hnojiv (LVIC–AAF);
Výroba velkoobjemových anorganických chemikálií – pevných látek a ostatních látek (LVIC–S);
Výroba speciálních anorganických chemických látek (SIC);
Výroba velkoobjemových organických chemikálií (LVOC);
Výroba speciálních organických chemikálií (OFC);
Výroba polymerů (POL);
Emise ze skladování (EFS);
Energetická účinnost (ENE);
Monitorování emisí do ovzduší a vody ze zařízení, jichž se týká směrnice o průmyslových emisích (ROM);
Průmyslové chladicí systémy (ICS);
Velká spalovací zařízení (LCP);
Spalování odpadů (WI);
Průmysl zpracování odpadů (WT);
Ekonomie a mezisložkové vlivy (ECM).
Výčet technik, které jsou uvedeny a popsány v těchto závěrech o BAT, není normativní ani úplný. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.
Pokud není uvedeno jinak, jsou závěry o BAT obecně použitelné.
Úrovně emisí do vody spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) uvedené v těchto závěrech odkazují na koncentrace (hmotnost vyloučené látky na objem vody) vyjádřené v μg/l nebo mg/l.
Pokud není uvedeno jinak, úrovně BAT-AEL se týkají průtokově váženého ročního průměru směsného vzorku úměrného toku odebraného v průběhu 24 hodin, za běžných provozních podmínek, přičemž pro příslušný parametr je udána minimální četnost. Pokud se prokáže dostatečná průtoková stabilita, je možné použít proporcionální vzorek úměrný době.
Vzorec pro výpočet průtokově vážené průměrné roční koncentrace (cw) je:
kde:
npočet měření;ciprůměrná koncentrace parametru během i-tého měření;qiprůměrný průtok během i-tého měřeníV případě celkového organického uhlíku (TOC), chemické spotřeby kyslíku (CHSK), celkového dusíku (Ncelk.) a celkového anorganického dusíku (Nanorg.) vychází výpočet průměrné účinnosti snížení emisí, který tyto závěry o BAT uvádí (viz Tabulka 1 a Tabulka 2), ze zatížení a zahrnuje předčištění (BAT 10 c) i koncové čištění (BAT 10 d) odpadních vod.
Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí následující definice:
| Použitý termín | Definice |
|---|---|
| Nové zařízení | Zařízení, které bylo v objektu povoleno teprve po zveřejnění těchto závěrů o BAT, nebo úplná náhrada takového zařízení po zveřejnění těchto závěrů. |
| Stávající zařízení | Zařízení, které není novým zařízením. |
| Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) | Množství kyslíku nutné pro biochemickou oxidaci organických látek na oxid uhličitý za 5 dní. BSK je ukazatelem hmotnostní koncentrace biologicky rozložitelných organických sloučenin. |
| Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) | Množství oxidačního činidla, vyjádřené v kyslíkových ekvivalentech, které se za určitých podmínek spotřebuje na oxidaci organických látek ve vodě. CHSK je ukazatelem hmotnostní koncentrace organických látek. |
| Celkový organický uhlík (TOC) | Celkový organický uhlík, vyjádřený jako C, zahrnuje všechny organické látky. |
| Nerozpuštěné látky (NL) | Hmotnostní koncentrace všech nerozpuštěných látek, měřená filtrováním přes filtry ze skleněných vláken a gravimetrií. |
| Celkový dusík (Ncelk.) | Celkový dusík, vyjádřený jako N, zahrnuje volný amoniak a amonné ionty (NH4–N), dusitany (NO2–N), dusičnany (NO3–N) a organické sloučeniny dusíku. |
| Celkový anorganický dusík (Nanorg.) | Celkový anorganický dusík, vyjádřený jako N, zahrnuje volný amoniak a amonné ionty (NH4–N), dusitany (NO2–N) a dusičnany (NO3–N). |
| Celkový fosfor (Pcelk.) | Celkový fosfor, vyjádřený jako P, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny fosforu, rozpuštěné či vázané na částice. |
| Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) | Adsorbovatelné organicky vázané halogeny, vyjádřené jako Cl, zahrnují adsorbovatelné organické sloučeniny chloru, bromu a jodu. |
| Chrom (Cr) | Chrom, vyjádřený jako Cr, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny chromu, rozpuštěné či vázané na částice. |
| Měď (Cu) | Měď, vyjádřená jako Cu, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny mědi, rozpuštěné či vázané na částice. |
| Nikl (Ni) | Nikl, vyjádřený jako Ni, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny niklu, rozpuštěné či vázané na částice. |
| Zinek (Zn) | Zinek, vyjádřený jako Zn, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny zinku, rozpuštěné či vázané na částice. |
| VOC | Těkavé organické sloučeniny podle čl. 3 bodu 45 směrnice 2010/75/EU. |
| Difuzní emise těkavých organických látek (VOC) | Neusměrněné emise VOC, které vznikají z „plošných“ (např. nádrže) nebo „bodových“ zdrojů (např. příruba potrubí). |
| Fugitivní emise těkavých organických látek | Difuzní emise těkavých organických látek (VOC) z „bodových“ zdrojů. |
| Spalování odpadního plynu | Oxidace za vysokých teplot s cílem spálit otevřeným plamenem hořlavé složky odpadních plynů z průmyslových činností. Používá se především pro spalování hořlavých plynů z bezpečnostních důvodů či za mimořádných provozních podmínek. |
V případě činností v chemickém průmyslu nejlepší dostupné techniky v oblasti EMS zahrnují konkrétně tyto následující prvky:
V některých případech může EMS zahrnovat také tyto prvky:
Rozsah působnosti (např. míra podrobnosti) a charakter EMS (např. standardizovaný nebo nestandardizovaný) se budou obecně vztahovat k charakteru, rozsahu a složitosti zařízení a k rozsahu dopadů, které může mít na životní prostředí.
