1) Článek 1 se mění takto:

• a) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Pokud je částka akceptovaná Komisí v rozhodnutí o schválení účetní závěrky za rozpočtový rok N nižší než roční předběžná platba za rozpočtový rok N, zúčtuje se roční předběžná platba proti částce akceptované Komisí. Případná neuhrazená částka předběžného financování se zúčtuje v průběhu následujících schvalování účetních závěrek.

  První pododstavec se použije rovněž v případech, kdy členský stát vykáže v předložené roční účetní závěrce nulovou platbu.“;

• b) odstavec 7 se zrušuje.

2) Vkládají se články, které znějí:

Komise posuzuje účinné fungování systému řízení a kontroly na základě výsledků všech dostupných auditů, které provedly členské státy, útvary Komise a Účetní dvůr, výsledků šetření prováděných Evropským úřadem pro boj proti podvodům nebo na základě jakýchkoli jiných informací o splnění kritérií pro určení uvedených v čl. 2 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014(Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014 ze dne 25. července 2014, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 514/2014, pokud jde o určení odpovědných orgánů a jejich řídicí a kontrolní povinnosti a o postavení a povinnosti auditních orgánů (Úř. věst. L 289, 3.10.2014, s. 3).“).

Posouzení Komise se týká prostředí vnitřní kontroly národního programu, řídicích a kontrolních činností odpovědného orgánu a kontrolních a auditních činností auditního orgánu a je podloženo ověřením souladu s klíčovými požadavky uvedenými v tabulce 1 přílohy.

Soulad s klíčovými požadavky zmíněnými v odstavci 1 podle kategorií uvedených v tabulce 2 přílohy se použije k posouzení účinného fungování jednotlivých příslušných orgánů a k učinění celkového závěru ohledně systému řízení a kontroly. V celkovém závěru ohledně systému řízení a kontroly se zohlední případné polehčující nebo přitěžující faktory.

Dospěje-li se k závěru, že kterýkoli z klíčových požadavků 2, 4, 5, 8, 11, 12 nebo 14 v tabulce 1 přílohy, nebo dva či více ostatních klíčových požadavků ve zmíněné tabulce spadají do kategorií 3 nebo 4 uvedených v tabulce 2 přílohy, musí to být považováno za druh závažného nedostatku v účinném fungování systému řízení a kontroly.

Komise uplatní finanční opravy, pokud zjistí jednu nebo více jednotlivých nebo systémových nesrovnalostí, nebo jeden nebo více nedostatků v účinném fungování systému řízení a kontroly (dále jen „systémové nedostatky“).

Pro účely tohoto nařízení se nesrovnalostí rozumí jakékoli porušení právních předpisů Unie či vnitrostátních právních předpisů nebo jakékoli porušení vnitrostátních předpisů vyplývající z jednání nebo opomenutí příjemce nebo příjemců, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie započtením neoprávněného výdaje.

Výše finanční opravy se posuzuje pokud možno případ od případu a rovná se přesně výši výdajů nesprávně zúčtovaných k tíži rozpočtu EU.

Pokud Komise zjistí nesrovnalosti v reprezentativním vzorku výdajů v celém národním programu nebo jeho části, avšak ověření správnosti dalších výdajů není nákladově efektivní, lze opravu určit extrapolací výsledků posouzení vzorku na zbytek souboru, z nějž byl vzorek vybrán.

Pokud Komise zjistí systémové nesrovnalosti nebo systémové nedostatky, pro které nelze přesně vyčíslit opravu ani pomocí extrapolace, uplatní se na výdaje vykázané za dotčenou část systému paušální finanční oprava, a to v souladu s orientačními kritérii a stupnicí uvedenými v odstavcích 2 a 3.

Paušální opravu lze použít také na jednotlivé nesrovnalosti.

Úroveň paušální opravy se určí s přihlédnutím k následujícím faktorům:

• a) stupeň závažnosti dané nesrovnalosti nebo systémového nedostatku v souvislosti s celkovým systémem nebo jeho částí nebo s druhy vykázaných výdajů;
• b) míra rizika ztráty, kterému byl rozpočet EU vystaven v důsledku nesrovnalosti nebo systémového nedostatku;
• c) možnost podvodné manipulace s výdaji v důsledku nesrovnalosti nebo systémového nedostatku;
• d) případné polehčující nebo přitěžující faktory.

Úroveň opravy se určí takto:

• a) jsou-li nesrovnalost nebo nesrovnalosti nebo systémový nedostatek nebo systémové nedostatky natolik zásadní, časté nebo rozšířené, že představují naprosté selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost všech dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 100 %;
• b) jsou-li nesrovnalost nebo nesrovnalosti nebo systémový nedostatek nebo systémové nedostatky natolik časté nebo rozšířené, že představují extrémně závažné selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost velmi vysokého podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 25 %;
• c) jsou-li nesrovnalost nebo nesrovnalosti nebo systémový nedostatek nebo systémové nedostatky zapříčiněny tím, že systém funguje jen částečně, špatně nebo zřídka, takže je tím ohrožena legalita a správnost vysokého podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 10 %;
• d) jsou-li nesrovnalost nebo nesrovnalosti nebo systémový nedostatek nebo systémové nedostatky zapříčiněny tím, že systém nefunguje důsledně, takže je tím ohrožena legalita a správnost významného podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 5 %.

V souladu se zásadou proporcionality se sazba může snížit na 2 %, pokud se lze domnívat, že povaha a závažnost nesrovnalosti nebo systémového nedostatku neopravňuje 5 % sazbu opravy.

Jestliže odpovědný orgán v daném rozpočtovém roce nepřijal v návaznosti na uplatnění finanční opravy příslušná nápravná opatření, a stejná nesrovnalost nebo nesrovnalosti nebo stejný nedostatek nebo nedostatky jsou proto zjištěny i v následujícím rozpočtovém roce, sazba paušální opravy může být z důvodu trvání nesrovnalosti nebo nesrovnalostí nebo nedostatku nebo nedostatků zvýšena na úroveň, jež nepřesahuje nejbližší další úroveň na stupnici stanovené v odstavci 3.

3) Doplňuje se nová příloha ve znění uvedeném v příloze tohoto nařízení.