Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (kodifikované znění)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 12, 15.1.2015, s. 117.),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. března 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. dubna 2016.),
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Účel a oblast působnosti
1. Účelem této směrnice je snížit emise oxidu siřičitého vznikající spalováním určitých typů kapalných paliv a tím snížit škodlivé účinky těchto emisí na člověka a životní prostředí.
2. Snížení emisí oxidu siřičitého vznikajících spalováním některých kapalných paliv vyráběných z ropy se dosáhne zavedením mezních hodnot obsahu síry v takových palivech jako podmínky pro jejich používání na území jednotlivých členských států, v teritoriálních mořích a výlučných ekonomických zónách nebo kontrolních oblastech znečištění.
Mezní hodnoty obsahu síry v některých kapalných palivech vyráběných z ropy, jak jsou stanoveny touto směrnicí, se však nevztahují na:
a) paliva určená k výzkumu a testování;
b) paliva určená k přepracování před jejich konečným spálením;
c) paliva, která se budou dále zpracovávat v rafinérském průmyslu;
d) paliva používaná a uváděná na trh v nejvzdálenějších regionech Unie za předpokladu, že příslušné členské státy zajistí, aby v těchto regionech:
- i) byly dodržovány normy kvality ovzduší,
- ii) nebyly používány těžké topné oleje, jejichž obsah síry překračuje 3 % hmotnostní;
e) paliva používaná válečnými loděmi a jinými vojenskými plavidly. Členské státy se však přijetím vhodných opatření, která neovlivní provoz nebo provozní schopnost těchto lodí, snaží zajistit, aby provoz těchto lodí byl v souladu s touto směrnicí, je-li to přiměřené a proveditelné;
f) použití paliv v plavidle nezbytném pro zvláštní účel zajištění bezpečnosti lodi nebo záchranu života na moři;
g) použití paliv na lodi, které je nezbytné kvůli poškození lodi nebo jejího vybavení, za předpokladu, že po vzniku škody jsou přijata veškerá přiměřená opatření, aby se zabránilo nadměrným emisím nebo aby se minimalizovaly, a že jsou co nejdříve přijata opatření k odstranění škody. Toto se nevztahuje na vlastníky nebo velitele lodi, kteří způsobí škodu úmyslně nebo z nedbalosti;
h) aniž je dotčen článek 5, paliva používaná na palubách plavidel, která používají metody snižování emisí v souladu s články 8 a 10.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se použijí tyto definice:
a) „těžkým topným olejem“ se rozumí:
- i) jakékoli kapalné palivo vyrobené z ropy, s výjimkou lodního paliva, spadající pod kód KN 27101951 až 27101968, 27102031, 27102035 nebo 27102039 nebo
- ii) jakékoli kapalné palivo vyrobené z ropy, jiné než plynový olej definovaný v písmenu b) a jiné než lodní paliva definovaná v písmenech c), d) a e), které v důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie těžkých olejů určených k použití jako palivo a z něhož se při teplotě 250 °C vydestiluje s použitím metody ASTM D86 méně než 65 % objemových (včetně ztrát). Pokud není možno provést destilaci podle metody ASTM D86, pokládá se ropný produkt za těžký topný olej;
b) „plynovým olejem“ se rozumí:
- i) jakékoli kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva spadající pod kód KN 27101925, 27101929, 27101947, 27101948, 27102017 nebo 27102019 nebo
- ii) jakékoli kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva, z něhož se s použitím metody ASTM D86 vydestiluje při teplotě 250 °C méně než 65 % objemových (včetně ztrát) a při teplotě 350 °C nejméně 85 % objemových (včetně ztrát).
Motorové nafty ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58).) se z této definice vylučují. Paliva používaná v nesilničních pojízdných strojích a v zemědělských traktorech se rovněž z této definice vylučují;
c) „lodním palivem“ se rozumí kapalné palivo vyrobené z ropy určené pro použití na palubě plavidla, případně používané na palubě plavidla, včetně paliv definovaných v normě ISO 8217. Zahrnuje všechna kapalná paliva vyrobená z ropy používaná na palubě plavidel vnitrozemské plavby nebo rekreačních plavidel podle článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. Prosince 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje (Úř. věst. L 59, 27.2.1998, s. 1).) a podle čl. 1 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 15).), v případě, že se tato plavidla nacházejí na moři;
d) „lodní motorovou naftou“ se rozumí jakékoli lodní palivo, jež je definováno pro třídu DMB v tabulce I normy ISO 8217, s výjimkou odkazu na obsah síry;
e) „lodním plynovým olejem“ se rozumí jakékoli lodní palivo, jež je definováno pro třídy DMX, DMA a DMZ v tabulce I normy ISO 8217, s výjimkou odkazu na obsah síry;
f) „MARPOL“ se rozumí Mezinárodní úmluva o zabránění znečištění z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978;
g) „přílohou VI úmluvy MARPOL“ se rozumí příloha s názvem „Pravidla pro zabránění znečištění ovzduší z lodí“ která byla připojena k úmluvě MARPOL protokolem z roku 1997;
h) „kontrolními oblastmi emisí SOx“ se rozumí oblasti definované Mezinárodní námořní organizací (IMO) v rámci přílohy VI úmluvy MARPOL;
i) „osobními loděmi“ se rozumí lodě, které převážejí více než 12 cestujících, přičemž cestujícím je každá osoba vyjma:
- i) velitele lodi a členy posádky nebo jiné osoby zaměstnané v jakékoli funkci na palubě této lodi a
- ii) dítěte mladšího jednoho roku;
j) „liniovou dopravou“ se rozumí série plaveb osobních lodí provozovaných tak, aby sloužily dopravě mezi dvěma nebo více stejnými přístavy, nebo série plaveb z jednoho a téhož přístavu a do něj bez mezipřistání, buď:
- i) podle zveřejněného jízdního řádu, nebo
- ii) s plavbami tak pravidelnými a četnými, že tvoří zřejmý časový rozvrh;
k) „válečnou lodí“ se rozumí jakákoli loď patřící ozbrojeným silám státu, která má vnější znaky válečných lodí dané státní příslušnosti, pod velením důstojníka řádně pověřeného vládou státu, jehož jméno je uvedeno v odpovídajícím seznamu důstojníků nebo rovnocenném seznamu, a s posádkou, která podléhá pravidlům vojenské kázně;
l) „loděmi v kotvištích“ se rozumí lodě, které jsou bezpečně uvázány nebo zakotveny v přístavu Unie za účelem nakládky, vykládky nebo ubytování cestujících, včetně doby, během níž se vykládka nebo nakládka neprovádí;
m) „uvedením na trh“ se rozumí dodání nebo poskytnutí lodních paliv ke spálení na palubě třetím osobám, zdarma či za úplatu, kdekoli v oblasti působnosti členského státu. To nezahrnuje dodání nebo poskytnutí lodních paliv k vývozu na zásobníky lodí;
n) „nejvzdálenějšími regiony“ se rozumí francouzské zámořské departementy, Azory, Madeira a Kanárské ostrovy, jak je stanoveno v článku 349 Smlouvy o fungování EU;
o) „metodou snižování emisí“ se rozumí jakýkoli doplněk, materiál, přístroj nebo zařízení určené k montáži na loď nebo jiný postup, alternativní palivo nebo metoda zajištění souladu používané jako alternativa lodního paliva s nízkým obsahem síry splňující požadavky stanovené v této směrnici, které jsou ověřitelné, měřitelné a vynutitelné;
p) „metodou ASTM“ se rozumí metoda zavedená Americkou společností pro zkoušení a materiály ve sbírce normovaných definic a specifikací pro ropné výrobky a maziva vydané roku 1976;
q) „spalovacím zařízením“ se rozumí jakékoliv technické zařízení, v němž se oxidují paliva s cílem využití vzniklého tepla.
Článek 3
Maximální obsah síry v těžkém topném oleji
1. Členské státy zajistí, aby na jejich území nebyly používány těžké topné oleje, pokud jejich obsah síry překračuje 1,00 % hmotnostní.
2. Do 31. prosince 2015 a s výhradou náležitého sledování emisí příslušnými orgány se odstavec 1 nepoužije na těžké topné oleje používané:
a) ve spalovacích zařízeních spadajících do oblasti působnosti směrnice 2001/80/ES, na která se vztahuje čl. 4 odst. 1, čl. 4 odst. 2 nebo čl. 4 odst. 3 písm. a) uvedené směrnice a která splňují mezní hodnoty emisí oxidu siřičitého stanovené pro taková zařízení, jak je stanoveno v uvedené směrnici;
b) ve spalovacích zařízeních spadajících do oblasti působnosti směrnice 2001/80/ES, na která se vztahuje čl. 4 odst. 3 písm. b) a čl. 4 odst. 6 uvedené směrnice a jejichž měsíční průměr emisí oxidu siřičitého nepřekročí 1700 mg/Nm3 při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemových vztaženo na suchý plyn;
c) ve spalovacích zařízeních, která nespadají pod písmena a) nebo b) a jejichž měsíční průměr emisí oxidu siřičitého nepřekročí 1700 mg/Nm3 při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemových vztaženo na suchý plyn;
d) pro spalování v rafineriích, kde měsíční průměr emisí oxidu siřičitého vypočtený pro všechna spalovací zařízení v rafinerii, bez ohledu na druh paliva nebo kombinaci používaných paliv, avšak s výjimkou zařízení, která spadají pod písmena a) a b), plynových turbín a plynových motorů, nepřekročí 1700 mg/Nm3 při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemových vztaženo na suchý plyn.
3. Od 1. ledna 2016 a s výhradou náležitého sledování emisí příslušnými orgány se odstavec 1 nepoužije na těžké topné oleje používané:
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že žádné spalovací zařízení používající těžký topný olej s koncentrací síry vyšší, než je uvedeno v odstavci 1, není v provozu bez povolení vydaného příslušným orgánem, který stanoví mezní hodnoty emisí.
a) ve spalovacích zařízeních, která spadají do oblasti působnosti kapitoly III směrnice 2010/75/EU a která splňují mezní hodnoty emisí oxidu siřičitého stanovené pro taková zařízení, jak je uvedeno v příloze V uvedené směrnice, nebo pokud tyto mezní hodnoty emisí nejsou podle uvedené směrnice použitelné, pro která měsíční průměr emisí oxidu siřičitého nepřekročí 1700 mg/Nm3 při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemových vztaženo na suchý plyn;
b) ve spalovacích zařízeních, která nespadají pod písmeno a) a jejichž měsíční průměr emisí oxidu siřičitého nepřekročí 1700 mg/Nm3 při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemových vztaženo na suchý plyn;
c) pro spalování v rafineriích, kde měsíční průměr emisí oxidu siřičitého vypočtený pro všechna spalovací zařízení v rafinerii, bez ohledu na druh paliva nebo kombinaci používaných paliv, avšak s výjimkou zařízení spadajících pod písmeno a), plynových turbín a plynových motorů, nepřekročí 1700 mg/Nm3 při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemových vztaženo na suchý plyn.
Článek 4
Maximální obsah síry v plynovém oleji
Článek 5
Maximální obsah síry v lodním palivu
Článek 6
Maximální obsah síry v lodních palivech používaných v teritoriálních mořích, výlučných ekonomických zónách a kontrolních zónách znečištění členských států, včetně kontrolních oblastí emisí SOx a osobními loděmi provozujícími liniovou dopravu do přístavů Unie nebo z nich
1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby nebyla používána lodní paliva v oblastech jejich teritoriálních moří, výlučných ekonomických zón a kontrolních zón znečištění, pokud hmotnostní obsah síry v těchto palivech překračuje:
Tento odstavec se vztahuje na všechna plavidla všech vlajek včetně plavidel, jež zahájila plavbu mimo území Unie, aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 5 a článek 7.
a) 3,50 % od 18. června 2014;
b) 0,50 % od 1. ledna 2020.
2. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby nebyla používána lodní paliva v oblastech jejich teritoriálních moří, výlučných ekonomických zón a kontrolních zón znečištění spadajících do kontrolních oblastí emisí SOx, pokud hmotnostní obsah síry v těchto palivech překračuje:
Tento odstavec se vztahuje na všechna plavidla všech vlajek včetně plavidel, jež zahájila plavbu mimo území Unie.
Komise řádně zohlední veškeré budoucí změny požadavků podle přílohy VI úmluvy MARPOL, které se vztahují na kontrolní oblasti emisí SOx, a případně bezodkladně předloží vhodné návrhy na příslušnou úpravu této směrnice.
a) 1,00 % do 31. prosince 2014;
b) 0,10 % od 1. ledna 2015.
3. Lhůty pro použití odstavce 2 jsou pro jakékoli další mořské oblasti, včetně přístavů, které IMO následně určí jako kontrolní oblasti emisí SOx v souladu s pravidlem 14 odst. 3 písm. b) přílohy VI úmluvy MARPOL, dvanáct měsíců po vstupu tohoto určení v platnost.
4. Členské státy odpovídají za vynucování dodržování odstavce 2, přinejmenším pokud jde o:
plavidla plující pod jejich vlajkou a
v případě členských států, které sousedí s kontrolními oblastmi emisí SOx, plavidla jakékoli vlajky, nacházejí-li se v jejich přístavech.
Členské státy mohou přijmout rovněž dodatečná donucovací opatření vůči ostatním plavidlům v souladu s mezinárodním námořním právem.
5. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby do 1. ledna 2020 nebyla používána lodní paliva v oblastech jejich teritoriálních moří, výlučných ekonomických zón a kontrolních zón znečištění spadajících mimo kontrolní oblasti emisí SOx osobními loděmi provozujícími liniovou dopravu do kteréhokoli přístavu Unie nebo z něj, pokud obsah síry v těchto palivech překračuje 1,50 % hmotnostních.
Členské státy jsou odpovědné za prosazování tohoto požadavku alespoň u plavidel plujících pod jejich vlajkou a u plavidel všech vlajek zdržujících se v jejich přístavech.
6. Členské státy vyžadují správné vedení lodních deníků, včetně údajů o změně paliva.
7. Členské státy usilují o zajištění dostupnosti lodních paliv vyhovujících této směrnici a informují Komisi o dostupnosti těchto lodních paliv ve svých přístavech a terminálech.
8. Pokud členský stát zjistí, že loď nevyhovuje normám pro lodní paliva vyhovující této směrnici, má příslušný orgán členského státu právo požadovat, aby loď:
Loď se nemusí odchýlit od zamýšlené trasy nebo zbytečně plavbu odložit kvůli tomu, aby splnila předpisy.
Pokud loď poskytne informace uvedené v prvním pododstavci, dotčený členský stát zohlední veškeré příslušné okolnosti a předložené důkazy a přijme na jejich základě vhodné opatření, přičemž může od přijetí kontrolních opatření také upustit.
V případě, že nebude možné zakoupit lodní palivo vyhovující této směrnici, loď o tom informuje stát, pod jehož vlajkou pluje, a příslušný orgán daného cílového přístavu.
Přístavní stát v okamžiku, kdy loď prokáže, že lodní paliva vyhovující této směrnici nebyla dostupná, informuje Komisi.
a) předložila záznamy opatření, jež byla přijata ve snaze zajistit soulad a
b) prokázala, že se pokusila nakoupit lodní palivo vyhovující této směrnici v množství odpovídajícím jejímu plánu plavby a že se v případě, že nebylo v místě plánovaného nákupu dostupné, pokusila najít alternativní zdroje tohoto lodního paliva a že ani přes veškerou její snahu získat lodní palivo vyhovující této směrnici je nebylo možné získat.
9. Členské státy v souladu s pravidlem 18 přílohy VI úmluvy MARPOL:
a) povedou veřejně dostupný seznam místních dodavatelů lodního paliva;
b) zajistí, aby obsah síry ve všech lodních palivech prodávaných na jejich území byl uveden dodavatelem na dodacím listě zásobníku, doplněném zapečetěným vzorkem podepsaným zástupcem přijímající lodi;
c) přijmou opatření proti dodavatelům lodního paliva, u kterých bylo zjištěno, že dodávají palivo, které neodpovídá tomu, co je uvedeno na dodacím listě zásobníku;
d) zajistí, že budou přijata nápravná opatření, aby palivo, u nějž byla zjištěna nevhodnost, bylo upraveno tak, aby odpovídalo požadavkům.
10. Členské státy zajistí, aby se na jejich území neuváděla na trh lodní motorová nafta s obsahem síry vyšším než 1,50 % hmotnostních.
Článek 7
Maximální obsah síry v lodních palivech používaných loděmi kotvícími v přístavech Unie
1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby plavidla kotvící v přístavech Unie nepoužívala lodní paliva s obsahem síry vyšším než 0,10 % hmotnostních, přičemž se posádce poskytne dostatečná doba, aby co nejdříve po připlutí do kotviště a co nejpozději před odplutím mohla provést potřebnou výměnu paliva.
Členské státy vyžadují, aby byl čas výměny paliva zaznamenán v lodním deníku.
2. Odstavec 1 se nepoužije:
a) mají-li být podle zveřejněného jízdního řádu lodě v kotvišti po dobu kratší než dvě hodiny;
b) pro lodi, které vypínají všechny motory a využívají během kotvení v přístavech dodávky elektřiny z pobřeží.
3. Členské státy zajistí, aby se na jejich území neuváděly na trh lodní plynové oleje s obsahem síry vyšším než 0,10 % hmotnostních.
Článek 8
Metody snižování emisí
1. Členské státy povolí použití metod snižování emisí loděmi všech vlajek ve svých přístavech, teritoriálních mořích, výlučných ekonomických zónách a kontrolních zónách znečištění jako alternativu k používání lodních paliv, která splňují požadavky článků 6 a 7, a to za podmínek odstavců 2 a 4 tohoto článku.
2. Na lodích používajících metody snižování emisí uvedené v odstavci 1 se nepřetržitě dosahuje snížení emisí oxidu siřičitého, které je přinejmenším rovnocenné snížení, jehož by bylo dosaženo použitím lodních paliv, která splňují požadavky článků 6 a 7. Rovnocenné emisní hodnoty se stanoví v souladu s přílohou I.
3. Členské státy vyzývají kotvící plavidla k používání pobřežních systémů pro dodávky elektřiny jako alternativního způsobu snižování emisí.
4. Metody snižování emisí uvedené v odstavci 1 musí být v souladu s kritérii stanovenými v aktech uvedených v příloze II.
5. Je- li to opodstatněné z hlediska vědeckotechnického pokroku v oblasti alternativních metod snižování emisí a v zájmu zajištění přísného souladu s příslušnými nástroji a normami přijatými IMO, Komise:
a) je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, kterými se mění přílohy I a II;
b) případně přijme prováděcí akty, které stanoví podrobné požadavky na sledování emisí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.
Článek 9
Schvalování metod snižování emisí pro použití na lodích plujících pod vlajkou členského státu
1. Metody snižování emisí, které spadají do oblasti působnosti směrnice 96/98/ES, se schvalují v souladu s uvedenou směrnicí.
2. Metody snižování emisí, na něž se nevztahuje odstavec 1 tohoto článku, se schvalují postupem uvedeným v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 2099/2002, s přihlédnutím k:
a) pokynům vypracovaným IMO;
b) výsledkům zkoušek provedených podle článku 10;
c) vlivům na životní prostředí, včetně dosažitelného snížení emisí a dopadů na ekosystémy v uzavřených přístavech, přístavištích a ústích řek a
d) proveditelnosti sledování a ověřování.
Článek 10
Zkoušky nových metod snižování emisí
Členské státy mohou, případně ve spolupráci s ostatními členskými státy, povolit zkoušky metod snižování emisí z lodí na plavidlech plujících pod jejich vlajkou nebo v mořských oblastech v jejich pravomoci. Během těchto zkoušek není používání lodních paliv, která vyhovují požadavkům článků 6 a 7, povinné za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:
a) Komise a každý dotčený přístavní stát je vyrozuměn písemně nejméně šest měsíců před zahájením zkoušek;
b) doba platnosti povolení ke zkouškám nepřekročí osmnáct měsíců;
c) na všech zúčastněných lodích jsou instalována zařízení znemožňující nedovolenou manipulaci k nepřetržitému sledování emisí z komína a jsou používána po celou zkušební dobu;
d) na všech zúčastněných lodích je dosaženo snížení emisí, která jsou přinejmenším rovnocenná těm, kterých by bylo dosaženo pomocí mezních hodnot síry v palivech stanovených v této směrnici;
e) existují odpovídající systémy nakládání s odpadem, pokud jde o odpad, který vyprodukují metody snižování emisí během zkušební doby;
f) po celou zkušební dobu se posuzuje dopad na mořské prostředí, zejména na ekosystémy v uzavřených přístavech, přístavištích a ústích řek a
g) do šesti měsíců po ukončení zkoušek jsou úplné výsledky předány Komisi a zpřístupněny veřejnosti.
Článek 11
Finanční opatření
Článek 12
Změna v dodávce paliv
Článek 13
Odběr vzorků a analýza
1. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k tomu, aby odběrem vzorků kontrolovaly, zda obsah síry v používaných palivech je v souladu s články 3 až 7. Odběr vzorků začne dnem, ke kterému vstoupí v platnost daná mezní hodnota maximálního obsahu síry v palivech. Musí se provádět v pravidelných intervalech, dostatečně často a v takovém množství, aby vzorky reprezentovaly zkoumané palivo a v případě lodního paliva palivo, které plavidla používají v dotyčných mořských oblastech a přístavech. Vzorky se analyzují bez zbytečného odkladu.
2. Použijí se následující způsoby odběru vzorků, analýzy a kontroly lodního paliva:
a) kontrola lodních deníků a dodacích listů zásobníků a
b) podle potřeby níže uvedené způsoby odběru vzorků a analýzy:
- i) odběr vzorků lodního paliva pro spalování na palubě během dodávky na lodě v souladu s pokyny pro odběr vzorků topného oleje k určení shody s revidovanou přílohou VI úmluvy MARPOL, přijatou dne 17. července 2009 na základě rezoluce 182(59) Výboru pro ochranu mořského prostředí (MEPC) IMO, a analýza obsahu síry nebo
- ii) odběr vzorků a analýza obsahu síry v lodním palivu pro spalování na palubě v zásobnících, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné, a v zapečetěných vzorcích zásobníku na palubě lodí.
3. Referenční metodou pro stanovení obsahu síry je metoda ISO 8754 (2003) nebo EN ISO 14596:2007.
S cílem stanovit, zda lodní palivo dodávané a používané na lodích je v souladu s mezními hodnotami obsahu síry požadovanými podle článků 4 až 7, použije se postup ověřování jakosti paliva podle dodatku VI k příloze VI úmluvy MARPOL.
4. Komise je zmocněna přijímat prováděcí akty týkající se:
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.
a) četnosti odběru vzorků;
b) metod odběru vzorků;
c) definice reprezentativního vzorku zkoumaného paliva.
Článek 14
Zprávy a přezkum
1. Každý rok do 30. června členské státy na základě výsledků odběru vzorků, analýzy a kontrol prováděných podle článku 13 předkládají Komisi zprávu o dodržování norem pro obsah síry stanovených v této směrnici za předchozí rok.
Na základě zpráv obdržených v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce a oznámení týkajících se nedostupnosti lodního paliva, které vyhovuje této směrnici, podaných členskými státy v souladu s čl. 6 odst. 8 pátým pododstavcem Komise do 12 měsíců od data uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce vypracuje a zveřejní zprávu o uplatňování této směrnice. Komise posoudí nutnost dalšího posílení příslušných ustanovení této směrnice a předloží za tím účelem příslušné legislativní návrhy.
2. Do 31. prosince 2013 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu doplněnou případně o legislativní návrhy. Komise ve své zprávě zváží potenciál pro snížení znečištění ovzduší, přičemž vezme v úvahu zejména výroční zprávy předkládané v souladu s odstavci 1 a 3 a svá pozorování, pokud jde o kvalitu ovzduší a acidifikaci, náklady na paliva, potenciální ekonomický dopad, zjištěný odklon k jiným druhům dopravy a pokrok ve snižování emisí z lodí.
3. Komise může přijímat prováděcí akty, pokud jde o informace, které mají být zahrnuty do zprávy, a o formát zprávy uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.
Článek 15
Přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku
Článek 16
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 5 a článku 15 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 17. prosince 2012. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 5 a článku 15 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí uvedených v daném rozhodnutí. Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Rozhodnutí nemá vliv na platnost žádných aktů v přenesené pravomoci, které jsou již v platnosti.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 5 a článku 15 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě tří měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady bude tato lhůta prodloužena o tři měsíce.
Článek 17
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pokud výbor nezaujme žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 18
Sankce
Článek 19
Zrušení
Článek 20
Vstup v platnost
Článek 21
Určení
Ve Štrasburku dne 11. května 2016.
Za Evropský parlament
předseda
M. Schulz
Za Radu
předsedkyně
J.A. Hennis-Plasschaert
PŘÍLOHA I
ROVNOCENNÉ EMISNÍ HODNOTY PRO METODY SNIŽOVÁNÍ EMISÍ UVEDENÉ V ČL. 8 ODST. 2
Mezní hodnoty obsahu síry v lodním palivu uvedené v článcích 6 a 7 této směrnice a pravidlech 14.1 a 14.4 přílohy VI úmluvy MARPOL a odpovídající hodnoty emisí podle čl. 8 odst. 2:
| Obsah síry v lodním palivu (% hmot.) | Poměr emisí SO2 (ppm)/CO2 (% obj.) |
|---|---|
| 3,50 | 151,7 |
| 1,50 | 65,0 |
| 1,00 | 43,3 |
| 0,50 | 21,7 |
| 0,10 | 4,3 |
PŘÍLOHA II
KRITÉRIA PRO POUŽITÍ METOD SNIŽOVÁNÍ EMISÍ UVEDENÁ/ÝCH V ČL. 8 ODST.4
Metody snižování emisí uvedené v článku 8, musí splňovat alespoň kritéria uvedená v těchto aktech, v použitelném rozsahu:
| Metoda snižování emisí | Kritéria použití |
|---|---|
| Směs lodního paliva a odpařeného zemního plynu | Rozhodnutí Komise 2010/769/EU. |
| Systémy čištění spalin | Rezoluce MEPC.184(59) přijatá dne 17. července 2009 „Odpadní voda, která je produktem systémů čištění spalin, v nichž se používají chemické látky, přídatné látky a jiné chemické přípravky vytvořené na místě,“ jak se uvádí v bodě 10.1.6.1 rezoluce MEPC.184(59), se nesmí vypouštět do moře, a to ani v uzavřených přístavech, přístavištích a ústích řek, pokud provozovatel lodi neprokáže, že vypuštění takové vody do moře nebude mít žádný významný dopad na lidské zdraví a životní prostředí a ani je nijak neohrozí. Je-li použitou látkou hydroxid sodný, je dostačující, pokud odpadní voda splňuje kritéria stanovená v rezoluci MEPC.184(59) a její pH nepřesahuje hodnotu 8,0. |
| Biopaliva | Používání biopaliv ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES, které vyhovují příslušným normám CEN a ISO. Směsi biopaliv a lodních paliv musí splňovat normy pro obsah síry stanovené v článku 5, čl. 6 odst. 1, 2 a 5 a v článku 7 této směrnice. |
PŘÍLOHA III
ČÁST A Zrušená směrnice a seznam jejích následných změn (uvedených v článku 19)
| Směrnice | Lhůta pro provedení |
|---|---|
| 1999/32/ES | 1. července 2000 |
| 2005/33/ES | 11. srpna 2006 |
| 2009/30/ES | 31. prosince 2010 |
| 2012/33/EU | 18. června 2014 |
PŘÍLOHA IV
SROVNÁVACÍ TABULKA
| Směrnice 1999/32/ES | Tato směrnice |
|---|---|
| Čl. 1 odst. 1 | Čl. 1 odst. 1 |
| Čl. 1 odst. 2 pododstavec 2 návětí | Čl. 1 odst. 2 pododstavec 2 návětí |
| Čl. 1 odst. 2 pododstavec 2 písm. a), b) a c) | Čl. 1 odst. 2 pododstavec 2 písm. a), b) a c) |
| Čl. 1 odst. 2 pododstavec 2 písm. d) návětí | Čl. 1 odst. 2 pododstavec 2 písm. d) návětí |
| Čl. 1 odst. 2 pododstavec 2 písm. d) první odrážka | Čl. 1 odst. 2 pododstavec 2 písm. d) bod i) |
| Čl. 1 odst. 2 pododstavec 2písm. d) druhá odrážka | Čl. 1 odst. 2 pododstavec 2 písm. d) bod ii) |
| Čl. 1 odst. 2 pododstavec 2 písm. e) až h) | Čl. 1 odst. 2 pododstavec 2 písm. e) až h) |
| Čl. 2 návětí | Čl. 2 návětí |
| Čl. 2 bod 1 | Čl. 2 písm. a) |
| Čl. 2 bod 1 první odrážka | Čl. 2 písm. a) bod i) |
| Čl. 2 bod 1 druhá odrážka | Čl. 2 písm. a) bod ii) |
| Čl. 2 bod 2 | Čl. 2 písm. b) |
| Čl. 2 bod 2 první odrážka | Čl. 2 písm. b) bod i) |
| Čl. 2 bod 2 druhá odrážka | Čl. 2 písm. b) bod ii) |
| Čl. 2 bod 2 závěrečná slova | Čl. 2 písm. b) závěrečná slova |
| Čl. 2 bod 3 | Čl. 2 písm. c) |
| Čl. 2 bod 3a | Čl. 2 písm. d) |
| Čl. 2 bod 3b | Čl. 2 písm. e) |
| Čl. 2 bod 3c | Čl. 2 písm. f) |
| Čl. 2 bod 3d | Čl. 2 písm. g) |
| Čl. 2 bod 3e | Čl. 2 písm. h) |
| Čl. 2 bod 3f | Čl. 2 písm. i) |
| Čl. 2 bod 3g | Čl. 2 písm. j) |
| Čl. 2 bod 3h | Čl. 2 písm. k) |
| Čl. 2 bod 3i | Čl. 2 písm. l) |
| Čl. 2 bod 3k | Čl. 2 písm. m) |
| Čl. 2 bod 3l | Čl. 2 písm. n) |
| Čl. 2 bod 3m | Čl. 2 písm. o) |
| Čl. 2 bod 4 | Čl. 2 písm. p) |
| Čl. 2 bod 5 | Čl. 2 písm. q) |
| Článek 3 | Článek 3 |
| Článek 3a | Článek 5 |
| Článek 4 | Článek 4 |
| Čl. 4a odst. 1 | Čl. 6 odst. 2 |
| Čl. 4a odst. 1a | Čl. 6 odst. 1 |
| Čl. 4a odst. 2 | Čl. 6 odst. 3 |
| Čl. 4a odst. 3 | Čl. 6 odst. 4 |
| Čl. 4a odst. 4 | Čl. 6 odst. 5 |
| Čl. 4a odst. 5 | Čl. 6 odst. 6 |
| Čl. 4a odst. 5a | Čl. 6 odst. 7 |
| Čl. 4a odst. 5b | Čl. 6 odst. 8 |
| Čl. 4a odst. 6 | Čl. 6 odst. 9 |
| Čl. 4a odst. 7 | Čl. 6 odst. 10 |
| Článek 4b | Článek 7 |
| Čl. 4c odst. 1 a 2 | Čl. 8 odst. 1 a 2 |
| Čl. 4c odst. 2a | Čl. 8 odst. 3 |
| Čl. 4c odst. 3 | Čl. 8 odst. 4 |
| Čl. 4c odst. 4 | Čl. 8 odst. 5 |
| Článek 4d | Článek 9 |
| Článek 4e | Článek 10 |
| Článek 4f | Článek 11 |
| Článek 5 | Článek 12 |
| Čl. 6 odst. 1 | Čl. 13 odst. 1 |
| Čl. 6 odst. 1a | Čl. 13 odst. 2 |
| Čl. 6 odst. 2 | Čl. 13 odst. 3 |
| Čl. 6 odst. 1b | Čl. 13 odst. 4 |
| Čl. 7 odst. 1 a 2 | Čl. 14 odst. 1 a 2 |
| Čl. 7 odst. 1a | Čl. 14 odst. 3 |
| Čl. 7 odst. 3 | — |
| Čl. 7 odst. 4 | Článek 15 |
| Článek 9 | Článek 17 |
| Čl. 9a | Článek 16 |
| Článek 10 | — |
| Čl. 11 odst. 1 | Článek 18 první pododstavec |
| Čl. 11 odst. 2 | Článek 18 druhý pododstavec |
| — | Článek 19 |
| Článek 12 | Článek 20 |
| Článek 13 | Článek 21 |
| Přílohy I a II | Přílohy I a II |
| — | Příloha III |
| — | Příloha IV |