1. Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, s výjimkou obchodních norem.

2. Kapitoly I až V se použijí pouze na produkty odvětví ovoce a zeleniny uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013 a na produkty určené výhradně ke zpracování.

1. V samostatném oddíle vnitrostátního rámce podle čl. 36 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou uvedeny požadavky stanovené v čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).), které musí environmentální opatření vybraná v rámci operačního programu splňovat.

Vnitrostátní rámec stanoví neúplný seznam environmentálních opatření a s nimi souvisejících podmínek použitelných v daném členském státě pro účely čl. 33 odst. 5 nařízení Rady (EU) č. 1308/2013.

Seznam uvedený v druhém pododstavci může zahrnovat následující druhy environmentálních opatření:

U každého environmentálního opatření uvedeného v třetím pododstavci písm. b) a c) se ve vnitrostátním rámci uvede:

• a) odůvodnění opatření na základě jeho dopadu na životní prostředí a
• b) konkrétní závazek nebo závazky z opatření plynoucí.

Ve vnitrostátním rámci se uvede alespoň jedno opatření týkající se uplatňování postupů integrované ochrany před škůdci.

2. Environmentální opatření, která jsou totožná s agroenvironmentálně-klimatickými závazky nebo závazky v souvislosti s ekologickým zemědělstvím podporovanými v rámci programu rozvoje venkova, mají stejnou délku trvání jako uvedené závazky. Pokud doba trvání opatření překročí dobu trvání původního operačního programu, opatření pokračuje v následném operačním programu.

Členské státy mohou povolit kratší dobu trvání environmentálních opatření nebo v řádně odůvodněných případech dokonce jejich zastavení, a to zejména při zohlednění výsledků hodnocení v předposledním roce provádění operačního programu podle čl. 57 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.

3. Investice přínosné pro životní prostředí uskutečněné v prostorách organizací producentů, sdružení organizací producentů nebo dceřiných podniků, které splňují z 90 % požadavek uvedený v čl. 22 odst. 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, nebo v prostorách členů, jsou způsobilé pro podporu, pokud:

4. Investice uvedené v odst. 3 písm. a) jsou způsobilé pro podporu, pokud přinášejí alespoň 15 % snížení (počítáno pro období fiskální amortizace investice v porovnání se stávající situací), pokud jde o:

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy přijmout investice, které umožní snížení o nejméně 7 % (počítáno pro období fiskální amortizace investice v porovnání se stávající situací) za předpokladu, že tyto investice umožní alespoň jeden dodatečný přínos pro životní prostředí.

Očekávané snížení a případně očekávaný dodatečný přínos pro životní prostředí musí být předem prokázány prostřednictvím projektové specifikace nebo jiných technických dokumentů, které předloží organizace producentů nebo sdružení organizací producentů v okamžiku předložení navrhovaného operačního programu nebo změny takového programu ke schválení, ve kterých jsou uvedeny výsledky, jichž lze dosáhnout prostřednictvím realizace investic, jak je potvrzeno technickou dokumentací nebo nezávislým kvalifikovaným subjektem nebo odborníkem schválených členským státem.

Investice zaměřené na snížení spotřeby vody:

• a) přinesou snížení spotřeby vody při zavlažování kropením nebo podobnými systémy ve srovnání se spotřebou před investicí alespoň o 5 % a
• b) nepovedou k čistému rozšíření zavlažované plochy, nepřesáhne-li celková spotřeba vody k zavlažování celého zemědělského podniku, včetně rozšířené plochy, průměrnou spotřebu vody za posledních 5 let před investicí.

5. Investice uvedené v odst. 3 písm. b) sestávající ze systémů, které vyrábějí energii, jsou způsobilé pro podporu, pokud množství vyrobené energie nepřekročí množství, které mohou organizace producentů, sdružení organizací producentů, dceřiné podniky nebo členové organizací producentů, kteří mají prospěch z investice, uplatnit předem na ročním základě na opatření týkající se ovoce a zeleniny.

6. Investice uvedené v odst. 3 písm. c) a d) jsou způsobilé pro podporu, jestliže přispívají k ochraně půdy, úsporám vody nebo energie, zlepšování nebo zachování kvality vody, ochraně stanovišť nebo biologické rozmanitosti, zmírňování změny klimatu a snižování odpadů nebo lepšímu nakládání s odpady, ačkoli jejich přínos nelze kvantifikovat.

Organizace producentů nebo sdružení organizací producentů doloží v okamžiku předložení ke schválení navrhovaného operačního programu nebo změny tohoto programu očekávaný pozitivní přínos k jednomu environmentálnímu cíli nebo více environmentálním cílům. Příslušný vnitrostátní orgán může požadovat, aby důkazy byly předloženy ve formě projektových specifikací potvrzených nezávislým kvalifikovaným subjektem nebo odborníkem v příslušné oblasti životního prostředí.

7. Pro environmentální opatření platí tato pravidla:

1. Operační programy obsahují:

2. Operační programy obsahují:

K operačním programům se přikládá:

1. Organizace producentů předkládají operační programy ke schválení příslušnému orgánu členského státu, v němž má organizace producentů své sídlo, a to do 15. září roku, který předchází roku, v němž se má operační program provádět. Členské státy mohou stanovit pozdější datum než 15. září.

2. Jestliže právnická osoba nebo jasně vymezená složka právnické osoby, včetně seskupení producentů vytvořeného podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo seskupení producentů uvedeného v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013, předloží žádost o uznání za organizaci producentů, může zároveň předložit ke schválení operační program uvedený v odstavci 1. Schválení operačního programu je podmíněno získáním uznání nejpozději do data stanoveného v čl. 33 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.

1. Operační programy se provádějí v ročních obdobích od 1. ledna do 31. prosince.

2. Operační programy schválené do 15. prosince se provádějí od 1. ledna následujícího roku.

Provádění programů schválených po 15. prosinci se posouvá o jeden rok.

3. Odchylně od odstavce 2 je v případě použití čl. 33 odst. 2 třetího pododstavce nebo čl. 34 odst. 1 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 provádění operačních programů schválených podle uvedených ustanovení zahájeno nejpozději 31. ledna následujícího po jejich schválení.

1. Zvýšení limitu finanční podpory Unie z 50 % na 60 % na operační program nebo část operačního programu uznané organizace producentů podle čl. 34 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013 se poskytne, pokud:

2. Pro účely zvýšení limitu finanční podpory Unie z 50 % na 60 % pro operační program nebo jeho část se míra uvádění produkce ovoce a zeleniny na trh organizacemi producentů podle čl. 34 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013 vypočítá pro každý rok trvání operačního programu jako podíl hodnoty produkce uvedené na trh organizacemi producentů v daném členském státě z celkové hodnoty produkce ovoce a zeleniny uvedené na trh v daném členském státě v referenčním období uvedeném v čl. 23 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.

Členské státy, které používají alternativní metodu uvedenou v čl. 23 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, však vypočítají míru uvádění produkce ovoce a zeleniny na trh organizacemi producentů podle čl. 34 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013 pro každý rok trvání operačního programu jako podíl hodnoty produkce uvedené na trh organizacemi producentů v daném členském státě z celkové hodnoty produkce ovoce a zeleniny uvedené na trh v daném členském státě v období od 1. ledna do 31. prosince roku, který předchází roku, v němž je podpora schválena podle článku 8 tohoto nařízení.

3. Členské státy oznámí žádající organizaci producentů schválenou výši podpory, včetně částky zvýšení udělené podle čl. 34 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013, nejpozději do 15. prosince roku předcházejícího provádění operačního programu, jak je stanoveno v článku 8 tohoto nařízení.

4. Členské státy každý rok trvání operačního programu ověří, zda jsou podmínky pro zvýšení limitu finanční podpory Unie z 50 % na 60 % podle čl. 34 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013 splněny.

1. Organizace producentů podávají příslušnému orgánu členského státu žádost o podporu nebo o zbývající částku podpory na každý operační program, na který je podpora požadována, do 15. února roku následujícího po roce, na který je podpora požadována.

2. K žádostem o podporu se přikládá podkladová dokumentace, v níž se uvádí:

3. Žádosti o podporu se mohou vztahovat na plánované, avšak neuskutečněné výdaje, pokud se prokáže, že:

Podpora se vyplatí a záruka složená podle čl. 11 odst. 2 se uvolní pouze pod podmínkou, že se do 30. dubna roku následujícího po roce, pro který byly dotčené výdaje naplánovány, prokáže uskutečnění plánovaných výdajů uvedených v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce, a na základě vzniklého nároku na podporu.

4. Ve výjimečných a náležitě odůvodněných případech může příslušný orgán členského státu přijmout žádosti po datu stanoveném v odstavci 1, pokud byly provedeny nezbytné kontroly a byla dodržena lhůta pro výplatu stanovená v článku 10. Pokud jsou žádosti podány po datu stanoveném v odstavci 1, podpora se sníží o 1 % za každý den prodlení v podání žádosti.

5. Sdružení organizací producentů mohou podat žádost o podporu podle odstavce 1 za své členy a jejich jménem, pouze pokud jsou uvedení členové organizacemi producentů uznanými v členském státě, v němž je uznáno sdružení organizací producentů, a pokud je u každého člena předložena podkladová dokumentace uvedená v odstavci 2. Organizace producentů jsou konečnými příjemci podpory.

6. Organizace producentů podá žádost o podporu v souvislosti s akcemi, které se provádějí na úrovni organizací producentů, v členském státě, v němž jsou uznány. Pokud jsou členy nadnárodní sdružení organizací producentů, poskytnou organizace producentů členskému státu, v němž má nadnárodní sdružení organizací producentů své sídlo, kopii žádosti.

7. Nadnárodní sdružení organizací producentů podá žádost o podporu v souvislosti s akcemi, které se provádějí na úrovni nadnárodního sdružení, v členském státě, kde má toto sdružení své sídlo. Členské státy zajistí, aby nedocházelo k riziku dvojího financování.

1. Žádosti o zálohy se mohou podávat podle rozhodnutí členského státu buď v režimu tří měsíců v lednu, dubnu, červenci a říjnu, nebo v režimu čtyř měsíců v lednu, květnu a září.

Celková částka záloh vyplacených na daný rok nesmí přesáhnout 80 % výše podpory původně schválené pro daný operační program.

2. Podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014(Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 18).) se zálohy vyplácejí až po složení záruky rovnající se 110 % zálohy.

3. Členské státy mohou u záloh stanovit jejich minimální výši a lhůty.

1. Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby žádaly o proplacení části podpory odpovídající částkám, které již byly v rámci operačního programu vynaloženy.

2. Žádosti lze podávat kdykoli, avšak maximálně třikrát během jednoho roku. Musí k nim být přiložena podkladová dokumentace, jako např. faktury a doklady prokazující provedení platby.

3. Platby související se žádostmi o vyplacení části podpory nesmějí převyšovat 80 % části podpory odpovídající částkám, které již byly v rámci operačního programu za dané období vynaloženy. Členské státy mohou u částečných plateb stanovit jejich minimální výši a lhůty pro podání žádostí.

1. Členské státy přijmou ustanovení týkající se podmínek, které musí splňovat opatření v oblasti propagace a komunikace, včetně akcí a činností, jejichž cílem je diverzifikace a konsolidace na trzích s ovocem a zeleninou, a to bez ohledu na to, zda se uvedená opatření týkají předcházení krizím nebo řešení krizí. Tato ustanovení musí v případě potřeby umožnit rychlé použití opatření.

Hlavním cílem těchto opatření je posílit konkurenceschopnost produktů uváděných na trh organizacemi producentů a jejich sdruženími v případě závažného narušení trhů, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných souvisejících problémů.

Konkrétní cíle opatření v oblasti propagace a komunikace prováděných organizacemi producentů a jejich sdruženími jsou:

2. Akce v rámci propagačních a komunikačních opatření doplňují veškeré probíhající propagační a komunikační akce, které nesouvisí s opatřeními pro předcházení krizím a jejich řešení uplatňovanými dotčenou organizací producentů v jejich operačním programu.

