1. Toto nařízení stanoví výkonnostní normy emisí CO₂ pro nová těžká vozidla. Tyto normy přispívají k plnění cíle Unie v oblasti klimatické neutrality a průběžných cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).), cílů členských států v oblasti snižování jejich emisí skleníkových plynů, jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/857(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/857 ze dne 19. dubna 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a nařízení (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 111, 26.4.2023, s. 1).), a cílů Pařížské dohody, jakož i k zajištění řádného fungování vnitřního trhu.

2. Toto nařízení také stanoví požadavky na vykazování emisí CO₂ a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel registrovaných v Unii.

1. Toto nařízení se vztahuje na nová vozidla, kterým bylo uděleno schválení typu nebo byla schválena jednotlivě podle nařízení (EU) 2018/858 nebo se na ně odkazuje v čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení a která náleží do kterékoli z těchto kategorií vozidel:

Pro účely tohoto nařízení se vozidla uvedená v prvním pododstavci písm. a), b) a c) označují jako těžká vozidla. Vozidla spadající do oblasti působnosti prvního pododstavce písm. a) nebo b) se označují jako těžká motorová vozidla.

Kategorie vozidel uvedené v tomto nařízení odkazují na kategorie vymezené v článku 4 nařízení (EU) 2018/858 a v příloze I uvedeného nařízení.

2. Pro účely tohoto nařízení se těžká vozidla považují v daném vykazovaném období za nová těžká vozidla, jestliže jsou v daném vykazovaném období v Unii zaregistrovaná poprvé a nebyla předtím zaregistrovaná mimo Unii.

Předchozí registrace mimo Unii provedená před méně než třemi měsíci před registrací v Unii se nezohledňuje.

Toto nařízení se nepoužije na těžká vozidla, jež jsou registrována poprvé po dobu nepřesahující jeden měsíc a jež jsou registrovaná výlučně za účelem převodu do země mimo Unii.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme zvláštní postup pro identifikaci těžkých vozidel, která jsou certifikována jakožto účelová vozidla podle nařízení (ES) č. 595/2009 a prováděcích opatření k němu, avšak nejsou jako taková registrována, a provede opravy ročních průměrných specifických emisí CO₂ výrobce, aby tato vozidla zohlednila, poprvé za vykazované období roku 2021 a poté za každé další vykazované období. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. Průměrné emise CO₂ vozového parku nových těžkých motorových vozidel v Unii jiných než vozidel zvláštního určení, terénních vozidel a terénních vozidel zvláštního určení se v porovnání s průměrnými emisemi CO₂ ve vykazovaném období roku 2019 sníží o tyto procentní podíly:

2. K cílům v oblasti snižování emisí CO₂ uvedeným v odstavci 1 přispívají podskupiny vozidel v souladu s bodem 4.3 přílohy I.

3. Emise CO₂ související s vozovým parkem nových přípojných vozidel v Unii se sníží v souladu s bodem 4.3 přílohy I.

4. Bez ohledu na čl. 2 odst. 3 nařízení (EU) 2017/2400 se na schválená těžká vozidla spadající do oblasti působnosti čl. 2 odst. 3 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2018/858 nevztahují cíle v oblasti snižování emisí CO₂ stanovené v odstavcích 1 až 3 tohoto článku, ledaže se výrobce rozhodne zahrnout tato těžká vozidla do výpočtu svých specifických emisí CO₂ a cílů pro tyto emise při vykazování těchto těžkých vozidel v souladu s částí B přílohy IV tohoto nařízení.

5. Na těžká vozidla neuvedená v odstavci 4, která jsou registrována pro použití složkami civilní ochrany, požární službou, složkami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku nebo lékařskou záchrannou službou, se nevztahují cíle v oblasti snižování emisí CO₂ stanovené v odstavcích 1 až 3, pokud to členský stát uvede v postupu registrace a vykazování, a tím v údajích vykazovaných v souladu s částí A přílohy IV potvrdí, že účel těžkého vozidla nemůže být rovnocenně naplněn těžkým vozidlem s nulovými emisemi, a je tedy ve veřejném zájmu zaregistrovat těžké vozidlo se spalovacím motorem, které bude tento účel plnit.

Na těžká vozidla, která jsou registrována pro použití ozbrojenými složkami, se nevztahují požadavky tohoto nařízení, pokud se členský stát rozhodne, že je nevykáže v souladu s částí A přílohy IV.

