Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1187 ze dne 7. července 2021 o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 269.),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů(Úř. věst. C 168, 16.5.2019, s. 91.),
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 (Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 576) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 14. června 2021 (Úř. věst. C 273, 8.7.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).),
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Tato směrnice se použije na postupy udělování povolení nutné k povolení realizace:
s výjimkou projektů týkajících se výlučně telematických aplikací, nových technologií a inovací ve smyslu článků 31 a 33 uvedeného nařízení.
Tato směrnice se rovněž použije na veřejné zakázky v přeshraničních projektech, které spadají do oblasti působnosti této směrnice.
a) projektů, jež jsou součástí předem určených úseků hlavní sítě uvedených v příloze;
b) dalších projektů na koridorech hlavní sítě určených podle čl. 44 odst. 1 nařízení (EU) č. 1315/2013, jejichž celkové náklady přesahují 300000000 EUR,
2. Členské státy mohou rozhodnout o použití této směrnice na další projekty hlavní a globální sítě, včetně projektů týkajících se výlučně telematických aplikací, nových technologií a inovací, uvedených v odstavci 1. Členské státy oznámí své rozhodnutí Komisi.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
1) „rozhodnutím o povolení“ rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí, které mohou mít správní povahu a které jsou přijaty současně nebo postupně orgánem či orgány členského státu, s výjimkou správních a soudních orgánů rozhodujících o opravném prostředku, podle vnitrostátního právního systému a správního práva, které určují, zda je předkladatel projektu oprávněn projekt v dotčené zeměpisné oblasti realizovat, aniž by bylo dotčeno jakékoli rozhodnutí přijaté v souvislosti se správním nebo soudním řízením o opravném prostředku;
2) „postupem udělování povolení“ každý postup, který musí být v souvislosti s jednotlivými projekty spadajícími do oblasti působnosti této směrnice za účelem získání rozhodnutí o povolení proveden, jak podle unijního nebo vnitrostátního práva požaduje jeden či více orgánů členského státu, s výjimkou územního plánování nebo plánování využití půdy, postupů týkajících se zadávání veřejných zakázek a kroků na strategické úrovni, které se netýkají konkrétních projektů, jako je strategické posuzování vlivů na životní prostředí, plánování veřejných rozpočtů, jakož i celostátní nebo regionální dopravní plány;
3) „projektem“ návrh výstavby, úpravy nebo změny vymezeného úseku dopravní infrastruktury, jehož cílem je zlepšit kapacitu, bezpečnost a účinnost této infrastruktury a jehož realizace musí být schválena rozhodnutím o povolení;
4) „přeshraničním projektem“ projekt, který zahrnuje přeshraniční úsek mezi dvěma nebo více členskými státy;
5) „předkladatelem projektu“ žadatel o povolení realizace projektu nebo veřejný orgán, který zahajuje projekt;
6) „určeným orgánem“ orgán, jenž je kontaktním místem pro předkladatele projektu a usnadňuje účinné a strukturované provedení postupů udělování povolení v souladu s touto směrnicí;
7) „společným orgánem“ orgán zřízený na základě vzájemné dohody dvou nebo více členských států s cílem usnadnit postupy udělování povolení týkající se přeshraničních projektů, včetně společných orgánů zřízených určenými orgány, jsou-li tyto určené orgány zmocněny členskými státy ke zřízení společných orgánů.
Článek 3
Prioritní status
1. Členské státy usilují o zajištění toho, aby všechny orgány zapojené do postupu udělování povolení, včetně určeného orgánu, s výjimkou soudů, považovaly za prioritní projekty, které spadají do oblasti působnosti této směrnice.
2. Jsou-li podle vnitrostátního práva pro prioritní projekty stanoveny zvláštní postupy udělování povolení, členské státy zajistí, aby se projekty spadající do oblasti působnosti této směrnice projednávaly podle těchto postupů, a aniž jsou dotčeny cíle, požadavky a lhůty stanovené v této směrnici. To nebrání členským státům v tom, aby na omezeném počtu projektů vyzkoušely zvláštní postupy udělování povolení s cílem posoudit jejich případné rozšíření na jiné projekty, aniž by se tyto postupy musely uplatňovat na projekty spadající do oblasti působnosti této směrnice.
3. Tímto článkem nejsou dotčena žádná rozpočtová rozhodnutí.
Článek 4
Určený orgán
1. Do 10. srpna 2023 určí každý členský stát na příslušné správní úrovni orgány, které mají jednat jako určený orgán.
2. Členský stát může tam, kde je to vhodné, v závislosti na projektu či kategorii projektů, druhu dopravy nebo zeměpisné oblasti coby určený orgán stanovit různé orgány. V takovém případě členský stát zajistí, aby pro daný projekt a pro daný postup udělování povolení byl pouze jeden určený orgán.
3. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby předkladatelům projektů poskytly snadno dostupné informace o totožnosti určeného orgánu pro daný projekt.
4. Členské státy mohou určený orgán zmocnit k vydávání rozhodnutí o povolení.
Je-li určený orgán zmocněn v souladu s prvním pododstavcem k vydávání rozhodnutí o povolení, ověřuje, že byla získána veškerá povolení, rozhodnutí a stanoviska, jež jsou nezbytná pro přijetí rozhodnutí o povolení, a o rozhodnutí o povolení vyrozumí předkladatele projektu.
5. Není-li určený orgán zmocněn k vydávání rozhodnutí o povolení, učiní členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, aby byl předkladatel projektu o přijetí rozhodnutí o povolení vyrozuměn.
6. Členské státy mohou zmocnit určený orgán ke stanovení orientačních lhůt pro různé dílčí kroky postupu udělování povolení podle čl. 5 odst. 1, aniž je dotčena čtyřletá lhůta podle uvedeného odstavce.
7. Určený orgán:
Určený orgán rovněž může poskytnout předkladateli projektu pokyny o dodatečných informacích či dokumentech, jež je třeba předložit, bylo-li oznámení uvedené v čl. 6 odst. 1 odmítnuto.
a) je v postupu vedoucím k rozhodnutí o povolení daného projektu kontaktním místem pro informace pro předkladatele projektu a další příslušné dotčené orgány;
b) stanoví-li tak vnitrostátní právo, poskytne předkladateli projektu podrobnou osnovu žádosti uvedenou v čl. 6 odst. 4, včetně informací o orientačních lhůtách spjatých s postupy udělování povolení, a to v souladu se čtyřletou lhůtou podle čl. 5 odst. 1;
c) dohlíží na časový rámec postupu udělování povolení, a zejména zaznamenává jakékoli prodloužení lhůty podle čl. 5 odst. 4;
d) pokud je o to požádán, poskytne předkladateli projektu pokyny, jež se týkají předložení všech příslušných informací a dokumentů, včetně veškerých povolení, rozhodnutí a stanovisek, jež je nutno k rozhodnutí o povolení získat a předložit.
8. Odstavcem 7 není dotčena pravomoc jiných orgánů zapojených do postupu udělování povolení ani možnost, aby předkladatel projektu kontaktoval jednotlivé orgány pro zvláštní povolení, rozhodnutí nebo stanoviska, která jsou součástí rozhodnutí o povolení.
Článek 5
Doba trvání postupu udělování povolení
1. Členské státy stanoví postup udělování povolení, včetně lhůt v rámci tohoto postupu, jež nepřekročí čtyři roky od zahájení postupu udělování povolení. Členské státy mohou přijmout nezbytná opatření s cílem rozvrhnout dobu, jež je k dispozici, na jednotlivé fáze, a to v souladu s unijním a vnitrostátním právem.
2. Čtyřletou lhůtou uvedenou v odstavci 1 nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z mezinárodního a unijního práva a tato lhůta nezahrnuje lhůty nezbytné pro správní a soudní řízení o opravných prostředcích a pro uplatnění prostředků právní nápravy u soudů, jakož ani jakoukoli lhůtu nezbytnou k uplatnění jakýchkoli výsledných rozhodnutí či prostředků nápravy.
3. Čtyřletou lhůtou uvedenou v odstavci 1 není dotčeno právo členského státu stanovit, že postup udělování povolení má být zakončen přijetím zvláštního vnitrostátního legislativního aktu, přičemž v takovém případě může postup pro přijetí uvedeného aktu odchylně od odstavce 1 přesáhnout čtyřletou lhůtu, byly-li v uvedené lhůtě dokončeny přípravné činnosti, na jejichž základě je vnitrostátní legislativní akt přijímán. Přípravné činnosti se považují za ukončené, jakmile je daný vnitrostátní legislativní akt předložen vnitrostátnímu parlamentu.
4. Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby čtyřletá lhůta uvedená v odstavci 1 mohla být v řádně odůvodněných případech přiměřeně prodloužena. Doba prodloužení se stanoví případ od případu, je řádně odůvodněna a omezena na účel dokončení postupu udělování povolení a vydání rozhodnutí o povolení. Po udělení takového prodloužení je předkladatel projektu informován o důvodech prodloužení. Další prodloužení může být za stejných podmínek uděleno pouze jednou.
5. Členské státy neodpovídají za nedodržení čtyřleté lhůty uvedené v odstavci 1, prodloužené v souladu s odstavcem 4, vzniklo-li zpoždění kvůli předkladateli projektu.
Článek 6
Organizace postupu udělování povolení
1. Předkladatel projektu oznámí projekt určenému orgánu, nebo případně společnému orgánu zřízenému v souladu s čl. 7 odst. 2. Oznámení projektu předkladatelem projektu představuje okamžik zahájení postupu udělování povolení.
2. Členské státy mohou za účelem usnadnění posouzení pokročilosti projektu vymezit úroveň podrobnosti informací a příslušné dokumenty, které má předkladatel projektu při oznamování projektu poskytnout. Pokud projekt není v dostatečně pokročilé fázi, oznámení se řádně odůvodněným rozhodnutím zamítne ve lhůtě nejdéle čtyři měsíce od obdržení oznámení.
3. Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby předkladatelé projektů obdrželi jako pokyny pro oznamování obecné informace, uzpůsobené, je-li to zapotřebí, podle druhu dotčené dopravy, které obsahují informace o povoleních, rozhodnutích a stanoviscích, která mohou být vyžadována k realizaci projektu.
Tyto informace pro každé povolení, rozhodnutí a stanovisko zahrnují:
Tyto informace musí být snadno dostupné všem příslušným předkladatelům projektů, a to zejména prostřednictvím informačních portálů v elektronické či fyzické podobě.
a) obecné informace o věcném rozsahu a úrovni podrobnosti informací, které má předkladatel projektu předložit;
b) použitelné lhůty nebo, pokud tyto lhůty neexistují, orientační lhůty; a
c) údaje týkající se orgánů a zúčastněných stran obvykle zapojených do konzultací spojených s jednotlivými povoleními, rozhodnutími a stanovisky.
4. S cílem usnadnit úspěšné oznamování mohou členské státy vyžadovat, aby určený orgán na žádost předkladatele projektu vypracoval podrobnou osnovu žádosti obsahující tyto informace přizpůsobené jednotlivým projektům:
a) jednotlivé etapy tohoto postupu, použitelné lhůty, a nejsou-li stanoveny, orientační lhůty;
b) věcný rozsah a úroveň podrobnosti informací, které má předkladatel projektu předložit;
c) seznam povolení, rozhodnutí a stanovisek, která má předkladatel projektu v souladu s unijním a vnitrostátním právem v průběhu postupu udělování povolení získat;
d) údaje orgánů a zúčastněných stran, jež mají být zapojeny v souvislosti s jednotlivými povinnostmi, a to i v průběhu formální fáze veřejné konzultace.
5. Osnova žádosti zůstává v průběhu postupu udělování povolení v platnosti. Jakákoli změna osnovy žádosti musí být řádně odůvodněna.
6. Určený orgán může předkladateli projektu na jeho žádost poskytnout informace doplňující náležitosti uvedené v odstavci 4.
7. Poté, co předkladatel projektu předloží úplnou dokumentaci žádosti týkající se daného projektu, rozhodnutí o povolení se přijme ve lhůtě uvedené v čl. 5 odst. 1.
8. Orgány, které se účastní postupu udělování povolení, oznámí určenému orgánu, že byla vydána požadovaná povolení, rozhodnutí, stanoviska nebo rozhodnutí o povolení.
Článek 7
Koordinace postupů přeshraničního udělování povolení
1. Členské státy u projektů týkajících se dvou či více členských států zajistí, aby určené orgány těchto členských států spolupracovaly za účelem koordinace svých časových plánů a dosažení dohody o společném harmonogramu pro postup udělování povolení.
2. U přeshraničních projektů může být zřízen společný orgán.
3. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby evropští koordinátoři určení v souladu s článkem 45 nařízení (EU) č. 1315/2013 obdrželi informace o postupech udělování povolení a aby evropští koordinátoři mohli usnadňovat kontakty mezi určenými orgány v kontextu postupů udělování povolení pro projekty týkající se dvou či více členských států.
4. Není-li dodržena lhůta uvedená v čl. 5 odst. 1, členské státy dotčeným evropským koordinátorům na žádost poskytnou informace o opatřeních, která byla přijata nebo jsou plánována s cílem umožnit dokončení postupu udělování povolení s co nejmenším zpožděním.
Článek 8
Zadávání veřejných zakázek na přeshraniční projekty
1. Pokud jsou zadávací řízení prováděna společným subjektem v přeshraničním projektu, členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby společný subjekt uplatňoval vnitrostátní právo jednoho členského státu, přičemž odchylně od směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU se tímto právem rozumí právo určené v souladu s čl. 39 odst. 5 písm. a) směrnice 2014/24/EU nebo čl. 57 odst. 5 písm. a) směrnice 2014/25/EU podle toho, která směrnice se uplatní, ledaže by dohoda mezi zúčastněnými členskými státy stanovila jinak. Tato dohoda v každém případě stanoví, že se na postupy zadávání veřejných zakázek prováděné společným subjektem použije vnitrostátní právo jednoho členského státu.
2. Pro zadávání veřejných zakázek prováděné dceřiným podnikem společného subjektu přijmou dotčené členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, aby dceřiný podnik uplatňoval vnitrostátní právo jednoho z členských států. V tomto ohledu mohou dotčené členské státy rozhodnout, že dceřiný podnik má použít vnitrostátní právo použitelné na společný subjekt.
Článek 9
Přechodná ustanovení
1. Tato směrnice se nepoužije na projekty, u nichž byl postup udělení povolení zahájen před 10. srpnem 2023.
2. Článek 8 se použije pouze na takové veřejné zakázky, kde výzva k účasti v soutěži byla zaslána, nebo pokud není výzva k účasti v soutěži stanovena, kde zadavatel zahájil zadávací řízení po 10. srpnu 2023.
3. Článek 8 se nepoužije na společný subjekt zřízený před 9. srpnem 2021, řídí-li se postupy zadávání veřejných zakázek tohoto sub jektu i nadále právem, které se použilo na jeho veřejné zakázky k tomuto datu.
Článek 10
Podávání zpráv
1. Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a výsledcích této směrnice poprvé do 10. února 2027 a následně v pravidelných intervalech.
2. Zpráva vychází z informací, které mají členské státy poskytovat každé dva roky a poprvé do 10. srpna 2026, a které se týkají počtu postupů udělování povolení spadajících do oblasti působnosti této směrnice, průměrné doby trvání postupů udělování povolení, počtu postupů udělování povolení překračujících lhůtu a zřízení jakéhokoliv společného orgánu během období, za něž se podává zpráva.
Článek 11
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 10. srpna 2023. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 12
Vstup v platnost
Ve Štrasburku dne 7. července 2021.
Za Evropský parlament
Předseda
D. M. Sassoli
Za Radu
předseda
A. Logar
PŘÍLOHA
Předem určené úseky přeshraničních a chybějících spojení v koridorech hlavní sítě [uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a)]
| „Atlantický“ koridor hlavní sítě | ||
| Přeshraniční spojení | Évora – Mérida | železnice |
| Vitória-Gasteiz – San Sebastián – Bayonne – Bordeaux | ||
| Aveiro – Salamanca | ||
| Řeka Douro (Via Navegável do Douro) | vnitrozemské vodní cesty | |
| Chybějící spojení | Tratě na Iberském poloostrově, které nejsou interoperabilní s rozchodem UIC | železnice |
| „Baltsko-jaderský“ koridor hlavní sítě | ||
| Přeshraniční spojení | Katowice/Opole – Ostrava – Brno Katowice – Žilina Bratislava – Wien Graz – Maribor Venezia – Trieste – Divača – Ljubljana | železnice |
Katowice – Žilina Brno – Wien | silnice | |
| Chybějící spojení | Gloggnitz – Mürzzuschlag: Semmeringský patní tunel Graz – Klagenfurt: Koralmská železniční trať a tunel Koper – Divača | železnice |
| „Středomořský“ koridor hlavní sítě | ||
| Přeshraniční spojení | Barcelona – Perpignan | železnice |
| Lyon – Torino: patní tunel a přístupové cesty | ||
| Nice – Ventimiglia | ||
| Venezia – Trieste – Divača – Ljubljana | ||
| Ljubljana – Zagreb | ||
| Zagreb – Budapest | ||
| Budapest – Miskolc – hranice UA | ||
| Lendava – Letenye | silnice | |
| Vásárosnamény –hranice UA | ||
| Chybějící spojení | Almería – Murcia | železnice |
| Tratě na Iberském poloostrově, které nejsou interoperabilní s rozchodem UIC | ||
| Perpignan – Montpellier | ||
| Koper – Divača | ||
| Rijeka – Zagreb | ||
| Milano – Cremona – Mantova – Porto Levante/Venezia – Ravenna/Trieste | vnitrozemské vodní cesty | |
| „Severomořsko-baltský“ koridor hlavní sítě | ||
| Přeshraniční spojení | Talinn – Rīga – Kaunas – Warszawa nová trať v rámci Rail Baltica plně interoperabilní s rozchodem UIC | železnice |
| Świnoujście/Szczecin – Berlin | železnice a vnitrozemské vodní cesty | |
| Koridor Via Baltica EE-LV-LT-PL | silnice | |
| Chybějící spojení | Kaunas – Vilnius: část nové tratě v rámci Rail Baltica plně interoperabilní s rozchodem UIC | železnice |
| Warszawa/Idzikowice – Poznań/Wrocław, včetně připojení na plánovaný Centrální dopravní uzel | ||
| Nord-Ostsee-Kanal | vnitrozemské vodní cesty | |
| Berlin – Magdeburg – Hannover; Mittellandkanal; západoněmecké průplavy | ||
| Rýn, Waal | ||
| Noordzeekanaal, IJssel, Twentekanaal | ||
| „Severomořsko-středomořský“ koridor hlavní sítě | ||
| Přeshraniční spojení | Brussel nebo Bruxelles – Luxembourg – Strasbourg | železnice |
| Terneuzen – Gent | vnitrozemské vodní cesty | |
| Síť Seina – Šelda a související povodí řek Seina, Šelda a Máza | ||
| Koridor Rýn –- Šelda | ||
| Chybějící spojení | Albertkanaal/Canal Albert a Kanaal Bocholt-Herentals | vnitrozemské vodní cesty |
| Koridor hlavní sítě „Východ – východní Středomoří“ | ||
| Přeshraniční spojení | Dresden – Praha/Kolín | železnice |
| Wien/Bratislava – Budapest | ||
| Békéscsaba – Arad – Timişoara | ||
| Craiova – Calafat – Vidin – Sofia – Thessaloniki | ||
| Sofie – hranice RS/hranice MK | ||
| Hranice TR– Alexandroupoli | ||
| Hranice MK – Thessaloniki | ||
| Ioannina – Kakavia (hranice AL) | silnice | |
| Drobeta Turnu Severin/Craiova – Vidin – Montana | ||
| Sofia – hranice RS | ||
| Hamburg – Dresden – Praha – Pardubice | vnitrozemské vodní cesty | |
| Chybějící spojení | Igoumenitsa – Ioannina | železnice |
| Praha – Brno | ||
| Thessaloniki – Kavala – Alexandroúpoli | ||
| Timişoara – Craiova | ||
| „Rýnsko-alpský“ koridor hlavní sítě | ||
| Přeshraniční spojení | Zevenaar – Emmerich – Oberhausen | železnice |
| Karlsruhe – Basel | ||
| Milano/Novara – hranice CH | ||
| Basel – Antwerpen | vnitrozemské vodní cesty | |
| Chybějící spojení | Genova – Tortona/Novi Ligure | železnice |
| Zeebrugge – Gent | ||
| „Rýnsko-dunajský“ koridor hlavní sítě | ||
| Přeshraniční spojení | München – Praha | železnice |
| Nürnberg – Plzeň | ||
| München – Mühldorf – Freilassing – Salzburg | ||
| Strasbourg – Kehl Appenweier | ||
| Hranice – Žilina | ||
| Košice – hranice UA | ||
| Wien – Bratislava/Budapest | ||
| Bratislava – Budapest | ||
| Békéscsaba – Arad – Timişoara – hranice RS | ||
| București – Giurgiu – Rousse | ||
| Dunaj (Kehlheim – Constanța/Midia/Sulina) a sousedící povodí řek Váh, Sava a Tisa | vnitrozemské vodní cesty | |
| Zlín – Žilina | silnice | |
| Timişoara – hranice RS | ||
| Chybějící spojení | Stuttgart – Ulm | železnice |
| Salzburg – Linz | ||
| Craiova – București | ||
| Arad – Sighişoara – Brașov – Predeal | ||
| „Skandinávsko-středomořský“ koridor hlavní sítě | ||
| Přeshraniční spojení | Hranice RU– Helsinki | železnice |
| København – Hamburg: přístupové cesty k fixnímu spojení Fehmarnovy úžiny | ||
| München – Wörgl – Innsbruck – Fortezza – Bolzano – Trento – Verona: Brennerský patní tunel a přístupové cesty | ||
| Göteborg – Oslo | ||
| København – Hamburg: fixní spojení Fehmarnovy úžiny | železnice/silnice | |