(1) Vysoká funkčnost a relativně nízká cena plastů znamenají, že je tento materiál v čím dál větší míře všudypřítomný v každodenním životě. Plasty sice hrají v rámci hospodářství užitečnou úlohu a v mnoha odvětvích mají zásadně důležité využití, avšak vzhledem k tomu, že se stále častěji používají ke krátkodobým způsobům využití, které nejsou určeny k opětovnému použití nebo nákladově efektivní recyklaci, jsou související výrobní a spotřební vzorce stále více neúčinné a lineární. V souvislosti s akčním plánem pro oběhové hospodářství stanoveným ve sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 nazvaném " Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství " proto Komise v evropské strategii pro plasty stanovené ve sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 nazvaném " Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství " dospěla k závěru, že je nutné řešit nepřetržitý nárůst vzniku plastových odpadů a jejich únik do životního prostředí, a to zejména do mořského prostředí, aby bylo možné vybudovat skutečně oběhový životní cyklus plastů. Evropská strategie pro plasty je krokem směrem k vybudování oběhového hospodářství, v jehož rámci se budou při navrhování a výrobě plastů a plastových výrobků plně respektovat požadavky na jejich opětovné použití, opravy a recyklaci a budou se vyvíjet a prosazovat udržitelnější materiály. Značné negativní environmentální, zdravotní a ekonomické dopady některých plastových výrobků vyžadují, aby byl vytvořen specifický právní rámec, který by tyto dopady účinně omezil.

(2) Tato směrnice prosazuje přístupy v duchu oběhového hospodářství, které spíše než výrobky na jedno použití upřednostňují udržitelné, netoxické a opětovně použitelné výrobky a systémy opětovného použití a jsou v prvé řadě zacíleny na omezení množství vzniklých odpadů. Takové předcházení vzniku odpadů stojí na vrcholu hierarchie způsobů nakládání s odpady zakotvené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES [Pozn: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic ( Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3 ).] . Tato směrnice přispěje k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 12 stanoveného OSN, jímž je zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby, který je součástí Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj přijaté Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 . Díky co možná nejdelšímu zachování hodnoty výrobků a materiálů a vzniku menšího množství odpadů se může hospodářství Unie stát konkurenceschopnějším a odolnějším a zároveň se tak sníží tlak na vzácné zdroje a životní prostředí.

(3) Znečištění moří odpadky má přeshraniční povahu a je uznáváno jako rostoucí celosvětový problém. Omezování znečištění moří odpadky je klíčovým krokem k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 stanoveného OSN, který vyžaduje chránit a udržitelným způsobem využívat oceány, moře a mořské zdroje za účelem udržitelného rozvoje. Unie musí plnit svoji úlohu při předcházení znečišťování moří odpadky a při řešení tohoto problému a usilovat o to, aby nastavovala standardy pro celý svět. V této souvislosti spolupracuje Unie s partnery na mnoha mezinárodních fórech, jako jsou skupiny G20, G7 a OSN, s cílem podporovat koordinovaná opatření a v tomto ohledu je tato směrnice součástí úsilí Unie. Aby toto úsilí bylo účinné, je rovněž důležité, aby vývoz plastového odpadu z Unie nevedl k nárůstu znečištění moří odpadky v jiných částech světa.

(4) V souladu s Úmluvou OSN o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (UNCLOS) [Pozn: Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 3 .] , Úmluvou o předcházení znečišťování moří ukládáním odpadů a jiných látek ze dne 29. prosince 1972 (Londýnská úmluva) a protokolem k této úmluvě z roku 1996 (Londýnský protokol), přílohou V Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování moří z lodí z roku 1973 (MARPOL) ve znění protokolu z roku 1978 a s Basilejskou úmluvou o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování ze dne 22. března 1989 [Pozn: Úř. věst. L 39, 16.2.1993, s. 3 .] a s právními předpisy Unie o odpadech stanovenými ve směrnici 2008/98/ES a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES [Pozn: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu ( Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81 ).] jsou členské státy povinny zajistit environmentálně šetrné nakládání s odpady, aby předcházely a omezily znečišťování moří odpadky ze zdrojů na moři i z pozemních zdrojů. V souladu s právními předpisy Unie o vodě stanovenými ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES [Pozn: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky ( Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1 ).] a 2008/56/ES [Pozn: Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) ( Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19 ).] jsou členské státy rovněž povinny řešit znečišťování moří odpadky, pokud ohrožuje dosažení dobrého stavu jejich mořských vod, a to i jako příspěvek k plnění cíle udržitelného rozvoje č. 14, který stanovila OSN.

(5) Plasty v Unii tvoří 80 až 85 % ze znečištění odpadky v mořích, měřeno podle množství odpadků znečišťujících pláže, přičemž plastové výrobky na jedno použití představují 50 % a výrobky spojené s rybolovem 27 % z celkového počtu. Plastové výrobky na jedno použití zahrnují rozmanitou škálu běžně používaného rychloobrátkového spotřebního zboží, které se po jednom použití za účelem, pro který bylo poskytnuto, vyhazuje, zřídka se recykluje a obvykle se z něho stanou odhozené odpadky. Významná část lovných zařízení uváděných na trh se zpětně neodebere za účelem zpracování. Plastové výrobky na jedno použití a lovná zařízení obsahující plasty tudíž představují obzvlášť vážný problém v souvislosti se znečišťováním moří odpadky, závažné riziko pro mořské ekosystémy, biologickou rozmanitost a pro lidské zdraví a poškozují činnosti, jako je cestovní ruch, rybolov a lodní doprava.

(6) Pro předcházení veškerému znečišťování odpadky, včetně znečišťování moří odpadky, zůstává zásadní řádné nakládání s odpady. Stávající právní předpisy Unie stanovené ve směrnicích 2008/98/ES, 2000/59/ES, 2000/60/ES a 2008/56/ES a v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 [Pozn: Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 ( Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1 ).] a politické nástroje poskytují určité regulační reakce na řešení znečišťování moří odpadky. Plastové odpady jsou zejména předmětem celkových opatření a cílů Unie v oblasti nakládání s odpady, jako je recyklační cíl pro plastové obalové odpady stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES [Pozn: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech ( Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10 ).] a cíl v Evropské strategii pro plasty zajistit do roku 2030, aby veškeré plastové obaly uvedené na trh Unie byly opakovaně použitelné nebo snadno recyklovatelné. Dopad uvedených opatření na znečišťování moří odpadky však není dostatečný a vnitrostátní opatření pro předcházení znečišťování moří odpadky a pro jeho omezování se liší co do oblasti působnosti a úrovně ambicí. Navíc některá z těchto opatření, zejména omezení týkající se uvádění plastových výrobků na jedno použití na trh, by mohla vytvářet překážky obchodu a narušit hospodářskou soutěž v Unii.

(7) Zaměřením se pouze na oblasti, kde je to nejvíce potřeba, by se tato směrnice měla vztahovat pouze na ty plastové výrobky na jedno použití, které jsou nejčastěji nacházeny na plážích v Unii, jakož i na lovná zařízení obsahující plasty a na výrobky z oxo-rozložitelných plastů. Plastové výrobky na jedno použití, na něž se vztahují opatření podle této směrnice, by podle odhadů měly podle množství představovat zhruba 86 % plastů na jedno použití nalezených na plážích v Unii. Tato směrnice by se neměla vztahovat na skleněné a kovové nádoby na nápoje, neboť nepatří mezi plastové předměty na jedno použití, které jsou nejčastěji nacházeny na plážích v Unii.

(8) Mikroplasty sice do oblasti působnosti této směrnice přímo nespadají, přesto však přispívají ke znečišťování moří odpadky, a Unie by proto měla k tomuto problému zaujmout komplexní přístup. Unie by měla všechny výrobce vybídnout k tomu, aby mikroplasty ve složení svých výrobků přísně omezili.

(9) Může docházet ke značnému pozemnímu znečištění a kontaminaci půdy většími plastovými výrobky a jejich následnými fragmenty nebo mikroplasty a tyto plasty mohou unikat do mořského prostředí.

(10) Tato směrnice má charakter zvláštní právní úpravy (lex specialis) ve vztahu ke směrnicím 94/62/ES a 2008/98/ES. V případě rozporu mezi uvedenými směrnicemi a touto směrnicí by se měla použít v rámci oblasti své působnosti tato směrnice. Tak tomu je v případě omezení uvádění výrobků na trh. Zejména pokud jde o opatření ke snížení spotřeby, požadavky na výrobky, požadavky na označování a rozšířenou odpovědnost výrobce, doplňuje tato směrnice směrnici 94/62/ES a 2008/98/ES a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU [Pozn: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES ( Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 1 ).] .

(11) Plastové výrobky na jedno použití mohou být vyráběny z široké škály plastů. Plasty se zpravidla definují jako polymerní materiály, k nimž mohly být přidány přísady. Tato definice by však zahrnovala i některé přírodní polymery. Na neupravené přírodní polymery ve smyslu definice " chemicky neupravených látek " podle čl. 3 bodu 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 [Pozn: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES ( Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1 ).] by se tato směrnice neměla vztahovat, jelikož se v životním prostředí vyskytují přirozeně. Proto by měla být pro účely této směrnice definice polymeru podle čl. 3 bodu 5 nařízení (ES) č. 1907/2006 upravena a měla by být zavedena samostatná definice. Plasty vyrobené za použití upravených přírodních polymerů nebo plasty vyrobené z biologických, fosilních či syntetických výchozích látek se v přírodě běžně nevyskytují, a měly by být proto upraveny touto směrnicí. Upravená definice plastů by tudíž měla zahrnovat výrobky z kaučuku na bázi polymerů, bioplasty a biologicky rozložitelné plasty bez ohledu na to, zda jsou získávány z biomasy anebo zda se mají časem biologicky rozložit. Tato směrnice by se neměla vztahovat na barvy, tiskařské barvy a lepidla, a tyto polymerní materiály by tudíž neměly být do uvedené definice zahrnuty.

(12) Za účelem jasného vymezení oblasti působnosti této směrnice je nutné vymezit pojem " plastový výrobek na jedno použití " . Definice by neměla zahrnovat plastové výrobky, které jsou vyrobené, navržené či uváděné na trh tak, aby během své životnosti prošly několika obrátkami nebo cykly tím, že budou opětovně naplněny nebo opětovně použity ke stejnému účelu, ke kterému byly vyrobeny. Plastové výrobky na jedno použití jsou obvykle určeny k tomu, aby byly před vyhozením použity pouze jednou nebo krátkodobě. Vlhčené ubrousky pro osobní hygienu a použití v domácnosti by měly rovněž spadat do oblasti působnosti této směrnice, zatímco vlhčené ubrousky pro průmyslové účely by z ní měly být vyňaty. Pro další vyjasnění toho, zda má být výrobek pro účely této směrnice považován za plastový výrobek na jedno použití, by Komise měla vypracovat pokyny týkající se plastových výrobků na jedno použití. S ohledem na kritéria uvedená v této směrnici patří mezi nádoby na potraviny, jež se mají pro účely této směrnice považovat za plastové výrobky na jedno použití, například nádoby na potraviny používané pro rychlé občerstvení nebo krabice na jídlo, sendviče, wrapy a saláty se studeným nebo teplým jídlem či potravinové nádoby obsahující čerstvé nebo zpracované potraviny, které nepotřebují další přípravu, jako je ovoce, zelenina či dezerty. Mezi nádoby na potraviny, které se nemají pro účely této směrnice považovat za plastové výrobky na jedno použití, patří například nádoby na potraviny se sušenými potravinami nebo potravinami prodávanými za studena, které vyžadují další přípravu, nádoby obsahující potraviny ve více než jedné porci nebo potravinové nádoby na jednu porci prodávané po více než jednom kuse.

(13) Plastové výrobky na jedno použití, na něž se vztahuje tato směrnice, by měly být předmětem jednoho či několika opatření v závislosti na různých faktorech, jako je dostupnost vhodných a udržitelnějších alternativ, proveditelnost změny spotřebních návyků a to, do jaké míry jsou již upraveny ve stávajících právních předpisech Unie.

(14) Pro některé plastové výrobky na jedno použití ještě nejsou snadno dostupné vhodné a udržitelnější alternativy a očekává se, že spotřeba většiny takových plastových výrobků na jedno použití poroste. K obrácení tohoto trendu a podpoře úsilí zaměřeného na udržitelnější řešení by se od členských států mělo vyžadovat, aby přijaly nezbytná opatření, například stanovením vnitrostátních cílů snížení spotřeby, za účelem dosažení ambiciózního a setrvalého snížení spotřeby těchto výrobků, aniž by byly ohroženy požadavky týkající se hygieny, bezpečnosti potravin, správné hygienické praxe, správné výrobní praxe, informovanosti spotřebitele nebo sledovatelnosti stanovené v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 [Pozn: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002 , kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin ( Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1 ).] , (ES) č. 852/2004 [Pozn: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin ( Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1 ).] a (ES) č. 1935/2004 [Pozn: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS ( Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4 ).] a dalších příslušných právních předpisech o bezpečnosti, hygieně a označování potravin. Členské státy by měly u těchto opatření mít co nejvyšší úroveň ambicí, která by měla vést k výraznému obrácení trendů rostoucí spotřeby a k jejímu měřitelnému kvantitativnímu snížení. Tato opatření by měla zohledňovat dopad výrobků v průběhu celého jejich životního cyklu, a to i v případě jejich výskytu v mořském prostředí, a měla by dodržovat hierarchii způsobů nakládání s odpady.

(15) Pro ostatní plastové výrobky na jedno použití jsou již snadno dostupné vhodné a udržitelnější alternativy, jež jsou též cenově přijatelné. Členské státy by měly být povinny zakázat uvádění plastových výrobků na jedno použití na trh, aby omezily jejich nepříznivý dopad na životní prostředí. Tím by podpořily používání uvedených snadno dostupných a udržitelnějších alternativ i inovativní řešení směřující k udržitelnějším obchodním modelům, opětovně použitelné alternativy a nahrazování materiálů. Omezení uvádění daných výrobků na trh zavedená touto směrnicí by se měla vztahovat také na výrobky z oxo-rozložitelných plastů, jelikož tento druh plastů není řádně biologicky rozložitelný, a přispívá tudíž ke znečištění mikroplasty v životním prostředí, není kompostovatelný, negativně ovlivňuje recyklaci běžných plastů a neposkytuje prokázaný environmentální přínos. Vzhledem k výrazné převaze odpadu z expandovaného polystyrenu v mořském prostředí a k dostupnosti alternativ by se měly omezit také nádoby na potraviny a na nápoje a nápojové kelímky na jedno použití vyrobené z expandovaného polystyrenu.

(16) Druhým nejčastějším druhem plastových předmětů na jedno použití, které jsou nacházeny na plážích v Unii, jsou filtry tabákových výrobků obsahující plasty. Je nutné snížit obrovský dopad na životní prostředí způsobený odpadem vzniklým po spotřebě tabákových výrobků s filtry obsahujícími plasty a odhozených přímo do životního prostředí. Očekává se, že inovace a vývoj výrobků poskytnou schůdné alternativy k filtrům obsahujícím plasty, což je zapotřebí urychlit. Inovace vedoucí k rozvoji udržitelných alternativ k filtrům tabákových výrobků obsahujícím plasty by měly být stimulovány rovněž systémy rozšířené odpovědnosti výrobce za tabákové výrobky s filtry obsahujícími plasty. Členské státy by měly podporovat širokou škálu opatření s cílem omezit znečišťování odpadem vzniklým po spotřebě tabákových výrobků s filtry obsahujícími plasty.

(17) Uzávěry a víčka vyrobené z plastu, které se používají na nádoby na nápoje, patří mezi nejčastěji nacházené plastové výrobky na jedno použití na plážích v Unii. Uvádění nádob na nápoje, jež jsou plastovými výrobky na jedno použití, na trh by tudíž mělo být povoleno pouze tehdy, pokud splňují specifické požadavky na navrhování výrobků, aby se významně omezilo riziko, že se uzávěry a víčka nádob na nápoje vyrobené z plastu dostanou do životního prostředí. U nádob na nápoje, které jsou plastovými výrobky na jedno použití a zároveň obaly, tento požadavek doplňuje základní požadavky na složení a vlastnosti opakovaně použitelných a využitelných obalů, včetně recyklovatelných obalů, stanovené v příloze II směrnice 94/62/ES.

(18) Plastové výrobky by se měly vyrábět s ohledem na jejich celkovou životnost. Při navrhování plastových výrobků by se měla vždy zohledňovat fáze výroby a používání, jakož i opětovná použitelnost a recyklovatelnost výrobku. V souvislosti s přezkumem, který má být proveden podle čl. 9 odst. 5 směrnice 94/62/ES, by Komise měla vzít v úvahu relativní vlastnosti různých obalových materiálů, včetně materiálů kompozitních, na základě posouzení životního cyklu a zabývat se především předcházením vzniku odpadů a řešeními pro účely oběhového hospodářství.

(19) V zájmu zdraví žen by se mělo zabránit přítomnosti nebezpečných chemických látek v hygienických vložkách, tamponech a aplikátorech tamponů. V rámci řízení o omezení podle nařízení (ES) č. 1907/2006 je vhodné, aby Komise posoudila další omezení týkající se takových látek.

(20) Některé plastové výrobky na jedno použití končí v životním prostředí v důsledku nevhodného odstraňování prostřednictvím kanalizačního systému nebo jiného nevhodného úniku do životního prostředí. Odstraňování prostřednictvím kanalizačního systému může navíc způsobit významné hospodářské škody v kanalizačních sítích tím, že se ucpou čerpadla a zablokuje potrubí. U těchto výrobků často panuje značný nedostatek informací o jejich materiálových vlastnostech nebo o vhodných způsobech odstraňování odpadu. Plastové výrobky na jedno použití, které se často odstraňují prostřednictvím kanalizačního systému nebo jiným nevhodným způsobem, by proto měly být předmětem požadavků na označování. Označení by mělo spotřebitele informovat o vhodných způsobech nakládání s odpady v případě daného výrobku nebo o způsobech odstraňování odpadů, jichž je v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady třeba se u daného výrobku vyvarovat, a o přítomnosti plastů ve výrobku, jakož i o nepříznivých dopadech na životní prostředí vyplývajících z jeho odhazování mimo místa k tomu určená nebo z jiných nevhodných způsobů jeho odstraňování. Označení by mělo být podle potřeby umístěno buď na obale plastového výrobku na jedno použití, nebo přímo na výrobku samotném. Komise by měla být zmocněna ke stanovení harmonizovaných specifikací pro označování a při tom by měla v příslušných případech ověřit, jak navrhované označování vnímají reprezentativní skupiny spotřebitelů, aby bylo zajištěno, že bude efektivní a jasně srozumitelné. Požadavky na označování se již uplatňují u lovných zařízení podle nařízení (ES) č. 1224/2009.

(21) Co se týče plastových výrobků na jedno použití, pro něž nejsou snadno dostupné žádné vhodné a udržitelnější alternativy, členské státy by měly v souladu se zásadou " znečišťovatel platí " rovněž zavést systémy rozšířené odpovědnosti výrobce za účelem pokrytí nezbytných nákladů na nakládání s odpady a úklid odpadků i nákladů na osvětová opatření, jejichž cílem je předcházet znečišťování životního prostředí odpadky a toto znečišťování omezovat. Tyto náklady by neměly přesáhnout náklady, které jsou nezbytné k nákladově efektivnímu poskytování těchto služeb, a měly by být transparentně stanoveny mezi dotčenými subjekty.

(22) Směrnice 2008/98/ES stanoví obecné minimální požadavky na systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Uvedené požadavky by se měly vztahovat na systémy rozšířené odpovědnosti výrobce zavedené touto směrnicí bez ohledu na to, zda je jejich způsobem provádění legislativní akt nebo jsou prováděny prostřednictvím dohod podle této směrnice. Důležitost některých požadavků závisí na vlastnostech výrobku. K zajištění řádného zpracování v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady není tříděný sběr požadován v případě tabákových výrobků s filtry obsahujícími plast, vlhčených ubrousků a balónků. Zajištění tříděného sběru v případě těchto výrobků by proto nemělo být povinné. Tato směrnice by měla stanovit požadavky týkající se rozšířené odpovědnosti výrobce doplňující požadavky stanovené ve směrnici 2008/98/ES, například požadavek, aby výrobci některých plastových výrobků na jedno použití pokrývali náklady na úklid odpadků. Tyto náklady by mohly rovněž pokrývat náklady na vytvoření specifické infrastruktury pro sběr odpadu vzniklého po spotřebě tabákových výrobků, jako jsou vhodné nádoby na odpad umístěné v místech, kde obvykle dochází ke znečišťování odpadky. Metodika výpočtu nákladů na odklízení odpadků by měla zohledňovat hlediska proporcionality. V zájmu minimalizace administrativních nákladů by měly mít členské státy možnost stanovit finanční příspěvky pro náklady na odklízení odpadků stanovením odpovídajících víceletých pevných částek.

(23) Velké procento plastů pocházejících z vyhozených lovných zařízení, včetně opuštěných a ztracených lovných zařízení, mezi znečištěním moří odpadky je dokladem toho, že stávající právní požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 1224/2009 a ve směrnicích 2000/59/ES a 2008/98/ES neposkytují dostatečnou motivaci k vracení uvedených lovných zařízení na pevninu za účelem sběru a zpracování. Systém nepřímých poplatků zavedený podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 [Pozn: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se zrušuje směrnice 2000/59/ES a mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES ( Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116 ).] je systémem, který má odstranit motivaci vedoucí k tomu, aby lodě vyhazovaly odpad do moře, a zajišťuje právo na předání odpadu. Uvedený systém by však měl být doplněn dalšími finančními pobídkami, které budou rybáře motivovat k tomu, aby přiváželi svá odpadní lovná zařízení na pevninu, s cílem zamezit jakémukoli případnému nárůstu nepřímého poplatku za odpad, který má být uhrazen. Jelikož plastové součásti lovných zařízení mají vysoký recyklační potenciál, členské státy by měly v souladu se zásadou " znečišťovatel platí " zavést rozšířenou odpovědnost výrobce za lovná zařízení a součásti lovných zařízení obsahující plasty v zájmu zajištění tříděného sběru odpadních lovných zařízení a financování environmentálně šetrného nakládání s odpadem z odpadních lovných zařízení, a to zejména recyklace.

(24) V rámci rozšířené odpovědnosti výrobce za lovná zařízení obsahující plasty by členské státy měly v souladu s povinnostmi týkajícími se podávání zpráv stanovenými touto směrnicí sledovat a posuzovat lovná zařízení obsahující plasty.

(25) Přestože veškeré znečištění moří odpadky obsahujícími plasty představuje rizika pro životní prostředí a lidské zdraví a mělo by být řešeno, je třeba též přihlédnout k zásadě proporcionality. Samotní rybáři a drobní výrobci lovných zařízení obsahujících plasty by neměli být považováni za výrobce a neměli by být odpovědní za plnění povinností výrobce souvisejících s rozšířenou odpovědností výrobce.

(26) Účinným nástrojem pro dosažení cílů této směrnice mohou být ekonomické a jiné pobídky, které mají podpořit udržitelné rozhodování spotřebitelů a prosazovat jejich odpovědné chování.

(27) Nápojové lahve, jež jsou plastovými výrobky na jedno použití, patří mezi nejčastěji nacházené odpadky na plážích v Unii. Důvodem jsou neúčinné systémy tříděného sběru a nízké zapojení spotřebitelů do těchto systémů. Je nezbytné podporovat účinnější systémy tříděného sběru. Proto by měl být stanoven minimální cíl pro tříděný sběr nápojových lahví, které jsou plastovými výrobky na jedno použití. Povinnost provádět tříděný sběr odpadu sice vyžaduje, aby byl odpad tříděn podle druhu a povahy, mělo by však být možné sbírat některé druhy odpadu společně, pokud to nebrání vysoce kvalitní recyklaci v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady v souladu s čl. 10 odst. 2 a odst. 3 písm. a) směrnice 2008/98/ES. Cíl pro tříděný sběr odpadu by měl být stanoven na základě množství plastových nápojových lahví na jedno použití, které je v členském státě uváděno na trh, nebo případně na základě množství odpadu z plastových nápojových lahví na jedno použití vznikajícího v daném členském státě. Při výpočtu množství odpadu vzniklého v členském státě by se měl náležitě zohlednit veškerý vzniklý odpad z plastových nápojových lahví na jedno použití, včetně lahví, které se staly odhozenými odpadky namísto toho, aby byly odstraněny v rámci systému sběru odpadů. Členské státy by měly mít možnost dosáhnout uvedeného minimálního cíle stanovením cílů pro tříděný sběr nápojových lahví, které jsou plastovými výrobky na jedno použití, v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, zavedením zálohových systémů či prostřednictvím jakéhokoli jiného opatření, které považují za vhodné. To bude mít přímý pozitivní dopad na úroveň sběru, kvalitu sebraného materiálu a kvalitu recyklovaných materiálů a zároveň poskytne příležitosti podnikům zabývajícím se recyklací a trhu pro recyklované látky. Podpoří se tím dosažení cílů recyklace pro obalové odpady stanovených ve směrnici 94/62/ES.

(28) Za účelem předcházení odhazování odpadků mimo místa určená k odkládání odpadu a jiným nevhodným způsobům odstraňování odpadů vedoucím ke znečištění moří odpadky obsahujícími plasty musí být spotřebitelé plastových výrobků na jedno použití a uživatelé lovných zařízení obsahujících plasty řádně informováni o dostupnosti opětovně použitelných alternativ, o systémech opětovného použití, o nejvhodnějších dostupných způsobech nakládání s odpady nebo o způsobech odstraňování odpadů, jichž je třeba se vyvarovat, dále o osvědčených postupech týkajících se řádného nakládání s odpady a dopadu nevhodných způsobů odstraňování odpadů na životní prostředí i o plastech obsažených v některých plastových výrobcích na jedno použití a lovných zařízeních a o dopadu nevhodného odstraňování odpadu na kanalizační síť. Členské státy by proto měly být povinny přijmout osvětová opatření, která zajistí, aby byly těmto spotřebitelům a uživatelům tyto informace poskytnuty. Informace by neměly obsahovat reklamní obsah podněcující spotřebitele k používání plastových výrobků na jedno použití. Členské státy by měly mít možnost zvolit si opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na povahu výrobku nebo jeho použití. Náklady na osvětová opatření by měli hradit výrobci plastových výrobků na jedno použití a lovných zařízení obsahujících plasty v rámci své povinnosti rozšířené odpovědnosti výrobce.

(29) Cílem této směrnice je chránit životní prostředí a lidské zdraví. Jak Soudní dvůr opakovaně rozhodl, bylo by neslučitelné se závaznou povahou, kterou čl. 288 třetí pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie přiznává směrnici, kdyby byla v zásadě vyloučena možnost dotčených osob dovolávat se povinnosti, kterou ukládá. Tato úvaha platí zejména tehdy, pokud jde o směrnici, jejímž cílem je předcházet a snižovat dopad některých plastových výrobků na vodní prostředí.

(30) Při hodnocení provádění této směrnice je důležité sledovat znečištění moří v Unii odpadky. V souladu se směrnicí 2008/56/ES jsou členské státy povinny pravidelně sledovat vlastnosti a množství znečištění moří odpadky, včetně znečištění plastovými odpadky. Údaje z tohoto sledování se rovněž mají předávat Komisi.

(31) Členské státy by měly stanovit sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(32) V souladu s bodem 22 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů [Pozn: Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .] by Komise měla provést hodnocení této směrnice. Uvedené hodnocení by mělo vycházet ze získaných zkušeností a údajů shromážděných během provádění této směrnice a údajů shromážděných v souladu se směrnicemi 2008/56/ES nebo 2008/98/ES. Hodnocení by mělo poskytnout základ pro posouzení případných dalších opatření, včetně stanovení celounijních cílů snížení spotřeby pro rok 2030 a následující období, a posouzení toho, zda je vzhledem ke sledování odpadků v mořích v Unii potřeba upravit přílohu obsahující výčet plastových výrobků na jedno použití a zda je možné oblast působnosti této směrnice rozšířit i na jiné výrobky na jedno použití.

(33) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o metodiku pro výpočet a ověřování roční spotřeby plastových výrobků na jedno použití, pro něž byly stanoveny cíle snížení spotřeby, pravidla pro výpočet a ověřování dosažení cílů minimálního recyklovaného obsahu u plastových nápojových lahví na jedno použití, specifikace pro označování, které se má připojit na některé plastové výrobky na jedno použití, metodiku pro výpočet a ověřování cílů pro sběr odpadu z plastových výrobků na jedno použití, pro něž byly stanoveny cíle pro tříděný sběr, a formát pro předkládání údajů a informací o provádění této směrnice. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 [Pozn: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí ( Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ).] .

(34) Je vhodné umožnit členským státům, aby se rozhodly, že určitá ustanovení této směrnice provedou prostřednictvím dohod mezi příslušnými orgány a dotčenými hospodářskými odvětvími, budou-li splněny některé požadavky.

(35) Boj proti znečišťování odpadky je sdíleným úsilím příslušných orgánů, výrobců a spotřebitelů. Veřejné orgány, včetně orgánů Unie, by měly jít příkladem.

(36) Jelikož cílů této směrnice, totiž předcházení a snižování dopadu některých plastových výrobků na jedno použití, výrobků z oxo-rozložitelných plastů a lovných zařízení obsahujících plasty na životní prostředí a na lidské zdraví a podpory přechodu na oběhové hospodářství, včetně podpory inovativních a udržitelných obchodních modelů, výrobků a materiálů, a tím přispívání k účinnému fungování vnitřního trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků činnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,