Tento předpis je součástí práva EU. Nařízení a směrnice EU jsou přímo použitelné nebo závazné pro členské státy včetně České republiky. Níže je zobrazen plný text v češtině z databáze EUR-Lex.
Nařízení EUCELEX 32019R1242

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Text s významem pro EHP)

Datum vydání
20.06.2019
Vstup v platnost
14.08.2019
Rok
2019
Zdroj
EUR-Lex / Úřední věstník EU
Plný text na EUR-Lex

České předpisy odkazující na tento akt

Odkazy z textu českých předpisů (eSbírka). Odkaz znamená, že předpis akt zmiňuje, ne že ho provádí.

  • Vyhláška o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným

  • Vyhláška o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel

Konsolidované znění EUR-Lex k 10. 9. 2026 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 02019R1242-20260910

Zapracované novely (6)
32019R1242

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Text s významem pro EHP)

Aktuální znění

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 286.),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2019.),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Pařížská dohoda mimo jiné stanoví dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst průměrné teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Nejnovější vědecké poznatky uvedené ve zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu („Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC“) o dopadech nárůstu globálního oteplování o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů jednoznačně potvrzují negativní účinky změny klimatu. Závěrem zvláštní zprávy je, že snižování emisí ve všech odvětvích je pro omezení globálního oteplování nezbytné.
(2) S cílem přispět k naplňování cílů Pařížské dohody je třeba urychlit přeměnu celého odvětví dopravy směrem k nulovým emisím s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 nazvané „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“, v níž je popsána vize hospodářské a společenské transformace potřebné pro dosažení přechodu na nulové čisté emise skleníkových plynů do roku 2050, do níž budou zapojena všechny sektory hospodářství a společnosti. Je nutné neprodleně podstatně snížit i emise látek znečišťujících ovzduší, které pocházejí z odvětví dopravy a závažným způsobem poškozují zdraví lidí a životní prostředí.
(3) Komise přijala balíčky mobility, a to dne 31. května 2017 („Evropa v pohybu – Agenda pro sociálně spravedlivý přechod na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny“) a dne 8. listopadu 2017 („Jak dosáhnout nízkoemisní mobility – Evropská unie, která chrání naši planetu, posiluje postavení spotřebitelů a brání svůj průmysl a pracovníky“). Tyto balíčky obsahují pozitivní program, jehož cílem je rovněž zajištění hladkého přechodu na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny.
(4) Toto nařízení je součástí třetího balíčku opatření Komise v oblasti mobility ze dne 17. května 2018 nazvaného „Evropa v pohybu - Udržitelná mobilita pro Evropu: bezpečná, propojená a čistá“, který navazuje na sdělení Komise ze dne 13. září 2017 nazvané „Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu: obnovená strategie průmyslové politiky EU“. Toto nařízení je rovněž navrženo tak, aby dokončil proces umožňující Unii využívat plně výhody plynoucí z modernizace a dekarbonizace mobility. Cílem tohoto třetího balíčku opatření v oblasti mobility je, aby evropská mobilita byla bezpečnější a dostupnější, evropský průmysl konkurenceschopnější, evropská pracovní místa bezpečnější a systém mobility čistší a lépe přizpůsobený potřebě řešit změnu klimatu. Vyžaduje to plný závazek Unie, členských států a zúčastněných stran, pokud jde o posílení snah o snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) a znečištění ovzduší.
(5) Toto nařízení společně s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro lehká vozidla, a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).) stanoví jasnou cestu ke snižování emisí CO2 z odvětví silniční dopravy a přispívá k dosažení závazného cíle snížit do roku 2030 vnitrostátní emise skleníkových plynů alespoň o 40 % ve srovnání s rokem 1990, který byl potvrzen v závěrech Evropské rady ze zasedání ve dnech 23. a 24. října 2014 a schválen Radou dne 6. března 2015 jako zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek Unie podle Pařížské dohody.
(6) Závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. října 2014 schválily snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 30 % ve srovnání s rokem 2005 u odvětví, která nejsou součástí systému obchodování s emisemi v Unii. Emise skleníkových plynů ze silniční dopravy významně přispívají k emisím z těchto odvětví. Odvětví silniční dopravy v roce 2016 představovalo přibližně čtvrtinu celkových emisí Unie. Tyto emise vykazují vzestupnou tendenci a zůstávají výrazně nad úrovní z roku 1990. Pokud se budou emise ze silniční dopravy nadále zvyšovat, anulují účinek snížení emisí dosaženého v boji se změnou klimatu v jiných odvětvích.
(7) Závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. října 2014 zdůraznily důležitost snižování emisí skleníkových plynů a rizik souvisejících se závislostí na fosilních palivech v odvětví dopravy prostřednictvím komplexního a technologicky neutrálního přístupu, pokud jde o podporu energetické účinnosti a snižování emisí v dopravě, elektrickou dopravu a obnovitelné zdroje energie v odvětví dopravy i po roce 2020.
(8) Příspěvek energetické účinnosti ke zmírnění poptávky je jednou z pěti vzájemně se posilujících a úzce propojených dimenzí stanovených ve sdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvaném „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“, které mají spotřebitelům v Unii poskytovat bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Zmíněné sdělení uvádí, že i když musí opatření pro zvýšení účinnosti své spotřeby energie podniknout všechna hospodářská odvětví, odvětví dopravy má v oblasti energetické účinnosti obrovský potenciál.
(9) Emise CO2 z těžkých vozidel, včetně nákladních vozidel, autobusů a autokarů, představují přibližně 6 % celkových emisí CO2 v Unii a zhruba 25 % celkových emisí CO2 v silniční dopravě. Očekává se, že bez dalších opatření vzroste v letech 2010 až 2030 podíl emisí CO2 z těžkých vozidel přibližně o 9 %. V současné době nestanovují právní předpisy Unie žádné požadavky na snížení emisí CO2 z těžkých vozidel, a proto je nutné bezodkladně přijmout pro tato vozidla zvláštní opatření.
(10) Na roky 2025 a 2030 by proto měly být stanoveny cíle snížení emisí CO2 pro vozové parky nových těžkých vozidel v celé Unii, přičemž by se měla zohlednit doba obnovy vozového parku a požadavek, aby odvětví silniční dopravy přispělo k cílům Unie v oblasti energetiky a klimatu na rok 2030 a dále. Tento postupný přístup rovněž uvedenému odvětví poskytne jasný a včasný signál, že má urychlit uvádění energeticky účinných technologií a těžkých vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh. Využívání těžkých vozidel s nulovými emisemi by rovněž mělo přispět k řešení problémů týkajících se městské mobility. Podpora takových těžkých vozidel výrobci zásadně přispěje ke snížení emisí CO2 ze silniční dopravy a současně je důležitým předpokladem pro účinné snížení úrovní znečišťujících látek v ovzduší a nadměrné úrovně hluku ve městech a městských oblastech.
(11) S cílem plně realizovat potenciál energetické účinnosti a zajistit, aby odvětví silniční dopravy jako celek přispívalo k dohodnutému snižování emisí skleníkových plynů, je vhodné doplnit již existující výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a lehká vozidla, a to stanovením výkonnostních norem pro emise CO2 pro nová těžká vozidla. Tyto výkonnostní normy budou hnacím motorem inovací v oblasti technologií pro účinné využití paliv, které přispívají k posílení vedoucího technologického postavení výrobců a dodavatelů v Unii a dlouhodobě zaručují vysoce kvalifikovaná pracovní místa.
(12) S ohledem na skutečnost, že je změna klimatu přeshraničním problémem, a na potřebu chránit dobře fungující jednotný trh služeb silniční dopravy i těžkých vozidel a vyvarovat se roztříštěnosti trhu, je vhodné stanovit výkonnostní normy pro emise CO2 pro těžká vozidla na úrovni Unie. Těmito výkonnostními normami by neměly být dotčeny právní předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže.
(13) Při definování úrovní snížení emisí CO2, kterých by měl vozový park těžkých vozidel Unie dosáhnout, by se měla zohlednit účinnost těchto úrovní snížení, pokud jde o dosažení nákladově efektivního přispění ke snižování emisí CO2 odvětví zahrnutých do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).) do roku 2030, výsledné náklady a úspory pro společnost, výrobce, provozovatele dopravy, spotřebitele, ale i jejich přímé a nepřímé dopady na zaměstnanost, inovace a společné výhody vytvářené z hlediska sníženého znečištění ovzduší a zvýšené energetické bezpečnosti.
(14) Měl by být zajištěn sociálně přijatelný a spravedlivý přechod k mobilitě s nulovými emisemi. Je proto důležité zohlednit, jaký vliv bude mít tento přechod na společnost v celém hodnotovém řetězci automobilového průmyslu, a aktivně řešit jeho dopady na zaměstnanost. Vybrané programy na unijní, celostátní a regionální úrovni je proto nutné zaměřit na reorganizaci, rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovníků, spolu s iniciativami v oblasti vzdělávání a hledání zaměstnání v negativně zasažených komunitách a regionech, které budou realizovány v úzkém dialogu se sociálními partnery a příslušnými orgány. Jako součást tohoto přechodu by mělo být podporováno zaměstnávání žen v uvedeném odvětví, jakož i rovné příležitosti.
(15) Úspěšný přechod k mobilitě s nulovými emisemi si žádá integrovaný přístup a příznivé prostředí vhodné k tomu, aby se podnítila inovativní řešení a zachovalo se technologické prvenství Unie v odvětví silniční dopravy. To zahrnuje veřejné a soukromé investice do výzkumu a inovací, narůstající počet těžkých vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi, rozvoj infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, začlenění do energetických systémů, stejně jako udržitelné dodávky materiálu a udržitelnou výrobu, opětovné využití a recyklaci baterií v Evropě. Výše uvedené si žádá soudržný postup na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, mimo jiné prostřednictvím pobídek k využívání těžkých vozidel s nulovými a nízkými emisemi.
(16) V rámci provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 byl zaveden nový postup stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva jednotlivých těžkých vozidel(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 1).). Nařízení Komise (EU) 2017/2400(Nařízení Komise (EU) 2017/2400 ze dne 12. prosince 2017, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých nákladních vozidel, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES a nařízení Komise (EU) č. 582/2011 (Úř. věst. L 349, 29.12.2017, s. 1).) stanoví metodiku založenou na nástroji VECTO, jejímž prostřednictvím lze stimulovat emise CO2 a spotřebu paliva celých těžkých vozidel. Tato metodika umožňuje zohlednit rozmanitost odvětví těžkých vozidel a vysoký stupeň individuálních úprav jednotlivých těžkých vozidel. V rámci prvního kroku jsou od 1. července 2019 stanoveny emise CO2 pro čtyři skupiny těžkých vozidel, které odpovídají přibližně za 65 % až 70 % všech emisí CO2 z vozového parku těžkých vozidel v Unii.
(17) S přihlédnutím k inovacím a se zohledněním zavádění nových technologií, které zlepšují palivovou účinnost těžkých vozidel, bude průběžně a včas aktualizován nástroj simulace VECTO i nařízení (EU) 2017/2400.
(18) Údaje o emisích CO2 stanovené v souladu s nařízením (EU) 2017/2400 budou sledovány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/956(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/956 ze dne 28. června 2018 o sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 1).). Tyto údaje by měly být základem pro stanovení cílů snížení emisí CO2, kterých má být dosaženo u čtyř skupin těžkých vozidel s nejvyššími emisemi v Unii, ale i pro stanovení průměrných specifických emisí CO2 výrobce v daném vykazovaném období.
(19) Cíl snížení emisí CO2 by měl být stanoven pro rok 2025 ve formě relativního snížení vycházejícího z průměrných emisí CO2 těchto těžkých vozidel, která byla nově zaregistrována v období od 1. července 2019 do 30. června 2020, s přihlédnutím ke snadno dostupným, nákladově účinným technologiím pro konvenční vozidla. Cíl snížení emisí CO2 by měl být stanoven také pro období po roce 2030. Tento cíl by měl platit, nerozhodne-li se jinak na základě přezkumu, který má být proveden v roce 2022. Cíl pro rok 2030 by měl být posuzován v souladu se závazky Evropské unie přijatými v rámci Pařížské dohody.
(20) Aby byla zajištěna odolnost referenčních emisí CO2 vůči zvýšení emisí CO2 z těžkých motorových vozidel pomocí nepatřičných procesních prostředků, jež by neodpovídaly situaci, kdy jsou emise CO2 již regulovány, je vhodné v případě potřeby poskytnout metodiku pro opravu referenčních emisí CO2.
(21) Dostupným alternativním palivem k naftě pro pohon těžkých vozidel je zkapalněný zemní plyn (LNG). Využití současných a plánovaných inovativních technologií založených na LNG přispěje k plnění cílů snížení emisí CO2 v krátkodobém a střednědobém horizontu, neboť využívání technologií založených na LNG vede v porovnání s naftovými vozidly k nižším emisím CO2. Potenciál snížení emisí CO2 u vozidel s LNG je již v nástroji VECTO plně zachycen. Současné technologie založené na LNG dále zajišťují nižší úroveň látek znečišťujících ovzduší, jako je NOx a jemné částice. Je rovněž zavedena dostatečná minimální infrastruktura plnicích stanic, která se dále využívá jako součást rámců vnitrostátní politiky pro infrastrukturu alternativních paliv.
(22) Při výpočtu referenčních emisí CO2, které slouží jako podklad pro stanovení cílů pro specifické emise CO2 pro roky 2025 a 2030, by měl být zohledněn očekávaný potenciál snížení emisí CO2 u vozového parku těžkých užitkových vozidel. Je proto vhodné z tohoto výpočtu vyloučit účelová vozidla, jako jsou vozidla určená pro svoz odpadu nebo stavební práce. Tato vozidla mají poměrně nízký počet najetých kilometrů a vzhledem k jejich specifickým jízdním vlastnostem se technická opatření pro snížení emisí CO2 a spotřeby paliv nezdají být stejně nákladově efektivní, jako je tomu u těžkých vozidel používaných pro dodávky zboží.
(23) Požadavky na snížení emisí CO2 by měly být vyjádřeny v gramech CO2 na tunokilometr, aby zohledňovaly využití těžkých vozidel.
(24) Je nutné zajistit spravedlivé rozvržení celkových požadavků na snížení emisí CO2 mezi výrobce, a to s přihlédnutím k rozmanitosti těžkých vozidel, pokud jde o jejich konstrukci a jízdní vlastnosti, najeté kilometry za rok, užitečné zatížení a konfiguraci přípojného vozidla. Je proto vhodné rozdělit těžká vozidla do různých samostatných podskupin vozidel, které zohledňují typické znaky používání a zvláštní technické vlastnosti vozidel. Stanovením ročních cílů pro specifické emise CO2 výrobce jako váženého průměru cílů definovaných pro každou takovou podskupinu vozidel jsou výrobcům rovněž poskytnuty prostředky pro účinné vyvážení případné nedostatečné výkonnosti vozidel v určitých podskupinách vozidel s překonáním výsledků v jiných podskupinách vozidel, a to s přihlédnutím k průměrným emisím CO2 během doby životnosti vozidel v různých podskupinách vozidel.
(25) Dodržování ročních cílů pro specifické emise CO2 výrobci by mělo být posuzováno na základě jeho průměrných emisí CO2. Při stanovování průměrných specifických emisí CO2 by mělo být rovněž přihlédnuto ke zvláštnostem, které jsou zohledněny v různých podskupinách vozidel. V důsledku toho by měly průměrné specifické emise CO2 výrobce vycházet z průměrných emisí stanovených pro každou podskupinu vozidel, včetně vah založených na jejich předpokládaném průměrném počtu najetých kilometrů za rok a průměrném užitečném zatížení, které zohledňuje emise CO2 za celou dobu životnosti. Vzhledem k omezenému potenciálu snížení emisí CO2 u účelových vozidel by tato vozidla neměla být při výpočtu průměrných specifických emisí CO2 vozidel zohledňována.
(26) S cílem zajistit hladký přechod k mobilitě s nulovými emisemi a vytvořit pobídky pro rozvoj a využití těžkých vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trhu v Unii, které by doplnily nástroje na straně poptávky, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).), by měl být pro vykazovaná období do roku 2025 zaveden zvláštní mechanismus ve formě superkreditů a pro vykazovaná období po roce 2025 by měla být stanovena referenční hodnota pro podíl těžkých vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku výrobce.
(27) Systém pobídek by měl být navržen tak, aby poskytoval jistotu investic poskytovatelům dobíjecí infrastruktury a výrobcům, s cílem podpořit rychlé zavedení těžkých vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh Unie a zároveň umožnit výrobcům určitou flexibilitu při rozhodování o svém investičním harmonogramu.
(28) Pro účely výpočtu průměrných specifických emisí CO2 výrobce ve vykazovaných obdobích do roku 2025 by měla být všechna těžká vozidla s nulovými a nízkými emisemi započtena vícekrát. Pro vykazovaná období po roce 2025 by se měla při výpočtu průměrných specifických emisí CO2 výrobce zohledňovat jeho výkonnost v porovnání s referenční hodnotou pro těžká vozidla s nulovými a nízkými emisemi. Úroveň pobídek by se měla lišit podle skutečných emisí CO2 vozidla. S cílem zabránit oslabení cílů v oblasti životního prostředí by mělo být výsledné snížení emisí CO2 omezeno.
(29) Těžká vozidla s nízkými emisemi by měla být podporována pobídkami jen tehdy, pokud jsou jejich emise CO2 nižší než polovina referenčních emisí CO2 všech vozidel v podskupině vozidel, do které těžké vozidlo patří. To by mělo podpořit inovace v této oblasti.
(30) Do navrhování pobídkového mechanismu pro využívání těžkých vozidel s nulovými emisemi by měla být zahrnuta také menší nákladní vozidla, na něž se nevztahují cíle snížení emisí CO2 podle tohoto nařízení. Tato vozidla mají rovněž významné přínosy, pokud jde o pomoc s řešením problémů znečištění ovzduší ve městech. S cílem zajistit, aby byly pobídky mezi jednotlivými typy vozidel dobře vyváženy, mělo by být předmětem omezení také snížení průměrných specifických emisí CO2 výrobce plynoucí z menších nákladních vozidel s nulovými emisemi.
(31) Aby se podpořilo nákladově efektivní provádění požadavků na snížení emisí CO2 s přihlédnutím k výkyvům ve složení vozového parku těžkých vozidel a v emisích CO2 v průběhu několika let, měli by mít výrobci také možnost vyvážit své nadprůměrné výsledky při plnění svého cíle pro specifické emise CO2 v jednom roce s nízkou výkonností v roce jiném.
(32) Za účelem podpoření včasného snížení emisí CO2 by měl výrobce, jehož průměrné specifické emise CO2 jsou pod úrovní plánovaného snížení emisí CO2 definovanou referenčními emisemi CO2 a cílem emisí CO2 pro rok 2025, mít možnost si tyto emisní kredity ponechat pro účely splnění cílů pro rok 2025. Za účelem dosažení cílů pro emise CO2 v období od 1. července 2025 do 30. června 2030 by měl mít možnost s těmito emisními kredity provádět transakce i výrobce, jehož průměrné specifické emise CO2 jsou pod úrovní plánovaného snižování emisí CO2 mezi cílem pro rok 2025 a cílem platným počínaje rokem 2030.
(33) V případě nesplnění cíle pro specifické emise CO2 v kterémkoliv dvanáctiměsíčním vykazovaném období mezi 1. červencem 2025 a 30. červnem 2030 by měl mít výrobce rovněž možnost si v omezené míře kredity vypůjčit. Veškeré vypůjčené kredity by však měl výrobce vypořádat ve vykazovaném období roku 2029 končícím 30. června 2030.
(34) Emisní kredity a výpůjčky kreditů budou zvažovány jen pro účely stanovení plnění cíle pro specifické emise CO2 výrobcem a nebudou považovány za aktiva, která jsou převoditelná nebo podléhají daňovým opatřením.
(35) Pokud se zjistí, že výrobce má nadměrné emise CO2, měla by Komise uložit finanční pokutu ve formě poplatku za překročení emisí CO2, s přihlédnutím k emisním kreditům a výpůjčkám kreditů. Informace o nadměrných emisích CO2 výrobců by měly být zveřejněny. Aby se výrobcům poskytovala dostatečná pobídka k provedení opatření ke snížení specifických emisí CO2 z těžkých vozidel, je důležité, aby poplatek převyšoval průměrné mezní náklady na technologie, které jsou pro splnění cílů emisí CO2 zapotřebí. Metodika výběru poplatků by měla být stanovena prostřednictvím prováděcího aktu, a to s přihlédnutím k metodice přijaté podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1).). Poplatek za překročení emisí se považuje za příjem souhrnného rozpočtu Evropské unie. V rámci hodnocení prováděného podle nařízení (EU) 2019/631 by Komise měla posoudit možnost vyhrazení těchto částek poplatků za překročení emisí na zvláštní fond či příslušný program, jehož účelem bude zajistit spravedlivý přechod k mobilitě s nulovými emisemi a podporovat rekvalifikaci, zvyšování kvalifikace a další rozvoj dovedností pracovníků v automobilovém průmyslu.
(36) Je zapotřebí mechanismus pro důsledné dodržování, aby se zajistilo, že jsou cíle emisí CO2 plynoucí z tohoto nařízení splněny. Povinnosti výrobců, pokud jde o poskytování správných údajů podle nařízení (EU) 2018/956 a administrativní pokuty, které lze uložit v případě neplnění této povinnosti, přispívají k zajištění spolehlivých údajů používaných pro účely plnění cílů na základě tohoto nařízení.
(37) Aby se dosáhlo snížení emisí CO2 podle tohoto nařízení, je zásadní, aby byly emise CO2 používaných těžkých vozidel v souladu s hodnotami stanovenými na základě nařízení (ES) č. 595/2009 a prováděcích opatření k němu. Komise by tedy měla mít při výpočtu průměrných specifických emisí CO2 výrobce možnost zohlednit případné systematické neshody, které zjistily orgány pro schvalování typu s ohledem na emise CO2 z používaných těžkých vozidel.
(38) Aby Komise mohla taková opatření přijmout, měla by mít pravomoc vypracovat a zavést postup pro ověřování shody mezi emisemi CO2 těžkých vozidel v provozu stanovenými podle nařízení (ES) č. 595/2009 a prováděcích opatření k němu na jedné straně a hodnotami emisí CO2 zaznamenanými v osvědčeních o shodě, certifikátech o jednotlivém schválení nebo informacích zákazníků na straně druhé. Při vymezování tohoto postupu by měla být zvláštní pozornost věnována volbě metody, včetně využití údajů z palubních zařízení pro sledování spotřeby paliva nebo energie, která bude určena k výběru strategií, jejichž pomocí bude možné certifikačním postupem uměle zvýšit výkon vozidla ve vztahu k emisím CO2. Pokud dojde ke zjištění odchylek nebo strategií, které uměle zvýší výkon vozidla ve vztahu k emisím CO2, měla by být tato zjištění považována za dostatečný důvod pro domněnku, že existuje vážné riziko nedodržení požadavků stanovených v nařízení (ES) č. 595/2009 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).), a členské státy by na tomto základě měly přijmout nezbytné kroky podle kapitoly XI nařízení (EU) 2018/858.
(39) Účinnost cílů emisí CO2 stanovených v tomto nařízení značně závisí na reprezentativnosti metodiky použité pro stanovení emisí CO2 pro reálný provoz. V souladu se stanoviskem poradního vědeckého mechanismu (SAM) z roku 2016, pokud jde o lehká vozidla, a doporučením Evropského parlamentu v návaznosti na jeho vyšetřování měření emisí v automobilovém odvětví je vhodné také v případě těžkých vozidel zavést mechanismus pro posuzování reprezentativnosti hodnot emisí CO2 a spotřeby energie pro reálný provoz, které byly stanoveny podle nařízení (EU) 2017/2400. Nejspolehlivějším způsobem, jak zajistit reprezentativnost těchto hodnot v reálném provozu, je využití údajů z palubních zařízení pro sledování spotřeby paliva nebo energie. Komise by proto měla mít pravomoc vypracovat postupy potřebné pro shromažďování a zpracovávání údajů o spotřebě paliva a energie nezbytných pro taková posouzení a pro zajištění veřejné přístupnosti uvedených údajů, při zabezpečení ochrany veškerých osobních údajů.
(40) Komise by měla posoudit, jak mohou údaje o spotřebě paliva a energie napomoci k zajištění toho, aby emise CO2 z vozidla stanovené nástrojem VECTO v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 a prováděcími opatřeními k němu byly i nadále reprezentativní pro emise CO2 v reálném provozu, a to trvale pro všechny výrobce, a konkrétněji, jak tyto údaje mohou být využity ke sledování rozdílu mezi hodnotami emisí CO2 stanovenými nástrojem VECTO a emisemi CO2 v reálném provozu a případně i k předcházení jeho zvětšování.
(41) V roce 2022 Komise posoudí účinnost výkonnostních norem pro emise CO2 stanovených v tomto nařízení, a zejména úroveň snížení cíle emisí CO2, kterého má být dosaženo do roku 2030, způsoby, které by měly být k dispozici pro dosažení tohoto cíle a jeho překročení, ale i stanovení cílů snížení emisí CO2 pro ostatní typy těžkých vozidel, jako jsou menší nákladní vozidla, účelová vozidla, autobusy, autokary a přípojná vozidla. Toto posouzení by také mělo zahrnovat, a to výlučně pro účely tohoto nařízení, zohlednění těžkých vozidel a kombinací vozidel s přihlédnutím ke hmotnostem a rozměrům platným pro vnitrostátní přepravu, například modulární a intermodální koncepce, a současně posuzovat případné aspekty dopravní bezpečnosti a účinnosti, intermodální, environmentální, infrastrukturální a zpětné účinky, jakož i geografickou situaci členských států.
(42) Je důležité, aby emise CO2 naměřené za celou dobu životnosti těžkých vozidel byly hodnoceny na úrovni Unie. Za tímto účelem by Komise nejpozději roku 2023 měla posoudit možnost vytvoření společné metodiky Unie pro hodnocení a ucelené vykazování údajů o emisích CO2 naměřených za celou dobu životnosti těžkých vozidel, která jsou uváděna na unijní trh. Komise by měla přijmout navazující opatření a případně i předložit legislativní návrhy.
(43) S cílem zajistit, aby byly specifické emise CO2 z těžkých vozidel i nadále reprezentativní a plně aktuální, je nutné v tomto nařízení zohlednit změny nařízení (ES) č. 595/2009 a prováděcích opatření k němu, které ovlivňují tyto specifické emise CO2. Za tímto účelem by Komise měla mít pravomoc stanovit metodiku pro definování reprezentativního těžkého vozidla pro každou podskupinu vozidel, na jejímž základě budou změny specifických emisí CO2 posuzovány.
(44) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc, pokud jde o zveřejnění údajů a výkonnosti udávané výrobcem.
(45) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o identifikaci těžkých vozidel, která jsou certifikována jakožto účelová vozidla provedení oprav ročních průměrných specifických emisí CO2 výrobce, výběr poplatků za překročení emisí CO2, vykazování odchylek zjištěných u hodnot emisí CO2 a jejich zohlednění při výpočtu průměrných specifických emisí CO2, vyhodnocování uplatňování podmínek, za nichž byly stanoveny referenční emise CO2, a kritéria pro rozhodování o tom, zda byly tyto emise neúměrně zvýšeny a pokud ano, jak mají být opraveny, zajištění toho, aby byly Komisi pravidelně zpřístupňovány určité parametry týkající se emisí CO2 a spotřeby energie těžkých vozidel v reálném provozu, provádění ověřování, zda hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva zaznamenané v informacích zákazníků odpovídají emisím CO2 a spotřebě paliva těžkých vozidel v provozu a zda existují strategie, které uměle zlepšují výkon vozidla v prováděných testech nebo výpočtech, a definování jednoho či více reprezentativních vozidel příslušné podskupiny vozidel, na jejichž základě bude stanovena úprava užitečného zatížení. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení nařízení (ES) č. 595/2009 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o některé aspekty vlivu vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4 na životní prostředí. Prováděcí pravomoci uvedené v tomto bodě odůvodnění by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).).
(46) Za účelem změny nebo doplnění jiných než základních prvků ustanovení tohoto nařízení by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o úpravu referenčních emisí CO2, o určení hlavních zásad a kritérií pro vymezení postupů pro ověření emisí CO2 u těžkých vozidel v provozu a o změny příloh tohoto nařízení, pokud jde o některé technické parametry, včetně váhy profilů určení, hodnoty užitečného zatížení, hodnoty najetých kilometrů za rok, ale i faktorů upravujících užitečné zatížení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(47) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení výkonnostních norem pro emise CO2 pro nová těžká vozidla, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.
(48) Nařízení (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES(Směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59).) by proto měly být také odpovídajícím způsobem změněny,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a cíle

1. Toto nařízení stanoví výkonnostní normy emisí CO2 pro nová těžká vozidla. Tyto normy přispívají k plnění cíle Unie v oblasti klimatické neutrality a průběžných cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).), cílů členských států v oblasti snižování jejich emisí skleníkových plynů, jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/857(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/857 ze dne 19. dubna 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a nařízení (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 111, 26.4.2023, s. 1).), a cílů Pařížské dohody, jakož i k zajištění řádného fungování vnitřního trhu.

2. Toto nařízení také stanoví požadavky na vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel registrovaných v Unii.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na nová vozidla, kterým bylo uděleno schválení typu nebo byla schválena jednotlivě podle nařízení (EU) 2018/858 nebo se na ně odkazuje v čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení a která náleží do kterékoli z těchto kategorií vozidel:

Pro účely tohoto nařízení se vozidla uvedená v prvním pododstavci písm. a), b) a c) označují jako těžká vozidla. Vozidla spadající do oblasti působnosti prvního pododstavce písm. a) nebo b) se označují jako těžká motorová vozidla.

Kategorie vozidel uvedené v tomto nařízení odkazují na kategorie vymezené v článku 4 nařízení (EU) 2018/858 a v příloze I uvedeného nařízení.

a) M2 a M3;

b) N1, N2 a N3, pokud vozidla nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) 2019/631;

c) O3 a O4.

2. Pro účely tohoto nařízení se těžká vozidla považují v daném vykazovaném období za nová těžká vozidla, jestliže jsou v daném vykazovaném období v Unii zaregistrovaná poprvé a nebyla předtím zaregistrovaná mimo Unii.

Předchozí registrace mimo Unii provedená před méně než třemi měsíci před registrací v Unii se nezohledňuje.

Toto nařízení se nepoužije na těžká vozidla, jež jsou registrována poprvé po dobu nepřesahující jeden měsíc a jež jsou registrovaná výlučně za účelem převodu do země mimo Unii.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme zvláštní postup pro identifikaci těžkých vozidel, která jsou certifikována jakožto účelová vozidla podle nařízení (ES) č. 595/2009 a prováděcích opatření k němu, avšak nejsou jako taková registrována, a provede opravy ročních průměrných specifických emisí CO2 výrobce, aby tato vozidla zohlednila, poprvé za vykazované období roku 2021 a poté za každé další vykazované období. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) referenčními emisemi CO2“ průměrná hodnota specifických emisí CO2 v referenčním období za všechna nová těžká vozidla v každé podskupině vozidel stanovená v souladu s bodem 3 přílohy I;

2) „specifickými emisemi CO2“ emise CO2 z jednotlivého těžkého vozidla stanovené v souladu s bodem 2.1 přílohy I;

3) „vykazovaným obdobím roku Y“ období od 1. července roku Y do 30. června roku Y+1;

3a) „vykazovaným obdobím“ období od 1. července daného roku do 30. června následujícího roku;

3b) „referenčním obdobím“ vykazované období daného roku, pro které jsou podle tohoto nařízení stanoveny regulační povinnosti v oblasti snižování emisí CO2 pro určitou podskupinu vozidel;

4) „průměrnými specifickými emisemi CO2“ průměr specifických emisí CO2 z nových těžkých vozidel výrobce v daném vykazovaném období, stanovený v souladu s bodem 2.7 přílohy I;

5) „cílem pro specifické emise CO2“ cíl pro emise CO2 jednotlivého výrobce stanovený každoročně pro předchozí vykazované období v souladu s bodem 4 přílohy I;

6) „nákladním vozidlem s pevným rámem“ nákladní vozidlo, které není určeno nebo vyrobeno k tažení návěsů;

7) „tahačem“ hnací vozidlo, které je určeno nebo vyrobeno výlučně nebo zejména k tažení návěsů;

8) „podskupinou vozidel“ seskupení vozidel definovaných v bodě 1 přílohy I, které je charakterizováno společným a odlišným souborem technických kritérií relevantních pro stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva těchto vozidel;

9) „účelovým vozidlem“ těžké vozidlo, které má být používáno k plnění zvláštních úkolů a které podle údajů v prohlášení o shodě vykázaných členskými státy splňuje kritéria stanovená v bodě 1.2 přílohy I;

10) „výrobcem“ osoba nebo orgán, kterým byla přiřazena vozidla registrovaná v daném období v souladu s článkem 7a;

10a) „vykazujícím subjektem“ subjekt, který je odpovědný za vykazování údajů Komisi;

11) „těžkým vozidlem s nulovými emisemi“ kterékoli z těchto vozidel:

  • a) těžké motorové vozidlo bez spalovacího motoru, nebo se spalovacím motorem, který vypouští nejvýše 3 g emisí CO2/(tkm) nebo 1 g emisí CO2/(pkm), jak je stanoveno v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2017/2400;
  • b) těžké motorové vozidlo bez spalovacího motoru, nebo se spalovacím motorem, který vypouští nejvýše 1 g CO2/kWh, jak je stanoveno v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 a prováděcími předpisy k němu, nebo nejvýše 1 g CO2/km, jak je stanoveno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1).) a prováděcími předpisy k němu, nejsou-li stanoveny emise CO2 podle nařízení (EU) 2017/2400;
  • c) přípojné vozidlo se zařízením, které aktivně podporuje jeho pohon, bez spalovacího motoru, nebo se spalovacím motorem, který vypouští méně než 1 g CO2/kWh, jak je stanoveno v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 a prováděcími předpisy k němu nebo v souladu s předpisem EHK OSN č. 49.

12) „těžkým vozidlem s nízkými emisemi“ těžké vozidlo, které není těžkým vozidlem s nulovými emisemi, se specifickými emisemi CO2 které jsou nižší, než polovina referenčních emisí CO2 všech vozidel podskupiny vozidel, do níž toto těžké vozidlo patří, jak je stanoveno v souladu s bodem 2.3.4 přílohy I;

13) „profilem určení“ kombinace cílového rychlostního cyklu, hodnoty užitečného zatížení, konfigurace kabiny nebo přípojného vozidla a případně jiných parametrů, které odrážejí konkrétní používání vozidla, na jejichž základě se stanoví oficiální emise CO2 a spotřeba paliva těžkého vozidla;

14) „cílovým rychlostním cyklem“ popis rychlosti vozidla, které chce řidič dosáhnout nebo na kterou je omezen dopravními podmínkami, vyjádřený jako funkce vzdálenosti ujeté během cesty;

15) „užitečným zatížením“ hmotnost zboží, které vozidlo přepravuje za různých podmínek;

16) „primárním vozidlem“ primární vozidlo ve smyslu čl. 3 bodu 22 nařízení (EU) 2017/2400;

17) „primárním vozidlem těžkého vozidla“ primární vozidlo, pro účely jehož simulace se přiděluje obecná karoserie, která odpovídá skutečné karoserii těžkého vozidla z hlediska konfigurací podlahy (nízkopodlažní/vysokopodlažní, jednopodlažní/dvoupodlažní) a případných dalších parametrů;

18) „dokončeným vozidlem“ dokončené vozidlo ve smyslu čl. 3 bodu 26 nařízení (EU) 2018/858;

19) „úplným vozidlem“ úplné vozidlo ve smyslu čl. 3 bodu 27 nařízení (EU) 2018/858;

20) „terénním vozidlem“ terénní vozidlo ve smyslu části A bodu 2.1 přílohy I nařízení (EU) 2018/858;

21) „vozidlem zvláštního určení“ vozidlo zvláštního určení ve smyslu čl. 3 bodu 31 nařízení (EU) 2018/858;

22) „terénním vozidlem zvláštního určení“ terénní vozidlo zvláštního určení ve smyslu části A bodu 2.3.1 přílohy I nařízení (EU) 2018/858;

23) „prohlášením o shodě“ prohlášení o shodě ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení (EU) 2018/858;

24) „veřejnou zakázkou“ v souvislosti se zadávacími řízeními a není-li stanoveno jinak, veřejná zakázka ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).), zakázky na dodávky, stavební práce a služby ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).) a koncese ve smyslu čl. 5 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).);

25) „mimořádně těžkou soupravou“ či „soupravou EHC“ se rozumí těžké vozidlo kategorie N3 vhodné pro použití v jízdní soupravě a splňující všechna následující kritéria, co se týče návrhu a konstrukce:

  • a) se třemi nebo více nápravami;
  • b) se jmenovitým výkonem motoru nejméně 400 kW;
  • c) konstruované s maximální technicky přípustnou hmotností (TPMLM) jízdní soupravy větší než 60 tun;
Pro účely tohoto nařízení se „skupinou spojených výrobců“ rozumí výrobce a jeho spojené podniky.
„Spojenými podniky“ se ve vztahu k výrobci rozumějí:

a) podniky, v nichž má výrobce, přímo či nepřímo:

  • i) pravomoc vykonávat více než polovinu hlasovacích práv,
  • ii) pravomoc jmenovat více než polovinu členů dozorčí rady, správní rady nebo orgánů právně zastupujících podnik, nebo
  • iii) právo spravovat záležitosti podniku;

b) podniky, které mají přímo či nepřímo ve vztahu k výrobci právo nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

c) podniky, v nichž podnik uvedený v písmenu b) má přímo či nepřímo právo nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

d) podniky, v nichž výrobce spolu s jedním nebo více podniky uvedenými v písmenech a), b) nebo c) nebo v nichž dva nebo více posledně zmíněných podniků mají společně právo nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

e) podniky, v nichž právo nebo pravomoci uvedené v písmenu a) mají společně výrobce nebo jeden či více jeho spojených podniků uvedených v písmenech a) až d) a jedna nebo více třetích stran.

Článek 3a

Cíle v oblasti snižování emisí CO2

1. Průměrné emise CO2 vozového parku nových těžkých motorových vozidel v Unii jiných než vozidel zvláštního určení, terénních vozidel a terénních vozidel zvláštního určení se v porovnání s průměrnými emisemi CO2 ve vykazovaném období roku 2019 sníží o tyto procentní podíly:

a) 15 % pro podskupiny vozidel 4-UD, 4-RD, 4-LH, 5-RD, 5-LH, 9-RD, 9-LH, 10-RD a 10-LH za vykazovaná období let 2025 až 2029;

b) 45 % pro všechny podskupiny vozidel jiných než účelových vozidel za vykazovaná období let 2030 až 2034;

c) 65 % pro všechny podskupiny vozidel za vykazovaná období let 2035 až 2039;

d) 90 % pro všechny podskupiny vozidel za vykazovaná období od roku 2040.

2. K cílům v oblasti snižování emisí CO2 uvedeným v odstavci 1 přispívají podskupiny vozidel v souladu s bodem 4.3 přílohy I.

3. Emise CO2 související s vozovým parkem nových přípojných vozidel v Unii se sníží v souladu s bodem 4.3 přílohy I.

4. Bez ohledu na čl. 2 odst. 3 nařízení (EU) 2017/2400 se na schválená těžká vozidla spadající do oblasti působnosti čl. 2 odst. 3 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2018/858 nevztahují cíle v oblasti snižování emisí CO2 stanovené v odstavcích 1 až 3 tohoto článku, ledaže se výrobce rozhodne zahrnout tato těžká vozidla do výpočtu svých specifických emisí CO2 a cílů pro tyto emise při vykazování těchto těžkých vozidel v souladu s částí B přílohy IV tohoto nařízení.

5. Na těžká vozidla neuvedená v odstavci 4, která jsou registrována pro použití složkami civilní ochrany, požární službou, složkami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku nebo lékařskou záchrannou službou, se nevztahují cíle v oblasti snižování emisí CO2 stanovené v odstavcích 1 až 3, pokud to členský stát uvede v postupu registrace a vykazování, a tím v údajích vykazovaných v souladu s částí A přílohy IV potvrdí, že účel těžkého vozidla nemůže být rovnocenně naplněn těžkým vozidlem s nulovými emisemi, a je tedy ve veřejném zájmu zaregistrovat těžké vozidlo se spalovacím motorem, které bude tento účel plnit.

Na těžká vozidla, která jsou registrována pro použití ozbrojenými složkami, se nevztahují požadavky tohoto nařízení, pokud se členský stát rozhodne, že je nevykáže v souladu s částí A přílohy IV.

Článek 3b

Dodatečná opatření na podporu přechodu na těžká vozidla s nulovými emisemi na trhu Unie

Do 30. června 2025 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, zda je třeba usnadnit uvádění těžkých vozidel, která jsou dovybavena a přeměněna na vozidla s nulovými emisemi, na trh Unie, a to i prostřednictvím harmonizovaných pravidel. Tato zpráva obsahuje analýzu jednotlivých možností a dopadu těchto možností. V případě potřeby se analýza doplní legislativním podnětem nebo jiným opatřením.

Článek 3c

Dodatečná opatření na podporu poptávky po těžkých vozidlech s nulovými emisemi na trhu Unie

Do 30. června 2027 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, která bude obsahovat analýzu toho, zda je případně zapotřebí iniciativ ke zvýšení podílu těžkých motorových vozidel s nulovými emisemi ve vlastnictví nebo v nájmu velkých provozovatelů vozového parku a jaký je jejich dopad. V této zprávě Komise zváží případné možnosti, jak zvýšit zavádění těžkých vozidel s nulovými emisemi ve vlastnictví nebo v nájmu velkých provozovatelů vozového parku.

Článek 3d

Cíl pro těžká vozidla s nulovými emisemi vztahující se na městské autobusy

1. U těžkých vozidel uvedených ve čtvrtém sloupci tabulky v bodě 4.2 přílohy I (městské autobusy) musí výrobci ve svém vozovém parku nových těžkých vozidel dodržovat 90 % a 100 % minimální podíly těžkých vozidel s nulovými emisemi podle bodu 4.3.2 přílohy I.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví společné technické specifikace, včetně norem, pro technickou a otevřenou interoperabilitu mezi dobíjecí a čerpací infrastrukturou a městskými autobusy, co se týče fyzických spojení a výměny informací.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 za účelem doplnění tohoto nařízení o společné technické specifikace, včetně norem, pro bezpečné a zabezpečené sdílení a používání generovaných údajů souvisejících s používáním městských autobusů.

Článek 3e

Zajištění udržitelných a odolných dodavatelských řetězců pro městské autobusy prostřednictvím zadávacího řízení

1. Veřejní zadavatelé a zadavatelé při zadávání veřejných zakázek na dodávky, jejichž předmětem je nákup, leasing, pronájem nebo splátkový prodej nových městských autobusů s nulovými emisemi, a zakázek na veřejné služby, jejichž hlavním předmětem je používání takovýchto městských autobusů, vycházejí z ekonomicky nejvýhodnější nabídky, která zahrnuje nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou.

2. Veřejní zadavatelé a zadavatelé použijí alespoň dvě z těchto kritérií jako technické specifikace nebo jako kritéria pro zadání zakázky, alespoň jednoho týkajícího se přínosu nabídky k bezpečnosti dodávek, jak je uvedeno v písmenech a) až d), v závislosti na situaci na trhu a v souladu se směrnicemi 2014/23/EU, 2014/24/EU nebo 2014/25/EU a platnými odvětvovými právními předpisy, jakož i s mezinárodními závazky Unie, včetně Dohody Světové obchodní organizace o vládních zakázkách (dále jen „Dohoda o vládních zakázkách“) a dalších mezinárodních dohod, jimiž je Unie vázána:

První pododstavec nevylučuje, aby veřejní zadavatelé nebo zadavatelé používali dodatečná kritéria.

a) podíl výrobků z nabídek s původem ze třetích zemí určený v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).). Toto kritérium se vztahuje pouze na výrobky z nabídek pocházejících ze zemí, které nejsou členy Dohody o vládních zakázkách a které s Unií neuzavřely dohodu o volném obchodu, včetně pravidel pro zadávání veřejných zakázek;

b) stávající a odhadovaná dostupnost náhradních dílů nezbytných pro fungování zařízení, které je předmětem nabídky;

c) závazek předkladatele nabídky, že případné změny v jeho dodavatelském řetězci během plnění zakázky neovlivní negativně plnění dané zakázky;

d) osvědčení nebo dokumentace prokazující, že organizace dodavatelského řetězce předkladatele nabídky umožňuje tomuto předkladateli nabídky dodržet požadavek na bezpečnost dodávek;

e) environmentální udržitelnost nad rámec minimálních požadavků stanovených v platných právních aktech Unie.

3. Jestliže se jako jedno z kritérií pro zadání zakázky použije přínos nabídky k bezpečnosti dodávek, přidělí se mu v rámci kritérií pro zadání zakázky váha 15 až 40 %.

Článek 4

Průměrné specifické emise CO2 výrobce

Od 1. července 2020 a v každém následujícím vykazovaném období stanoví Komise pro každého výrobce průměrné specifické emise CO2 v g/tkm za předchozí vykazované období, s přihlédnutím k:

a) údajům vykázaným pro nová těžká vozidla výrobce, která byla zaregistrována v předchozím vykazovaném období;

b) faktoru pro nulové a nízké emise stanovenému podle článku 5 a

c) novým účelovým vozidlům s nulovými emisemi, která spadají do oblasti působnosti bodu 1.1.1 přílohy I ve vykazovaném období 2030 až 2034.

Průměrné specifické emise CO2 se stanoví v souladu s bodem 2.7 přílohy I.

Článek 5

Těžká vozidla s nulovými a nízkými emisemi

1. Od 1. července 2020 a v každém následujícím vykazovaném období až do vykazovaného období roku 2029 stanoví Komise pro každého výrobce faktor pro nulové a nízké emise za předchozí vykazované období.

Faktor pro nulové a nízké emise zohledňuje počet a emise CO2 všech těžkých vozidel kategorie N s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku výrobce.

2. U vykazovaných období let 2019 až 2024 se pro účely odstavce 1 těžká vozidla s nulovými a nízkými emisemi započítají takto:

Faktor pro nulové a nízké emise se stanoví v souladu s bodem 2.3.1 přílohy I.

a) těžké vozidlo s nulovými emisemi se počítá jako dvě vozidla a

b) těžké vozidlo s nízkými emisemi se počítá jako až dvě vozidla, jako funkce jeho specifických emisí CO2 a mezní hodnoty pro nízké emise podskupiny vozidel, do níž vozidlo patří, na základě definice v bodě 2.3.3 přílohy I.

3. U vykazovaných období od roku 2025 do roku 2029 se faktor pro nulové a nízké emise stanoví na základě 2 % referenční hodnoty v souladu s bodem 2.3.2 přílohy I.

4. Faktor pro nulové a nízké emise snižuje průměrné specifické emise CO2 výrobce nejvýše o 3 %. Přínos těžkých vozidel s nulovými emisemi kategorie N k tomuto faktoru vyjma vozidel v podskupinách vozidel 4-UD, 4-RD, 4-LH, 5-RD, 5-LH, 9-RD, 9-LH, 10-RD nebo 10-LH snižuje průměrné specifické emise CO2 výrobce o nejvýše 1,5 %.

Článek 6

Cíle pro specifické emise CO2 výrobce

Pro vykazované období roku 2025 a každé následující vykazované období stanoví Komise pro každého výrobce cíl pro specifické emise CO2 za předchozí vykazované období. Cíl se stanoví v souladu s bodem 4.1 přílohy I.

Článek 6a

Převod těžkých vozidel mezi výrobci

1. Pro účely výpočtu průměrných specifických emisí CO2 výrobců v souladu s článkem 4 a bodem 2.2 přílohy I lze jednotlivá těžká vozidla převádět mezi výrobci za těchto podmínek:

Výrobci předloží žádosti o převod Komisi pomocí elektronických nástrojů, které poskytne Komise.

a) pro všechny převody: žádost předloží společně převádějící a přijímající výrobce;

b) pro převod těžkých vozidel jiných než těžkých vozidel s nulovými emisemi patří převádějící a přijímající výrobce do skupiny spojených výrobců;

c) pro převod těžkých vozidel s nulovými emisemi mezi výrobci, kteří nepatří do skupiny spojených výrobců: počet těžkých vozidel s nulovými emisemi převedených určitému výrobci nepřekročí 5 % všech jeho nových těžkých vozidel zaregistrovaných v daném vykazovaném období.

2. Má-li Komise za to, že podmínky převodu jsou splněny, nezohlední převáděné těžké vozidlo při výpočtu příslušných hodnot pro převádějícího výrobce, ale vezme je v úvahu při výpočtu příslušných hodnot pro přijímajícího výrobce.

Článek 6b

Výjimka pro výrobce malého počtu těžkých vozidel

1. Pokud výrobce v daném vykazovaném období zaregistruje méně než 100 kusů nových těžkých vozidel, stanoví se hodnota průměrných specifických emisí CO2 podle článku 4 a bodu 2.7 přílohy I a cílů pro specifické emise CO2 podle článku 6 a bodu 4.1 přílohy I v daném vykazovaném období ve výši „0“.

2. Pokud se použije odstavec 1 tohoto článku, hodnoty průměrných specifických emisí CO2 a cílů pro specifické emise CO2 se nezahrnují do zveřejnění údajů podle článku 11 pro dotčené výrobce a vykazovaná období.

3. Výjimka stanovená v odstavci 1 se nepoužije v daném vykazovaném období v žádném z těchto případů:

a) požádá-li o to výrobce;

b) požádá-li výrobce o převod těžkých vozidel podle článku 6a;

c) je-li výrobce součástí skupiny spojených výrobců, kteří společně zaregistrovali více než 100 těžkých vozidel v daném vykazovaném období, nebo je-li součástí skupiny spojených výrobců, včetně výrobce, na kterého se vztahují písmena a) nebo b).

4. Výrobci, kteří nejsou součástí skupiny ve smyslu odst. 3 písm. c), vyrozumí Komisi, jestliže zaregistrovali méně než 100 těžkých vozidel v daném vykazovaném období.

5. Výrobci, na které se výjimka podle odstavce 1 nevztahuje, informují Komisi v každém vykazovaném období o všech svých spojených podnicích, na které se výjimka vztahuje.

6. Výrobci informují Komisi pro účely odstavců 4 a 5 pomocí elektronických nástrojů, které poskytne Komise.

Článek 7

Emisní kredity a výpůjčky kreditů

1. Pro účely stanovení toho, zda výrobce ve vykazovaných obdobích let 2025 až 2039 plní své cíle pro specifické emise CO2, se zohlední jeho emisní kredity nebo výpůjčky kreditů stanovené v souladu s bodem 5 přílohy I, které odpovídají počtu nových těžkých vozidel výrobce ve vykazovaném období vynásobené:

Emisní kredity lze získat ve vykazovaných obdobích let 2019 až 2039. Emisní kredity získané ve vykazovaných obdobích let 2019 až 2024 se však zohlední za účelem stanovení toho, zda výrobce splnil cíl pro specifické emise CO2, až ve vykazovaném období roku 2025.

Výpůjčky kreditů lze získat ve vykazovaných obdobích let 2025 až 2039. Celkové výpůjčky kreditů výrobce však nesmějí přesáhnout 5 % cíle pro specifické emise CO2 výrobce vynásobeného počtem těžkých vozidel výrobce v tomto období („limit výpůjček“).

Emisní kredity a výpůjčky kreditů získané ve vykazovaných obdobích let 2025 až 2039 se tam, kde je to relevantní, přenesou z jednoho vykazovaného období do dalšího vykazovaného období. Případné zbývající výpůjčky se však vypořádají ve vykazovaných obdobích let 2029, 2034 a 2039. Emisní kredity se zohlední pro účely určení toho, zda výrobce plní cíl pro specifické emise CO2 pouze v některém vykazovaném období sedmi let následujících po vykazovaném období, během kterého byly kredity získány.

a) rozdílem mezi plánovaným snížením emisí CO2, které se uvádí v odstavci 2, za vykazované období roku 2025 a průměrnými specifickými emisemi CO2 výrobce za vykazovaná období let 2025 až 2029 a rozdílem mezi plánovaným snížením emisí CO2 za vykazovaná období let jiných než 2025 až 2029 a průměrnými specifickými emisemi CO2 výrobce za stejné vykazované období, pokud je rozdíl kladný („emisní kredit“), nebo

b) rozdílem mezi průměrnými specifickými emisemi CO2 a cílem pro specifické emise CO2 výrobce, pokud je rozdíl kladný („výpůjčky kreditů“).

2. Plánovaná snížení emisí CO2 se pro každého výrobce stanoví v souladu s bodem 5.1.2 přílohy I na základě těchto lineárních trajektorií:

a) mezi referenčními emisemi CO2 a cílem pro emise CO2 ve vykazovaném období roku 2025 nebo 2030 stanoveným v čl. 3a odst. 1 písm. a) a b);

b) mezi cílem pro emise CO2 pro vykazované období roku 2025 a cílem pro emise CO2 pro vykazované období roku 2030 stanoveným v čl. 3a odst. 1 písm. b);

c) mezi cílem pro emise CO2 pro vykazované období roku 2030 a cílem pro emise CO2 pro vykazované období roku 2035 stanoveným v čl. 3a odst. 1 písm. c) a

d) mezi cílem pro emise CO2 pro vykazované období roku 2035 a cílem pro emise CO2 pro vykazované období roku 2040 stanoveným v čl. 3a odst. 1 písm. d).

Článek 7a

Přiřazování těžkých vozidel výrobci

Při výpočtu průměrných specifických emisí CO2 podle článku 4 a cílů pro specifické emise CO2 podle článku 6 se těžká vozidla zaregistrovaná v daném vykazovaném období přiřadí těmto výrobcům:

a) pro těžká vozidla kategorie N výrobci vozidla ve smyslu čl. 3 bodu 4a nařízení (EU) 2017/2400;

b) pro těžká vozidla kategorie M výrobci primárního vozidla ve smyslu čl. 3 bodu 29 nařízení (EU) 2017/2400;

c) pro těžká vozidla kategorie O výrobci těžkého vozidla ve smyslu čl. 2 bodu 5 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1362(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1362 ze dne 1. srpna 2022, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o výkonnost těžkých přípojných vozidel z hlediska jejich vlivu na emise CO2, spotřebu paliva, spotřebu energie a dojezdovou vzdálenost s nulovými emisemi u motorových vozidel, a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2020/683 (Úř. věst. L 205, 5.8.2022, s. 145).).

Článek 7b

Výpočet průměrných specifických emisí CO2 těžkých vozidel kategorie M

Pro těžká vozidla kategorie M se použije následující postup:

a) pro výpočet průměrných specifických emisí CO2 v podskupině vozidel výrobce se nové těžké vozidlo kategorie M zohledňuje se svými specifickými emisemi CO2 jako úplné nebo dokončené vozidlo podle bodu 2.2.2 přílohy I a nezohledňuje se v bodě 2.2.3 uvedené přílohy;

b) odchylně od písmene a) tohoto článku se však na žádost výrobce primárního vozidla podle čl. 7a písm. b) určenou Komisi a s výhradou podmínek stanovených v písmenu c) tohoto článku nové těžké vozidlo kategorie M zohledňuje se specifickými emisemi CO2 svého primárního vozidla v bodě 2.2.3 přílohy I a nezohledňuje se v bodě 2.2.2 uvedené přílohy;

c) žádost podle písmene b) tohoto článku pro nové těžké vozidlo kategorie M není přípustná, jsou-li výrobce primárního vozidla a výrobce úplného nebo dokončeného vozidla ve smyslu čl. 3 odst. 4a nařízení (EU) 2017/2400 spojenými podniky nebo částmi stejného právního subjektu; podáním takové žádosti výrobce primárního vozidla prohlašuje, že se nejedná o propojené podniky nebo části téhož právního subjektu; na požádání poskytne Komisi podpůrné informace;

d) Komise s podporou Evropské agentury pro životní prostředí neprodleně zpřístupní v elektronickém formátu nástroje a procesní pokyny nezbytné pro výrobce k předkládání žádostí uvedených v písmenu b) Komisi.

Článek 8

Plnění cílů pro specifické emise CO2

1. Pokud se podle odstavce 2 zjistí, že výrobce má v daném vykazovaném období od roku 2025 nadměrné emise CO2, uloží mu Komise poplatek za překročení emisí CO2 vypočtený podle tohoto vzorce: (poplatek za překročení emisí CO2) = (překročení emisí CO2 × 4250 EUR/gCO2/tkm).

2. Má se za to, že výrobce má nadměrné emise CO2 v těchto případech:

Překročení emisí CO2 v určitém vykazovaném období se vypočítá podle bodu 6 přílohy I.

a) pokud v některém vykazovaném období let 2025 až 2028, 2030 až 2033 nebo 2035 až 2038 součet výpůjček kreditů po odečtení součtu emisních kreditů přesahuje limit výpůjček uvedený v čl. 7 odst. 1 třetím pododstavci;

b) pokud je ve vykazovaných obdobích let 2029, 2034, 2039 a 2040 součet výpůjček kreditů po odečtení součtu emisních kreditů kladný;

c) pokud v některém vykazovaném období od roku 2041 průměrné specifické emise CO2 výrobce přesahují jeho cíl pro specifické emise CO2.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů určí způsob výběru poplatků za překročení emisí CO2 podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

4. Poplatky za překročení emisí CO2 se považují za příjem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 9

Ověření výsledků sledování

1. Schvalovací orgány a výrobci vykáží Komisi neprodleně jakékoli níže uvedené odchylky od vykázaných údajů:

a) pokud se hodnoty emisí CO2 těžkých vozidel v provozu v důsledku ověření provedených v souladu s postupem podle článku 13 tohoto nařízení odchylují od hodnot uvedených v prohlášeních o shodě nebo v souboru informací pro zákazníky podle čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2400;

b) pokud byly zjištěny chyby v postupu stanovení emisí CO2 způsobené nesprávnými vstupními údaji nebo jinými příčinami;

c) pokud byly zjištěny chyby při sledování a vykazování emisí CO2;

d) jakékoli jiné odchylky než uvedené v písmenech a), b) a c).

2. Komise odchylky uvedené v odstavci 1 zohlední pro účely výpočtu průměrných specifických emisí CO2 výrobce a referenčních emisí CO2. Komise případně změní seznam uvedený v čl. 11 odst. 1. Komise není povinna k odchylkám přihlížet, pokud nový výpočet průměrných specifických emisí CO2 výrobce nebo referenčních emisí CO2 vede k odchylce menší než 0,1 %.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla k postupům vykazování těchto odchylek a k jejich zohlednění při výpočtu průměrných specifických emisí CO2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

Článek 10

Posouzení referenčních emisí CO2

1. Aby byla zajištěna kvalita a reprezentativnost referenčních emisí CO2 podskupin vozidel, pro které je vykazované období roku 2024 nebo pozdější referenčním obdobím podle bodu 3.2 přílohy I, Komise posoudí uplatňování podmínek, za nichž byly referenční emise CO2 stanoveny, a rozhodne, zda byly tyto emise neúměrně zvýšeny, a pokud ano, jak mají být opraveny.

2. Pokud Komise dojde k závěru, že je třeba všechny nebo některé referenční emise CO2 opravit, přijme přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2 prováděcí akt, kterým tyto opravy provede.

Článek 11

Zveřejnění údajů a výkonnosti výrobců

1. Do 30. dubna každého roku zveřejní Komise prostřednictvím prováděcích aktů seznam, ve kterém uvede:

Seznam, který má být zveřejněn do 30. dubna roku následujícího po roce, v němž skončilo referenční období, zahrne referenční emise CO2 stanovené v tomto referenčním období.

a) od 1. července 2020 u každého výrobce jeho průměrné specifické emise CO2 za předchozí vykazované období podle článku 4;

b) od 1. července 2020 u každého výrobce jeho faktor pro nulové a nízké emise za předchozí vykazované období podle čl. 5 odst. 1;

c) od 1. července 2026 u každého výrobce jeho cíl pro specifické emise CO2 za předchozí vykazované období podle článku 6;

d) od 1. července 2020 do 30. června 2041 u každého výrobce jeho plánované snížení emisí CO2, emisní kredity a od 1. července 2026 do 30. června 2041 jeho výpůjčky kreditů v předchozím vykazovaném období podle článku 7;

e) od 1. července 2026 u každého výrobce jeho nadměrné emise CO2 za předchozí vykazované období podle čl. 8 odst. 2;

f) od 1. července 2020 průměrné specifické emise CO2 ze všech nových těžkých vozidel zaregistrovaných v Unii v předchozím vykazovaném období.

2. Komise přijme prováděcí akty, kterými změní seznam uvedený v odstavci 1:

a) jsou-li postupy pro schvalování typu podle nařízení (ES) č. 595/2009 změněny změnami jinými než změnami týkajícími se hodnot užitečného zatížení a počtu cestujících použitých při stanovení emisí CO2 tak, že úroveň emisí CO2 reprezentativních těžkých vozidel podle odstavce 3 vzroste nebo klesne o více než 5 g CO2/km; v takových případech se upravené referenční emise se vypočítají v souladu s bodem 1 přílohy II a nové hodnoty se zveřejní jako dodatek předchozích hodnot s uvedením vykazovaného období, v němž se poprvé použijí;

b) jsou-li přílohy změněny v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. a) až f); v takových případech se dříve zveřejněné referenční emise CO2 se přepočítají v souladu s přílohou I při zohlednění parametrů změněných v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. a) až f) a nově vypočítaný soubor referenčních emisí CO2 se zveřejní a nahradí předchozí referenční emise od vykazovaného období, v němž se poprvé použijí parametry změněné v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. a) až f).

3. Pokud jsou postupy schvalování typu uvedené v nařízení (ES) č. 595/2009 změněny podle odst. 2 písm. a) tohoto článku, prováděcí akty uvedené v odstavci 2 tohoto článku buď upřesní, nebo stanoví metodiku pro definování jednoho nebo více reprezentativních vozidel podskupiny vozidel, včetně jejich statistických vah a hodnoty užitečného zatížení a počtu cestujících, které mají být použity pro stanovení emisí CO2. Tato metodika je základem pro výpočet změny podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) bodu i) tohoto článku, se zohledněním údajů ze sledování vykázaných podle tohoto nařízení a technických vlastností uvedených v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2400. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 12

Emise CO2 a spotřeba energie v reálném provozu

1. Komise sleduje a posuzuje reprezentativnost hodnot emisí CO2 a hodnoty spotřeby energie stanovené v rámci nařízení (ES) č. 595/2009 pro reálný provoz.

Dále Komise pravidelně shromažďuje údaje o emisích CO2 a spotřebě energie v reálném provozu u těžkých vozidel používajících palubní zařízení pro sledování spotřeby paliva nebo energie, počínaje novými těžkými vozidly registrovanými ode dne použitelnosti opatření uvedených v čl. 5c písm. b) nařízení (ES) č. 595/2009.

Komise zajistí, aby byla veřejnost informována o to, jak se tato reprezentativnost vyvíjí v čase.

2. Za účelem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku Komise zajistí, aby jí ode dne použitelnosti opatření uvedených v čl. 5c písm. b) nařízení (ES) č. 595/2009 byly výrobci, vnitrostátními orgány nebo případně prostřednictvím přímého přenosu údajů z vozidel pravidelně poskytovány tyto parametry týkající se emisí CO2 a spotřeby energie těžkých vozidel v reálném provozu:

Komise údaje obdržené podle prvního pododstavce tohoto odstavce zpracuje s cílem vytvořit anonymizované a agregované soubory údajů, a to i ve vztahu k jednotlivým výrobcům, pro účely odstavce 1. Identifikační čísla vozidel se použijí pouze pro účely tohoto zpracování údajů a neuchovávají se déle, než je pro uvedený účel zapotřebí.

a) identifikační číslo vozidla;

b) spotřebované palivo a elektrická energie;

c) celková ujetá vzdálenost;

d) užitečné zatížení;

e) v případě hybridních elektrických těžkých vozidel s externím nabíjením spotřebované palivo a elektrická energie a ujetá vzdálenost rozdělená podle jednotlivých způsobů řízení;

f) další parametry nezbytné k zajištění toho, aby byly splněny povinnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

3. Aby se předešlo zvětšování rozdílu mezi uvedenými emisemi a emisemi v reálném provozu, Komise do dvou let a pěti měsíců ode dne použitelnosti opatření uvedených v čl. 5c písm. b) nařízení (ES) č. 595/2009 posoudí, jak by bylo možno využít údaje o spotřebě paliva a energie k zajištění toho, aby hodnoty emisí CO2 a spotřeby energie stanovené podle uvedeného nařízení byly i nadále reprezentativní pro emise v reálném provozu v průběhu času u jednotlivých výrobců.

Komise sleduje vývoj rozdílu uvedeného v prvním pododstavci a každoročně o něm podává zprávu a s cílem předejít zvětšování tohoto rozdílu v roce 2027 posoudí možnost vytvoření mechanismu pro úpravu průměrných specifických emisí CO2 výrobce od roku 2030 a případně předloží legislativní návrh na zavedení takového mechanismu.

4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobný postup shromažďování a zpracování údajů uvedený v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

Článek 13

Ověřování emisí CO2 u těžkých vozidel v provozu

1. Výrobci zajistí, aby hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva zaznamenané v souboru informací pro zákazníky uvedeném v čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2400 odpovídaly emisím CO2 a spotřebě paliva těžkých vozidel v provozu, jež jsou stanoveny podle uvedeného nařízení.

2. Po vstupu postupů uvedených v odstavci 4 tohoto článku v platnost schvalovací orgány ověří u výrobců, kterým udělily licence k provozování simulačního nástroje v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 a prováděcími opatřeními k němu, na základě vhodných a reprezentativních vzorků vozidel, že hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva zaznamenané v informacích zákazníků odpovídají emisím CO2 a spotřebě paliva u těžkých vozidel v provozu stanoveným podle uvedeného nařízení a prováděcími opatřeními k němu, přičemž zváží mimo jiné použití dostupných údajů z palubních zařízení pro sledování spotřeby paliva nebo energie.

Schvalovací orgány také ověří, zda existují strategie na palubě nebo v souvislosti s vybranými vzorky vozidel, které uměle zlepšují výkon vozidla ve zkouškách nebo výpočtech prováděných pro účely certifikování emisí CO2 a spotřeby paliva, mimo jiné s využitím údajů z palubních zařízení pro sledování spotřeby paliva nebo energie.

3. Pokud se při ověřování hodnot emisí CO2 a spotřeby paliva provedených podle odstavce 2 zjistí nesoulad, který nelze připisovat nesprávnému fungování simulačního nástroje, nebo přítomnost jakékoli strategie uměle zvyšující výkonnost vozidla, přijme příslušný schvalovací orgán nezbytná opatření stanovená v kapitole XI nařízení (EU) 2018/858 a zajistí opravu informací zákazníků, popřípadě osvědčení o shodě a certifikátů o jednotlivém schválení. Pokud údaje v souborech informací pro zákazníky, prohlášeních o shodě a certifikátech o jednotlivém schválení nelze opravit podle nařízení (EU) 2018/858, vydá příslušný schvalovací orgán prohlášení o opravě s opravenými údaji. Toto prohlášení předá Komisi a dotčeným stranám.

4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví postupy pro provádění ověřování podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

Komisi je svěřena pravomoc, aby před přijetím těchto prováděcích aktů podle prvního pododstavce tohoto odstavce přijala akt v přenesené pravomoci podle článku 17, jímž doplní toto nařízení stanovením hlavních zásad a kritérií pro určení postupů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Článek 13a

Sledování a vykazování členskými státy

1. Počínaje vykazovaným obdobím roku 2023 sledují členské státy údaje uvedené v části A přílohy IV týkající se nových těžkých vozidel poprvé zaregistrovaných v Unii.

Do 30. září každého roku počínaje rokem 2020 příslušné orgány členských států tyto údaje za předchozí vykazované období od 1. července do 30. června vykáží Komisi v souladu s postupem vykazování stanoveným v příloze V.

2. Příslušné orgány odpovědné za sledování a vykazování údajů v souladu s tímto nařízením jsou orgány, které členské státy jmenují v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) 2019/631.

3. Na těžká vozidla zkonstruovaná a vyrobená nebo upravená k použití službami civilní ochrany, požární službou nebo službami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku se vztahují ustanovení tohoto článku.

4. Na těžká vozidla zaregistrovaná pro použití složkami civilní ochrany, požární službou, složkami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku nebo lékařskou záchrannou službou se vztahují ustanovení tohoto článku bez ohledu na to, zda jsou vyňata z povinnosti podle článku 3a.

Článek 13b

Vykazování výrobci nebo jinými subjekty odpovědnými za stanovení emisí CO2 těžkých vozidel

1. Výrobci nebo jiné subjekty odpovědné za stanovení emisí CO2 těžkého vozidla, na které se vztahuje článek 9 nařízení (EU) 2017/2400 nebo článek 8 prováděcího nařízení (EU) 2022/1362, vykazují údaje o novém těžkém vozidle v souladu s částí B přílohy IV tohoto nařízení.

Do 30. září každého roku tyto údaje u každého nového těžkého vozidla s datem stanovení nebo posouzení spadajícím do vykazovaného období končícího 30. června vykáží Komisi v souladu s postupem vykazování stanoveným v příloze V.

Tento odstavec se nepoužije pro těžká vozidla osvobozená v souladu s článkem 6b.

2. Pro účely vykazování údajů v souladu s tímto nařízením určí každý výrobce nebo jiný subjekt ve smyslu odstavce 1 kontaktní místo.

3. Povinnosti vykazování podle čl. 13a odst. 3 a 4 se vztahují na výrobce a jiné subjekty ve smyslu odstavce 1 tohoto článku.

Článek 13c

Centrální registr údajů o těžkých vozidlech

1. Komise vede centrální registr údajů o těžkých vozidlech (dále jen „centrální registr“) vykazovaných podle článků 13a a 13b.

Centrální registr je přístupný veřejnosti s výjimkou údajů uvedených v bodě 3.2. přílohy V.

Hodnota odporu vzduchu se veřejně zpřístupní v podobě rozmezí, jak je vymezeno v části C přílohy IV.

2. Centrální registr spravuje Evropská agentura pro životní prostředí jménem Komise.

Článek 13d

Sledování výsledků silničních ověřovacích zkoušek

1. Komise sleduje dostupné výsledky silničních zkoušek prováděných v rámci nařízení (ES) č. 595/2009 za účelem ověření emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, jimiž se toto nařízení doplňuje upřesněním údajů, jež mají příslušné orgány členských států vykazovat pro účely odstavce 1 tohoto článku.

Článek 13e

Kvalita údajů

1. Příslušné orgány a výrobci odpovídají za správnost a kvalitu údajů, které vykazují v souladu s články 13a a 13b. O veškerých chybách zjištěných ve vykázaných údajích neprodleně informují Komisi.

2. Komise provádí své vlastní ověření kvality údajů vykázaných podle článků 13a a 13b.

3. Je-li Komise informována o chybách v údajích vykázaných podle odstavce 1 nebo zjistí-li po vlastním ověření podle odstavce 2 v souboru údajů nesrovnalosti, přijme podle potřeby nezbytná opatření k opravě údajů zveřejněných v centrálním registru.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit opatření pro ověření a opravu podle odstavců 2 a 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 16.

Článek 13f

Správní pokuty

1. Komise může uložit správní pokutu v kterémkoli z těchto případů:

Pro účely ověření údajů uvedených v písmeni a) vede Komise konzultace s příslušnými schvalovacími orgány.

Správní pokuty musí být účinné, přiměřené a odrazující a nepřesáhnou částku 30000 EUR za každé těžké vozidlo, jehož se odchylné nebo opožděné údaje podle písmen a) a b) týkají.

a) pokud zjistí, že se údaje vykázané výrobcem podle článku 13b tohoto nařízení odchylují od údajů vyplývajících ze souboru záznamů výrobce nebo certifikátu schválení typu motoru vydaného v rámci nařízení (ES) č. 595/2009 a tato odchylka je úmyslná nebo je důsledkem hrubé nedbalosti;

b) pokud nejsou údaje předloženy ve lhůtě podle čl. 13b odst. 1 druhého pododstavce a opoždění nelze řádně odůvodnit.

2. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, kterými doplní toto nařízení stanovením postupu a metod výpočtu a výběru správních pokut uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Tyto akty se řídí těmito zásadami:

a) postup respektuje právo na řádnou správu, a zejména právo být vyslechnut a právo na přístup ke spisu, jakož i oprávněné zájmy důvěrnosti a obchodního tajemství;

b) při výpočtu odpovídajících správních pokut se Komise řídí zásadami účinnosti, přiměřenosti a odrazujícího účinku a v relevantních případech současně přihlíží k závažnosti a důsledkům odchýlení nebo opoždění, počtu těžkých vozidel, jichž se odchylné nebo opožděné údaje týkají, jednání výrobce v dobré víře, míře pečlivosti a spolupráce výrobce a opakovanosti, četnosti a délce trvání odchýlení nebo opoždění, jakož i ke kterýmkoli předchozím sankcím uloženým témuž výrobci;

c) správní pokuty se vybírají bez zbytečného prodlení stanovením lhůt pro úhradu a zahrnutím případné možnosti rozdělit úhradu těchto pokut do několika splátek a etap.

3. Částky správních pokut se považují za příjem do souhrnného rozpočtu Unie.

Článek 14

Změny příloh I, IV a V

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 tohoto nařízení za účelem změny následujících prvků přílohy I tohoto nařízení, aby zohlednila technický pokrok, vývoj logistiky nákladní dopravy, nezbytné úpravy založené na uplatňování tohoto nařízení a změny souvisejících právních aktů o schvalování typu, zejména nařízení (EU) 2018/858 a (ES) č. 595/2009:

a) kritéria vymezující podskupiny vozidel podle bodu 1.1, včetně doplnění samostatných podskupin vozidel pro mimořádně těžké soupravy;

b) kritéria vymezující účelová vozidla podle bodu 1.2;

c) kritéria pro provozní rozmezí různých technologií hnacích ústrojí uvedených v bodě 1.3;

d) seznam profilů určení uvedený v bodě 1.4;

e) váhy profilů určení uvedené v bodech 2.1.1, 2.1.2 a 2.1.3;

f) užitečné zatížení, počet cestujících, hmotnosti cestujících, technicky přípustné maximální užitečné zatížení, technicky přípustný maximální počet cestujících a objemy nákladu podskupin vozidel uvedené v bodě 2.5;

g) hodnoty najetých kilometrů za rok uvedené v bodech 2.6.1, 2.6.2 a 2.6.3.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 za účelem změny těchto prvků přílohy IV:

a) požadavky na údaje uvedené v částech A a B s cílem zohlednit technický pokrok, nezbytné úpravy založené na uplatňování tohoto nařízení a změny souvisejících právních aktů o schvalování typu, zejména nařízení (EU) 2018/858 a (ES) č. 595/2009;

b) aktualizace nebo změny rozmezí hodnot odporu vzduchu stanovených v části C s cílem zohlednit změny v konstrukci těžkých vozidel a zajistit, aby tato rozmezí zůstala relevantní pro informační účely a pro účely porovnatelnosti.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 za účelem změny těchto prvků přílohy V:

a) postup vykazování stanovený v uvedené příloze, s ohledem na zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení a s cílem přizpůsobit postup vykazování technickému pokroku;

b) bod 3.2 doplněním všech údajových položek, jež byly nově doplněny do centrálního registru.

Článek 15

Přezkum

1. Do 31. prosince 2027 Komise přezkoumá účinnost a dopad tohoto nařízení, zejména s ohledem na cíl dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu.

Komise v této zprávě zhodnotí zejména:

K uvedené zprávě se ve vhodných případech připojí legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.

a) počet registrací těžkých vozidel s nulovými emisemi v členských státech;

b) pokrok při zavádění veřejné a soukromé dobíjecí a čerpací infrastruktury pro alternativní paliva pro těžká vozidla, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i existenci infrastrukturních omezení ve třetích zemích pro provoz těžkých vozidel nově registrovaných v EU mimo Unii;

c) dopady na zaměstnanost, zejména na mikropodniky a malé a střední podniky, účinnost opatření na podporu rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovní síly a význam ekonomicky proveditelného a sociálně spravedlivého přechodu na silniční mobilitu s nulovými emisemi; zvláštní důraz se klade na dopad na okrajové členské státy a na dopad přepravy zboží podléhajícího rychlé zkáze;

d) zda je stále odůvodněné zachovat výjimku stanovenou v článku 6b pro výrobce vyrábějící malý počet vozidel;

e) dopad stanovení minimálních prahových hodnot energetické účinnosti pro nová těžká vozidla s nulovými emisemi uváděná na trh Unie;

f) výši poplatku za překročení emisí CO2, aby bylo zajištěno, že je vyšší než průměrné mezní náklady na technologie nezbytné ke splnění stanovených cílů pro snížení emisí CO2;

g) zahrnutí těchto těžkých vozidel, která v současné době nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) 2017/2400, do cílů v oblasti snižování emisí CO2:

  • i) malých nákladních vozidel s TPMLM nejvýše5 tun po prošetření toho, zda je vhodné stanovit emise CO2 pro tato těžká vozidla v souladu s nařízením (EU) 2017/2400 (simulace VECTO), s přihlédnutím k nařízení (EU) 2017/1151, a
  • ii) vozidel zvláštního určení, terénních vozidel a terénních vozidel zvláštního určení;

h) jakákoli zvláštní omezení bránící dosažení souladu s čl. 3b odst. 1 z důvodu sociálně-ekonomických nákladů a přínosů s ohledem na specifické podmínky územní morfologie nebo povětrnostní podmínky, jakož i nedávných investic do biometanu, které již veřejné orgány realizovaly;

i) úlohu uhlíkového korekčního faktoru při přechodu na mobilitu s nulovými emisemi v odvětví těžkých vozidel;

j) úlohu metodiky pro registraci těžkých vozidel poháněných výhradně palivy s nulovými emisemi uhlíku v souladu s právem Unie a s cílem Unie dosáhnout klimatické neutrality;

k) zda vytvoření nových podskupin pro mimořádně těžké soupravy vedlo k nepřiměřenému zvýšení jmenovitého výkonu motoru;

l) možnost vytvoření společné unijní metodiky pro zjišťování a soustavné vykazování údajů o veškerých emisích CO2 vznikajících během životního cyklu nových těžkých vozidel, která jsou uvedena na trh Unie;

m) možnosti, jak pro účely posouzení souladu podle tohoto nařízení zohlednit těžká vozidla s nulovými emisemi, která vznikla dovybavením dříve registrovaných konvenčních těžkých vozidel.

2. Komise posoudí úlohu udržitelných obnovitelných paliv při přechodu na klimatickou neutralitu, a to i v odvětví těžkých vozidel. Nezávisle na přezkumu uvedeném v odstavci 1 a v rámci širší strategie pro zavádění těchto paliv předloží Komise do 31. prosince 2025 Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující komplexní analýzu potřeby dále motivovat k zavádění pokročilých biopaliv, bioplynu a obnovitelných paliv nebiologického původu v odvětví těžkých vozidel a vhodný rámec opatření, včetně finančních pobídek, k dosažení pro toto zavádění. Na základě této analýzy Komise případně předloží další legislativní návrhy nebo vydá členským státům doporučení.

Článek 16

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu, uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 17

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3d odst. 3, čl. 13 odst. 4 druhém pododstavci, čl. 13d odst. 2, čl. 13f odst. 2, čl. 14 odst. 1, čl. 14 odst. 2 a čl. 14 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 26. června 2024. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3b odst. 3, čl. 13 odst. 4 druhém pododstavci, čl. 13d odst. 2, čl. 13f odst. 2, čl. 14 odst. 1, čl. 14 odst. 2 a čl. 14 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3d odst. 3, čl. 13 odst. 4 druhého pododstavce, čl. 13d odst. 2, čl. 13f odst. 2 a čl. 14 odst. 1, 2 a 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 18

Změna nařízení (ES) č. 595/2009

Nařízení (ES) č. 595/2009 se mění takto:

1) V čl. 2 prvním pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:

„Pro účely článků 5a, 5b a 5c se toto nařízení vztahuje i na vozidla kategorií O3 a O4.“

2) Vkládají se nové články, které znějí:

Výrobci zajistí, aby nová vozidla kategorií O3 a O4, která jsou prodávána, registrována nebo uváděna do provozu, splňovala tyto požadavky:

  • a) vliv těchto vozidel na emise CO2, spotřebu paliva, spotřebu elektrické energie a dojezdovou vzdálenost motorových vozidel s nulovými emisemi je stanoven v souladu s metodikou uvedenou v čl. 5c písm. a);
  • b) jsou vybavena palubními zařízeními pro sledování a zaznamenávání užitečného zatížení v souladu s požadavky uvedenými v čl. 5c písm. b).

Výrobci zajistí, aby nová vozidla kategorií M2, M3, N2 a N3, která jsou prodávána, registrována nebo uváděna do provozu, byla vybavena palubními zařízeními pro sledování a zaznamenávání spotřeby paliva nebo energie, užitečného zatížení a najetých kilometrů v souladu s požadavky uvedenými v čl. 5c písm. b).

Zajistí rovněž, aby dojezdová vzdálenost s nulovými emisemi a spotřeba elektrické energie u těchto vozidel byly stanoveny v souladu s metodikou uvedenou v čl. 5c písm. c).

Vnitrostátní orgány v souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v článku 5c odmítnou udělit ES schválení typu či vnitrostátní schválení typu novým typům vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4, které nesplňují požadavky stanovené v těchto prováděcích opatřeních.

Vnitrostátní orgány v souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v článku 5c zakáží prodej, registraci nebo uvádění do provozu nových typů vozidel kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4, které nesplňují požadavky stanovené v těchto prováděcích opatřeních.

Do 31. prosince 2021 Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme tato opatření:

  • a) metodiku pro posuzování výkonnosti vozidel kategorie O3 a O4, pokud jde o jejich vliv na emise CO2, spotřebu paliva, spotřebu elektrické energie a dojezdovou vzdálenost motorových vozidel s nulovými emisemi;
  • b) technické požadavky na instalaci palubních zařízení pro sledování a zaznamenávání spotřeby paliva nebo energie a najetých kilometrů u motorových vozidel kategorií M2, M3, N2 a N3 a na stanovování a zaznamenávání užitečných zatížení a celkové hmotnosti vozidel majících vlastnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b), c) nebo d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202).“) a u jejich kombinací s vozidly O3 a O4, včetně předávání údajů mezi vozidly v kombinaci, je-li to nutné;
  • c) metodiku pro určování dojezdové vzdálenosti s nulovými emisemi a spotřeby elektrické energie nových vozidel kategorií M2, M3, N2 a N3.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 13a.

3) Vkládá se nový článek, který zní:

Komisi je nápomocen Technický výbor pro motorová vozidla, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 19

Změna nařízení (EU) 2018/956

Nařízení (EU) 2018/956 se mění takto:

1) Článek 3 se nahrazuje tímto:

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202).“).

2) V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Počínaje dnem 1. ledna 2019 sledují členské státy údaje uvedené v části A přílohy I týkající se nových těžkých vozidel poprvé zaregistrovaných v Unii.

Do 30. září každého roku počínaje rokem 2020 příslušné orgány členských států tyto údaje za předchozí vykazované období od 1. července do 30. června vykáží Komisi v souladu s postupem vykazování stanoveným v příloze II.

Pokud jde o rok 2019, údaje vykázané do 30. září 2020 zahrnují údaje sledované v období od 1. ledna 2019 do 30. června 2020.

Údaje týkající se nových těžkých vozidel, která byla původně registrována mimo Unii, jsou sledovány a vykazovány jen v případě, že tato registrace byla provedena méně než tři měsíce před registrací v Unii.“

3) V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Od počátečních roků uvedených v části B bodě 1 přílohy I výrobci těžkých vozidel sledují u každého nového těžkého vozidla údaje stanovené v části B bodě 2 přílohy I.

Do 30. září každého roku od počátečních roků uvedených v části B bodě 1 přílohy I výrobci těžkých vozidel tyto údaje u každého nového těžkého vozidla s datem simulace spadajícím do předchozího vykazovaného období od 1. července do 30. června vykáží Komisi v souladu s postupem vykazování stanoveným v příloze II.

Pokud jde o rok 2019, výrobci vykáží údaje u každého nového těžkého vozidla s datem simulace spadajícím do období od 1. ledna 2019 do 30. června 2020.

Datem simulace je datum vykazované v souladu s údajovou položkou 71 v části B bodě 2 přílohy I.“

4) V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Do 30. dubna každého roku zveřejní Komise výroční zprávu se svou analýzou údajů poskytnutých členskými státy a výrobci za předchozí vykazované období.“

5) V příloze II se bod 3.2 nahrazuje tímto:

  • „3.2. Údaje týkající se těžkých vozidel registrovaných v předchozím vykazovaném období a zaznamenané v registru se zveřejní do 30. dubna každého roku počínaje rokem 2021, s výjimkou údajů uvedených v čl. 6 odst. 1.“

Článek 20

Změny směrnice 96/53/ES

Směrnice 96/53/ES se mění takto:

1) V článku 2 se za definici vozidel s alternativním pohonem vkládá nová definice, která zní:

  • „— ‚vozidlem s nulovými emisemi‘ rozumí těžké vozidlo s nulovými emisemi ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202).“),

2) Článek 10b se nahrazuje tímto:

Maximální přípustná hmotnost vozidel s alternativním pohonem nebo s nulovými emisemi je hmotnost stanovená v bodech 2.2.1, 2.2.2, 2.2.3, 2.2.4, 2.3.1, 2.3.2 a 2.4 přílohy I.

Vozidla s alternativním pohonem nebo s nulovými emisemi musí splňovat též mezní hodnoty pro maximální přípustné zatížení nápravy stanovené v bodě 3 přílohy I.

Dodatečná hmotnost vyžadovaná pro vozidla s alternativním pohonem nebo vozidla s nulovými emisemi se určí na základě dokumentace poskytnuté výrobcem při schvalování daného vozidla. Dodatečná hmotnost se uvede v úředním dokladu požadovaném podle článku 6.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10h, kterými pro účely této směrnice aktualizuje seznam alternativních paliv uvedený v článku 2, jež vyžadují dodatečnou hmotnost. Je obzvláště důležité, aby Komise před přijetím těchto aktů v přenesené pravomoci postupovala v souladu s obvyklou praxí a vedla konzultace s odborníky, včetně odborníků z členských států.“

3) Příloha I se mění takto:

  • a) doplňuje se nový pododstavec k druhému sloupci bodů 2.2.1, 2.2.2, 2.2.3, a 2.2.4, který zní:

    „V případě kombinací vozidel včetně vozidel s alternativním pohonem nebo s nulovými emisemi se maximální přípustná hmotnost stanovená v tomto oddílu zvyšuje o dodatečnou hmotnost technologie alternativních paliv nebo nulových emisí, a to nejvýše o 1 tunu v případě technologie alternativních paliv a o 2 tuny v případě nulových emisí.“;

  • b) doplňuje se nový pododstavec k druhému sloupci bodu 2.3.1, který zní:

    „Vozidla s nulovými emisemi: maximální přípustná hmotnost 18 tun se zvyšuje o dodatečnou hmotnost technologie nulových emisí, a to nejvýše o 2 tuny.“;

  • c) doplňuje se nový pododstavec k třetímu sloupci bodu 2.3.2, který zní:

    „Třínápravová vozidla s nulovými emisemi: maximální přípustná hmotnost 25 tun nebo 26 tun, je-li hnací náprava vybavena dvojitými pneumatikami a pneumatickým zavěšením nebo zavěšením uznaným v Unii jako rovnocenné podle přílohy II, nebo je-li každá hnací náprava vybavena dvojitými pneumatikami a maximální zatížení každé nápravy nepřesahuje 9,5 tuny, se zvyšuje o dodatečnou hmotnost technologie nulových emisí, a to nejvýše o 2 tuny.“;

  • d) doplňuje se nový pododstavec k třetímu sloupci bodu 2.4, který zní:

    „Třínápravové kloubové autobusy, které jsou vozidly s nulovými emisemi: maximální přípustná hmotnost 28 tun se zvyšuje o dodatečnou hmotnost technologie nulových emisí, a to nejvýše o 2 tuny.“

Článek 21

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

„PŘÍLOHA I Průměrné specifické emise CO2, cílové hodnoty pro průměrné specifické emise CO2 a nadměrné emise CO2

1. Podskupiny vozidel

RDLRegionální doprava, užitečné zatížení nízké
RDRRegionální doprava, užitečné zatížení reprezentativní
LHLDálková doprava, užitečné zatížení nízké
LHRDálková doprava, užitečné zatížení reprezentativní
UDLMěstská doprava, užitečné zatížení nízké
UDRMěstská doprava, užitečné zatížení reprezentativní
RELRegionální doprava (EMS), užitečné zatížení nízké
RERRegionální doprava (EMS), užitečné zatížení reprezentativní
LELDálková doprava (EMS), užitečné zatížení nízké
LERDálková doprava (EMS), užitečné zatížení reprezentativní
MULObecní služby, užitečné zatížení nízké
MURObecní služby, užitečné zatížení reprezentativní
COLStavebnictví, užitečné zatížení nízké
CORStavebnictví, užitečné zatížení reprezentativní
HPLTěžká městská doprava, přeprava cestujících, zatížení nízké
HPRTěžká městská doprava, přeprava cestujících, nízké reprezentativní
UPLMěstská doprava, přeprava cestujících, zatížení nízké
UPRMěstská doprava, přeprava cestujících, zatížení reprezentativní
SPLPříměstská doprava, přeprava cestujících, zatížení nízké
SPRPříměstská doprava, přeprava cestujících, zatížení reprezentativní
IPLMeziměstská doprava, přeprava cestujících, zatížení nízké
IPRMeziměstská doprava, přeprava cestujících, zatížení reprezentativní
CPLAutokar, přeprava cestujících, zatížení nízké
CPRAutokar, přeprava cestujících, zatížení reprezentativní

Specifické emise CO2 v g/km nového těžkého vozidla v, které je zařazeno do podskupiny vozidel sg, nebo jeho primárního vozidla se vypočtou takto:

kde

Σmp

je součet všech profilů určení mp uvedených v bodu 1.4;

sg

je podskupina vozidel, do které bylo nové těžké vozidlo v přiřazeno podle bodu 1 této přílohy,

Wsg,mp,

je hmotnost profilů určení uvedená v bodech 2.1.1 až 2.1.3;

CO2v,mp

jsou emise CO2 v g/km nového těžkého vozidla v stanovené pro profil určení mp a vykázané podle článků 13a a 13b a normalizované podle přílohy III;

CO2pv,mp

jsou emise CO2 v g/km primárního vozidla nového těžkého vozidla v stanovené pro profil určení mp a pro uspořádání podvozku (nízká/vysoká podlaha, počet podlaží) použitelné pro jeho podskupinu vozidel sg, vykázané podle článků 13a a 13b a normalizované podle přílohy III;

Pro těžká motorová vozidla s nulovými emisemi se hodnoty CO2v,mp a CO2pv,mp stanoví na 0.

(Viz definice v bodě 1.1)(Viz definice v bodě 1.4)

Podskupina vozidel

(sg)

Profil určení (mp)
RDLRDRLHLLHRUDLUDRREL, RERLELLERMULMURCOLCOR
53, 53v0,250,25000,250,250000000
540,250,25000,250,250000000
1s, 1sv0,10,3000,180,420000000
1, 1v0,10,3000,180,420000000
2, 2v0,1250,375000,150,350000000
3, 3v0,1250,375000,150,350000000
4-UD00000,50,50000000
4-RD0,450,450,050,05000000000
4-LH0,050,050,450,45000000000
4v0000000000,250,250,250,25
5-RD0,270,630,030,07000000000
5-LH0,030,070,270,63000000000
5v000000000000,50,5
9-RD0,270,630,030,07000000000
9-LH0,030,070,270,63000000000
9v0000000000,250,250,250,25
10-RD0,270,630,030,07000000000
10-LH0,030,070,270,63000000000
10v000000000000,50,5
110,30,700000000000
11v0000000000,10,230,30,37
11-EHC0,030,07000000,270,630000
120,30,700000000000
12v000000000000,30,7
12-EHC0,030,07000000,270,630000
16, 16v000000000000,30,7
16-EHC0,030,07000000,270,630000
(Viz definice v bodě 1.1.)(Viz definice v bodě 1.4.)
Podskupina vozidel (sg)Profil určení (mp)
HPLHPRUPLUPRSPLSPRIPLIPRCPLCPR
31-LF0,270,230,150,130,110,110000
31-L10,050,050,160,140,320,280000
31-L20,050,050,090,080,150,130,240,2100
31-DD0,200,310,120,180,070,120000
32-C20000000,470,430,040,06
32-C30000000,050,050,300,60
32-DD0000000,050,050,350,55
33-LF0,270,230,150,130,110,110000
33-L10,050,050,160,140,320,280000
33-L20,050,050,090,080,150,130,240,2100
33-DD0,200,310,120,180,070,120000
34-C20000000,470,430,040,06
34-C30000000,050,050,300,60
34-DD0000000,050,050,350,55
35-FE0,270,230,150,130,110,110000
39-FE0,270,230,150,130,110,110000
(Viz definice v bodě 1.1.)(Viz definice v bodě 1.4.)
Podskupina vozidel (sg)Profil určení (mp)
RDLRDRLHLLHRUDLUDRREL, RER, LEL, LER
111, 111V,112, 112V, 1130,270,630,030,07000
121, 121V, 122, 122V, 123, 123V, 124, 124V, 125, 1260,030,070,270,63000
131, 131v, 132, 132v, 1330,030,070,270,63000
421, 421v, 422, 422v, 4230,030,070,270,63000
431, 431v, 432, 432v, 4330,030,070,270,63000
611, 6120,270,630,030,07000
611v, 612v0,030,070,270,63000
621, 6230,270,630,030,07000
621V, 622, 622V, 623V, 624, 624V, 6250,030,070,270,63000
631, 631v, 632, 632v, 6330,030,070,270,63000

Pro každého výrobce a každé vykazované období se průměrné specifické emise CO2 avgCO2sg všech nových těžkých vozidel v podskupině vozidel sg, nebo v příslušných případech jejich primárních vozidel, vypočtou takto:

Pro každého výrobce a každé vykazované období od roku 2019 do roku 2024 se faktor pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi (ZLEV) podle článku 5 vypočte takto:

ZLEV = Vall / (Vconv + Vzlev) s minimální hodnotou 0,97

kde:

Vall

je počet nových těžkých vozidel výrobce v podskupinách vozidel sg = 4-UD, 4-RD, 4-LH, 5-RD, 5-LH, 9-RD, 9-LH, 10-RD, 10-LH;

Vconv

je počet nových těžkých vozidel výrobce v podskupinách vozidel sg = 4-UD, 4-RD, 4-LH, 5-RD, 5-LH, 9-RD, 9-LH, 10-RD, 10-LH s výjimkou těžkých vozidel s nulovými a nízkými emisemi;

Vzlev

je součet Vin a Vout,

kde:

Vin

je Σ v (1+ (1 – CO2v/LETsg))

přičemž Σ v

je součet za všechna nová těžká vozidla s nulovými a nízkými emisemi v podskupinách vozidel sg = 4-UD, 4-RD, 4-LH, 5-RD, 5-LH, 9-RD, 9-LH, 10-RD, 10-LH;

CO2v

jsou specifické emise CO2 v g/km těžkého vozidla v s nulovými nebo nízkými emisemi stanovené podle bodu 2.1;

LETsg

je mezní hodnota pro nízké emise podskupiny vozidel sg, do níž těžké vozidlo v patří, jak je definována v bodě 2.3.4;

Vout

je celkový počet těžkých vozidel kategorie N s nulovými emisemi, která nejsou v podskupinách vozidel, na něž odkazuje definice Vin, a s maximální hodnotou 1,5 % Vconv

Pro každého výrobce a vykazované období se faktor pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi (ZLEV) uvedený v článku 5 vypočte takto:

ZLEV = 1 – (y – x)

pokud je však výsledek vyšší než 1, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1, a pokud je výsledek nižší než 0,97, použije se hodnota 0,97;

kde:

x

je 0,02;

y

je součet Vin a Vout, dělený Vtotal, kde:

Vin

je celkový počet nově registrovaných těžkých vozidel s nízkými a nulovými emisemi v podskupinách vozidel sg = 4-UD, 4-RD, 4-LH, 5-RD, 5-LH, 9-RD, 9-LH, 10-RD, 10-LH, přičemž každé z nich je započítáno jako ZLEVspecifi v souladu s tímto vzorcem:

ZLEVspecific = 1 – (CO2v / LETsg)

kde:

Co2v

jsou specifické emise CO2 v g/km těžkého vozidla v s nulovými nebo nízkými emisemi stanovené podle bodu 2.1;

LETsg

je mezní hodnota pro nízké emise podskupiny vozidel sg, do níž těžké vozidlo v patří, jak je určena v bodu 2.3.4;

Vout

je celkový počet nově registrovaných těžkých vozidel s nulovými emisemi v kategorii N, která nejsou v podskupinách vozidel, na něž odkazuje definice Vin, a s maximální hodnotou 0,035 Vtotal;

Vtotal

je celkový počet nově registrovaných těžkých vozidel výrobce v kategorii N v daném vykazovaném období.

Je-li Vin/Vtotal nižší než 0,0075, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1.

ZLEV = 1

Mezní hodnota pro nízké emise LET sg podskupiny vozidel sg se stanoví takto:

LETsg = (rCO2sg x PLsg) / 2

kde:

rCO2sg

je referenční hodnota emisí CO2 v podskupině vozidel sg, stanovená podle bodu 3;

PLsg

je průměrné užitečné zatížení těžkých vozidel v podskupině vozidel sg stanovené podle bodu 2.5.

Za každého výrobce a každé vykazované období se podíl nových těžkých vozidel v podskupině vozidel sharesg vypočte takto:

Za každého výrobce a každé vykazované období se podíl nových těžkých vozidel s nulovými emisemi v podskupině vozidel zevsg vypočte takto:

Za každého výrobce a každé vykazované období se podíl nových těžkých vozidel v podskupině vozidel sg, který se podle článku 7b započítá s emisemi CO2 jejich primárních vozidel při výpočtu průměrných specifických emisí CO2 podle bodu 2.2, vypočte takto:

kde:

Vzevsg

je počet nových těžkých vozidel s nulovými emisemi výrobce v podskupině vozidel sg;

Vpvsg

počet nových těžkých vozidel v podskupině vozidel sg, který se podle článku 7b započítá s emisemi CO2 jejich primárních vozidel při výpočtu průměrných specifických emisí CO2 podle bodu 2.2;

Vsg

je počet nových těžkých vozidel výrobce v podskupině vozidel sg;

V

je počet nových těžkých vozidel výrobce.

Průměrná hodnota užitečného zatížení PLsg těžkého vozidla kategorie N nebo O v podskupině vozidel sg se vypočte takto:

Průměrný počet cestujících PNsg těžkého vozidla kategorie N nebo O v podskupině vozidel sg se vypočte takto:

kde

Σmp

je součet všech profilů určení mp

Wsg,mp

je hmotnost profilů určení specifikovaná v bodech 2.1.1 až 2.1.3

PLsg,mp

je hodnota užitečného zatížení přiřazená těžkým vozidlům kategorií N a O v podskupině vozidel sg pro profil určení mp, jak je definována v bodech 2.5.1 a 2.5.3.

PNsg,mp

je počet cestujících přiřazený těžkým vozidlům kategorie M v podskupině vozidel sg pro profil určení mp, jak je určen v bodě 2.5.2.

2.5.1

Těžká vozidla kategorie N

Hodnoty užitečného zatížení PL sg, mp (v tunách) se stanoví takto:

(Viz definice v bodě 1.1)(Viz definice v bodě 1.4)
Podskupina vozidel (sg)Profil určení (mp)
RDLRDRLHLLHRUDLUDRRELRERLELLERMULMURCOLCOR
53Jak je stanoven v bodě 3.1.1Nepoužije seJak je stanoven v bodě 3.1.1Nepoužije se
53v
54
1s
1sv
1
1v
2Jak je stanoven v bodě 3.1.1
2v
3Nepoužije se
3v
4-UD0,94,41,9140,94,43,517,53,526,50,63,00,94,4
4-RD
4-LH
4v
5-RD2,612,92,619,32,612,93,517,53,526,5Nepoužije seNepoužije se2,612,9
5-LH
5v
9-RD1,47,12,619,31,47,13,517,53,526,51,26,01,47,1
9-LH
9v
10-RD2,612,92,619,32,612,93,517,53,526,5Nepoužije seNepoužije se2,612,9
10-LH
10v
111,47,12,619,31,47,13,517,53,526,51,26,01,47,1
11v
11-EHC31
122,612,92,619,32,612,93,517,53,526,5Nepoužije seNepoužije se2,612,9
12v
12-EHC31
161,47,12,619,31,47,13,517,53,526,5Nepoužije seNepoužije se2,612,9
16v
16-EHC34

Technicky přípustné maximální hodnoty užitečného zatíženímaxPLsg a objemu nákladu CVsg se stanoví v souladu s bodem 3.1.1.

Počty cestujících PNsg,mp, hmotnosti cestujících Pmsg,mpsg,mp a technicky přípustné maximální počty cestujících maxPNsg pro podskupinu vozidel sg a profil určení mp se stanoví v souladu s bodem 3.1.1.

Hodnoty užitečného zatížení PL sg, mp (v tunách) se stanoví takto:

(Viz definice v bodě 1.1.)(Viz definice v bodě 1.4.)

Podskupina vozidel

(sg)

Profil určení (mp)
RDLRDRLHLLHRUDLUDRREL, RER, LEL, LER
111, 111V,112, 112V, 1131,57,51,511,2Nepoužije seNepoužije seNepoužije se
121, 121V, 123, 123V, 1252,211,22,216,8Nepoužije seNepoužije seNepoužije se
122, 122V, 124, 124V, 1262,412,22,418,3Nepoužije seNepoužije seNepoužije se
131, 131v, 132, 132v, 1332,612,92,619,3Nepoužije seNepoužije seNepoužije se
421, 421v, 422, 422v, 4232,612,92,619,3Nepoužije seNepoužije seNepoužije se
431, 431v, 432, 432v, 4332,612,92,619,3Nepoužije seNepoužije seNepoužije se
611, 6121,26,11,29,2Nepoužije seNepoužije seNepoužije se
611v, 612v1,26,11,29,2Nepoužije seNepoužije seNepoužije se
621, 621v, 623, 623v1,36,31,39,5Nepoužije seNepoužije seNepoužije se
622, 622V, 624, 624V, 6252,612,92,619,3Nepoužije seNepoužije seNepoužije se
631, 631v, 632, 632v, 6332,612,92,619,3Nepoužije seNepoužije seNepoužije se

Technicky přípustné maximální hodnoty užitečného zatížení maxPLsg a objemu nákladu CVsg se stanoví v souladu s bodem 3.1.1.

Váhový faktor počtu najetých kilometrů a užitečného zatížení (počtu cestujících) (MPWsg) podskupiny vozidel sg je definován jako součin počtu najetých kilometrů za rok uvedených v bodě 2.6.1 a hodnot užitečného zatížení a počtu cestujících pro podskupinu vozidel specifikovaných pro kategorie vozidel N, M a O v bodech 2.5.1, 2.5.2 a 2.5.3, normalizovaný na příslušnou hodnotu pro podskupinu vozidel 5-LH, a vypočítá se takto:

(pro těžká vozidla kategorií N a O)

(pro těžká vozidla kategorie M)

kde

AMsg

je počet najetých kilometrů za rok specifikovaný pro těžká vozidla v příslušné podskupině vozidel v bodech 2.6.1, 2.6.2 a 2.6.3;

AM5-LH

je počet najetých kilometrů za rok specifikovaný pro podskupinu vozidel 5-LH v bodě 2.6.1;

PLsg

je stanoveno v bodech 2.5.1 a 2.5.3;

PNsg

je stanoven v bodě 2.5.2;

PL5-LH

je hodnota průměrného užitečného zatížení pro podskupinu vozidel 5-LH, jak je stanovena v bodě 2.5.1.

(Viz definice v bodě 1.1)

Podskupina vozidel

(sg)

Počet najetých kilometrů za rok AMsg (v km)
53, 53v58000
5458000
1s, 1sv58000
1, 1v58000
2, 2v60000
3, 3v60000
4-UD60000
4-RD78000
4-LH98000
4v60000
5-RD78000
5-LH116000
5v60000
9-RD73000
9-LH108000
9v60000
10-RD68000
10-LH107000
10v60000
1165000
11v60000
11-EHC107000
1267000
12v60000
12-EHC107000
16, 16v60000
16-EHC107000
(Viz definice v bodě 1.1)

Podskupina vozidel

(sg)

Počet najetých kilometrů za rok AMsg (v km)
31-LF60000
31-L160000
31-L260000
31-DD60000
32-C296000
32-C396000
32-DD96000
33-LF60000
33-L160000
33-L260000
33-DD60000
34-C296000
34-C396000
34-DD96000
35-FE60000
39-FE60000
(Viz definice v bodě 1.1)

Podskupina vozidel

(sg)

Počet najetých kilometrů za rok AMsg (v km)
111, 111V,112, 112V, 11352000
121, 121V, 122, 122V, 123, 123V, 124, 124V, 125, 126, 131, 131v, 132, 132v, 13377000
421, 421v, 422, 422v, 423, 431, 431v, 432, 432v, 43368000
611, 612, 611v, 612v, 621, 623, 621v, 623v40000
622, 622V, 624, 624V, 625, 631, 631v, 632, 632v, 63368000

Pro každého výrobce se vypočtou následující průměrné specifické emise CO2:

CO2(2025) = ZLEV × Σ sg sharesg × MPWsg × avgCO2sg

CO2(NO) = Σsg sharesg × MPWsg × avgCO2sg

CO2(MCO2) = Σsg sharesg × MPWsg × [avgCO2sg × (1 – pvsg) + avgCO2psg × pvsg]

CO2(MZE) = Σsg sharesg × MPWsg × (1 – zevsg) × rCO2sg

CO2(M) = CO2(MCO2) + CO2(MZE)

kde

Σ sg

je součet těch podskupin vozidel, jež jsou zahrnuty do výpočtu konkrétních specifických emisí CO2 v souladu s bodem 4.2;

ZLEV

se stanoví podle bodu 2.3;

sharesg

se stanoví podle bodu 2.4;

zevsg

se stanoví podle bodu 2.4;

pvsg

se stanoví podle bodu 2.4;

MPWsg

se stanoví podle bodu 2.6;

avgCO2sg

se stanoví podle bodu 2.2;

avgCO2psg

se stanoví podle bodu 2.2;

rCO2sg

se stanoví podle bodu 3.1.2.

Následující referenční hodnoty se vypočítají na základě všech nových těžkých vozidel všech výrobců za referenční období vztahující se na podskupinu vozidel sg podle bodu 3.2.

Následující vykazovaná období se použijí jako referenční období pro podskupiny vozidel:

Podskupina vozidel sgVykazované období roku použitelné jako referenční období
4-UD, 4-RD, 4-LH, 5-RD, 5-LH, 9-RD, 9-LH, 10-RD, 10-LH2019
1, 2, 3, 11, 12, 162021
Všechny ostatní2025

Průměrné specifické emise CO2 avgCO2sg a avgCO2psg podle bodu 2.2 a referenční emise CO2 rCO2sg a rCO2psg podle bodu 3.1.2 se stanoví na hodnotu ‚0‘ pro všechny výrobce v podskupině sg za účelem výpočtu průměrných specifických emisí CO2 v souladu s bodem 2.7 a cílů pro specifické emise CO2 v souladu s bodem 4.1 pro vykazovaná období let < Y + 5. Y je rok prvního vykazovaného období, v němž je počet nových těžkých vozidel všech výrobců v podskupině vozidel sg nejméně 50.

Pro zjištění referenčních emisí CO2 rCO2sg a rCO2psg za účelem výpočtu cíle pro specifické emise CO2 v souladu s bodem 4 se nejprve vypočtou odpovídající hodnoty podle bodu 3.1.2 pro vykazované období roku Y místo pro referenční období vztahující se na podskupinu vozidel sg podle bodu 3.2.

Výsledné hodnoty se poté vydělí

  • cílovým faktorem RETsg,Y definovaným v bodě 5.1.1 pro získání referenčních emisí CO2 rCO2sg,

  • cílovým faktorem RETpsg,Ydefinovaným v bodě 5.1.1 pro získání referenčních emisí CO2 rCO2psg.

Pro každého výrobce se následující cíle pro specifické emise CO2 T vypočítají takto:

Následující podskupiny vozidel sg se zahrnou do výpočtu specifických emisí CO2 CO2(X),, cílů pro specifické emise CO2 T(X) a snížení emisní trajektorie pro CO2 ET(X)Y:

X = 2025X= NOX = MCO2X= MZE
podskupiny vozidel, na něž se vztahují cíle pro snížení emisí CO2 podle čl. 3a odst. 1 písm. a)podskupiny vozidel pro přepravu zboží, na něž se vztahují cíle pro snížení emisí CO2 podle čl. 3a odst. 1 písm. b), c) a d) a odstavce 3podskupiny vozidel pro přepravu cestujících, na něž se vztahují cíle pro snížení emisí CO2 podle čl. 3a odst. 1 písm. b), c) a d) (Autokary a nízkopodlažní autobusy třídy II)

podskupiny vozidel pro přepravu cestujících, na něž se vztahují cíle pro těžká vozidla s nulovými emisemi podle článku 3d

(Městské autobusy)

4-UD, 4-RD, 4-LH, 5-RD, 5-LH, 9-RD, 9-LH, 10-RD, 10-LHVšechny podskupiny vozidel uvedené v bodech 1.1.1 a 1.1.3. Ve vykazovaných obdobích před rokem 2035 však podskupiny účelových vozidel nebudou zahrnuty.32-C2, 32-C3, 32-DD, 34-C2, 34-C3, 34-DD, 31-L2, 33-L231-LF 31-L1, 31-DD, 33-LF, 33-L1, 33-DD, 35-FE, 39-FE

Pro každou podskupinu vozidel sg a vykazované období roku Y se cílové faktory definují takto:

RETsg,Y = (1-rfsg,uY)+(rfsg,uY – rfsg,lY)× (uY – Y)/(uY – lY)

RETpsg,Y = (1-rfpsg,uY)+(rfpsg,uY – rfpsg,lY)× (uY – Y)/(uY – lY)

ZETsg,Y = (1-zevMsg,uY)+(zevMsg,uY – zevMsg,lY)× (uY – Y)/(uY – lY)

kde

lY, uY

jsou hodnoty pro nejdřívější a nejpozdější rok v množině {rY, 2025, 2030, 2035, 2040} pro podskupiny vozidel uvedené ve sloupci X = 2025 v tabulce v bodě 4.2,

v množině {rY, 2030, 2035, 2040} pro všechny ostatní podskupiny vozidel sg, vymezující nejmenší interval, pro který platí podmínka lY ≤ Y < uY;

rY

je rok referenčního období vztahující se na podskupinu vozidel sg podle bodu 3.2;

rfsg,lY, rfsg,uY

jsou cíle pro snížení emisí CO2 podskupiny vozidel sg pro nová těžká nákladní vozidla v letech lY a uY podle bodu 4.3;

rfpsg,lY, rfpsg,uY

jsou cíle pro snížení emisí CO2 podskupiny vozidel sg pro primární vozidla nových těžkých nákladních vozidel v letech lY a uY podle bodu 4.3;

zevMsg,lY, zevMsg,uY

jsou povinné podíly těžkých vozidel s nulovými emisemi pro nová těžká vozidla pro roky lY a uY podle bodu 4.3;

Pro vykazování v letech Y < rY se hodnoty RETsg,Y, RETpsg,Y a ZETsg,Y rovnají 1, tak aby nevznikl žádný příspěvek podskupiny vozidel sg k emisní trajektorii CO2.

Pro každého výrobce a každé vykazované období let Y od roku 2019 do roku 2040 mají emisní kredity cCO2(X)Y a výpůjčky kreditů dCO2(X)Y, (X = NO, M) následující hodnoty, nebo jsou 0 (tj. emisní kredity a výpůjčky kreditů nemohou být záporné), podle toho, která hodnota je vyšší:

2019 ≤ Y< 20252025 ≤ Y< 20302030 ≤ Y< 2040
cCO2(NO)Y[ET(2025)Y – CO2(2025)Y]× VY[ET2025(NO)Y – CO2(NO)Y]× VY[ET(NO)Y – CO2(NO)Y]× VY
dCO2(NO)Y0[CO2(2025)Y – T(2025)Y]× VY[CO2(NO)Y – T(NO)Y]× VY
cCO2(M)Y0[ET2025(M)Y – CO2(M)Y]× VY[ET(M)Y – CO2(M)Y]× VY
dCO2(M)Y00[CO2(M)Y – T(M)Y]× VY

kde

ET(X)Y

je trajektorie snižování emisí CO2 výrobce ve vykazovaném období roku Y určená podle bodu 5.1 (X = 2025, NO, M);

CO2(X)Y

jsou průměrné specifické emise CO2 výrobce ve vykazovaném období roku Y určené podle bodu 2.7 (X = 2025, NO, M);

T(X)Y

je cíl pro specifické emise CO2 výrobce ve vykazovaném období roku Y určený podle bodu 4 (X = 2025, NO, M);

VY

je počet nových těžkých vozidel výrobce ve vykazovaném období roku Y.

Kde ET2025(NO)Y a ET2025(M)Y jsou definovány jako:

Pro každého výrobce jsou limity výpůjček kreditů limCO2(X)Y ve vykazovaném období roku Y definovány takto:

limCO2(NO)Y = T(2025)Y × 0,05 × V(2025)Y

za vykazovaná období let Y < 2030;

limCO2(NO)Y = T(NO)Y × 0,05 × V(NO)Y

za vykazovaná období let Y ≥ 2030;

limCO2(M)Y = T(M)Y × 0,05 × V(M)Y

za vykazovaná období let Y ≥ 2030;

kde

T(X)Y

je cíl pro specifické emise výrobce ve vykazovaném období roku Y určený podle bodu 4 (X = 2025, NO, M);

V(X)Y

je počet nových těžkých vozidel výrobce ve vykazovaném období roku Y v podskupinách vozidel, jež jsou zahrnuty do výpočtu specifických emisí CO2 CO2(X) v souladu s bodem 4.2 (X = 2025, NO, M).

Výpůjčky kreditů získané za uvedené vykazované období roku 2025 se sníží o částku odpovídající emisním kreditům získaným před tímto vykazovaným obdobím, která se pro každého výrobce stanoví takto:

kde

min

je menší ze dvou hodnot uvedených v závorkách;

je součet za vykazovaná období let Y od roku 2019 do roku 2024;

dCO2(NO)Y

jsou výpůjčky kreditů za vykazované období roku Y, stanovené v souladu s bodem 5.2;

cCO2(NO)Y

jsou emisní kredity za vykazované období roku Y, stanovené v souladu s bodem 5.2.

Pro každého výrobce a každé vykazované období roku Y od roku 2025 se hodnota nadměrných emisí CO2 specifická pro kategorii vozidel exeCO2(X)Y vypočte jak je uvedeno níže, je-li kladná (X = NO, M).

Za vykazované období roku 2025:

Za vykazovaná období let Y od roku 2026 do roku 2028, od roku 2030 do roku 2033 a od roku 2035 do roku 2038:

Za vykazovaná období let Y od roku 2030 o roku 2033 a od roku 2035 do roku 2038:

Za vykazovaná období let Y = 2029, 2034 a 2039:

Za vykazovaná období let Y = 2034 a 2039:

Za vykazované období roku 2040:

Za vykazovaná období let Y > 2040:

exeCO2(NO)Y = (CO2(NO)Y – T(NO)Y) × VY

exeCO2(M)Y = (CO2(M)Y – T(M)Y) × V

Pokud předchozí výpočty vedou k záporné hodnotě exeCO2(X)Y, hodnota exeCO2(X)Y se stanoví na 0.

kde

je součet za vykazovaná období let Y od roku 2019 do roku 2024;

je součet za vykazovaná období let I od roku 2025 do roku Y;

je součet za vykazovaná období let J od roku 2025 do roku (Y-1);

je součet za vykazovaná období let I od roku 2025 do roku 2039;

je součet za vykazovaná období let J od roku 2030 do roku (Y-1);

dCO2(X)Y

jsou výpůjčky kreditů za vykazované období roku Y stanovené podle bodu 5.2 (X = NO, M);

cCO2(X)Y

jsou emisní kredity za vykazované období roku Y stanovené podle bodu 5.2 (X = NO, M);

ccCO2(X)I,Y

jsou emisní kredity za vykazované období roku I opravené o část, která vypršela po 7 letech, stanovené podle bodu 6.1 (X = NO, M);

limCO2(X)Y

je limit výpůjček kreditů, stanovený v souladu s bodem 5.3 (X = NO, M);

redCO2(X)

je snížení výpůjček kreditů za vykazované období roku 2025 stanovené podle bodu 5.4 (X = NO, M).

Ve všech ostatních případech se hodnota nadměrných emisí exeCO2(X)Y stanoví na 0 (X = NO, M).

Nadměrné emise CO2 za vykazované období roku Y podle čl. 8 odst. 2, jsou:

exeCO2Y = exeCO2(NO)Y + exeCO2(M)Y

ccCO2(X)I,Y = cCO2(X)I

pro Y ≤ I + 7;

ccCO2(X)I,Y = min(cCO2(X)I;

pro Y > I + 7“.

1. Podskupiny vozidel

1.1. Pro účely tohoto nařízení je pro každé nové těžké vozidlo definována podskupina vozidel sg.

1.1.1 Pro těžká vozidla kategorie N je podskupina vozidel sg definována takto:

(Pro výpočet podílů vozidel a průměrných specifických emisí CO2 výrobců za vykazovaná období v letech 2030 až 2034 podle bodů 2.4 a 2.7 se účelová vozidla s nulovými emisemi kategorie N přiřadí takto:)
Skupina vozidel podle přílohy I nařízení (EU) 2017/2400Typ kabinyVýkon motoruProvozní dojezd (OR)Podskupina vozidel (sg) přiřazená pro účely tohoto nařízení
Vozidla jiná než účelová vozidlaÚčelová vozidla
53 a těžká vozidla s nulovými emisemi ve skupině 51Všechny5353v
54 a těžká vozidla s nulovými emisemi ve skupině 52Všechny54–
1sVšechny1s1sv
1Všechny11v
2Všechny22v
3Všechny33v
4Všechny< 170 kWVšechny4-UD4v
Krátká kabina≥ 170 kWVšechny4-RD
Kabina s lůžky≥ 170 kW a < 265 kW
Kabina s lůžky≥ 265 kW< 350 km
Kabina s lůžky≥ 265 kW≥ 350 km4-LH
5Krátká kabinaVšechnyVšechny5-RD5v
Kabina s lůžky< 265 kW
Kabina s lůžky≥ 265 kW< 350 km
Kabina s lůžky≥ 265 kW≥ 350 km5-LH
9Krátká kabinaVšechnyVšechny9-RD9v
Kabina s lůžkyVšechny< 350 km
Kabina s lůžkyVšechny≥ 350 km9-LH
10Krátká kabinaVšechnyVšechny10-RD10v
Kabina s lůžkyVšechny< 350 km
Kabina s lůžkyVšechny≥ 350 km10-LH
11Všechny, kromě souprav EHC1111v
Všechny, pouze soupravy EHC11-EHC
12Všechny, kromě souprav EHC1212v
Všechny, pouze soupravy EHC12-EHC
16Všechny, kromě souprav EHC1616v
Všechny, pouze soupravy EHC16-EHC
Účelová vozidla s nulovými emisemi v podskupině vozidelPřiřazená do podskupiny vozidel
53v53
1sv1s
1v1
2v2
3v3
4v4-UD
5v5-RD
9v9-RD
10v10-RD
11v11
12v12
16v16

‚Kabinou s lůžky‘ se rozumí typ kabiny, která má za sedadlem řidiče prostor určený ke spaní, vykázaný podle článků 13a a 13b.

‚Krátkou kabinou‘ se rozumí typ kabiny, který není kabinou s lůžky.

Jestliže nové těžké vozidlo má být zařazeno do podskupiny vozidel 4-UD, ale údaje o emisích CO2 v g/km pro profily určení UDL nebo UDR definované v bodě 1.4. nejsou k dispozici, nové těžké vozidlo bude zařazeno do podskupiny vozidel 4-RD.

‚Provozním dojezdem‘ se rozumí vzdálenost, kterou může těžké vozidlo ujet za podmínek dálkové dopravy, aniž by bylo dobíjeno nebo do něj bylo doplňováno palivo, jak je stanovena v bodě 1.3.

Pokud pro těžké vozidlo spadající do skupiny 11, 12 nebo 16 nejsou k dispozici informace týkající se TPMLM uvedené v čl. 3 bodě 25 písm. c), zařadí se toto vozidlo do podskupin vozidel 11-EHC, 12-EHC a 16-EHC pouze na základě kritérií stanovených v čl. 3 bodě 25 písm. a) a b).

1.1.2. Pro těžká vozidla kategorie N je podskupina vozidel sg definována takto:

Skupina vozidel podle přílohy I nařízení (EU) 2017/2400Podskupina vozidel (sg) přiřazená pro účely tohoto nařízení
31a, 31d31-LF
31b131-L1
31b231-L2
31c, 31e31-DD
32a, 32b32-C2
32c, 32d32-C3
32e, 32f32-DD
33a, 33d, 37a, 37d33-LF
33b1, 37b133-L1
33b2, 37b233-L2
33c, 33e, 37c, 37e33-DD
34a, 34b, 36a, 36b, 38a, 38b, 40a, 40b34-C2
34c, 34d, 36c, 36d, 38c, 38d, 40c, 40d34-C3
34e, 34f, 36e, 36f, 38e, 38f, 40e, 40f34-DD
35a, 35b1, 35b2, 35c35-FE
39a, 39b1, 39b2, 39c39-FE

1.1.3. Pro těžká vozidla kategorie O je podskupina vozidel sg definována takto:

Skupina vozidel definovaná v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2022/1362Podskupina vozidel (sg) přiřazená pro účely tohoto nařízení
Všechny skupiny uvedené v tabulce 1 s jednou, dvěma nebo třemi nápravamiStejná jako ve sloupci ‚Skupina vozidel‘ tabulek v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2022/1362.
Všechny skupiny uvedené v tabulce 4 se dvěma nebo třemi nápravami
Všechny skupiny uvedené v tabulce 6

1.2. Účelová vozidla jsou definována těmito kritérii:

Kategorie vozidlaUspořádání podvozkuKritéria pro účelová vozidla
NSamostatný nákladní automobil

K doplnění kódu karoserie uvedeného v položce 38 prohlášení o shodě se použije jeden z následujících číselných znaků uvedených v dodatku 2 přílohy I nařízení (EU) 2018/858:

09, 10, 15, 16, 18, 19, 20, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 31;

TahačMaximální rychlost nepřevyšující 79 km/h

1.3. Provozní dojezd pro účely tohoto nařízení se stanoví takto:

Technologie hnacího ústrojíProvozní dojezd (OR)
Těžká vozidla, která čerpají energii za účelem mechanického pohonu pouze ze zásobníku elektrické nebo jiné energieOR = skutečný akční dosah v režimu nabíjení-vybíjení podle bodu 2.4.1 části I přílohy IV nařízení (EU) 2017/2400 pro profil určení LHR
Jiné technologieOR > 350 km

1.4. Definice profilů určení

2. Výpočet průměrných specifických emisí výrobce

2.1. Výpočet specifických emisí CO2 nového těžkého vozidla

2.1.1. Váhy profilu určení (Wsg,mp) pro těžká vozidla kategorie N

2.1.2. Váhy profilu určení (Wsg,mp) pro těžká vozidla kategorie M

2.1.3. Váhy profilu určení (Wsg,mp) pro těžká vozidla kategorie O

2.2. Průměrné specifické emise CO2 všech nových těžkých vozidel v podskupině vozidel pro výrobce

2.2.1. Pro těžká vozidla kategorií N a O:

(v g/tkm)

2.2.2. Pro úplná nebo dokončená vozidla kategorie M:

v g/pkm)

2.2.3. Pro primární vozidla těžkých vozidel kategorie M:

(v g/pkm)

kde

Σv

je součet za všechna nová těžká vozidla výrobce v podskupině vozidel sg, s výhradou článku 7b;

CO2v

jsou specifické emise CO2 nového těžkého vozidla v, stanovené podle bodu 2.1;

CO2pv

jsou specifické emise CO2 primárního vozidla nového těžkého vozidla v, stanovené podle bodu 2.1;

Vsg

je počet nových těžkých vozidel výrobce v podskupině vozidel sg;

Vpvsg

počet nových těžkých vozidel v podskupině vozidel sg, který se podle článku 7b započítá s emisemi CO2 jejich primárních vozidel při výpočtu průměrných specifických emisí CO2 podle bodu 2.2.3;

PLsg

je průměrné užitečné zatížení těžkých vozidel v podskupině vozidel sg stanovené podle bodu 2.5;

PNsg

je průměrný počet cestujících ve vozidlech v podskupině vozidel sg stanovený podle bodu 2.5.

2.3. Výpočet faktoru pro nulové a nízké emise podle článku 5

2.3.1 Vykazovaná období let 2019 až 2024

2.3.2 Vykazovaná období let 2025 až 2029

2.3.3 Vykazovaná období od roku 2030

2.3.4 Výpočet mezní hodnoty pro nízké emise

2.4. Výpočet podílů těžkých vozidel

2.5. Hodnoty užitečného zatížení, počty cestujících a objemy nákladu

2.5.2. Těžká vozidla kategorie M

2.5.3. Těžká vozidla kategorie O

2.6. Výpočet váhového faktoru počtu najetých kilometrů a užitečného zatížení nebo počtu cestujících

2.6.1 Počet najetých kilometrů za rok pro těžká vozidla kategorie N

2.6.2. Počet najetých kilometrů za rok pro těžká vozidla kategorie M

2.6.3. Počet najetých kilometrů za rok pro těžká vozidla kategorie O

2.7. Průměrné specifické emise CO2 výrobců podle článku 4

2.7.1. Pro vykazovaná období let 2019 až 2029:

2.7.2. Pro vykazovaná období od roku 2025:

3. Výpočet referenčních hodnot

3.1. Referenční hodnoty

3.1.1. Pro každou podskupinu vozidel sg, se hodnoty užitečného zatížení PLsg,mp, počet cestujících PNsg,mp, hmotnost cestujících PMsg,mp, technicky přípustné maximální hodnoty užitečného zatížení maxPLsg, technicky přípustný maximální počet cestujících maxPNsg a objem nákladu CVsg vypočtou takto:

(pro těžká vozidla kategorie N)*

(pro těžká vozidla kategorie M)*

(pro těžká vozidla kategorie M)*

(pro těžká vozidla kategorie N)*

(pro těžká vozidla kategorie M)*

(pro těžká vozidla kategorie O)

(*pouze pro podskupiny vozidel, pro něž nejsou v bodě 2.5 pro PLsg,mp nebo PNsg,mp uvedeny žádné explicitní hodnoty)

3.1.2. Referenční emise CO2 rCO2sg uvedené v článku 3 se vypočtou takto:

(pro těžká vozidla kategorií N a O)

(pro těžká vozidla kategorie M)

(pro těžká vozidla kategorie M)

kde

Σv

je součet všech nových těžkých vozidel v podskupině vozidel sg registrovaných v referenčním období vztahujícím se na podskupinu sg podle bodu 3.2;

CO2v

jsou specifické emise CO2 nového těžkého vozidla v stanovené podle bodu 2.1, v příslušných případech upravené podle přílohy II;

CO2pv

jsou specifické emise CO2 primárního vozidla nového těžkého vozidla v stanovené podle bodu 2.1, v příslušných případech upravené podle přílohy II;

rVsg

je počet všech nových těžkých vozidel v podskupině vozidel sg registrovaných v referenčním období vztahujícím se na podskupinu sg podle bodu 3.2;

PLsg

je průměrné užitečné zatížení těžkých vozidel v podskupině vozidel sg stanovené podle bodu 2.5;

PNsg

je průměrný počet cestujících v těžkých vozidlech v podskupině vozidel sg stanovený podle bodu 2.5.

PLv,mp

je užitečné zatížení těžkého vozidla v v profilu určení mp stanovené na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b;

PNv,mp

je počet cestujících těžkého vozidla v v profilu určení mp stanovený na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b;

PMv,mp

je hmotnost cestujících těžkého vozidla v v profilu určení mp stanovená na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b;

maxPLv

je technicky přípustné maximální užitečné zatížení těžkého vozidla v stanovené na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b;

maxPNv

je technicky přípustný maximální počet cestujících v těžkém vozidle v stanovený na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b;

CVv

je objem nákladu těžkého vozidla v stanovený na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b.

3.2. Referenční období vztahující se na podskupiny vozidel

3.2.1. Pokud je v referenčním období specifikovaném v bodě 3.2 v podskupině vozidel sg počet nových těžkých vozidel všech výrobců nižší než 50, použijí se tato pravidla:

4. Výpočet cíle pro specifické emise CO2 výrobce podle článku 6

4.1. Cíle pro specifické emise CO2

4.1.1. Pro vykazovaná období let 2025 až 2029:

T(2025) = Σ sg sharesg × MPWsg × (1 – rfsg) × rCO2sg

4.1.2. Pro vykazovaná období od roku 2030:

T(NO)= Σ sg sharesg × MPWsg × (1 – rfsg) × rCO2sg

T(MCO2) = Σ sg sharesg × MPWsg × [(1- pvsg) × (1 – rfsg) × rCO2sg + pvsg × (1 – rfpsg) × rCO2psg]

T(MZE) = Σsg sharesg × MPWsg × (1 – zevMsg) x rCO2sg

T(M) = T(MCO2) + T(MZE)

kde

Σ sg

je součet těch podskupin vozidel, jež jsou zahrnuty do výpočtu konkrétního cíle pro specifické emise CO2 v souladu s bodem 4.2;

sharesg

se stanoví podle bodu 2.4;

MPWsg

se stanoví v bodu 2.6;

rfsg

je cíl snížení emisí CO2 vztahující se ke konkrétnímu vykazovanému období na nová těžká vozidla v podskupině vozidel sg podle bodu 4.3;

rfpsg

je cíl snížení emisí CO2 vztahující se ke konkrétnímu vykazovanému období na primární vozidla nových těžkých vozidel v podskupině vozidel sg podle bodu 4.3;

zevMsg

je povinný podíl těžkých vozidel s nulovými emisemi vztahující se ke konkrétnímu vykazovanému období na těžká vozidla v podskupině vozidel sg podle bodu 4.3;

rCO2sg

je stanoven v bodě 3.1.2;

rCO2psg

je stanoven v bodě 3.1.2;

pvsg

je stanoven v bodě 2.4.

4.2. Podskupiny vozidel zahrnuté do výpočtu průměrných specifických emisí CO2 a cílů pro specifické emise CO2 výrobců

4.3. Cíle pro snížení emisí CO2 a povinné podíly těžkých vozidel s nulovými emisemi

4.3.1. Následující cíle pro snížení emisí CO2 rfsg a rfpsg podle článku 3a se použijí na těžká vozidla v podskupině vozidel sg pro různá vykazovaná období:

Cíle pro snížení emisí CO2 rfsg a rfpsg
Podskupiny vozidel (sg)Vykazované období
2025 – 20292030 – 20342035 – 2039od roku 2040
Středně těžká nákladní vozidla53, 54043 %64 %90 %
Těžká nákladní vozidla > 7,4 t1s, 1, 2, 3043 %64 %90 %
Těžká nákladní vozidla > 16 t s uspořádáním náprav 4x2 a 6x44-UD, 4-RD, 4-LH, 5-RD, 5-LH, 9-RD, 9-LH, 10-RD, 10-LH15 %43 %64 %90 %
Těžká nákladní vozidla > 16 t se zvláštním uspořádáním náprav11, 12, 16, 11-EHC, 12-EHC, 16-EHC043 %64 %90 %
Účelová vozidla53v, 1sv, 1v, 2v, 3v, 4v, 5v, 9v, 10v, 11v, 12v, 16v0064 %90 %
Autokary a meziměstské autobusy (rfsg)32-C2, 32-C3, 32-DD, 34-C2, 34-C3, 34-DD, 31-L2, 33-L2043 %64 %90 %
Primární vozidla autokarů a meziměstských autobusů (rfpsg)32-C2, 32-C3, 32-DD, 34-C2, 34-C3, 34-DD, 31-L2, 33-L2043 %64 %90 %
Přípojná vozidla421, 421v, 422, 422v, 423, 431, 431v, 432, 432v, 433, 611, 612, 611 V, 612 V, 621, 623, 621 V, 622, 622 V, 623 V, 624, 624 V, 625, 631, 631v, 632, 632v, 63307,5 %7,5 %7,5 %
Návěsy111, 111 V, 112, 112 V, 113, 121, 121 V, 122, 122 V, 123, 123 V, 124, 124 V, 125, 126, 131, 131 V, 132, 132 V, 133010 %10 %10 %

Pro vykazovaná období před rokem 2025 se všechny cíle pro snížení emisí CO2 rfsg a rfpsg rovnají 0.

4.3.2. Následující cíle pro těžká vozidla s nulovými emisemi zevMsg podle článku 3b jsou použitelné pro těžká vozidla v podskupině vozidel sg pro různá vykazovaná období:

Povinné podíly těžkých vozidel s nulovými emisemi zevMsg
Podskupiny vozidel sgVykazované období
před rokem 20302030 – 20342035 – 2039od roku 2040
Městské autobusy31-LF, 31-L1, 31-DD, 33-LF, 33-L1, 33-DD, 35-FE, 39-FE090 %100 %100 %

5. Emisní kredity a výpůjčky kreditů uvedené v článku 7

5.1. Trajektorie pro snížení emisí CO2

5.1.1. Cílové faktory

5.1.2. Trajektorie pro snížení emisí CO2

5.1.2.1. Potom se pro každou podskupinu vozidel sg a vykazované období roku Y definují následující trajektorie pro snížení emisí CO2:

ETsg,Y = RETsg,Y × rCO2sg

ETpsg,Y = RETpsg,Y × rCO2psg

ETzsg,Y = ZETsg,Y × rCO2sg

5.1.2.2. Pro každého výrobce a vykazované období roku Y mezi lety 2019 a 2024 se definují následující trajektorie pro snížení emisí CO2:

ET(2025)Y = Σ sg sharesg × MPWsg × ETsg,Y

5.1.2.3. Pro každého výrobce a vykazované období roku Y mezi lety 2025 a 2040 se definují následující trajektorie pro snížení emisí CO2:

ET(NO)Y = Σ sg sharesg × MPWsg × ETsg,Y

ET(MCO2)Y = Σ sg sharesg × MPWsg × [(1- pvsg) × ETsg,Y + pvsg × ETpsg,Y]

ET(MZE)Y = Σsg sharesg × MPWsg × ETzsg,Y

ET(M)Y = ET(MCO2)Y + ET(MZE)Y

kde

Σ sg

je součet těch podskupin vozidel, jež jsou zahrnuty do výpočtu konkrétní trajektorie pro snížení emisí CO2 v souladu s bodem 4.2;

sharesg

je podíl nových těžkých vozidel výrobce v podskupině vozidel sg, stanovený podle bodu 2.4;

MPWsg

se stanoví podle bodu 2.6;

rCO2sg

se stanoví podle bodu 3.1.2;

rCO2psg

se stanoví podle bodu 3.1.2;

pvsg

je podíl nových těžkých vozidel výrobce v podskupině vozidel sg, který se podle článku 7b započítá s emisemi CO2 jejich primárních vozidel při výpočtu průměrných specifických emisí CO2 podle bodu 2.2.

5.2. Výpočet emisních kreditů a výpůjček kreditů v každém vykazovaném období

5.3. Limit výpůjček kreditů

5.4. Emisní kredity pro nejbližší období

6. Stanovení nadměrných emisí CO2 výrobce uvedených v čl. 8 odst. 2

6.1. Stanovení ccCO2(X)Y,I

PŘÍLOHA II Opravné postupy uvedené v článku 11

1. Úprava referenčních emisí CO2 po změně postupů schvalování typu uvedených v čl. 11 odst. 2

Po změně postupů schvalování typu uvedených v čl. 11 odst. 2 se referenční emise CO2 uvedené v bodě 3.1.2 přílohy I přepočítají.

Za tímto účelem se emise CO2 v g/km nových těžkých vozidel v v referenčním období a jejich primárních vozidel stanovené pro profil určení mp, jak je uvedeno v bodě 2.1 přílohy I, upraví takto:

CO2v,mp = CO2(RP)v,mp · (Σ r sr,sg · CO2r,mp)/ (Σ r sr,sg · CO2(RP)r,mp)

CO2pv,mp = CO2p(RP)v,mp · (Σ r sr,sg · CO2pr,mp)/ (Σ r sr,sg · CO2p(RP)r,mp)

kde

Σ r

je součet za všechna reprezentativní těžká vozidla r pro podskupinu vozidel sg,

sg

je podskupina vozidel, do které těžké vozidlo v patří,

sr,sg

je statistická váha reprezentativního těžkého vozidla r v podskupině vozidel sg;

CO2(RP)v,mp

jsou specifické emise CO2 těžkého vozidla v v g/km, stanovené pro profil určení mp a založené na údajích ze sledování za referenční období;

CO2(RP)r,mp

jsou specifické emise CO2 reprezentativního těžkého vozidla r v g/km, stanovené pro profil určení mp v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 a prováděcími předpisy k němu ve znění platném v referenčním období;

CO2r,mp

jsou specifické emise CO2 reprezentativního těžkého vozidla r stanovené pro profil určení mp v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 a prováděcími předpisy k němu podle změn uvedených v čl. 11 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení;

CO2p(RP)v,mp

jsou specifické emise CO2 primárního vozidla těžkého vozidla v v g/km, stanovené pro profil určení mp a založené na údajích ze sledování za referenční období;

CO2p(RP)r,mp

jsou specifické emise CO2 primárního vozidla reprezentativního těžkého vozidla r v g/km, stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 a prováděcími předpisy k němu ve znění platném v referenčním období;

CO2pr,mp

jsou specifické emise CO2 primárního vozidla reprezentativního těžkého vozidla r stanovené pro profil určení mp v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 a prováděcími předpisy k němu podle změn uvedených v čl. 11 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení;

Specifické emise CO2 se normalizují podle přílohy III s použitím hodnot parametrů uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. f), které jsou použitelné ve vykazovaném období uvedeném v čl. 11 odst. 2 písm. a).

Reprezentativní těžká vozidla se definují v souladu s metodikou uvedenou v čl. 11 odst. 3.

Pokud ve vykazovaném období roku Y byly stanoveny specifické emise CO2 některých nových těžkých vozidel výrobce se změnami uvedenými v čl. 11 odst. 2, referenční emise CO2rCOsg podskupiny vozidel sg použité v bodech 4 a 5.1 přílohy I se vypočítají takto:

rCO2sg = Σ,i Vsg,i/Vsg x rCO2sg,,i

kde:

Σ,i

je součet

  • pro i = 0: nepozměněný postup pro stanovení emisí CO2, pro který jsou použitelné původní referenční emise CO2 bez úprav, a

  • pro i ≥ 1: všechny následné změny uvedené v čl. 11 odst. 2;

Vsg

je počet nových těžkých vozidel výrobce ve vykazovaném období roku Y a podskupině vozidel sg;

Vsg,i

je počet nových těžkých vozidel výrobce ve vykazovaném období roku Y a podskupině vozidel sg, jejichž specifické emise CO2 byly stanoveny se zohledněním změny i;

rCO2sg,i

jsou:

  • pro i = 0: neupravené referenční emise CO2

  • pro i ≥ 1: referenční emise CO2, které byly stanoveny pro podskupinu vozidel sg se zohledněním změny i.

1. Úprava referenčních emisí CO2 po změně postupů schvalování typu uvedených v čl. 11 odst. 2

2. Použití upravených referenčních emisí CO2 podle čl. 11 odst. 2

PŘÍLOHA III Normalizace specifických emisí CO2 nových těžkých vozidel podle článku 4

1. Normalizace specifických emisí CO2

Pro účely výpočtu podle bodu 2.1 přílohy I se hodnoty emisí CO2 CO2v,mp těžkých vozidel normalizují takto:

CO2v,mp = reportCO2v,mp + ΔCO2v,mp(m) + ΔCO2cvv,mp

m = PLsg,mp – PLv,mp + cCWv

(pro těžká vozidla kategorií N a O)

m = PMsg,mp – PMv,mp + cCWv

(pro těžká vozidla kategorie M)

Hodnoty emisí CO2CO2pv,mpprimárních vozidel se normalizují podle stejné metodiky s použitím parametrů pro primární vozidla.

kde

CO2v,mp

jsou normalizované emise CO2 těžkého vozidla v stanovené pro profil určení mp, jež je nutno zohlednit ve výpočtu podle bodu 2.1 přílohy I;

reportCO2v,mp

jsou emise CO2 v g/km nového těžkého vozidla v stanovené pro profil určení mp a vykázané podle článků 13a a 13b;

ΔCO2v,mp(m)

se stanoví v souladu s bodem 3;

ΔCO2cvv,mp

se stanoví v souladu s bodem 4;

PLv,mp

je užitečné zatížení těžkého vozidla v v profilu určení mp stanovené na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b;

PLsg,mp

je užitečné zatížení pro podskupinu vozidel sg a profil určení mp podle bodu 2.5 přílohy I;

PMv,mp

je hmotnost cestujících těžkého vozidla v v profilu určení mp stanovená na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b;

PMsg,mp

je hmotnost cestujících pro podskupinu vozidel sg a profil určení mp podle bodu 2.5 přílohy I;

cCWv

je korekce pohotovostní hmotnosti těžkého vozidla v použitá podle bodu 2.

Vzhledem k tomu, že dopravní užitkovost těžkého vozidla se zvyšuje s jeho technicky přípustným maximálním užitečným zatížením nebo počtem cestujících, ale z technických důvodů znamenají vyšší hodnoty těchto parametrů vyšší pohotovostní hmotnost, a tedy vyšší emise CO2, použije se následující korekce pohotovostní hmotnosti těžkého vozidla v v podskupině vozidel sg za účelem normalizace jeho specifických emisí CO2 podle bodu 1:

cCWv = asg · (maxPLsg – maxPLv)

pro těžká vozidla kategorie N;

cCWv = 0

pro těžká vozidla kategorie O;

cCWv = asg · (maxPNsg – maxPNv)

pro těžká vozidla kategorie M;

kde

asg

je lineární koeficient stanovený podle bodu 2.1 za vykazované období roku, v němž bylo těžké vozidlo v registrováno;

maxPLv

je technicky přípustné maximální užitečné zatížení těžkého vozidla v stanovené na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b;

maxPNv

je technicky přípustný maximální počet cestujících v těžkém vozidle v stanovený na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b;

maxPLsg

je technicky přípustné maximální užitečné zatížení podskupiny vozidel sg stanovené podle bodu 2.5 přílohy I;

maxPNsg

je technicky přípustný maximální počet cestujících podskupiny vozidel sg stanovený podle bodu 2.5 přílohy I.

Pro každé vykazované období se parametry asg a bsg stanoví pomocí lineární regresní analýzy korelace hodnot CWv s hodnotami maxPLv (těžká vozidla kategorie N) a maxPNv (těžká vozidla kategorie M), se zohledněním všech nově registrovaných těžkých vozidel v v podskupině vozidel sg:

CWv ≈ asg maxPLv + bsg

pro těžká vozidla kategorie N;

CWv ≈ asg maxPNv + bsg

pro těžká vozidla kategorie M;

kde

CWv

je pohotovostní hmotnost těžkého vozidla v stanovená na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b; není-li k dispozici přesná hodnota, může být určena přibližně pomocí korigované skutečné hmotnosti těžkého vozidla v;

maxPLv

je technicky přípustné maximální užitečné zatížení těžkého vozidla v stanovené na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b;

maxPNv

je technicky přípustný maximální počet cestujících v těžkém vozidle v stanovený na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b.

Změna ex post emisí CO2 těžkého vozidla v, kterou je nutno stanovit pro profil určení mp z důvodu změny ex post celkové hmotnosti, jež má být přiřazena těžkému vozidlu za účelem stanovení emisí CO2, je definována touto lineární aproximací:

ΔCO2v,mp(m) = m (CO2v,r – CO2v,l) / (Mr – Ml)

kde:

m

je změna celkové hmotnosti přiřazené těžkému vozidlu v za účelem stanovení jeho emisí CO2,

CO2v,r

jsou emise CO2 těžkého vozidla v v g/km, beze změny hmotnosti, stanovené pro stejný profil určení mp a reprezentativní zatížení

CO2v,l

jsou emise CO2 těžkého vozidla v v g/km, beze změny hmotnosti, stanovené pro stejný profil určení mp a nízké zatížení

Mr

je celková hmotnost vozidla v simulaci, beze změny hmotnosti, pro stejný profil určení mp a reprezentativní zatížení

Ml

je celková hmotnost vozidla v simulaci, beze změny hmotnosti, pro stejný profil určení mp a nízké zatížení

Těžká vozidla kategorie O v rámci téže podskupiny vozidel mají různé objemy nákladu. Vzhledem k tomu, že dopravní užitkovost těžkého vozidla se zvyšuje s objemem nákladu, ale z technických důvodů toto zvýšení znamená vyšší emise CO2, použije se následující korekce emisí CO2 těžkého vozidla v v podskupině vozidel sg:

ΔCO2cvv,mp = asg,mp (CVsg – CVv)

kde

asg,mp

je lineární koeficient stanovený podle bodu 4.1 za vykazované období roku, v němž bylo těžké vozidlo v registrováno;

CVv

je objem nákladu těžkého vozidla v stanovený na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b;

CVsg

je objem nákladu vozidla podskupiny sg stanovený podle bodu 2.5 přílohy I.

Pro těžká vozidla kategorií N a M se korekce emisí CO2 ΔCO2cvv,mp rovná 0.

Pro každé vykazované období a profil určení se parametry asg,mp a bsg,mp stanoví pomocí lineární regresní analýzy korelace hodnot [reportCO2v,mp + ΔCO2v,mp(m)] s hodnotami CVv, se zohledněním všech nově registrovaných těžkých vozidel v v podskupině vozidel sg:

reportCO2v,mp + ΔCO2v,mp(m) ≈ asg,mp · CVv + bsg,mp

kde

CVv

je objem nákladu těžkého vozidla v stanovený na základě údajů vykázaných podle článků 13a a 13b;

reportCO2v,mp, ΔCO2v,mp(m)

jsou vymezeny v bodě 1.

1. Normalizace specifických emisí CO2

2. Normalizace pohotovostní hmotnosti

2.1. Stanovení normalizačních parametrů

3. Změna emisí CO2 v souvislosti se změnou celkové hmotnosti vozidla

4. Normalizace pro různé objemy nákladu

4.1. Stanovení normalizačních parametrů

PŘÍLOHA IV Pravidla pro údaje, které mají být sledovány a vykazovány podle článků 13a a 13b

ČÁST A: ÚDAJE, KTERÉ MAJÍ BÝT SLEDOVÁNY A VYKAZOVÁNY ČLENSKÝMI STÁTY

V souladu s článkem 13b tohoto nařízení vykazuje každý vykazující subjekt následující údaje pro ta těžká vozidla, pro která je povinen vypracovat soubor záznamů výrobce (MRF) nebo soubor informací o vozidle (VIF) v souladu s nařízením (EU) 2017/2400 a prováděcím nařízením (EU) 2022/1362.

V případě těžkých vozidel uvedených v části A písm. r) a s) této přílohy výrobce uvedený v článku 7a rovněž informuje Komisi v souladu s čl. 3a odst. 4 a 5, pokud těžké vozidlo, které by jinak bylo od povinností stanovených v čl. 3a odst. 1, 2 a 3 osvobozeno, od těchto povinností osvobozeno není.