1. Produkt stažený z trhu splňuje obchodní normu pro uvedený produkt podle hlavy II prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, s výjimkou ustanovení o obchodní úpravě a označování produktů. Jestliže jsou produkty staženy hromadně, musí být splněny minimální požadavky pro třídu II.

Malé produkty popsané v příslušných normách však musí splňovat příslušné obchodní normy, včetně předpisů o obchodní úpravě a označení produktů.

2. Jestliže pro daný produkt obchodní norma neexistuje, musí být splněny minimální požadavky stanovené v příloze III. Členské státy mohou stanovit dodatečná pravidla doplňující uvedené minimální požadavky.

1. Náklady na pozemní přepravu pro bezplatné rozdělení všech produktů stažených z trhu jsou způsobilé v rámci operačního programu na základě stupnic jednotkových nákladů stanovených v závislosti na vzdálenosti mezi místem stažení a místem dodávky podle přílohy IV.

V případě námořní přepravy určují členské státy vzdálenost mezi místem stažení z trhu a místem konečné dodávky. Pokud je možná pozemní přeprava, nesmí náhrada přesahovat náklady na pozemní přepravu po nejkratší trase mezi místem nakládky a místem konečného dodání. Pro částky stanovené v příloze IV se používá opravný koeficient 0,6.

V případě kombinované přepravy se příslušné přepravní náklady určí jako součet nákladů odpovídajících vzdálenosti pozemní přepravy plus 60 % nákladů, pokud celková vzdálenost dopravy byla uskutečněna po zemi, jak je stanoveno v příloze IV.

2. Náklady na přepravu jsou hrazeny straně, která skutečně nese finanční náklady na příslušnou přepravní operaci.

Platbu je možné provést pouze po předložení podkladové dokumentace, která obsahuje zejména tyto údaje:

1. Náklady na třídění a balení ovoce a zeleniny stažených z trhu a určených k bezplatnému rozdělení jsou způsobilé v rámci operačních programů s výjimkou případů, kdy k bezplatnému rozdělení ovoce a zeleniny dochází po zpracování. U produktů v baleních o čisté hmotnosti menší než 25 kilogramů nepřekročí tyto náklady částky stanovené v příloze V.

2. Balení produktů pro bezplatné rozdělení jsou opatřena evropským znakem a jedním nebo více z prohlášení uvedených v příloze VI.

3. Náklady na třídění a balení jsou hrazeny organizaci producentů, která prováděla tyto operace.

Platbu je možné provést pouze po předložení podkladové dokumentace, která obsahuje zejména tyto údaje:

1. Členské státy předkládají Komisi žádost o schválení poskytnutí vnitrostátní finanční podpory podle čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 pro operační programy, které mají být provedeny ve kterémkoli příslušném kalendářním roce, do 31. ledna daného roku.

Žádost je doprovázena dokladem prokazujícím:

2. Komise schválí nebo zamítne žádost prostřednictvím rozhodnutí do tří měsíců. Tato lhůta začíná běžet v den následující po dni, v němž Komise obdržela od členského státu kompletní žádost. Pokud si Komise během tříměsíční lhůty nevyžádá dodatečné informace, je žádost považována za úplnou.

1. Články 9 a 10 se použijí obdobně na žádosti o platbu a platbu vnitrostátní finanční podpory.

2. Členské státy mohou přijmout doplňující pravidla týkající se platby vnitrostátní finanční podpory, včetně možnosti poskytnout zálohu a částečnou platbu.

1. Nejpozději do 1. ledna druhého roku následujícího po roce provádění programu členské státy mohou požádat Unii o uhrazení schválené vnitrostátní finanční podpory skutečně vyplacené organizacím producentů.

Žádost je doprovázena dokladem prokazujícím, že podmínky stanovené v čl. 35 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 byly ve třech z předchozích čtyř let splněny.

Pro účel výpočtu stupně organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny je třeba zohlednit také hodnotu produkce ovoce a zeleniny seskupení producentů vytvořených podle čl. 125e nařízení (ES) č. 1234/2007.

Žádost o uhrazení vnitrostátní finanční podpory Unií musí rovněž obsahovat:

2. Komise žádost schválí nebo zamítne.

Žádost se zamítne, pokud nebyla dodržena pravidla o schvalování a uhrazení vnitrostátní finanční podpory či pokud nebyla dodržena pravidla týkající se organizací producentů, provozního fondu a operačních programů stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013.

3. Jestliže bylo uhrazení podpory Unií schváleno, vykáží se způsobilé výdaje Komisi postupem stanoveným v článku 11 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014(Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 59).).

4. Podíl uhrazení vnitrostátní finanční podpory z prostředků Unie nesmí překročit 60 % vnitrostátní finanční podpory poskytnuté organizaci producentů. Uhrazená částka nesmí překročit 48 % finanční podpory Unie podle čl. 32 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013.

1. Členské státy před tím, než uznají organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů podle čl. 154 odst. 4 písm. a) nebo čl. 156 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, provedou správní kontroly a kontroly na místě v organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů, aby ověřily splnění kritérií pro uznání.

2. Členské státy provedou správní kontroly a kontroly na místě, pokud jde o kritéria pro uznání, která se vztahují na všechny uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů, nejméně jednou za pět let, i když organizace producentů nebo sdružení organizací producentů neprovádějí operační program.

1. Před schválením operačního programu podle článku 33 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ověří příslušný členský stát všemi vhodnými prostředky, včetně prostřednictvím kontrol na místě, operační programy předložené ke schválení a případně také žádosti o změny. Tyto kontroly se týkají zejména:

2. Kontroly uvedené v odstavci 1 ověří, zda:

1. Tyto postupy týkající se správních kontrol požadují evidenci provedených operací, výsledků ověřování a opatření přijatých ke zjištěným nesrovnalostem.

2. Před poskytnutím podpory provedou členské státy správní kontroly všech žádostí o podporu.

3. Správní kontroly žádostí o podporu v příslušných případech zahrnují ověření:

4. Výdaje vzniklé v rámci operačního programu musí být doloženy doklady o zaplacení. Použité faktury musí být vyhotoveny jménem organizace producentů, sdružení organizací producentů či dceřiného podniku, který splňuje z 90 % požadavek uvedený v čl. 22 odst. 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, nebo, s výhradou souhlasu členského státu, jménem jednoho nebo více členů. Nicméně faktury týkající se osobních nákladů uvedených v bodě 2 přílohy III nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 musí být vyhotoveny jménem organizace producentů, sdružení organizací producentů či dceřiného podniku, který z 90 % splňuje požadavek uvedený v čl. 22 odst. 8 uvedeného nařízení, nebo s výhradou schválení ze strany členského státu, jménem družstev, která jsou členy organizace producentů.

1. Členské státy provádějí kontroly na místě v provozovnách organizací producentů, sdružení organizací producentů a případně jejich dceřiných podniků, aby zajistily soulad s podmínkami pro uznání, pro poskytnutí podpory nebo zbývající částky podpory pro daný rok podle čl. 9 odst. 1, které doplňují správní kontroly.

2. Kontroly na místě se týkají odběru vzorků, který představuje nejméně 30 % celkové požadované podpory pro každý rok. Každá organizace producentů nebo každé sdružení organizací producentů provádějící operační program musí být navštíveny nejméně jednou za tři roky.

3. Členské státy určí organizace producentů, které je třeba zkontrolovat, na základě analýzy rizik, která bere v úvahu tato kritéria:

4. Kontroly na místě lze oznámit předem za podmínky, že tím není ohrožen účel kontroly.

5. Kontroly na místě se týkají všech závazků a povinností organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, jejich členů nebo případně dceřiných podniků, které lze v době návštěvy zkontrolovat a které nemohly být zkontrolovány během správních kontrol. Kontroly na místě se týkají zejména:

6. Hodnota produkce uvedené na trh se ověřuje na základě údajů z finančního účetního systému kontrolovaných a potvrzených v souladu s vnitrostátními předpisy.

Za tímto účelem se členské státy mohou rozhodnout, že prohlášení o hodnotě produkce uvedené na trh bude ověřeno stejným způsobem jako údaje finančního účetnictví.

Kontrola prohlášení o hodnotě produkce uvedené na trh může být provedena před předáním příslušné žádosti o podporu, avšak provede se nejpozději před vyplacením podpory.

7. Až na výjimečné okolnosti zahrnují kontroly na místě návštěvu místa, v němž je akce prováděna, nebo jde-li o akci nehmotnou, návštěvu jejího navrhovatele. Zejména akce v jednotlivých podnicích členů organizací producentů, pokryté vzorkem podle odstavce 2 musí být podrobeny nejméně jedné návštěvě, aby se ověřilo jejich provádění.

Členské státy se však mohou rozhodnout, že neprovedou tyto návštěvy u malých akcí nebo v případech, kdy se domnívají, že riziko nesplnění podmínek pro poskytnutí podpory je nízké, nebo že operace nebyla provedena. O odpovídajícím rozhodnutí a jeho odůvodnění se provede záznam. Kritéria pro analýzu rizik uvedená v odstavci 3 se použijí obdobně na tento odstavec.

8. Do plnění četnosti kontrol podle odstavce 2 lze započítat pouze kontroly vyhovující všem požadavkům stanoveným v tomto článku.

9. Výsledky kontrol na místě se vyhodnocují, aby bylo možné stanovit, zda některé ze zjištěných problémů jsou systémové povahy a zda z nich plyne riziko pro další podobné akce, příjemce nebo subjekty. Toto posouzení také musí odhalit příčiny takových situací a určit, zda je nutný další přezkum nebo zda jsou doporučené nápravné či preventivní akce.

Pokud kontroly odhalí vážné nesrovnalosti v regionu nebo v části regionu nebo u konkrétní organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, provede členský stát během dotyčného roku v daném regionu nebo v dané organizaci či v daném sdružení doplňkové kontroly a zvýší procento odpovídajících žádostí, které mají být zkontrolovány v následujícím roce.

1. O každé kontrole na místě se podává podrobná zpráva, ve které jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

2. Zástupci organizace producentů nebo sdružení organizací producentů je poskytnuta příležitost podepsat zprávu za účelem potvrzení své přítomnosti při kontrole a připojení svých připomínek. Pokud byly zjištěny nesrovnalosti, příjemce obdrží kopii zprávy.

1. Členské státy provádějí při stažení z trhu ve všech organizacích producentů kontroly prvního stupně, které zahrnují kontrolu dokladů a totožnosti doplněnou o fyzickou kontrolu, kontrolu hmotnosti produktů stažených z trhu a kontrolu dodržování podmínek podle článku 15 v souladu s postupy stanovenými v hlavě II kapitole II prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011. Kontrola se provádí po přijetí oznámení podle čl. 44 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ve lhůtách stanovených v souladu s odstavcem 2 uvedeného článku.

2. Kontroly prvního stupně se vztahují na 100 % množství produktů stažených z trhu. Po skončení této kontroly jsou stažené produkty, kromě produktů určených k bezplatnému rozdělení, denaturovány nebo vyřazovány pro zpracovatelský průmysl pod dohledem příslušných orgánů a za podmínek stanovených členským státem v souladu s článkem 46 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.

3. Jsou-li však produkty určeny k bezplatnému rozdělení, mohou členské státy odchylně od odstavce 2 kontrolovat menší procentní podíl, než je stanoveno v uvedeném odstavci, za předpokladu, že tento podíl nebude u žádné organizace producentů během hospodářského roku menší než 10 % příslušných množství. Kontrola může proběhnout v prostorách organizace producentů nebo příjemců produktů. V případě, že kontroly odhalí nesrovnalosti, provádějí členské státy dodatečné kontroly.

1. Členské státy provádějí při stažení z trhu kontroly druhého stupně v prostorách organizace producentů a příjemců produktů stažených z trhu na základě analýzy rizik. Analýza rizik obsahuje závěry předchozích kontrol prvního a druhého stupně a skutečnost, zda organizace producentů dodržuje nebo nedodržuje určitý postup pro zajištění jakosti. Tato analýza rizik slouží jako základ pro stanovení minimální četnosti kontrol druhého stupně pro každou organizaci producentů.

2. Kontroly druhého stupně uvedené v odstavci 1 se týkají:

3. Každá kontrola zahrnuje odběr vzorku, který se týká nejméně 5 % množství produktů stažených organizací producentů z trhu během hospodářského roku.

4. Skladové a účetní výkazy podle odst. 2 písm. a) zaznamenávají pro každý stažený produkt tyto operace (vyjádřené v tunách):

5. Kontroly týkající se určení produktů stažených z trhu zahrnují:

6. V případě, že kontroly druhého stupně odhalí nesrovnalosti, členské státy provádějí důkladnější kontroly druhého stupně pro příslušný rok a zvýší četnost kontrol druhého stupně v prostorách organizací producentů nebo sdružení organizací producentů během následujícího roku.

1. Předtím, než proběhne zelená sklizeň, ověří členské státy formou kontroly na místě, že dotčené produkty nejsou poškozené a že dotčená plocha je dobře obhospodařována. Po zelené sklizni členské státy ověří, že dotčená plocha byla zcela sklizena a že sklizený produkt byl denaturován.

2. Dříve než proběhne nesklízení ovoce a zeleniny, ověří členské státy formou kontroly na místě, že daná plocha byla dobře obhospodařována, že nedošlo k žádné částečné sklizni, že produkt je řádně vyvinut a celkově zdravý, přiměřený a splňuje požadavky na prodejní jakost.

Členské státy zajistí, aby produkce byla denaturována. Pokud to není možné, zajistí formou návštěvy nebo návštěv na místě během období sklizně, aby neproběhlo žádné sklízení.

3. V případě použití čl. 48 odst. 3 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891:

4. Ustanovení čl. 30 odst. 1, 2, 3 a 6 se použijí obdobně.

1. Členský stát, v němž má nadnárodní organizace producentů své sídlo, má celkovou odpovědnost za organizování kontrol této organizace, pokud jde o operační program a provozní fond, a za ukládání správních sankcí v případech, kdy takové kontroly prokáží, že závazky nebyly splněny.

2. Ostatní členské státy, od nichž se vyžaduje správní spolupráce podle čl. 14 odst. 3 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, provádějí takové správní kontroly a kontroly na místě, které vyžaduje členský stát uvedený v odstavci 1 tohoto článku, a podávají mu zprávy o jejich výsledcích. Dodržují termíny stanovené členským státem podle odstavce 1.

3. Předpisy platné v členském státě podle odstavce 1 se použijí na organizaci producentů, operační program i provozní fond. Pokud však jde o environmentální a rostlinolékařské otázky a opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, použijí se pravidla členského státu, v němž se příslušné opatření uskutečňuje.

1. Členský stát, v němž má organizace producentů, která je členem nadnárodního sdružení, své sídlo, má celkovou odpovědnost za organizaci kontrol, pokud jde o akce v rámci operačního programu prováděné na jeho území a provozní fond, a za ukládání správních sankcí, pokud tyto kontroly prokáží, že závazky nebyly splněny.

2. Členský stát uvedený v odstavci 1 úzce spolupracuje s členským státem, v němž má nadnárodní sdružení organizací producentů své sídlo, a neprodleně informuje o výsledcích provedených kontrol a případných správních sankcích.

3. Členský stát, v němž má nadnárodní sdružení organizací producentů své sídlo:

4. Akce v rámci operačních programů dodržují vnitrostátní pravidla a vnitrostátní strategii členského státu, v němž je v souladu s čl. 9 odst. 6 a 7 předložena žádost o podporu.

Na opatření v oblasti životního prostředí, rostlinolékařská opatření a opatření pro předcházení krizím a jejich řešení se však vztahují pravidla členského státu, kde jsou tato opatření a akce skutečně prováděny.