1. U těžkých vozidel uvedených ve čtvrtém sloupci tabulky v bodě 4.2 přílohy I (městské autobusy) musí výrobci ve svém vozovém parku nových těžkých vozidel dodržovat 90 % a 100 % minimální podíly těžkých vozidel s nulovými emisemi podle bodu 4.3.2 přílohy I.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví společné technické specifikace, včetně norem, pro technickou a otevřenou interoperabilitu mezi dobíjecí a čerpací infrastrukturou a městskými autobusy, co se týče fyzických spojení a výměny informací.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 za účelem doplnění tohoto nařízení o společné technické specifikace, včetně norem, pro bezpečné a zabezpečené sdílení a používání generovaných údajů souvisejících s používáním městských autobusů.

1. Veřejní zadavatelé a zadavatelé při zadávání veřejných zakázek na dodávky, jejichž předmětem je nákup, leasing, pronájem nebo splátkový prodej nových městských autobusů s nulovými emisemi, a zakázek na veřejné služby, jejichž hlavním předmětem je používání takovýchto městských autobusů, vycházejí z ekonomicky nejvýhodnější nabídky, která zahrnuje nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou.

2. Veřejní zadavatelé a zadavatelé použijí alespoň dvě z těchto kritérií jako technické specifikace nebo jako kritéria pro zadání zakázky, alespoň jednoho týkajícího se přínosu nabídky k bezpečnosti dodávek, jak je uvedeno v písmenech a) až d), v závislosti na situaci na trhu a v souladu se směrnicemi 2014/23/EU, 2014/24/EU nebo 2014/25/EU a platnými odvětvovými právními předpisy, jakož i s mezinárodními závazky Unie, včetně Dohody Světové obchodní organizace o vládních zakázkách (dále jen „Dohoda o vládních zakázkách“) a dalších mezinárodních dohod, jimiž je Unie vázána:

První pododstavec nevylučuje, aby veřejní zadavatelé nebo zadavatelé používali dodatečná kritéria.

3. Jestliže se jako jedno z kritérií pro zadání zakázky použije přínos nabídky k bezpečnosti dodávek, přidělí se mu v rámci kritérií pro zadání zakázky váha 15 až 40 %.

Od 1. července 2020 a v každém následujícím vykazovaném období stanoví Komise pro každého výrobce průměrné specifické emise CO₂ v g/tkm za předchozí vykazované období, s přihlédnutím k:

1. Od 1. července 2020 a v každém následujícím vykazovaném období až do vykazovaného období roku 2029 stanoví Komise pro každého výrobce faktor pro nulové a nízké emise za předchozí vykazované období.

Faktor pro nulové a nízké emise zohledňuje počet a emise CO₂ všech těžkých vozidel kategorie N s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku výrobce.

2. U vykazovaných období let 2019 až 2024 se pro účely odstavce 1 těžká vozidla s nulovými a nízkými emisemi započítají takto:

Faktor pro nulové a nízké emise se stanoví v souladu s bodem 2.3.1 přílohy I.

3. U vykazovaných období od roku 2025 do roku 2029 se faktor pro nulové a nízké emise stanoví na základě 2 % referenční hodnoty v souladu s bodem 2.3.2 přílohy I.

4. Faktor pro nulové a nízké emise snižuje průměrné specifické emise CO₂ výrobce nejvýše o 3 %. Přínos těžkých vozidel s nulovými emisemi kategorie N k tomuto faktoru vyjma vozidel v podskupinách vozidel 4-UD, 4-RD, 4-LH, 5-RD, 5-LH, 9-RD, 9-LH, 10-RD nebo 10-LH snižuje průměrné specifické emise CO₂ výrobce o nejvýše 1,5 %.

1. Pro účely výpočtu průměrných specifických emisí CO₂ výrobců v souladu s článkem 4 a bodem 2.2 přílohy I lze jednotlivá těžká vozidla převádět mezi výrobci za těchto podmínek:

Výrobci předloží žádosti o převod Komisi pomocí elektronických nástrojů, které poskytne Komise.

2. Má-li Komise za to, že podmínky převodu jsou splněny, nezohlední převáděné těžké vozidlo při výpočtu příslušných hodnot pro převádějícího výrobce, ale vezme je v úvahu při výpočtu příslušných hodnot pro přijímajícího výrobce.

1. Pokud výrobce v daném vykazovaném období zaregistruje méně než 100 kusů nových těžkých vozidel, stanoví se hodnota průměrných specifických emisí CO₂ podle článku 4 a bodu 2.7 přílohy I a cílů pro specifické emise CO₂ podle článku 6 a bodu 4.1 přílohy I v daném vykazovaném období ve výši „0“.

2. Pokud se použije odstavec 1 tohoto článku, hodnoty průměrných specifických emisí CO₂ a cílů pro specifické emise CO₂ se nezahrnují do zveřejnění údajů podle článku 11 pro dotčené výrobce a vykazovaná období.

3. Výjimka stanovená v odstavci 1 se nepoužije v daném vykazovaném období v žádném z těchto případů:

4. Výrobci, kteří nejsou součástí skupiny ve smyslu odst. 3 písm. c), vyrozumí Komisi, jestliže zaregistrovali méně než 100 těžkých vozidel v daném vykazovaném období.

5. Výrobci, na které se výjimka podle odstavce 1 nevztahuje, informují Komisi v každém vykazovaném období o všech svých spojených podnicích, na které se výjimka vztahuje.

6. Výrobci informují Komisi pro účely odstavců 4 a 5 pomocí elektronických nástrojů, které poskytne Komise.

1. Pro účely stanovení toho, zda výrobce ve vykazovaných obdobích let 2025 až 2039 plní své cíle pro specifické emise CO₂, se zohlední jeho emisní kredity nebo výpůjčky kreditů stanovené v souladu s bodem 5 přílohy I, které odpovídají počtu nových těžkých vozidel výrobce ve vykazovaném období vynásobené:

Emisní kredity lze získat ve vykazovaných obdobích let 2019 až 2039. Emisní kredity získané ve vykazovaných obdobích let 2019 až 2024 se však zohlední za účelem stanovení toho, zda výrobce splnil cíl pro specifické emise CO₂, až ve vykazovaném období roku 2025.

Výpůjčky kreditů lze získat ve vykazovaných obdobích let 2025 až 2039. Celkové výpůjčky kreditů výrobce však nesmějí přesáhnout 5 % cíle pro specifické emise CO₂ výrobce vynásobeného počtem těžkých vozidel výrobce v tomto období („limit výpůjček“).

Emisní kredity a výpůjčky kreditů získané ve vykazovaných obdobích let 2025 až 2039 se tam, kde je to relevantní, přenesou z jednoho vykazovaného období do dalšího vykazovaného období. Případné zbývající výpůjčky se však vypořádají ve vykazovaných obdobích let 2029, 2034 a 2039. Emisní kredity se zohlední pro účely určení toho, zda výrobce plní cíl pro specifické emise CO₂ pouze v některém vykazovaném období sedmi let následujících po vykazovaném období, během kterého byly kredity získány.

2. Plánovaná snížení emisí CO₂ se pro každého výrobce stanoví v souladu s bodem 5.1.2 přílohy I na základě těchto lineárních trajektorií:

Při výpočtu průměrných specifických emisí CO₂ podle článku 4 a cílů pro specifické emise CO₂ podle článku 6 se těžká vozidla zaregistrovaná v daném vykazovaném období přiřadí těmto výrobcům:

Pro těžká vozidla kategorie M se použije následující postup:

1. Pokud se podle odstavce 2 zjistí, že výrobce má v daném vykazovaném období od roku 2025 nadměrné emise CO₂, uloží mu Komise poplatek za překročení emisí CO₂ vypočtený podle tohoto vzorce: (poplatek za překročení emisí CO₂) = (překročení emisí CO₂ × 4250 EUR/gCO₂/tkm).

2. Má se za to, že výrobce má nadměrné emise CO₂ v těchto případech:

Překročení emisí CO₂ v určitém vykazovaném období se vypočítá podle bodu 6 přílohy I.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů určí způsob výběru poplatků za překročení emisí CO₂ podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

4. Poplatky za překročení emisí CO₂ se považují za příjem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

1. Schvalovací orgány a výrobci vykáží Komisi neprodleně jakékoli níže uvedené odchylky od vykázaných údajů:

2. Komise odchylky uvedené v odstavci 1 zohlední pro účely výpočtu průměrných specifických emisí CO₂ výrobce a referenčních emisí CO₂. Komise případně změní seznam uvedený v čl. 11 odst. 1. Komise není povinna k odchylkám přihlížet, pokud nový výpočet průměrných specifických emisí CO₂ výrobce nebo referenčních emisí CO₂ vede k odchylce menší než 0,1 %.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla k postupům vykazování těchto odchylek a k jejich zohlednění při výpočtu průměrných specifických emisí CO_2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

1. Aby byla zajištěna kvalita a reprezentativnost referenčních emisí CO₂ podskupin vozidel, pro které je vykazované období roku 2024 nebo pozdější referenčním obdobím podle bodu 3.2 přílohy I, Komise posoudí uplatňování podmínek, za nichž byly referenční emise CO₂ stanoveny, a rozhodne, zda byly tyto emise neúměrně zvýšeny, a pokud ano, jak mají být opraveny.

2. Pokud Komise dojde k závěru, že je třeba všechny nebo některé referenční emise CO₂ opravit, přijme přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2 prováděcí akt, kterým tyto opravy provede.

1. Do 30. dubna každého roku zveřejní Komise prostřednictvím prováděcích aktů seznam, ve kterém uvede:

Seznam, který má být zveřejněn do 30. dubna roku následujícího po roce, v němž skončilo referenční období, zahrne referenční emise CO₂ stanovené v tomto referenčním období.

2. Komise přijme prováděcí akty, kterými změní seznam uvedený v odstavci 1:

3. Pokud jsou postupy schvalování typu uvedené v nařízení (ES) č. 595/2009 změněny podle odst. 2 písm. a) tohoto článku, prováděcí akty uvedené v odstavci 2 tohoto článku buď upřesní, nebo stanoví metodiku pro definování jednoho nebo více reprezentativních vozidel podskupiny vozidel, včetně jejich statistických vah a hodnoty užitečného zatížení a počtu cestujících, které mají být použity pro stanovení emisí CO_2. Tato metodika je základem pro výpočet změny podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) bodu i) tohoto článku, se zohledněním údajů ze sledování vykázaných podle tohoto nařízení a technických vlastností uvedených v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2400. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení.

1. Komise sleduje a posuzuje reprezentativnost hodnot emisí CO₂ a hodnoty spotřeby energie stanovené v rámci nařízení (ES) č. 595/2009 pro reálný provoz.

Dále Komise pravidelně shromažďuje údaje o emisích CO₂ a spotřebě energie v reálném provozu u těžkých vozidel používajících palubní zařízení pro sledování spotřeby paliva nebo energie, počínaje novými těžkými vozidly registrovanými ode dne použitelnosti opatření uvedených v čl. 5c písm. b) nařízení (ES) č. 595/2009.

Komise zajistí, aby byla veřejnost informována o to, jak se tato reprezentativnost vyvíjí v čase.

2. Za účelem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku Komise zajistí, aby jí ode dne použitelnosti opatření uvedených v čl. 5c písm. b) nařízení (ES) č. 595/2009 byly výrobci, vnitrostátními orgány nebo případně prostřednictvím přímého přenosu údajů z vozidel pravidelně poskytovány tyto parametry týkající se emisí CO₂ a spotřeby energie těžkých vozidel v reálném provozu:

Komise údaje obdržené podle prvního pododstavce tohoto odstavce zpracuje s cílem vytvořit anonymizované a agregované soubory údajů, a to i ve vztahu k jednotlivým výrobcům, pro účely odstavce 1. Identifikační čísla vozidel se použijí pouze pro účely tohoto zpracování údajů a neuchovávají se déle, než je pro uvedený účel zapotřebí.

3. Aby se předešlo zvětšování rozdílu mezi uvedenými emisemi a emisemi v reálném provozu, Komise do dvou let a pěti měsíců ode dne použitelnosti opatření uvedených v čl. 5c písm. b) nařízení (ES) č. 595/2009 posoudí, jak by bylo možno využít údaje o spotřebě paliva a energie k zajištění toho, aby hodnoty emisí CO₂ a spotřeby energie stanovené podle uvedeného nařízení byly i nadále reprezentativní pro emise v reálném provozu v průběhu času u jednotlivých výrobců.

Komise sleduje vývoj rozdílu uvedeného v prvním pododstavci a každoročně o něm podává zprávu a s cílem předejít zvětšování tohoto rozdílu v roce 2027 posoudí možnost vytvoření mechanismu pro úpravu průměrných specifických emisí CO₂ výrobce od roku 2030 a případně předloží legislativní návrh na zavedení takového mechanismu.

4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobný postup shromažďování a zpracování údajů uvedený v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

1. Výrobci zajistí, aby hodnoty emisí CO₂ a spotřeby paliva zaznamenané v souboru informací pro zákazníky uvedeném v čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2400 odpovídaly emisím CO₂ a spotřebě paliva těžkých vozidel v provozu, jež jsou stanoveny podle uvedeného nařízení.

2. Po vstupu postupů uvedených v odstavci 4 tohoto článku v platnost schvalovací orgány ověří u výrobců, kterým udělily licence k provozování simulačního nástroje v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 a prováděcími opatřeními k němu, na základě vhodných a reprezentativních vzorků vozidel, že hodnoty emisí CO₂ a spotřeby paliva zaznamenané v informacích zákazníků odpovídají emisím CO₂ a spotřebě paliva u těžkých vozidel v provozu stanoveným podle uvedeného nařízení a prováděcími opatřeními k němu, přičemž zváží mimo jiné použití dostupných údajů z palubních zařízení pro sledování spotřeby paliva nebo energie.

Schvalovací orgány také ověří, zda existují strategie na palubě nebo v souvislosti s vybranými vzorky vozidel, které uměle zlepšují výkon vozidla ve zkouškách nebo výpočtech prováděných pro účely certifikování emisí CO₂ a spotřeby paliva, mimo jiné s využitím údajů z palubních zařízení pro sledování spotřeby paliva nebo energie.

3. Pokud se při ověřování hodnot emisí CO₂ a spotřeby paliva provedených podle odstavce 2 zjistí nesoulad, který nelze připisovat nesprávnému fungování simulačního nástroje, nebo přítomnost jakékoli strategie uměle zvyšující výkonnost vozidla, přijme příslušný schvalovací orgán nezbytná opatření stanovená v kapitole XI nařízení (EU) 2018/858 a zajistí opravu informací zákazníků, popřípadě osvědčení o shodě a certifikátů o jednotlivém schválení. Pokud údaje v souborech informací pro zákazníky, prohlášeních o shodě a certifikátech o jednotlivém schválení nelze opravit podle nařízení (EU) 2018/858, vydá příslušný schvalovací orgán prohlášení o opravě s opravenými údaji. Toto prohlášení předá Komisi a dotčeným stranám.

4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví postupy pro provádění ověřování podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

Komisi je svěřena pravomoc, aby před přijetím těchto prováděcích aktů podle prvního pododstavce tohoto odstavce přijala akt v přenesené pravomoci podle článku 17, jímž doplní toto nařízení stanovením hlavních zásad a kritérií pro určení postupů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.

1. Počínaje vykazovaným obdobím roku 2023 sledují členské státy údaje uvedené v části A přílohy IV týkající se nových těžkých vozidel poprvé zaregistrovaných v Unii.

Do 30. září každého roku počínaje rokem 2020 příslušné orgány členských států tyto údaje za předchozí vykazované období od 1. července do 30. června vykáží Komisi v souladu s postupem vykazování stanoveným v příloze V.

2. Příslušné orgány odpovědné za sledování a vykazování údajů v souladu s tímto nařízením jsou orgány, které členské státy jmenují v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) 2019/631.

3. Na těžká vozidla zkonstruovaná a vyrobená nebo upravená k použití službami civilní ochrany, požární službou nebo službami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku se vztahují ustanovení tohoto článku.

4. Na těžká vozidla zaregistrovaná pro použití složkami civilní ochrany, požární službou, složkami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku nebo lékařskou záchrannou službou se vztahují ustanovení tohoto článku bez ohledu na to, zda jsou vyňata z povinnosti podle článku 3a.

1. Výrobci nebo jiné subjekty odpovědné za stanovení emisí CO₂ těžkého vozidla, na které se vztahuje článek 9 nařízení (EU) 2017/2400 nebo článek 8 prováděcího nařízení (EU) 2022/1362, vykazují údaje o novém těžkém vozidle v souladu s částí B přílohy IV tohoto nařízení.

Do 30. září každého roku tyto údaje u každého nového těžkého vozidla s datem stanovení nebo posouzení spadajícím do vykazovaného období končícího 30. června vykáží Komisi v souladu s postupem vykazování stanoveným v příloze V.

Tento odstavec se nepoužije pro těžká vozidla osvobozená v souladu s článkem 6b.

2. Pro účely vykazování údajů v souladu s tímto nařízením určí každý výrobce nebo jiný subjekt ve smyslu odstavce 1 kontaktní místo.

3. Povinnosti vykazování podle čl. 13a odst. 3 a 4 se vztahují na výrobce a jiné subjekty ve smyslu odstavce 1 tohoto článku.

1. Komise vede centrální registr údajů o těžkých vozidlech (dále jen „centrální registr“) vykazovaných podle článků 13a a 13b.

Centrální registr je přístupný veřejnosti s výjimkou údajů uvedených v bodě 3.2. přílohy V.

Hodnota odporu vzduchu se veřejně zpřístupní v podobě rozmezí, jak je vymezeno v části C přílohy IV.

2. Centrální registr spravuje Evropská agentura pro životní prostředí jménem Komise.

1. Komise sleduje dostupné výsledky silničních zkoušek prováděných v rámci nařízení (ES) č. 595/2009 za účelem ověření emisí CO₂ a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, jimiž se toto nařízení doplňuje upřesněním údajů, jež mají příslušné orgány členských států vykazovat pro účely odstavce 1 tohoto článku.

1. Příslušné orgány a výrobci odpovídají za správnost a kvalitu údajů, které vykazují v souladu s články 13a a 13b. O veškerých chybách zjištěných ve vykázaných údajích neprodleně informují Komisi.

2. Komise provádí své vlastní ověření kvality údajů vykázaných podle článků 13a a 13b.

3. Je-li Komise informována o chybách v údajích vykázaných podle odstavce 1 nebo zjistí-li po vlastním ověření podle odstavce 2 v souboru údajů nesrovnalosti, přijme podle potřeby nezbytná opatření k opravě údajů zveřejněných v centrálním registru.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit opatření pro ověření a opravu podle odstavců 2 a 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 16.

1. Komise může uložit správní pokutu v kterémkoli z těchto případů:

Pro účely ověření údajů uvedených v písmeni a) vede Komise konzultace s příslušnými schvalovacími orgány.

Správní pokuty musí být účinné, přiměřené a odrazující a nepřesáhnou částku 30000 EUR za každé těžké vozidlo, jehož se odchylné nebo opožděné údaje podle písmen a) a b) týkají.

2. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, kterými doplní toto nařízení stanovením postupu a metod výpočtu a výběru správních pokut uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Tyto akty se řídí těmito zásadami:

3. Částky správních pokut se považují za příjem do souhrnného rozpočtu Unie.

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 tohoto nařízení za účelem změny následujících prvků přílohy I tohoto nařízení, aby zohlednila technický pokrok, vývoj logistiky nákladní dopravy, nezbytné úpravy založené na uplatňování tohoto nařízení a změny souvisejících právních aktů o schvalování typu, zejména nařízení (EU) 2018/858 a (ES) č. 595/2009:

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 za účelem změny těchto prvků přílohy IV:

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 za účelem změny těchto prvků přílohy V:

1. Do 31. prosince 2027 Komise přezkoumá účinnost a dopad tohoto nařízení, zejména s ohledem na cíl dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu.

Komise v této zprávě zhodnotí zejména:

K uvedené zprávě se ve vhodných případech připojí legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.

2. Komise posoudí úlohu udržitelných obnovitelných paliv při přechodu na klimatickou neutralitu, a to i v odvětví těžkých vozidel. Nezávisle na přezkumu uvedeném v odstavci 1 a v rámci širší strategie pro zavádění těchto paliv předloží Komise do 31. prosince 2025 Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující komplexní analýzu potřeby dále motivovat k zavádění pokročilých biopaliv, bioplynu a obnovitelných paliv nebiologického původu v odvětví těžkých vozidel a vhodný rámec opatření, včetně finančních pobídek, k dosažení pro toto zavádění. Na základě této analýzy Komise případně předloží další legislativní návrhy nebo vydá členským státům doporučení.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu, uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3d odst. 3, čl. 13 odst. 4 druhém pododstavci, čl. 13d odst. 2, čl. 13f odst. 2, čl. 14 odst. 1, čl. 14 odst. 2 a čl. 14 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 26. června 2024. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3b odst. 3, čl. 13 odst. 4 druhém pododstavci, čl. 13d odst. 2, čl. 13f odst. 2, čl. 14 odst. 1, čl. 14 odst. 2 a čl. 14 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3d odst. 3, čl. 13 odst. 4 druhého pododstavce, čl. 13d odst. 2, čl. 13f odst. 2 a čl. 14 odst. 1, 2 a 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Nařízení (ES) č. 595/2009 se mění takto:

Nařízení (EU) 2018/956 se mění takto:

Směrnice 96/53/ES se mění takto: