1. Toto nařízení stanoví pravidla a postupy týkající se opatření Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále jen „Ženevský akt“).

2. Pro účely tohoto nařízení se „zeměpisnými označeními“ rozumí označení původu ve smyslu Ženevského aktu, včetně označení původu ve smyslu nařízení (EU) č. 1151/2012 a (EU) č. 1308/2013, a zeměpisná označení ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2023/2411(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 ze dne 18. října 2023 o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků a o změně nařízení (EU) 2017/1001 a (EU) 2019/1753 (Úř. věst. L, 2023/2411, 27.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2411/oj).). Pokud jde o označení původu týkající se řemeslných a průmyslových výrobků, které jsou předmětem mezinárodního zápisu, vykládá se ochrana v Unii ve smyslu článků 6 a 40 nařízení (EU) 2023/2411.

3. Pro účely tohoto nařízení se „úřadem“ rozumí Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví zřízený podle článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1).).

1. Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu a poté pravidelně podává Komise nebo úřad jakožto příslušný orgán ve smyslu článku 3 Ženevského aktu, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 rozhodnutí (EU) 2019/1754, u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“) žádosti o mezinárodní zápis zeměpisných označení chráněných a zapsaných podle práva Unie a vztahujících se k výrobkům, které pocházejí z Unie, v souladu s čl. 5 odst. 1 a 2 Ženevského aktu.

2. Pro účely odstavce 1 mohou členské státy požádat Komisi nebo v případě zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků, úřad, aby do mezinárodního rejstříku zapsaly zeměpisná označení pocházející z území členského státu, která jsou zapsána a chráněna podle práva Unie. Tyto žádosti vycházejí:

2a. Odchylně od odstavce 2 obsahuje žádost určená členskému státu uvedená v odst. 2 písm. a), pokud ji podává uznané seskupení producentů uvedené v článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012 (Úř. věst. L, 2024/1143, 23.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1143/oj).;), ověřitelné informace týkající se hospodářského zájmu na mezinárodní ochraně dotčeného zeměpisného označení.

Na základě žádosti uvedené v prvním pododstavci dotčený členský stát zhodnotí hospodářský zájem na mezinárodní ochraně tohoto zeměpisného označení. Pokud hodnocení takový hospodářský zájem prokáže, požádá členský stát Komisi, aby toto zeměpisné označení zapsala.

3. Na základě těchto žádostí přijme Komise prováděcí akty obsahující seznam zeměpisných označení uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

4. Pokud jde o žádosti o zápis zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků do mezinárodního rejstříku, úřad jakožto příslušný orgán ve smyslu článku 3 Ženevského aktu, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 rozhodnutí (EU) 2019/1754, postupuje na základě rozhodnutí o udělení ochrany v souladu s články 21 až 37 nařízení (EU) 2023/2411.

1. Komise přijme prováděcí akt s cílem požádat Mezinárodní úřad o zrušení zápisu určitého zeměpisného označení pocházejícího z členského státu do mezinárodního rejstříku v kterémkoli z těchto případů:

2. Prováděcí akt uvedený v odstavci 1 tohoto článku se přijímá přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

3. Komise žádost o zrušení neprodleně oznámí Mezinárodnímu úřadu.

4. V případě zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků úřad požádá Mezinárodní úřad o zrušení zápisu určitého zeměpisného označení pocházejícího z členského státu v mezinárodním rejstříku v kterémkoli z případů uvedených v odstavci 1.

1. Komise nebo v případě zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků úřad zveřejní mezinárodní zápisy oznámené Mezinárodním úřadem podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu, které se týkají zeměpisných označení zapsaných v mezinárodním rejstříku a u nichž není smluvní stranou původu ve smyslu čl. 1 bodu xv) Ženevského aktu členský stát.

2. Mezinárodní zápisy uvedené v odstavci 1 se zveřejňují v řadě C Úředního věstníku Evropské unie. Zveřejnění zahrnuje odkaz na typ produktu a zemi původu.

1. Komise nebo v případě zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků úřad posoudí mezinárodní zápisy oznámené Mezinárodním úřadem podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu, které se týkají zeměpisných označení zapsaných v mezinárodním rejstříku a u nichž není smluvní stranou původu ve smyslu čl. 1 bodu xv) Ženevského aktu členský stát, aby se určilo, zda obsahují povinné údaje stanovené v pravidle 5 odst. 2 společného prováděcího řádu k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu (dále jen „společný prováděcí řád“) a údaje o jakosti, pověsti nebo vlastnostech stanovené v pravidle 5 odst. 3 společného prováděcího řádu.

2. Posouzení podle odstavce 1 se uskuteční do čtyř měsíců ode dne zápisu zeměpisného označení do mezinárodního rejstříku, přičemž nezahrnuje posouzení jiných zvláštních ustanovení Unie týkajících se uvádění výrobků na trh, a zejména sanitárních a fytosanitárních norem, obchodních norem a označování potravin.

1. Do čtyř měsíců ode dne zveřejnění mezinárodního zápisu v souladu s článkem 4 mohou příslušné orgány členského státu nebo jiné třetí země, než je smluvní strana původu ve smyslu čl. 1 bodu xv) Ženevského aktu, nebo fyzická či právnická osoba s oprávněným zájmem, které jsou usazeny v Unii nebo v jiné třetí zemi, než je smluvní strana původu, podat námitku u Komise nebo v případě zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků u úřadu. Námitka se podává v jednom z úředních jazyků Unie.

2. Námitka uvedená v odstavci 1 tohoto článku je přípustná pouze tehdy, je-li podána ve lhůtě stanovené v odstavci 1 tohoto článku a je-li založena na jednom či více z těchto důvodů:

3. Důvody námitky stanovené v odstavci 2 posoudí Komise nebo v případě zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků úřad ve vztahu k celému území Unie nebo jeho části.

1. Pokud jsou na základě posouzení provedeného podle článku 5 podmínky stanovené v uvedeném článku splněny a nebyly obdrženy žádné či žádné přípustné námitky, Komise prostřednictvím prováděcího aktu případné obdržené nepřípustné námitky zamítne a rozhodne o udělení ochrany zeměpisnému označení. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2. V případě zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků úřad obdržené nepřípustné námitky zamítne a rozhodne o udělení ochrany zeměpisnému označení.

2. Pokud nejsou na základě posouzení provedeného podle článku 5 podmínky stanovené v uvedeném článku splněny nebo pokud byla obdržena přípustná námitka stanovená v čl. 6 odst. 2, rozhodne Komise prostřednictvím prováděcího aktu, zda udělí ochranu zeměpisnému označení zapsanému v mezinárodním rejstříku. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2. V případě zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků přijímá rozhodnutí, zda se udělí ochrana, úřad, nebo v případech podle článku 30 nařízení (EU) 2023/2411 Komise. Pokud rozhodnutí o udělení ochrany přijímá Komise, činí tak prostřednictvím prováděcího aktu přijatého přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení.

3. Rozhodnutí o udělení ochrany zeměpisnému označení v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku stanoví rozsah poskytnuté ochrany a může obsahovat podmínky, které jsou slučitelné s Ženevským aktem, a zejména stanovit vymezené přechodné období podle článku 17 Ženevského aktu a pravidla 14 společného prováděcího řádu.

4. V souladu s čl. 15 odst. 1 Ženevského aktu oznámí Komise nebo v případě zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků úřad Mezinárodnímu úřadu odmítnutí účinků dotčeného mezinárodního zápisu na území Unie do dvanácti měsíců od obdržení oznámení o mezinárodním zápisu podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu.

5. Komise může prostřednictvím prováděcího aktu z vlastního podnětu nebo na řádně odůvodněnou žádost členského státu, třetí země nebo fyzické či právnické osoby s oprávněným zájmem vzít zpět, zcela nebo částečně, odmítnutí dříve oznámené Mezinárodnímu úřadu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

Pokud úřad oznámil Mezinárodnímu úřadu odmítnutí ochrany zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků, může toto odmítnutí z vlastního podnětu nebo na řádně odůvodněnou žádost členského státu, třetí země nebo fyzické či právnické osoby s oprávněným zájmem vzít zcela nebo částečně zpět.

Komise nebo v případě zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků úřad takové zpětvzetí neprodleně oznámí Mezinárodnímu úřadu.

1. Prováděcí akty přijaté Komisí podle článku 7 se použijí, aniž jsou dotčena jiná zvláštní ustanovení Unie týkající se uvádění výrobků na trh, a zejména společné organizace zemědělských trhů, sanitárních a fytosanitárních norem a označování potravin.

V případě zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků se první pododstavec použije obdobně na rozhodnutí úřadu.

2. S výhradou odstavce 1 může zeměpisná označení chráněná podle tohoto nařízení používat kterýkoli hospodářský subjekt dodávající výrobek na trh v souladu s mezinárodním zápisem těchto zeměpisných označení.

1. Komise, nebo v případě zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků úřad, mohou z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické či právnické osoby s oprávněným zájmem prohlásit za neplatné, zcela nebo zčásti, účinky ochrany zeměpisného označení v Unii v některém z těchto případů:

2. Komise přijme prováděcí akty pro účely odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení poté, co byla fyzickým nebo právnickým osobám uvedeným v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu nebo uživatelům ve smyslu čl. 1 bodu xvii) Ženevského aktu dána možnost hájit svá práva.

3. Pokud proti prohlášení neplatnosti již nelze podat odvolání, Komise nebo v případě zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků úřad neprodleně oznámí prohlášení neplatnosti účinků mezinárodního zápisu zeměpisného označení na území Unie v souladu s odst. 1 písm. a) nebo c) Mezinárodnímu úřadu.

1. Ochranou zeměpisného označení není dotčena platnost dřívější ochranné známky na unijní, regionální nebo vnitrostátní úrovni, přihlášené nebo zapsané v dobré víře, nebo získané v důsledku užívání v dobré víře na území členského státu, regionální unie členských států nebo Unie.

2. Zeměpisné označení zapsané v mezinárodním rejstříku nelze na území Unie chránit, pokud by s ohledem na pověst a proslulost ochranné známky a dobu, po kterou byla užívána, ochrana zmíněného zeměpisného označení na území Unie mohla uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné totožnosti produktu.

3. Aniž je dotčen odstavec 2, ochranná známka, která byla přihlášena nebo zapsána v dobré víře nebo získána v důsledku užívání, umožňuje-li to dotčené právo, v dobré víře na území členského státu, regionální unie členských států nebo Unie přede dnem, k němuž Mezinárodní úřad oznámil Komisi zveřejnění mezinárodního zápisu zeměpisného označení, a jejíž používání by bylo v rozporu s ochranou daného zeměpisného označení, může být pro daný produkt používána a obnovována i nadále bez ohledu na ochranu zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1).) nebo podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1).). V takových případech je povoleno používání zeměpisného označení i používání příslušné ochranné známky.

1. Členský stát, který je stranou Lisabonské dohody, si ohledně každého z něj pocházejícího označení původu produktu chráněného na základě některého z nařízení uvedených v článku 1 tohoto nařízení na žádost fyzické nebo právnické osoby, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo uživatele ve smyslu čl. 1 bodu xvii) Ženevského aktu, nebo z vlastního podnětu zvolí, zda požádá o:

Dotčený členský stát oznámí Komisi svou volbu podle prvního pododstavce do 14. listopadu 2022.

V případech uvedených v prvním pododstavci písm. a) ověří dotčený členský stát v koordinaci s Komisí u Mezinárodního úřadu, zda je pro účely zápisu podle Ženevského aktu třeba učinit nějaké změny podle pravidla 7 odst. 4 společného prováděcího řádu.

Komise prostřednictvím prováděcího aktu zmocní dotčený členský stát, aby učinil nezbytné změny a oznámil je Mezinárodnímu úřadu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

2. Členský stát, který je stranou Lisabonské dohody, si ohledně každého z něj pocházejícího označení původu produktu spadajícího do oblasti působnosti některého z nařízení uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, které však není podle žádného z těchto nařízení chráněno, na žádost fyzické nebo právnické osoby, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo uživatele ve smyslu čl. 1 bodu xvii) Ženevského aktu, nebo z vlastního podnětu zvolí, zda požádá o:

Dotčený členský stát oznámí Komisi svou volbu podle prvního pododstavce a podá příslušnou žádost do 14. listopadu 2022.

V případech uvedených v prvním pododstavci písm. a) požádá dotčený členský stát o mezinárodní zápis daného označení původu podle Ženevského aktu, pokud tento členský stát Ženevský akt ratifikoval nebo k němu přistoupil v souladu se zmocněním podle článku 3 rozhodnutí (EU) 2019/1754, do jednoho roku ode dne zápisu zeměpisného označení podle příslušného nařízení. Použije se odst. 1 třetí a čtvrtý pododstavec.

Pokud je žádost o zápis podle příslušného nařízení zamítnuta a související správní a soudní opravné prostředky byly vyčerpány, nebo pokud nebyla učiněna žádost o zápis podle Ženevské aktu v souladu se třetím pododstavcem tohoto odstavce, požádá dotčený členský stát neprodleně o zrušení zápisu daného označení původu v mezinárodním rejstříku.

2a. Členský stát, který je stranou Lisabonské dohody, si ohledně každého z něj pocházejícího označení původu produktu, který nespadá do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1151/2012, avšak spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) 2024/1143, na žádost fyzické nebo právnické osoby, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo uživatele ve smyslu čl. 1 bodu xvii) Ženevského aktu, nebo z vlastního podnětu zvolí, zda požádá o:

V případě žádosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) dotčený členský stát tuto volbu uvedenou v daném pododstavci oznámí Komisi do jednoho měsíce ode dne zápisu daného označení původu podle nařízení (EU) 2024/1143 a v případě žádosti uvedené v daném pododstavci písm. b) do 14. května 2025.

V případech uvedených v prvním pododstavci písm. a) ověří dotčený členský stát v koordinaci s Komisí u Mezinárodního úřadu, zda je pro účely zápisu podle Ženevského aktu třeba učinit nějaké změny podle pravidla 7 odst. 4 společného prováděcího řádu. Komise prostřednictvím prováděcího aktu zmocní dotčený členský stát, aby učinil nezbytné změny a oznámil je Mezinárodnímu úřadu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení.

Pokud je žádost o zápis podle nařízení (EU) 2024/1143 zamítnuta a související správní a soudní opravné prostředky byly vyčerpány, nebo pokud nebyla učiněna žádost o zápis podle Ženevského aktu, požádá dotčený členský stát neprodleně o zrušení zápisu daného označení původu v mezinárodním rejstříku.

3. Členský stát, který je stranou Lisabonské dohody, si ohledně z něj pocházejícího označení původu výrobku, který spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/2411, avšak dosud podle něj není chráněn, na žádost fyzické nebo právnické osoby uvedených v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu nebo uživatele ve smyslu čl. 1 bodu xvii) Ženevského aktu nebo z vlastního podnětu zvolí, zda požádá o:

Dotčený členský stát oznámí úřadu svou volbu podle prvního pododstavce tohoto odstavce a podá příslušnou žádost do 2. prosince 2026. Postup zápisu stanovený v čl. 70 odst. 4 nařízení (EU) 2023/2411 se použije obdobně.

V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce požádá dotčený členský stát o mezinárodní zápis daného označení původu podle Ženevského aktu, pokud ho ratifikoval nebo k němu přistoupil v souladu se zmocněním podle článku 3 rozhodnutí (EU) 2019/1754, do dvanácti měsíců ode dne zápisu zeměpisného označení podle nařízení (EU) 2023/2411.

Dotčený členský stát v koordinaci s úřadem ověří u Mezinárodního úřadu, zda je pro účely zápisu podle Ženevského aktu třeba učinit nějaké změny podle pravidla 7 odst. 4 společného prováděcího řádu. Úřad zmocní dotčený členský stát, aby učinil nezbytné změny a oznámil je Mezinárodnímu úřadu.

Pokud je zápis podle nařízení (EU) 2023/2411 zamítnut a související správní a soudní opravné prostředky byly vyčerpány, nebo pokud nebyla učiněna žádost o zápis podle Ženevského aktu v souladu se třetím pododstavcem tohoto odstavce, požádá dotčený členský stát neprodleně o zrušení zápisu daného označení původu v mezinárodním rejstříku.

1. Členské státy, které byly stranou Lisabonské dohody před přistoupením Unie k Ženevskému aktu, mohou nadále chránit označení původu pocházející ze třetí země, která je stranou Lisabonské dohody, prostřednictvím vnitrostátního systému ochrany s účinností ode dne, k němuž se Unie stane smluvní stranou Ženevského aktu, pokud jde o označení původu zapsaná k tomuto dni podle Lisabonské dohody.

2. Ochrana uvedená v odstavci 1:

3. Není-li určité označení původu pocházející ze třetí země zapsáno podle tohoto nařízení, nebo není-li vnitrostátní ochrana nahrazena v souladu s odst. 2 písm. a), nese výlučnou odpovědnost za důsledky takové vnitrostátní ochrany dotčený členský stát.

4. Opatření přijatá členskými státy podle odstavce 1 jsou účinná pouze na vnitrostátní úrovni a nemají vliv na obchod uvnitř Unie ani na mezinárodní obchod.

5. Členské státy uvedené v odstavci 1 předají Komisi každé oznámení učiněné Mezinárodním úřadem podle Lisabonské dohody. Komise poté předá toto oznámení všem ostatním členským státům.

6. Členské státy uvedené v odstavci 1 tohoto článku učiní u Mezinárodního úřadu prohlášení, že nemohou zajistit vnitrostátní ochranu označení původu produktu spadajícího do oblasti působnosti některého z nařízení uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, zapsaného a jim oznámeného podle Lisabonské dohody ode dne, k němuž se Unie stala smluvní stranou Ženevského aktu.

1. S ohledem na níže uvedené produkty jsou Komisi nápomocny tyto výbory ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011:

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Komise do 14. listopadu 2021 posoudí účast Unie na Ženevském aktu a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu a Radě. Posouzení bude vycházet mimo jiné z těchto hledisek: