1) Článek 8 odst. 1 písm. h) se mění takto:

• a) bod i) se nahrazuje tímto:
  • „i) tabulku uvádějící v souladu s čl. 58 odst. 4 a čl. 58a odst. 2 tohoto nařízení celkový příspěvek z EZFRV plánovaný na každý rok. V této tabulce jsou odděleně uvedeny dodatečné zdroje uvedené v čl. 58a odst. 2 tohoto nařízení. V případě potřeby jsou v této tabulce v rámci celkového příspěvku z EZFRV zvlášť uvedeny také prostředky poskytované méně rozvinutým regionům a finanční prostředky převedené do EZFRV podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013. Plánovaný roční příspěvek z EZFRV musí být v souladu s víceletým finančním rámcem,“;
• b) bod ii) se nahrazuje tímto:
  • „ii) tabulku uvádějící pro každé opatření, pro každý druh operace se zvláštní výší příspěvku z EZFRV, pro druh operace uvedený v čl. 37 odst. 1 a v článku 39a, pro druh operace uvedený v čl. 38 odst. 3 a čl. 39 odst. 1, pokud členský stát uplatní procentní podíl menší než 30 %, a pro technickou pomoc celkový plánovaný příspěvek Unie a příslušnou výši příspěvku z EZFRV. V případě potřeby je v této tabulce zvlášť uvedena rovněž výše příspěvku z EZFRV pro méně rozvinuté regiony a pro ostatní regiony;“.

2) V čl. 28 odst. 5 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„U nových závazků, které mají být přijaty od roku 2021, určí členské státy ve svých programech rozvoje venkova kratší období v délce jednoho až tří let.

Pokud členské státy v souladu s prvním pododstavcem stanoví roční prodloužení závazků po uplynutí počátečního období, od roku 2022 nesmí být toto prodloužení delší než jeden rok.

Odchylně od druhého pododstavce u nových závazků, které mají být přijaty v roce 2021 a 2022, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit s ohledem na povahu závazků a cílů sledovaných v oblasti životního prostředí a klimatu období delší než tři roky.“

3) V čl. 29 odst. 3 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„U nových závazků, které mají být přijaty od roku 2021, určí členské státy ve svých programech rozvoje venkova kratší období v délce jednoho až tří let.

Pokud členské státy v souladu s prvním pododstavcem stanoví roční prodloužení závazků týkajících se zachování ekologického zemědělství po uplynutí počátečního období, od roku 2022 nesmí být toto prodloužení delší než jeden rok.

Odchylně od druhého pododstavce u nových závazků, které mají být přijaty v letech 2021 a 2022, pokud je podpora poskytována na přechod k ekologickému zemědělství, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období delší než tři roky.“

4) V čl. 31 odst. 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V letech 2021 a 2022 u programů prodloužených v souladu s článkem 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022 (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 1).“), pokud postupně se snižující platby nebyly členskými státy poskytovány až do roku 2020 po dobu maximálně čtyř let, se tyto členské státy mohou rozhodnout pokračovat ve vyplácení těchto plateb až do konce roku 2022, celková doba však nesmí překročit čtyři roky. V takovém případě nepřekročí platby v letech 2021 a 2022 částku 25 EUR na hektar.

5) V čl. 33 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„U nových závazků, které mají být přijaty od roku 2021, určí členské státy ve svých programech rozvoje venkova kratší období v délce jednoho až tří let.

Pokud členské státy v souladu s druhým pododstavcem stanoví každoroční obnovování závazků po uplynutí počátečního období, od roku 2022 nesmí být toto obnovení delší než jeden rok.

Odchylně od třetího pododstavce u nových závazků, které mají být přijaty v roce 2021 a 2022, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období delší než tři roky s ohledem na povahu závazků a přínosů sledovaných v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.“

6) V čl. 38 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. b) se poskytuje pouze na krytí ztrát vzniklých v důsledku výskytu nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin, napadení škůdci nebo v důsledku opatření přijatých v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce nebo v důsledku ekologické havárie, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce zemědělce za období předcházejících tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě období předcházejících pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu roční produkce zemědělce lze použít ukazatele. Použitá metoda výpočtu musí umožnit určení skutečné ztráty jednotlivých zemědělců v daném roce. Členské státy mohou rozhodnout o snížení uvedeného procentního podílu 30 %, ne však na méně než 20 %.“

