Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 173 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 51.),
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 3. července 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. července 2018.),
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Předmět
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „systémovým prototypem“ model produktu nebo technologie, kterým lze prokázat jejich vlastnosti v operačním prostředí;
2) „kvalifikací“ celý proces, jímž se prokazuje, že návrh obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie splňuje stanovené požadavky, a poskytuje se objektivní důkaz, že byly splněny konkrétní požadavky návrhu;
3) „certifikací“ postup, jímž vnitrostátní orgán osvědčí, že obranný produkt, hmotná či nehmotná součást nebo technologie je v souladu s platnými předpisy;
4) „podnikem“ subjekt, bez ohledu na jeho právní postavení a způsob jeho financování, zabývající se hospodářskou činností, jenž je usazen v členském státě, v němž je v souladu s vnitrostátním právem tohoto členského státu zapsán do rejstříku;
5) „strukturou výkonného vedení“ jakýkoliv orgán podniku jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a případně podléhající generálnímu řediteli, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování podniku a který vykonává dohled nad rozhodováním vedení a sleduje jej;
6) „subjektem ze třetí země“ subjekt usazený ve třetí zemi nebo usazený na území Unie se strukturami výkonného vedení ve třetí zemi;
7) „kontrolou“ schopnost vykonávat rozhodující vliv na podnik, a to přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků;
8) „malými a středními podniky“ malé a střední podniky ve smyslu definice uvedené v článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES(Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).);
9) „společností se střední tržní kapitalizací“ podnik, který není malým nebo středním podnikem a který má až 3000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s články 3 až 6 přílohy doporučení 2003/361/ES;
10) „konsorciem“ skupina spolupracujících podniků vytvořená za účelem provádění opatření v rámci programu.
Článek 3
Cíle
Program má tyto cíle:
a) zvýšit konkurenceschopnost, efektivitu a inovační kapacitu obranného průmyslu v celé Unii podporou opatření v jejich vývojové fázi, čímž se přispěje ke strategické autonomii Unie;
b) podpořit a umocnit spolupráci, a to i přeshraniční, mezi podniky v celé Unii, včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, a spolupráci mezi členskými státy na vývoji obranných produktů nebo technologií a současně posílit a zlepšit činorodost dodavatelských a hodnotových řetězců v oblasti obrany a podpořit normalizaci obranných systémů a jejich interoperabilitu.
Taková spolupráce probíhá v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se dohodly členské státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a zejména v kontextu plánu rozvoje schopností.
Nevylučují-li možnost účasti kteréhokoli členského státu, mohou být v této souvislosti ve vhodných případech též zohledněny regionální a mezinárodní priority, pokud slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, berouce v úvahu nutnost vyhnout se zbytečnému zdvojování;
c) podpořit lepší využívání výsledků obranného výzkumu a přispívat k vývoji po výzkumné fázi, a tím podporovat konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu na vnitřním i světovém trhu, ve vhodných případech i prostřednictvím konsolidace.
Článek 4
Rozpočet
Článek 5
Obecná ustanovení o financování
1. Finanční pomoc Unie může být poskytována formami financování uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, zejména granty a ve výjimečných případech veřejnými zakázkami.
2. Formy financování uvedené v odstavci 1 a metody provádění se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a riziku střetu zájmů.
3. Finanční pomoc Unie provádí Komise podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 buď přímo, nebo nepřímo tím, že úkoly spojenými s plněním rozpočtu pověří subjekty uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.
4. Členské státy ve vhodných případech jmenují projektového manažera. Před provedením platby způsobilým příjemcům Komise projektového manažera konzultuje ohledně pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění příslušného opatření.
Článek 6
Způsobilá opatření
1. Program poskytuje podporu na opatření ve fázi vývoje prováděná příjemci a vztahuje se jak na nové obranné produkty a technologie, tak na modernizaci existujících produktů a technologií za předpokladu, že využití již existujících informací potřebných pro provedení opatření pro modernizaci nepodléhá omezením ze strany třetí země nebo subjektu ze třetí země, ať již přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků.
Způsobilé opatření se týká jednoho nebo několika z těchto opatření:
a) studie, jako jsou studie proveditelnosti, a další doprovodná opatření;
b) návrh obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie, jakož i technické specifikace, podle kterých byl návrh vypracován, včetně dílčích zkoušek ke snížení rizik v průmyslovém nebo reprezentativním prostředí;
c) vývoj systémového prototypu obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;
d) testování obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;
e) kvalifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;
f) certifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;
g) vývoj technologií nebo prostředků zvyšujících efektivitu po celý životní cyklus obranných produktů nebo technologií.
2. Opatření uvedená v odstavci 1 jsou prováděna podniky spolupracujícími v konsorciu alespoň tří způsobilých subjektů usazených přinejmenším ve třech různých členských státech. Alespoň tři z těchto způsobilých subjektů usazené přinejmenším ve dvou různých členských státech nesmí být přímo ani nepřímo kontrolovány týmž subjektem ani se nesmí kontrolovat navzájem.
3. Konsorcium uvedené v odstavci 2 doloží životaschopnost prokázáním toho, že náklady na opatření, na které se podpora ze strany Unie nevztahuje, mají být pokryty jiným způsobem financování, například příspěvky členských států.
4. Pokud jde o opatření uvedená v odst. 1 písm. c) až g), doloží konsorcium jejich přínos ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu prokázáním toho, že přinejmenším dva členské státy mají v úmyslu pořídit konečný produkt nebo používat dotyčnou technologii koordinovaným způsobem, a to případně i formou společného pořízení.
5. Opatření uvedená v odst. 1 písm. b) musí být založena na společných požadavcích společně dohodnutých přinejmenším dvěma členskými státy. Opatření uvedená v odst. 1 písm. c) až g) musí být založená na společných technických specifikacích společně dohodnutých členskými státy, které mají spolufinancovat nebo mají v úmyslu společně pořídit konečný produkt nebo společně používat dotyčnou technologii, jak je uvedeno v odstavcích 3 a 4, čímž se zvýší míra normalizace a interoperabilita systémů.
6. Opatření na vývoj produktů a technologií, jejichž využití, vývoj nebo výroba jsou zakázány mezinárodním právem, nejsou způsobilé pro získání financování v rámci programu.
Článek 7
Způsobilé subjekty
1. Příjemci podpory a subdodavatelé zapojení do opatření musí být veřejné či soukromé podniky usazené v Unii.
2. Infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců a subdodavatelů zapojených do opatření, které se pro účely opatření financovaných v rámci programu používají, se po celou dobu trvání opatření musí nacházet na území Unie a struktury výkonného vedení příjemců a jejich subdodavatelů musí být usazeny v Unii.
3. Pro účely opatření financovaných v rámci programu nesmí být příjemci ani subdodavatelé zapojení do opatření pod kontrolou třetí země nebo subjektu ze třetí země.
4. Odchylně od odstavce 3 tohoto článku a s výhradou čl. 15 odst. 2 je podnik usazený v Unii a kontrolovaný třetí zemí nebo subjektem ze třetí země způsobilý jako příjemce nebo subdodavatel zapojený do opatření pouze tehdy, pokud jsou Komisi poskytnuty záruky schválené členským státem, v němž je usazen, v souladu s jeho vnitrostátními postupy. Tyto záruky se mohou týkat struktur výkonného vedení podniku usazených v Unii. Považuje-li to členský stát, v němž je podnik usazen, za vhodné, mohou se tyto záruky také týkat zvláštních práv vlády v oblasti kontroly nad podnikem.
Tyto záruky poskytují pojistku, že zapojení takového podniku do opatření nebude v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU nebo s cíli stanovenými v článku 3. Záruky musí být také v souladu s článkem 12. Tyto záruky musí zejména doložit, že pro účely daného opatření byla přijata opatření, jimiž se zajistí, že:
Považuje-li to členský stát, v němž je podnik usazen, za vhodné, mohou být poskytnuty další záruky.
Komise informuje výbor uvedený v článku 13 o každém podniku, který se považuje za způsobilý v souladu s tímto odstavcem.
a) kontrola nad podnikem není vykonávána způsobem, který omezuje jeho schopnost provádět opatření a dosáhnout výsledků nebo mu v tom brání, ukládá omezení ohledně infrastruktury, zařízení, majetku, zdrojů, duševního vlastnictví nebo know-how, jež jsou nezbytné pro účely daného opatření, nebo narušuje jeho schopnosti a normy nutné pro provedení opatření;
b) třetí země nebo subjekt ze třetí země nemají přístup k citlivým informacím týkajícím se opatření a zaměstnanci či jiné osoby zapojené do opatření mají v případě potřeby vnitrostátní bezpečnostní prověrku;
c) duševní vlastnictví vzniklé na základě opatření a výsledky opatření zůstanou příjemci během provádění opatření i po jeho dokončení, nepodléhají kontrole či omezení ze strany třetí země nebo subjektu ze třetí země a nejsou vyváženy mimo Unii ani k nim není poskytnut přístup mimo Unii bez souhlasu členského státu, v němž je podnik usazen, v souladu s cíli stanovenými v článku 3.
5. Nejsou-li v Unii bezprostředně k dispozici konkurenceschopná náhradní řešení, mohou příjemci a subdodavatelé zapojení do opatření použít svůj majetek, infrastrukturu, zařízení a zdroje nacházející se nebo držené mimo území členských států, pokud to není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států a je to v souladu s cíli programu a plně v souladu s článkem 12.
Náklady spojené s těmito činnostmi nejsou způsobilé k financování v rámci programu.
6. Není-li to v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, mohou příjemci a jejich subdodavatelé zapojení do opatření při provádění způsobilého opatření rovněž spolupracovat s podniky usazenými mimo území členských států či kontrolovanými třetí zemí nebo subjektem ze třetí země, a to včetně použití majetku, infrastruktury, zařízení a zdrojů takových podniků. Taková spolupráce musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 3 a plně v souladu s článkem 12.
Nesmí dojít k nepovolenému přístupu třetí země nebo jiného subjektu ze třetí země k utajovaným informacím týkajícím se provádění opatření a je třeba zabránit potenciálním negativním dopadům na bezpečnost dodávek vstupů kritických pro opatření.
Náklady spojené s těmito činnostmi nejsou způsobilé k financování v rámci programu.
7. Příjemci poskytnou veškeré relevantní informace, které jsou nezbytné k posouzení kritérií způsobilosti. Dojde-li během provádění opatření ke změně, která by mohla vést k pochybnostem ohledně splnění kritérií způsobilosti, informuje o tom dotyčný podnik Komisi, která posoudí, zda jsou kritéria způsobilosti nadále splněna, a bude řešit případný dopad na financování akce.
8. Pro účely tohoto článku se subdodavateli zapojenými do opatření rozumí subdodavatelé s přímým smluvním vztahem s příjemcem, jiní subdodavatelé, jimž je přiděleno alespoň 10 % celkových způsobilých nákladů na opatření, jakož i subdodavatelé, které může pro účely plnění smlouvy vyžadovat přístup k utajovaným informacím.
Článek 8
Prohlášení podniků
Článek 9
Konsorcium
1. Poskytuje-li se finanční pomoc Unie prostřednictvím grantu, členové konsorcia, které má zájem se účastnit některého opatření, jmenují jednoho ze svých členů, aby jednal jako koordinátor. Koordinátor se uvede v grantové dohodě. Koordinátor je hlavním styčným bodem mezi členy konsorcia a Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak nebo nastane-li případ, že konsorcium nedodržuje povinnosti podle grantové dohody.
2. Členové konsorcia, které se účastní opatření, uzavřou s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů vnitřní dohodu, v níž jsou stanovena jejich práva a povinnosti, pokud jde o provádění opatření v souladu s grantovou dohodou. Vnitřní dohoda musí zahrnovat ujednání týkající se práv duševního vlastnictví k vyvíjeným produktům a technologiím.
Článek 10
Kritéria pro přidělení
Opatření navrhovaná pro financování v rámci tohoto programu se posuzují na základě všech těchto kritérií:
a) přínos k excelenci, zejména prokázáním toho, že navrhované opatření přináší významné výhody oproti stávajícím obranným produktům či technologiím;
b) přínos k inovacím, zejména prokázáním toho, že součástí navrhovaného opatření jsou průlomové či zcela nové koncepce a přístupy, nová a slibná budoucí technologická zlepšení nebo uplatnění technologií či koncepcí v odvětví obrany dříve neuplatňovaných;
c) přínos ke konkurenceschopnosti a růstu podniků v odvětví obrany v celé Unii, zejména vytvořením nových tržních příležitostí;
d) přínos k průmyslové autonomii evropského obranného průmyslu a k bezpečnostním a obranným zájmům Unie zdokonalením obranných produktů nebo technologií v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností dohodnutými členskými státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména v kontextu plánu rozvoje schopností, a případně v rámci regionálních a mezinárodních priorit, za předpokladu, že slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie a nevylučují možnost účasti žádného členského státu;
e) podíl celkového rozpočtu opatření, jenž má připadnout na účast malých a středních podniků usazených v Unii a přinášejících přidanou hodnotu v průmyslové nebo technologické oblasti, ať již jako členů konsorcia, subdodavatelů, nebo jako dalších podniků v dodavatelském řetězci, a zejména podíl celkového rozpočtu opatření, jenž má připadnout na malé a střední podniky usazené v jiných členských státech, než ve kterých jsou usazeny podniky konsorcia, jež nejsou malými a středními podniky;
f) u opatření uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. c) až f) přínos k další integraci evropského obranného průmyslu tím, že příjemci prokáží, že se členské státy zavázaly společně používat, vlastnit či udržovat konečný produkt nebo technologii.
Článek 11
Míra financování
1. U opatření uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. c) nepřesáhne finanční pomoc Unie poskytnutá v rámci programu 20 % celkových způsobilých nákladů. Ve všech ostatních případech může výše pomoci dosáhnout až výše celkových způsobilých nákladů na opatření.
2. Opatření uvedené v čl. 6 odst. 1, které je vyvíjeno v rámci stálé strukturované spolupráce, může využít míry financování navýšené o dalších 10 procentních bodů.
3. Opatření uvedené v čl. 6 odst. 1 může využít navýšené míry financování podle druhého a třetího pododstavce tohoto článku, pokud je alespoň 10 % z celkových způsobilých nákladů na opatření přiděleno malým a středním podnikům usazeným v Unii.
Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající procentuálnímu podílu celkových způsobilých nákladů na opatření přidělenému malým a středním podnikům usazeným v členských státech, v nichž jsou usazeny podniky konsorcia, jež nejsou malými a středními podniky, a to nejvýše o dalších 5 procentních bodů.
Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající dvojnásobku procentuálního podílu celkových způsobilých nákladů na opatření přiděleného malým a středním podnikům usazeným v jiných členských státech, než jsou členské státy uvedené ve druhém pododstavci.
4. Opatření uvedené v čl. 6 odst. 1 může využít míry financování navýšené o dalších 10 procentních bodů, pokud je alespoň 15 % z jeho celkových způsobilých nákladů přiděleno společnostem se střední tržní kapitalizací usazeným v Unii.
5. Nepřímé způsobilé náklady jsou stanoveny paušální sazbou 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, v nichž nejsou započteny přímé způsobilé náklady na subdodávky.
6. Celkové navýšení míry financování opatření vyplývající z uplatnění odstavců 2, 3 a 4 nesmí přesáhnout 35 procentních bodů.
7. Finanční pomoc Unie poskytnutá v rámci programu včetně navýšené míry financování nesmí pokrývat více než 100 % způsobilých nákladů opatření.
Článek 12
Vlastnická práva a práva duševního vlastnictví
1. Unie není vlastníkem produktů nebo technologií, které z opatření vzejdou, ani v souvislosti s opatřením nemá žádný nárok na práva duševního vlastnictví.
2. Výsledky opatření, která obdržela financování v rámci programu, nepodléhají kontrole ani omezení ze strany třetí země nebo subjektu ze třetí země, ať již přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků, a to ani pokud jde o transfer technologií.
3. Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti politiky vývozu produktů pro obranné účely.
4. Pokud jde o výsledky vytvořené příjemci, kteří obdrželi financování v rámci programu a aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, je Komise informována o každém převodu vlastnictví třetí zemi nebo subjektu ze třetí země. Pokud je tento převod vlastnictví v rozporu s cíli stanovenými v článku 3, financování poskytnuté v rámci programu se vrátí.
5. Je-li pomoc Unie poskytnuta formou veřejné zakázky na studii, mají všechny členské státy právo obdržet na základě své písemné žádosti bezplatnou a nevýhradní licenci k použití této studie.
Článek 13
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Evropská obranná agentura je přizvána, aby poskytla výboru své názory a odborné znalosti jako pozorovatel. K účasti bude rovněž přizvána Evropská služba pro vnější činnost.
Výbor se schází rovněž ve zvláštních složeních, mimo jiné i k projednání obranných aspektů.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 14
Pracovní program
1. Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme dvouletý pracovní program. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Tento pracovní program musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 3.
2. Pracovní program podrobně stanoví kategorie projektů, které mají být z programu financovány. Tyto kategorie jsou v souladu s prioritami obranných schopností uvedenými v čl. 3 písm. b).
Tyto kategorie se vztahují na schopnosti v oblasti inovativních obranných produktů a technologií v těchto oblastech:
Pracovní program rovněž obsahuje kategorii projektů konkrétně věnovaných malým a středním podnikům.
a) příprava, ochrana, zavádění a udržitelnost;
b) správa informací a informační převaha a velení, řízení, spojení, komunikační a informační systémy, zpravodajství, sledování a průzkum (C4ISR), kybernetická obrana a kybernetická bezpečnost a
c) zapojení do střetu a efektory.
3. V pracovním programu se zajistí, aby alespoň 10 % celkového rozpočtu bylo určeno na přeshraniční účast malých a středních podniků.
Článek 15
Hodnocení a řízení o přidělení finančních prostředků
1. Při provádění programu se finanční prostředky Unie přidělí v návaznosti na výzvy k předkládání návrhů vydané v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012. V řádně odůvodněných výjimečných případech mohou být finanční prostředky Unie uděleny rovněž v souladu s článkem 190 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.
2. Návrhy předložené v návaznosti na výzvu k podávání návrhů vyhodnotí Komise na základě kritérií způsobilosti a kritérií pro přidělení uvedených v článcích 6, 7, 8 a 10.
Komisi jsou v souvislosti s řízením o přidělení finančních prostředků nápomocni nezávislí odborníci, jejichž bezpečnostní pověření potvrdí členské státy. Tito odborníci jsou státní příslušníci Unie zastupující co největší počet členských států a jsou vybráni na základě výzev k podávání přihlášek s cílem vytvořit databázi kandidátů.
V zájmu transparentnosti ohledně způsobilosti odborníků je výbor uvedený v článku 13 každoročně informován o seznamu odborníků v databázi. Komise rovněž zajistí, aby odborníci nehodnotili záležitosti, ohledně kterých se nacházejí ve střetu zájmu, ani neposkytovali poradenství či pomoc týkající se takových záležitostí.
3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přidělí finanční prostředky na vybraná opatření po každé výzvě nebo po uplatnění článku 190 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.
Článek 16
Roční splátky
Článek 17
Sledování a podávání zpráv
1. Komise pravidelně sleduje provádění programu a každoročně podává zprávu o dosaženém pokroku v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. e) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro sledování.
2. V zájmu větší efektivity a účinnosti budoucích opatření v rámci politiky Unie vypracuje Komise zprávu obsahující zpětné hodnocení a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva vychází z příslušných konzultací s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami a zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 3. Analyzuje rovněž přeshraniční účast, včetně účasti malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, na projektech prováděných v rámci programu, jakož i jejich začlenění do globálního hodnotového řetězce. Zpráva také obsahuje informace o zemích původu příjemců a tam, kde je to možné, rozložení vzniklých práv duševního vlastnictví.
Článek 18
Ochrana finančních zájmů Unie
1. Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění opatření financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.
2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět u všech příjemců grantů, prováděcích orgánů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří získali finanční prostředky Unie podle tohoto programu, audit veškerých dokladů i kontrol na místě.
3. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol na místě a inspekcí, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).) a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jiné protiprávní činnosti ovlivňující finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o poskytnutí grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto programu.
4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto [nařízení/rozhodnutí] obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.
Článek 19
Vstup v platnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 18. července 2018.
Za Evropský parlament
předseda
A Tajani
Za Radu
předsedkyně
J. Bogner-Strauss
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O FINANCOVÁNÍ EVROPSKÉHO PROGRAMU ROZVOJE OBRANNÉHO PRŮMYSLU
Aniž jsou dotčeny výsady rozpočtového orgánu v rámci ročního rozpočtového procesu, dohodly se Evropský parlament a Rada, že financování Evropského programu rozvoje obranného průmyslu v letech 2019–2020 bude probíhat takto:
200 milionů EUR z nepřiděleného rozpětí;
116,1 milionu EUR z Nástroje pro propojení Evropy;
3,9 milionu EUR z projektu Egnos;
104,1 milionu EUR z programu Galileo;
12 milionů EUR z programu Copernicus;
63,9 milionu EUR z projektu ITER.