| Látka/parametr | Norma (normy) | Minimální četnost monitorování | |
|---|---|---|---|
| Celkový organický uhlík (TOC) | EN 1484 | Denně | |
| Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) | Není dostupná norma EN | ||
| Nerozpuštěné látky (NL) | EN 872 | ||
| Celkový dusík (Ncelk.) | EN 12260 | ||
| Celkový anorganický dusík (Nanorg.) | Jsou dostupné různé normy EN | ||
| Celkový fosfor (Pcelk.) | Jsou dostupné různé normy EN | ||
| Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) | EN ISO 9562 | Měsíčně | |
| Kovy | Cr | Jsou dostupné různé normy EN | |
| Cu | |||
| Ni | |||
| Pb | |||
| Zn | |||
| Případně jiné kovy | |||
| Toxicita | Rybí jikry (Dánio pruhované, Danio rerio) | EN ISO 15088 | Rozhodne se na základě posouzení rizika po počáteční charakterizaci |
| Hrotnatka (Daphnia magna Straus) | EN ISO 6341 | ||
| Luminiscenční bakterie (Vibrio fischeri) | EN ISO 11348–1, EN ISO 11348–2 nebo EN ISO 11348–3 | ||
| Okřehek (Lemna minor) | EN ISO 20079 | ||
| Řasy | EN ISO 8692, EN ISO 10253 nebo EN ISO 10710 | ||
Pokud se pracuje s velkými objemy VOC, užitečnou doplňkovou technikou k technikám I až III je pravidelná kontrola a určení množství emisí ze zařízení optickými technikami založenými na absorpci, jako diferenční absorpční LIDAR (DIAL) nebo měření toku při solární okultaci (SOF).
Viz oddíl 6.2.
Emise je možné monitorovat metodou dynamické olfaktometrie podle normy EN 13725. Monitorování emisí je možno doplnit měřením/odhadem vystavení zápachu nebo odhadem dopadu zápachu.
Použitelnost se omezuje na případy, kde je podloženo nebo je možné očekávat obtěžování zápachem.
Oddělování neznečištěné dešťové vody patrně nebude vždy použitelné v případě stávajících systémů pro shromažďování odpadní vody.
Dočasné skladování znečištěné dešťové vody vyžaduje její oddělování, což nemusí být vždy použitelné v případě stávajících systémů pro shromažďování odpadní vody.
BAT 10. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí do vody je využití strategie integrovaného nakládání s odpadní vodou a jejího čištění, která zahrnuje vhodnou kombinaci technik podle níže uvedeného pořadí důležitosti.| Technika | Popis | |
|---|---|---|
| (a) | Techniky integrované do procesu | Techniky určené k zabránění či omezení vzniku látek znečišťujících vodu. |
| (b) | Zachycení znečišťujících látek u zdroje | Techniky k zachycení znečišťujících látek dříve, než se voda vypustí do systému pro shromažďování odpadní vody. |
| (c) | Předčištění odpadní vody | Techniky ke snížení množství znečišťujících látek před koncovým čištěním odpadní vody. Předčištění může proběhnout u zdroje nebo v kombinovaných tocích. |
| (d) | Koncové čištění odpadní vody | Koncové čištění odpadní vody například pomocí předběžného a primárního čištění, biologického čištění, odstranění dusíku, odstranění fosforu a/nebo technik konečného odstranění pevných látek před vypuštěním do vodního recipientu. |
Strategie integrovaného nakládání s odpadní vodou a jejího čištění vychází z přehledu toků odpadních vod (viz BAT 2).
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL): Viz oddíl 3.4.
BAT 11. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) pro snížení emisí do vody je předčištění odpadní vody, která obsahuje znečišťující látky, jež není možné adekvátně odstranit během koncového čištění odpadní vody pomocí příslušných technik.Předčištění odpadní vody probíhá jako součást strategie integrovaného nakládání s odpadní vodou a jejího čištění (viz BAT 10) a obecně ho je zapotřebí k:
ochraně zařízení na koncové čištění odpadních vody (např. ochrana zařízení na biologické čištění před inhibujícími či toxickými sloučeninami);
odstranění sloučenin, které jsou během koncového čištění odstraněny nedostatečně (např. toxické sloučeniny, špatně biologicky rozložitelné/biologicky nerozložitelné organické sloučeniny, organické sloučeniny ve vysokých koncentracích nebo kovy během biologického čištění);
odstranění sloučenin, které by jinak byly během koncového čištění ze systému pro shromažďování odpadní vody rozptýleny do ovzduší (např. těkavé halogenované organické sloučeniny, benzen);
odstranění sloučenin, které vyvolávají jiné negativní účinky (např. koroze zařízení, nezáměrná reakce s jinými látkami; znečištění kalu z čistíren).
Předčištění obvykle probíhá co nejblíže zdroji, aby nedocházelo k ředění, především v případě kovů. Toky odpadních vod s vhodnými vlastnostmi jsou v některých případech odděleny a shromážděny, aby prošly cíleným kombinovaným předčištěním.
BAT 12. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) pro snížení emisí do vody je vhodná kombinace technik koncového čištění odpadní vody.Koncové čištění odpadní vody je součástí strategie integrovaného nakládání s odpadní vodou a jejího čištění (viz BAT 10).
Vhodné techniky koncového čištění odpadní vody v závislosti na znečišťující látce zahrnují:
| Technika | Obvyklé znečišťující látky, jejichž obsah je snižován | Použitelnost |
|---|
Úrovně emisí do vody spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) udané v tabulce 1, tabulce 2 a tabulce 3 se vztahují na přímé vypouštění do vodního recipientu:
Hodnoty BAT-AEL se použijí v místě, kde emise opouští zařízení.
Tabulka 1 Hodnoty BAT-AEL pro přímé vypouštění TOC, CHSK a NL do vodního recipientu
| Parametr | BAT-AEL (roční průměr) | Podmínky |
|---|---|---|
| Celkový organický uhlík (TOC) | 10–33 mg/l | Hodnoty BAT-AEL platí v případě, že emise překročí 3,3 t/rok. |
| Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) | 30–100 mg/l | Hodnoty BAT-AEL se použijí v případě, že emise překročí 10 t/rok. |
| Nerozpuštěné látky (NL) | 5,0–35 mg/l | Hodnoty BAT-AEL se použijí v případě, že emise překročí 3,5 t/rok. |
Tabulka 2 Hodnoty BAT-AEL pro přímé vypouštění živin do vodního recipientu
| Parametr | BAT-AEL (roční průměr) | Podmínky |
|---|---|---|
| Celkový dusík (Ncelk.) | 5,0–25 mg/l | Hodnoty BAT-AEL platí v případě, že emise překročí 2,5 t/rok. |
| Celkový anorganický dusík (Nanorg.) | 5,0–20 mg/l | Hodnoty BAT-AEL platí v případě, že emise překročí 2,0 t/rok. |
| Celkový fosfor (Pcelk.) | 0,50–3,0 mg/l | Hodnoty BAT-AEL platí v případě, že emise překročí 300 kg/rok. |
Tabulka 3 Hodnoty BAT-AEL pro přímé vypouštění AOX a kovů do vodního recipientu
| Parametr | BAT-AEL (roční průměr) | Podmínky |
|---|---|---|
| Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) | 0,20–1,0 mg/l | Hodnoty BAT-AEL se použijí v případě, že emise překročí 100 kg/rok. |
| Chrom (vyjádřený jako Cr) | < 5,0–25 μg/l | Hodnoty BAT-AEL se použijí v případě, že emise překročí 2,5 kg/rok. |
| Měď (vyjádřená jako Cu) | < 5,0–50 μg/l | Hodnoty BAT-AEL se použijí v případě, že emise překročí 5,0 kg/rok. |
| Nikl (vyjádřený jako Ni) | < 5,0–50 μg/l | Hodnoty BAT-AEL se použijí v případě, že emise překročí 5,0 kg/rok. |
| Zinek (vyjádřený jako Zn) | 20–300 μg/l | Hodnoty BAT-AEL se použijí v případě, že emise překročí 30 kg/rok. |
Související monitorování je uvedeno v BAT 4.
BAT 13. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) pro to, aby se zabránilo vzniku odpadu určeného k odstranění či – tam, kde to není možné – snížilo jeho množství, je vytvoření a provádění plánu nakládání s odpady, který je součástí systému environmentálního řízení (viz BAT 1); tento plán zajistí, že se (v pořadí podle důležitosti) předejde vzniku odpadu, odpad se upraví pro opětovné použití, recykluje nebo jinak využije.BAT 14. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) snižující množství kalu z odpadních vod, který je třeba dále zpracovat či odstranit, a oslabující jeho potenciální dopad na životní prostředí, je použití kombinace níže uvedených technik:| Technika | Popis | Použitelnost | |
|---|---|---|---|
| (a) | Úprava | Chemická úprava (tj. přidání koagulantů a/nebo flokulačních činidel) či tepelná úprava (tj. zahřívání) pro zlepšení podmínek při zahušťování/odvodnění kalu. | Nepoužije se u anorganických kalů. Nutnost úpravy závisí na vlastnostech kalu a na zařízení, které se použije pro jeho zahušťování/odvodňování. |
| (b) | Zahušťování/odvodnění kalu | Zahušťování se provádí usazováním, odstřeďováním, flotací, pomocí gravitačních pásů či rotačních bubnů. Odvodnění se provádí pomocí pásových lisů či membránových kalolisů. | Obecně použitelné. |
| (c) | Stabilizace | Stabilizace kalu zahrnuje chemické čištění, tepelnou úpravu či aerobní a anaerobní vyhnívání. | Nepoužije se na anorganické kaly. Není použitelné při krátkodobé úpravě před koncovým čištěním. |
| (d) | Sušení | Kal se suší za přímého či nepřímého kontaktu se zdrojem tepla. | Není použitelné v případech, kdy není dostupné odpadní teplo nebo je nelze použít. |
Použitelnost může být omezena z provozních důvodů (přístup k zařízení) a v důsledku bezpečnostních (vyhnout se koncentracím v blízkosti dolní mezi výbušnosti) a zdravotních rizik (pokud je nutný provozní přístup do uzavřeného prostoru).
BAT 16. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující snížit emise do ovzduší je strategie integrovaného nakládání s odpadním plynem a jeho čištění, která zahrnuje techniky čištění odpadního plynu integrované do procesu.Strategie integrovaného nakládání s odpadním plynem a jeho čištění vychází z přehledu toků odpadních plynů (viz BAT 2) a upřednostňuje techniky integrované do procesu.
BAT 17. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující předejít vzniku emisí do ovzduší ze spalování je spalovat odpadní plyn jen z bezpečnostních důvodů nebo za mimořádných provozních podmínek (např. zahájení provozu či odstavení) pomocí jedné nebo obou níže uvedených technik.| Technika | Popis | Použitelnost | |
|---|---|---|---|
| (a) | Správná konstrukce zařízení | Zahrnuje zavedení systému regenerace plynů, který má dostatečnou kapacitu, a použití pojistných ventilů s vysokou integritou. | Obecně použitelné pro nová zařízení. Stávající zařízení je možné systémem regenerace plynů dovybavit. |
| (b) | Řízení zařízení | Zahrnuje udržování systému plynných paliv v rovnováze a vykonávání pokročilého řízení procesů. | Obecně použitelné. |
| Technika | Popis | Použitelnost | |
|---|---|---|---|
| (a) | Správná konstrukce spalovacích zařízení | Optimalizace výšky, tlaku, přítomnost páry, vzduchu či plynu, typ hlavice fléry (uzavřená či odstíněná) atd., s cílem umožnit bezkouřový a spolehlivý provoz a zaručit účinné spálení přebytečných plynů. | Použitelné pro nové fléry. V případě stávajících zařízení může být použitelnost omezena např. časem vyhrazeným na údržbu při odstávce zařízení. |
| (b) | Monitorování a záznamy v rámci řízení spalování | Průběžné monitorování odpadního plynu odvedeného ke spálení, měření toku plynu a odhad dalších parametrů (např. složení, tepelný obsah, míra podpory, rychlost, průtok proplachovacího plynu, emise znečišťujících látek (např. NOX, CO, uhlovodík, hluk)). Záznamy o spalování obvykle zahrnují odhadované/změřené složení plynu, odhadované/změřené množství spalovaného plynu a trvání operace. Záznamy umožní určit množství emisí a případně umožní předejít spalování odpadních plynů v budoucnu. | Obecně použitelné. |
| Technika | Použitelnost |
|---|
Související monitorování je uvedeno v BAT 5.
BAT 20. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující zabránit vzniku emisí zápachu nebo – tam, kde to není prakticky možné – snížit jejich množství, je vytvořit, provést a pravidelně přezkoumávat plán snižování zápachu, který je součástí systému environmentálního řízení (viz BAT 1); tento plán zahrnuje všechny následující prvky:- i) protokol obsahující příslušná opatření a lhůty;
- ii) protokol o provádění monitorování zápachu;
- iii) protokol o reakcích na zjištěné výskyty zápachu;
- iv) program předcházení zápachu a jeho snižování navržený tak, aby byl identifikován zdroj či zdroje zápachu; prováděno měření/odhady expozice zápachu; popsán podíl jednotlivých zdrojů na celkovém zápachu; a prováděna opatření k předcházení zápachu nebo jeho snížení.
Související monitorování je uvedeno v BAT 6.
Použitelnost se omezuje na případy, kde je doloženo nebo lze očekávat obtěžování zápachem.
BAT 21. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující zabránit vzniku emisí zápachu při shromažďování a čištění odpadních vod a čištění kalu nebo snížit jejich množství tam, kde není prakticky možné je vyloučit, je použití jedné z technik uvedených níže nebo jejich kombinace.| Technika | Popis | Použitelnost | |
|---|---|---|---|
| (a) | Minimalizace doby zdržení | Minimalizace doby zdržení, po kterou se odpadní voda a kal nachází v systému pro jejich shromažďování a ukládání, především v anaerobních podmínkách. | V případě stávajících systémů pro shromažďování a ukládání vody a kalu může být použitelnost omezena. |
| (b) | Chemické čištění | Využití chemického čištění, aby bylo zabráněno tvorbě zapáchajících sloučenin nebo se jejich tvorba snížila (např. oxidace či srážení sirovodíku). | Obecně použitelné. |
| (c) | Optimalizace aerobního čištění | Může zahrnovat:
| Obecně použitelné. |
| (d) | Uzavřený prostor | Zakrytí či uzavření zařízení pro shromažďování a čištění odpadní vody a kalu, aby bylo možné zapáchající plyn shromáždit pro další čištění. | Obecně použitelné. |
| (e) | Čištění na výstupu ze zařízení | Může zahrnovat:
| Biologické čištění se použije pouze na sloučeniny, které se snadno rozpouštějí ve vodě a jsou biologicky snadno odstranitelné. |
- i) protokol obsahující příslušná opatření a lhůty;
- ii) protokol o provádění monitorování hluku;
- iii) protokol o reakcích na zjištěné výskyty hluku;
- iv) program předcházení hluku a jeho snižování navržený tak, aby byl identifikován zdroj či zdroje hluku; prováděno měření/odhady expozice hluku; popsán podíl jednotlivých zdrojů na celkovém hluku; a prováděno opatření k předcházení hluku nebo jeho snížení.
Použitelnost se omezuje na případy, kde je podloženo nebo se očekává obtěžování hlukem.
BAT 23. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující zabránit vzniku hluku nebo snížit jeho množství tam, kde není prakticky možné jej vyloučit, je použití jedné z technik uvedených níže nebo jejich kombinace.| Technika | Popis | Použitelnost | |
|---|---|---|---|
| (a) | Vhodné umístění vybavení a staveb | Zvětšení vzdálenosti mezi zdrojem a příjemcem emisí a využití staveb pro odstínění hluku. | V případě stávajících zařízení může být přemístění vybavení omezeno kvůli nedostatku prostoru či přílišným nákladům. |
| (b) | Provozní opatření | Zahrnuje:
| Obecně použitelné. |
| (c) | Vybavení s nízkou hlučností | Zahrnuje kompresory, čerpadla a fléry s nízkou hlučností. | Použitelné pouze v případě, že vybavení je nové či se nahrazuje. |
| (d) | Vybavení pro kontrolu hluku | Zahrnuje:
| Platnost může být omezena z prostorových (v případě stávajících provozů), zdravotních a bezpečnostních důvodů. |
| (e) | Snížení hluku | Kladení překážek mezi zdroj a příjemce (např. ochranné zdi, náspy a stavby). | Použitelné pouze v případě stávajících zařízení, protože u nových zařízení je tato technika s ohledem na jejich konstrukci zbytečná. V případě stávajících zařízení může být kladení překážek omezeno kvůli nedostatku prostoru. |
| Technika | Popis |
|---|---|
| Postup s aktivovaným kalem | Biologická oxidace rozpuštěných organických látek kyslíkem za využití metabolismu mikroorganismů. Organické složky jsou za přítomnosti rozpuštěného kyslíku (dodaného ve formě vzduchu nebo čistého kyslíku) mineralizovány na oxid uhličitý a vodu nebo jsou přeměněny na jiné metabolity a na biomasu (tj. aktivovaný kal). Mikroorganismy jsou v odpadní vodě ve stavu suspenze a celá směs je mechanicky provzdušňována. Směs aktivovaného kalu je přemístěna do separačního zařízení, ve kterém je recyklována, a kal se přesouvá do provzdušňovací nádrže. |
| Nitrifikace/denitrifikace | Dvoufázový proces, který se obvykle používá v biologických čistírnách odpadních vod. V první fázi probíhá aerobní nitrifikace, při níž dochází k oxidaci amoniaku (NH4+) pomocí mikroorganismů na meziprodukty, tj. dusitany (NO2-), které jsou dále oxidovány na dusičnany (NO3-). V následující fázi anoxické denitrifikace mikroorganismy chemicky redukují dusičnany na plynný dusík. |
| Chemické srážení | Přeměna rozpuštěných znečišťujících látek na nerozpustné sloučeniny přidáním chemických srážecích činidel. K separaci vzniklých pevných sraženin pak dochází pomocí sedimentace, aerační flotace nebo filtrace. V případě potřeby následuje mikrofiltrace nebo ultrafiltrace. Ke srážení fosforu se používají vícevalenční ionty kovů (např. vápníku, hliníku, železa). |
| Koagulace a flokulace | Koagulace a flokulace se využívá k oddělení nerozpuštěných látek z odpadní vody a často jsou prováděny ve dvou po sobě jdoucích fázích. Ke koagulaci dochází přidáním koagulačního činidla s opačným nábojem, než jaký mají nerozpuštěné látky. Flokulace se dosahuje přidáním polymerů, aby se na sebe malé částice při srážce navázaly a vytvořily větší vločky. |
| Vyrovnávání | Vyrovnávání toků a zátěže znečišťujících látek na vstupu ke koncovému čištění odpadní vody pomocí centrálních nádrží. Vyrovnávání je možno provozovat decentralizovaně či jinými technikami řízení. |
| Filtrace | Oddělení pevných látek od odpadní vody proceděním skrze porézní médium, např. písková filtrace, mikrofiltrace a ultrafiltrace. |
| Flotace | Separace pevných a kapalných částic od odpadní vody tím, že přilnou ke drobným bublinám plynu, obvykle vzduchu. Vzplývavé částice se shromažďují na hladině vody a pak jsou odstraněny pomocí sběračů. |
| Membránový bioreaktor | Kombinace postupu s aktivovaným kalem a membránové filtrace. Používají se dvě varianty: (a) vnější recirkulační okruh mezi nádrží s aktivovaným kalem a membránovým modulem; a (b) ponoření membránového modulu do nádrže s provzdušněným aktivovaným kalem; výtok je filtrován přes membránu z dutého vlákna a biomasa zůstává v nádrži (tato varianta je méně náročná na spotřebu energie a provoz je kompaktnější). |
| Neutralizace | Úprava pH odpadní vody na neutrální hodnotu (přibližně 7) přidáním chemických látek. Ke zvýšení pH se obvykle používá hydroxid sodný (NaOH) nebo hydroxid vápenatý (Ca(OH)2); snížení pH se obvykle dosahuje použitím kyseliny sírové (H2SO4), kyseliny chlorovodíkové (HCI) nebo oxidu uhličitého (CO2). Při neutralizaci může dojít ke srážení některých látek. |
| Sedimentace | Separace nerozpuštěných částic a látek gravitačním usazováním. |
| Technika | Popis |
|---|---|
| Vybavení s vysokou integritou | Vybavení s vysokou integritou zahrnuje:
|
| Program detekce netěsnosti a úniků (LDAR) | Strukturovaný přístup ke snížení fugitivních emisí těkavých organických sloučenin zjišťováním a následnou opravou či nahrazením netěsných součástí. V současnosti jsou pro zjišťování netěsností k dispozici metody pachové kontroly (popsané v normě EN 15446) a optického zobrazování plynu. Metoda pachové kontrolyPrvním krokem je detekce za pomoci ručního analyzátoru těkavých organických sloučenin, jímž se měří koncentrace v okolí přístroje (např. pomocí plamenoionizace nebo fotoionizace). Druhým krokem je využití tzv. metody bagging u součásti tak, aby bylo možno provést přímé měření u zdroje emisí. Tento druhý krok bývá někdy nahrazen matematickými korelačními křivkami odvozenými ze statistických výsledků, které byly získány z velkého počtu předchozích měření u obdobných součástí.Metoda optického zobrazování plynuOptické zobrazování využívá malé lehké ruční kamery, jejichž pomocí lze vizualizovat úniky plynu v reálném čase, takže úniky na videozáznamu vypadají jako „kouř“, přičemž je zároveň normálně zobrazena dotčená součást, aby bylo možno snadno a rychle lokalizovat významné úniky těkavých organických sloučenin. Aktivní systémy vytvářejí obraz pomocí zpětně rozptýleného infračerveného laserového světla, které se odráží od součásti a jejího okolí. Pasivní systémy jsou založeny na přirozeném infračerveném záření z vybavení a jeho okolí. |
| Termická oxidace | Oxidace hořlavých plynů a odorantů v toku odpadních plynů tak, že se směs kontaminujících látek se vzduchem či kyslíkem zahřeje nad úroveň svého bodu samovznícení ve spalovací komoře a jejich teplota se udržuje vysoká po dobu dostatečnou na to, aby látky shořely na oxid uhličitý a vodu. Termická oxidace se označuje jako „spalování“, „termické spalování“ nebo „oxidační spalování“. |
| Využití těsnění pro definovaný tlak při montáži přírubových spojů | Zahrnuje:
|
| Monitorování difuzních emisí těkavých organických látek (VOC) | Metoda pachové kontroly a metody optického zobrazování plynu jsou popsány v rámci programu detekce netěsnosti a úniků. Plná kontrola a kvantifikace emisí ze zařízení může být provedena pomocí kombinace metod, které se vzájemně doplňují, např. měření toku při solární okultaci (SOF) nebo diferenční absorpce LIDAR (DIAL). Tyto výsledky lze použít pro vyhodnocení trendu v průběhu času, křížové kontroly a aktualizaci/validaci probíhajícího programu LDAR. Měření toku při solární okultaci (SOF).Technika je založena na záznamu a spektrometrické Fourierově analýze širokopásmového infračerveného a ultrafialového/viditelného slunečního spektra podél dané geografické trasy, přičemž dochází ke křížení směru větru a také oblaků těkavých organických sloučenin.Diferenční absorpce LIDAR (DIAL):Jedná se o laserovou techniku využívající diferenční adsorpci LIDAR (detekce a měření délky světla), což je optická obdoba radaru využívajícího rádiové vlny. Technika je založena na zpětném rozptylu svazku laserových paprsků na atmosférických aerosolech a analýze spektrálních vlastností vracejícího se světla zachyceného teleskopem. |
1 Systémy environmentálního řízení
BAT 1. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost je zavedení a dodržování systému environmentálního řízení (EMS), který zahrnuje všechny následující prvky:
- i) angažovanost vedoucích pracovníků včetně nejvyššího vedení;
- ii) environmentální politika, jejíž součástí je neustálé zlepšování zařízení ze strany vedení;
- iii) plánování a zavádění nezbytných postupů, hlavních a dílčích cílů ve spojení s finančním plánováním a investicemi;
- iv) zavádění postupů se zvláštním zaměřením na:
- a) strukturu a odpovědnost;
- b) nábor pracovníků, školení, informovanost a způsobilost;
- c) komunikaci;
- d) zapojení zaměstnanců;
- e) dokumentaci;
- f) efektivní řízení procesů;
- g) programy údržby;
- h) připravenost a reakci na mimořádné situace;
- i) zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí;
- v) kontrola výsledků a provádění nápravných opatření se zvláštním důrazem na:
- a) monitorování a měření (viz též referenční zpráva o monitorování emisí do ovzduší a vody ze zařízení, jichž se týká směrnice o průmyslových emisích – ROM);
- b) nápravná a preventivní opatření;
- c) vedení záznamů;
- d) nezávislý (pokud je to možné) interní nebo externí audit s cílem zjistit, zda EMS odpovídá plánovaným opatřením a zda je řádně prováděn a dodržován;
- vi) přezkum EMS a posouzení, zda je i nadále vhodný, přiměřený a účinný; tento přezkum a posouzení provádí nejvyšší vedení;
- vii) sledování vývoje čistších technologií;
- viii) zohlednění environmentálních dopadů případného vyřazení zařízení z provozu ve fázi návrhu nového provozu a po dobu jeho fungování;
- ix) pravidelné porovnávání s odvětvovými referenčními hodnotami;
- x) plán nakládání s odpadem (viz BAT 13).
xi) pro zařízení/objekty, kde pracuje více provozovatelů, je třeba přijmout úmluvu ustanovující úlohu a odpovědnost každého provozovatele a koordinaci provozních postupů, a posílit tak spolupráci jednotlivých provozovatelů;
xii) vytvoření přehledů toků odpadních vod a odpadních plynů (viz BAT 2).
xiii) plán snižování zápachu (viz BAT 20);
xiv) plán snižování hluku (viz BAT 22).
BAT 2. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) usnadňující snižování emisí do vody a ovzduší a snižování spotřeby vody je vytvoření a udržování přehledu toků odpadních vod a odpadních plynů, který je součástí systému environmentálního řízení (viz BAT 1) a zahrnuje všechny následující prvky:
- i) informace o postupech chemické výroby včetně těchto:
- a) rovnice chemických reakcí, které zahrnují i vedlejší produkty;
- b) zjednodušené znázornění pracovního postupu uvádějící vznik emisí;
- c) popisy technik, které jsou součástí procesu, a čištění odpadních vod/plynů u zdroje včetně jejich výkonnosti;
- ii) informace – natolik podrobné, nakolik to je přiměřeně možné – o vlastnostech toků odpadních vod, jako:
- a) průměrné hodnoty a proměnlivost průtoku, pH, teploty a vodivosti;
- b) průměrné zatížení příslušnými znečišťujícími látkami/parametry, jejich koncentrace a proměnlivost (např. CHSK/TOC, formy dusíku, fosfor, kovy, soli, specifické organické sloučeniny);
- c) údaje o biologické odstranitelnosti (např. BSK, poměr BSK a CHSK, Zahn-Wellensův test, potenciál biologické inhibice (např. nitrifikace));
- iii) informace – natolik podrobné, nakolik to je přiměřeně možné – o vlastnostech toků odpadních plynů, jako:
- a) průměrné hodnoty a proměnlivost průtoku a teploty;
- b) průměrné zatížení příslušnými znečišťujícími látkami/parametry, jejich koncentrace a proměnlivost (např. VOC, CO, NOX, SOX, chlor, chlorovodík);
- c) hořlavost, dolní a horní mez výbušnosti, reaktivita;
- d) přítomnost dalších látek, které mohou ovlivnit systém zpracování odpadních plynů či bezpečnost provozu (např. kyslík, dusík, vodní pára, prach).
2 Monitorování
BAT 3. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) pro příslušné emise do vody podle přehledu toků odpadních vod (viz BAT 2) je monitorování klíčových parametrů procesu (včetně kontinuálního monitorování průtoku, pH a teploty odpadní vody) na důležitých místech (např. přítok k předčištění a přítok ke koncovému čištění).
BAT 4. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) je monitorování emisí do vody v souladu s normami EN s alespoň minimální četností udanou níže. Pokud normy EN nejsou dostupné, nejlepší dostupnou technikou (BAT) je využití norem ISO, vnitrostátních či jiných mezinárodních norem, aby se zajistilo, že získané údaje budou mít rovnocennou vědeckou kvalitu.
BAT 5. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) je pravidelné monitorování emisí těkavých organických látek (VOC) z příslušných zdrojů pomocí vhodné kombinace technik I–III nebo, v případě, že se pracuje s velkými objemy VOC, všech technik I–III.
- I. metody pachové kontroly (např. pomocí přenosného přístroje podle EN 15446) související s korelačními křivkami pro nejdůležitější přístroje;
- II. metody optického zobrazování plynu;
- III. výpočet emisí na základě emisních faktorů, pravidelně ověřovaný (např. každé dva roky) měřením.
BAT 6. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) je pravidelné monitorování emisí zápachu z příslušných zdrojů v souladu s normami EN.
3 Emise do vody
3.1 Spotřeba vody a vznik odpadní vody
BAT 7. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) pro snížení spotřeby vody a omezení vzniku odpadní vody je snížit objem toků odpadních vod a/nebo snížit zatížení prostředí znečištěním, které způsobují, zvýšit opětovné používání vody ve výrobních procesech a zpětně získávat a znovu používat suroviny.
3.2 Shromažďování a oddělování odpadních vod
BAT 8. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) zabraňující tomu, aby byla kontaminována neznečištěná voda, a snižující emise do vody je oddělení toků nekontaminovaných odpadních vod a odpadních vod, které je třeba vyčistit.
BAT 9. Nejlepší dostupnou technikou (BAT) umožňující zabránit vzniku nekontrolovaných emisí do vody je zajistit dostatečnou vyrovnávací retenční kapacitu pro odpadní vodu pro případ jiných než běžných provozních podmínek, a to na základě posouzení rizika (s ohledem např. na povahu znečišťující látky, důsledky dalšího čištění a přijímající prostředí), a přijmout další příslušná opatření (např. kontrola, čištění, opětovné použití).
3.3 Čištění odpadní vody
3.4 Úrovně emisí do vody spojené s nejlepšími dostupnými technikami
i) činnosti uvedené v oddílu 4 přílohy I směrnice 2010/75/EU;
ii) nezávisle provozované čistírny odpadních vod uvedené v oddíle 6.11 přílohy I směrnice 2010/75/EU v případě, že největší zatížení znečišťující látkou vzniká z činností, na které se vztahuje oddíl 4 přílohy I směrnice 2010/75/EU;
iii) kombinované čištění odpadních vod z různých zdrojů, pokud největší zatížení znečišťující látkou vzniká z činností, na které se vztahuje oddíl 4 přílohy I směrnice 2010/75/EU.
4 Odpad
5 Emise do ovzduší
5.1 Shromažďování odpadního plynu
5.2 Čištění odpadního plynu
5.3 Spalování odpadního plynu
5.4 Difuzní emise těkavých organických látek (VOC)
5.5 Emise zápachu
iv) odstraňování pěny v nádržích.
5.6 Emise hluku
v) umožnění kontroly hluku během údržby.
6 Popis technik
6.1 Čištění odpadní vody
6.2 Difuzní emise těkavých organických látek (VOC)