(1) Skutečnosti, jimž věnují hlavní pozornost příslušné orgány ve svých posouzeních a Evropský orgán pro bankovnictví ve svých zprávách, se mohou časem měnit, a je tedy možné, že bude nutno odpovídajícím způsobem měnit i srovnávací portfolia. Tuto skutečnost by měl zohledňovat návrh obecné šablony pro účely vymezení srovnávacích portfolií, který by měl tudíž umožňovat, aby byla tato portfolia vymezena v různých složeních a různých stupních granularity.

(2) Ustanovení čl. 78 odst. 2 věty druhé směrnice 2013/36/EU umožňuje, aby příslušný orgán v konzultaci s Evropským orgánem pro bankovnictví vyvinul nad rámec společných portfolií Evropského orgánu pro bankovnictví i konkrétní portfolia, s jejichž pomocí bude posuzována kvalita interních přístupů institucí. Měla by být vypracována pravidla, podle nichž budou vymezeny šablony pro účely podávání zpráv Evropskému orgánu pro bankovnictví a která by se měla použít i na konkrétní portfolia, která vyvine příslušný orgán.

(3) V případě úvěrového rizika by měl být použit klastrový přístup, podle něhož se portfolio pro účely úvěrového rizika rozkládá na subportfolia, jež napříč institucemi nesou zhruba podobná rizika. Tímto způsobem mohou příslušné orgány a Evropský orgán pro bankovnictví zpracovávat analýzy vycházející ze srovnatelných expozic a je zajištěna minimální úroveň jednotnosti mezi portfolii různých institucí. S ohledem na kategorie rizik, která jsou spojena s většinou interních přístupů institucí, a na kategorie, s jejichž pomocí jsou vymezovány kapitálové požadavky k úvěrovému riziku, by mělo klastrování pro účely srovnávání podle článku 78 směrnice 2013/36/EU zahrnovat expozice vůči podnikům, úvěrovým institucím, ústředním vládám, malým a středním podnikům v retailové kategorii ( " retailové expozice vůči MSP " ), malým a středním podnikům mimo retailovou kategorii ( " korporátní expozice vůči MSP " ), jakož i expozice zajištěné zástavními právy k obytným nemovitostem a expozice vůči stavebnímu odvětví, přičemž doplňující klastrování by mělo vycházet z místa sídla protistrany, znaků zajištění, stavu z hlediska selhání či průmyslového odvětví.

(4) Srovnávání interních přístupů institucí, které je prováděno na vyšším stupni granularity, vyžaduje přístup založený na specifických vzorcích, který je uplatňován na portfolia s nízkým počtem selhání, přičemž toto srovnávání se provádí na úrovni expozice a úrovni transakce. Avšak vzhledem k tomu, že se tento přístup založený na specifických vzorcích zaměřuje pouze na dílčí soubor reálných expozic určité instituce, a tedy není příliš reprezentativní, měl by být používán pouze jako doplněk k přístupu klastrovému.

(5) V případě úvěrového rizika je z důvodu složitosti srovnávání nutné, aby byla v rostoucí míře používána portfolia, která se váží k interním přístupům uplatňovaným při výpočtu objemů rizikově vážených expozic. V případě tržního rizika by se jako východisko k vypracování souboru portfolií pro účely srovnávání podle článku 78 směrnice 2013/36/EU měla použít portfolia, která v rámci srovnávání použily v roce 2013 Basilejský výbor pro bankovní dohled a Evropský orgán pro bankovnictví, s tím, že za účelem zachování validity těchto portfolií by měly být provedeny jen drobné úpravy. Tímto způsobem bude minimalizována zátěž institucí a příslušných orgánů a činnosti nebudou prováděny duplicitně.

(6) Článek 78 směrnice 2013/36/EU dále vyžaduje, aby příslušné orgány posoudily kvalitu interních přístupů a míru variability pozorovanou u konkrétních přístupů. Příslušné orgány by se tudíž neměly při tomto posouzení zaměřovat jen na výsledky interních přístupů, ale i na hlavní faktory, které variabilitu způsobují, a měly by z odlišných přístupů k modelování a z možností, jež instituce v interních přístupech využívají, vyvodit závěry. Instituce by tedy měly být rovněž povinny uvádět ve svých zprávách výsledky používání historicky pozorovaných rizikových parametrů v případě úvěrového rizika a časové řady zisků a ztrát v případě tržního rizika.

(7) Má-li být účinek jednotlivých přístupů, jež jsou uplatněny v případě tržního rizika, posouzen smysluplně, je nutno, aby instituce ve zprávách pro příslušné orgány uváděly hlavní předpoklady, z nichž modelování rizik vychází, a dále aby příslušné orgány posuzovaly účinek jednotlivých zvolených možností odděleně, jestliže jim nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 [Pozn: Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 ( Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1 ).] nabízí možnost, aby si předpoklady modelování zvolily. Je tudíž nutné provádět alternativní propočty hodnoty v riziku ( " VaR " ) a kontrolovat tak odlišné možnosti, jež mohou instituce použít a jež jsou v uvedeném nařízení výslovně zmíněny. Za tímto účelem by instituce, které k výpočtu VaR používají přístup založený na historické simulaci, měly za každé individuální modelované portfolio předložit i časovou řadu zisků a ztrát za dobu jednoho roku.

(8) Při podávání zpráv o tržním riziku by instituce měly předkládat prvotní tržní ocenění každého jednotlivého nástroje za účelem posouzení, zdali danému nástroji správně porozuměly. Tímto postupem bude rovněž zajištěno, že instituce tyto pozice zavedou do svých systémů. Prvotní tržní ocenění by měly instituce vůči svým příslušným orgánům a Evropskému orgánu pro bankovnictví vykázat i předtím, než podají zprávu o výsledku modelování portfolií, o nějž se opírá posouzení objemů rizikově vážených expozic podle čl. 78 odst. 3 směrnice 2013/36/EU.

(9) Má-li být zajištěno, aby příslušné orgány a Evropský orgán pro bankovnictví měly dobrý přehled o intervalu hodnot, které jsou použity pro rizikově vážená aktiva a kapitálové požadavky plynoucí z použití interních přístupů pro podobné expozice, pak by měly instituce podávat příslušným orgánům zprávy o výsledcích interních přístupů, které jsou uplatňovány na srovnávací portfolia pokrývající široký interval expozic.

(10) Ustanovení čl. 78 odst. 3 směrnice 2013/36/EU vyžaduje, aby příslušné orgány posoudily interní postupy, které umožnily institucím používat při výpočtu objemů rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků. Toto srovnávání by se tudíž mělo týkat pouze validovaných interních přístupů. Instituce by neměly předkládat údaje za portfolia, která obsahují nástroje či rizikové faktory, o nichž jsou podávány zprávy v rámci standardizovaného přístupu.

(11) Instituce, která je schopna modelovat určitý nástroj obsažený v jednom ze srovnávacích portfolií pro účely tržního rizika a má od svého příslušného orgánu svolení používat u tohoto typu nástroje interní přístup k výpočtu objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků, by měla ve zprávě uvádět o tomto nástroji všechny relevantní údaje vyžadované v tomto nařízení, a to bez ohledu na to, zda tento nástroj v době podání zprávy vede ve svých obchodních portfoliích. Pokud instituce výše uvedené svolení sice získala, avšak nemá s modelováním konkrétního nástroje náležitou zkušenost, a tudíž nemá k tomuto modelování schválení od vlastního vedení, pak by neměla předkládat údaje za jednotlivá portfolia, která tento nástroj obsahují, neboť by hrozilo, že bude výsledný soubor dat zkreslen. V takovém případě by měla instituce podat zprávu o portfoliích, která nebudou součástí předkládaných údajů, a uvést pro toto vyloučení důvod.

(12) Libovolné dlouhodobější řešení v oblasti informačních technologií používané pro účely srovnávání podle čl. 78 odst. 2 směrnice 2013/36/EU by mělo nabízet instituci možnost podávat zprávu přímo Evropskému orgánu pro bankovnictví. Evropský orgán pro bankovnictví však byl zřízen teprve nedávno a má omezené zdroje, což omezuje i jeho schopnost přijímat zprávy od institucí přímo. Do doby, než budou tyto problémy vyřešeny, by tudíž mělo být v oblasti informačních technologií zavedeno prozatímní řešení. S cílem předejít tomu, aby takovéto prozatímní řešení instituce při podávání zpráv neúměrně zatěžovalo, měla by být zajištěna návaznost na jiné typy zpráv, jež instituce podávají, a zejména návaznost na řešení v oblasti informačních technologií uvedené v článku 17 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014 [Pozn: Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014 , kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1 ).] .

(13) Jelikož instituce již mají povinnost podávat zprávy s informacemi podle prováděcího nařízení (EU) č. 680/2014, bylo by nepřiměřené požadovat, aby veškeré informace uvedené v čl. 78 odst. 2 směrnice 2013/36/EU uváděly v podávaných zprávách okamžitě. S cílem dát institucím dostatek času k tomu, aby pro účely podávání zpráv zavedly vhodné interní rámce, a současně zajistit, aby prováděly smysluplné srovnávání, měla by být portfolia, jež mají být s ohledem na interní přístupy k úvěrovému riziku posuzována, zaváděna postupně.

(14) Lhůty pro předložení informací, jež mají být ve zprávách uvedeny, by měly být stanoveny způsobem, který institucím poskytne dostatek času na potřebné výpočty.

(15) Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem, jejž Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(16) O návrhu prováděcích technických norem, z něhož toto nařízení vychází, uskutečnil Evropský orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 [Pozn: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES ( Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12 ).] ,