7) V článku 39 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. c) se poskytuje pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů 30 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. c) se příjmem rozumí součet výnosů, které zemědělec získá na trhu, včetně jakékoli formy veřejné podpory, po odečtení nákladů na vstupy. Platby vyplacené zemědělcům vzájemným fondem kompenzují méně než 70 % ušlého příjmu v roce, kdy producentovi vznikne na obdržení této pomoci nárok. K výpočtu roční ztráty příjmu zemědělce lze použít ukazatele. Členské státy mohou rozhodnout o snížení uvedeného procentního podílu 30 %, ne však na méně než 20 %.“

8) V článku 39b se odstavec 4 nahrazuje tímto:

Podpora má formu paušální částky, která se vyplatí do 31. prosince 2021 na základě žádostí o podporu schválených příslušným orgánem do 30. června 2021. Následnou úhradu provádí Komise v souladu s rozpočtovými položkami a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Úroveň plateb lze v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii rozlišit podle kategorií příjemců.“

9) V článku 42 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Kromě úkolů uvedených v článku 34 nařízení (EU) č. 1303/2013 a v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 mohou místní akční skupiny vykonávat rovněž další úkoly, které jim svěří řídící orgán nebo platební agentura.“

10) V čl. 51 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy, u nichž činí celková částka podpory Unie pro rozvoj venkova v letech 2014–2020 podle přílohy I tohoto nařízení méně než 1800 milionů EUR, po prodloužení svých programů v souladu s článkem 1 nařízení (EU) 2020/2220 rozhodnout, že z celkové částky každého z programů rozvoje venkova uvolní 5 % na úkoly uvedené v článku 59 nařízení (EU) č. 1303/2013.“

11) Článek 58 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Aniž jsou dotčeny odstavce 5, 6 a 7, celková výše podpory Unie pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022 činí maximálně 26896831880 EUR v běžných cenách v souladu s víceletým finančním rámcem na období od roku 2021 do roku 2027.“;

• b) odstavec 7 se nahrazuje tímto:

  S cílem zohlednit vývoj související s ročním rozpisem uvedeným v odstavci 4 tohoto článku, včetně převodů podle odstavců 5 a 6 tohoto článku a převodů plynoucích z použití článku 1 nařízení (EU) 2020/2220, provést technické úpravy beze změny celkových přidělených částek nebo zohlednit jakékoli jiné změny stanovené legislativním aktem po přijetí tohoto nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 83 tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci, pokud jde o přezkum stropů uvedených v příloze I tohoto nařízení.“

12) Vkládá se nový článek, který zní:

Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. g) nařízení Rady (EU) 2020/2094 (dále jen „nařízení EURI“)(Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 23).) se provádí v souladu s tímto článkem prostřednictvím opatření, která jsou způsobilá v rámci EZFRV a která jsou zaměřena na řešení dopadu krize COVID-19, s částkou ve výši 8070486840 EUR v běžných cenách z částky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě vi) uvedeného nařízení, s výhradou čl. 3 odst. 3, 4 a 8 uvedeného nařízení.

Tato částka ve výši 8070486840 EUR v běžných cenách představuje vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).“).

Je dána k dispozici jakožto dodatečné zdroje na rozpočtový závazek v rámci EZFRV na roky 2021 a 2022 navíc k celkovým zdrojům stanoveným v článku 58 tohoto nařízení, a to takto:

• 2021: 2387718000 EUR;

• 2022: 5682768840 EUR.

Pro účely tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013 se tyto dodatečné zdroje považují za částky finančních opatření v rámci EZFRV. Považují se za součást celkové částky podpory Unie pro rozvoj venkova podle čl. 58 odst. 1 tohoto nařízení, k níž se připočítají, odkazuje-li se na celkovou výši podpory Unie pro rozvoj venkova. Článek 14 nařízení (EU) č. 1307/2013 se nepoužije na dodatečné zdroje uvedené v tomto odstavci a v odstavci 2 tohoto článku.

Rozpis částek dodatečných zdrojů pro každý členský stát uvedených v odstavci 1 tohoto článku po odečtení částky uvedené v odstavci 7 je uveden v příloze Ia.

Procentní limity celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova uvedené v čl. 59 odst. 5 a 6 tohoto nařízení se nepoužijí na dodatečné zdroje uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Členské státy však zajistí, aby byl v každém programu rozvoje venkova vyhrazen alespoň stejný celkový podíl příspěvku z EZFRV, včetně dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, na opatření uvedená v čl. 59 odst. 6 tohoto nařízení v souladu s čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2220.

Alespoň 37 % dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku je vyhrazeno v každém programu rozvoje venkova na opatření uvedená v článku 33 a čl. 59 odst. 5 a 6, a zejména na:

• a) ekologické zemědělství,
• b) zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, včetně snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství,
• c) ochranu půdy, včetně zvyšování úrodnosti půdy prostřednictvím ukládání uhlíku,
• d) lepší využívání vody a hospodaření s vodou, včetně šetření vodou,
• e) vytváření, zachovávání a obnovu stanovišť příznivých pro biologickou rozmanitost,
• f) snižování rizik a dopadů používání pesticidů a antimikrobiálních látek,
• g) dobré životní podmínky zvířat,
• h) činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER.

Alespoň 55 % dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku je vyhrazeno v každém programu rozvoje venkova na opatření uvedená v článcích 17, 19, 20 a 35 za předpokladu, že určené použití těchto opatření v programech rozvoje venkova podporuje hospodářský a sociální rozvoj ve venkovských oblastech a přispívá k odolnému, udržitelnému a digitálnímu hospodářskému oživení mimo jiné v souladu s agroenvironmentálně-klimatickými cíli sledovanými tímto nařízením, a podporuje zejména:

• a) krátké dodavatelské řetězce a místní trhy,
• b) účinné využívání zdrojů, včetně přesného a inteligentního zemědělství, inovací, digitalizace a modernizace výrobních strojů a zařízení,
• c) podmínky bezpečnosti při práci,
• d) energii z obnovitelných zdrojů, oběhové hospodářství a biohospodářství,
• e) dostupnost vysoce kvalitních IKT ve venkovských oblastech.

Při přidělování dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku se mohou členské státy rozhodnout odchýlit se od procentního limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce v rozsahu nezbytném pro dodržení zásady nesnižování úrovně stanovené v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2220. Členské státy se však mohou místo toho rozhodnout, že se od této zásady nesnižování úrovně odchýlí v míře nezbytné pro dodržení procentního limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Až 4 % celkových dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku lze z podnětu členských států přidělit na technickou pomoc v rámci programů rozvoje venkova v souladu s čl. 51 odst. 2. Tento procentní limit může činit 5 % pro ty členské státy, na které se vztahuje čl. 51 odst. 2 čtvrtý pododstavec.

Až 0,25 % celkových dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 1 tohoto článku lze přidělit na technickou pomoc v souladu s čl. 51 odst. 1.

Rozpočtové závazky týkající se dodatečných zdrojů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se v každém programu rozvoje venkova přijímají odděleně od přídělu uvedeného v čl. 58 odst. 4.

Články 20, 21 a 22 nařízení (EU) č. 1303/2013 se nepoužijí na celkové dodatečné zdroje uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

13) Článek 59 se mění takto:

• a) v odstavci 4 se vkládá nové písmeno, které zní:
  • „ea) činí 100 % pro operace financované z dodatečných zdrojů uvedených v čl. 58a odst. 1. Členské státy mohou stanovit jednotnou zvláštní sazbu příspěvku z EZFRV použitelnou na všechny tyto operace;“
• b) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

  Nejméně 5 % a v případě Chorvatska 2,5 % z celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova je vyhrazeno pro iniciativu LEADER a komunitně vedený místní rozvoj podle článku 4 nařízení (EU) 2020/2220.

  Pokud členské státy využijí možnosti uvedené v čl. 14 odst. 1 šestém nebo sedmém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013, použijí se procentní podíly stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce na celkový příspěvek z EZFRV pro program rozvoje venkova bez dodatečné podpory poskytnuté v souladu s čl. 14 odst. 1 šestým nebo sedmým pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013.“;

• c) odstavec 6a se nahrazuje tímto:

  Podpora z EZFRV poskytovaná podle článku 39b nepřesáhne 2 % celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova na roky 2014-2020 jak je uvedeno v první části přílohy I.“

14) V článku 75 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Do 30. června 2016 a do 30. června každého následujícího roku až do roku 2026 včetně předloží členské státy Komisi výroční zprávu o provádění programu rozvoje venkova v předchozím kalendářním roce. Zpráva předložená v roce 2016 zahrnuje kalendářní roky 2014 a 2015.“

15) Článek 78 se nahrazuje tímto:

„V roce 2026 vyhotoví členské státy pro každý ze svých programů rozvoje venkova zprávu o hodnocení ex post. Tuto zprávu předloží Komisi do 31. prosince 2026.“

16) Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

17) Vkládá se nová příloha IA uvedená v příloze II tohoto nařízení.

18) Příloha II se mění takto:

• a) v rubrice nadepsané „Čl. 17 odst. 3 Investice do hmotného majetku“ se čtvrtý sloupec mění takto:
  • i) řádek 6 se nahrazuje tímto:

    „částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech

    Výše uvedené sazby lze zvýšit nejvýše o 35 procentních bodů v případě finančních operací z fondů uvedených v čl. 58a odst. 1, které přispívají k odolnému, udržitelnému a digitálnímu hospodářskému oživení, za předpokladu, že tato podpora nepřekročí 75 %, a o dalších 20 procentních bodů za předpokladu, že maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, a to pro:

    • mladé zemědělce, jak jsou definováni v tomto nařízení, nebo kteří již zahájili činnost v průběhu pěti let předcházejících žádosti o podporu;

    • společné investice a integrované projekty, včetně investic spojených s fúzí organizací producentů;

    • oblasti čelící přírodním a jiným zvláštním omezením podle článku 32;

    • operace podporované v rámci EIP;

    • investice spojené s operacemi podle článků 28 a 29“;

  • ii) řádek 11 se nahrazuje tímto:

    „částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech

    Výše uvedené sazby lze zvýšit o dalších nejvýše 35 procentních bodů v případě finančních operací z fondů uvedených v čl. 58a odst. 1, které přispívají k odolnému, udržitelnému a digitálnímu hospodářskému oživení, za předpokladu, že tato podpora nepřekročí 75 %, a o dalších 20 procentních bodů za předpokladu, že maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, a to pro operace podporované v rámci EIP nebo operace spojené se sloučením organizací producentů.“;

• b) v rubrice nadepsané „Čl. 19 odst. 6 Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti“ se první řádek čtvrtého sloupce nahrazuje tímto:

  „na mladého zemědělce podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu i)

  Tato částka může být zvýšena o dodatečnou maximální částku 30000 EUR v případě finančních operací z fondů uvedených v čl. 58a odst. 1.“

1) V článku 25 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro každý z roků 2021 a 2022 činí výše rezervy 400 milionů EUR (v cenách roku 2011) a zahrne se do okruhu 3 víceletého finančního rámce, jak je stanoven v příloze nařízení Rady (EU) č. 2020/2093(Nařízení Rady (EU) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 11).“) [víceletý finanční rámec – VFR].

2) Článek 33 se nahrazuje tímto:

Pokud jde o rozpočtové závazky Unie týkající se programů rozvoje venkova, použije se článek 76 nařízení (EU) č. 1303/2013, případně ve spojení s čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022 (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 1).“).

3) V článku 35 se doplňuje nový odstavec, který zní:

U programů prodloužených v souladu s článkem 1 nařízení (EU) 2020/2220 se neposkytuje žádné předběžné financování pro příděly pro roky 2021 a 2022 ani pro dodatečné zdroje uvedené v čl. 58a odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1305/2013.“

4) V čl. 36 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„První pododstavec písm. b) se použije obdobně na dodatečné zdroje uvedené v článku 58a nařízení (EU) č. 1305/2013.“

5) V článku 37 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Platbu konečného zůstatku provádí Komise podle dostupnosti rozpočtových prostředků po obdržení poslední výroční zprávy o pokroku týkající se provádění programu rozvoje venkova na základě platného finančního plánu, roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok provádění daného programu rozvoje venkova a odpovídajícího rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Tato účetní závěrka se předkládá Komisi nejpozději šest měsíců po konečném datu způsobilosti výdajů uvedeném v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013, případně ve spojení s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2220, a týká se výdajů uskutečněných platební agenturou do posledního data způsobilosti výdajů.“

6) V článku 38 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Automaticky se zruší ta část rozpočtových závazků, která bude dosud otevřena k poslednímu datu způsobilosti výdajů podle čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013, případně ve spojení s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2220, a v souvislosti s níž nebyl nejpozději šest měsíců po tomto datu vypracován výkaz výdajů.“

1) V čl. 11 odst. 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí přijatá v souladu s tímto článkem a veškeré odhadované prostředky získané ze snížení do 19. února 2021 2020 pro rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro rok 2022.“

2) Článek 14 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Členské státy mohou rozhodnout, že uvolní až 15 % svého ročního vnitrostátního stropu na kalendářní roky 2021 a 2022 stanoveného v příloze II tohoto nařízení jako dodatečnou podporu financovanou v rámci EZFRV v rozpočtových letech 2022 a 2023. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici pro poskytování přímých plateb. Toto rozhodnutí se oznámí Komisi do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022 a stanoví se v něm zvolený procentní podíl.“;

• b) v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Členské státy, které nepřijmou rozhodnutí uvedené v odstavci 1 sedmém pododstavci pro rozpočtové roky 2022 a 2023, mohou rozhodnout, že uvolní jako prostředky na přímé platby až 15 %, nebo v případě Bulharska, Estonska, Španělska, Lotyšska, Litvy, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Finska a Švédska až 25 % částky přidělené na podporu financovanou v rámci EZFRV v rozpočtovém roce 2022 podle nařízení (ES) č. 1305/2013 a v rozpočtovém roce 2023 podle právních předpisů Unie přijatých po přijetí nařízení Rady (EU) 2020/2093(Nařízení Rady (EU) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 11).“) [VFR]. V důsledku toho nebude již odpovídající částka k dispozici na podporu financovanou v rámci EZFRV. Toto rozhodnutí se oznámí Komisi do 19. února 2021 pro rozpočtový rok 2022 a do 1. srpna 2021 pro rozpočtový rok 2023 a stanoví se v něm zvolený procentní podíl.

3) Článek 22 se mění takto:

• a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Částku vypočtenou pro každý členský stát v souladu s odstavcem 1 tohoto článku lze zvýšit maximálně o 3 % příslušného ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II po odečtení částky, která je výsledkem použití ustanovení čl. 47 odst. 1 pro příslušný rok. Pokud členský stát provede takové zvýšení, zohlední Komise toto zvýšení při stanovování ročního vnitrostátního stropu pro režim základní platby podle odstavce 1 tohoto článku. Za tímto účelem členské státy oznámí Komisi do 1. srpna 2014 roční procentní podíly, o které se má částka vypočtená podle odstavce 1 tohoto článku zvýšit. Do 19. února 2021 členské státy oznámí Komisi roční procentní podíl, o který se má částka vypočítaná podle odstavce 1 tohoto článku zvýšit pro kalendářní roky 2021 a 2022.“;

• b) v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Pokud jde o kalendářní roky 2021 a 2022, jestliže se v důsledku změny částky stanovené v příloze II nebo v důsledku rozhodnutí přijatého členským státem v souladu s čl. 14 odst. 1 nebo 2, čl. 42 odst. 1, čl. 49 odst. 1, čl. 51 odst. 1 nebo článkem 53 strop, který Komise pro tento členský stát přijala podle odstavce 1 tohoto článku, liší od stropu v předchozím roce, musí tento členský stát lineárně snížit či zvýšit hodnotu všech platebních nároků, nebo snížit či zvýšit vnitrostátní rezervu nebo regionální rezervy, aby zajistil soulad s odstavcem 4 tohoto článku.“

4) V čl. 23 odst. 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy uplatňující odstavec 1 první pododstavec oznámí Komisi rozhodnutí uvedená v odstavcích 2 a 3 do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.“

5) V článku 25 se doplňují nové odstavce, které znějí:

Po provedení úpravy podle čl. 22 odst. 5 se členské státy, které využily výjimky podle odstavce 4 tohoto článku, mohou rozhodnout, že u platebních nároků, jimiž zemědělci disponovali ke dni 31. prosince 2019 a jejichž hodnota je nižší než vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2020 vypočtená v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce, se jejich jednotková hodnota zvýší směrem k úrovni vnitrostátní nebo regionální jednotkové hodnoty v roce 2020. Zvýšení se vypočte za těchto podmínek:

• a) metoda výpočtu zvýšení, o němž rozhodl dotčený členský stát, musí být založena na objektivních a nediskriminačních kritériích;
• b) pro účely financování tohoto zvýšení se sníží všechny nebo některé vlastněné nebo pronajaté platební nároky, jimiž zemědělci disponovali ke dni 31. prosince 2019 a jejichž hodnota je vyšší než vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2020 vypočtená v souladu s druhým pododstavcem; toto snížení se použije na rozdíl mezi hodnotou těchto platebních nároků a vnitrostátní nebo regionální jednotkovou hodnotou v roce 2020; uplatňování tohoto snížení musí být založeno na objektivních a nediskriminačních kritériích, která mohou zahrnovat stanovení maximálního snížení.

  Vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2020 uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce se vypočte vydělením vnitrostátního nebo regionálního stropu v režimu základní platby stanoveného v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo čl. 23 odst. 2 pro rok 2020, s výjimkou částky vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv, počtem vlastněných nebo pronajatých platebních nároků, jimiž zemědělci disponovali ke dni 31. prosince 2019.

  Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou členské státy, které využily výjimky podle odstavce 4 tohoto článku, rozhodnout o zachování hodnoty platebních nároků vypočtené podle uvedeného odstavce, s výhradou úpravy uvedené v čl. 22 odst. 5.

  Členské státy včas informují zemědělce o hodnotě jejich platebních nároků vypočtené v souladu s tímto odstavcem.

Pokud jde o kalendářní roky 2021 a 2022, mohou členské státy rozhodnout o dalším vnitřním sbližování tím, že se pro daný rok použije odstavec 11.“

6) V článku 29 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud jde o kalendářní roky 2020 a 2021, členské státy oznámí Komisi svá rozhodnutí uvedená v čl. 25 odst. 11 a 12 do 19. února 2021.

Pro kalendářní rok 2022 členské státy oznámí Komisi své rozhodnutí uvedené v čl. 25 odst. 12 do 1. srpna 2021.“

7) V čl. 30 odst. 8 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě prostředků přidělených z vnitrostátní rezervy nebo z regionálních rezerv v letech 2021 a 2022 se částka vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv, která má být podle druhého pododstavce tohoto odstavce vyloučena, upraví v souladu s čl. 22 odst. 5 druhým pododstavcem. V případě prostředků přidělených z vnitrostátní rezervy nebo z regionálních rezerv v letech 2021 a 2022 se nepoužije třetí pododstavec tohoto odstavce.“

8) Článek 36 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Členské státy, které režim jednotné platby na plochu používají v roce 2020, tak činí i po 31. prosinci 2020.“;

• b) v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Částku vypočtenou pro každý členský stát v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce lze zvýšit nejvýše o 3 % příslušného ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II po odečtení částky, která je výsledkem použití čl. 47 odst. 1 pro příslušný rok. Pokud členský stát takové zvýšení provede, zohlední je Komise při stanovování ročního vnitrostátního stropu pro režim jednotné platby na plochu podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Za tímto účelem členské státy oznámí Komisi do 31. ledna 2018 roční procentní podíly, o které se má částka vypočtená podle odstavce 1 tohoto článku každý kalendářní rok od roku 2018 zvýšit. Do 19. února 2021 členské státy oznámí Komisi roční procentní podíl, o který se má částka vypočítaná podle odstavce 1 tohoto článku zvýšit pro kalendářní roky 2021 a 2022.“

9) Článek 37 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Členské státy poskytující přechodnou vnitrostátní podporu v období 2015–2020 mohou rozhodnout, že ji budou poskytovat i v letech 2021 a 2022.“;

• b) v odstavci 4 se šestá odrážka nahrazuje tímto:
  • „— 50 % v roce 2020, 2021 a 2022.“

10) V článku 41 se odstavec 1 nahrazuje tímto::

Členské státy mohou do 1. srpna příslušného roku rozhodnout, že poskytnou od následujícího roku roční platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v rámci režimu základní platby uvedeného v kapitole 1 oddílech 1, 2, 3 a 5 nebo v rámci režimu jednotné platby na plochu uvedeného v kapitole I oddílu 4 (dále jen „redistributivní platba“). Členské státy mohou toto rozhodnutí přijmout do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022. Členské státy, které již redistributivní platbu používají, mohou přezkoumat své rozhodnutí o poskytnutí takových plateb nebo podrobnosti tohoto režimu do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.

Členské státy oznámí každé takové rozhodnutí Komisi do příslušného data uvedeného v prvním pododstavci.“

11) V čl. 42 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy oznámí Komisi procentní podíl uvedený v prvním pododstavci do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.“

12) V čl. 49 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy poskytující platby v souladu s článkem 48 v kalendářním roce 2020 oznámí Komisi procentní podíl uvedený v prvním pododstavci do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.“

13) V čl. 51 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

Na financování platby pro mladé zemědělce použijí členské státy procentní podíl ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, který nesmí být vyšší než 2 %. Členské státy oznámí odhadovaný procentní podíl potřebný k financování uvedené platby Komisi do 1. srpna 2014. Členské státy oznámí odhadovaný procentní podíl potřebný k financování uvedené platby Komisi pro kalendářní roky 2021 a 2022 do 19. února 2021.“

14) V článku 52 se odstavec 10 nahrazuje tímto:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70 doplňující toto nařízení, pokud jde o opatření, která mají zamezit tomu, aby příjemci dobrovolné podpory vázané na produkci trpěli následky strukturální nerovnováhy na trhu v daném odvětví. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou členským státům umožnit rozhodnout, že tuto podporu lze až do roku 2022 vyplácet na základě jednotek objemu produkce, na něž byla dobrovolná podpora vázaná na produkci poskytována v minulém referenčním období.“

15) Článek 53 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňuje tento pododstavec:

  „Členské státy, které do roku podání žádosti 2020 neposkytují dobrovolnou podporu vázanou na produkci, mohou přijmout rozhodnutí v souladu s prvním pododstavcem pro kalendářní rok 2021 do 19. února 2021.“;

• b) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

  Členské státy mohou každoročně do 1. srpna přezkoumat své rozhodnutí podle této kapitoly.

  Do 8. února 2020 mohou členské státy rovněž přezkoumat své rozhodnutí podle této kapitoly v rozsahu nezbytném pro zohlednění rozhodnutí o flexibilitě mezi pilíři pro kalendářní rok 2020 přijatého v souladu s článkem 14.

  Členské státy do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022 rozhodnou, zda budou nebo nebudou pokračovat v udělování dobrovolné podpory vázané na produkci pro dotčené roky podání žádosti.

  Prostřednictvím přezkumu podle prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce nebo v souladu s oznámení podle třetího pododstavce tohoto odstavce mohou členské státy rozhodnout, že s účinkem od následujícího roku, a v případě kalendářních roků 2020 a 2021 s účinkem od téhož kalendářního roku:

  • a) ponechají beze změny, zvýší nebo sníží procentní podíl stanovený v souladu s odstavci 1, 2 a 3, případně v rámci omezení stanovených tamtéž, nebo že ponechají beze změny nebo sníží procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 4;
  • b) změní podmínky poskytování podpory;
  • c) ukončí poskytování podpory podle této kapitoly.

  Členské státy oznámí Komisi každé rozhodnutí týkající se přezkumu podle prvního, druhého a třetího pododstavce tohoto odstavce v příslušné lhůtě stanovené v uvedených pododstavcích. V oznámení rozhodnutí týkajícího se přezkumu podle druhého pododstavce tohoto odstavce se vysvětlí vazba mezi přezkumem a rozhodnutím o flexibilitě mezi pilíři pro rozpočtový rok 2020 přijatým v souladu s článkem 14.“

16) V článku 54 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Členské státy oznámí rozhodnutí uvedená v článku 53 Komisi ve lhůtách stanovených v uvedeném článku. S výjimkou rozhodnutí podle čl. 53 odst. 6 čtvrtého pododstavce písm. c) musí oznámení obsahovat informace o dotčených regionech, vybraných druzích zemědělské činnosti nebo odvětvích a výši podpory, která má být poskytnuta. V oznámeních rozhodnutí uvedených v čl. 53 odst. 1 a rozhodnutí uvedených v čl. 53 odst. 6 třetím pododstavci se rovněž pro příslušný rok uvádí procentní podíl vnitrostátního stropu uvedeného v článku 53.“

17) V článku 58 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

Částka zvláštní podpory pro bavlnu na způsobilý hektar plochy se pro rok 2020 vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

• Bulharsko: 649,45 EUR,

• Řecko: 234,18 EUR,

• Španělsko: 362,15 EUR,

• Portugalsko: 228,00 EUR.

Částka zvláštní podpory pro bavlnu na způsobilý hektar plochy se pro roky 2021 a 2022 vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

• Bulharsko: 636,13 EUR,

• Řecko: 229,37 EUR,

• Španělsko: 354,73 EUR,

• Portugalsko: 223,32 EUR.“

18) Přílohy II a III se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.

1) Článek 29 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

  „Pracovní programy vypracované pro období od 1. dubna 2021 skončí dne 31. prosince 2022.“;

• b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Finanční příspěvek Unie na pracovní programy uvedené v odstavci 1 činí pro rok 2020:

  • a) 11098000 EUR pro Řecko;
  • b) 576000 EUR pro Francii;
  • c) 35991000 EUR pro Itálii.

  Finanční příspěvek Unie na pracovní programy uvedené v odstavci 1 činí pro každý z roků 2021 a 2022:

  • a) 10666000 EUR pro Řecko;
  • b) 554000 EUR pro Francii;
  • c) 34590000 EUR pro Itálii.“

2) V čl. 33 odst. 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Operační programy, jejichž prodloužení v souladu s nejvýše pětiletou dobou trvání podle prvního pododstavce má být schváleno po 29. prosinci 2020, mohou být prodlouženy pouze do 31. prosince 2022.

Odchylně od prvního pododstavce jsou nové operační programy, které se schválí po 29. prosinci 2020, nejvýše tříleté.“

3) V čl. 55 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce se vnitrostátní programy vypracované pro období od 1. srpna 2019 do 31. července 2022 prodlužují do 31. prosince 2022. Členské státy své vnitrostátní programy upraví tak, aby toto prodloužení zohlednily, a oznámí pozměněné programy Komisi za účelem jejich schválení.“

4) V článku 58 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Finanční částka poskytovaná Unií na podporu organizací producentů uvedenou v odstavci 1 činí v roce 2020 pro Německo 2277000 EUR.

Finanční částka poskytovaná Unií na podporu organizací producentů uvedenou v odstavci 1 činí pro každý z roků 2021 a 2022 pro Německo 2188000 EUR.“

5) V čl. 62 odst. 3 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Odchylně od prvního pododstavce je platnost povolení udělených v souladu s článkem 64 a čl. 66 odst. 1, jejichž platnost končí v roce 2020, prodloužena do dne 31. prosince 2021.

Na producenty, kteří jsou držiteli povolení v souladu s článkem 64 a čl. 66 odst. 1 tohoto nařízení a jejichž platnost končí v roce 2020, se odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce nevztahují správní sankce podle čl. 89 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 za předpokladu, že uvědomí příslušné orgány do 28. února 2021 o tom, že nehodlají využít svých povolení a nepřejí si využít prodloužení jejich platnosti podle druhého pododstavce tohoto odstavce.“

6) Článek 68 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „K takovému převodu se přistoupí, pokud uvedení producenti předloží příslušnou žádost před 31. prosincem 2015. Členské státy mohou rozhodnout, že producentům umožní předložit žádost o převedení práv na povolení do 31. prosince 2022.“;

• b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

  Doba platnosti povolení udělených podle odstavce 1 je stejná, jako doba platnosti práv na výsadbu uvedených v odstavci 1. Pokud nejsou tato povolení využita, jejich platnost končí nejpozději dne 31. prosince 2018, nebo jestliže členské státy přijaly rozhodnutí uvedené v odst. 1 druhém pododstavci, nejpozději dne 31. prosince 2025.“

7) V hlavě II kapitole III se na konci oddílu 4 doplňuje nový článek, který zní:

Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu v odvětví olivového oleje, včetně oliv, z nichž je získán, mohou producentské členské státy stanovit pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku.

Tato pravidla musejí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí:

• a) se týkat transakcí provedených po prvním uvedení daného produktu na trh;
• b) umožnit určování cen, a to ani orientačních nebo doporučených;
• c) vést k tomu, že příliš vysoký podíl roční produkce nebude k dispozici, ačkoli by jinak k dispozici byl.

Pravidla uvedená v odstavci 1 jsou hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění jejich úplného znění v úředním tisku dotčeného členského státu.

Členské státy informují Komisi o všech rozhodnutích přijatých podle tohoto článku.“

8) V článku 211 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU nepoužijí na vnitrostátní fiskální opatření, prostřednictvím kterých se členské státy rozhodnou odchýlit se od obecných daňových pravidel tím, že umožní, aby byl základ daně z příjmu platný pro zemědělce vypočten na základě víceletého období s cílem tento základ během určitého počtu let vyrovnat.“

9) V článku 214a se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V roce 2021 a 2022 může Finsko i nadále poskytovat vnitrostátní podpory podle odstavce 1 za stejných podmínek a ve stejných částkách, jaké schválila Komise pro rok 2020.“

10) Příloha VI se nahrazuje zněním obsaženým v příloze IV tohoto nařízení.