Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 91.),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů(Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 79.),
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. května 2019.),
vzhledem k těmto důvodům:
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 1
Předmět
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „bezpečností dodávek elektřiny“ schopnost elektrizační soustavy zaručit dodávky elektřiny odběratelům na jasně stanovené úrovni výkonu, určená dotčenými členskými státy;
2) „provozovatelem přenosové soustavy“ provozovatel přenosové soustavy ve smyslu čl.2 bodu 35 směrnice (EU) 2019/944;
3) „distribucí“ distribuce ve smyslu čl. 2 bodu 28 směrnice (EU) 2019/944;
4) „přeshraničním tokem“ přeshraniční tok ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2019/943;
5) „kapacitou mezi zónami“ schopnost propojeného systému zajistit přenos energie mezi nabídkovými zónami;
6) „zákazníkem“ zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2019/944;
7) „provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2019/944;
8) „výrobou“ výroba ve smyslu čl. 2 bodu 37 směrnice (EU) 2019/944;
9) „elektroenergetickou krizí“ situace, nastalá nebo bezprostředně hrozící, v níž dochází k významnému nedostatku elektřiny, jak jej určily a popsaly členské státy ve svých plánech rizikové připravenosti, nebo situace, v níž není možné dodávat elektřinu zákazníkům;
10) „souběžnou elektroenergetickou krizí“ elektroenergetická krize s dopady na více než jeden členský stát současně;
11) „příslušným orgánem“ národní vládní nebo regulační orgán určený členským státem v souladu s článkem 3;
12) „regulačními orgány“ regulační orgány uvedené v čl. 57 odst. 1 směrnice (EU) 2019/944;
13) „krizovým koordinátorem“ osoba, skupina osob, tým složený z příslušných vnitrostátních vedoucích pracovníků zabývajících se elektroenergetickými krizemi nebo orgán, jejichž úkolem je fungovat jako kontaktní bod a koordinovat tok informací v průběhu elektroenergetické krize;
14) „netržním opatřením“ jakékoli opatření na straně nabídky nebo poptávky lišící se od tržních pravidel nebo obchodních dohod a přijaté s cílem zmírnit elektroenergetickou krizi;
15) „výrobcem“ výrobce uvedený v čl. 2 bodě 38 směrnice (EU) 2019/944;
16) „regionem“ skupina členských států, jejichž provozovatelé přenosových soustav sdílejí stejné regionální koordinační centrum ve smyslu článku 36 nařízení (EU) 2019/943;
17) „podskupinou“ skupina členských států v rámci jednoho regionu, které jsou technicky schopny vzájemně si poskytovat pomoc v souladu s článkem 15;
18) „včasným varováním“ poskytnutí konkrétních, závažných a spolehlivých informací, z nichž vyplývá, že může dojít k události, která pravděpodobně způsobí výrazné zhoršení dodávek elektřiny a pravděpodobně povede k elektroenergetické krizi;
19) „přenosem“ přenos ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice (EU) 2019/944;
20) „elektroenergetickým podnikem“ podnik ve smyslu čl. 2 bodu 57 směrnice (EU) 2019/944;
21) „přidělováním kapacit“ alokace kapacity mezi zónami;
22) „energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných zdrojů nebo obnovitelná energie ve smyslu čl. 2 bodu 31 směrnice (EU) 2019/944.
Článek 3
Příslušný orgán
1. Každý členský stát určí co nejdříve, nejpozději však 5. ledna 2020, národní vládní nebo regulační orgán jako svůj příslušný orgán. Příslušné orgány odpovídají za plnění úkolů stanovených tímto nařízením a za tím účelem vyvíjejí vzájemnou spolupráci. Dokud není příslušný orgán určen, plní úkoly příslušného orgánu v souladu s tímto nařízením vnitrostátní subjekty odpovědné za bezpečnost dodávek elektřiny.
2. Členské státy neprodleně oznámí Komisi a ECG název a kontaktní údaje svých příslušných orgánů určených podle odstavce 1 a jejich případné změny a tyto údaje zveřejní.
3. Členské státy mohou příslušnému orgánu umožnit, aby provozní úkoly týkající se plánování rizikové připravenosti a řízení rizik, stanovené v tomto nařízení, přenesl na jiné subjekty. Přenesené úkoly se provádějí za dohledu příslušného orgánu a jsou podrobně stanoveny v plánu rizikové připravenosti v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. b).
KAPITOLA II
Posouzení rizik
Článek 4
Posouzení rizik spojených s bezpečností dodávek elektřiny
Článek 5
Metodika pro zjišťování regionálních scénářů elektroenergetických krizí
1. Do 5. ledna 2020 ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky pro zjišťování nejrelevantnějších scénářů elektroenergetických krizí na regionální úrovni.
2. Navržená metodika stanoví scénáře elektroenergetických krizí, pokud jde o systémovou přiměřenost, bezpečnost soustavy a palivovou bezpečnost, a to na základě alespoň těchto rizik:
a) ojedinělá a extrémní přírodní nebezpečí;
b) nepředvídaná nebezpečí překračující bezpečnostní kritérium N-1 a mimořádné kontingence;
c) následná nebezpečí vzniklá v důsledku úmyslných útoků a nedostatku paliv.
3. Navržená metodika bude zahrnovat přinejmenším tyto prvky:
a) zohlednění veškerých relevantních vnitrostátních a regionálních okolností, včetně případných podskupin;
b) interakce a korelace přeshraničních rizik;
c) simulace scénářů souběžných elektroenergetických krizí;
d) vyhodnocení rizik na základě jejich dopadu a pravděpodobnosti;
e) zásady týkající se nakládání s citlivými informacemi způsobem zajišťujícím transparentnost vůči veřejnosti.
4. Při zvažování rizik narušení dodávek plynu v kontextu určování rizik podle odst. 2 písm. c) tohoto článku použije ENTSO pro elektřinu scénáře narušení dodávek zemního plynu a plynárenské infrastruktury vypracované ENTSO pro zemní plyn podle článku 7 nařízení (EU) 2017/1938.
5. Dříve než ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky, uspořádá konzultaci přinejmenším za účasti regionálních koordinačních center, zástupců průmyslu a spotřebitelů, výrobců nebo jejich obchodních organizací, provozovatelů přenosových soustav a příslušných provozovatelů distribučních soustav, příslušných orgánů, regulačních orgánů a dalších vnitrostátních orgánů. ENTSO pro elektřinu výsledky konzultací náležitě zohlední a předloží je spolu s navrhovanou metodikou na schůzi ECG.
6. ACER do dvou měsíců po obdržení návrhu metodiky a po konzultaci s ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států tento návrh schválí nebo pozmění. Konečné znění metodiky zveřejní ENTSO pro elektřinu a ACER na svých webových stránkách.
7. Pokud se objeví důležité nové informace, ENTSO pro elektřinu metodiku aktualizuje a vylepší v souladu s odstavci 1 až 6. ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států může poskytnout doporučení a ACER nebo Komise mohou tyto aktualizace a vylepšení požadovat na základě náležitého odůvodnění. ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh změn do šesti měsíců od obdržení takového požadavku. ACER do dvou měsíců od obdržení tohoto návrhu a po konzultaci s ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států navrhované změny schválí nebo pozmění. Konečné znění aktualizované metodiky zveřejní ENTSO pro elektřinu a ACER na svých webových stránkách.
Článek 6
Zjišťování regionálních scénářů elektroenergetických krizí
1. Do šesti měsíců od schválení metodiky podle čl. 5 odst. 6 zjistí ENTSO pro elektřinu na základě této metodiky a v úzké spolupráci s ECG, regionálními koordinačními centry, příslušnými orgány a regulačními orgány nejrelevantnější scénáře elektroenergetických krizí pro jednotlivé regiony. ENTSO pro elektřinu může svěřit úkoly spojené se zjišťováním regionálních scénářů elektroenergetických krizí regionálním koordinačním centrům.
2. ENTSO pro elektřinu předloží regionální scénáře elektroenergetických krizí příslušným provozovatelům přenosových soustav, regionálním koordinačním centrům, regulačním orgánům a ECG. ECG může doporučit změny.
3. Tyto regionální scénáře elektroenergetických krizí ENTSO pro elektřinu aktualizuje každé čtyři roky, pokud si okolnosti nevyžádají aktualizace častější.
Článek 7
Zjišťování vnitrostátních scénářů elektroenergetických krizí
1. Do čtyř měsíců po zjištění regionálních scénářů elektroenergetických krizí v souladu s čl. 6 odst. 1 zjistí příslušný orgán nejrelevantnější scénáře elektroenergetických krizí na vnitrostátní úrovni.
2. Při zjišťování vnitrostátních scénářů elektroenergetických krizí konzultuje příslušný orgán provozovatele přenosových soustav, provozovatele distribučních soustav, které příslušný orgán považuje za relevantní, příslušné výrobce nebo jejich obchodní organizace a národní regulační orgán, pokud tento orgán není zároveň příslušným orgánem.
3. Vnitrostátní scénáře elektroenergetických krizí se zjišťují přinejmenším na základě rizik stanovených v čl. 5 odst. 2 a jsou v souladu s regionálními scénáři elektroenergetických krizí zjištěnými v souladu s čl. 6 odst. 1. Tyto vnitrostátní scénáře elektroenergetických krizí členské státy aktualizují každé čtyři roky, pokud si okolnosti nevyžádají aktualizace častější.
4. Do čtyř měsíců od zjištění regionálních scénářů elektroenergetických krizí v souladu s čl. 6 odst. 1 informují členské státy ECG a Komisi o svém posouzení rizik v souvislosti s vlastnictvím infrastruktury, která jsou relevantní pro bezpečnost dodávek elektřiny, jakož i o opatřeních přijatých k předcházení těmto rizikům nebo jejich zmírnění, a uvedou důvod, proč tato opatření považují za nutná a přiměřená.
Článek 8
Metodika pro posouzení krátkodobé a sezónní přiměřenosti
1. Do 5. ledna 2020 ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky pro posouzení sezónní a krátkodobé přiměřenosti, a to měsíční, týdenní až jednodenní přiměřenosti, který se zaměří přinejmenším na:
a) nejistotu vstupních faktorů, jako je pravděpodobnost výpadku přenosové kapacity, pravděpodobnost neplánovaného výpadku elektráren, nepříznivé povětrnostní podmínky, proměnlivá poptávka, zejména v době špiček v závislosti na povětrnostních podmínkách, a proměnlivost výroby energie z obnovitelných zdrojů;
b) pravděpodobnost výskytu elektroenergetické krize;
c) pravděpodobnost výskytu souběžné elektroenergetické krize.
2. Metodika uvedená v odstavci 1 vychází z pravděpodobnostního přístupu a obsahuje více scénářů, přičemž bere v úvahu vnitrostátní, regionální i unijní souvislosti, včetně míry propojení mezi členskými státy a pokud možno mezi zeměmi v synchronně propojených oblastech Unie. Tato metodika zohlední specifické rysy odvětví energetiky jednotlivých členských států, včetně specifických povětrnostních podmínek a vnějších vlivů.
3. Dříve než ENTSO pro elektřinu návrh metodiky předloží, uspořádá konzultaci přinejmenším za účasti regionálních koordinačních center, zástupců průmyslu a spotřebitelů, výrobců nebo jejich obchodních organizací, provozovatelů přenosových soustav a příslušných provozovatelů distribučních soustav, příslušných orgánů, regulačních orgánů a dalších příslušných vnitrostátních orgánů. ENTSO pro elektřinu výsledky konzultací náležitě zohlední a předloží je spolu s navrženou metodikou na schůzi ECG.
4. ACER do dvou měsíců po obdržení návrhu metodiky a po konzultaci s ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států tento návrh schválí nebo pozmění. Konečné znění metodiky zveřejní ENTSO pro elektřinu a ACER na svých webových stránkách.
5. Objeví-li se důležité nové informace, ENTSO pro elektřinu metodiku aktualizuje a vylepší v souladu s odstavci 1 až 4. ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států může poskytnout doporučení a ACER nebo Komise mohou tyto aktualizace a vylepšení požadovat na základě náležitého odůvodnění. ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh změn do šesti měsíců od obdržení takového požadavku. ACER do dvou měsíců od obdržení tohoto návrhu a po konzultaci s ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států navrhované změny schválí nebo pozmění. Konečné znění aktualizované metodiky zveřejní ENTSO pro elektřinu a ACER na svých webových stránkách.
Článek 9
Posouzení krátkodobé a sezónní přiměřenosti
1. Veškerá posouzení krátkodobé přiměřenosti na vnitrostátní, regionální nebo unijní úrovni se provádějí podle metodiky vypracované v souladu s článkem 8.
2. ENTSO pro elektřinu provádí posouzení sezónní přiměřenosti podle metodiky vypracované v souladu s článkem 8. Výsledky zimního posouzení přiměřenosti zveřejňuje do 1. prosince každého roku a výsledky letního posouzení přiměřenosti do 1. června každého roku. Úkoly spojené s posouzeními přiměřenosti může svěřit regionálním koordinačním centrům. Posouzení přiměřenosti předloží na schůzi ECG, která může případně vydat doporučení.
3. Regionální koordinační centra provádějí posouzení týdenní až denní přiměřenosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1485 na základě metodiky přijaté v souladu s článkem 8 tohoto nařízení.
KAPITOLA III
Plány rizikové připravenosti
Článek 10
Vypracování plánů rizikové připravenosti
1. Na základě regionálních a vnitrostátních scénářů elektroenergetických krizí zjištěných podle článků 6 a 7 vypracuje příslušný orgán každého členského státu plán rizikové připravenosti po konzultaci s provozovateli distribučních soustav, které příslušný orgán považuje za relevantní, provozovateli přenosových soustav, příslušnými výrobci nebo jejich obchodními organizacemi, elektroenergetickými a plynárenskými podniky, příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy průmyslových a neprůmyslových odběratelů elektřiny a národním regulačním orgánem, pokud tento orgán není zároveň příslušným orgánem.
2. Plán rizikové připravenosti sestává z vnitrostátních, regionálních a případně bilaterálních opatření stanovených v článcích 11 a 12. V souladu s článkem 16, musí být veškerá opatření plánovaná nebo přijatá k předcházení elektroenergetickým krizím, k přípravě na ně a k jejich zmírnění plně v souladu s pravidly upravujícími vnitřní trh s elektřinou a provozování soustavy. Tato opatření musí být jasně vymezená, transparentní, přiměřená a nediskriminační.
3. Plán rizikové připravenosti je vypracován v souladu s články 11 a 12 a se šablonou stanovenou v příloze. Pokud je to nezbytné, mohou členské státy do plánu rizikové připravenosti zahrnout další informace.
4. V zájmu zajištění souladu plánů rizikové připravenosti předloží příslušné orgány před přijetím svých plánů rizikové připravenosti jejich návrhy ke konzultaci příslušným orgánům relevantních členských států v regionu, a pokud neleží v témže regionu, příslušným orgánům přímo propojených členských států a ECG.
5. Do šesti měsíců od obdržení návrhu plánů rizikové připravenosti mohou příslušné orgány uvedené v odstavci 4 a ECG vydat doporučení týkající se návrhů plánů předložených podle odstavce 4.
6. Dotčené příslušné orgány přijmou plány rizikové připravenosti do devíti měsíců od předložení návrhu plánů, přičemž vezmou v úvahu výsledky konzultace podle odstavce 4 a případná vydaná doporučení podle odstavce 5. Přijaté plány rizikové připravenosti bezodkladně oznámí Komisi.
7. Příslušné orgány a Komise plány rizikové připravenosti zveřejní na svých webových stránkách a současně zajistí, aby byla zachována důvěrná povaha citlivých informací, zejména informací o opatřeních souvisejících s předcházením dopadům úmyslných útoků a zmírňováním jejich důsledků. Ochrana důvěrnosti citlivých informací je založena na zásadách stanovených podle článku 19.
8. Příslušné orgány přijmou a zveřejní první plán rizikové připravenosti do 5. ledna 2022. Tyto plány členské státy poté aktualizují každé čtyři roky, pokud si okolnosti nevyžádají častější aktualizace.
Článek 11
Obsah plánů rizikové připravenosti s ohledem na vnitrostátní opatření
1. Plán rizikové připravenosti každého členského státu musí obsahovat veškerá vnitrostátní opatření plánovaná nebo přijatá k předcházení elektroenergetickým krizím zjištěným podle článků 6 a 7, k přípravě na ně a k jejich zmírnění. Přinejmenším musí:
a) obsahovat shrnutí scénářů elektroenergetických krizí vymezených pro příslušný členský stát a region v souladu s postupy stanovenými v článcích 6 a 7;
b) stanovit úlohu a povinnosti příslušného orgánu a případně popsat, jaké úkoly byly přeneseny na jiné orgány;
c) popsat vnitrostátní opatření k předcházení rizikům zjištěným podle článků 6 a 7 nebo k přípravě na ně;
d) ustavit národního krizového koordinátora a stanovit jeho úkoly;
e) stanovit podrobné postupy, kterými je nutno se řídit při elektroenergetických krizích, včetně odpovídajících systémů předávání informací;
f) určit přínos tržních opatření ke zvládání elektroenergetických krizí, zejména opatření na straně poptávky a nabídky;
g) určit případná netržní opatření, jež mají být uplatňována při elektroenergetických krizích a upřesnit příčinu jejich spuštění a podmínky a postupy pro jejich uplatňování s popisem toho, jak se shodují s požadavky stanovenými v článku 16 a s regionálními a bilaterálními opatřeními;
h) poskytnout rámec pro manuální odpínání, který stanoví, za jakých okolností má k odpínání dojít, a pokud jde o veřejnou a osobní bezpečnost, upřesní, které kategorie uživatelů elektřiny mají v souladu s vnitrostátním právem nárok na zvláštní ochranu proti odpojení, zdůvodní nutnost této ochrany, a dále upřesní, jakým způsobem mají provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav dotčených členských států snižovat spotřebu;
i) popsat mechanismy určené k informování veřejnosti o případných elektroenergetických krizích;
j) popsat vnitrostátní opatření nezbytná k provádění a prosazování regionálních a případně bilaterálních opatření dohodnutých v souladu s článkem 12;
k) zahrnovat informace o souvisejících plánech nezbytných pro rozvoj budoucí sítě, které přispějí k řešení následků zjištěných scénářů elektroenergetických krizí.
2. Vnitrostátní opatření musí plně zohledňovat regionální a případně bilaterální opatření dohodnutá v souladu s článkem 12 a nesmí ohrozit provozní bezpečnost nebo bezpečnost přenosové soustavy ani bezpečnost dodávek elektřiny jiných členských států.
Článek 12
Obsah plánů rizikové připravenosti s ohledem na regionální a bilaterální opatření
1. Kromě vnitrostátních opatření uvedených v článku 11 musí plány rizikové připravenosti jednotlivých členských států obsahovat regionální a případně bilaterální opatření, která zajistí, aby se elektroenergetickým krizím s přeshraničním dopadem řádně předcházelo nebo aby byly řádně řízeny. Regionální opatření se stanoví dohodou mezi členskými státy dotčeného regionu, které jsou technicky schopny si vzájemně poskytnout pomoc v souladu s článkem 15. Za tímto účelem mohou členské státy v rámci regionu také vytvářet podskupiny. Bilaterální opatření se dohodnou mezi členskými státy, které jsou přímo propojeny, neleží však v tomtéž regionu. Členské státy zajistí soulad mezi regionálními a bilaterálními opatřeními. Regionální a bilaterální opatření zahrnují přinejmenším:
a) ustavení krizového koordinátora;
b) mechanismy pro sdílení informací a spolupráci;
c) koordinovaná opatření ke zmírnění dopadu elektroenergetické krize, včetně souběžných elektroenergetických krizí, pro účely pomoci podle článku 15;
d) postupy pro provádění každoročních nebo dvouletých prověrek plánů rizikové připravenosti;
e) mechanismy pro spuštění netržních opatření, která mají být aktivována v souladu s čl. 16 odst. 2.
2. Na regionálních a bilaterálních opatřeních, která mají být obsažena v plánu rizikové připravenosti, se dotčené členské státy dohodnou po konzultaci s příslušnými regionálními koordinačními centry. Komise může hrát při přípravě dohody o regionálních a bilaterálních opatřeních podpůrnou úlohu. Komise může požadovat, aby ACER a ENTSO pro elektřinu poskytly členským státům technickou pomoc s cílem podpořit takovouto dohodu. Příslušné orgány o dosažených dohodách informují ECG nejméně osm měsíců před lhůtou pro přijetí nebo aktualizaci plánu rizikové připravenosti. Pokud členské státy nedokázaly dosáhnout dohody, sdělí dotčené příslušné orgány Komisi důvody, proč k dohodě nedošlo. V takovém případě navrhne Komise opatření včetně mechanismu spolupráce pro uzavření dohody o regionálních a bilaterálních opatřeních.
3. Příslušné orgány jednotlivých regionů členských států se zapojením příslušných zúčastněných stran pravidelně prověřují účinnost postupů vyvinutých v plánech rizikové připravenosti pro předcházení elektroenergetickým krizím, včetně mechanismů uvedených v odst. 1 písm. b), a každé dva roky provádějí simulace elektroenergetických krizí, při nichž jsou prověřovány zejména tyto mechanismy.
Článek 13
Posuzování plánů rizikové připravenosti Komisí
1. Komise přijatý plán rizikové připravenosti posoudí do čtyř měsíců poté, co jí příslušný orgán tento plán oznámil, a řádně přitom zohlední stanovisko ECG.
2. Komise po konzultaci s ECG vydá nezávazné stanovisko, jež podrobně zdůvodní a předloží příslušnému orgánu s doporučením, aby byl plán rizikové připravenosti přezkoumán, pokud tento plán:
a) není účinný ke zmírňování rizik zjištěných ve scénářích elektroenergetických krizí;
b) není slučitelný se zjištěnými scénáři elektroenergetických krizí nebo s plánem rizikové připravenosti jiného členského státu;
c) není v souladu s požadavky stanovenými v čl. 10 odst. 2;
d) stanoví opatření, která by pravděpodobně ohrozila bezpečnost dodávek elektřiny v ostatních členských státech;
e) nepřiměřeně narušuje hospodářskou soutěž nebo účinné fungování vnitřního trhu nebo
f) není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení nebo jinými ustanoveními práva Unie.
3. Do tří měsíců od obdržení stanoviska Komise podle odstavce 2 dotčený příslušný orgán buď plně zohlední doporučení Komise a oznámí Komisi pozměněný plán rizikové připravenosti, nebo jí oznámí důvody, proč s doporučením nesouhlasí.
4. V případě, že příslušný orgán s doporučením Komise nesouhlasí, může Komise do čtyř měsíců od obdržení oznámení příslušného orgánu, že s doporučením nesouhlasí, své doporučení stáhnout nebo za účelem posouzení této otázky svolat schůzku s příslušným orgánem, a pokud to Komise považuje za nutné, s ECG. Komise svou žádost o jakoukoli změnu plánu rizikové připravenosti podrobně zdůvodní. V případě, že se konečný postoj dotčeného příslušného orgánu liší od podrobného zdůvodnění Komise, zdůvodní příslušný orgán svůj postoj do dvou měsíců poté, co obdržel podrobné zdůvodnění Komise.
KAPITOLA IV
Řízení elektroenergetických krizí
Článek 14
Včasné varování a vyhlášení elektroenergetické krize
1. Pokud posouzení sezónní přiměřenosti nebo jiný kvalifikovaný zdroj poskytne konkrétní, závažné a spolehlivé informace, že v některém členském státě může dojít k elektroenergetické krizi, musí příslušný orgán daného členského státu bezodkladně vydat včasné varování Komisi, příslušným orgánům členských států v témže regionu, a pokud neleží v témže regionu, příslušným orgánům přímo propojených členských států. Dotčený příslušný orgán také poskytne informace o příčinách možné elektroenergetické krize, o opatřeních přijatých nebo plánovaných k zamezení elektroenergetické krizi a o případné potřebě pomoci od jiných členských států. Tyto informace zahrnují možné dopady opatření na vnitřní trh s elektřinou. Komise předá tyto informace ECG.
2. Dojde-li k elektroenergetické krizi, vyhlásí příslušný orgán po konzultaci s dotčeným provozovatelem přenosové soustavy elektroenergetickou krizi a bezodkladně o tom informuje příslušné orgány členských států v témže regionu, a pokud neleží v témže regionu, příslušné orgány přímo propojených členských států, a také Komisi. Tyto informace obsahují příčiny zhoršení dodávek elektřiny, důvody pro vyhlášení elektroenergetické krize, opatření přijatá nebo plánovaná k jejímu zmírnění a případnou potřebu pomoci od jiných členských států.
3. V případech, kdy jsou informace poskytnuté podle odstavce 1 a 2 považovány za nedostatečné, mohou Komise, ECG nebo příslušné orgány členských států v témže regionu, a pokud neleží v témže regionu, příslušné orgány přímo propojených členských států, požádat členský stát, který elektroenergetickou krizi vyhlásil, o poskytnutí doplňujících informací.
4. Vydá-li příslušný orgán včasné varování nebo vyhlásí-li elektroenergetickou krizi, postupuje se v nejvyšší možné míře podle opatření stanovených v plánu rizikové připravenosti.
Článek 15
Spolupráce a pomoc
1. Členské státy jednají a spolupracují v duchu solidarity s cílem předcházet elektroenergetickým krizím nebo je řídit.
2. Pokud mají nezbytné technické schopnosti, poskytují si členské státy vzájemnou pomoc prostřednictvím koordinovaných regionálních nebo bilaterálních opatření dohodnutých podle tohoto článku a článku 12 ještě před nabídkou pomoci. Za tímto účelem a ve snaze chránit veřejnou a osobní bezpečnost se členské státy dohodnou na regionálních nebo bilaterálních opatřeních podle své volby s cílem dodávat elektřinu koordinovaným způsobem.
3. Členské státy se dohodnou na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních pro provádění regionálních nebo bilaterálních opatření před tím, než je pomoc nabídnuta. Taková ujednání stanoví mimo jiné maximální množství elektřiny, které bude na regionální nebo bilaterální úrovni dodáno, důvod pro spuštění nebo pozastavení pomoci, způsob, jakým bude elektřina dodávána, a pravidla pro spravedlivé vyrovnání mezi členskými státy v souladu s odstavci 4, 5 a 6.
4. Tato pomoc podléhá předchozí dohodě mezi dotčenými členskými státy o spravedlivém vyrovnání a musí se vztahovat přinejmenším na:
a) náklady na elektřinu dodanou na území členského státu požadujícího pomoc, jakož i na související náklady na přenos a
b) jakékoliv jiné přiměřené náklady vynaložené členským státem poskytujícím pomoc, včetně proplacení pomoci, jež byla připravena, aniž by došlo k její skutečné aktivaci, i náklady vyplývající ze soudních řízení, arbitrážních řízení nebo podobných postupů a ujednání.
5. Spravedlivé vyrovnání podle odstavce 4 zahrne všechny přiměřené náklady, které členskému státu poskytujícímu pomoc vzniknou v důsledku povinnosti vyplatit kompenzaci vyplývající ze základních práv zaručených právními předpisy Unie a z platných mezinárodních závazků při provádění ustanovení tohoto nařízení o pomoci, a další přiměřené náklady vzniklé v důsledku vyplacení vyrovnávací platby podle vnitrostátních předpisů pro vyrovnávání.
6. Členský stát žádající o pomoc bezodkladně zaplatí spravedlivou vyrovnávací platbu členskému státu poskytujícímu pomoc, nebo bezodkladné zaplacení takové platby zajistí.
7. Komise poskytne do 5. ledna 2020 a po konzultaci s ECG a ACER nezávazné pokyny pro klíčové aspekty spravedlivého vyrovnání podle odstavců 3 až 6 a pro ostatní klíčové aspekty technických, právních a finančních ujednání podle odstavce 3 i pro obecné zásady vzájemné pomoci podle odstavce 2.
8. V případě elektroenergetické krize, pokud se členské státy dosud nedohodly na regionálních nebo bilaterálních opatřeních a technických, právních a finančních ujednáních podle tohoto článku, dohodnou se na ad hoc opatřeních a ujednáních s cílem uplatnit ustanovení tohoto článku, včetně spravedlivého vyrovnání podle odstavců 4, 5 a 6. Pokud členský stát požaduje pomoc před tím, než byla takováto ad hoc opatření a ujednání dohodnuta, zaváže se před obdržením pomoci k zaplacení spravedlivého vyrovnávání v souladu s odstavci 4, 5 a 6.
9. Členské státy zajistí, aby ustanovení tohoto nařízení o pomoci byla prováděna v souladu se Smlouvami, s Listinou základních práv Evropské unie a s ostatními platnými mezinárodními závazky. Za tímto účelem přijmou nezbytná opatření.
Článek 16
Dodržování tržních pravidel
1. Opatření přijatá k předcházení elektroenergetickým krizím nebo k jejich zmírnění musí být plně v souladu s pravidly upravujícími vnitřní trh s elektřinou a provozování soustavy.
2. Netržní opatření se v elektroenergetické krizi aktivují pouze jako poslední možnost, pokud byly vyčerpány všechny možnosti, které nabízí trh, nebo pokud je zřejmé, že samotná tržní opatření nestačí k zabránění dalšímu zhoršení dodávek elektřiny. Netržní opatření nesmí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž a účinné fungování vnitřního trhu s elektřinou. Musí být nutná, přiměřená, nediskriminační a dočasná. Příslušný orgán informuje příslušné zúčastněné strany v dotčeném členském státě o uplatňování jakýchkoli netržních opatření.
3. K omezování transakcí, včetně omezování již přidělené kapacity mezi zónami, k omezování v poskytování kapacity mezi zónami v rámci přidělování kapacity nebo k omezování v poskytování plánů lze přistoupit pouze v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2019/943 a pravidly přijatými za účelem provádění tohoto ustanovení.
KAPITOLA V
Hodnocení a sledování
Článek 17
Hodnocení ex post
1. Bezodkladně a v každém případě do tří měsíců po skončení elektroenergetické krize poskytne příslušný orgán členského státu, který elektroenergetickou krizi vyhlásil, ECG a Komisi podrobnou zprávu o hodnocení ex post a v případě, že regulační orgán není příslušným orgánem, takto učiní po konzultaci s regulačním orgánem.
2. Zpráva o hodnocení ex post musí přinejmenším obsahovat:
a) popis události, která elektroenergetickou krizi spustila;
b) popis případných přijatých preventivních, přípravných a zmírňujících opatření a posouzení jejich přiměřenosti a účinnosti;
c) posouzení přeshraničního dopadu přijatých opatření;
d) popis pomoci, která byla připravena, bez ohledu na to, zda byla skutečně aktivována, poskytnuta nebo přijata od sousedních členských států a třetích zemí;
e) hospodářský dopad elektroenergetické krize a dopad přijatých opatření na odvětví elektroenergetiky, v rozsahu, v jakém to umožňují údaje dostupné v době hodnocení, zejména objemy nedodané energie a hodnoty manuálního odpínání (včetně srovnání hodnot dobrovolného a nuceného odpínání);
f) důvody pro uplatňování případných netržních opatření;
g) veškerá navrhovaná vylepšení plánu rizikové připravenosti;
h) přehled možných vylepšení rozvoje sítě v případech, kdy nedostačující rozvoj sítě elektroenergetickou krizi vyvolal nebo k ní přispěl.
3. V případech, kdy informace uvedené ve zprávě o hodnocení ex post považují za nedostatečné, mohou ECG a Komise dotčený příslušný orgán požádat o poskytnutí doplňujících informací.
4. Dotčený příslušný orgán předloží výsledky hodnocení ex post na schůzi ECG. Tyto výsledky se promítnou v aktualizovaném plánu rizikové připravenosti.
Článek 18
Monitorování
1. Kromě provádění jiných úkolů stanovených v tomto nařízení ECG projednává:
a) výsledky desetiletého plánu rozvoje elektroenergetické sítě vypracovaného ENTSO pro elektřinu;
b) soulad plánů rizikové připravenosti přijatých příslušnými orgány postupem podle článku 10;
c) výsledky evropských posouzení přiměřenosti zdrojů prováděných ENTSO pro elektřinu podle čl. 23 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943;
d) výkonnost členských států v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny přinejmenším s ohledem na ukazatele vypočítané v evropském posouzení přiměřenosti zdrojů, konkrétně na očekávanou nedodanou energii a předpokládané nepokrytí zatížení;
e) výsledky posouzení sezónní přiměřenosti podle čl. 9 odst. 2;
f) informace poskytnuté členskými státy na základě čl. 7 odst. 4;
g) výsledky hodnocení ex post podle čl. 17 odst. 4;
h) metodiku pro posouzení krátkodobé přiměřenosti podle článku 8;
i) metodiku pro zjišťování regionálních scénářů elektroenergetických krizí podle článku 5.
2. K záležitostem uvedeným v odstavci 1 může ECG vydat doporučení členským státům i ENTSO pro elektřinu.
3. ACER průběžně sleduje opatření pro bezpečnost dodávek elektřiny a podává pravidelné zprávy ECG.
4. Do 1. září 2025 vypracuje Komise na základě zkušeností získaných při uplatňování tohoto nařízení závěry ohledně možných způsobů, jak zvýšit bezpečnost dodávek elektřiny na úrovni Unie, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, včetně případných legislativních návrhů na změnu tohoto nařízení.
Článek 19
Nakládání s důvěrnými informacemi
1. Členské státy a příslušné orgány uplatňují postupy uvedené v tomto nařízení v souladu s použitelnými předpisy, včetně vnitrostátních předpisů pro nakládání s důvěrnými informacemi a postupy v této oblasti. Pokud má uplatňování těchto předpisů za následek nezveřejnění informací, mimo jiné těch, jež jsou součástí plánů rizikové připravenosti, může členský stát nebo orgán na požádání poskytnout přehled těchto informací, který nebude důvěrný.
2. Komise, ACER, ECG, ENTSO pro elektřinu, členské státy, příslušné orgány, národní regulační orgány a ostatní relevantní orgány, subjekty nebo osoby, které obdrží důvěrné informace podle tohoto nařízení, zachovají důvěrnost těchto citlivých informací.
KAPITOLA VI
Závěrečná ustanovení
Článek 20
Spolupráce se smluvními stranami Energetického společenství
Článek 21
Výjimka
Článek 22
Přechodné ustanovení do doby, než budou zřízena regionální koordinační centra
Článek 23
Zrušení
Článek 24
Vstup v platnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 5. června 2019.
Za Evropský parlament
předseda
A. Tajani
Za Radu
předseda
G. Ciamba
PŘÍLOHA
ŠABLONA PRO PLÁN RIZIKOVÉ PŘIPRAVENOSTI
Níže uvedená šablona se vyplňuje v angličtině.
Název příslušného orgánu, který odpovídá za vypracování tohoto plánu
Členské státy v regionu
Stručně popište scénáře elektroenergetických krizí zjištěné na regionální a vnitrostátní úrovni v souladu s postupy stanovenými v článcích 6 a 7, včetně popisu použitých předpokladů.
Vymezte úlohu a povinnosti příslušného orgánu a subjektů, na něž byly přeneseny určité úkoly.
Popište, jaké úkoly byly případně přeneseny na jiné orgány.
- a) Popište dohodnuté mechanismy pro spolupráci v rámci regionu a pro zajištění vhodné koordinace před elektroenergetickou krizí a v jejím průběhu, včetně rozhodovacích postupů zajišťujících vhodnou reakci na regionální úrovni.
- b) Popište dohodnutá regionální a bilaterální opatření, včetně všech nezbytných technických, právních a finančních ujednání pro uplatňování koordinovaných opatření. V rámci popisu těchto ujednání poskytněte informace mj. o maximálním množství elektřiny, které má být dodáváno na regionální nebo bilaterální úrovni, příčině pro spuštění pomoci a možnosti požádat o její pozastavení, o způsobu, jakým bude elektřina dodávána, jakož i o ustanoveních o spravedlivém vyrovnání mezi členskými státy. Popište vnitrostátní opatření nezbytná k provádění a prosazování dohodnutých regionálních a bilaterálních opatření.
- c) Popište mechanismy pro spolupráci a koordinaci opatření před elektroenergetickou krizí a během ní, které jsou zavedeny s dalšími členskými státy mimo region, jakož i se třetími zeměmi v rámci příslušné synchronně propojené oblasti.
Uveďte krizového koordinátora a vymezte jeho úlohu. Uveďte kontaktní údaje.
V souladu s čl. 10 odst. 1 popište mechanismus používaný ke konzultacím a zjišťování výsledků konzultací uspořádaných pro účely vypracování tohoto plánu s:
- a) příslušnými elektroenergetickými a plynárenskými podniky, včetně příslušných výrobců nebo jejich obchodních organizací;
- b) příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy neprůmyslových odběratelů elektřiny;
- c) příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy průmyslových odběratelů elektřiny;
- d) regulačními orgány;
- e) provozovateli přenosových soustav;
- a) Uveďte časový harmonogram pro regionální (případně i vnitrostátní) simulace odezvy na elektroenergetické krize v reálném čase prováděné každé dva roky.
- b) V souladu s čl. 12 odst. 1 písm. d) uveďte dohodnuté postupy a zapojené subjekty.
Při aktualizacích plánu: stručně popište prověrky uskutečněné od přijetí posledního plánu a hlavní výsledky. Uveďte, která opatření byla v důsledku těchto prověrek přijata.
1. SHRNUTÍ SCÉNÁŘŮ ELEKTROENERGETICKÝCH KRIZÍ
2. ÚLOHA A POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU
3. POSTUPY A OPATŘENÍ BĚHEM ELEKTROENERGETICKÉ KRIZE
3.1. Vnitrostátní postupy a opatření
a) Popište postupy dodržované v případech elektroenergetické krize, včetně odpovídajících režimů informačních toků.
b) Popište preventivní a přípravná opatření.
c) Popište opatření ke zmírnění elektroenergetických krizí, zejména opatření na straně poptávky a nabídky, a vysvětlete, za jakých okolností lze tato opatření použít ke spuštění jednotlivých opatření. Uvažuje-li se o netržních opatřeních, musí být řádně zdůvodněna v souvislosti s požadavky uvedenými v článku 16 a musí být v souladu s regionálními a případně bilaterálními opatřeními.
d) Poskytněte rámec pro manuální odpínání, který stanoví, za jakých okolností má k odpínání dojít. Uveďte, s ohledem na veřejnou a osobní bezpečnost, které kategorie uživatelů elektřiny mají nárok na zvláštní ochranu proti odpojení, a zdůvodněte, proč je takováto ochrana zapotřebí. Uveďte, jak by provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav měli jednat s cílem snížit spotřebu.
e) Popište mechanismy určené k informování veřejnosti o elektroenergetické krizi.
3.2. Regionální a bilaterální postupy a opatření
4. KRIZOVÝ KOORDINÁTOR
5. KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI
f) příslušnými provozovateli distribučních soustav.
6. PROVĚRKY PŘIPRAVENOSTI NA STAV NOUZE