(Ustanovení čl. 3 bod 29 nařízení (EU) 2017/2400.)(Ustanovení čl. 3 bod 31 nařízení (EU) 2017/2400.)(Ustanovení čl. 3 bod 4a nařízení (EU) 2017/2400.)(Záznamový soubor výrobce (MRF), čl. 3 bod 23 nařízení (EU) 2017/2400.)(Soubor informací o vozidle (VIF), čl. 3 bod 25 nařízení (EU) 2017/2400.)(Čl. 2 bod 5 prováděcího nařízení (EU) 2022/1362.)(Záznamový soubor výrobce (MRF), čl. 2 bod 9 prováděcího nařízení (EU) 2022/1362.)(Ustanovení čl. 8 odst. 6 a 7 prováděcího nařízení (EU) 2022/1362.)(Jak je uvedeno v tabulce s názvem „Další informace“.)
Kategorie vozidel / podskupiny vozidelVykazující subjekty
Výrobce primárního vozidlaMezivýrobce vozidlaVýrobce vozidlaPověřená technická zkušebna
N / všechnyNepoužije seNepoužije se
  • MRF

  • Další informace

Nepoužije se
M / všechny
  • VIF

  • MRF

  • Další informace

týkající se primárního vozidla

Nepoužije se
  • VIF

  • MRF

  • Další informace

týkající se úplného nebo dokončeného vozidla

Nepoužije se
O / všechnyNepoužije seNepoužije se
  • MRF

  • Další informace

  • MRF

  • Další informace

(Pokud se pro účely stanovení emisí CO2 podle nařízení (EU) 2017/2400 nebo prováděcího nařízení (EU) 2022/1362 namísto certifikovaných hodnot použijí standardní hodnoty pro konstrukční část, samostatný technický celek nebo systém, na nějž se vztahuje určitý parametr sledování, odkazují vykazující subjekty na svou interní dokumentaci jako na zdroj příslušného parametru sledování. Není-li zdroj parametru sledování výslovně uveden, vykazující subjekty rovněž použijí odkaz na svou interní dokumentaci.)(Pokud těžké vozidlo nemá konstrukční část, samostatný technický celek nebo systém nebo technickou vlastnost, na kterou se vztahuje parametr sledování, příslušný parametr sledování se pro dané vozidlo nevykazuje.)(Pokud těžké vozidlo obsahuje více konstrukčních částí, samostatných technických celků nebo systémů stejného typu vyrobených různými výrobci, parametr sledování se vykazuje pro každého výrobce.)(Celosvětově harmonizovaný cyklus v neustáleném stavu.)(Nařízení Komise (EU) č. 582/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a kterým se mění přílohy I a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (Úř. věst. L 167, 25.6.2011, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/582/oj).)(U dvoupalivových těžkých vozidel se tento parametr sledování vykazuje samostatně pro každé palivo uvedené při stanovení CO2 v souladu s nařízením (EU) 2017/2400.)(Celosvětově harmonizovaný cyklus v ustáleném stavu.)(Dohoda o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP), která byla uzavřena v Ženevě dne 1. září 1970 a vstoupila v platnost dne 21. listopadu 1976, v platném znění.)(Tento parametr se vykazuje pouze u přípojných vozidel s osvědčením o shodě podle ATP.)(Vyhláška UIC 596-5 Návěsy pro manipulaci s drapáky.)(Vyhláška UIC 597 Návěsy na podvozcích.)(Rezoluce IMO MSC.479(102) (přijatá dne 11. listopadu 2020), Revidované pokyny pro bezpečnostní opatření při přepravě silničních vozidel na lodích typu ro-ro.)(Dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), podepsaná v Ženevě dne 30. září 1957, která vstoupila v platnost dne 29. ledna 1968, v platném znění.)(Tento parametr se vykazuje pouze u přípojných vozidel EX/III s osvědčením o schválení podle ADR.)(Tento parametr lze volitelně vykazovat u vozidel se specifickými technologiemi vozidel, na něž se nevztahuje žádný jiný parametr sledování, aby se umožnila jejich identifikace.)
Další informace
Č.Sledovaný parametrZdrojKategorie vozidel, na kterou se vztahuje sledovaný parametr
15Značka (obchodní název výrobce)Všechny
24Název a adresa výrobce převodovkyPoložka 0.4 vzoru certifikátu konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému v dodatku 1 k příloze VI nařízení (EU) 2017/2400

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

Kategorie O;

25Značka (obchodní název výrobce převodovky)Položka 0.1 vzoru certifikátu konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému v dodatku 1 k příloze VI nařízení (EU) 2017/2400

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

Kategorie O;

32Název a adresa výrobce nápravyPoložka 0.4 vzoru certifikátu konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému v dodatku 1 k příloze VII nařízení (EU) 2017/2400

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

Kategorie O;

33Značka (obchodní název výrobce nápravy)(3)Položka 0.1 vzoru certifikátu konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému v dodatku 1 k příloze VII nařízení (EU) 2017/2400

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

Kategorie O;

39Název a adresa výrobce pneumatikPoložka 1 vzoru certifikátu konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému v dodatku 1 k příloze X nařízení (EU) 2017/2400

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

Kategorie O;

40Značka (obchodní název výrobce pneumatik)Položka 3 vzoru certifikátu konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému v dodatku 1 k příloze X nařízení (EU) 2017/2400

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

Kategorie O;

72Číslo licence pro provozování simulačního nástrojeVšechny
75Hmotnostní emise CO2 motoru v průběhu zkoušky WHTC (g/kWh)Bod 1.4.2 doplňku k dodatku 5 nebo bod 1.4.2 doplňku k dodatku 7 k příloze I nařízení Komise (EU) č. 582/2011, podle toho, které ustanovení je použitelné

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

76Spotřeba paliva motoru v průběhu zkoušky WHTC (g/kWh)Bod 1.4.2 doplňku k dodatku 5 nebo bod 1.4.2 doplňku k dodatku 7 k příloze I nařízení (EU) č. 582/2011, podle toho, které ustanovení je použitelné

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

77Hmotnostní emise CO2 motoru v průběhu zkoušky WHSC (g/kWh)Bod 1.4.1 doplňku k dodatku 5 nebo bod 1.4.1 doplňku k dodatku 7 k příloze I nařízení (EU) č. 582/2011, podle toho, které ustanovení je použitelné

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

78Spotřeba paliva motoru v průběhu zkoušky WHSC (g/kWh)Bod 1.4.1 doplňku k dodatku 5 nebo bod 1.4.1 doplňku k dodatku 7 k příloze I nařízení (EU) č. 582/2011, podle toho, které ustanovení je použitelné

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

101U těžkých vozidel s datem simulace od 1. července 2020 číslo schválení typu motoruBod 1.2.1 doplňku k dodatku 5, 6 nebo 7 k příloze I nařízení (EU) č. 582/2011 podle toho, které ustanovení je použitelné

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

102U těžkých vozidel s datem simulace od 1. července 2021 soubor ve formátu CSV („comma separated values“); tento soubor s příponou „vsum“ nese stejný název jako příslušný pracovní soubor a obsahuje souhrnné výsledky jednotlivých simulovaných profilů určení a stavů užitečného zatíženíSoubor generovaný simulačním nástrojem uvedeným v čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/2400 v jeho verzi grafického uživatelského rozhraní (GUI)Všechny
103Název a adresa výrobce spalovacího motoruPoložka 0.5 vzoru certifikátu konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému v dodatku 1 k příloze V nařízení (EU) 2017/2400

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

104Značka (obchodní název výrobce spalovacího motoru)Položka 0.1 vzoru certifikátu konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému v dodatku 1 k příloze V nařízení (EU) 2017/2400

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

105Název a adresa výrobce systému elektrického stroje / integrované součásti elektrického hnacího ústrojí (IEPC) / integrované součásti hnacího ústrojí hybridního elektrického vozidla (IHPC) typu 1Položka 0.5 vzoru certifikátu konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému v dodatku 1 k příloze Xb nařízení (EU) 2017/2400

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

Kategorie O;

106Značka (obchodní název výrobce systému elektrického stroje / IEPC / IHPC typu 1)Položka 0.1 vzoru certifikátu konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému v dodatku 1 k příloze Xb nařízení (EU) 2017/2400

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

Kategorie O;

107Název a adresa výrobce palivových článkůPoložka 0.5 vzoru certifikátu konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému v dodatku 1 k příloze Xb nařízení (EU) 2017/2400

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

108Značka (obchodní název výrobce palivových článků)Položka 0.1 vzoru certifikátu konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému v dodatku 1 k příloze Xb nařízení (EU) 2017/2400

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

109Název a adresa výrobce systému pro uchovávání elektrické energiePoložka 0.5 vzoru certifikátu konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému v dodatku 1 k příloze Xb nařízení (EU) 2017/2400

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

Kategorie O;

110Značka (obchodní název výrobce systému pro uchovávání elektrické energiePoložka 0.1 vzoru certifikátu konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému v dodatku 1 k příloze Xb nařízení (EU) 2017/2400

Kategorie N;

Kategorie M: pouze primární vozidlo;

Kategorie O;

111Přítomnost spalovacího motoru pro pohon chladicí jednotky (ano/ne)Kategorie O;
112Koeficient K (W/m2-K)Bod 7.2.4 vzoru osvědčení o shodě zařízení s Dohodou o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP) podle dodatku 3 k příloze 1 dohodyKategorie O;
113Přítomnost aktivně ovládané posuvné podlahy (ano/ne)Kategorie O;
114Přípojné vozidlo s vnitřní výškou karoserie ve smyslu bodu 1 podbodu 4 přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2022/1362 větší než 3,5 m (ano/ne)Kategorie O;
115Přítomnost druhého podlaží, které pokrývá více než 50&#x202f;% vnitřní délky karoserie přípojného vozidla ve smyslu bodu 1 podbodu 5 přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2022/1362 (ano/ne)Kategorie O;
116Osvědčení o kombinované železniční a silniční dopravě podle vyhlášky UIC 596–5 nebo vyhlášky UIC 597 (ano/ne)Kategorie O;
117Osvědčení o kombinované trajektové a silniční dopravě podle MSC.479(102) (ano/ne)Kategorie O;
118Číslo osvědčení o schválení podle ADR pro přípojná vozidla EX/IIIBod 1 vzoru osvědčení o schválení pro vozidla přepravující některé nebezpečné věci podle části 9 kapitoly 9.1 bodu 9.1.3.5 Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)Kategorie O;
119Informace o specifických technologiích vozidel, na něž se nevztahuje žádný z výše uvedených parametrů sledování (nepovinné)Všechny

Pro účely veřejného zpřístupnění hodnoty CdxA zahrnuté v souboru záznamů výrobce v souladu s článkem 13c použije Komise rozmezí vymezená v následující tabulce obsahující odpovídající rozmezí pro každou hodnotu CdxA:

RozsahHodnota CdxA [m2]
Min CdxA (CdxA ≥ min CdxA)Max CdxA (CdxA < MaxCdxA)
A10,003,00
A23,003,15
A33,153,31
A43,313,48
A53,483,65
A63,653,83
A73,834,02
A84,024,22
A94,224,43
A104,434,65
A114,654,88
A124,885,12
A135,125,38
A145,385,65
A155,655,93
A165,936,23
A176,236,54
A186,546,87
A196,877,21
A207,217,57
A217,577,95
A227,958,35
A238,358,77
A248,779,21

a) identifikační číslo vozidla u všech nových těžkých vozidel podle článku 2, která jsou registrována na území daného členského státu;

b) název výrobce, kterému je těžké vozidlo přiřazeno v souladu s čl. 7a písm. a), b) nebo c);

c) značka (obchodní název výrobce);

d) kód karoserie, jak je uveden v položce 38 prohlášení o shodě, v relevantních případech včetně doplňujících číselných znaků uvedených v dodatku 2 k příloze I nařízení (EU) 2018/858;

e) v případě těžkých vozidel podle čl. 2 odst. 1 písm. a) nebo b) informace o hnací jednotce specifikované v položkách 23, 23.1 a 26 prohlášení o shodě;

f) maximální rychlost těžkého vozidla, jak je uvedena v položce 29 prohlášení o shodě;

g) stupeň dokončení, jak je uveden ve vybraném vzoru prohlášení o shodě, v souladu s bodem 2 přílohy VIII prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/683(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/683 ze dne 15. dubna 2020, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858, pokud jde o správní požadavky na schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla, a na dozor nad trhem s nimi (Úř. věst. L 163, 26.5.2020, s. 1).);

h) kategorie vozidla, jak je uvedena v položce 0.4 prohlášení o shodě;

i) počet náprav, jak je uveden v položce 1 prohlášení o shodě;

j) TPMLM, jak je uvedena v položce 16.1 prohlášení o shodě;

k) otisk kryptografického klíče souboru záznamů výrobce, jak je uveden v položce 49.1 prohlášení o shodě; u těžkých vozidel registrovaných do 30. června 2025 mohou členské státy oznámit pouze prvních osm znaků kryptografického klíče;

l) specifické emise CO2, jak jsou uvedeny v položce 49.5 prohlášení o shodě;

m) průměrná hodnota zatížení, jak je uvedena v položce 49.6 prohlášení o shodě;

n) datum registrace;

o) TPMLM jízdní soupravy pro těžké vozidlo kategorie N3 v mimořádně těžké soupravě podle čl. 3 bodu 25, jak je uvedena v položce 16.4 prohlášení o shodě nebo certifikátu EU o jednotlivém schválení vozidla;

p) u vozidel zvláštního určení jejich označení, jak je uvedeno v bodě 51 prohlášení o shodě;

q) počet poháněných náprav, jak je uveden v položce 3 prohlášení o shodě;

r) u těžkých vozidel schválených podle čl. 2 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2018/858 informace o tom, že těžké vozidlo bylo zkonstruováno a vyrobeno nebo upraveno k použití složkami civilní ochrany, požární službou či složkami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku;

s) u těžkých vozidel registrovaných pro použití složkami civilní ochrany, požární službou nebo složkami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku, potvrzení, že vozidlo je registrováno pro použití složkami civilní ochrany, požární službou nebo složkami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku a že splňuje podmínky stanovené v čl. 3a odst. 5 tohoto nařízení. U všech těžkých vozidel, včetně jednotlivě schválených těžkých vozidel, jsou odpovídajícími informacemi informace, které mají být uvedeny v EU prohlášení o shodě nebo v certifikátu EU o jednotlivém schválení vozidla nebo ve vnitrostátním certifikátu o jednotlivém schválení vozidla v souladu se vzory stanovenými v prováděcím nařízení (EU) 2020/683, bez ohledu na případné vnitrostátní výjimky použitelné podle čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) 2018/858;

t) u vozidel kategorie M název výrobce úplného nebo dokončeného vozidla, na nějž se vztahují povinnosti vykazování stanovené ve sloupci „Výrobce vozidla“ v první tabulce části B přílohy IV;

u) u vozidel kategorie M světový kód výrobce (kód WMI) sestávající ze tří znaků v souladu s přílohou II částí 2 oddílem A bodem 2.2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/535(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/535 ze dne 31. března 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144, pokud jde o jednotné postupy a technické specifikace pro schvalování typu vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla, pokud jde o jejich obecné konstrukční vlastnosti a bezpečnost (Úř. věst. L 117, 6.4.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2021/535/oj).), který byl přidělen výrobci úplného nebo dokončeného vozidla uvedenému v písmeni t). Je-li třetím znakem kódu WMI číslice „9“, pak také třetí, čtvrtý a pátý znak rejstříkového kódu vozidla (kód VIS), které jsou přiděleny za účelem identifikace uvedeného výrobce v souladu s přílohou II částí 2 oddílem A bodem 2.2.3 uvedeného nařízení.

PŘÍLOHA V Vykazování a správa údajů podle článků 13a až 13c

1. VYKAZOVÁNÍ ČLENSKÝMI STÁTY

Kontaktní místo uvědomí Komisi a Evropskou agenturu pro životní prostředí při přenosu údajů e-mailem zaslaným na následující adresy:

EC-CO2-HDV-IMPLEMENTATION@ec.europa.eu

a

HDV-monitoring@eea.europa.eu

1. VYKAZOVÁNÍ ČLENSKÝMI STÁTY

1.1. Údaje uvedené v části A přílohy IV předává kontaktní místo příslušného orgánu v souladu s článkem 13a elektronickým přenosem údajů Evropské agentuře pro životní prostředí.

2. VYKAZOVÁNÍ VÝROBCI

2.1 Výrobci neprodleně sdělí Komisi a Evropské agentuře pro životní prostředí tyto informace:

  • a) název výrobce uvedený v prohlášení o shodě nebo v certifikátu o jednotlivém schválení;
  • b) kód nebo kódy WMI přidělené výrobci a u každého kódu WMI, jehož třetím znakem je číslice „9“, navíc třetí, čtvrtý a pátý znak kódu VIS přidělené za účelem identifikace výrobce;
  • c) kontaktní místo, které odpovídá za odesílání údajů Evropské agentuře pro životní prostředí;
  • d) kategorii vozidel, pro kterou má výrobce povinnost vykazování v souladu s článkem 13b.

Oznámí neprodleně Komisi a Evropské agentuře pro životní prostředí veškeré změny týkající se těchto informací.

Oznámení se posílají na adresy uvedené v bodě 1.1.

2.2. Údaje uvedené v části B přílohy IV předává kontaktní místo výrobce v souladu s článkem 13b elektronickým přenosem údajů Evropské agentuře pro životní prostředí.

Kontaktní místo informuje Komisi a Evropskou agenturu pro životní prostředí při přenosu údajů e-mailem zaslaným na adresy uvedené v bodě 1.1.

2.3. Pověřené technické zkušebny odpovědné za stanovení emisí CO2 těžkých vozidel kategorií O3 a O4 podle čl. 8 odst. 6 a 7 prováděcího nařízení (EU) 2022/1362 neprodleně sdělí Komisi a Evropské agentuře pro životní prostředí tyto informace:

  • a) název technické zkušebny;
  • b) členský stát, který technickou zkušebnu pověřil;
  • c) kontaktní místo, které odpovídá za odesílání údajů Evropské agentuře pro životní prostředí;
  • d) názvy výrobců, kteří technickou zkušebnu pověřili prováděním simulací a vykazováním údajů o svých vozidlech;
  • e) kód nebo kódy WMI přidělené výrobcům, kteří technickou zkušebnu pověřili prováděním simulací a vykazováním údajů o svých vozidlech, a u každého kódu WMI, jehož třetím znakem je číslice „9“, navíc třetí, čtvrtý a pátý znak kódu VIS přidělené za účelem identifikace výrobce.

Oznámí neprodleně Komisi a Evropské agentuře pro životní prostředí veškeré změny týkající se těchto informací.

Oznámení se posílají na adresy uvedené v bodě 1.1.

2.4. Odchylně od bodu 2.2. u těžkých vozidel kategorií O3 a O4, u nichž byla odpovědnost za stanovení emisí CO2 svěřena pověřené technické zkušebně podle čl. 8 odst. 6 a 7 prováděcího nařízení (EU) 2022/1362, údaje uvedené v části B přílohy IV předává v souladu s článkem 13b kontaktní místo technické zkušebny elektronickým přenosem údajů Evropské agentuře pro životní prostředí.

Kontaktní místo informuje Komisi a Evropskou agenturu pro životní prostředí při přenosu údajů e-mailem zaslaným na adresy uvedené v bodě 1.1.

3. ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ

3.1. Evropské agentura pro životní prostředí zpracovává údaje předané v souladu s body 1.1 a 2.2 a zaznamenává zpracované údaje do registru.

3.2 Údaje týkající se těžkých vozidel registrovaných v předchozím vykazovaném období a zaznamenané v registru se zveřejní do 30. dubna každého roku, s výjimkou následujících údajových položek:

  • 3.2.1. identifikační číslo vozidla;
  • 3.2.2. název a adresa výrobce převodovky;
  • 3.2.3. značka (obchodní název výrobce převodovky);
  • 3.2.4. název a adresa výrobce nápravy;
  • 3.2.5. značka (obchodní název výrobce nápravy);
  • 3.2.6. název a adresa výrobce pneumatik;
  • 3.2.7. značka (obchodní název výrobce pneumatik);
  • 3.2.8. model motoru;
  • 3.2.9. model převodovky;
  • 3.2.10. model odlehčovací brzdy;
  • 3.2.11. model měniče krouticího momentu;
  • 3.2.12. model úhlového převodu;
  • 3.2.13. model nápravy;
  • 3.2.14. model odporu vzduchu;
  • 3.2.15. soubor ve formátu CSV („comma separated values“); tento soubor s příponou „.vsum“ nese stejný název jako příslušný pracovní soubor a obsahuje souhrnné výsledky jednotlivých simulovaných profilů určení a stavů užitečného zatížení;
  • 3.2.16. soubor informací o vozidle (VIF);
  • 3.2.17. název a adresa výrobce spalovacího motoru;
  • 3.2.18. značka (obchodní název výrobce spalovacího motoru);
  • 3.2.19. název a adresa výrobce systému elektrického stroje / IEPC / IHPC typu 1;
  • 3.2.20. značka (obchodní název výrobce systému elektrického stroje / IEPC / IHPC typu 1);
  • 3.2.21 název a adresa výrobce palivových článků;
  • 3.2.22. značka (obchodní název výrobce palivových článků);
  • 3.2.23. název a adresa výrobce systému pro uchovávání elektrické energie;
  • 3.2.24. značka (obchodní název výrobce systému pro uchovávání elektrické energie);
  • 3.2.25. koeficient K (W/m2-K);
  • 3.2.26. číslo osvědčení o schválení podle ADR pro přípojná vozidla EX/III.

3.3. Zjistí-li příslušný orgán nebo výrobci chyby v předložených údajích, neprodleně o nich informují Komisi a Evropskou agenturu pro životní prostředí tak, že odešlou zprávu s oznámením o chybě této agentuře a e-maily na adresy uvedené v bodě 1.1.

3.4. Za podpory Evropské agentury pro životní prostředí ověří Komise oznámené chyby a údaje v registru v příslušných případech opraví.

3.5. Za podpory Evropské agentury pro životní prostředí zpřístupní Komise včas před uplynutím lhůty pro předání elektronické formáty pro přenos údajů podle bodů 1.1. a 2.2.

PŘÍLOHA VI Srovnávací tabulka

Nařízení (EU) 2018/956Toto nařízení
Článek 1Ustanovení čl. 1 odst. 2
Článek 2Článek 2
Článek 3Článek 3
Článek 4Článek 13a
Článek 5Článek 13b
Článek 6Článek 13c
Článek 7Článek 13d
Článek 8Článek 13e
Článek 9Článek 13f
Článek 10—
Článek 11Článek 14
Článek 12Článek 16
Článek 13Článek 17
Článek 14—
Příloha IPříloha IV
Příloha IIPříloha V

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací