1) Článek 1 se mění takto:

• a) bod 1 se nahrazuje tímto:
  • „1. „vozidlem“
    • a) jakékoli motorové vozidlo výhradně s mechanickým pohonem pro pohyb po zemi, nikoli však po kolejích, mající:
      • i) maximální konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h; nebo
      • ii) maximální čistou hmotnost větší než 25 kg a maximální konstrukční rychlost vyšší než 14 km/h;
    • b) jakékoli přípojné vozidlo, které má být v provozu s vozidlem uvedeným v písmenu a), bez ohledu na to, zda je připojeno, nebo odpojeno.

    Aniž jsou dotčena písmena a) a b), invalidní vozíky určené výlučně pro osoby s tělesným postižením se nepovažují za vozidla uvedená v této směrnici;“

• b) vkládá se nový bod, který zní:
  • „1a. „provozem vozidla“ jakékoli použití vozidla, které v době nehody odpovídá obvyklé funkci vozidla jakožto dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je motorové vozidlo provozováno, a na to, zda vozidlo stojí, nebo je v pohybu;“;
• c) bod 2 se nahrazuje tímto:
  • „2. „poškozeným“ jakákoli osoba, která má právo na náhradu jakékoli věcné škody nebo škody na zdraví způsobené provozem vozidla;“;
• d) doplňuje se nový bod, který zní:
  • „8. „domovským členským státem“ „domovský členský stát“ ve smyslu čl. 13 bodu 8 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).“;).

2) Článek 3 se mění takto:

• a) první pododstavec se nahrazuje tímto:

  „Každý členský stát přijme s přihlédnutím k článku 5 veškerá vhodná opatření, aby zajistil, že občanskoprávní odpovědnost z provozu vozidla, které má obvyklé stanoviště na jeho území, je kryta pojištěním.“;

• b) za první pododstavec se vkládá nový pododstavec, který zní:

  „Tato směrnice se nevztahuje na provoz vozidla při motoristických akcích a činnostech, včetně závodů, soutěží, tréninků, zkoušek a předvádění ve vyhrazeném a vymezeném prostoru v členském státě, pokud členský stát zajistí, aby organizátor činnosti nebo jiná strana sjednali alternativní pojištění nebo záruku pokrývající škodu způsobenou jakékoli třetí osobě, včetně diváků a dalších osob v okolí, avšak nepokrývající nutně škodu způsobenou zúčastněným řidičům a jejich vozidlům.“

3) Článek 4 se nahrazuje tímto:

Členské státy upustí od vykonávání kontrol pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu vozidel, která mají obvyklé stanoviště na území jiného členského státu, jakož i vozidel, která mají obvyklé stanoviště na území třetí země a vstupují na jejich území z území jiného členského státu.

Mohou však takové kontroly pojištění provádět, jsou-li tyto kontroly nediskriminační, nezbytné a přiměřené pro dosažení sledovaného cíle a:

• a) jsou prováděny v rámci kontroly, která není zacílena výlučně na ověřování pojištění; nebo
• b) tvoří součást obecného systému kontrol na území daného státu, které se provádějí rovněž u vozidel, jež mají stanoviště na území tohoto členského státu, a nevyžadují, aby vozidlo zastavilo.

Na základě právních předpisů členského státu, kterým kontrolor podléhá, mohou být v nezbytných případech zpracovávány osobní údaje za účelem boje proti řízení motorových vozidel bez uzavřeného pojištění odpovědnosti za škodu v jiných členských státech než ve členském státě, na jehož území mají obvyklé stanoviště. Tento právní předpis musí být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“) a musí rovněž stanovit vhodná opatření k zajištění práv subjektů údajů, jejich svobod a oprávněných zájmů.

Tato opatření členského státu zejména stanoví přesný účel, pro který mají být údaje zpracovávány, odkazují na příslušný právní základ, jsou v souladu s příslušnými bezpečnostními požadavky a respektují zásady nezbytnosti, proporcionality a omezení účelu a stanoví přiměřenou dobu uchovávání údajů. Osobní údaje zpracovávané podle tohoto článku výlučně pro účely provedení kontroly pojištění se uchovávají pouze po dobu, která je pro tento účel nezbytná, a jakmile je toho dosaženo, jsou zcela vymazány. Pokud je při kontrole pojištění zjištěno, že vozidlo je kryto povinným pojištěním podle článku 3, osoba provádějící kontrolu okamžitě tyto údaje vymaže. Pokud při kontrole pojištění nelze stanovit, zda je vozidlo kryto povinným pojištěním podle článku 3, jsou údaje uchovávány pouze po omezenou dobu, která nepřesáhne počet dní nezbytných k určení, zda pojistné krytí existuje.

4) V článku 5 se doplňují nové odstavce, které znějí:

Členský stát se může odchýlit od článku 3, pokud jde o vozidla, jež jsou dočasně nebo trvale stažena z provozu a jejichž provoz je zakázán, za předpokladu, že byl zaveden formální správní postup nebo jiné ověřitelné opatření v souladu s vnitrostátním právem.

V tom případě členské státy zajistí, aby s vozidly uvedenými v prvním pododstavci bylo zacházeno stejným způsobem jako s vozidly, pro která nebyla splněna povinnost pojištění odpovědnosti podle článku 3.

Garanční fond členského státu, v němž došlo k nehodě, tak může uplatnit svůj nárok vůči garančnímu fondu v členském státě, ve kterém má vozidlo své obvyklé stanoviště.

Členský stát se může odchýlit od článku 3, pokud jde o vozidla provozovaná výlučně v oblastech s omezeným přístupem v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy.

Členský stát, který tak učiní, zajistí, aby s vozidly uvedenými v prvním pododstavci bylo zacházeno stejným způsobem jako s vozidly, u nichž nebyla splněna povinnost pojištění odpovědnosti podle článku 3.

Garanční fond členského státu, v němž došlo k nehodě, tak může uplatnit svůj nárok vůči garančnímu fondu v členském státě, ve kterém má vozidlo své obvyklé stanoviště.

Členský stát se může odchýlit od článku 3, pokud jde o vozidla, jejichž provoz není povolen na veřejných komunikacích v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy.

V tom případě členské státy zajistí, aby s vozidly uvedenými v prvním pododstavci bylo zacházeno stejným způsobem jako s vozidly, pro které nebyla splněna povinnost pojištění odpovědnosti podle článku 3.

Garanční fond členského státu, v němž došlo k nehodě, tak může uplatnit svůj nárok vůči garančnímu fondu v členském státě, ve kterém má vozidlo své obvyklé stanoviště.

Pokud se členský stát odchýlí podle odstavce 5 tohoto článku od článku 3, jde-li o vozidla, jejichž provoz není povolen na veřejných komunikacích, může se rovněž odchýlit od článku 10, pokud jde o náhradu škody způsobené těmito vozidly v oblastech, které nejsou přístupné veřejnosti v důsledku zákonného nebo fyzického omezení přístupu do těchto oblastí vymezených jeho vnitrostátními právními předpisy.

Pokud jde o odstavce 3 až 6, členské státy oznámí Komisi použití odchylky a zvláštní ujednání týkající se jejího provádění. Komise seznam těchto odchylek zveřejní.“

5) Článek 9 se nahrazuje tímto:

Aniž jsou dotčeny případné vyšší záruky, které mohou členské státy případně stanovit, vyžaduje každý členský stát, aby minimální částky, pro něž platí povinné pojištění uvedené v článku 3, činily:

• a) u škod na zdraví: 6450000 EUR na každou nehodu, bez ohledu na počet poškozených, nebo 1300000 EUR na každého poškozeného;
• b) u věcných škod 1300000 EUR na každou nehodu, bez ohledu na počet poškozených.

  V členských státech, které nepřijaly euro, se tyto minimální částky přepočtou na jejich národní měnu za použití směnného kurzu platného ke dni 22. prosince 2021, který bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.

Každých pět let od 22. prosince 2021 Komise přezkoumá částky uvedené v odstavci 1 v souladu s harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (dále jen „HISC“) stanoveným podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792 ze dne 11. května 2016 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95 (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 11).“).

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28b, pokud jde o úpravu těchto částek podle HISC, a to do šesti měsíců po skončení každého pětiletého období.

V členských státech, které nepřijaly euro, se tyto částky přepočtou na jejich národní měnu za použití směnného kurzu platného ke dni výpočtu nových minimálních částek, který bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.

6) Název kapitoly 4 se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 4 NÁHRADA ŠKODY ZPŮSOBENÉ NEZJIŠTĚNÝM VOZIDLEM NEBO VOZIDLEM, U NĚHOŽ NEBYLA SPLNĚNA POVINNOST pojištění odpovědnosti STANOVENÁ V ČLÁNKU 3, A NÁHRADA V PŘÍPADĚ INSOLVENCE“

7) Článek 10 se mění takto:

• a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Prvním pododstavcem není dotčeno právo členského státu považovat náhradu škody tímto orgánem za subsidiární nebo nesubsidiární a právo stanovit, jak se mají řešit nároky mezi tímto orgánem a osobou nebo osobami, které za nehodu nesou odpovědnost, a jinými pojistiteli nebo orgány sociálního zabezpečení, jež mají povinnost nahradit škodu poškozenému v téže nehodě. Členské státy však nesmí tomuto orgánu dovolit, aby podmínil poskytnutí náhrady škody tím, že by poškozený musel jakkoli prokazovat, že osoba, která je za škodu odpovědná, není schopna nebo odmítá zaplatit.“;

• b) v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

  Poškozený může v každém případě uplatnit svůj nárok přímo vůči orgánu, který je na základě informací, jež mu poškozený na jeho žádost poskytl, povinen dát zdůvodněnou odpověď, pokud jde o poskytnutí jakékoli náhrady škody.“;

• c) v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Pokud však orgán poskytl náhradu za závažnou škodu na zdraví jakémukoli poškozenému v důsledku stejné nehody, při které byla způsobena věcná škoda nezjištěným vozidlem, členský stát nesmí vyloučit poskytnutí náhrady věcné škody na základě toho, že totožnost vozidla nebyla zjištěna. Nicméně členské státy mohou stanovit spoluúčast poškozeného, který utrpěl věcnou škodu, do výše 500 EUR.“;

• d) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

  Každý členský stát uplatňuje své právní a správní předpisy pro poskytnutí náhrady škody orgánem, aniž tím je dotčena jiná praxe, která je pro poškozeného příznivější.“

8) Vkládá se nový článek, který zní:

Každý členský stát zřídí nebo schválí orgán, jehož úkolem je poskytovat náhradu škody poškozeným, kteří mají bydliště na jeho území, minimálně do výše povinného pojištění, za věcné škody nebo škody na zdraví způsobené vozidlem pojištěným pojišťovnou, pokud:

• a) je vůči pojišťovně vedeno konkurzní řízení; nebo
• b) se pojišťovna nachází v likvidačním řízení ve smyslu čl. 268 odst. 1 písm. d) směrnice 2009/138/ES.

Každý členský stát přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby měl orgán uvedený v odstavci 1 k dispozici dostatečné finanční prostředky na poskytnutí náhrady poškozeným v souladu s pravidly stanovenými v odstavci 10, jsou-li platby náhrady splatné v situacích uvedených v odst. 1 písm. a) a b). Součástí těchto opatření mohou být požadavky na finanční příspěvky za předpokladu, že jsou uloženy pouze pojišťovnám, které byly schváleny členským státem, který tyto požadavky uložil.

Aniž je dotčena jakákoli povinnost podle článku 280 směrnice 2009/138/ES, každý členský stát zajistí, aby v případě, že příslušný soud nebo jakýkoli jiný příslušný orgán vydají příkaz nebo přijmou rozhodnutí zahájit řízení podle odst. 1 písm. a) nebo b) ve vztahu k pojišťovně, jejímž domovským členským státem je tento členský stát, se tento příkaz nebo rozhodnutí zveřejnily. Orgán uvedený v odstavci 1 usazený v domovském členském státě pojišťovny zajistí, aby všechny orgány uvedené v odstavci 1 ve všech členských státech byly o tomto příkazu nebo rozhodnutí neprodleně informovány.

Poškozený může podat žádost o náhradu škody přímo orgánu uvedenému v odstavci 1.

Po obdržení žádosti orgán uvedený v odstavci 1 informuje obdobný orgán v domovském členském státě pojišťovny a pojišťovnu, vůči které je vedeno konkurzní řízení nebo která se nachází v likvidačním řízení, nebo jejího správce či likvidátora ve smyslu čl. 268 odst. 1 písm. e) a f) směrnice 2009/138/ES o tom, že obdržel od poškozeného žádost o náhradu škody.

Pojišťovna, vůči které je vedeno konkurzní řízení, nebo která se nachází v likvidačním řízení, nebo její správce či likvidátor informují orgán uvedený v odstavci 1, pokud poskytují náhradu škody nebo popírají odpovědnost ve vztahu k žádosti o náhradu škody, kterou rovněž obdržel orgán uvedený v odstavci 1.

Členské státy zajistí, aby orgán uvedený v odstavci 1 poskytl poškozenému mimo jiné na základě informací, které mu na jeho žádost poškozený poskytl, odůvodněnou nabídku náhrady škody nebo odůvodněnou odpověď podle druhého pododstavce tohoto odstavce v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy do tří měsíců ode dne, kdy poškozený podal dotčenému orgánu svou žádost o náhradu škody.

Pro účely prvního pododstavce dotčený orgán:

• a) předloží odůvodněnou nabídku náhrady škody, pokud konstatoval, že je povinen poskytnout náhradu škody podle odst. 1 písm. a) nebo b), žádost o náhradu škody není rozporována a škoda byla částečně nebo v plné míře vyčíslena;
• b) poskytne odůvodněnou odpověď na body uvedené v žádosti o náhradu škody, pokud konstatoval, že není povinen poskytnout náhradu škody podle odst. 1 písm. a) nebo b), nebo pokud je odpovědnost popřena či nebyla jasně určena nebo škoda nebyla v plné míře vyčíslena.

Je-li náhrada škody splatná v souladu s odst. 7 druhým pododstavcem písm. a), orgán uvedený v odstavci 1 poskytne poškozenému náhradu bez zbytečného prodlení a v každém případě do tří měsíců ode dne, kdy poškozený přijal odůvodněnou nabídku náhrady škody uvedenou v odst. 7 druhém pododstavci písm. a).

Pokud byla škoda vyčíslena pouze částečně, použijí se požadavky týkající se poskytnutí náhrady škody stanovené v prvním pododstavci na tuto částečně vyčíslenou škodu, a to od okamžiku přijetí odpovídající odůvodněné nabídky náhrady škody.

Členské státy zajistí, aby orgán uvedený v odstavci 1 disponoval veškerými pravomocemi a kompetencemi nezbytnými k tomu, aby mohl včas spolupracovat s jinými takovými orgány v jiných členských státech, s orgány zřízenými nebo schválenými podle článku 25a ve všech členských státech a s dalšími zúčastněnými stranami, včetně pojišťovny, vůči které je vedeno konkurzní řízení, nebo která se nachází v likvidačním řízení, jejího správce či likvidátora a příslušných vnitrostátních orgánů členských států, a to ve všech fázích postupů uvedených v tomto článku. Tato spolupráce zahrnuje podávání žádostí o informace, jejich přijímání a poskytování, případně včetně informací o konkrétních žádostech o náhradu škody.

Jestliže je domovský členský stát pojišťovny uvedené v odstavci 1 odlišný od členského státu, v němž má poškozený bydliště, je orgán uvedený v odstavci 1 v členském státě, ve kterém má poškozený bydliště, který poskytl poškozenému náhradu v souladu s odstavcem 8, oprávněn požadovat plnou úhradu částky poskytnuté jakožto náhrada škody od orgánu uvedeného v odstavci 1 v domovském členském státě pojišťovny.

Orgán uvedený v odstavci 1 v domovském členském státě pojišťovny provede platbu orgánu uvedenému v odstavci 1 v členském státě, v němž má poškozený bydliště, který poskytl poškozenému náhradu v souladu s odstavcem 8, a to v přiměřené lhůtě nepřesahující šest měsíců, pokud se tyto orgány písemně nedohodnou jinak, poté, co obdržel žádost o náhradu škody.

Na orgán, který poskytl náhradu podle prvního pododstavce, přecházejí práva poškozeného vůči osobě, která nehodu způsobila, nebo její pojišťovně s výjimkou práv poškozeného vůči pojistníkovi nebo jiné pojištěné osobě, která nehodu způsobila v rozsahu, v němž by odpovědnost pojistníka nebo pojištěné osoby byla kryta insolventní pojišťovnou v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy. Každý členský stát je povinen uznat tento přechod práv, jak je upraven jakýmkoli jiným členským státem.

Odstavci 1 až 10 není dotčeno právo členských států:

• a) považovat náhradu škody poskytnutou orgánem uvedeným v odstavci 1 za subsidiární nebo nesubsidiární;
• b) stanovit, jak se mají řešit nároky v souvislosti s touž nehodou mezi:
  • i) orgánem uvedeným v odstavci 1;
  • ii) osobou nebo osobami odpovědnými za nehodu;
  • iii) jinými pojišťovnami nebo orgány sociálního zabezpečení, jež mají povinnost nahradit škodu poškozenému.

Členské státy orgánu uvedenému v odstavci 1 nepovolí, aby podmínil poskytnutí náhrady škody jinými požadavky, než které jsou stanoveny v této směrnici. Členské státy zejména orgánu uvedenému v odstavci 1 nepovolí, aby podmínil poskytnutí náhrady škody tím, že poškozený musí prokázat, že právnická nebo fyzická osoba, které jsou za škodu odpovědné, nejsou schopny nebo odmítají zaplatit.

Orgány uvedené v odstavci 1 nebo subjekty uvedené v druhém pododstavci tohoto odstavce usilují o uzavření dohody do 23. prosince 2023 za účelem provedení tohoto článku, pokud jde o jejich funkce a povinnosti a postupy úhrad podle tohoto článku.

Za tímto účelem do 23. června 2023 každý členský stát:

• a) zřídí nebo schválí orgán uvedený v odstavci 1 a zmocní jej ke sjednání a uzavření takové dohody; nebo
• b) určí subjekt a zmocní jej ke sjednání a uzavření takové dohody, jejíž smluvní stranou se stane orgán uvedený v odstavci 1, jakmile bude zřízen nebo schválen.

Dohoda uvedená v prvním pododstavci je okamžitě oznámena Komisi.

Není-li dohoda uvedená v prvním pododstavci uzavřena do 23. prosince 2023, je Komise zmocněna přijímat v souladu s postupem uvedeným v článku 28b akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení procesních úkolů a procesních povinností orgánů uvedených v odstavci 1 v souvislosti s úhradou.“

9) V článku 11 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě sporu mezi orgánem uvedeným v čl. 10 odst. 1 a pojistitelem občanskoprávní odpovědnosti o tom, kdo má poškozenému nahradit škodu, přijmou členské státy vhodná opatření k určení jedné z těchto stran jako strany, jež je předběžně povinna poškozenému neprodleně poskytnout náhradu škody.“

10) Název kapitoly 5 se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 5 ZVLÁŠTNÍ KATEGORIE POŠKOZENÝCH, DOLOŽKY O VÝLUCE Z POJIŠTĚNÍ, JEDINÉ POJISTNÉ, VOZIDLA ODESLANÁ Z JEDNOHO ČLENSKÉHO STÁTU DO JINÉHO“

11) Název článku 12 se nahrazuje tímto:

„Zvláštní kategorie poškozených.“

12) Článek 13 se mění takto:

• a) odstavec 1 se mění takto:
  • i) návětí prvního pododstavce se nahrazuje tímto:
    • „1. Každý členský stát přijme veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby ve vztahu k nárokům třetích osob poškozených v důsledku nehody bylo považováno za neplatné jakékoli zákonné ustanovení či smluvní ujednání obsažené v pojistné smlouvě uzavřené podle článku 3, vylučuje-li z pojištění provoz či řízení vozidel:“;
  • ii) třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Členské státy nemusí v případě nehod, k nimž dojde na jejich území, uplatnit první pododstavec v rozsahu, v jakém může poškozený obdržet náhradu škody od orgánu sociálního zabezpečení.“;

• b) v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

  „Členské státy, které v případě odcizených nebo násilím získaných vozidel stanoví, že orgán uvedený v čl. 10 odst. 1 vyplatí náhradu škody, mohou u věcných škod stanovit spoluúčast poškozeného až do výše 250 EUR.“

13) V článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Odchylně od čl. 13 bodu 13 písm. b) směrnice 2009/138/ES, pokud je vozidlo odesláno z jednoho členského státu do jiného, pokládá se za členský stát, ve kterém se nachází riziko, a to v závislosti na výběru osobou odpovědnou za krytí odpovědnosti za škodu vůči třetím osobám, buď členský stát registrace, nebo cílový členský stát, a to bezprostředně od převzetí vozidla kupujícím po dobu třiceti dnů, přestože vozidlo nebylo v cílovém členském státě formálně zaregistrováno.

Členské státy zajistí, aby informační středisko uvedené v článku 23 členského státu, v němž je vozidlo registrováno, informační středisko cílového členského státu, pokud se liší, a informační středisko jakéhokoli jiného příslušného členského státu, jako je členský stát, v němž k nehodě došlo nebo v němž má poškozený bydliště, vzájemně spolupracovala s cílem zajistit dostupnost nezbytných informací o odeslaném vozidle, které mají k dispozici v souladu s článkem 23.“

14) Vkládá se nový článek, který zní:

V případě nehody způsobené soupravou vozidel sestávající z tažného vozidla a přípojného vozidla, má-li přípojné vozidlo samostatné pojištění odpovědnosti za škody vůči třetím osobám, může poškozený uplatnit svůj nárok přímo u pojišťovny, u níž je přípojné vozidlo pojištěno, pokud:

• a) lze přípojné vozidlo identifikovat, nikoliv však vozidlo, které jej táhlo; a
• b) platné vnitrostátní právní předpisy stanoví, že pojistitel přípojného vozidla má poskytnout náhradu škody.

  Pojišťovna, která poškozenému poskytla náhradu, může uplatnit svůj nárok za toto plnění u pojišťovny, u níž je pojištěna občanskoprávní odpovědnost z provozu tažného vozidla, nebo u orgánu uvedeného v čl. 10 odst. 1, a to v rozsahu, v němž tak stanoví platné vnitrostátní právní předpisy.

  Tímto odstavcem nejsou dotčeny platné vnitrostátní právní předpisy, které stanoví pravidla příznivější pro poškozeného.

V případě nehody způsobené soupravou vozidel sestávající z tažného vozidla a přípojného vozidla poskytne pojistitel přípojného vozidla, ledaže by byl podle platných vnitrostátních právních předpisů povinen poskytnout plnou náhradu škody, poškozenému na jeho žádost bez zbytečného odkladu informace o:

• a) totožnosti pojistitele tažného vozidla; nebo
• b) v případě, že pojistitel přípojného vozidla nemůže určit pojistitele tažného vozidla, o mechanismu odškodnění stanoveném v článku 10.“

15) Článek 16 se nahrazuje tímto:

Členské státy zajistí, aby pojistník měl právo kdykoli požádat o vystavení výkazu uvádějícího uplatněné nároky v rámci odpovědnosti za škody vůči třetím osobám nebo skutečnost, že žádné takové nároky nebyly uplatněny, ve vztahu k vozidlu nebo vozidlům krytým pojistnou smlouvou, alespoň v průběhu předchozích pěti let smluvního vztahu (dále jen „potvrzení o škodném průběhu předchozích pojištění“).

Pojišťovna nebo orgán případně určený členským státem za účelem poskytování povinného pojištění nebo vystavování uvedených potvrzení vystaví toto potvrzení pojistníkovi do patnácti dnů od podání žádosti. Učiní tak za použití formuláře potvrzení o škodném průběhu předchozích pojištění.

Členské státy zajistí, aby při zohledňování potvrzení o škodném průběhu předchozích pojištění, která vystavila jiná pojišťovna nebo jiné orgány uvedené v druhém pododstavci, nezacházely pojišťovny s pojistníky diskriminačním způsobem nebo jim neúčtovaly příplatek k pojistnému kvůli jejich státní příslušnosti nebo pouze na základě toho, ve kterém členském státě měli předchozí bydliště.

Členské státy zajistí, aby v případě, že pojišťovna při určování pojistného bere v úvahu potvrzení o škodném průběhu předchozích pojištění, zacházela s potvrzeními vydanými v jiných členských státech jako s potvrzeními vydanými pojišťovnou nebo orgány uvedenými v druhém pododstavci v témže členském státě, a to i při uplatňování případných slev.

Členské státy zajistí, aby pojišťovny zveřejňovaly obecný přehled svých postupů, pokud jde o to, jak při výpočtu pojistného využívají potvrzení o škodném průběhu předchozích pojištění.

Komise přijme do 23. července 2023 prováděcí akty, které prostřednictvím vzoru stanoví formu a obsah potvrzení o škodném průběhu předchozích pojištění uvedeného ve druhém pododstavci. Tento vzor musí obsahovat všechny následující informace:

• a) totožnost pojišťovny nebo orgánu, které potvrzení o škodném průběhu předchozích pojištění vydaly;
• b) totožnost pojistníka, včetně jeho kontaktních údajů;
• c) vozidlo, jehož provozu se pojištění odpovědnosti týká a jeho identifikační číslo vozidla;
• d) datum zahájení a ukončení pojistného krytí vozidla;
• e) počet uplatněných nároků v rámci odpovědnosti za škody vůči třetím osobám vypořádaných podle pojistné smlouvy pojistníka během období, na které se vztahuje potvrzení o škodném průběhu předchozích pojištění, včetně data uplatnění každého nároku;
• f) další informace relevantní podle pravidel nebo postupů platných v členských státech.

Před přijetím těchto prováděcích aktů vede Komise konzultace se všemi zúčastněnými stranami a úzce spolupracuje s členskými státy.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 28a odst. 2.“;

16) Vkládá se nový článek, který zní:

Členské státy se mohou rozhodnout, že udělí certifikaci pro nástroje, které spotřebitelům umožňují bezplatně porovnávat ceny, sazby a pojistné krytí mezi poskytovateli povinného pojištění uvedeného v článku 3 jako „nezávislé nástroje pro porovnávání cen pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel“, pokud jsou splněny podmínky odstavce 2.

Srovnávací nástroj ve smyslu odstavce 1 musí:

• a) být provozně nezávislý na poskytovatelích povinného pojištění uvedeného v článku 3 a zajišťovat, že se poskytovatelům služeb dostane ve výsledcích vyhledávání rovného zacházení;
• b) jasně uvádět totožnost majitele a provozovatele srovnávacího nástroje;
• c) stanovit jasná a objektivní kritéria, z nichž porovnání vychází;
• d) používat jednoduché a jednoznačné formulace;
• e) poskytovat přesné a aktuální informace a uvádět čas poslední aktualizace;
• f) být otevřen všem poskytovatelům povinného pojištění uvedeného v článku 3, zpřístupnit příslušné informace, zahrnovat širokou škálu nabídek pokrývající významnou část trhu pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a v případě, že uváděné informace nepředstavují úplný přehled trhu, jasně uživatele na tuto skutečnost před zobrazením výsledků upozornit;
• g) nabízet účinný postup pro nahlášení nesprávných informací;
• h) zahrnovat prohlášení, že ceny vycházejí z poskytnutých informací a nejsou pro poskytovatele pojištění závazné.“

17) Článek 23 se mění takto:

• a) vkládá se nový odstavec, který zní:
  • „1a. Členské státy zajistí, aby pojišťovny nebo jiné subjekty byly povinny poskytovat informace uvedené v odst. 1 písm. a) bodech i), ii) a iii) informačním střediskům a informovat je vždy, když pojistná smlouva pozbude platnosti nebo se jinak již nevztahuje na vozidlo s poznávací značkou.“;

18) Vkládá se nový článek, který zní:

Každý členský stát zřídí nebo schválí orgán, který bude pověřen úkolem poskytovat v případech uvedených v čl. 20 odst. 1 poškozeným s bydlištěm na jeho území náhradu věcné škody nebo škody na zdraví způsobené vozidlem pojištěným pojišťovnou, a to minimálně do výše povinného pojištění, pokud:

• a) je vůči pojišťovně vedeno konkurzní řízení; nebo
• b) se pojišťovna nachází v likvidačním řízení ve smyslu čl. 268 odst. 1 písm. d) směrnice 2009/138/ES.

Každý členský stát přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby měl orgán uvedený v odstavci 1 k dispozici dostatečné finanční prostředky na poskytnutí náhrady poškozeným v souladu s pravidly stanovenými v odstavci 10, jsou-li platby náhrady splatné v situacích uvedených v odst. 1 písm. a) a b). Součástí těchto opatření mohou být požadavky na finanční příspěvky za předpokladu, že jsou uloženy pouze pojišťovnám, které byly schváleny členským státem, který požadavky uložil.

Aniž je dotčena jakákoli povinnost podle článku 280 směrnice 2009/138/ES, každý členský stát zajistí, aby v případě, že příslušný soud nebo jakýkoli jiný příslušný orgán vydají příkaz nebo přijmou rozhodnutí zahájit řízení podle odst. 1 písm. a) nebo b) ve vztahu k pojišťovně, jejímž domovským členským státem je tento členský stát, se tento příkaz nebo rozhodnutí zveřejnily. Orgán uvedený v odstavci 1 usazený v domovském členském státě pojišťovny zajistí, aby všechny orgány uvedené v odstavci 1 a všechny orgány pro odškodnění uvedené v článku 24 ve všech členských státech byly o tomto příkazu nebo rozhodnutí neprodleně informovány.

Poškozený může podat žádost o náhradu škody přímo orgánu uvedenému v odstavci 1.

Po obdržení žádosti o náhradu škody informuje orgán uvedený v odstavci 1 obdobný orgán v domovském členském státě pojišťovny, orgán pro odškodnění podle článku 24 v členském státě bydliště poškozeného a pojišťovnu, vůči které je vedeno konkurzní řízení nebo která se nachází v likvidačním řízení, nebo jejího správce či likvidátora ve smyslu čl. 268 odst. 1 písm. e) a f) směrnice 2009/138/ES o tom, že od poškozeného obdržel žádost o náhradu škody.

Pojišťovna, vůči které je vedeno konkurzní řízení nebo která se nachází v likvidačním řízení, nebo její správce či likvidátor informují orgán uvedený v odstavci 1, pokud poskytují náhradu škody nebo popírají odpovědnost ve vztahu k žádosti o náhradu škody, kterou rovněž obdržel orgán uvedený v odstavci 1.

Členské státy zajistí, aby orgán uvedený v odstavci 1 poskytl poškozenému mimo jiné na základě informací, které mu na jeho žádost poškozený poskytl, odůvodněnou nabídku náhrady škody nebo odůvodněnou odpověď podle druhého pododstavce tohoto odstavce, v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, do tří měsíců ode dne, kdy poškozený podal dotčenému orgánu svou žádost o náhradu škody.

Pro účely prvního pododstavce dotčený orgán:

• a) předloží odůvodněnou nabídku náhrady škody, pokud konstatoval, že je povinen poskytnout náhradu škody podle odst. 1 písm. a) nebo b), žádost o náhradu škody není napadena a škoda byla částečně nebo v plné míře vyčíslena;
• b) poskytne odůvodněnou odpověď na body uvedené v žádosti o náhradu škody, pokud konstatoval, že není povinen poskytnout náhradu podle odst. 1 písm. a) nebo b), nebo pokud je odpovědnost popřena či nebyla jasně určena nebo škoda nebyla v plné míře vyčíslena.

Je-li náhrada škody splatná v souladu s odst. 7 druhým pododstavcem písm. a), orgán uvedený v odstavci 1 poskytne poškozenému náhradu škody bez zbytečného prodlení a v každém případě do tří měsíců poté, co poškozený přijal odůvodněnou nabídku náhrady škody uvedenou v odst. 7 druhém pododstavci písm. a).

Pokud byla škoda vyčíslena pouze částečně, použijí se požadavky týkající se poskytnutí náhrady škody stanovené v prvním pododstavci na tuto částečně vyčíslenou škodu, a to od okamžiku přijetí odpovídající odůvodněné nabídky náhrady škody.

Členské státy zajistí, aby orgán uvedený v odstavci 1 disponoval veškerými pravomocemi a kompetencemi nezbytnými k tomu, aby mohl včas spolupracovat s jinými takovými orgány v jiných členských státech, s orgány zřízenými nebo schválenými podle článků 10a a 24 ve všech členských státech a s dalšími zúčastněnými stranami, včetně pojišťovny, vůči které je vedeno konkurzní řízení, nebo jež se nachází v likvidačním řízení, jejího škodního zástupce, správce či likvidátora, a s příslušnými vnitrostátními orgány členských států, a to ve všech fázích řízení uvedených v tomto článku. Tato spolupráce zahrnuje podávání žádostí o informace, jejich přijímání a poskytování, případně včetně informací o konkrétních žádostech o náhradu škody.

Jestliže je domovský členský stát pojišťovny uvedené v odstavci 1 odlišný od členského státu, v němž má poškozený bydliště, je orgán uvedený v odstavci 1, který poskytl poškozenému náhradu v souladu s odstavcem 8 v členském státě jeho bydliště, oprávněn požadovat plnou úhradu částky poskytnuté v rámci náhrady škody od orgánu uvedeného v odstavci 1 v domovském členském státě pojišťovny.

Orgán uvedený v odstavci 1 v domovském členském státě pojišťovny provede platbu orgánu uvedenému v odstavci 1 v členském státě, v němž má poškozený bydliště, který poskytl poškozenému náhradu v souladu s odstavcem 8, a to v přiměřené lhůtě nepřesahující šest měsíců, ledaže by se tyto orgány písemně dohodly jinak, poté, co obdržel žádost o náhradu škody.

Na orgán, který poskytl náhradu škody podle prvního pododstavce, přecházejí práva poškozeného vůči osobě, která nehodu způsobila, nebo vůči její pojišťovně, s výjimkou práv poškozeného vůči pojistníkovi nebo jiné pojištěné osobě, která nehodu způsobila, v rozsahu, v němž by odpovědnost pojistníka nebo pojištěné osoby byla kryta insolventní pojišťovnou v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy. Každý členský stát je povinen uznat tento přechod práv, jak je upraven jakýmkoli jiným členským státem.

Odstavci 1 až 10 není dotčeno právo členských států:

• a) považovat náhradu škody poskytnutou orgánem uvedeným v odstavci 1 za subsidiární nebo nesubsidiární;
• b) stanovit, jak se mají řešit nároky v souvislosti s touž nehodou mezi:
  • i) orgánem uvedeným v odstavci 1;
  • ii) osobou nebo osobami odpovědnými za nehodu;
  • iii) jinými pojišťovnami nebo orgány sociálního zabezpečení, jež mají povinnost nahradit škodu poškozenému.

Členské státy orgánu uvedenému v odstavci 1 nepovolí podmínit poskytnutí náhrady škody jinými požadavky, než které jsou stanoveny v této směrnici. Členské státy zejména orgánu uvedenému v odstavci 1 nepovolí podmínit poskytnutí náhrady škody požadavkem, aby poškozený prokázal, že fyzická nebo právnická osoba, které nesou za škodu odpovědnost, nejsou schopny nebo odmítají zaplatit.

Orgány uvedené v odstavci 1 nebo subjekty uvedené ve druhém pododstavci tohoto odstavce usilují o uzavření dohody do 23. prosince 2023 za účelem provedení tohoto článku, pokud jde o jejich funkce a povinnosti a postupy úhrad podle tohoto článku.

Za tímto účelem do 23. června 2023 každý členský stát:

• a) zřídí nebo schválí orgán uvedený v odstavci 1 a zmocní jej ke sjednání a uzavření takové dohody; nebo
• b) určí subjekt a zmocní jej ke sjednání a uzavření takové dohody, jejíž smluvní stranou se stane orgán uvedený v odstavci 1, jakmile bude zřízen nebo schválen.

Dohoda uvedená v prvním pododstavci je okamžitě oznámena Komisi.

Není-li dohoda uvedená v prvním pododstavci uzavřena do 23. prosince 2023, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným v článku 28b za účelem upřesnění procesních úkolů a procesních povinností orgánů uvedených v odstavci 1 v souvislosti s úhradou.“

19) V článku 26 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, která včas umožní poškozeným, jejich pojistitelům nebo jejich právním zástupcům přístup k základním údajům nezbytným pro likvidaci škod.“

20) Vkládá se nový článek, který zní:

Členské státy, které zřídí nebo schválí různé orgány pro odškodnění podle čl. 10 odst. 1, čl. 10a odst. 1, čl. 24 odst. 1 a čl. 25a odst. 1, zajistí, aby měli poškození přístup k základním informacím o možných způsobech podání žádosti o náhradu škody.“

21) V čl. 28 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy mohou požadovat pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, které splňuje požadavky této směrnice, pro každé motorové zařízení používané na zemi, jehož se netýká definice „vozidla“ uvedená v čl. 1 bodu 1 a na něž se nevztahuje článek 3.“

22) Vkládají se nové články, které znějí:

Komisi je nápomocen Evropský výbor pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zřízený rozhodnutím Komise 2004/9/ES(Rozhodnutí Komise 2004/9/ES ze dne 5. listopadu 2003 o zřízení Evropského výboru pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 34).). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).).

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 9 odst. 2 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou počínaje 22. prosince 2021.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 10a odst. 13 čtvrtém pododstavci a v čl. 25a odst. 13 čtvrtém pododstavci je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne 22. prosince 2021. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 2, čl. 10a odst. 13 čtvrtém pododstavci a v čl. 25a odst. 13 čtvrtém pododstavci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“).

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 2, čl. 10a odst. 13 čtvrtého pododstavce a čl. 25a odst. 13 čtvrtého pododstavce vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Nejpozději do pěti let od příslušných dat použitelnosti článků 10a a 25a uvedených v čl. 30 druhém, třetím a čtvrtém pododstavci podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování, spolupráci a financování orgánů uvedených v článcích 10a a 25a. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrh. Pokud jde o financování těchto orgánů, obsahuje zpráva alespoň:

• a) posouzení finančních kapacit a finančních potřeb orgánů pro odškodnění ve vztahu k jejich případným závazkům, s přihlédnutím k riziku insolvence pojistitelů motorových vozidel na trzích členských států;
• b) posouzení harmonizace přístupu orgánů pro odškodnění k financování;
• c) je-li ke zprávě připojen legislativní návrh, posouzení dopadu příspěvků na pojistné vyplývající ze smlouvy o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel.

Nejpozději do 24. prosince 2030 předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, v níž posoudí uplatňování této směrnice, s výjimkou prvků, na něž se vztahuje hodnocení uvedené v odstavci 1, mimo jiné, pokud jde o:

• a) uplatňování této směrnice s ohledem na technologický vývoj v oblasti samořízených a částečně samořízených vozidel;
• b) přiměřenost rozsahu působnosti této směrnice s ohledem na rizika nehod, která představují různá motorová vozidla;
• c) ve formě přezkumu účinnost systémů výměny informací pro účely kontrol pojištění v přeshraničních situacích, v případě potřeby včetně posouzení proveditelnosti použití stávajících systémů výměny informací v takových případech, a v každém případě analýzu cílů systémů výměny informací a posouzení jejich nákladů; a
• d) používání systémů, v nichž je pojistné ovlivněno potvrzeními o škodném průběhu předchozích pojištění pojistníků, mimo jiné systémů bonus-malus nebo „bonus při bezeškodném průběhu“, ze strany pojišťoven.

Ke zprávě bude případně připojen legislativní návrh.

23) V článku 30 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

• „Ustanovení čl. 10a odst. 1 až 12 se použijí ode dne uzavření dohody uvedené v čl. 10a odst. 13 prvním pododstavci nebo ode dne použitelnosti aktu Komise v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 10a odst. 13 čtvrtém pododstavci.

• Ustanovení čl. 25a odst. 1 až 12 se použijí ode dne uzavření dohody uvedené v čl. 25a odst. 13 prvním pododstavci nebo ode dne použitelnosti aktu Komise v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 25a odst. 13 čtvrtém pododstavci.

• Ustanovení čl. 10a odst. 1 až 12 a čl. 25a odst. 1 až 12 se nicméně nepoužijí před 23. prosincem 2023.

• Ustanovení čl. 16 druhého pododstavce druhé věty a třetího, čtvrtého a pátého pododstavce se použijí ode dne 23. dubna 2024 nebo ode dne použitelnosti prováděcího aktu Komise uvedeného v čl. 16 šestém pododstavci, podle toho, co nastane později.“