1) Článek 1 se nahrazuje tímto:

Toto nařízení stanoví pravidla Unie pro obchod s třetími zeměmi se zbožím, které by mohlo být použito pro účely výkonu trestu smrti nebo pro účely mučení či jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, jakož i pravidla pro poskytování zprostředkovatelských služeb, technické pomoci, školení a reklamy v souvislosti s takovým zbožím.“

2) Článek 2 se mění takto:

• a) písmena a), b), c), d) a e) se nahrazují tímto:
  • „a) „mučením“ jednání, jímž je člověku úmyslně působena silná bolest nebo tělesné či duševní utrpení pro takové účely jako získat od něj nebo od třetí osoby informace nebo přiznání, potrestat jej za jednání, jehož se dopustil on nebo třetí osoba nebo z něhož jsou podezřelí, nebo s cílem zastrašit nebo přinutit jej nebo třetí osobu nebo z jakéhokoli jiného důvodu založeného na jakékoli diskriminaci, jsou-li taková bolest nebo utrpení působeny veřejným činitelem nebo jinou osobou jednající z úředního pověření, anebo z jejich podnětu či s jejich výslovným nebo tichým souhlasem. Tento pojem však nezahrnuje bolest nebo utrpení, které vznikají pouze v důsledku zákonných trestů, jsou od těchto trestů neoddělitelné nebo jsou k těmto trestům průvodní. Trest smrti není považován za zákonný trest za žádných okolností;
  • b) „jiným krutým, nelidským či ponižujícím zacházením nebo trestáním“ jednání, jímž je člověku úmyslně působena bolest nebo tělesné či duševní utrpení dosahující minimální úrovně závažnosti, jsou-li tato bolest nebo utrpení působeny veřejným činitelem nebo jinou osobou jednající z úředního pověření, nebo z jejich podnětu či s jejich výslovným nebo tichým souhlasem. Tento pojem však nezahrnuje bolest nebo utrpení, které vznikají pouze v důsledku zákonných trestů, jsou od těchto trestů neoddělitelné nebo jsou k těmto trestům průvodní. Trest smrti není považován za zákonný trest za žádných okolností;
  • c) „donucovacím orgánem“ jakýkoli orgán příslušný pro předcházení, odhalování, vyšetřování, stíhání a trestání trestných činů včetně například policie, státního zastupitelství, soudů, státních nebo soukromých vězeňských orgánů a případně složek státní bezpečnosti a vojenských orgánů;
  • d) „vývozem“ odeslání zboží z celního území Unie, včetně odeslání zboží, u nějž se vyžaduje celní prohlášení, a odeslání zboží poté, co bylo uskladněno ve svobodném pásmu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).“;);
  • e) „dovozem“ vstup zboží na celní území Unie, včetně dočasného uskladnění, umístění do svobodného pásma, propuštění do zvláštního režimu a propuštění do volného oběhu ve smyslu nařízení (EU) č. 952/2013;
• b) písmena h) a i) se nahrazují tímto:
  • „h) „příslušným orgánem“ orgán jednoho z členských států uvedený v příloze I, který má podle článku 8 právo rozhodnout o žádosti o udělení povolení nebo zakázat vývozci použít všeobecné vývozní povolení Unie;
  • i) „žadatelem“:
    • 1. vývozce, v případě vývozu uvedeného v článcích 3, 5 nebo 7b;
    • 2. fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán převážející zboží v rámci celního území Unie, v případě tranzitu uvedeného v článku 4a;
    • 3. poskytovatel technické pomoci, v případě poskytování technické pomoci uvedené v článku 3;
    • 4. muzeum, které bude zboží vystavovat, v případě dovozu a poskytování technické pomoci uvedených v článku 4; a
    • 5. poskytovatel technické pomoci, v případě poskytování technické pomoci uvedené v článku 7a, nebo zprostředkovatel, v případě zprostředkovatelských služeb uvedených v článku 7e;“;
• c) doplňují se nová písmena, která znějí:
  • „j) „celním územím Unie“ území ve smyslu článku 4 nařízení (EU) č. 952/2013;
  • k) „zprostředkovatelskými službami“:
    • 1) sjednávání nebo organizování operací týkajících se nákupu, prodeje nebo dodávek příslušného zboží z třetí země do jakékoliv jiné třetí země nebo
    • 2) prodej nebo nákup příslušného zboží, které je umístěno v třetí zemi, za účelem jeho převodu do jiné třetí země.

    Pro účely tohoto nařízení je z této definice vyloučeno pouhé poskytování doplňkových služeb. Doplňkovými službami jsou přeprava, finanční služby, pojištění, zajištění nebo obecná propagace a podpora;

  • l) „zprostředkovatelem“ jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán, včetně partnerství, s bydlištěm v členském státě nebo v něm usazené, které poskytují služby uvedené pod písmenem k) z území Unie; jakákoli fyzická osoba se státní příslušností členského státu, bez ohledu na to, kde má své bydliště, která poskytuje takové služby z území Unie; a jakákoli právnická osoba, subjekt nebo orgán registrované nebo zřízené podle práva členského státu, bez ohledu na to, kde jsou usazené, které poskytují takové služby z území Unie;
  • m) „poskytovatelem technické pomoci“ jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán, včetně partnerství, s bydlištěm v členském státě nebo v něm usazené, které poskytují technickou pomoc uvedenou pod písmenem f) z území Unie; jakákoli fyzická osoba se státní příslušností členského státu, bez ohledu na to, kde má bydliště, která poskytuje takovou pomoc z území Unie; a jakákoli právnická osoba, subjekt nebo orgán registrované nebo zřízené podle práva členského státu, bez ohledu na to, kde jsou usazené, které poskytují takovou pomoc z území Unie;
  • n) „vývozcem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán, včetně partnerství, jehož jménem je podáváno vývozní prohlášení, totiž osoba, subjekt nebo orgán, který je v okamžiku přijetí vývozního prohlášení smluvní stranou smlouvy uzavřené s příjemcem v příslušné třetí zemi a který je oprávněn rozhodnout o odeslání zboží z celního území Unie. Nebyla-li uzavřena žádná taková smlouva nebo nejedná-li smluvní strana svým jménem, rozumí se vývozcem osoba, subjekt nebo orgán, který má nezbytné oprávnění rozhodnout o odeslání zboží mimo celní území Unie. Má-li podle smlouvy, na které je vývoz založen, právo nakládat se zbožím osoba, subjekt nebo orgán, s bydlištěm mimo Unii nebo usazené mimo Unii, považuje se za vývozce smluvní strana, která má bydliště nebo je usazena na území Unie;
  • o) „všeobecným vývozním povolením Unie“ povolení k vývozu ve smyslu písmene d) do některých zemí, které je dostupné všem vývozcům, kteří dodržují podmínky a požadavky pro jeho použití uvedené v příloze IIIb;
  • p) „individuálním povolením“ povolení udělené:
    • 1. jednomu konkrétnímu vývozci k vývozu ve smyslu písmene d), pro jednoho konečného uživatele nebo příjemce ve třetí zemi a které se vztahuje na jeden nebo více druhů zboží;
    • 2. jednomu konkrétnímu zprostředkovateli na poskytování zprostředkovatelských služeb ve smyslu písmene k) jednomu konečnému uživateli nebo příjemci ve třetí zemi a které se vztahuje na jeden nebo více druhů zboží, nebo
    • 3. fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu převážejícímu zboží v rámci celního území Unie za účelem tranzitu ve smyslu písmene s);
  • q) „souhrnným povolením“ povolení udělené jednomu konkrétnímu vývozci nebo zprostředkovateli pro typ zboží uvedený v příloze III nebo příloze IIIa, které může být platné pro:
    • 1. vývozy ve smyslu písmene d) pro jednoho nebo více určených konečných uživatelů v jedné nebo více určených třetích zemích;
    • 2. vývozy ve smyslu písmene d) pro jednoho nebo více určených distributorů v jedné nebo více určených zemích, pokud je vývozce výrobcem zboží uvedeného v příloze III bodě 3.2 nebo 3.3 nebo v příloze IIIa oddíle 1;
    • 3. poskytování zprostředkovatelských služeb souvisejících s převodem zboží, které se nachází ve třetí zemi, jednomu nebo více určeným konečným uživatelům v jedné nebo více určených třetích zemích;
    • 4. poskytování zprostředkovatelských služeb souvisejících s převodem zboží, které se nachází ve třetí zemi, jednomu nebo více určeným distributorům v jedné nebo více určených třetích zemích, kde je zprostředkovatel výrobcem zboží uvedeného v příloze III bodě 3.2 nebo 3.3 nebo v příloze IIIa oddíle 1;
  • r) „distributorem“ hospodářský subjekt, který vykonává velkoobchodní činnost ve vztahu ke zboží uvedenému v příloze III bodě 3.2 nebo 3.3 nebo v příloze IIIa oddíle 1, jako je opatřování takového zboží od výrobců nebo skladování, dodávání nebo vývoz takového zboží; velkoobchodní činnost s takovým zbožím nezahrnuje opatřování nemocničním, farmaceutickým nebo zdravotnickým personálem pouze za účelem zásobování veřejnosti tímto zbožím;
  • s) „tranzitem“ doprava zboží, které není zbožím Unie a které je přepravováno přes její celní území, přičemž jeho místo určení se nachází mimo celní území Unie.“

3) V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Veškerý vývoz zboží uvedeného v příloze II je zakázán bez ohledu na jeho původ.

V příloze II je uvedeno zboží, které nemá žádné jiné praktické využití než k výkonu trestu smrti, mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.

Poskytovateli technické pomoci je zakázáno poskytovat jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu v třetí zemi úplatnou či bezúplatnou technickou pomoc související se zbožím uvedeným v příloze II.“

4) V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Veškerý dovoz zboží uvedeného v příloze II je zakázán, bez ohledu na jeho původ.

Osobám, subjektům nebo orgánům na území Unie je zakázáno přijímat úplatnou i bezúplatnou technickou pomoc související se zbožím uvedeným v příloze II poskytovanou ze třetí země jakoukoliv osobou, subjektem nebo orgánem.“

5) Vkládají se nové články, které znějí:

Veškerý tranzit zboží uvedeného v příloze II je zakázán.

Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán povolit tranzit zboží uvedeného v příloze II, pokud se prokáže, že se toto zboží v zemi určení použije výhradně pro účely veřejného vystavení v muzeu z důvodu svého historického významu.

Zprostředkovateli je zakázáno poskytovat jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu v třetí zemi zprostředkovatelské služby v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze II, a to bez ohledu na původ takového zboží.

Poskytovateli technické pomoci nebo zprostředkovateli je zakázáno poskytovat nebo nabízet jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu ve třetí zemi školení v souvislosti s používáním zboží uvedeného v příloze II.

Jakýmkoli fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům včetně partnerství bez ohledu na to, zda mají bydliště nebo jsou usazené v členském státě nebo mimo něj, je zakázáno vystavovat nebo nabízet k prodeji jakékoli zboží uvedené v příloze II na výstavách nebo veletrzích pořádaných na území Unie, není-li prokázáno, že vzhledem k povaze výstavy nebo veletrhu takové vystavování nebo nabízení zboží k prodeji není nedílnou součástí prodeje ani dodávky příslušného zboží jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu ve třetí zemi, ani že takový prodej nebo dodávku nepropaguje.

Jakýmkoli fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům včetně partnerství, které mají bydliště nebo jsou usazené v členském státě a které prodávají nebo kupují reklamní prostor nebo reklamní vysílací čas v rámci Unie, jakýmkoli fyzickým osobám se státní příslušností členského státu, které prodávají nebo kupují reklamní prostor nebo reklamní vysílací čas v rámci Unie, a jakýmkoli právnickým osobám, subjektům nebo orgánům registrovaným nebo zřízeným podle práva členského státu, které prodávají nebo kupují reklamní prostor nebo reklamní čas v rámci Unie, je zakázáno prodávat nebo kupovat od jakýchkoli fyzických nebo právnických osob, subjektů nebo orgánů v třetí zemi reklamní prostor v tištěných médiích nebo na internetu nebo reklamní vysílací čas v televizi či v rádiu v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze II.

Aniž by tím byly dotčeny platné předpisy Unie, včetně zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, mohou členské státy přijmout nebo zachovat vnitrostátní opatření omezující přepravu, finanční služby, pojištění nebo zajištění či všeobecnou reklamu či propagaci v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze II.

Členské státy oznamují veškerá opatření přijatá podle odstavce 1 Komisi. Stávající opatření oznámí do 17. února 2017. Nová opatření, změny a zrušení se oznamují před svým vstupem v platnost.“

6) V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Pro jakýkoli vývoz zboží uvedeného v příloze III, bez ohledu na jeho původ, se vyžaduje povolení. Povolení se však nevyžaduje pro zboží, které se přes celní území Unie pouze přepravuje, totiž zboží, jemuž nebylo přiděleno jiné celně schválené určení nebo použití než režim vnějšího tranzitu podle článku 226 nařízení (EU) č. 952/2013 včetně skladování jiného zboží než zboží Unie ve svobodném pásmu.

Příloha III obsahuje pouze toto zboží, které by mohlo být použito za účelem mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání:

• a) zboží používané především pro účely vymáhání práva a
• b) zboží, které vzhledem ke své konstrukci a technickým vlastnostem představuje značné riziko použití k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.

Příloha III neobsahuje:

• a) palné zbraně kontrolované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit palných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 1).);
• b) zboží dvojího užití kontrolované podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009(Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1).) a
• c) zboží kontrolované v souladu se společným postojem Rady 2008/944/SZBP(Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).“).

7) Článek 6 se mění takto:

• a) odstavec 1 nahrazuje tímto:

  Rozhodnutí o žádostech o vývozní povolení pro zboží uvedené v příloze III přijímají příslušné orgány, přičemž berou v úvahu všechny důležité okolnosti, zejména to, zda nebyla v předchozích třech letech v jiném členském státě zamítnuta žádost o povolení v podstatě stejného vývozu, jakož i zřetel na zamýšlené konečné použití zboží a riziko zneužití.“;

• b) doplňují se nové odstavce, které znějí:

  Na ověření zamýšleného konečného použití zboží a rizika zneužití se vztahují tato pravidla:

  • 3.1. Pokud výrobce zboží uvedeného v příloze III bodě 3.2 nebo 3.3 žádá o povolení vývozu tohoto zboží pro distributora, příslušný orgán posoudí smluvní ujednání mezi výrobcem a distributorem a opatření, která přijímají, aby se zajistilo, že toto zboží, a případně i výrobky, jejichž se stane součástí, nebudou použity k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.
  • 3.2. Pokud se žádá o vývozní povolení pro zboží uvedené v příloze III bodech 3.2 nebo 3.3. pro konečného uživatele, může příslušný orgán při posuzování rizika zneužití zohlednit platná smluvní ujednání a podepsané prohlášení konečného uživatele o konečném použití, je-li takové prohlášení k dispozici. Není-li k dispozici prohlášení o konečném použití, je povinností vývozce prokázat, kdo bude konečným uživatelem a jaké bude konečné použití daného zboží. Pokud vývozce nepředloží dostatečné informace o konečném uživateli a konečném použití zboží, má se za to, že příslušný orgán má oprávněné důvody domnívat se, že dané zboží by mohlo být použito k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.

  Při posuzování žádosti o souhrnné povolení bere příslušný orgán kromě kritérií uvedených v odstavci 1 v úvahu i to, zda vývozce uplatňuje přiměřené a vhodné prostředky a postupy pro dosažení souladu s ustanoveními a cíli tohoto nařízení a s podmínkami povolení.“

8) Vkládá se nový článek, který zní:

Jakýmkoli fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům včetně partnerství, bez ohledu na to, zda mají bydliště nebo jsou usazené v členském státě či mimo něj, je zakázáno provádět tranzit zboží uvedeného v příloze III, pokud je jim známa skutečnost, že jakákoli součást takto přepravovaného zboží má být použita k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ve třetí zemi.“

9) Vkládá se nový článek, který zní:

Povolení je vyžadováno vždy, pokud poskytovatel technické pomoci nebo zprostředkovatel úplatně či bezúplatně poskytuje jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu v třetí zemi některou z těchto služeb:

• a) technickou pomoc v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze III, bez ohledu na jeho původ; a
• b) zprostředkovatelské služby v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze III, bez ohledu na jeho původ.

Při rozhodování o žádostech o povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze III se použije článek 6 obdobně.

Při rozhodování o žádostech o povolení k poskytování technické pomoci v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze III se zohlední kritéria uvedená v článku 6 pro posouzení toho, zda by:

• a) technická pomoc byla poskytnuta osobě, subjektu nebo orgánu, které by mohly zboží, s nímž tato technická pomoc souvisí, použít k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání; a
• b) technická pomoc byla použita pro opravu, vývoj, výrobu, zkoušky, údržbu nebo montáž zboží uvedeného v příloze III pro osobu, subjekt nebo orgán, které by mohly zboží, s nímž tato technická pomoc souvisí, použít k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, nebo zda by byla použita za účelem poskytování technické pomoci takové osobě, subjektu nebo orgánu.

Odstavec 1 se nevztahuje na poskytování technické pomoci, pokud

• a) se technická pomoc poskytuje donucovacímu orgánu členského státu nebo vojenským či civilním pracovníkům členského státu, jak je uvedeno v první větě čl. 5 odst. 3;
• b) technická pomoc spočívá v poskytování informací, které jsou veřejně přístupné; nebo
• (c) technická pomoc je minimálním předpokladem pro instalaci, provoz, údržbu nebo opravu zboží uvedeného v příloze III, jehož vývoz byl povolen příslušným orgánem v souladu s tímto nařízením.

Bez ohledu na článek 1 se může členský stát rozhodnout zachovat zákaz poskytování zprostředkovatelských služeb týkajících se okovů, spojených řetězů a přenosných zařízení pro aplikaci elektrických šoků. Pokud se některý členský stát rozhodne tento zákaz zachovat, oznámí Komisi přijatá opatření do 17. února 2017 a informuje Komisi v případě, že jsou tato opatření změněna nebo zrušena.“

10) Za článek 7a se vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA IIIa Zboží, které je možno použít k výkonu trestu smrti

Pro vývoz zboží uvedeného v příloze IIIa se, bez ohledu na jeho původ, vyžaduje povolení. Povolení se však nevyžaduje pro zboží, které se přes celní území Unie pouze přepravuje, totiž zboží, jemuž nebylo přiděleno jiné celně schválené určení nebo použití než režim vnějšího tranzitu podle článku 226 nařízení (EU) č. 952/2013, včetně skladování zboží jiného než zboží Unie ve svobodném pásmu.

Příloha IIIa obsahuje pouze zboží, které je možno použít k výkonu trestu smrti a které bylo schváleno nebo skutečně použito k výkonu trestu smrti jednou nebo několika třetími zeměmi, jež trest smrti nezrušily. Příloha IIIa neobsahuje:

• a) palné zbraně kontrolované podle nařízení (EU) č. 258/2012;
• b) zboží dvojího užití kontrolované podle nařízení (ES) č. 428/2009 a
• c) zboží kontrolované v souladu se společným postojem 2008/944/SZBP.

Pokud vývoz léčivých přípravků vyžaduje vývozní povolení podle tohoto nařízení a tento vývoz vyžaduje rovněž povolení podle mezinárodních úmluv o kontrole omamných a psychotropních látek, jako je Úmluva o psychotropních látkách z roku 1971, mohou členské státy pro splnění povinností, které jim toto nařízení a příslušná úmluva ukládá, použít jednotný postup.

Rozhodnutí o žádostech o vývozní povolení pro zboží uvedené v příloze IIIa přijímají příslušné orgány, přičemž berou v úvahu všechny důležité okolnosti, zejména to, zda nebyla v předchozích třech letech v jiném členském státě zamítnuta žádost o povolení v podstatě stejného vývozu, jakož i zřetel na zamýšlené konečné použití zboží a riziko zneužití.

Příslušný orgán neudělí povolení, pokud existují oprávněné důvody domnívat se, že zboží uvedené v příloze IIIa by mohlo být použito k výkonu trestu smrti ve třetí zemi.

Na ověření zamýšleného konečného použití zboží a rizika zneužití se vztahují tato pravidla:

• 3.1. Pokud výrobce zboží uvedeného v příloze IIIa oddíle 1 žádá o povolení vývozu tohoto zboží pro distributora, příslušný orgán posoudí smluvní ujednání mezi výrobcem a distributorem a opatření, která přijímají, aby se zajistilo, že toto zboží nebude použito k výkonu trestu smrti.
• 3.2. Pokud se žádá o vývozní povolení pro zboží uvedené v příloze IIIa oddíle I pro konečného uživatele, může příslušný orgán při posuzování rizika zneužití zohlednit platná smluvní ujednání a podepsané prohlášení konečného uživatele o konečném použití, je-li takové prohlášení k dispozici. Není-li k dispozici prohlášení o konečném použití, je povinností vývozce prokázat, kdo bude konečným uživatelem a jaké bude konečné použití daného zboží. Pokud vývozce nepředloží dostatečné informace o konečném uživateli a konečném použití zboží, je třeba mít za to, že příslušný orgán má oprávněné důvody se domnívat, že dané zboží by mohlo být použito k výkonu trestu smrti.
• 3.3. Komise ve spolupráci s příslušnými orgány členských států může přijmout pokyny obsahující osvědčené postupy pro posuzování konečného použití a pro posuzování účelu, k němuž by byla technická pomoc použita.

Při posuzování žádosti o souhrnné povolení bere příslušný orgán kromě kritérií uvedených v odstavci 1 v úvahu i to, zda vývozce uplatňuje přiměřené a vhodné prostředky a postupy pro dosažení souladu s ustanoveními a cíli tohoto nařízení a s podmínkami povolení.

Jakýmkoli fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům včetně partnerství, bez ohledu na to, zda mají bydliště nebo jsou usazené v členském státě či mimo něj, je zakázáno provádět tranzit zboží uvedeného v příloze IIIa, pokud je jim známa skutečnost, že jakákoli součást takto přepravovaného zboží má být použita k výkonu trestu smrti ve třetí zemi.

Povolení je vyžadováno vždy, pokud poskytovatel technické pomoci nebo zprostředkovatel úplatně či bezúplatně poskytuje jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu v třetí zemi některou z těchto služeb:

• a) technickou pomoc v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze IIIa, bez ohledu na jeho původ; a
• b) zprostředkovatelské služby v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze IIIa, bez ohledu na jeho původ.

Při rozhodování o žádostech o povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze IIIa se použije článek 7c obdobně.

Při rozhodování o žádostech o povolení k poskytování technické pomoci v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze IIIa se zohlední kritéria uvedená v článku 7c pro posouzení toho, zda by:

• a) technická pomoc byla poskytnuta osobě, subjektu nebo orgánu, které by mohly zboží, s nímž tato technická pomoc souvisí, použít k výkonu trestu smrti; a
• b) technická pomoc byla použita pro opravu, vývoj, výrobu, zkoušky, údržbu nebo montáž zboží uvedeného v příloze IIIa pro osobu, subjekt nebo orgán, které by mohly zboží, s nímž tato technická pomoc souvisí, použít k výkonu trestu smrti, nebo zda by byla použita za účelem technické pomoci takové osobě, subjektu nebo orgánu.

Odstavec 1 se nevztahuje na poskytování technické pomoci, pokud

• a) technická pomoc spočívá v poskytování informací, které jsou veřejně přístupné; nebo
• b) technická pomoc je minimálním předpokladem pro instalaci, provoz, údržbu nebo opravu zboží uvedeného v příloze IIIa, jehož vývoz byl povolen příslušným orgánem v souladu s tímto nařízením.“

11) Článek 8 se nahrazuje tímto:

Tímto nařízením se zavádí všeobecné vývozní povolení Unie pro určitý vývoz uvedený v příloze IIIb.

Příslušný orgán členského státu, v němž má bydliště nebo je usazen vývozce, může vývozci používání tohoto povolení zakázat, pokud existuje důvodné podezření, že vývozce není schopen dodržet podmínky tohoto povolení nebo ustanovení právních předpisů upravujících kontrolu vývozu.

Příslušné orgány členských států si předávají informace o všech vývozcích, kterým bylo odepřeno právo používat všeobecné vývozní povolení Unie, ledaže dojdou k závěru, že se určitý vývozce nepokusí o vývoz zboží uvedeného v příloze IIIa prostřednictvím jiného členského státu. Pro tento účel se použije bezpečný a zašifrovaný systém výměny informací.

Povolení k vývozu jiného zboží, než je zboží uvedené v odstavci 1, pro které se vyžaduje povolení podle tohoto nařízení, uděluje příslušný orgán členského státu, v němž má bydliště nebo je usazen vývozce, uvedený v příloze I. Tato povolení mohou být individuální nebo všeobecná, jestliže se týkají zboží uvedeného v příloze III nebo IIIa. Povolení pro zboží uvedené v příloze II mohou být jen individuální.

Povolení k tranzitu zboží uvedeného v příloze II uděluje příslušný orgán členského státu, v němž mají bydliště nebo jsou usazené fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán převážející zboží v rámci celního území Unie, jak je uvedeno v příloze I. Pokud daná osoba, subjekt nebo orgán nemají bydliště či nejsou usazené v členském státě, uděluje povolení příslušný orgán členského státu, v němž dochází ke vstupu zboží na celní území Unie. Takové povolení je jen individuální.

Povolení k dovozu, pro který se podle tohoto nařízení vyžaduje povolení, uděluje příslušný orgán členského státu, v němž sídlí muzeum, jak je uvedeno v příloze I. Povolení pro zboží uvedené v příloze II mohou být jen individuální.

Povolení k poskytování technické pomoci vztahující se ke zboží uvedenému v příloze II uděluje:

• a) příslušný orgán členského státu, ve kterém má poskytovatel technické pomoci bydliště nebo je v něm usazen, uvedený v příloze I, nebo pokud není takový členský stát, příslušný orgán členského státu, jehož je poskytovatel technické pomoci státním příslušníkem nebo podle jehož právních předpisů byl registrován nebo zřízen, pokud má být pomoc poskytnuta muzeu v třetí zemi; nebo
• b) příslušný orgán členského státu, ve kterém muzeum sídlí, uvedený v příloze I, pokud má být pomoc poskytnuta muzeu v Unii.

Povolení k poskytování technické pomoci v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze III nebo v příloze IIIa uděluje příslušný orgán členského státu, ve kterém má poskytovatel technické pomoci bydliště nebo je v něm usazen, uvedený v příloze I, nebo pokud není takový členský stát, příslušný orgán členského státu, jehož je poskytovatel technické pomoci státním příslušníkem nebo podle jehož právních předpisů byl registrován nebo zřízen.

Povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze III nebo v příloze IIIa uděluje příslušný orgán členského státu, ve kterém má zprostředkovatel bydliště nebo je v něm usazen, uvedený v příloze I, nebo pokud není takový členský stát, příslušný orgán členského státu, jehož je zprostředkovatel státním příslušníkem nebo podle jehož právních předpisů byl registrován nebo zřízen. Toto povolení je udělováno pro určité množství konkrétního zboží pohybujícího se mezi dvěma nebo více třetími zeměmi. Jasně musí být uvedeno umístění zboží ve třetí zemi původu, konečný uživatel a přesné umístění tohoto uživatele.

Žadatelé poskytnou příslušnému orgánu všechny významné informace, které jsou nezbytné pro jejich žádosti o individuální nebo všeobecné povolení k vývozu nebo poskytování zprostředkovatelských služeb, o povolení k poskytování technické pomoci, o individuální dovozní povolení nebo o individuální tranzitní povolení.

Pokud jde o vývoz, příslušné orgány musí obdržet úplné informace zejména o konečném uživateli, zemi určení a konečném použití zboží.

Pokud jde o zprostředkovatelské služby, příslušné orgány musí obdržet zejména podrobné informace o umístění zboží ve třetí zemi původu, jasný popis zboží a jeho množství, informace o třetích stranách zapojených do transakce, o třetí zemi určení, konečném uživateli v této zemi a jeho přesném umístění.

Udělení povolení může být případně podmíněno prohlášením o konečném použití.

Odchylně od odstavce 8, pokud výrobce nebo zástupce výrobce má vyvézt nebo prodat a přepravit zboží uvedené v příloze III bodech 3.2 nebo 3.3 nebo příloze IIIa oddílu 1 k distributorovi ve třetí zemi, musí výrobce poskytnout informace o dohodách a opatřeních přijatých proto, aby se zabránilo použití zboží uvedeného v příloze III bodech 3.2 nebo 3.3 k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání nebo aby se zabránilo použití zboží uvedeného v příloze IIIa oddíle 1 k výkonu trestu smrti, informace o zemi určení a, jsou-li k dispozici, informace o konečném použití a konečných uživatelích daného zboží.

Na žádost vnitrostátního mechanismu pro předcházení mučení vytvořeného na základě Opčního protokolu z roku 1984 k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání mohou příslušné orgány rozhodnout, že danému vnitrostátnímu mechanismu pro předcházení mučení poskytnou informace, které od žadatele obdržely o zemi určení, příjemci, konečném použití a konečných uživatelích, případně distributorovi a dohodách a opatřeních uvedených v odstavci 9. Příslušné orgány předtím, než poskytnou příslušné informace, vyslechnou žadatele a mohou stanovit omezení ohledně možného využívání těchto informací. Příslušné orgány přijímají svá rozhodnutí v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí.

Členské státy vyřídí žádosti o individuální nebo všeobecné povolení ve lhůtě stanovené podle vnitrostátních právních předpisů nebo praxe.“

12) Článek 9 se nahrazuje tímto:

Vývozní, dovozní a tranzitní povolení se vystavují na tiskopise, který se shoduje se vzorem uvedeným v příloze V. Povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb se vystavuje na tiskopise, který se shoduje se vzorem uvedeným v příloze VI. Povolení k poskytování technické pomoci se vystavuje na tiskopise, který se shoduje se vzorem uvedeným v příloze VII. Tato povolení jsou platná v celé Unii. Doba platnosti povolení činí od tří do dvanácti měsíců s možností prodloužení až o dvanáct měsíců. Doba platnosti souhrnného povolení činí od jednoho roku do tří let s možností prodloužení až o dva roky.

Vývozní povolení udělované v souladu s článkem 6 nebo článkem 7c zahrnuje rovněž povolení pro vývozce poskytnout technickou pomoc konečným uživatelům, pokud se tato pomoc jeví nezbytnou pro instalaci, provoz, údržbu nebo opravu zboží, jehož vývoz je povolen.

Povolení lze vystavit elektronicky. Konkrétní postupy budou stanoveny na vnitrostátní úrovni. Členské státy, které této možnosti využijí, o tom uvědomí Komisi.

Vývozní, dovozní a tranzitní povolení, povolení k poskytování technické pomoci či zprostředkovatelských služeb podléhají veškerým požadavkům a podmínkám, které příslušný orgán považuje za přiměřené.

Příslušné orgány, které jednají v souladu s tímto nařízením, mohou udělení povolení odmítnout a mohou zrušit, pozastavit, změnit nebo odvolat povolení, které již bylo uděleno.“

13) V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Je-li na zboží uvedené v přílohách II, III nebo IIIa učiněno celní prohlášení a potvrdí-li se, že pro zamýšlený vývoz nebo dovoz nebylo vydáno povolení podle tohoto nařízení, zadrží celní orgány deklarované zboží a upozorní vývozce či dovozce na možnost požádat o povolení podle tohoto nařízení. Jestliže žádost o povolení není podána do šesti měsíců po zadržení zboží nebo jestliže příslušný orgán tuto žádost zamítne, celní orgány se zadrženým zbožím naloží v souladu s platným vnitrostátním právem.“

14) Článek 11 se nahrazuje tímto:

Přijmou-li příslušné orgány členského státu uvedené v příloze I rozhodnutí, kterým zamítnou žádost o povolení podle tohoto nařízení, nebo zruší-li povolení, které udělily, oznámí to daný členský stát ostatním členským státům a Komisi. Toto oznámení se provádí ve lhůtě 30 pracovních dnů ode dne rozhodnutí nebo zrušení.

Příslušný orgán konzultuje, pokud je to nezbytné a vhodné prostřednictvím diplomatických kanálů, orgán nebo orgány, které během předchozích tří let zamítly žádost o vývozní nebo tranzitní povolení, povolení k poskytování technické pomoci osobě, subjektu nebo orgánu ve třetí zemi nebo povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb na základě tohoto nařízení, obdrží-li žádost ohledně dovozu, tranzitu, poskytování technické pomoci osobě, subjektu nebo orgánu ve třetí zemi nebo poskytování zprostředkovatelských služeb týkající se téže transakce, která byla uvedena v dotyčné dřívější žádosti, a domnívá-li se, že by povolení přesto mělo být uděleno.

Pokud se po konzultacích uvedených v odstavci 2 příslušný orgán rozhodne povolení udělit, příslušný členský stát uvědomí o svém rozhodnutí okamžitě ostatní členské státy a Komisi a vysvětlí důvody svého rozhodnutí a případně předloží všechny podpůrné informace.

Je-li odmítnutí udělit povolení založeno na vnitrostátním zákazu v souladu s čl. 7 odst. 1 nebo čl. 7a odst. 4, nepovažuje se za rozhodnutí zamítající žádost ve smyslu odstavce 1 tohoto článku.

Veškerá oznámení požadovaná podle tohoto článku se podávají prostřednictvím bezpečného a zašifrovaného systému výměny informací.“

15) Článek 12 se nahrazuje tímto:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15a za účelem změny příloh I, II, III, IIIa, IIIb, IV, V, VI a VII. Údaje uvedené v příloze I týkající se příslušných orgánů členských států se mění na základě informací předložených členskými státy.

V případě změny příloh II, III, IIIa nebo IIIb v zvláště závažných naléhavých případech, se na akty v přenesené pravomoci přijímané podle tohoto článku použije postup stanovený v článku 15b.“

16) Vkládá se nový článek, který zní:

Každý členský stát může podat Komisi řádně odůvodněnou žádost o zařazení zboží určeného nebo uváděného na trh pro účely vymáhání práva na seznam v přílohách II, III nebo IIIa. Tato žádost musí obsahovat informace o

• a) konstrukci a vlastnostech zboží;
• b) všech možných účelech použití; a
• c) mezinárodních nebo vnitrostátních předpisech, které by byly porušeny, pokud by zboží bylo použito pro vymáhání práva.

Při podávání své žádosti Komisi ji žádající členský stát rovněž předá ostatním členským státům.

Komise může ve lhůtě tří měsíců od obdržení žádosti požádat žádající členský stát o poskytnutí doplňujících informací, domnívá-li se, že žádost neobsahuje jeden či více významných bodů nebo že jsou potřeba další informace o jednom nebo více významných bodech. Sdělí body, k nimž je třeba poskytnout doplňující informace. Komise postoupí své dotazy ostatním členským státům. Ostatní členské státy mohou Komisi rovněž poskytnout další informace pro posouzení žádosti.

Domnívá-li se, že není třeba požadovat doplňující informace, nebo případně po obdržení požadovaných doplňujících informací, Komise do dvaceti týdnů od obdržení žádosti, nebo případně od obdržení doplňujících informací, zahájí postup pro přijetí požadované změny nebo uvědomí žádající členské státy o důvodech, proč tak neučiní.“

17) V článku 13 se vkládá nový odstavec, který zní:

Komise vypracuje výroční zprávu sestavenou z výročních zpráv o činnosti uvedených v odstavci 3. Tato výroční zpráva se zpřístupní veřejnosti.“

18) Vkládá se nový článek, který zní:

Osobní údaje se zpracovávají a vyměňují v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).“).

19) Článek 15a se nahrazuje tímto:

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 12 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 16. prosince 2016. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 12 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“).

Přijetí právního aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 12 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

20) Vkládají se nové články, které znějí:

Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení právního aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 15a odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

Zřizuje se koordinační skupina proti mučení, které předsedá zástupce Komise. Každý členský stát jmenuje do této skupiny jednoho zástupce.

Skupina posuzuje veškeré otázky týkající se uplatňování tohoto nařízení, a to i pokud jde mimo jiné, o výměnu informací o správních postupech a jakékoli otázky, které může vznést předseda nebo zástupce některého členského státu.

Považuje-li to koordinační skupina proti mučení za nutné, vede konzultace s vývozci, zprostředkovateli, poskytovateli technické pomoci a ostatními zúčastněnými stranami, jichž se toto nařízení týká.

Komise každoročně předkládá Evropskému parlamentu písemnou výroční zprávu o činnosti, šetřeních a konzultacích koordinační skupiny proti mučení.

Tato výroční zpráva musí být vypracovávána s náležitým ohledem na nutnost nenarušovat obchodní zájmy fyzických či právnických osob. Jednání ve skupině jsou důvěrná.

Do 31. července 2020 a poté každých pět let Komise přezkoumá provádění tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě souhrnnou zprávu o jeho provádění a posouzení jeho dopadu, která může obsahovat návrhy na jeho změnu. Při přezkumu se posuzuje potřeba zahrnout do oblasti působnosti nařízení činnost občanů Unie v zahraničí. Členské státy poskytnou Komisi veškeré příslušné informace nutné k vypracování této zprávy.

Zvláštní oddíly zprávy se týkají:

• a) koordinační skupiny proti mučení a její činnosti. Zpráva je vypracovávána s náležitým ohledem na nutnost nenarušovat obchodní zájmy fyzických či právnických osob. Jednání ve skupině jsou důvěrná; a
• b) informací o opatřeních přijatých členskými státy podle čl. 17 odst. 1 a oznámených Komisi podle čl. 17 odst. 2.“

21) V článku 18 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Toto nařízení bude mít tutéž územní oblast působnosti jako Smlouvy, s výjimkou čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce, čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce, článků 4a, 5, 6a, 7, 7b a 7d, čl. 8 odst. 1 až 4 a článku 10, které se vztahují na:

• celní území Unie,

• španělská území Ceutu a Melillu,

• německé území Helgoland.“

22) Přílohy se mění takto:

• a) V příloze II se bod 1.1 nahrazuje tímto:

  Kód KN	Popis
  „ex44219097 ex82089000	1.1. Šibenice, gilotiny a ostří pro gilotiny“

• b) V příloze III se zrušují oddíly 4 a 5.
• c) Vkládá se nová příloha IIIa, jejíž znění je uvedeno v příloze I tohoto nařízení.
• d) Vkládá se nová příloha IIIb, jejíž znění je uvedeno v příloze II tohoto nařízení.
• e) Doplňuje se nová příloha VI, jejíž znění je uvedeno v příloze III tohoto nařízení.
• f) Doplňuje se nová příloha VII, jejíž znění je uvedeno v příloze IV tohoto nařízení.