Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42, čl. 43 odst. 2 a čl. 168 odst. 4 písm. b) této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Účetního dvora(Úř. věst. C 91, 23.3.2017, s. 1.)
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 63.),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů(Úř. věst. C 306, 15.9.2017, s. 64.),
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. prosince 2017.),
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 1305/2013
Nařízení (EU) č. 1305/2013 se mění takto:
1) V čl. 2 odst. 1 se druhý pododstavec mění takto:
- a) písmeno n) se nahrazuje tímto:
- „n) „mladým zemědělcem“ osoba, které v době podání žádosti není více než 40 let, má odpovídající profesní dovednosti a způsobilost a poprvé zahajuje činnost v zemědělském podniku ve funkci vedoucího tohoto podniku, a to sama nebo společně s jinými zemědělci, bez ohledu na právní formu;“
- b) doplňuje se nové písmeno, které zní:
- „s) „dnem zahájení činnosti“ den, kdy žadatel učiní nebo dokončí jednání související se zahájením činnosti podle písmene n).“
2) V čl. 8 odst. 1 písm. h) se bod ii) nahrazuje tímto:
„ii) tabulku uvádějící pro každé opatření, pro každý druh operace se zvláštní výší příspěvku z EZFRV, pro druh operace uvedený v čl. 37 odst. 1 a v článku 39a a pro technickou pomoc celkový plánovaný příspěvek Unie a příslušnou výši příspěvku z EZFRV. V případě potřeby je v této tabulce zvlášť uvedena rovněž výše příspěvku z EZFRV pro méně rozvinuté regiony a pro ostatní regiony;“.
3) V článku 14 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
Způsobilými náklady v rámci tohoto opatření jsou náklady na organizaci a zajištění předávání znalostí nebo informačních akcí. Infrastruktura, jež byla nainstalována v rámci demonstrační činnosti, může být používána i po jejím ukončení. V případě demonstračních projektů může podpora zahrnovat rovněž příslušné investiční náklady. Způsobilé jsou rovněž cestovní výlohy, náklady na ubytování a denní diety vyplácené účastníkům a rovněž náklady na zástup zemědělců. Veškeré náklady podle tohoto odstavce se proplácejí příjemci.“
4) Článek 15 se mění takto:
- a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
Příjemcem podpory poskytnuté podle odst. 1 písm. a) a c) je poskytovatel poradenství či odborné přípravy nebo řídící orgán. Je-li příjemcem řídící orgán, vybírá poskytovatele poradenství či odborné přípravy subjekt, který je na řídícím orgánu funkčně nezávislý. Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje orgánu nebo subjektu, který byl vybrán za účelem zřízení řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství nebo poradenských služeb pro lesnictví.“;
- b) v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:
Orgány nebo subjekty, které byly vybrány pro poskytování poradenství, musí mít odpovídající zdroje v podobě pravidelně školených a kvalifikovaných zaměstnanců, zkušeností s poradenstvím a hodnověrnosti v oblastech, v nichž poskytují poradenství. Poskytovatelé v rámci tohoto opatření se vybírají prostřednictvím výběrového řízení, které je otevřené pro veřejné i soukromé subjekty. Výběrové řízení je nezaujaté a vylučuje zájemce ve střetu zájmů.“;
- c) vkládá se nový odstavec, který zní:
Pro účely tohoto článku provádějí členské státy v souladu s čl. 65 odst. 1 veškeré kontroly na úrovni poskytovatele poradenství či odborné přípravy.“
5) Článek 16 se mění takto:
- a) v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:
Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje novou účast zemědělců a skupin zemědělců nebo jejich účast v předchozích pěti letech:“;
- b) odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:
Podpora v rámci tohoto opatření může rovněž krýt náklady na informační a propagační činnosti prováděné seskupeními producentů v souvislosti s produkty, na něž se vztahují režimy jakosti podporované podle odstavce 1 tohoto článku. Odchylně od čl. 70 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou být tyto činnosti prováděny pouze na vnitřním trhu.
Podpora podle odstavce 1 se poskytuje po dobu nejvýše pěti let jako roční pobídková platba, jejíž úroveň se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v podporovaných režimech.
V případě počáteční účasti před podáním žádosti o podporu podle odstavce 1 se pětiletá maximální doba trvání snižuje o počet let, který uplynul mezi počáteční účastí v režimu jakosti a dnem podání žádosti o podporu.
Pro účely tohoto odstavce se „fixními náklady“ rozumějí náklady související se vstupem do některého podporovaného režimu jakosti a roční příspěvek na účast v takovém režimu, případně včetně výdajů na kontroly, které jsou nezbytné k ověření dodržování specifikací daného režimu.
Pro účely tohoto článku se „zemědělcem“ rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.“
6) Článek 17 se mění takto:
- a) v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b) se týkají zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU nebo bavlny, s výjimkou produktů rybolovu, přičemž výstupem procesu produkce může být produkt, na nějž se uvedená příloha nevztahuje; je-li podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, může být vstupem rovněž produkt, na nějž se uvedená příloha nevztahuje, pod podmínkou, že investice přispívá k jedné či více prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova;“
- b) odstavec 5 se nahrazuje tímto:
Mladým zemědělcům, kteří poprvé zakládají zemědělský podnik jako vedoucí tohoto podniku, může být poskytnuta podpora na investice uskutečněné za účelem splnění norem Unie týkajících se zemědělské produkce, včetně bezpečnosti práce. Taková podpora může být poskytována nejvýše po dobu 24 měsíců ode dne zahájení činnosti, jak je stanoven v programu rozvoje venkova, nebo do dokončení akcí uvedených v podnikatelském plánu podle čl. 19 odst. 4.“
7) Článek 19 se mění takto:
- a) odstavec 4 se nahrazuje tímto:
Žádost o podporu podle odst. 1 písm. a) bodu i) se podává nejpozději 24 měsíců ode dne zahájení činnosti.
Podpora podle odst. 1 písm. a) je podmíněna předložením podnikatelského plánu. Provádění podnikatelského plánu musí být zahájeno do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. Doba trvání podnikatelského plánu činí nejvýše pět let.
Podnikatelský plán stanoví, že mladý zemědělec má splnit podmínky podle článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě, do osmnácti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory.
Členské státy vymezí opatření uvedená v čl. 2 bodě 1 písm. s) v programech rozvoje venkova.
Členské státy stanoví horní a spodní prahovou hodnotu na příjemce nebo podnik, která umožňuje přístup k podpoře podle odst. 1 písm. a) bodů i) a iii). Spodní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu i) musí být vyšší než horní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu iii). Podpora je omezena na podniky, které spadají do definice mikropodniků a malých podniků.“;
- b) vkládá se nový odstavec, který zní:
Odchylně od čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 lze podporu podle odst. 1 písm. a) bodu i) tohoto článku poskytnout rovněž ve formě finančních nástrojů, nebo jako kombinaci grantů a finančních nástrojů.“;
- c) odstavec 5 se nahrazuje tímto:
Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje ve formě nejméně dvou splátek. Splátky se mohou postupně snižovat. Vyplacení poslední splátky podle odst. 1 písm. a) bodů i) a ii) je podmíněno řádným prováděním podnikatelského plánu.“
8) V článku 20 se doplňuje nový odstavec, který zní:
Odstavce 2 a 3 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.“
9) Článek 23 se mění takto:
- a) nadpis se nahrazuje tímto:
- b) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. b) se poskytuje soukromým držitelům půdy a obcím a jejich sdružením a kryje náklady na založení, regeneraci nebo obnovu a roční prémii na hektar k uhrazení nákladů na údržbu po dobu nejvýše pěti let.“
10) Článek 28 se mění takto:
- a) v odstavci 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Při výpočtu plateb podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daný druh operace provádějí.“;
- b) odstavec 9 se nahrazuje tímto:
Podporu lze za účelem zachování a udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů v zemědělství, včetně nepůvodních, poskytovat na operace, na něž se nevztahují odstavce 1 až 8. Tyto závazky mohou provádět i jiní příjemci než ti, kteří jsou uvedeni v odstavci 2.“
11) Článek 29 se mění takto:
- a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje na hektar zemědělské plochy zemědělcům nebo skupinám zemědělců, kteří se dobrovolně zaváží k přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství či k zachování těchto postupů a způsobů vymezených v nařízení (ES) č. 834/2007 a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.“;
- b) v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Při výpočtu plateb podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daná podopatření provádějí.“
12) V čl. 30 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Při výpočtu plateb týkajících se podpory podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daná podopatření provádějí.“
13) Článek 31 se mění takto:
- a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
Platby se poskytují zemědělcům, kteří se zaváží provozovat zemědělskou činnost v oblastech určených podle článku 32 a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.“;
- b) v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:
Kromě plateb podle odstavce 2 mohou členské státy v období mezi rokem 2014 a 2020 poskytovat platby v rámci tohoto opatření příjemcům v oblastech, které byly podle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 způsobilé v programovém období 2007–2013. Příjemcům v oblastech, které již nejsou na základě nového vymezení podle čl. 32 odst. 3 nadále způsobilé, se tyto platby postupně snižují, a to v průběhu období čtyř let. Toto období počíná dnem, kdy bylo vymezení podle čl. 32 odst. 3 dokončeno, a nejpozději v roce 2019. Platby začínají na úrovni nejvýše 80 % průměrné platby stanovené v programu pro programové období 2007–2013 podle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 a končí na úrovni nejvýše 20 % nejpozději v roce 2020. Jakmile výše platby v důsledku uplatňování postupného snižování částky dosáhne 25 EUR, může členský stát pokračovat ve vyplácení plateb na této úrovni až do skončení období postupného ukončování.“
14) V článku 33 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat v rámci tohoto opatření se poskytují zemědělcům, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více závazků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.“
15) Článek 36 se mění takto:
- a) odstavec 1 se mění takto:
- i) písmeno c) se nahrazuje tímto:
„c) nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům ve všech odvětvích v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.“;
- ii) doplňuje se nové písmeno, které zní:
„d) odvětvový nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům v konkrétním odvětví v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.“;
- i) písmeno c) se nahrazuje tímto:
- b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
Pro účely tohoto článku se „zemědělcem“ rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.“;
- c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:
Pro účely odst. 1 písm. b) a c) a d) se „vzájemným fondem“ rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž kompenzace se poskytuje uvedeným zemědělcům za hospodářské ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy, vypuknutím nákazy zvířat či choroby rostlin, napadením škůdci, ekologickou havárií nebo výrazným poklesem jejich příjmů.“;
- d) v odstavci 5 se zrušuje druhý pododstavec.
16) V čl. 37 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:
Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. a) se poskytuje pouze na pojistné smlouvy, které zahrnují ztráty způsobené nepříznivým klimatickým jevem, vypuknutím nákazy zvířat či choroby rostlin, napadením škůdci, ekologickou havárií nebo opatřením přijatým v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce, které zničí více než 20 % průměrné roční produkce zemědělce za období předcházejících tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě období předcházejících pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu roční produkce zemědělce lze použít ukazatele. Použitá metoda výpočtu umožní určit skutečnou ztrátu jednotlivých zemědělců v daném roce.“
17) Článek 38 se mění takto:
- a) odstavec 3 se mění takto:
- i) první pododstavec se nahrazuje tímto:
Finanční příspěvky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. b) se mohou vztahovat pouze na:
- a) správní náklady na zřízení vzájemného fondu, přičemž jsou rozloženy na maximálně tři roky a postupně se snižují;
- b) částky vyplacené vzájemným fondem jako finanční kompenzace zemědělcům. Finanční příspěvky mohou navíc souviset s úroky z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finanční kompenzace zemědělcům v případě krize;
- c) doplnění ročních plateb do fondu;
- d) počáteční základní kapitál vzájemného fondu.“;
- ii) třetí pododstavec se zrušuje;
- i) první pododstavec se nahrazuje tímto:
- b) v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:
Podpora je omezena maximální mírou podpory stanovenou v příloze II. Při podpoře podle odst. 3 písm. b) se zohlední jakákoli podpora, která již byla poskytnuta podle odst. 3 písm. c) a d).“
18) Článek 39 se mění takto:
- a) nadpis se nahrazuje tímto:
- b) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. c) se poskytuje pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů 30 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. c) se příjmem rozumí součet výnosů, které zemědělec získá na trhu, včetně jakékoli formy veřejné podpory, po odečtení nákladů na vstupy. Platby vyplacené zemědělcům vzájemným fondem kompenzují méně než 70 % ušlého příjmu v roce, kdy producentovi vznikne na obdržení této pomoci nárok. K výpočtu roční ztráty příjmu zemědělce lze použít ukazatele.“;
- c) odstavce 4 a 5 se nahrazují tímto:
Finanční příspěvky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. c) se mohou vztahovat pouze na:
- a) správní náklady na zřízení vzájemného fondu, přičemž jsou rozloženy na maximálně tři roky a postupně se snižují;
- b) částky vyplacené vzájemným fondem jako finanční kompenzace zemědělcům. Finanční příspěvky mohou navíc souviset s úroky z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finanční kompenzace zemědělcům v případě krize;
- c) doplnění ročních plateb do fondu;
- d) počáteční základní kapitál vzájemného fondu.
Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II. Při podpoře podle odst. 4 písm. b) se zohlední jakákoli podpora, která již byla poskytnuta podle odst. 4 písm. c) a d).“
19) Vkládá se nový článek, který zní:
Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. d) se poskytuje v řádně odůvodněných případech a pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů prahovou hodnotu ve výši nejméně 20 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu ročního poklesu příjmů zemědělce lze použít ukazatele. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. d) se příjmem rozumí součet výnosů, které zemědělec získá na trhu, včetně jakékoli formy veřejné podpory, po odečtení nákladů na vstupy. Platby vyplacené zemědělcům vzájemným fondem kompenzují méně než 70 % ušlého příjmu v roce, kdy producentovi vznikne na obdržení této pomoci nárok.
Pro účely podpory podle čl. 36 odst. 1 písm. d) se použije čl. 39 odst. 2 až 5.“
20) Článek 45 se mění takto:
- a) odstavec 5 se nahrazuje tímto:
Pokud je podpora poskytována prostřednictvím finančního nástroje zřízeného v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1303/2013, může být způsobilým výdajem pracovní kapitál. Tyto způsobilé výdaje nepřesáhnou 200000 EUR nebo 30 % celkové částky způsobilých výdajů pro danou investici, podle toho, která částka je vyšší.“;
- b) doplňuje se nový odstavec, který zní:
Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.“
21) Článek 49 se mění takto:
- a) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Odchylně od prvního pododstavce může řídící orgán ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy kvůli povaze dotčeného druhu operací nelze stanovit kritéria výběru, po konzultaci s monitorovacím výborem stanovit jiný způsob výběru, který se popíše v programu rozvoje venkova.“;
- b) odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:
Orgán členského státu, který odpovídá za výběr operací, zajistí, aby operace, s výjimkou těch, které jsou prováděny podle čl. 18 odst. 1 písm. b), čl. 24 odst. 1 písm. d) a článků 28 až 31, 33 až 34 a 36 až 39a, byly vybírány v souladu s kritérii výběru uvedenými v odstavci 1 tohoto článku a transparentním a náležitě zdokumentovaným postupem.
Příjemci mohou být vybíráni na základě výzev k předkládání návrhů při uplatnění kritérií hospodářské a environmentální účinnosti.“;
- c) doplňuje se nový odstavec, který zní:
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.“
22) V článku 59 se odstavec 4 mění takto:
- a) písmeno f) se nahrazuje tímto:
„f) činí 100 % v případě částky ve výši 100 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Irsku, v případě částky ve výši 500 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Portugalsku a v případě částky ve výši 7 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Kypru;“
- b) doplňuje se nové písmeno, které zní:
„h) představuje sazbu příspěvku uvedenou v čl. 39a odst. 13 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro finanční nástroj uvedený v čl. 38 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.“
23) Článek 60 se mění takto:
- a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
Odchylně od čl. 65 odst. 9 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou programy rozvoje venkova v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek členského státu nebo regionu stanovit, že výdaje spojené se změnami programu mohou být způsobilé ode dne, kdy k dotyčné události došlo.“;
- b) v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„S výjimkou obecných nákladů vymezených v čl. 45 odst. 2 písm. c) se s ohledem na investiční operace v rámci opatření spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU za způsobilé považují pouze výdaje, jež vznikly po podání žádosti příslušnému orgánu. Členské státy však mohou ve svých programech stanovit, že způsobilé jsou i výdaje, které souvisejí s mimořádnými opatřeními v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek členského státu nebo regionu a které vznikly ode dne, kdy k dotyčné události došlo.“;
- c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:
Platby prováděné příjemci musí být doloženy fakturami a doklady o platbě. Není-li to možné, musí být platby doloženy dokumenty majícími stejnou důkazní hodnotu, s výjimkou forem podpory podle čl. 67 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 jiných než podle písmene a) uvedeného odstavce.“
24) V článku 62 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
Je-li podpora poskytnuta na základě standardních nákladů nebo dodatečných nákladů a ušlých příjmů v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a) a b), pokud jde o ušlé příjmy a náklady na údržbu, a články 28 až 31, 33 a 34, členské státy zajistí, aby byly příslušné výpočty přiměřené a přesné a aby byly stanoveny předem na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu. Za tímto účelem subjekt, který je funkčně nezávislý na orgánech odpovědných za provádění programu a který má potřebné odborné znalosti, provede výpočet nebo potvrdí přiměřenost a přesnost výpočtů. Součást programu rozvoje venkova tvoří prohlášení potvrzující přiměřenost a přesnost výpočtů.“
25) V čl. 66 odst. 1 se zrušuje písmeno b).
26) V článku 74 se písmeno a) nahrazuje tímto:
„a) před uveřejněním příslušné výzvy k podávání návrhů je konzultován a vydává stanovisko ke kritériím výběru financovaných operací, přičemž tato kritéria výběru se upravují podle potřeb programování;“.
27) Příloha II se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.
Článek 2
Změny nařízení (EU) č. 1306/2013
Nařízení (EU) č. 1306/2013 se mění takto:
1) Článek 26 se mění takto:
- a) odstavec 2 se zrušuje;
- b) odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:
Komise přijme prováděcí akty stanovující míru úpravy do 30. června kalendářního roku, na který se vztahuje. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.
Do 1. prosince kalendářního roku, na který se míra úpravy vztahuje, může Komise na základě nových informací přijmout prováděcí akty, kterými přizpůsobí míru úpravy stanovenou podle odstavce 3. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.“
2) V článku 38 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
V případě soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem se po dobu tohoto řízení přeruší v souvislosti s částkou odpovídající dotyčným operacím lhůta pro automatické zrušení závazku uvedená v odstavci 1 nebo 2 za předpokladu, že Komise obdrží od členského státu nejpozději dne 31. ledna roku N+4 řádně odůvodněné informace.“
3) V čl. 43 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:
„a) částky, které musejí být podle článků 40, 52 a 54, a pokud jde o výdaje v rámci EZZF, podle čl. 41 odst. 2 a článku 51 převedeny do rozpočtu Unie, včetně souvisejících úroků;“.
4) V čl. 54 odst. 3 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:
„ii) částka, která má být od příjemce získána zpět v souvislosti s jednotlivou platbou režimu plateb nebo opatřením podpory, se pohybuje v rozmezí 100 EUR až 250 EUR bez zahrnutí úroků a daný členský stát uplatňuje v rámci vnitrostátních právních předpisů prahovou hodnotu pro nevymáhání dluhů na vnitrostátní úrovni, která se rovná částce, jež má být získána zpět, nebo je vyšší;“.
5) V čl. 63 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Pokud se nesplnění týká vnitrostátních nebo unijních pravidel pro zadávání veřejných zakázek, stanoví se část podpory, která se nevyplatí nebo která se odejme, podle závažnosti nesplnění a v souladu se zásadou proporcionality. Legalita a správnost operace je dotčena pouze do výše části podpory, která má být nevyplacena nebo odejmuta.“
6) V článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
Odchylně od odst. 1 písm. a) tohoto článku mohou členské státy rozhodnout, že:
- a) zemědělské pozemky o rozloze do 0,1 ha, u nichž není předložena žádost o platbu, nemusejí být ohlášeny v případě, že celková plocha těchto pozemků nepřekročí 1 ha, nebo mohou rozhodnout, že zemědělec, který nežádá o přímou podporu na základě plochy, nemusí ohlašovat své zemědělské pozemky v případě, že celková zemědělská plocha nepřekročí 1 ha. Ve všech případech zemědělec ve své žádosti uvede, že disponuje zemědělskými pozemky, a na žádost příslušných orgánů uvede jejich polohu;
- b) zemědělci účastnící se režimu pro malé zemědělce uvedeného v hlavě V nařízení (EU) č. 1307/2013 nemusejí ohlašovat zemědělské pozemky, u nichž není předložena žádost o platbu, pokud toto hlášení není požadováno pro účely jiné podpory.“
7) V čl. 75 odst. 1 se třetí a čtvrtý pododstavec nahrazují tímto:
„Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec tohoto odstavce, mohou členské státy:
- a) před 1. prosincem, avšak ne před 16. říjnem, vyplatit zálohy na přímé platby až do výše 50 %;
- b) před 1. prosincem vyplatit zálohy na podporu poskytnutou v rámci rozvoje venkova podle čl. 67 odst. 2 až do výše 75 %.
S ohledem na podporu poskytovanou v rámci rozvoje venkova podle čl. 67 odst. 2 se první a druhý pododstavec tohoto odstavce uplatní v případě žádostí o podporu nebo žádostí o platbu předložených od roku podání žádosti 2019.“
Článek 3
Změny nařízení (EU) č. 1307/2013
Nařízení (EU) č. 1307/2013 se mění takto:
1) Článek 4 se mění takto:
- a) odstavec 1 se mění takto:
- i) písmeno h) se nahrazuje tímto:
- „h) „trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ (společně uváděné jako „trvalé travní porosty“) půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let, jakož i, rozhodnou-li tak členské státy, půda, která nebyla po dobu pěti a více let zorána; lze sem zařadit i jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou být spásány, jakož i, rozhodnou-li tak členské státy, jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou produkovat krmivo, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují. Členské státy mohou rovněž rozhodnout, že za trvalé travní porosty považují:
- i) půdu, kterou lze spásat a která tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny, nebo
- ii) půdu, kterou lze spásat a na které trávy a jiné bylinné pícniny na plochách využívaných jako pastviny nepřevažují nebo se zde nevyskytují;“
- „h) „trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ (společně uváděné jako „trvalé travní porosty“) půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let, jakož i, rozhodnou-li tak členské státy, půda, která nebyla po dobu pěti a více let zorána; lze sem zařadit i jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou být spásány, jakož i, rozhodnou-li tak členské státy, jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou produkovat krmivo, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují. Členské státy mohou rovněž rozhodnout, že za trvalé travní porosty považují:
- ii) doplňuje se nový pododstavec, který zní:
„Aniž jsou dotčeny definice uvedené v prvním pododstavci písm. f) a h), členské státy, které před 1. lednem 2018 umožňovaly zahrnutí pozemků půdy ležící ladem mezi ornou půdu, mohou tyto pozemky nadále zahrnovat mezi ornou půdu i po tomto dni. Po 1. lednu 2018 se pozemky půdy ležící ladem, které byly podle tohoto pododstavce v roce 2018 zahrnuty mezi ornou půdu, stanou v roce 2023 nebo později, jsou-li splněny podmínky uvedené v definici v písmeni h), trvalým travním porostem.“;
- i) písmeno h) se nahrazuje tímto:
- b) v odstavci 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:
„Členské státy mohou rozhodnout, že:
- a) půda, která nebyla po dobu pěti a více let zorána, se považuje za trvalý travní porost podle odst. 1 prvního pododstavce písm. h), pokud je využívána k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách a pokud nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let;
- b) trvalý travní porost může zahrnovat další druhy jako křoviny a stromy, které mohou produkovat krmivo, na plochách, na kterých převažují trávy a jiné bylinné pícniny; nebo
- c) půda, kterou lze spásat a na které trávy a jiné bylinné pícniny na plochách využívaných jako pastviny nepřevažují nebo se zde nevyskytují, se považuje za trvalý travní porost podle odst. 1 prvního pododstavce písm. h).
Členské státy se mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout uplatňovat své rozhodnutí podle třetího pododstavce písm. b) nebo c) tohoto odstavce na celém svém území nebo na jeho části.
Členské státy oznámí Komisi do 31. března 2018 každé rozhodnutí přijaté podle třetího a čtvrtého pododstavce tohoto odstavce.“
2) V čl. 6 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Pokud členský stát využije možnost stanovenou v čl. 36 odst. 4 druhém pododstavci, může být vnitrostátní strop stanovený v příloze II pro tento členský stát pro příslušný rok překročen o částku vypočtenou podle uvedeného pododstavce.“
3) Článek 9 se mění takto:
- a) vkládá se nový odstavec, který zní:
Vedle případů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 mohou členské státy rozhodnout, že se přímé platby neposkytnou zemědělcům, kteří nejsou registrováni pro své zemědělské činnosti ve vnitrostátním daňovém rejstříku nebo rejstříku sociálního zabezpečení.“;
- b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:
Odstavce 2, 3 a 3a se nevztahují na zemědělce, kteří za předchozí rok obdrželi pouze přímé platby nepřesahující určitou částku. Tato částka je stanovena členskými státy na základě objektivních kritérií, jako jsou jejich vnitrostátní nebo regionální charakteristiky, a nesmí být vyšší než 5000 EUR.“;
- c) odstavec 6 se nahrazuje tímto:
Členské státy oznámí Komisi každé rozhodnutí uvedené v odstavci 2, 3 nebo 4 do 1. srpna 2014 a rozhodnutí uvedené v odstavci 3a do 31. března 2018. Případné změny těchto rozhodnutí oznámí členské státy Komisi do dvou týdnů ode dne přijetí rozhodnutí o změně.“;
- d) doplňují se nové odstavce, které znějí:
Od roku 2018 nebo od jakéhokoli následujícího roku mohou členské státy rozhodnout, že osoby nebo skupiny osob spadající do oblasti působnosti odst. 2 prvního a druhého pododstavce se mohou za účelem prokázání skutečnosti, že jsou aktivními zemědělci, dovolávat pouze jednoho nebo dvou ze tří kritérií uvedených v odst. 2 třetím pododstavci. Členské státy takové rozhodnutí oznámí Komisi do 31. března 2018, pokud má být uplatňováno od roku 2018, nebo, pokud má být uplatňováno od některého následujícího roku, do 1. srpna roku předcházejícího jeho uplatnění.
Členské státy mohou rozhodnout, že od roku 2018 nebo od jakéhokoli následujícího roku přestanou uplatňovat odstavec 2. Takové rozhodnutí oznámí Komisi do 31. března 2018, pokud má být uplatňováno od roku 2018, nebo, pokud má být uplatňováno od některého následujícího roku, do 1. srpna roku předcházejícího jeho uplatnění.“
4) V článku 11 se odstavec 6 nahrazuje tímto:
Svá rozhodnutí o snížení plateb podle tohoto článku mohou členské státy jednou ročně přezkoumat za podmínky, že takový přezkum nevede ke snížení částek, které jsou na rozvoj venkova k dispozici.
Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí přijatá v souladu s tímto článkem a očekávaný výsledek snížení do roku 2019, a to vždy do 1. srpna roku předcházejícího uplatnění těchto rozhodnutí, přičemž poslední možné datum pro takové oznámení je 1. srpen 2018.“
5) Článek 14 se mění takto:
- a) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Členské státy mohou rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí uvedená v tomto odstavci s účinností od kalendářního roku 2019, a každé rozhodnutí založené na tomto přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2018. Žádné rozhodnutí založené na tomto přezkumu nesmí vést ke snížení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem.“;
- b) v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Členské státy mohou rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí uvedená v tomto odstavci s účinností od kalendářního roku 2019, a každé rozhodnutí založené na tomto přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2018. Žádné rozhodnutí založené na tomto přezkumu nesmí vést ke snížení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem.“
6) V čl. 31 odst. 1 se písmeno g) nahrazuje tímto:
„g) pokud to členské státy považují za nezbytné, lineárního snížení hodnoty platebních nároků v režimu základní platby na vnitrostátní nebo regionální úrovni u případů uvedených v čl. 30 odst. 6 tohoto nařízení. Kromě toho mohou členské státy, které tohoto lineárního snížení využijí, ve stejném roce uplatnit také lineární snížení hodnoty platebních nároků v režimu základní platby na vnitrostátní nebo regionální úrovni u případů uvedených v čl. 30 odst. 7 prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto nařízení;“.
7) V čl. 36 odst. 4 se doplňují nové pododstavce, které znějí:
„Částku vypočtenou pro každý členský stát v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce lze zvýšit nejvýše o 3 % příslušného ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II po odečtení částky, která je výsledkem použití čl. 47 odst. 1 pro příslušný rok. Pokud členský stát takové zvýšení provede, zohlední je Komise při stanovování ročního vnitrostátního stropu pro režim jednotné platby na plochu podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Za tímto účelem členské státy oznámí Komisi do 31. ledna 2018 roční procentní podíly, o které se má částka vypočtená podle odstavce 1 tohoto článku každý kalendářní rok od roku 2018 zvýšit.
Členské státy mohou každý rok přezkoumat své rozhodnutí podle druhého pododstavce tohoto odstavce a každé takové rozhodnutí založené na přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna roku předcházejícího jeho uplatnění.“
8) Článek 44 se mění takto:
- a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
Aniž je dotčen počet plodin požadovaný podle odstavce 1, maximální prahové hodnoty v nich uvedené se nepoužijí na zemědělské podniky, kde trávy nebo jiné bylinné pícniny nebo půda ponechaná ladem či osetá plodinami pěstovanými po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu ve vodě pokrývají více než 75 % plochy orné půdy. V tomto případě nesmí hlavní plodina na zbývající ploše orné půdy pokrývat více než 75 % této zbývající plochy orné půdy kromě případu, kdy je tato zbývající plocha pokryta travami nebo jinými bylinnými pícninami nebo kdy je půdou ponechanou ladem.“;
- b) v odstavci 3 se písmena a) a b) nahrazují tímto:
- „a) v nichž se více než 75 % plochy orné půdy využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo luskovin nebo je půdou ponechanou ladem nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány;
- b) v nichž více než 75 % zemědělské plochy, na niž lze poskytnout podporu, představují trvalé travní porosty, nebo se po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo plodin pěstovaných ve vodě, nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány;“
- c) v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Kultury ozimu a jarní plodiny se však považují za odlišné plodiny, přestože náležejí do stejného rodu. Pšenice setá špalda se považuje za plodinu odlišnou od plodin náležejících do stejného rodu.“
9) Článek 46 se mění takto:
- a) V odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:
Pokud orná půda zemědělského podniku pokrývá více než 15 hektarů, zemědělci zajistí, aby od 1. ledna 2015 plocha odpovídající alespoň 5 % orné půdy zemědělského podniku, kterou zemědělec ohlásil v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013, a pokud je členský stát považuje za plochy využívané v ekologickém zájmu v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, včetně ploch uvedených v uvedeném odstavci písm. c), d), g), h), k) a l) byla plochou využívanou v ekologickém zájmu“;
- b) odstavec 2 se mění takto:
- i) v prvním pododstavci se doplňují nová písmena, která znějí:
- „k) plochy s ozdobnicí čínskou;
- l) plochy s mužákem prorostlým;
- m) půda ležící ladem pro medonosné rostliny (druhy s vysokým obsahem pylu a nektaru).“;
- ii) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:
„S výjimkou ploch zemědělského podniku uvedených v prvním pododstavci písm. g), h), k) a l) tohoto odstavce musí být plocha využívaná v ekologickém zájmu umístěna na orné půdě zemědělského podniku. V případě ploch uvedených v prvním pododstavci písm. c) a d) tohoto odstavce může plocha využívaná v ekologickém zájmu rovněž přiléhat k orné půdě zemědělského podniku, kterou zemědělec ohlásil v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.“;
- i) v prvním pododstavci se doplňují nová písmena, která znějí:
- c) v odstavci 4 se písmena a) a b) nahrazují těmito:
- „a) v nichž se více než 75 % plochy orné půdy využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo luskovin, nebo je půdou ponechanou ladem, nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány;
- b) v nichž více než 75 % zemědělské plochy, na niž lze poskytnout podporu, představují trvalé travní porosty, nebo se buď po významnou část roku, nebo po významnou část vegetačního cyklu využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo plodin pěstovaných ve vodě, nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány;“.
10) Článek 50 se mění takto:
- a) odstavec 5 se nahrazuje tímto:
Platba pro mladé zemědělce se poskytuje jednomu zemědělci po dobu pěti let od prvního podání žádosti o platbu pro mladé zemědělce, pokud je tato žádost podána do pěti let od zřízení podniku uvedeného v odst. 2 písm. a). Toto období pěti let se vztahuje také na zemědělce, kteří obdrželi platbu pro mladé zemědělce na základě žádostí podaných před rokem podání žádosti 2018.
Odchylně od druhé věty prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že u těch mladých zemědělců, kteří podnik uvedený v odst. 2 písm. a) zřídili v období 2010–2013, se má období pěti let zkrátit o počet let, které uplynuly od zřízení podniku uvedeného v odst. 2 písm. a) do prvního podání žádosti o platbu pro mladé zemědělce.“;
- b) v odstavci 6 se písmena a) a b) nahrazují těmito:
- „a) 25 až 50 % průměrné hodnoty vlastněných nebo pronajatých platebních nároků zemědělce; nebo
- b) 25 až 50 % částky vypočtené vydělením hodnoty odpovídající pevnému procentnímu podílu vnitrostátního stropu na kalendářní rok 2019, který je uveden v příloze II, počtem všech způsobilých hektarů ohlášených v roce 2015 v souladu s čl. 33 odst. 1. Tento pevný procentní podíl se rovná podílu zbývajícího vnitrostátního stropu pro režim základní platby v souladu s čl. 22 odst. 1 na rok 2015.“;
- c) odstavec 7 se nahrazuje tímto:
Členské státy uplatňující článek 36 vypočítají každý rok částku platby pro mladé zemědělce tak, že hodnotu odpovídající 25 až 50 % platby v rámci režimu jednotné platby na plochu vypočtené v souladu s článkem 36 vynásobí počtem způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v souladu s čl. 36 odst. 2.“;
- d) v odstavci 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:
Odchylně od odstavců 6 a 7 tohoto článku mohou členské státy každý rok vypočítat částku platby pro mladé zemědělce tak, že hodnotu odpovídající 25 až 50 % vnitrostátní průměrné platby na hektar vynásobí počtem platebních nároků, jež příslušný zemědělec aktivoval v souladu s čl. 32 odst. 1, nebo počtem způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v souladu s čl. 36 odst. 2.“;
- e) v odstavci 10 se první pododstavec nahrazuje tímto:
Namísto uplatnění odstavců 6 až 9 mohou členské státy přidělit jednotlivým zemědělcům roční paušální částku, která se vypočte tak, že se stanovený počet hektarů vynásobí hodnotou odpovídající 25 až 50 % vnitrostátní průměrné platby na hektar stanovené v souladu s odstavcem 8.“
11) Článek 52 se mění takto:
- a) odstavec 5 se zrušuje;
- b) odstavec 6 se nahrazuje tímto:
Vázaná podpora je režim omezující produkci, který je poskytován formou roční platby na základě stanovených ploch a výnosů nebo stanoveného počtu zvířat a který dodržuje finanční stropy, jež mají členské státy určit pro každé opatření a oznámit Komisi.“;
- c) doplňuje se nový odstavec, který zní:
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70 doplňující toto nařízení, pokud jde o opatření, která mají zamezit tomu, aby příjemci dobrovolné podpory vázané na produkci trpěli následky strukturální nerovnováhy na trhu v daném odvětví. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou členským státům umožnit rozhodnout, že tuto podporu lze až do roku 2020 vyplácet na základě jednotek objemu produkce, na něž byla dobrovolná podpora vázaná na produkci poskytována v minulém referenčním období.“
12) V článku 53 se odstavec 6 nahrazuje tímto:
Členské státy mohou každoročně do 1. srpna přezkoumat své rozhodnutí podle této kapitoly a rozhodnout s účinkem od následujícího roku:
- a) že ponechají beze změny, zvýší nebo sníží procentní podíl stanovený v souladu s odstavci 1, 2 a 3, případně v rámci omezení stanovených tamtéž, nebo že ponechají beze změny nebo sníží procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 4;
- b) že změní podmínky poskytování podpory;
- c) že ukončí poskytování podpory podle této kapitoly.
Členské státy oznámí Komisi každé takové rozhodnutí ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci.“
13) Článek 70 se mění takto:
- a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 20 odst. 6, článku 35, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 12, čl. 44 odst. 5, čl. 45 odst. 5 a 6, čl. 46 odst. 9, čl. 50 odst. 11, čl. 52 odst. 9 a 10, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5, čl. 59 odst. 3, čl. 64 odst. 5, čl. 67 odst. 1 a 2 a článku 73 je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne 1. ledna 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.“;
- b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 20 odst. 6, článku 35, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 12, čl. 44 odst. 5, čl. 45 odst. 5 a 6, čl. 46 odst. 9, čl. 50 odst. 11, čl. 52 odst. 9 a 10, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5, čl. 59 odst. 3, čl. 64 odst. 5, čl. 67 odst. 1 a 2 a článku 73 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.“;
- c) odstavec 5 se nahrazuje tímto:
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 20 odst. 6, článku 35, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 12, čl. 44 odst. 5, čl. 45 odst. 5 a 6, čl. 46 odst. 9, čl. 50 odst. 11, čl. 52 odst. 9 a 10, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5, čl. 59 odst. 3, čl. 64 odst. 5, čl. 67 odst. 1 a 2 a článku 73 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“
14) Příloha X se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.
Článek 4
Změny nařízení (EU) č. 1308/2013
Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:
1) Článek 33 se mění takto:
- a) v odstavci 1 se písmeno f) nahrazuje tímto:
„f) předcházení krizím a jejich řešení, včetně poskytování odborného vedení ostatním organizacím producentů, sdružením organizací producentů, seskupením producentů nebo jednotlivým producentům;“
- b) v odstavci 3 se první pododstavec mění takto:
- i) písmena c) a d) se nahrazují tímto:
- „c) propagaci a komunikaci, včetně akcí a činností zaměřených na diverzifikaci a konsolidaci trhů s ovocem a zeleninou, a to jak v rámci předcházení krizím, tak v jejich průběhu;
- d) podporu správních nákladů na zřizování vzájemných fondů a finanční příspěvky k doplnění vzájemných fondů poté, co byly vyplaceny kompenzace členům organizace producentů, kteří se v důsledku nepříznivých podmínek na trhu potýkají s výrazným poklesem příjmů;“
- ii) doplňuje se nové písmeno, které zní:
„i) poskytování odborného vedení ostatním organizacím producentů, sdružením organizací producentů, seskupením producentů nebo jednotlivým producentům.“;
- i) písmena c) a d) se nahrazují tímto:
- c) v odstavci 5 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:
„Environmentální opatření musí dodržovat požadavky na agroenvironmentálně-klimatické závazky nebo závazky týkající se ekologického zemědělství stanovené v čl. 28 odst. 3 a čl. 29 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1305/2013.
Pokud se na alespoň 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálně-klimatických závazků nebo závazků týkajících se ekologického zemědělství stanovených v čl. 28 odst. 3 a čl. 29 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1305/2013, považuje se každý z těchto závazků za environmentální opatření podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce.“
2) V článku 34 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
50 % limit stanovený v odstavci 1 se zvýší na 100 % v případě:
- a) stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se staženými produkty se naloží takto:
- i) bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právo přiznává nárok na podporu z veřejných prostředků zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě;
- ii) bezplatně se rozdělí mezi nápravná zařízení, školy a státní vzdělávací zařízení, zařízení uvedená v článku 22, dětské prázdninové tábory, nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijmou všechna nezbytná opatření, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními;
- b) opatření souvisejících s poskytováním odborného vedení ostatním organizacím producentů nebo seskupením producentů uznaným v souladu s článkem 125e nařízení (ES) č. 1234/2007, nebo s článkem 27 nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud tyto organizace nebo seskupení pocházejí z regionů členských států uvedených v čl. 35 odst. 1 tohoto nařízení, nebo jednotlivým producentům.“
3) Článek 35 se nahrazuje tímto:
V regionech členských států, kde je míra organizovanosti producentů ovoce a zeleniny výrazně pod průměrem Unie, mohou členské státy poskytnout organizacím producentů vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. a) a až 10 % hodnoty produkce uvedené na trh jakoukoli takovou organizací producentů. Tato podpora doplní provozní fond.
Míra organizovanosti producentů v určitém regionu členského státu se pokládá za výrazně pod průměrem Unie, pokud je průměrná míra organizovanosti po dobu tří po sobě následujících let, které předcházejí provádění operačního programu, nižší než 20 %. Míra organizovanosti se vypočítá jako hodnota produkce ovoce a zeleniny, která byla v daném regionu vyprodukována a uvedena na trh organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a seskupeními producentů uznanými v souladu s článkem 125e nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo s článkem 27 nařízení (EU) č. 1305/2013, vydělená celkovou hodnotou produkce ovoce a zeleniny, jež byla vyprodukována v uvedeném regionu.
Členské státy, které poskytují vnitrostátní finanční podporu v souladu s odstavcem 1, informují Komisi o tom, které regiony splňují kritéria uvedená v odstavci 2 a jaká vnitrostátní finanční podpora je organizacím producentů v těchto regionech poskytována.“
4) V čl. 37 písm. d) se bod ii) nahrazuje tímto:
„ii) podmínky související s čl. 33 odst. 3 prvním pododstavcem písm. a), b), c) a i);“.
5) V čl. 38 prvním pododstavci se písmeno i) nahrazuje tímto:
„i) opatření na propagaci, komunikaci, odbornou přípravu a odborné vedení v případě předcházení krizím a jejich řešení;“.
6) V článku 62 se doplňuje nový odstavec, který zní:
Členské státy mohou uplatňovat tuto kapitolu na plochy, které produkují víno vhodné k výrobě vinných destilátů se zeměpisným označením registrovaným v souladu s přílohou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).“). Pro účely této kapitoly se tyto plochy mohou považovat za plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.
7) Článek 64 se mění takto:
- a) v odst. 1 druhém pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:
„ca) žadatel nevysadil révu bez povolení, jak je uvedeno v článku 71 tohoto nařízení, nebo bez práva na výsadbu, jak se uvádí v článcích 85a a 85b nařízení (ES) č. 1234/2007;“
- b) v odstavci 2 se uvozující text nahrazuje tímto:
Pokud celková rozloha plochy, na niž se v daném roce vztahují způsobilé žádosti podle odstavce 1, přesahuje rozlohu plochy vyčleněné členským státem, povolení se udělí podle poměrného rozdělení hektarů všem žadatelům na základě plochy, ve vztahu k níž o povolení žádali. Povolení může stanovit minimální nebo maximální plochu na žadatele a může rovněž být částečně nebo plně uděleno podle jednoho nebo více z těchto objektivních a nediskriminujících prioritních kritérií:“;
- c) vkládá se nový odstavec, který zní:
Rozhodne-li se členský stát použít jedno nebo více kritérií uvedených v odstavci 2, může doplnit další podmínku, totiž že žadatel musí být fyzickou osobou, které v roce podání žádosti není více než 40 let.“;
- d) odstavec 3 se nahrazuje tímto:
Členské státy zveřejní kritéria uvedená v odstavcích 1, 2 a 2a, která používají, a neprodleně je oznámí Komisi.“;
8) Článek 148 se mění takto:
- a) vkládá se nový odstavec, který zní:
Pokud členské státy nevyužijí možností stanovených v odstavci 1 tohoto článku, mohou producent, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů požadovat, aby veškeré dodávky syrového mléka ke zpracovateli syrového mléka byly předmětem písemné smlouvy mezi stranami nebo písemného návrhu na uzavření smlouvy od prvních kupujících, za podmínek stanovených v prvním pododstavci odstavce 4 tohoto článku.
Pokud je prvním kupujícím mikropodnik nebo malý či střední podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES, nejsou smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy povinné, aniž je dotčena možnost, aby strany využily standardní smlouvu vypracovanou mezioborovou organizací.“;
- b) v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto:
Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 1a:“;
- c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:
Odchylně od odstavců 1 a 1a se smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje, pokud syrové mléko dodává člen družstva družstvu, jehož je členem, jestliže stanovy tohoto družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v rámci nebo podle těchto stanov obsahují ustanovení, která mají podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 2 písm. a), b) a c).“;
- d) v odst. 4 druhém pododstavci se návětí a písmeno a) nahrazují tímto:
„Bez ohledu na první pododstavec se použije jedna nebo více z těchto možností:
- a) pokud se členský stát rozhodne, že je uzavření písemné smlouvy o dodávkách syrového mléka povinné v souladu s odstavcem 1, může stanovit:
- i) povinnost stran dohodnout se na vazbě mezi určitým dodaným množstvím a cenou za tuto dodávku;
- ii) minimální dobu trvání, která se uplatní pouze na písemné smlouvy mezi zemědělcem a prvním kupujícím syrového mléka; minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu;“.
- a) pokud se členský stát rozhodne, že je uzavření písemné smlouvy o dodávkách syrového mléka povinné v souladu s odstavcem 1, může stanovit:
9) V článku 149 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, která je uznána podle čl. 161 odst. 1, může jménem zemědělců, kteří jsou jejími členy, jednat o smlouvách na dodávky syrového mléka od zemědělce zpracovateli syrového mléka nebo odběrateli ve smyslu čl. 148 odst. 1 třetího pododstavce, pokud jde o jejich celou společnou produkci nebo její část.“
10) Článek 152 se mění takto:
- a) v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:„b) byly vytvořeny z podnětu producentů a provádějí alespoň jednu z těchto činností:
- i) společné zpracování;
- ii) společnou distribuci, včetně pomocí společných prodejních platforem nebo společné přepravy;
- iii) společné balení, označování nebo propagaci;
- iv) společnou organizaci kontroly jakosti;
- v) společné využívání zařízení nebo skladovacích kapacit;
- vi) společné nakládání s odpady přímo souvisejícími s produkcí;
- vii) společné pořizování vstupů;
- viii) jakékoliv jiné společné činnosti spojené se službami, jež sledují některý z cílů uvedených v písmenu c) tohoto odstavce;“
- b) vkládají se nové odstavce, které znějí:
Odchylně od čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU může organizace producentů uznaná podle odstavce 1 tohoto článku plánovat produkci zemědělských produktů, optimalizovat jejich produkční náklady, umisťovat je na trh a sjednávat smlouvy na jejich dodávku jménem svých členů pro veškerou produkci nebo její část.
Činnosti uvedené v prvním pododstavci mohou probíhat:
- a) za předpokladu, že jedna nebo více z činností uvedených v odst. 1 písm. b) bodech i) až vii) jsou skutečně vykonávány, a přispívají tak k plnění cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU;
- b) za předpokladu, že organizace producentů soustředí nabídku a uvádí produkty svých členů na trh, ať došlo k převodu vlastnictví zemědělských produktů z producentů na organizaci producentů, či nikoli;
- c) ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o souhrnnou produkci některých nebo všech členů, či nikoli;
- d) za předpokladu, že dotčení producenti nejsou členy žádné jiné organizace producentů, pokud jde o produkty, kterých se týkají činnosti uvedené v prvním pododstavci;
- e) za předpokladu, že se na dotyčný zemědělský produkt nevztahuje povinnost vyplývající z členství zemědělce v družstvu, které samo není členem dotyčné organizace producentů, aby tento produkt dodával za podmínek uvedených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených v rámci nebo podle těchto stanov.
Dotčený členský stát však může udělit výjimku z podmínky uvedené v druhém pododstavci písm. d) v řádně odůvodněných případech, kdy členové organizace producentů mají dvě různé produkční jednotky nacházející se v různých zeměpisných oblastech.
Pro účely tohoto článku se odkazy na organizaci producentů rozumí rovněž sdružení organizací producentů uznané podle čl. 156 odst. 1, pokud toto sdružení splňuje požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.
Vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž uvedený v článku 5 nařízení (ES) č. 1/2003 může v jednotlivých případech rozhodnout, že jedna nebo více z činností uvedených v odst. 1a prvním pododstavci má být do budoucna změněna, ukončena nebo vůbec neuskutečněna, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže, nebo pokud se domnívá, že jsou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.
V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce Komise bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.
Při jednání podle prvního pododstavce tohoto odstavce informuje vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž písemně Komisi před zahájením prvního formálního vyšetřovacího opatření nebo neprodleně poté a oznámí jí rozhodnutí neprodleně po jejich přijetí.
Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.“;
- c) odstavec 3 se zrušuje.
11) Článek 154 se mění takto:
- a) vkládá se nový odstavec, který zní:
Členské státy mohou na žádost rozhodnout, že organizaci producentů působící ve více odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2 uznají více než jednou, pokud splňuje podmínky podle odstavce 1 tohoto článku pro každé odvětví, pro které žádá o uznání.“;
- b) odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:
Členské státy mohou rozhodnout, že organizace producentů, které byly uznány před 1. lednem 2018 a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují za uznané organizace producentů podle článku 152.
Organizacím producentů, které byly uznány před 1. lednem 2018, ale nesplňují podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, členské státy odeberou uznání nejpozději 31. prosince 2020.“
12) Článek 157 se mění takto:
- a) v odst. 1 písm. c) se doplňují nové body, které znějí:
- „xv) zavedení standardních ustanovení o sdílení hodnoty ve smyslu článku 172a, včetně tržních bonusů a ztrát, jež stanoví, jak má být mezi ně rozdělen případný vývoj příslušných tržních cen dotčených produktů nebo trhů s jinými komoditami;
- xvi) provedení opatření k předcházení rizikům pro zdraví zvířat, ochranu rostlin a životní prostředí a jejich řízení.“;
- b) vkládá se nový odstavec, který zní:
Členské státy mohou na žádost rozhodnout, že mezioborovou organizaci působící ve více odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2 uznají více než jednou, pokud splňuje podmínky podle odstavce 1 a případně odstavce 3 tohoto článku pro každé odvětví, pro které žádá o uznání.“;
- c) v odst. 3 písm. c) se doplňují nové body, které znějí:
- „xii) zavedení standardních ustanovení o sdílení hodnoty ve smyslu článku 172a, včetně tržních bonusů a ztrát, jež stanoví, jak má být mezi ně rozdělen případný vývoj příslušných tržních cen dotčených produktů nebo trhů s jinými komoditami;
- xiii) provedení opatření k předcházení rizikům pro zdraví zvířat, ochranu rostlin a životní prostředí a jejich řízení.“
13) Netýká se českého znění.
14) Článek 161 se mění takto:
- a) v odstavci 1 se návětí a písmeno a) nahrazují tímto:
Členské státy na žádost uznají za organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků veškeré právnické osoby či jednoznačně vymezené části právnických osob, pokud:
- a) jsou tvořeny producenty v odvětví mléka a mléčných výrobků a byly vytvořeny z jejich podnětu a mají konkrétní zaměření, které může zahrnovat jeden nebo více z těchto cílů:
- i) zajištění plánování produkce a její přizpůsobení poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství;
- ii) soustředění nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných jejich členy na trh;
- iii) optimalizace produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů;“
- a) jsou tvořeny producenty v odvětví mléka a mléčných výrobků a byly vytvořeny z jejich podnětu a mají konkrétní zaměření, které může zahrnovat jeden nebo více z těchto cílů:
- b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
Členské státy mohou rozhodnout, že organizace producentů, které byly uznány před 2. dubnem 2012 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky stanovené v odstavci 1, se mají považovat za uznané organizace producentů.“
15) Článek 168 se mění takto:
- a) vkládá se nový odstavec, který zní:
Pokud členské státy nevyužijí možností stanovených v odstavci 1 tohoto článku, mohou producent, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů požadovat, aby veškeré dodávky jejich zemědělských produktů pocházejících z odvětví, která jsou uvedena v čl. 1 odst. 2 kromě odvětví mléka a mléčných výrobků a odvětví cukru, zpracovateli nebo distributorovi byly předmětem písemné smlouvy mezi stranami nebo písemného návrhu na uzavření smlouvy od prvních kupujících, za podmínek stanovených v odstavci 4 a v odst. 6 prvním pododstavci tohoto článku.
Pokud je prvním kupujícím mikropodnik nebo malý či střední podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES, nejsou smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy povinné, aniž je dotčena možnost, aby strany využily standardní smlouvu vypracovanou mezioborovou organizací.“;
- b) v odstavci 4 se návětí nahrazuje tímto:
Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 1a:“;
- c) odstavec 5 se nahrazuje tímto:
Odchylně od odstavců 1 a 1a se smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje, pokud dotčené produkty dodává člen družstva družstvu, jehož je členem, jestliže stanovy tohoto družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v rámci nebo podle těchto stanov obsahují ustanovení, která mají podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 4 písm. a), b) a c).“
16) Články 169, 170 a 171 se zrušují.
17) Vkládá se nový oddíl, který zní:
„Oddíl 5a Ustanovení o sdílení hodnoty
Aniž jsou dotčena případná zvláštní ustanovení o sdílení hodnoty v odvětví cukru, mohou se zemědělci, včetně sdružení zemědělců, a jejich první kupující dohodnout na ustanoveních o sdílení hodnoty, včetně tržních bonusů a ztrát, jež stanoví, jak má být mezi ně rozdělen případný vývoj příslušných tržních cen dotčených produktů nebo trhů s jinými komoditami.“
18) V článku 184 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Celní kvóty na dovoz zemědělských produktů do Unie nebo její části za účelem propuštění do volného oběhu nebo celní kvóty na dovoz zemědělských produktů Unie do třetích zemí, které mají být částečně nebo zcela spravovány Unií a vyplývají z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU nebo jiným aktem přijatým v souladu s čl. 43 odst. 2 nebo článkem 207 Smlouvy o fungování EU, otevírá nebo spravuje Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 186 tohoto nařízení a prováděcích aktů podle článku 187 tohoto nařízení.“
19) Článek 188 se nahrazuje tímto:
Komise prostřednictvím náležitého uveřejnění na internetu zveřejní výsledky přidělení celních kvót pro oznámené žádosti, přičemž se přihlíží k dostupným celním kvótám a oznámeným žádostem.
Uveřejnění uvedené v odstavci 1 odkazuje rovněž na případnou nutnost zamítnout nevyřízené žádosti, pozastavit podávání žádostí nebo přidělit nevyužitá množství.
Členské státy vydávají dovozní a vývozní licence pro požadovaná množství v rámci dovozních a vývozních celních kvót s výhradou příslušných koeficientů přidělení a poté, co je Komise zveřejní v souladu s odstavcem 1.“
20) Článek 209 se mění takto:
- a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo organizací producentů uznaných podle článku 152 nebo 161 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaných podle článku 156 tohoto nařízení, které se týkají produkce nebo prodeje zemědělských produktů nebo využívání společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů, pokud neohrožují cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.“;
- b) v odstavci 2 se za prvním pododstavcem vkládají nové pododstavce, které znějí:
„Zemědělci, sdružení zemědělců či svazy těchto sdružení nebo organizace producentů uznané podle článku 152 nebo 161 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaná podle článku 156 tohoto nařízení mohou požádat o stanovisko Komise ke slučitelnosti těchto dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě s cíli stanovenými v článku 39 Smlouvy o fungování EU.
Komise žádosti o stanovisko bezodkladně vyřídí zašle žadateli své stanovisko do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti. Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu změnit obsah stanoviska, zejména pokud žadatel poskytl nepřesné informace nebo stanovisko zneužil.“
21) Článek 222 se mění takto:
- a) v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:
V období závažných výkyvů na trzích může Komise přijímat prováděcí akty, kterými stanoví, že čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nemá vztahovat na dohody a rozhodnutí zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo uznaných organizací producentů a sdružení uznaných organizací producentů a uznaných mezioborových organizací v kterémkoli z odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, pokud tyto dohody a rozhodnutí nenarušují řádné fungování vnitřního trhu, jejich výhradním cílem je stabilizace dotčeného odvětví a spadají do jedné nebo více z těchto kategorií:“;
- b) zrušuje se odstavec 2.
22) V článku 232 se zrušuje odstavec 2.
23) Přílohy VII a VIII se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.
Článek 5
Změny nařízení (EU) č. 652/2014
Nařízení (EU) č. 652/2014 se mění takto:
1) V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:
V případě schválení víceletých opatření mohou být rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky. Jsou-li rozpočtové závazky takto rozděleny, přidělí Komise roční splátky s přihlédnutím k pokroku opatření, odhadovaným potřebám a dostupnému rozpočtu.“
2) V článku 13 se zrušuje odstavec 5.
3) V článku 22 se zrušuje odstavec 5.
4) V článku 27 se zrušuje odstavec 5.
Článek 6
Vstup v platnost a použitelnost
Avšak:
a) čl. 3 bod 11 písm. a) a b) použijí ode dne 1. ledna 2015;
b) čl. 1 bod 23 písm. b) použije ode dne 1. ledna 2016 a
c) čl. 4 bod 3 použije ode dne 1. ledna 2019.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 13. prosince 2017.
Za Evropský parlament
předseda
A. Tajani
Za Radu
předseda
M. Maasikas
PŘÍLOHA I
Příloha II nařízení (EU) č. 1305/2013 se mění takto:
1) V řádku týkajícím se čl. 17 odst. 3, předmět: Investice do hmotného majetku, Zemědělství, maximální částka v EUR nebo míra: 40 %, čtvrtém sloupci, se uvozující text a první odrážka nahrazují tímto:
„částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech
Pokud maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, mohou se výše uvedené míry podpory zvýšit o 20 procentních bodů pro:
mladé zemědělce po nejvýše pět měsíců ode dne zahájení činnosti, jak je stanoveno v programu rozvoje venkova, nebo do dokončení akcí uvedených v podnikatelském plánu podle čl. 19 odst. 4;“.
2) V řádku týkajícím se čl. 17 odst. 3, předmět: Investice do hmotného majetku, Zpracování produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU a jejich uvádění na trh, maximální částka v EUR nebo míra: 40 %, čtvrtém sloupci, se text nahrazuje tímto:
„částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech
Pokud maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, mohou se výše uvedené míry podpory zvýšit o 20 procentních bodů pro operace podporované v rámci EIP, pro kolektivní investice a integrované projekty nebo pro operace spojené s fúzí organizací producentů“.
3) V řádky týkající se čl. 37 odst. 5, čl. 38 odst. 5 a čl. 39 odst. 5 se nahrazují tímto:
| „Čl. 37 odst. 5 | Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin | 70 % | částky splatného pojistného |
| Čl. 38 odst. 5 | Vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie | 70 % | způsobilých nákladů |
| Čl. 39 odst. 5 | Nástroj ke stabilizaci příjmu | 70 % | způsobilých nákladů“ |
PŘÍLOHA II
V příloze X nařízení (EU) č. 1307/2013 se tabulka „Přepočítací a váhové koeficienty podle čl. 46 odst. 3“ mění takto:
1) řádek „Plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích“ se nahrazuje tímto:
| „Plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích (na 1 m2) | nepoužije se | 0,5 | 0,5 m2“ |
2) řádek „Plochy s plodinami, které vážou dusík“ se nahrazuje tímto:
| „Plochy s plodinami, které vážou dusík (na 1 m2) | nepoužije se | 1 | 1 m2“ |
3) vkládají se nové řádky, které znějí:
| „Plochy s ozdobnicí čínskou | nepoužije se | 0,7 | 0,7 m2 |
| Plochy s mužákem prorostlým | nepoužije se | 0,7 | 0,7 m2 |
| Půda ležící ladem pro medonosné rostliny (druhy s vysokým obsahem pylu a nektaru) | nepoužije se | 1,5 | 1,5 m2“ |
PŘÍLOHA III
Přílohy VII a VIII nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:
1) V příloze VII části II bodě 1 písm. c) se druhá odrážka nahrazuje tímto:
- „— horní mez pro celkový obsah alkoholu může překročit 15 % objemových u vín s chráněným označením původu vyrobených bez obohacení nebo s obohacením postupy částečného zahuštění uvedenými v příloze VIII části I oddíle B bodě 1, pokud specifikace produktu v technické dokumentaci dotyčného chráněného označení původu tuto možnost dovoluje;“.
2) V příloze VIII části I oddíle A se bod 3 nahrazuje tímto:
„3. V letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami mohou členské státy výjimečně pro dotčené regiony zvýšit mezní hodnotu nebo mezní hodnoty stanovené v bodě 2 o 0,5 %. O případném zvýšení členské státy informují Komisi.“
Prohlášení Komise
K článku 1 - Rozvoj venkova
Výdaje související s programy rozvoje venkova na období 2014–2020 schválené v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 budou i nadále způsobilé pro příspěvek z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, pokud budou příjemcům vyplaceny nejpozději do 31. prosince 2023. Komise se bude pokračování podpory rozvoje venkova po roce 2020 věnovat v kontextu svého návrhu na příští víceletý finanční rámec.
Komise potvrzuje svůj záměr přezkoumat v souvislosti s jejím návrhem modernizace a zjednodušení společné zemědělské politiky fungování a účinnost nástrojů řízení rizik, které jsou v současné době zahrnuty do nařízení (EU) č. 1305/2013.
Komise potvrzuje svůj záměr přezkoumat účinnost a proporcionalitu sankcí pro iniciativu LEADER z prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014.
Komise potvrzuje, že uplatňování rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství a vrácení prostředků v souvislosti s finanční kázní, jak je stanoveno v článku 25 a čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013 budou přezkoumány v rámci příprav příštího víceletého finančního rámce s cílem umožnit účinný a včasný zásah v dobách tržní krize.
Komise podporuje jednotný přístup k auditu, což potvrdila ve svém návrhu článku 123 nového finančního nařízení. Komise rovněž potvrzuje, že stávající právní rámec pro řízení a kontrolu zemědělských výdajů, který byl zaveden nařízením (EU) č. 1306/2013, již takový přístup umožňuje a že tento prvek byl začleněn do auditní strategie na období 2014–2020. Zejména v případech, kde je stanovisko vydané certifikačním subjektem v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 považováno za spolehlivé, bere Komise toto stanovisko v úvahu při posuzování nutnosti auditu dotčené platební agentury.
Komise potvrzuje svůj záměr přezkoumat v EU stav nabídky a poptávky u rostlinných bílkovin a zvážit možnost vytvořit pro tuto oblast evropskou strategii a v zájmu další podpory ekonomicky i environmentálně vyhovující produkce rostlinných bílkovin v EU.
Komise potvrzuje, že nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, už v článcích 219 a 221 obsahuje nezbytný právní základ, jenž jí umožňuje, s výhradou dostupnosti rozpočtových zdrojů, řešit případy narušení trhu a další specifické problémy, a to i na regionální úrovni s možností poskytnout přímou finanční pomoc zemědělcům. Kromě toho návrh Komise doplnit do nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova odvětvový nástroj ke stabilizaci příjmu umožní členským státům zahrnout do jejich programů pro rozvoj venkova možnost poskytovat zemědělcům v konkrétním odvětví kompenzaci v případě, že jejich příjem významně poklesne.
Komise dále potvrzuje, že článek 219 jí umožňuje v případě, že nastane nebo hrozí narušení trhu, uplatnit režimy, v jejichž rámci Unie poskytne podporu producentům, kteří se zavazují snížit dobrovolně svou výrobu, včetně nezbytných podrobností pro fungování tohoto systému (příklad: nařízení Komise v přenesené pravomoci nařízení (EU) 2016/1612, Úř. věst. L 242, 9.9.2016, s. 4).
Komise připomíná, že pravidla týkající se spolupráce producentů při uznávání nadnárodních organizací producentů, nadnárodních sdružení organizací producentů a nadnárodních mezioborových organizací, včetně nezbytné správní spolupráce mezi příslušnými členskými státy, v současné době stanoví nařízení Komise v přenesené pravomoci nařízení (EU) 2016/232. Funkčnost a přiměřenost těchto pravidel budou přezkoumána v rámci probíhajícího procesu modernizace a zjednodušení SZP.
Komise potvrzuje, že zahájila iniciativu týkající se potravinového řetězce, která nyní probíhá v různých fázích podle pravidel pro zlepšování právní úpravy. Po dokončení tohoto postupu rozhodne, zda předloží legislativní návrh, pokud možno v první polovině roku 2018.
Komise bere na vědomí dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou o změně článků 152, 209, 222 a 232. Komise připomíná, že změny, které byly schváleny Evropským parlamentem a Radou, jsou zásadní povahy a byly zahrnuty bez posouzení dopadu, jak požaduje bod 15 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů. To vede k nežádoucí právní a procedurální nejistotě, jejíž dopad a důsledky nejsou známy.
Vzhledem k tomu, že celkové změny původního návrhu Komise mají za následek významnou změnu právního rámce, Komise se znepokojením konstatuje, že některá nová ustanovení ve prospěch organizací producentů by mohla ohrozit životaschopnost drobných zemědělců a jejich dobré životní podmínky drobných zemědělců a zájmy spotřebitelů. Komise potvrzuje svůj závazek zachovat v odvětví zemědělství účinnou hospodářskou soutěž a zajistit splnění cílů společné zemědělské politiky stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie. V této souvislosti Komise konstatuje, že změny dohodnuté spolutvůrci právních předpisů předpokládají, že Komisi a vnitrostátním orgánům příslušným pro oblast hospodářské soutěže bude při zajišťování účinné hospodářské soutěže ponechána velmi omezená úloha.
Celkovou dohodou Komise o souhrnném návrhu, včetně změn schválených Evropským parlamentem a Radou, nejsou dotčeny budoucí návrhy, které Komise může v těchto oblastech v souvislosti s reformou společné zemědělské politiky v období po roce 2020 přeložit, a další iniciativy, které jsou specificky určeny k řešení některých otázek, jichž se dotýká znění, na němž se dohodl Evropský parlament a Rada.
Komise dále vyjadřuje politování nad tím, že otázka velmi omezené role, jež je určena jí a vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž při ochraně účinné hospodářské soutěže, nebyla spolutvůrci právních předpisů řešena uspokojivým způsobem, a vyjadřuje obavy z možných důsledků tohoto omezení pro zemědělce a spotřebitele. Komise upozorňuje, že právní text musí být vykládán způsobem, který je v souladu se Smlouvou, a to zejména pokud jde o možnost, aby Komise a vnitrostátní orgány na ochranu hospodářské soutěže mohly zasáhnout, pokud se budou organizace producentů, jež dominují velké části trhu, snažit omezit svobodu svých členů. Komise vyjadřuje politování nad tím, že tato možnost není jasně v právním textu zakotvena.