Členské státy zejména zajistí, aby:

1. V případě rozhodnutí použít rozšíření pravidel na období delší než jeden rok členské státy ověří s ohledem na každý rok, zda podmínky týkající se reprezentativnosti stanovené v čl. 164 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou nadále dodržovány po celé období, na které je použito rozšíření.

2. Pokud členské státy zjistí, že podmínky již nejsou dodržovány, zruší rozšíření s účinností od začátku následujícího roku.

3. Členské státy neprodleně informují Komisi o jakémkoli zrušení. Komise tyto údaje vhodnými prostředky veřejně zpřístupní.

1. U každého produktu a každého původu a v rámci dob použitelnosti stanovených v části A přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 stanoví Komise každé úterý paušální dovozní hodnotu.

Paušální dovozní hodnota se rovná vážené průměrné reprezentativní ceně uvedené v článku 74 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 oznámené členskými státy, od nichž je odečtena paušální částka 5 EUR na 100 kg a valorická cla, nebo

V rámci dob použitelnosti stanovených v části A přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 jsou paušální dovozní hodnoty platné ode dne následujícího po jejich zveřejnění až do stanovení následných paušálních dovozních hodnot. Připadne-li úterý na den pracovního klidu Komise, stanoví se paušální dovozní hodnoty následující pracovní den.

2. Pokud je pro produkty a období použití uvedené v příloze VII části A nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 stanovena paušální dovozní hodnota v souladu s články 74 a 75 uvedeného nařízení a tímto článkem, nepoužije se jednotková cena podle článku 142 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).). Nahradí se paušální dovozní hodnotou podle odstavce 1.

3. Pokud pro produkt určitého původu není v platnosti žádná paušální dovozní hodnota, použije se vážený průměr paušálních dovozních hodnot platných pro daný produkt.

4. Během období použití stanovených v příloze VII části A nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 zůstávají paušální dovozní hodnoty v platnosti, dokud nejsou změněny. Přestávají však platit, pokud není Komisi po dva po sobě následující týdny oznámena žádná průměrná reprezentativní cena.

Jestliže podle prvního pododstavce není pro daný produkt v platnosti žádná paušální dovozní hodnota, rovná se paušální dovozní hodnota platná pro uvedený produkt jeho poslední průměrné paušální dovozní hodnotě.

5. Odchylně od odstavce 1 není s účinností od prvního dne období použití uvedených v příloze VII části A nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 v platnosti žádná paušální dovozní hodnota, pokud ji není možné vypočítat.

6. Směnným kurzem platným pro paušální dovozní hodnotu je směnný kurz naposledy zveřejněný Evropskou centrální bankou před posledním dnem období, za něž jsou ceny zveřejněny.

7. Paušální dovozní hodnoty vyjádřené v eurech zveřejní Komise prostřednictvím sazebníku TARIC(http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_duties/tariff_aspects/customs_tariff/index_en.htm).

1. Dodatečné dovozní clo podle čl. 182 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 může být použito na produkty a období uvedené v příloze VII tohoto nařízení. Dodatečné dovozní clo se použije, jestliže množství některého z produktů propuštěných do volného oběhu na některá z období použití stanovených v uvedené příloze překračuje spouštěcí objem pro uvedený produkt pro uvedené období.

2. U každého produktu uvedeného v příloze VII a během období vyznačených v uvedené příloze oznámí členské státy Komisi údaje týkající se objemů propuštěných do volného oběhu, přičemž použijí metodu pro dohled nad preferenčními dovozy uvedenou v článku 55 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

3. Dodatečné dovozní clo se vybírá z množství propuštěného do volného oběhu od data uložení uvedeného cla za předpokladu, že:

1. Dodatečné dovozní clo se neuloží na:

2. Zúčastněné strany uspokojivě prokáží celním orgánům, že podmínky uvedené v odst. 1 písm. b) byly splněny.

Celní orgány mohou mít za to, že vyvážené produkty opustily zemi původu přede dnem uložení dodatečného dovozního cla, pokud je předložen některý z těchto dokladů: