Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 189 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 19. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021.),
vzhledem k těmto důvodům:
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „celistvým kosmickým objektem“ objekt nacházející se na oběžné dráze určený k vykonávání konkrétní funkce nebo poslání, jako je komunikace, navigace nebo pozorování Země, včetně družic, horních stupňů nosných raket a návratových modulů ,celistvý kosmický objekt, který již nemůže plnit své zamýšlené poslání, se považuje za nefunkční. Celistvý kosmický objekt v rezervním nebo pohotovostním režimu čekající na možnou reaktivaci je považován za funkční;
2) „kosmickým objektem“ jakýkoli člověkem vytvořený objekt v kosmickém prostoru;
3) „blízkozemními tělesy“ přírodní tělesa ve sluneční soustavě, která se přibližují k Zemi;
4) „kosmickou tříští“ jakýkoli kosmický objekt včetně celistvého kosmického objektu nebo jeho částí či prvků, jenž se nachází na oběžné dráze Země nebo jenž vstoupil zpět do atmosféry Země a jenž je nefunkční nebo již neslouží k žádnému konkrétnímu účelu, včetně částí nosných raket nebo umělých družic nebo z provozu vyřazených umělých družic;
5) „jevy kosmického počasí“ přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí poblíž Slunce a kolem Země, včetně slunečních erupcí, slunečních energeticky nabitých částic, variací slunečního větru, výronů koronální hmoty, geomagnetických bouří a dynamiky, radiačních bouří a ionosférických poruch s potenciálním dopadem na Zemi a kosmickou infrastrukturu;
6) „získáváním poznatků o situaci ve vesmíru“ neboli „SSA“ holistický přístup, včetně komplexní znalosti hlavních kosmických rizik, která zahrnují kolize mezi kosmickými objekty, fragmentaci a vstup kosmických objektů zpět do atmosféry, jevy kosmického počasí a blízkozemní tělesa, a porozumění jim;
7) „systémem pozorování a sledování vesmíru” neboli „systémem SST“ síť pozemních a kosmických senzorů, které jsou schopné provádět průzkum a sledování kosmických objektů , jakož i zpracovatelské kapacity, jejichž cílem je poskytovat údaje, informace a služby týkající se kosmických objektů, které jsou na oběžné dráze kolem Země;
8) „senzorem SST“ zařízení nebo kombinace zařízení, jako jsou pozemní nebo kosmické radary, lasery a teleskopy, které je schopno provádět pozorování nebo sledování vesmíru a může měřit fyzikální parametry kosmických objektů, jako je velikost, poloha a rychlost;
9) „daty SST“ fyzikální parametry kosmických objektů, včetně kosmické tříště, získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané pozorováním pomocí senzorů SST v rámci dílčí složky SST“;
10) „informacemi SST“ zpracovaná data SST, která mají pro příjemce bezprostřední vypovídací hodnotu;
11) „zpětným spojením“ funkční kapacita služby pátrání a záchrany systému Galileo (SAR); služba pátrání a záchrany systému Galileo bude přispívat ke globální službě monitorování letadel, jak ji definuje Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO);
12) „družicemi Sentinel složky Copernicus“ specializované družice, celistvé kosmické objekty nebo užitečný náklad celistvých kosmických objektů sloužící k pozorování Země z vesmíru v rámci složky Copernicus;
13) „daty složky Copernicus“ data poskytovaná družicemi Copernicus Sentinel, včetně jejich metadat;
14) „daty a informacemi třetích stran v rámci složky Copernicus“ prostorová data a informace licencované nebo zpřístupněné k použití složkou Copernicus, která pocházejí z jiných zdrojů než družic Copernicus Sentinel;
15) „daty in situ složky Copernicus“ data pozorování získaná ze senzorů na zemi, na moři či ve vzduchu, jakož i referenční a pomocná data, která jsou licencovaná či poskytnutá k použití ve složce Copernicus;
16) „informacemi složky Copernicus“ informace generované službami složky Copernicus po zpracování či modelování, včetně jejich metadat;
17) „státy účastnícími se složky Copernicus“ třetí země, které finančně přispívají na složku Copernicus a účastní se jí podle podmínek mezinárodní dohody uzavřené s Unií.
18) „hlavními uživateli složky Copernicus“ orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány v Unii či státech účastnících se složky Copernicus, pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování civilních veřejných politik, jako jsou environmentální politiky, politiky civilní ochrany, politiky v oblasti bezpečnosti, včetně bezpečnosti infrastruktur, a politiky v oblasti zabezpečení, kteří využívají data složky Copernicus a informace složky Copernicus a kteří navíc napomáhají vývoji této složky,;
19) „dalšími uživateli složky Copernicus“ výzkumné a vzdělávací organizace, komerční a soukromé subjekty, charitativní organizace, nevládní organizace a mezinárodní organizace, která využívají data složky Copernicu a informace složky Copernicus.
20) „uživateli složky Copernicus” hlavní uživatelé složky Copernicus a další uživatelé složky Copernicus;
21) „službami složky Copernicus“ služby obecného zájmu s přidanou hodnotou pro Unii a členské státy, které jsou financovány z programu a které transformují data pozorování Země, data in situ složky Copernicus a jiná pomocná data na zpracované, agregované a interpretované informace, jež jsou přizpůsobeny potřebám uživatelů složky Copernicus;
22) „uživatelem složky GOVSATCOM“ orgán veřejné moci, subjekt pověřený výkonem veřejné moci, mezinárodní organizace nebo fyzická či právnická osoba řádně oprávněná a pověřená úkoly souvisejícími s dohledem nad misemi, provozními činnostmi a infrastrukturami, jež jsou kritické z hlediska bezpečnosti, a jejich řízením;
23) „centrem složky GOVSATCOM“ provozní středisko, jehož hlavní funkcí je zajišťovat bezpečné spojení mezi uživateli složky GOVSATCOM a poskytovateli kapacit a služeb složky GOVSATCOM, a tím neustále optimalizovat nabídku a poptávku.
24) „případem použití služeb složky GOVSATCOM“ provozní scénář v konkrétním prostředí, ve kterém se vyžadují služby složky GOVSATCOM;
25) „utajovanými informacemi EU“ jakékoli informace nebo materiály označené stupněm utajení EU, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo různou měrou poškodit zájmy Unie nebo jednoho či více členských států;
26) „citlivými neutajovanými informacemi“ neutajované informace ve smyslu článku 9 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443(Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).), podle kterého se povinnost chránit citlivé neutajované informace vztahuje výhradně na Komisi a na agentury a subjekty Unie, které jsou na základě právních předpisů povinny uplatňovat bezpečnostní pravidla Komise;
27) „operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory nebo finanční nástroje nebo rozpočtové záruky z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;
28) „právním subjektem“ jakákoli fyzická osoba, nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a způsobilost jednat vlastním jménem, vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity podle čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení.
29) „svěřenským subjektem“ právní subjekt, který je nezávislý na Komisi nebo třetí straně a který od Komise nebo uvedené třetí strany obdrží data za účelem bezpečného uložení těchto dat a nakládání s nimi;
Článek 3
Složky programu
1. Program se skládá z těchto složek:
a) „Galileo”, autonomního civilního globálního družicového navigačního systému (GNSS) pod civilní kontrolou, který sestává z konstelace družic, středisku a globální síti pozemních stanic a který poskytuje polohové, navigační a časoměrné služby a začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky;
b) „Evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací“ (EGNOS), civilní regionální družicový navigační systém pod civilní kontrolou, který se skládá ze středisek a pozemních stanic a několika transpondérů instalovaných na geosynchronních družicích a který rozšiřuje a koriguje otevřené signály vysílané systémem Galileo a jinými GNSS, mimo jiné pro účely uspořádání letového provozu, letových navigačních služeb a jiných dopravních systémů;
c) „Copernicus”, funkční, autonomní, z potřeb uživatelů vycházející systém pro civilní pozorování Země, který podléhá civilní kontrole a využívá stávající vnitrostátní a evropské kapacity, poskytuje geoinformační data a služby, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu, je založen na základě politiky bezplatného a otevřeného přístupu k datům, a v příslušných případech plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky ;
d) „systém pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru” nebo „SSA”, který zahrnuje následující dílčí složky:
- i) „dílčí složku SST”, systému pozorování a sledování vesmíru, jehož cílem je vylepšovat, provozovat a poskytovat data, informace a služby související s pozorováním a sledováním kosmických objektů, které obíhají okolo Země;
- ii) „dílčí složku kosmické počasí”, pozorovací parametry týkající se jevů kosmického počasí; a
- iii) „dílčí složku blízkozemní tělesa”, rizika sledování blízkozemních těles blížících se k Zemi;
e) „GOVSATCOM”, služba družicové komunikace pod civilní a vládní kontrolou, která umožňuje poskytování služeb a kapacit družicové komunikace orgánům Unie a členských států, které řídí mise a infrastruktury, které jsou kritické z hlediska bezpečnosti.
2. Program zahrnuje dodatečná opatření, která mají za cíl zajistit efektivní a autonomní přístup do vesmíru pro účely programu, podpořit inovativní a konkurenceschopné evropské kosmického odvětví, a to základní i navazujícího, posílit vesmírný ekosystém Unie a upevnit postavení Unie jako globálního hráče.
Článek 4
Cíle
1. Program má tyto obecné cíle:
a) poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, kdykoli je to možné a na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny podpořit politické priority Unie a související přijímání nezávislých rozhodnutí podložených důkazy, mj. pokud jde o změnu klimatu, dopravu a bezpečnost;
b) maximalizovat socioekonomické přínosy, zejména posílením rozvoje inovativních a konkurenceschopných evropských odvětví, a to základních i navazujících, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, což umožní růst a vytváření pracovních míst v Unii, a prosazováním co nejširšího přijímání a využívání dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu, a to jak uvnitř Unie, tak mimo ni, při zajištění synergií a doplňkovosti s činnostmi Unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje prováděnými podle nařízení (EU) 2021/695;
c) zvyšovat bezpečnost a zabezpečení Unie a jejích členských států a posilovat autonomii Unie, zejména z technologického hlediska;
d) prosazovat úlohu Unie jakožto globálního aktéra v kosmickém odvětví, podporovat mezinárodní spolupráci, posilovat evropskou diplomacii v oblasti vesmíru, mimo jiné podporou zásad reciprocity a spravedlivé hospodářské soutěže, a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev, podporovat celosvětové iniciativy, a to i s ohledem na udržitelný rozvoj, a zvyšovat povědomí o vesmíru jakožto společném dědictví lidstva;
e) zvyšovat bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost všech činností v kosmickém prostoru týkajících se kosmických objektů a šíření kosmické tříště, jakož i kosmického prostředí, prováděním vhodných opatření, včetně vývoje a zavádění technologií pro odstraňování celistvých kosmických objektů na konci jejich životnosti a pro odstraňování kosmické tříště.
2. Program má tyto specifické cíle:
a) pokud jde o Galileo a EGNOS: dlouhodobě poskytovat nejmodernější a zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby a zajistit nepřetržité fungování a spolehlivost těchto služeb;
b) pokud jde o Copernicus: poskytovat přesná a spolehlivá data, informace a služby týkající se pozorování Země zahrnující jiné zdroje dat, a to na dlouhodobém a udržitelném základě, na podporu formulování, provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států i činností založených na požadavcích uživatelů;
c) pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA): zlepšovat kapacity, monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty a kosmickou tříšť s cílem dále zvyšovat výkonnost a autonomii kapacit v rámci dílčí složky SST na úrovni Unie, poskytovat služby v rámci dílčí složky kosmického počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v rámci dílčí složky blízkozemní tělesa;
d) pokud jde o GOVSATCOM: zajistit dlouhodobou dostupnost spolehlivých, zabezpečených a nákladově efektivních služeb družicové komunikace pro uživatele složky GOVSATCOM;
e) podporovat autonomní, bezpečné a nákladově efektivní možnosti přístupu do vesmíru, a to s přihlédnutím k podstatným bezpečnostním zájmům Unie;
f) napomáhat rozvoji silné kosmické ekonomiky Unie, mimo jiné podporou kosmického ekosystému a posilováním konkurenceschopnosti, inovací, podnikání, dovedností a budováním kapacit ve všech členských státech a regionech Unie, se zvláštním ohledem na malé a střední podniky a začínající podniky či fyzické a právnické osoby z Unie, které působí nebo by chtěly působit v tomto odvětví.
Článek 5
Přístup do vesmíru
1. Program podporuje zadávání a shromažďování služeb vypouštění do vesmíru pro potřeby programu a shromažďování služeb pro členské státy a mezinárodní organizace na jejich žádost.
2. V rámci synergie s jinými programy Unie a programy financování, a aniž jsou dotčeny činnosti ESA v oblasti přístupu do vesmíru, může program podporovat:
a) úpravy, včetně vývoje technologií, systémů pro vypouštění do vesmíru, které jsou nezbytné pro vypouštění družic, včetně alternativních technologií a inovativních systémů pro přístup do vesmíru, a pro provádění složek programu;
b) úpravy pozemní kosmické infrastruktury, včetně nového vývoje, které jsou nezbytné pro provádění programu.
Článek 6
Opatření na podporu inovativního a konkurenceschopného kosmického odvětví Unie
1. Program podporuje budování kapacit v rámci Unie podporou:
a) inovačních činností za účelem co nejlepšího využití kosmických technologií, infrastruktury nebo služeb a opatření usnadňujících zavádění inovativních řešení, která jsou výsledkem výzkumných a inovačních činností, a pro podporu rozvoje navazujícího odvětví, zejména prostřednictvím synergií s jinými programy Unie a finančními nástroji, včetně Programu Invest EU;
b) činností zaměřených na podporu veřejné poptávky a inovací ve veřejném sektoru s cílem plně využít potenciál veřejných služeb pro občany a podniky;
c) podnikání, a to i od rané fáze až po rozšiřování, v souladu s článkem 21 a na základě dalších ustanovení o přístupu k finančním prostředkům uvedených v článku 18 a hlavě III kapitole I, i využitím strategie „přístup první smlouvy“;
d) vzniku kosmického ekosystému vstřícného k podnikům prostřednictvím spolupráce mezi podniky ve formě sítě kosmických center, která
- i) na vnitrostátní a regionální úrovni propojuje subjekty z kosmického, digitálního i jiného odvětví, jakož i uživatele; a
- ii) mají za cíl poskytovat podporu, zařízení a služby občanům a společnostem za účelem podpory podnikání a dovedností a posílení synergií v navazujícím odvětví a podpory spolupráce s centry pro digitální inovace zřízenými v rámci programu Digitální Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje nařízení (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).);
e) poskytování činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zvláště pro odborníky, podnikatele, absolventy a studenty, zejména prostřednictvím synergií s iniciativami na vnitrostátní a regionální úrovni, za účelem rozvoje vyspělých dovedností;
f) přístupu ke zpracujícím a zkušebním zařízením pro odborníky ze soukromého a veřejného sektoru, studenty a podnikatele;
g) certifikační a normalizační činnosti;
h) posílení evropských dodavatelských řetězců v celé Unii prostřednictvím široké účasti podniků, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků, ve všech složkách programu, zejména prostřednictvím článku 14, a posílení opatření na podporu konkurenceschopnosti uvedených podniků na celosvětové úrovni.
2. Při provádění činností uvedených v odstavci 1 se podporuje potřeba rozvíjet kapacitu v členských státech s vznikajícím kosmickým průmyslem s cílem poskytnout všem členským státům stejné příležitosti k účasti na kosmickém programu.
Článek 7
Účast třetích zemí a mezinárodních organizací na programu
1. Galileo, EGNOS a Copernicus, jakož i dílčí složky kosmické počasí a blízkozemní tělesa, s výjimkou dílčí složky SST, jsou otevřeny účasti členů Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru.
Copernicus a dílčí složky kosmické počasí a blízkozemní tělesa, s výjimkou dílčí složky SST, jsou otevřeny účasti těchto třetích zemí:
a) přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi nimi a Unií;
b) země evropské politiky sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi.
2. V souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě, uzavřené v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU, která upravuje účast třetí země nebo mezinárodní organizace v některém programu Unie jsou:
Zvláštní dohoda uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce:
- a) zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země nebo mezinárodní organizace, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;
- b) stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správní náklady.
- c) nesvěřuje dané třetí zemi nebo mezinárodní organizaci žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;
Příspěvky uvedené v písm. b) druhého pododstavce tohoto odstavce představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;
a) složky Galileo a EGNOS otevřeny účasti třetích zemí uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a b);
b) složka GOVSATCOM je otevřena účasti členů ESVO, kteří jsou členy EHP, jakož i třetích zemí uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a b); a
c) složky Galileo, EGNOS, Copernicus, GOVSATCOM, jakož i dílčí složky kosmické počasí a blízkozemní tělesa , s výjimkou dílčí složky SST, jsou otevřeny účasti jiných třetích zemí, než jsou třetí země, na něž se vztahuje odstavec 1, a mezinárodních organizací.
d) zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.
3. Účast na složkách nebo dílčích složkách programu, s výjimkou dílčí složky SST, je otevřena pouze třetím zemím a mezinárodním organizacím v souladu s tímto článkem za předpokladu, že jsou ochráněny základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států, a to i pokud jde o ochranu utajovaných informací podle článku 43.
Článek 8
Přístup třetích zemí a mezinárodních organizací ke službám SST, složky GOVSATCOM a veřejně regulované službě složky Galileo
1. Třetí země a mezinárodní organizace mohou mít přístup ke službám složky GOVSATCOM, pokud
a) uzavřou dohodu v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU, která stanoví podmínky přístupu ke službám složky GOVSATCOM; a
b) splňují článek 43 tohoto nařízení.
2. Třetí země a mezinárodní organizace, které nemají ústředí v Unii, mohou mít přístup ke službám SST uvedeným v čl. 55 odst. 1 písm. d), pokud
a) v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU uzavřou dohodu, která stanoví podmínky přístupu k těmto službám SST; a
b) splňují článek 43 tohoto nařízení.
3. Dohoda podle článku 218 Smlouvy o fungování EU se pro veřejně dostupné služby SST uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. a), b) a c) nevyžaduje. Přístup k těmto službám se uskutečňuje na základě žádosti potenciálních uživatelů v souladu s článkem 56.
4. Přístup třetích zemí a mezinárodních organizací k veřejné regulované službě (PRS) poskytované složkou Galileo se řídí čl. 3 odst. 5 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU(Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU ze dne 25. října 2011 o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené globálním družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo (Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 1).).
Článek 9
Vlastnictví a využívání prostředků
1. Kromě výjimky stanovené podle odstavce 2 je Unie vlastníkem veškerých hmotných i nehmotných prostředků vytvořených nebo vyvinutých v rámci složek programu. V tomto smyslu Komise zajistí, aby příslušné smlouvy, dohody a další ujednání vztahující se na tyto činnosti, jež mohou vést k vytvoření nebo vyvinutí takových prostředků, obsahovaly ustanovení zajišťující, že tyto prostředky jsou ve vlastnictví Unie.
2. Odstavec 1 se na hmotné a nehmotné prostředky vytvořené nebo vyvinuté v rámci složek programu nepoužije, pokud činnosti, jež mohou vést k vytvoření nebo vyvinutí takových prostředků:
a) jsou prováděny na základě grantů nebo cen zcela financovaných Unií;
b) nejsou zcela financovány Unií nebo
c) se vztahují na vývoj, výrobu nebo používání přijímačů PRS zahrnujících utajované informace EU nebo komponentů takových přijímačů.
3. Komise zajistí, aby smlouvy, dohody a jiná ujednání vztahující se na činnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku obsahovaly ustanovení stanovící příslušný režim vlastnictví těchto prostředků, a pokud jde o písm. c) odst. 2 tohoto článku, aby Unie mohla používat přijímače PRS v souladu s rozhodnutím č. 1104/2011/EU.
4. Komise usiluje o uzavření smluv, dohod nebo jiných ujednání se třetími stranami, pokud jde o:
a) dříve existující vlastnická práva k hmotným a nehmotným prostředkům vytvořeným nebo vyvinutým v rámci složek programu;
b) nabytí vlastnictví nebo licenčních práv k jiným hmotným a nehmotným prostředkům nezbytným k provádění programu.
5. Komise prostřednictvím vhodného rámce zajistí optimální využití hmotných a nehmotných prostředků uvedených v odstavcích 1 a 2, jejichž vlastníkem je Unie.
6. Pokud tyto prostředky uvedené v odstavci 1 a 2 sestávají z práv duševního vlastnictví, Komise spravuje tato práva co nejúčinněji a přihlíží přitom k:
Komise zejména zajistí, aby příslušné smlouvy, dohody a jiná ujednání obsahovaly možnost převést tato práva duševního vlastnictví na třetí strany nebo udělit licenci k těmto právům třetím stranám, včetně původce duševního vlastnictví, a aby agentura mohla těchto práv volně požívat, pokud to bude nutné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nařízení.
Dohoda o finančním rámcovém partnerství stanovená v čl. 28 odst. 4 nebo dohody o přiznání příspěvku uvedené v čl. 32 odst. 1 obsahují příslušná ustanovení umožňující využití těchto práv duševního vlastnictví uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce ESA a dalšími pověřenými subjekty, je-li to nezbytné k plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení a podmínek pro toto použití.
a) potřebě chránit a zhodnocovat prostředky;
b) oprávněným zájmům všech dotčených stran;
c) potřebě vyváženého vývoje trhů a nových technologií; a
d) potřebě kontinuity služeb poskytovaných složkami programu.
Článek 10
Záruka
1. Aniž by tím byly dotčeny povinnosti určené právně závaznými ustanoveními, jsou služby, data a informace poskytované složkami programu poskytovány bez záruky, ať už výslovné nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel.
2. Komise zajistí, aby uživatelé těchto služeb, dat a informací byli řádným způsobem informováni o odstavci 1.
HLAVA II
ROZPOČTOVÝ PŘÍSPĚVEK A MECHANISMY
Článek 11
Rozpočet
1. Finanční krytí pro provádění programu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 a pro krytí souvisejících rizik, činí 14,880 miliardy EUR v běžných cenách.
Částka uvedená v prvním pododstavci se rozdělí mezi tyto kategorie výdajů:
a) pokud jde o Galileo a EGNOS: 9,017 miliardy EUR;
b) pokud jde o Copernicus: 5,421 miliardy EUR;
c) pokud jde o SSA a GOVSATCOM: 0,442 miliardy EUR.
2. Komise může přerozdělit finanční prostředky mezi kategorie výdajů uvedené v odstavci 1 tohoto článku až do výše 7,5 % kategorie výdajů, která dostává finanční prostředky, nebo kategorie, která poskytuje finanční prostředky. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přerozdělit finanční prostředky mezi kategoriemi výdajů uvedenými v odstavci 1 tohoto článku, pokud toto přidělení převyšuje souhrnnou částku o více než 7,5 % částky přidělené kategorii výdajů, která dostává finanční prostředky, nebo kategorie, která poskytuje finanční prostředky. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
3. Dodatečná opatření podle čl. 3 odst. 2, totiž činnosti uvedené v článcích 5 a 6, jsou financovány v rámci složek programu.
4. Rozpočtové prostředky Unie přidělené na program pokrývají všechny činnosti, které jsou potřebné k plnění cílů uvedených v článku 4. Tyto výdaje mohou zahrnovat:
a) studie a setkání odborníků se zvláštním zřetelem na dodržení nákladových a časových omezení programu;
b) informační a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace politických priorit Unie, souvisejí-li s cíli tohoto nařízení, se zvláštním ohledem na vytváření synergií s dalšími politikami Unie;
c) sítě informačních technologií, jejichž funkcí je zpracovávat nebo vyměňovat informace, a opatření správního řízení, i v oblasti bezpečnosti, prováděná Komisí;
d) technickou a správní pomoc pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně institucionálních systémů informačních technologií.
5. Opatření, která obdrží kumulativní financování z různých programů Unie, se podrobí auditu jen jednou a tento audit zahrne všechny zapojené programy a jejich příslušná pravidla.
6. Rozpočtové závazky související s programem, které pokrývají činnosti trvající déle než jedno finanční období, mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.
7. Do programu mohou být převedeny na žádost dotčených členských států zdroje přidělené dotčeným členským státům v rámci sdíleného řízení podle podmínek stanovených v článku 26 nařízení o společných ustanoveních. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.
Článek 12
Účelově vázané příjmy
1. Příjmy generované složkami programu jsou hrazeny do rozpočtu Unie a použity k financování té složky, která tyto příjmy vygenerovala.
2. Členské státy mohou složce programu poskytnout dodatečný finanční příspěvek pro účely financování dalších prvků za podmínky, že tyto další prvky nevytvářejí finanční ani technickou zátěž a že nezpůsobují u dotčené složky prodlení. Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne o tom, zda byly uvedené podmínky splněny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3 rozhodne.
3. Dodatečný finanční příspěvek podle tohoto článku představuje vnější účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 2 finančního nařízení.
Článek 13
Provádění a formy financování z prostředků Unie
1. Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení.
2. Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.
3. Je-li rozpočet složky Copernicus prováděn v rámci nepřímého řízení, uplatní se v míře umožněné články 62 a 154 finančního nařízení pravidla subjektů pověřených úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu, která upravují zadávání veřejných zakázek. Zvláštní úpravy nezbytné pro pravidla zadávání veřejných zakázek stanoví příslušné dohody o přiznání příspěvku.
HLAVA III
FINANČNÍ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
Zadávání veřejných zakázek
Článek 14
Zásady zadávání veřejných zakázek
1. V průběhu zadávacího řízení pro účely programu jedná veřejný zadavatel v souladu s těmito zásadami s cílem:
a) prosazovat ve všech členských státech, v celé Unii a v celém dodavatelském řetězci co nejširší a nejotevřenější účast všech hospodářských subjektů, a zejména začínajících podniků, nových účastníků na trhu a malých a středních podniků, včetně případů, kdy uchazeči zadávají subdodávky;
b) zajišťovat účinnou hospodářskou soutěž a vyvarovat se, je-li to možné, přílišné závislosti na jediném poskytovateli, zejména u kritického zařízení a služeb, při současném přihlédnutí k cílům technologické nezávislosti a kontinuity služeb;
c) odchylně od článku 167 finančního nařízení využívat, kdykoli je to vhodné, více zdrojů dodávek s cílem zajistit lepší celkovou kontrolu nad všemi složkami programu a jejich výdaji a harmonogramy;
d) dodržovat zásady otevřeného přístupu a spravedlivé hospodářské soutěže v rámci celého dodavatelského řetězce prostřednictvím nabídkových řízení založených na poskytování transparentních a včasných informací a jasném sdělování platných pravidel a postupů pro zadávání veřejných zakázek, kritérií výběru a kritérií pro přidělení zakázky a jakýchkoliv dalších důležitých informací umožňujících rovné podmínky pro všechny potenciální uchazeče, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků;
e) posilovat autonomii Unie, zejména z technologického hlediska;
f) splňovat požadavky na bezpečnost složek programu a přispívat k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států;
g) podporovat kontinuitu služeb a spolehlivost;
h) splňovat odpovídající sociální a environmentální kritéria.
2. Výbor pro zadávání veřejných zakázek kontroluje v rámci Komise proces zadávání veřejných zakázek, který se týká všech složek programu, a sleduje smluvní plnění rozpočtu Unie, které je delegováno na pověřené subjekty. V případě potřeby se přizve zástupce každého pověřeného subjektu.
Článek 15
Zakázky rozdělené na podmíněné části
1. Pokud jde o činnosti specifické pro provoz a infrastrukturu, může veřejný zadavatel v souladu s tímto článkem zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části.
2. Zadávací dokumentace v případě zadávání formou zakázky rozdělené na podmíněné části uvádí zvláštní náležitosti zakázky rozdělené na podmíněné části. Je v ní vymezen zejména předmět zakázky, cena nebo ujednání pro její stanovení a ujednání pro zhotovení díla, uskutečnění dodávek a poskytnutí služeb v jednotlivých částech .
3. Zakázka rozdělená na podmíněné části zahrnuje:
a) pevnou část, z níž plyne pevný závazek zhotovit dílo, uskutečnit dodávky nebo poskytnout služby dohodnuté pro tuto část; a
b) jednu nebo více částí, jež jsou podmíněné z hlediska rozpočtu i plnění.
4. Povinnosti v rámci pevné části a povinnosti v rámci každé podmíněné části musí tvořit součásti jednoho soudržného celku s přihlédnutím k povinnostem v rámci dřívějších nebo následných částí.
5. Plnění jednotlivých podmíněných částí podléhá souhlasu veřejného zadavatele, který své rozhodnutí zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli sdělí v souladu se zakázkou.
Článek 16
Zakázky s nákladově stanovenou cenou
1. Veřejný zadavatel se může za podmínek stanovených v odstavci 3 rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou.
2. Cenu, která má být zaplacena za zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou, tvoří náhrada:
a) všech přímých nákladů, které zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli skutečně vznikly při plnění zakázky, jako jsou výdaje za pracovní sílu, materiál, spotřební zboží a využívání zařízení a infrastruktur nezbytných pro plnění zakázky;
b) nepřímých nákladů;
c) a pevného zisku; a
d) vhodného motivačního poplatku v závislosti na dosažení cílů, pokud jde o průběh plnění a harmonogram plnění.
3. Veřejný zadavatel se může rozhodnout pro zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou, pokud je obtížné nebo nevyhovující uvést přesnou pevnou cenu kvůli nejistotám, jež jsou s plněním zakázky nutně spojené, jelikož:
a) se zakázka týká velmi složitých prvků nebo prvků vyžadujících novou technologii, a proto s sebou nese značné technické problémy; nebo
b) činnosti, které jsou předmětem zakázky, musí z provozních důvodů začít neprodleně, ačkoli není ještě možné přesně stanovit celkovou pevnou cenu, protože existují značná rizika nebo protože plnění zakázky je částečně závislé na plnění jiných zakázek.
4. V zakázkách s nákladově stanovenou cenou se stanoví maximální cena. Maximální cenou zakázky se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou je maximální cena, která může být zaplacena. Cena zmůže být změněna v souladu s článkem 172 finančního nařízení.
Článek 17
Subdodavatelé
1. Aby veřejný zadavatel podpořil nové účastníky na trhu a malé, střední a začínající podniky a jejich přeshraniční účast a aby nabídl co nejširší zeměpisné pokrytí při současné ochraně autonomie Unie, požaduje po uchazeči, aby část zakázky zadal prostřednictvím veřejné soutěže na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do skupiny uchazeče.
2. Uchazeč odůvodní jakoukoli odchylku od požadavku podle odstavce 1.
3. U zakázek, jejichž hodnota přesahuje 10 milionů EUR, se veřejný zadavatel snaží zajistit, aby nejméně 30 % hodnoty veřejné zakázky bylo zadáno na základě výběrového řízení na různých úrovních subdodávek společnostem mimo skupinu hlavního uchazeče, zejména s cílem umožnit přeshraniční účast malých a středních podniků. Komise informuje výbor pro program uvedený v čl. 107 odst. 1 o splnění tohoto cíle, pokud jde o smlouvy podepsané po vstupu tohoto nařízení v platnost.
KAPITOLA II
Granty, ceny a operace kombinování zdrojů
Článek 18
Granty a ceny
1. Unie může pokrýt až 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.
2. Odchylně od čl. 181 odst. 6 finančního nařízení při uplatňování paušálních sazeb může příslušná schvalující osoba povolit nebo nařídit financování nepřímých nákladů příjemce do maximální výše 25 % celkových přímých způsobilých nákladů akce.
3. Bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku mohou být nepřímé náklady vykázány formou jednorázové částky nebo jednotkových nákladů, je-li tak stanoveno v pracovním programu podle článku 100.
4. Odchylně od článku 204 finančního nařízení činí maximální výše finanční podpory, kterou lze vyplatit třetí osobě, 200000 EUR.
Článek 19
Společné výzvy k podávání návrhů na udělení grantu
1. Komise nebo pověřený subjekt v rámci programu může vydat společnou výzvu k podávání návrhů se subjekty, orgány nebo osobami uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení.
2. V případě společné výzvy uvedené v odstavci 1 tohoto článku:
a) se uplatní pravidla uvedená v hlavě VIII finančního nařízení;
b) hodnotící postupy zahrnují vyváženou skupinu odborníků jmenovaných každou stranou; a
c) hodnotící výbory jednají v souladu s článkem 150 finančního nařízení.
3. V grantové dohodě se upřesní způsob, jakým jsou upravena práva duševního vlastnictví.
Článek 20
Granty na zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení
1. Opatření mohou zahrnovat nebo mít jako svůj hlavní cíl zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které bude prováděno příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle definice směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).), 2014/25/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).) a 2009/81/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).).
2. Zadávací řízení pro zakázky na inovativní řešení:
a) musí dodržovat zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení a proporcionality a pravidla hospodářské soutěže;
b) v případě veřejných zakázek v předobchodní fázi se mohou stanovit zvláštní podmínky, např. že místo plnění zadávaných činností musí být omezeno na území členských států a třetích zemí účastnících se programu;
c) mohou opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů); a
d) musí zajistit, aby veřejná zakázka byla zadána ekonomicky nejvýhodnější nabídce (nabídkám) a aby současně nedošlo ke střetu zájmů.
3. Zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň práva duševního vlastnictví spojená s výsledky. Veřejní zadavatelé získají alespoň bezplatná práva přístupu k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat nebo vyžadovat, aby dodavatelé udělovali třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků pro účely veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud dodavatel výsledky během období po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi stanoveném ve smlouvě na zakázku komerčně nevyužije, mohou po něm veřejní zadavatelé vyžadovat, aby na ně převedl jakékoli vlastnictví těchto výsledků.
Článek 21
Operace kombinování zdrojů
KAPITOLA III
Další finanční ustanovení
Článek 22
Kumulativní a alternativní financování
1. Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci tohoto programu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, pokud příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na opatření se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na opatření. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
2. Opatření, která v rámci tohoto programu obdržela značku Pečeť excelence, mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus v souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních, pokud splňují následující kumulativní podmínky:
a) byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;
b) splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;
c) nemohou být financována v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.
Článek 23
Společné zadávání veřejných zakázek
1. Komise nebo agentura mohou provádět společná zadávací řízení nejen jak je stanoveno v článku 165 finančního nařízení, ale i s ESA nebo jinými mezinárodními organizacemi, které jsou zapojeny do provádění složek programu.
2. Použitelná pravidla pro zadávání veřejných zakázek podle článku 165 finančního nařízení se použijí analogicky za předpokladu, že jsou v každém případě použita procesní ustanovení použitelná na orgány Unie.
Článek 24
Podmínky způsobilosti a účasti pro zachování bezpečnosti, integrity a odolnosti provozních systémů Unie
1. Komise stanoví podmínky způsobilosti a účasti stanovené v odstavci 2 pro zadávání veřejných zakázek, granty nebo ceny podle této hlavy, pokud to považuje za nezbytné a vhodné pro zachování bezpečnosti, integrity a odolnosti provozních systémů Unie, přičemž zohlední cíl podporovat strategickou autonomii Unie, zejména pokud jde o technologie napříč klíčovými technologiemi a hodnotovými řetězci při současném zachování otevřené ekonomiky.
Před použitím podmínek způsobilosti a účasti v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, Komise informuje výbor pro program uvedený v čl. 107 odst. 1 písm. e) a v co největší míře zohlední názory členských států na oblast působnosti a odůvodnění těchto podmínek způsobilosti a účasti.
2. Podmínky způsobilosti a účasti jsou tyto:
Pro účely toho článku se „kontrolou“ rozumí schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů.
Pro účely tohoto článku se „strukturou výkonného vedení“ rozumí orgán právního subjektu jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a případně podléhající generálnímu řediteli nebo jakékoli jiné osobě se srovnatelnou rozhodovací pravomocí, která je oprávněna určovat strategii, cíle a celkové směřování právního subjektu a který vykonává dohled nad rozhodováním vedení a sleduje jej.
a) způsobilý právní subjekt je usazen v členském státě a jeho struktury výkonného vedení jsou usazeny v tomto členském státě,
b) způsobilý právní subjekt se zavazuje k vykonávání veškerých relevantních činností v jednom nebo více členských státech; a
c) způsobilý právní subjekt nepodléhá kontrole třetí země nebo subjektu třetí země.
3. Komise může u konkrétního právního subjektu upustit od podmínek podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) nebo b) na základě hodnocení založeného na těchto kumulativních kritériích:
Odchylně od písmene b) prvního pododstavce tohoto odstavce může Komise upustit od podmínek podle písm. a) nebo b) prvního pododstavce druhého odstavce pro právní subjekt usazený ve třetí zemi, která není členem EHP nebo ESVO, nejsou-li v zemích, které jsou členy EHP nebo ESVO, snadno dostupné žádné alternativy a pokud jsou splněna kritéria uvedená v písm. a) a c) prvního pododstavce.
a) u specifických technologií, zboží nebo služeb potřebných pro činnosti uvedené v odstavci 1 nejsou v členských státech snadno dostupné žádné alternativy,
b) právní subjekt je usazen v zemi, která je členem EHP nebo ESVO a která uzavřela mezinárodní dohodu s Unií podle článku 7, její struktury výkonného vedení jsou v této zemi usazeny, a v této zemi nebo v jedné či více takových zemí jsou prováděny činnosti spojené se zadáváním veřejných zakázek, grantem nebo cenou, a
c) jsou zavedena dostatečná opatření k zajištění ochrany utajovaných informací EU podle článku 43 a k zajištění integrity, bezpečnosti a odolnosti složek programu, jejich fungování a jejich služeb.
4. Komise může upustit od podmínky stanovené v odst. 2 prvním pododstavci písm. c), pokud právní subjekt usazený ve členském státě poskytne tyto záruky:
a) kontrola nad právním subjektem není vykonávána způsobem, který omezuje jeho schopnost:
- i) provádět zadávací řízení, grant nebo cenu; a
- ii) dosahovat výsledků, zejména prostřednictvím ohlašovacích povinností;
b) třetí země nebo subjekt třetí země provádějící kontrolu se zaváže, že se zdrží výkonu jakýchkoli práv vyplývajících ze směrnice, pokud jde o ohlašovací povinnosti ze strany právního subjektu v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, grantem nebo cenou, nebo se na tyto povinnosti nebude odvolávat a
c) právní subjekt splňuje požadavky čl. 34 odst. 7.
5. Příslušné orgány členského státu, v němž je právní subjekt usazen, posoudí, zda daný právní subjekt splňuje kritéria stanovená v odst. 3 písm. c) a záruky uvedené v odstavci 4. Komise se tímto posouzením řídí.
6. Komise poskytne výboru pro program uvedenému v čl. 107 odst. 1 písm. e) tyto informace:
a) oblast působnosti podmínek způsobilosti a účasti uvedených v odstavci 1 tohoto článku;
b) podrobnosti a odůvodnění výjimek udělených v souladu s tímto článkem a
c) hodnocení, které bylo základem pro udělení výjimky podle odstavců 3 a 4 tohoto článku, aniž by byly vyzrazeny obchodně citlivé informace.
7. Podmínky stanovené v odstavci 2, kritéria stanovená v odstavci 3 a záruky stanovené v odstavci 4 jsou součástí dokumentů týkajících se zadání veřejné zakázky, případně grantu nebo ceny, a v případě zadání veřejné zakázky se použijí po celou dobu životního cyklu výsledné veřejné zakázky.
8. Tímto článkem není dotčeno rozhodnutí č. 1104/2011/EU a rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci ze dne 15.9.2015(Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci ze dne 15. září 2015, kterým se doplňuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU, pokud jde o společné minimální standardy, které musí splňovat příslušné orgány PRS C(2015) 6123.), nařízení (EU) 2019/452, rozhodnutí 2013/488/EU a rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444 ani bezpečnostní prověrky prováděné členskými státy, pokud jde o právní subjekty zapojené do činností vyžadujících přístup k utajovaným informacím EU v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.
Podléhají-li smlouvy uzavřené na základě tohoto článku stupni utajení, nesmějí být podmínkami způsobilosti a účasti uplatňovanými Komisí v souladu s odstavcem 1 dotčeny pravomoci vnitrostátních bezpečnostních orgánů.
Tento článek nesmí zasahovat do žádného stávajícího postupu pro udělení bezpečnostní prověrky zařízení a personálu v rámci členského státu, měnit jej ani ho rozporovat.
Článek 25
Ochrana finančních zájmů Unie
HLAVA IV
SPRÁVA PROGRAMU
Článek 26
Zásady správy
Správa programu je založena na těchto zásadách:
a) jasné rozdělení úkolů a odpovědností mezi subjekty zapojené do provádění každé jednotlivé složky a jednotlivého opatření programu, zejména mezi členské státy, Komisi, agenturu a ESA a EUMETSAT, na základě pravomocí jednotlivých organizací a s cílem vyhnout se překrývání úkolů a odpovědnosti;
b) vhodnost řídicí struktury vzhledem ke konkrétním potřebám každé jednotlivé složky a jednotlivého opatření programu;
c) pevná kontrola nad programem, včetně přísného dodržování nákladů, harmonogramu a výkonnosti všemi subjekty v rámci jejich příslušné úlohy a úkolů podle tohoto nařízení;
d) transparentní a nákladově efektivní řízení;
e) nepřetržitost služeb a nezbytná kontinuita infrastruktury, včetně ochrany před příslušnými hrozbami;
f) systematické a strukturované posuzování potřeb uživatelů dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu a souvisejícího vědeckého a technologického vývoje;
g) konstantní úsilí o kontrolu nad riziky a o jejich omezování.
Článek 27
Úloha členských států
1. Členské státy se mohou účastnit programu. Členské státy, které se účastní programu, přispívají svými technickými schopnostmi, know-how a pomocí, zejména v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, nebo, je-li to vhodné a možné, tak, že Unii zpřístupní data, informace, služby a infrastrukturu v jejich držení nebo umístěnou na jejich území, a to i zajištěním efektivního, překážek prostého přístupu k datům in situ složky Copernicus a jejich využívání a spoluprací s Komisí na zlepšování dostupnosti dat in situ složky Copernicus, které program potřebuje, s ohledem na příslušné licence a povinnosti.
2. Komise může dohodou o přiznání příspěvku svěřit konkrétní úkoly organizacím členských států, pokud tyto organizace byly určeny dotčeným členským státem. Komise přijme rozhodnutí o příspěvku v souvislosti s dohodami o přiznání příspěvku prostřednictvím prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty jsou přijaty v souladu s poradním postupem podle čl. 107 odst. 2.
3. V některých řádně odůvodněných případech může agentura u úkolů uvedených v článku 29 prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku svěřit konkrétní úkoly organizacím členských států, pokud tyto organizace byly určeny dotčeným členským státem.
4. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění hladkého fungování programu, a to i přispíváním ke vhodné ochraně kmitočtů potřebných pro tento program.
5. Členské státy a Komise mohou spolupracovat s cílem rozšířit využívání dat, informací a služeb poskytovaných v rámci složek programu.
6. Je-li to možné, příspěvek členských států k fóru uživatelů podle čl. 107 odst. 6 je založen na systematické a koordinované konzultaci se společenstvími koncových uživatelů na vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o složky Galileo, EGNOS a Copernicus.
7. Členské státy a Komise spolupracují na vývoji složky in situ složky Copernicus a služeb pozemní kalibrace, které jsou potřebné pro co největší využití kosmických systémů a pro usnadnění využití plného potenciálu souborů dat in situ složky Copernicus a referenčních dat, přičemž vycházejí ze stávajících kapacit.
8. V oblasti bezpečnosti členské státy vykonávají úkoly uvedené v čl. 34 odst. 6.
Článek 28
Úloha Komise
1. Komise má celkovou odpovědnost za provádění programu, a to i v oblasti bezpečnosti, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti. Komise v souladu s tímto nařízením určuje priority a dlouhodobý rozvoj programu v souladu s požadavky uživatelů a dohlíží na jeho provádění, aniž jsou dotčeny jiné politiky Unie.
2. Komise řídí každou složku nebo dílčí složku programu, které nejsou svěřeny jinému subjektu, zejména GOVSATCOM, dílčí složku blízkozemní tělesa, dílčí složku kosmické počasí a činnosti uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. d).
3. Komise zajistí jasné rozdělení úkolů a odpovědností mezi jednotlivé subjekty zapojené do programu a koordinuje činnosti těchto subjektů. Komise rovněž zajistí, aby všechny pověřené subjekty zapojené do provádění programu chránily zájmy Unie, zaručily řádnou správu finančních prostředků Unie a dodržovaly finanční nařízení a toto nařízení.
4. Komise s agenturou a ESA uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství, jak stanoví článek 130 finančního nařízení, přičemž vezme v potaz rámcovou dohodu z roku 2004.
5. Je-li to nezbytné pro hladké fungování programu a hladké poskytování služeb složkami programu, Komise po konzultaci s uživateli a dalšími zúčastněnými stranami, jakož i v rámci fóra uživatelů uvedeného v čl. 107 odst. 6, stanoví prostřednictvím prováděcích aktů technické a provozní požadavky nezbytné k provádění a vývoji těchto složek a služeb, které tyto složky poskytují. Při stanovení uvedených technických a provozních požadavků Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavky na zpětnou slučitelnost.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
6. Aniž jsou dotčeny úkoly agentury nebo dalších pověřených subjektů, Komise zajišťuje, aby rozšiřování a využívání dat a služeb poskytovaných složkami programu bylo ve veřejném i soukromém sektoru podporováno a maximalizováno, a to i podporou odpovídajícího vývoje těchto služeb, uživatelsky vstřícných rozhraní a stabilního dlouhodobého prostředí. Buduje náležité synergie mezi aplikacemi jednotlivých složek programu. Zajišťuje doplňkovost, jednotnost, synergie a provázanost mezi programem a jinými opatřeními a programy Unie.
7. Ve vhodných případech Komise zajistí soudržnost činností vykonávaných v souvislosti s tímto programem s činnostmi v oblasti vesmíru na unijní, národní nebo mezinárodní úrovni. Pobízí ke spolupráci mezi členskými státy a v případě, že je to relevantní pro program, usnadňuje sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v oblasti vesmíru. Za tímto účelem Komise v případě potřeby a v rámci příslušných oblastí svých pravomocí spolupracuje s agenturou a ESA.
8. Komise informuje výbor pro program uvedený v článku 107 o průběžných a konečných výsledcích posouzení zadávacích řízení a o všech smlouvách, včetně subdodávek, s veřejnými a soukromými subjekty.
Článek 29
Úloha agentury
1. Agentura má tyto vlastní úkoly:
a) prostřednictvím své rady pro bezpečnostní akreditaci zajišťuje bezpečnostní akreditaci všech složek programu v souladu s hlavou V kapitolou II;
b) vykonává úkoly uvedené v čl. 34 odst. 3 a 5;
c) vykonává činnosti v oblasti komunikace, rozvoje trhu a propagace týkající se služeb nabízených složkami Galileo a EGNOS, zejména činnosti týkající se využívání ze strany trhu a koordinace potřeb uživatelů;
d) vykonává činnosti v oblasti komunikace, rozvoje trhu a propagace, pokud jde o data, informace a služby, které nabízí složka Copernicus, aniž jsou dotčeny činnosti prováděné jinými pověřenými subjekty a Komisí;
e) poskytuje poradenství Komisi, včetně přípravy priorit v oblasti navazujícího výzkumu souvisejícího s vesmírem.
2. Komise agenturu pověří těmito úkoly:
a) řízením využívání složek EGNOS a Galileo, jak je uvedeno v článku 44;
b) ústřední koordinací uživatelských aspektů složky GOVSATCOM v úzké spolupráci s členskými státy, příslušnými agenturami Unie a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a dalšími subjekty u misí a operací k řešení krizí;
c) prováděním činností týkajících se vývoje návazných aplikací založených na složkách programu, a základních prvků a integrovaných aplikací založených na datech a službách poskytovaných složkami Galileo, EGNOS a Copernicus, a to i v případech, kdy byly pro tyto činnosti poskytnuty finanční prostředky v souvislosti s programem Horizont Evropa, nebo v případě, že je to nezbytné pro dosažení cílů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b);
d) prováděním činností zaměřených na rozšiřování základny uživatelů dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu jinými než Galileo a EGNOS, aniž jsou dotčeny činnosti v rámci složky Copernicus a služby složky Copernicus svěřené jiným subjektům;
e) specifickými opatřeními uvedenými v článku 6.
3. Komise může na základě hodnocení uvedených v čl. 102 odst. 5 svěřit agentuře další úkoly za předpokladu, že nezdvojují činnosti, které provádějí jiné pověřené subjekty v rámci programu, a za předpokladu, že jejich účelem je zvýšit účinnost provádění činností programu.
4. Pokud jsou činnosti svěřeny agentuře, je třeba zajistit odpovídající finanční, lidské a administrativní zdroje na jejich uskutečnění.
5. Odchylně od čl. 62 odst. 1 finančního nařízení a s výhradou posouzení Komise týkajícího se ochrany zájmů Unie může agentura prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku svěřit konkrétní činnosti jiným subjektům v rámci jejich příslušných pravomocí a za podmínek nepřímého řízení, které se vztahují na Komisi.
Článek 30
Úloha ESA
1. Za předpokladu, že jsou zájmy Unie chráněny, ESA se pověří těmito úkoly:
a) pokud jde o Copernicus:
- i) koordinací kosmické složky a prováděním kosmické složky programu a jejím rozvojem;
- ii) projektováním, vývojem a budováním kosmické infrastruktury složky Copernicus a provozem této infrastruktury a s tím spojeným zadáváním veřejných zakázek, kromě případů, kdy tyto činnosti vykonávají jiné subjekty; a
- iii) případně poskytováním přístupu k datům třetích stran;
b) pokud jde o Galileo a EGNOS: rozvojem systémů a projektováním a vývojem částí pozemního segmentu a družic, včetně testování a validace;
c) pokud jde o všechny složky programu, základními činnostmi výzkumu a vývoje v oblastech odbornosti ESA.
2. Na základě posouzení Komise může být ESA pověřena dalšími úkoly vycházejícími z potřeb programu, a to za předpokladu, že tyto úkoly nezdvojují činnosti, které provádějí jiné pověřené subjekty v rámci programu, a že je jejich cílem zvýšit účinnost provádění činností programu.
3. Aniž je dotčena dohoda o finančním rámcovém partnerství stanovená v článku 31, Komise nebo agentura mohou požádat ESA, aby jim za vzájemně dohodnutých podmínek poskytla technické poradenství a informace nezbytné k plnění úkolů, které jim byly na základě tohoto nařízení svěřeny.
Článek 31
Dohoda o finančním rámcovém partnerství
1. Dohoda o finančním rámcovém partnerství uvedená v čl. 28 odst. 4:
a) jasně vymezuje úlohy, odpovědnost a povinnosti Komise, agentury a ESA v souvislosti s každou jednotlivou složkou programu a potřebnými mechanismy koordinace a kontroly;
b) vyžaduje, aby ESA uplatňovala bezpečnostní pravidla Unie stanovená v dohodách o bezpečnosti uzavřených mezi Unií, jejími orgány a agenturami s Evropskou kosmickou agenturou, zejména s ohledem na zpracování utajovaných informací;
c) stanoví podmínky řízení finančních prostředků svěřených ESA, zejména s ohledem na zadávání veřejných zakázek, a to i pokud jde o uplatňování pravidel Unie pro zadávání zakázek, když jsou zadávány jménem Unie, nebo uplatňování pravidel pověřeného subjektu v souladu s článkem 154 finančního nařízení, řídicí postupy, očekávané výsledky měřené výkonnostními ukazateli, opatření použitelná v případě nedostatečného nebo podvodného plnění smluv z hlediska nákladů, harmonogramu a výsledků, jakož i komunikační strategii a pravidla týkající se vlastnictví všech hmotných a nehmotných prostředků; tyto podmínky musí být v souladu s hlavami III a V tohoto nařízení a s finančním nařízením;
d) vyžaduje, aby se v případě, že agentura nebo ESA zřídí výbor pro hodnocení nabídek pro veřejné zakázky zadávané v souladu s dohodou o finančním rámcovém partnerství, účastnili jako členové zasedání tohoto výboru odborníci z Komise a v případě potřeby i z dalšího pověřeného subjektu. Touto účastí není dotčena technická nezávislost výboru pro hodnocení nabídek;
e) zavede monitorovací a kontrolní opatření a mezi nimi zejména:
- i) systém předběžného odhadu nákladů;
- ii) systematické informování Komise nebo případně agentury o nákladech a harmonogramu; a
- iii) v případě nesrovnalostí mezi naplánovaným rozpočtem, plněním a harmonogramem též nápravná opatření, která zajistí splnění úkolů v mezích přiděleného rozpočtu;
f) stanoví zásady odměňování ESA pro každou jednotlivou složku programu, které je úměrné podmínkám, za nichž jsou akce prováděny, s náležitým ohledem na situace krize a nestability, a je-li to vhodné, je založeno na výkonnosti; odměňování zahrnuje pouze obecné režijní náklady, které jsou spojeny s činnostmi svěřenými ESA Unií;
g) stanoví, že ESA přijme vhodná opatření pro zajištění ochrany zájmů Unie a dodržování rozhodnutí, která přijme Komise pro každou jednotlivou složku programu při uplatňování tohoto nařízení.
2. Komise rozhodne o dohodě o finančním rámcovém partnerství prostřednictvím prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 107 odst. 3. Evropský parlament a Rada jsou s dostatečným předstihem plně informovány o dohodě o finančním rámcovém partnerství, jež má být uzavřena, a o jejím provádění.
3. V rámci dohody o finančním rámcovém partnerství zmíněné v odstavci 1 tohoto článku jsou úkoly uvedené v čl. 29 odst. 2 a 3 svěřeny agentuře a úkoly uvedené v čl. 30 odst. 1 jsou svěřeny ESA prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o příspěvku v souvislosti s dohodou o přiznání příspěvku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 107 odst. 2. Evropský parlament a Rada jsou s dostatečným předstihem plně informovány o dohodách o přiznání příspěvku, jež mají být uzavřeny, a o jejich provádění.
Článek 32
Úloha EUMETSAT a dalších subjektů
1. Dohodami o přiznání příspěvku může Komise zcela nebo částečně pověřit subjekty jiné než uvedené v článcích 29 a 30 prováděním následujících úkolů:
a) modernizací, přípravou provozu a provozem kosmické infrastruktury složky Copernicus nebo jejích částí a v případě potřeby řízením přístupu k datům z přispěvatelských misí, jež mohou být svěřeny EUMETSAT;
b) prováděním služeb složky Copernicus nebo jejich částí, jež mohou být svěřeny příslušným agenturám, subjektům nebo organizacím, jako je Evropská agentura pro životní prostředí Frontex, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, SATCEN a Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí; úkoly svěřené těmto agenturám, subjektům nebo organizacím se provádějí na místech nacházejících se v Unii a agentura, subjekt nebo organizace, která již přemisťuje své svěřené úkoly do Unie, může pokračovat v plnění těchto úkolů v místě mimo Unii po omezenou dobu, která skončí nejpozději 31. prosince 2023.
2. Kritéria pro výběr takových pověřených subjektů odrážejí zejména schopnost těchto subjektů zajistit kontinuitu a případně bezpečnost provozu s nulovým narušením činností programu.
3. Podmínky dohod o přiznání příspěvku uvedených v prvním odstavci tohoto článku musí být vždy, kdy je to možné, v souladu s podmínkami dohody o finančním rámcovém partnerství uvedenými v čl. 31 odst. 1.
4. Výbor pro program je ve věci rozhodnutí o příspěvku v souvislosti s dohodou o přiznání příspěvku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku konzultován poradním postupem podle čl. 107 odst. 2. Výbor pro program je s předstihem informován o dohodách o přiznání příspěvku, jež mají být uzavřeny mezi Unií, zastoupenou Komisí, a subjekty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku.
HLAVA V
BEZPEČNOST PROGRAMU
KAPITOLA I
Bezpečnost programu
Článek 33
Zásady bezpečnosti
Bezpečnost programu je založena na těchto zásadách:
a) zohlednění zkušeností členských států v oblasti bezpečnosti a inspirace jejich osvědčenými postupy;
b) využití bezpečnostních pravidel Rady a Komise, která mimo jiné stanoví oddělení provozních funkcí od funkcí souvisejících s akreditací.
Článek 34
Správa bezpečnosti
1. Komise v oblasti své působnosti a za podpory agentury zajistí vysoký stupeň bezpečnosti, zejména pokud jde o:
a) ochranu pozemní i kosmické infrastruktury a poskytování služeb, zejména před fyzickými nebo kybernetickými útoky, včetně zásahů do datových toků;
b) kontrolu a řízení převodů technologií;
c) rozvoj získaných kompetencí a know-how a jejich udržení v Unii;
d) ochranu citlivých neutajovaných informací a utajovaných informací.
2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku Komise zajistí, aby byla pro každou složku programu provedena analýza rizik a hrozeb. Na základě této analýzy stanoví do konce roku 2023 prostřednictvím prováděcích aktů obecné bezpečnostní požadavky pro každou složku programu. Přitom Komise vezme v úvahu dopad těchto požadavků na hladké fungování dané složky, zejména z hlediska nákladů, řízení rizik a harmonogramu, a dbá na to, aby nesnížila obecnou úroveň bezpečnosti ani nenarušila fungování stávajícího zařízení založeného na dané složce, a zohlední rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
Po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise oznámí orientační seznam prováděcích aktů, které budou předloženy k projednání výboru pro program ve složení zabývajícím se složkou bezpečnosti. K tomuto seznamu bude přiložen orientační harmonogram pro předložení těchto prováděcích aktů.
3. Subjekt odpovědný za řízení složky programu odpovídá za provozní bezpečnost dané složky a za tím účelem provádí analýzu rizik a hrozeb a veškeré nezbytné činnosti k zajištění a monitorování bezpečnosti dané složky, zejména stanovení technických specifikací a provozních postupů, a monitoruje soulad uvedených nezbytných činností s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v odstavci 2 tohoto článku. V případě složek Galileo a EGNOS je tímto subjektem podle článku 29 agentura.
4. Na základě analýzy rizik a hrozeb Komise případně určí strukturu za účelem monitorování bezpečnosti a dodržování pokynů vypracovaných v rámci oblasti působnosti rozhodnutí (SZBP) 2021/698. Provoz této struktury se řídí bezpečnostními požadavky uvedenými v odstavci 2. V případě složky Galileo je touto strukturou bezpečnostní středisko systému Galileo.
5. Agentura:
a) zajišťuje bezpečnostní akreditaci všech složek programu v souladu s kapitolou II této hlavy, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států;
b) zajišťuje provoz bezpečnostního střediska systému Galileo v souladu s požadavky odstavce 2 tohoto článku a pokyny vypracovanými v rámci oblasti působnosti rozhodnutí (SZBP) 2021/698;
c) plní úkoly, jimiž byla pověřena rozhodnutím č. 1104/2011/EU;
d) poskytuje Komisi svoje technické znalosti a získává veškeré informace nezbytné pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.
6. Za účelem zajištění ochrany pozemní infrastruktury, jež tvoří nedílnou součást programu a je umístěn na jejich území, členské státy:
a) přijmou opatření alespoň rovnocenná těm, která jsou nezbytná pro:
- i) ochranu evropských kritických infrastruktur ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES(Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75).); a
- ii) ochranu jejich vlastních vnitrostátních kritických infrastruktur;
b) provádějí úkoly bezpečnostní akreditace uvedené v článku 42 tohoto nařízení.
7. Subjekty zapojené do programu přijmou veškerá nezbytná opatření, též s ohledem na problémy zjištěné v analýze rizik, k zajištění bezpečnosti programu.
Článek 35
Bezpečnost systémů a zavedených služeb
KAPITOLA II
Bezpečnostní akreditace
Článek 36
Orgán pro bezpečnostní akreditaci
Článek 37
Obecné zásady bezpečnostní akreditace
Činnosti bezpečnostní akreditace pro všechny složky programu probíhají v souladu s těmito zásadami:
a) činnosti a rozhodnutí v oblasti bezpečnostní akreditace se provádějí v kontextu kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a členských států;
b) usiluje se o to, aby rozhodnutí v rámci Komise pro bezpečnostní akreditaci byla přijímána na základě konsensu;
c) činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace se provádějí s využitím přístupu hodnocení a řízení rizik, přičemž se zvažují rizika pro bezpečnost dotčené složky, jakož i dopad na náklady nebo na harmonogram každého opatření ke snížení rizik s přihlédnutím k cíli nesnížit obecnou úroveň bezpečnosti této složky;
d) rozhodnutí Komise pro bezpečnostní akreditaci o bezpečnostní akreditaci připravují a přijímají odborníci, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů, mají bezpečnostní prověrku na odpovídající úrovni a jednají objektivně;
e) usiluje se o to, aby byly konzultovány všechny relevantní strany zainteresované na bezpečnostních otázkách dotčené složky;
f) činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace provádějí v souladu se strategií bezpečnostní akreditace všechny příslušné zúčastněné strany zapojené do dotčené složky, aniž je dotčena úloha Komise;
g) rozhodnutí Komise pro bezpečnostní akreditaci o bezpečnostní akreditaci vycházejí v souladu s postupem uvedeným v příslušné strategii bezpečnostní akreditace definované zmíněnou Komisí z rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci přijatých na místní úrovni příslušnými vnitrostátními orgány členských států pro bezpečnostní akreditaci;
h) soustavným, transparentním a plně srozumitelným postupem monitorování se zajistí, aby byla známa bezpečnostní rizika dotčené složky, aby byla definována bezpečnostní opatření ke snížení těchto rizik na přijatelnou úroveň s ohledem na bezpečnostní potřeby Unie a jejích členských států a pro hladké fungování složky a aby byla tato opatření uplatňována ve shodě s koncepcí hloubkové ochrany. Účinnost těchto opatření se průběžně vyhodnocuje. Tento postup týkající se hodnocení a řízení bezpečnostních rizik se provádí jako iterativní proces a je prováděn společně zúčastněnými subjekty zapojenými do dotčené složky;
i) Komise pro bezpečnostní akreditaci přijímá rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci striktně nezávisle, a to i na Komisi a na jiných subjektech odpovědných za provádění dotčené složky a za poskytování souvisejících služeb, jakož i na výkonném řediteli a na správní radě agentury;
j) činnosti bezpečnostní akreditace se provádějí s náležitým ohledem na nezbytnost adekvátní koordinace mezi Komisí a orgány odpovědnými za provádění bezpečnostních pravidel;
k) bezpečnostní akreditací složky EGNOS prováděnou Komisí pro bezpečnostní akreditaci nejsou dotčeny činnosti akreditace pro oblast letectví prováděné Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví.
Článek 38
Úkoly Komise pro bezpečnostní akreditaci
1. Komise pro bezpečnostní akreditaci plní své úkoly, aniž je dotčena odpovědnost Komise nebo odpovědnost svěřená ostatním orgánům agentury, zejména v otázkách týkajících se bezpečnosti, a aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti bezpečnostní akreditace.
2. Komise pro bezpečnostní akreditaci plní tyto úkoly:
a) definuje a schvaluje strategii bezpečnostní akreditace, která stanoví:
- i) rozsah činností nezbytných k provádění a udržování akreditace složek programu nebo částí těchto složek a veškerých propojení mezi nimi a jinými systémy nebo složkami;
- ii) postup bezpečnostní akreditace složek programu nebo částí těchto složek s úrovní podrobnosti odpovídající požadované úrovni jistoty a jasně uvádějící podmínky akreditace;
- iii) úlohu příslušných zúčastněných stran zapojených do postupu akreditace;
- iv) harmonogram akreditace, který je v souladu s fázemi složek programu, zejména pokud jde o zavádění infrastruktury, poskytování služeb a vývoj;
- v) zásady bezpečnostní akreditace pro sítě připojené k systémům zřízeným v rámci složek programu nebo pro části těchto složek a pro zařízení připojená k systémům zřízeným těmito složkami, kterou provádí vnitrostátní subjekty členských států příslušné pro bezpečnostní otázky;
b) přijímá rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci, zejména o schválení vypuštění družic, povolení k provozu systémů zřízených v rámci složek programu nebo prvků těchto složek v jejich jednotlivých konfiguracích a pro jednotlivé služby, které poskytují, až po signál ve vesmíru, a včetně něj, a povolení k provozu pozemních stanic.
c) přijímá rozhodnutí, která se týkají sítí a zařízení připojených k PRS podle článku 45 nebo připojených k jakékoli jiné zabezpečené službě pocházející ze složek programu, přičemž rozhoduje pouze o povolení pro subjekty vyvíjet nebo vyrábět citlivé technologie PRS, přijímače PRS nebo bezpečnostní moduly PRS nebo jiné technologie nebo zařízení, jež musí být zkontrolováno z hlediska obecných bezpečnostních požadavků podle čl. 34 odst. 2, přičemž bere v potaz doporučení vnitrostátních subjektů příslušných pro otázky bezpečnosti a obecná bezpečnostní rizika;
d) přezkoumává a s výjimkou dokumentů, které má Komise přijmout podle čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU, schvaluje veškerou dokumentaci týkající se bezpečnostní akreditace;
e) poskytuje v oblasti své působnosti Komisi poradenství k vypracovávání návrhů znění aktů uvedených v čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU, včetně poradenství k zavádění bezpečnostních provozních postupů, a předkládá prohlášení se svým závěrečným postojem;
f) přezkoumává a schvaluje posouzení bezpečnostních rizik vypracované v souladu s postupem monitorování podle čl. 37 písm. h) tohoto nařízení, s ohledem na soulad s dokumenty uvedenými v písmeni c) tohoto odstavce a s dokumenty vypracovanými podle čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení a článku 8 rozhodnutí č. 1104/2011/EU a spolupracuje s Komisí na definování opatření ke snížení rizik;
g) kontroluje provádění bezpečnostních opatření v souvislosti s bezpečnostní akreditací složek programu prováděním nebo finančním zaštítěním bezpečnostních posouzení, inspekcí, auditů či přezkumů v souladu s čl. 42 odst. 2 tohoto nařízení;
h) potvrzuje výběr schválených produktů a opatření, jež chrání před elektronickým odposlechem (TEMPEST), a schválených kryptografických produktů používaných k zajištění bezpečnosti pro složky programu;
i) schvaluje nebo se případně spolu s relevantními subjekty příslušnými pro otázky bezpečnosti účastní společného schvalování propojení mezi systémy zřízenými v rámci složek programu nebo částí těchto složek a jinými systémy;
j) domlouvá s příslušným členským státem model pro kontrolu přístupu podle čl. 42 odst. 4;
k) připravuje zprávy o rizicích a informuje Komisi, správní radu a výkonného ředitele o svém posouzení rizik a radí jim ohledně možností řešení zbytkového rizika v souvislosti s konkrétním rozhodnutím o bezpečnostní akreditaci;
l) v úzké součinnosti s Komisí je nápomocna Radě a vysokému představiteli při provádění rozhodnutí (CZBP) 2021/698, pokud o to Rada nebo vysoký představitel konkrétně požádají;
m) provádí konzultace, které jsou nezbytné pro plnění jejích úkolů;
n) přijme svůj jednací řád a zveřejní jej.
3. Aniž jsou dotčeny pravomoci a odpovědnosti členských států, pod dohledem Komise pro bezpečnostní akreditaci se zřídí zvláštní podřízený subjekt zastupující členské státy, který provádí zejména tyto úkoly:
a) management letových kryptografických klíčů programu;
b) ověření, monitorování a posouzení toho, že byly zavedeny a jsou uplatňovány postupy pro evidenci klíčů Galileo PRS , bezpečné zacházení s nimi, jejich uložení, distribuci a likvidaci.
Článek 39
Složení Komise pro bezpečnostní akreditaci
1. Komise pro bezpečnostní akreditaci je složena ze zástupce z každého členského státu, zástupce Komise a zástupce vysokého představitele. Funkční období členů Komise pro bezpečnostní akreditaci je čtyřleté s možností opětovného jmenování.
2. Účast na zasedáních Komise pro bezpečnostní akreditaci vychází ze zásady „vědět jen to nejnutnější“. Jako pozorovatelé mohou být na zasedání Komise pro bezpečnostní akreditaci v případě potřeby přizváni zástupci ESA a zástupci agentury, kteří nejsou do bezpečnostní akreditace zapojeni. K účasti na zasedáních Komise pro bezpečnostní akreditaci mohou být jako pozorovatelé ve výjimečných případech přizváni rovněž zástupci agentur Unie, třetích zemí nebo mezinárodních organizací v případě záležitostí, které se těchto třetích zemí nebo mezinárodních organizací přímo týkají, zejména pak záležitostí, které se týkají infrastruktury, jež jim patří nebo jež je zřízena na jejich území. Ujednání pro takovou účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a podmínky této účasti se stanoví v příslušných dohodách a musí být v souladu s jednacím řádem Komise pro bezpečnostní akreditaci.
Článek 40
Pravidla hlasování v Komisi pro bezpečnostní akreditaci
Článek 41
Komunikace a dopad rozhodnutí Komise pro bezpečnostní akreditaci
1. Rozhodnutí Komise pro bezpečnostní akreditaci jsou určena Komisi.
2. Komise průběžně informuje Komisi pro bezpečnostní akreditaci o dopadu zamýšlených rozhodnutí Komise pro bezpečnostní akreditaci na řádný chod složek programu a na provádění plánů řešení zbytkového rizika. Komise pro bezpečnostní akreditaci všechny tyto informace obdržené od Komise zohlední.
3. Komise neprodleně informuje Evropský parlament a Radu o dopadu přijetí rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci na řádný chod složek programu. Pokud se Komise domnívá, že by rozhodnutí přijaté Komisí pro bezpečnostní akreditaci mohlo mít významný dopad na řádný chod těchto složek, například pokud jde o náklady, harmonogram nebo plnění, okamžitě informuje Evropský parlament a Radu.
4. Správní rada je pravidelně informována o průběhu práce Komise pro bezpečnostní akreditaci.
5. Pracovní harmonogram Komise pro bezpečnostní akreditaci nesmí být v rozporu s harmonogramem činností pracovního programu podle článku 100.
Článek 42
Úloha členských států při bezpečnostní akreditaci
1. Členské státy předávají Komisi pro bezpečnostní akreditaci veškeré informace, které považují za relevantní pro účely bezpečnostní akreditace.
2. Členské státy umožní v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy řádně pověřeným osobám, jež byly jmenovány Komisí pro bezpečnostní akreditaci, se souhlasem vnitrostátních subjektů příslušných pro bezpečnostní otázky a pod jejich dohledem přístup k veškerým informacím a do veškerých oblastí nebo míst, která souvisejí s bezpečností systémů spadajících do pravomoci členských států, a to mimo jiné pro účely bezpečnostních inspekcí, auditů a testů, o nichž rozhodla Komise pro bezpečnostní akreditaci, a pro potřeby postupu monitorování bezpečnostních rizik podle čl. 37 písm. h). Tento přístup bude umožněn bez jakékoliv diskriminace na základě státní příslušnosti občanů členských států.
3. Tyto audity a testy uvedené v odstavci 2 se provádí v souladu s těmito zásadami:
a) důraz je kladen na význam bezpečnosti a účinného řízení rizik u kontrolovaných subjektů;
b) doporučena jsou protiopatření za účelem zmírnění specifických dopadů způsobených pozbytím důvěrnosti, integrity nebo dostupnosti utajovaných informací.
4. Každý členský stát odpovídá za přípravu modelu pro kontrolu přístupu, jenž obsahuje přehled nebo seznam oblastí nebo míst, které mají být akreditovány. Na modelu pro kontrolu přístupu se předem dohodnou členské státy a Komise pro bezpečnostní akreditaci, aby bylo zajištěno, že všechny členské státy poskytují stejnou úroveň kontroly přístupu.
5. Členské státy odpovídají na místní úrovni za bezpečnostní akreditaci míst, která se nacházejí na jejich území a tvoří část bezpečnostně akreditované oblasti složek programu, a podávají o tom zprávu Komisi pro bezpečnostní akreditaci.
KAPITOLA III
Ochrana utajovaných informací
Článek 43
Ochrana utajovaných informací
1. Výměna utajovaných informací souvisejících s programem je předmětem mezinárodní dohody mezi Unií a třetí zemí nebo mezinárodní organizací o výměně utajovaných informací nebo případně ujednání mezi příslušným orgánem nebo subjektem Unie a příslušnými orgány třetí země nebo mezinárodní organizací o výměně utajovaných informací a vztahují se na ni podmínky stanovené v této dohodě nebo ujednaní.
2. Fyzické osoby s bydlištěm ve třetích zemích a právnické osoby usazené ve třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programu, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy poskytující stupeň ochrany alespoň rovnocenný stupni, který poskytují bezpečnostní pravidla Komise stanovená rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a bezpečnostní pravidla Rady stanovená v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU. Rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci je definována v dohodě o bezpečnosti informací, včetně záležitostí týkajících se průmyslové bezpečnosti, je-li to relevantní, uzavřené mezi Unií a touto třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU.
3. Aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU a pravidla upravující oblast průmyslové bezpečnosti uvedená v rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444, může být fyzické osobě nebo právnické osobě, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím EU, je-li to považováno za nezbytné v jednotlivých případech s ohledem na povahu a obsah těchto informací, na potřebu příjemce znát utajované informace a na míru prospěchu pro Unii.
HLAVA VI
Galileo a EGNOS
Článek 44
Způsobilá opatření
Využívání systémů Galileo a EGNOS zahrnuje tato způsobilá opatření:
a) řízení, provoz, údržbu, neustálé zdokonalování, rozvoj a ochranu kosmické infrastruktury, včetně modernizací a řízení zastarávání;
b) řízení, provoz, údržbu, neustálé zdokonalování, rozvoj a ochranu pozemní infrastruktury, zejména pozemních středisek a stanic, na něž odkazuje prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/413 nebo prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1406(Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1406 ze dne 31. července 2017, kterým se určuje umístění pozemní infrastruktury systému EGNOS (Úř. věst. L 200, 1.8.2017, s. 4).), sítí, včetně modernizací a managementu zastarávání;
c) vývoj budoucích generací systémů a rozvoj služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS, včetně zohlednění potřeb příslušných zúčastněných subjektů, aniž jsou dotčena budoucí rozhodnutí o finančním výhledu Unie;
d) podporu vývoje návazných aplikací složek Galileo a EGNOS a vývoje a rozvoje základních technologických prvků, jako jsou čipové sady a přijímače uzpůsobené pro Galileo;
e) podporu certifikačních a normalizačních činností souvisejících se složkami Galileo a EGNOS, zejména v odvětví dopravy;
f) nepřetržité zajišťování služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS a v rámci doplňkovosti s členskými státy a iniciativami soukromého sektoru rozvoj trhu s těmito službami, zejména za účelem maximalizace socioekonomických přínosů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b);
g) spolupráce s jinými regionálními nebo globálními družicovými navigačními systémy, a to i za účelem usnadnění slučitelnosti a interoperability;
h) prvky pro monitorování spolehlivosti systémů a jejich využívání a poskytování služeb;
i) činnosti související s poskytováním služeb a s koordinací rozšíření jejich pokrytí.
Článek 45
Služby poskytované složkou Galileo
1. Služby poskytované složkou Galileo zahrnují:
a) otevřenou službu Galileo (GOS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené především pro masové aplikace družicové navigace pro využití ze strany spotřebitelů;
b) vysoce přesnou službu (HAS), která je pro uživatele bezplatná a prostřednictvím dodatečných dat šířených v doplňkovém kmitočtovém pásmu poskytuje vysoce přesné informace týkající se polohy a synchronizace, které jsou určeny zejména pro aplikace družicové navigace pro profesionální nebo komerční použití;
c) službu ověření pravosti signálu (SAS), která je založena na šifrovaných kódech obsažených v signálech a která je určena zejména pro aplikace družicové navigace pro profesionální nebo komerční použití;
d) veřejně regulovanou službu (PRS) určenou pouze vládou schváleným uživatelům pro citlivé aplikace, které vyžadují vysokou úroveň kontinuity služby, a to i v oblasti bezpečnosti a obrany, která využívá silné, šifrované signály; tato služba bude bezplatně poskytována členským státům, Radě, Komisi, ESVČ a případně řádně zmocněným agenturám Unie; otázka zpoplatnění služby pro ostatní odběratele PRS uvedené v článku 2 rozhodnutí č. 1104/2011/EU bude posuzována případ od případu a v dohodách uzavřených podle čl. 3 odst. 5 uvedeného rozhodnutí se upřesní příslušná ustanovení; přístup k PRS je regulován v souladu s rozhodnutím č. 1104/2011/EU;
e) tísňovou službu (ES), která je pro uživatele bezplatná a vysílá prostřednictvím signálů varování týkající se přírodních katastrof nebo jiných nouzových situací v konkrétních oblastech; tato služba je případně poskytována ve spolupráci s vnitrostátními orgány členských států v oblasti civilní ochrany;
f) časoměrnou službu (TS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje přesný a spolehlivý referenční čas, jakož i koordinovaný světový čas, a která usnadňuje vývoj časoměrných aplikací založených na systému Galileo a použití v kritických aplikacích.
2. Složka Galileo rovněž přispívá:
a) ke službě pátrání a záchrany (SAR) systému COSPAS-SARSAT detekcí tísňových signálů vysílaných bójemi a zpětným posíláním zpráv prostřednictvím zpětného spojení;
b) k službám monitorování integrity normalizovaným na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni určeným k využití aplikacemi pro zajištění bezpečnosti života na základě signálů otevřené služby Galileo a v kombinaci se systémem EGNOS a jinými družicovými navigačními systémy;
c) k službám v oblasti informací o kosmickém počasí prostřednictvím střediska služeb GNSS, jak je uvedeno v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/413, a včasného varování poskytovaným prostřednictvím pozemní infrastruktury systému Galileo, které jsou určeny zejména ke snížení potenciálních rizik pro uživatele služeb souvisejících s vesmírem poskytovaných systémem Galileo a jinými globálními družicovými navigačními systémy.
Článek 46
Služby poskytované složkou EGNOS
1. Služby poskytované složkou EGNOS zahrnují:
a) otevřenou službu EGNOS (EOS), která je pro přímého uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené především pro masové aplikace družicové navigace pro využití ze strany spotřebitelů;
b) službu přístupu k datům EGNOS (EDAS), která je pro přímého uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené zejména pro aplikace družicové navigace pro odborné a komerční využití, přičemž nabízí zlepšenou výkonnost a data s vyšší přidanou hodnotou, než jakou mají data získaná prostřednictvím EOS;
c) službu pro zajištění bezpečnosti života (SoL), která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků a poskytuje informace o poloze a časové synchronizaci s vysokou úrovní kontinuity, dostupnosti a přesnosti, včetně zpráv týkajících se integrity, které uživatele upozorňují na jakékoli selhání v systému Galileo a jiných GNSS, které EGNOS v oblasti pokrytí rozšiřuje, nebo na signály s překročeným limitem vysílané systémem Galileo a těmito jinými GNSS, a která je určena především pro uživatele, pro které má zásadní význam bezpečnost, zejména v oblasti civilního letectví pro účely letových navigačních služeb v souladu s normami ICAO nebo dalších odvětví dopravy.
2. Služby uvedené v odstavci 1 se poskytují především na území všech členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Kypr, Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, a to do konce roku 2026.
3. Zeměpisné pokrytí systémem EGNOS může být rozšířeno do dalších oblastí světa, zejména na území kandidátských zemí, třetích zemí přidružených k iniciativě jednotného evropského nebe a třetích zemí v rámci evropské politiky sousedství, pokud je to technicky proveditelné a v souladu s bezpečnostními požadavky uvedenými v čl. 34 odst. 2, a v případě služby SoL na základě mezinárodních dohod.
4. Náklady rozšíření zeměpisného pokrytí systémem EGNOS podle odstavce 3 tohoto článku, včetně souvisejících provozních nákladů specifických pro uvedené regiony, nejsou hrazeny z rozpočtu podle článku 11. Komise pro účely financování takovýchto opatření zváží i jiné programy nebo nástroje. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v nabízení služeb podle odstavce 1 tohoto článku na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě.
Článek 47
Prováděcí opatření pro Galileo a EGNOS
Pro zajištění hladkého fungování složek Galileo a EGNOS a jejich přijetí ze strany trhů Komise prostřednictvím prováděcích aktů v případě potřeby stanoví nezbytná opatření, která jsou potřebná k:
a) řízení a snižování rizik spojených s provozem systémů Galileo a EGNOS, zejména s cílem zajistit kontinuitu služeb;
b) určení hlavních rozhodovacích fází pro monitorování a hodnocení provádění složek Galileo a EGNOS;
c) určení, v souladu s bezpečnostními požadavky a otevřeným a transparentním postupem, umístění středisek náležejících k pozemní infrastruktuře systémů Galileo a EGNOS, a zajištění jejich provozu;
d) stanovení technických a provozních specifikací týkajících se služeb uvedených v čl. 45 odst. 1 písm. c), e) a f) a v čl. 45 odst. 2 písm. c).
Článek 48
Slučitelnost, interoperabilita a standardizace
1. Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být z technického hlediska slučitelné a interoperabilní, a to i na uživatelské úrovni.
2. Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být slučitelné a interoperabilní s jinými systémy družicové navigace a s klasickými prostředky rádiové navigace, pokud jsou v mezinárodních dohodách stanoveny nezbytné požadavky a podmínky ohledně slučitelnosti a interoperability.
HLAVA VII
COPERNICUS
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 49
Oblast působnosti složky Copernicus
1. Složka Copernicus se provádí v návaznosti na předchozí investice, včetně investic zúčastněných stran, jako je ESA a EUMETSAT, a ve vhodných a nákladově efektivních případech využívá národní nebo regionální kapacity členských států a zohledňuje kapacity komerčních dodavatelů srovnatelných dat a informací a potřebu podporovat hospodářskou soutěž a rozvoj trhu, přičemž současně maximalizuje příležitosti evropských uživatelů.
2. Složka Copernicus dodává data a informace, přičemž vychází z potřeb uživatelů této složky a z politiky bezplatného, plného a otevřeného přístupu k datům.
3. Složka Copernicus podporuje formulování, provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států zejména v oblasti životního prostředí, změny klimatu, mořského prostředí, námořní činnosti, atmosféry, zemědělství a rozvoje venkova, ochrany kulturního dědictví, civilní ochrany, monitorování infrastruktury, bezpečnosti a zabezpečení, jakož i digitálního hospodářství s cílem dalšího omezení administrativní zátěže.
4. Složka Copernicus sestává z následujících prvků:
a) získávání dat, což zahrnuje:
- i) vývoj a provozní činnosti družic Sentinel složky Copernicus;
- ii) přístup k datům třetích stran získaným při pozorování Země z vesmíru;
- iii) přístup k datům in situ a k pomocným datům;
b) zpracování dat a informací prostřednictvím služeb složky Copernicus, což zahrnuje činnosti pro vytváření informací přidané hodnoty na podporu služeb v oblasti monitorování životního prostředí, podávání zpráv, zajištění dodržování právních předpisů, civilní ochrany a bezpečnosti;
c) přístup k datům a jejich distribuce, což zahrnuje infrastrukturu a služby k zajištění uživatelsky vstřícného způsobu vyhledávání, prohlížení a dlouhodobého archivování dat složky Copernicus a informací složky Copernicus, přístupu k nim a jejich distribuce a využívání;
d) rozšiřování uživatelské základny, rozvoj trhu a budování kapacity podle čl. 28 odst. 5, což zahrnuje příslušné činnosti, zdroje a služby na podporu složky Copernicus, dat složky Copernicus a služeb složky Copernicus i souvisejících navazujících aplikací a jejich rozvoje na všech úrovních za účelem maximalizace socioekonomických přínosů, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1, jakož i shromažďování údajů o potřebách uživatelů složky Copernicus a jejich analýzu.
5. Složka Copernicus prosazuje mezinárodní koordinaci pozorovacích systémů a s tím související výměny údajů za účelem posílení jejího globálního rozměru a doplňkovosti, přičemž zohledňuje mezinárodní dohody a koordinační postupy.
KAPITOLA II
Způsobilá opatření
Článek 50
Způsobilá opatření pro získávání dat
Způsobilá opatření v rámci složky Copernicus zahrnují:
a) opatření pro poskytnutí posílené kontinuity stávajících misí Copernicus Sentinel a pro vývoj, vypouštění do vesmíru, údržbu a provoz dalších družic Copernicus Sentinel rozšiřujících oblast pozorování, přičemž se upřednostňují zejména pozorovací kapacity pro monitorování antropogenních emisí CO2 a dalších skleníkových plynů, které umožní monitorování polárních oblastí, a inovativní environmentální aplikace v oblasti zemědělství, lesnictví, správy vodních a mořských zdrojů a kulturního dědictví;
b) opatření k zajištění přístupu k datům a informacím třetích stran nezbytným k vytváření služeb složky Copernicus nebo pro využití ze strany orgánů, agentur a decentralizovaných útvarů Unie a v případě, kdy je to vhodné a nákladově efektivní, ze strany celostátních nebo regionálních veřejných subjektů;
c) opatření k poskytnutí a koordinaci přístupu k datům in situ složky Copernicus a jiným pomocným datům potřebným k vytváření, kalibraci a validaci dat a informací složky Copernicus, včetně tam, kdy je to vhodné a nákladově efektivní, využití stávajících národních kapacit a zamezení zdvojování.
Článek 51
Způsobilá opatření pro služby složky Copernicus
1. Způsobilá opatření pro služby složky Copernicus zahrnují:
a) služby monitorování životního prostředí, podávání zpráv a zajištění dodržování právních předpisů zahrnující:
- i) monitorování atmosféry na celosvětové úrovni za účelem poskytování informací o kvalitě ovzduší, zejména se zvláštním zaměřením na evropskou úroveň, a složení atmosféry;
- ii) monitorování mořského prostředí za účelem poskytování informací o stavu a dynamice ekosystémů oceánů a moří a pobřežních ekosystémů a jejich zdrojů a využití;
- iii) monitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, památkách kulturního dědictví, zemském pohybu, městských oblastech, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře;
- iv) monitorování změny klimatu za účelem poskytování informací o antropogenních emisích a absorpcích CO2 a dalších skleníkových plynů, nejdůležitějších klimatických proměnných, reanalýz klimatu, sezónních předpovědí, klimatických předpovědí a přisuzování, informací o změnách v polárních oblastech a Arktidě, jakož i ukazatelů v příslušných časových a prostorových měřítcích;
b) služby krizového řízení pro poskytování informací na podporu veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou a v koordinaci s těmito orgány, podporující činnosti v oblasti civilní ochrany a odezvy na mimořádné události (zlepšení činnosti v oblasti včasného varování a kapacit pro reakci na krizi) a opatření v oblasti prevence a připravenosti (analýzy rizik a obnovy) v souvislosti s různými druhy katastrof;
c) bezpečnostní služby na podporu ostrahy v Unii a na jejích vnějších hranicích, námořního dohledu, jakož i vnější činnosti Unie v reakci na bezpečnostní výzvy, jimž Unie čelí, a cílů a opatření společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
2. Komise s případnou podporou externího nezávislého poradenství zajišťuje relevantnost služeb Copernicus tím, že:
a) ověřuje technickou proveditelnost požadavků vznesených společenstvími uživatelů a jejich vhodnost pro daný účel;
b) posuzuje prostředky a řešení, které byly navrženy nebo realizovány, s cílem splnit požadavky společenství uživatelů a cíle programu.
Článek 52
Způsobilá opatření pro přístup k datům a informacím a jejich distribuci
1. Složka Copernicus zahrnuje opatření k poskytování lepšího přístupu k veškerým datům složky Copernicus a informacím složky Copernicus a případně k poskytování další infrastruktury a služeb na podporu distribuce uvedených dat a informací, přístupu k nim a jejich využívání.
2. V případě, že jsou ve smyslu článků 12 až 16 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013 data Copernicus a informace složky Copernicus považovány z bezpečnostního hlediska za citlivé, může Komise svěřit pořizování uvedených dat a informací a dohled nad jejich získáváním, přístup k nim a jejich distribuci jednomu nebo více svěřenským subjektům. Tyto subjekty vytvoří a udržují rejstřík akreditovaných uživatelů a udělují přístup k vyhrazeným datům odděleným postupem.
KAPITOLA III
Politika v oblasti dat složky Copernicus
Článek 53
Politika v oblasti dat složky Copernicus a informací složky Copernicus
1. Data složky Copernicus a informace složky Copernicus se poskytují uživatelům složky Copernicus na základě politiky plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům:
a) uživatelé složky Copernicus smí bezplatně a po celém světě reprodukovat, distribuovat, zveřejňovat, přizpůsobovat a upravovat všechna data složky Copernicus a informace složky Copernicus a kombinovat je s jinými daty a informacemi;
b) politika plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům zahrnuje tato omezení:
- i) formáty, včasnost a vlastnosti šíření dat složky Copernicus a informací složky Copernicus musí být předem definovány;
- ii) v příslušných případech musí být dodržovány licenční podmínky týkající se dat a informací třetích stran složky Copernicus použitých při tvorbě informací složky Copernicus;
- iii) bezpečnostní omezení vyplývající z obecných bezpečnostních požadavků podle čl. 34 odst. 2;
- iv) musí být zajištěna ochrana proti riziku narušení systému, který vytváří nebo zpřístupňuje data složky Copernicus a informace složky Copernicus, i samotných dat;
- v) musí být zajištěna ochrana spolehlivého přístupu k datům složky Copernicus a informacím složky Copernicus pro evropské uživatele.
2. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105 k doplnění zvláštních ustanovení stanovených v odstavci 1 tohoto článku, pokud jde o specifikace, podmínky a postupy pro přístup k datům složky Copernicus a informacím složky Copernicus a jejich využívání.
3. Ve zvláště závažných naléhavých případech se na akty v přenesené pravomoci podle tohoto článku použije postup stanovený v článku 106.
4. Komise vydává licence a oznámení pro přístup a využívání dat složky Copernicus a informací složky Copernicus, včetně přidělovacích ustanovení, v souladu s datovou politikou složky Copernicus definovanou v tomto nařízení a v použitelných aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 2.
HLAVA VIII
OSTATNÍ SLOŽKY PROGRAMU
KAPITOLA I
SSA
Oddíl 1
Dílčí složka SST
Článek 54
Oblast působnosti dílčí složky SST
1. Dílčí složka SST podporuje tyto činnosti:
a) vytvoření, rozvoj a provoz sítě pozemních nebo kosmických senzorů SST členských států, včetně senzorů vyvinutých ESA nebo soukromým sektorem Unie a senzorů Unie provozovaných na vnitrostátní úrovni za účelem průzkumu a sledování kosmických objektů a vytvoření evropského katalogu kosmických objektů;
b) zpracování a analýzu dat SST na vnitrostátní úrovni za účelem vytváření informací SST a služeb SST podle čl. 55 odst. 1;
c) poskytování služeb SST podle čl. 55 odst. 1 uživatelům SST uvedeným v článku 56;
d) sledování iniciativ zaměřených na podporu rozvoje a zavádění technologií pro odstraňování celistvých kosmických objektů na konci jejich životnosti, technologických systémů na předcházení vzniku kosmické tříště a její odstraňování a mezinárodních iniciativ v oblasti řízení kosmické dopravy, jakož i usilování o součinnost s takovými iniciativami.
2. Dílčí složka SST poskytuje rovněž technickou a administrativní podporu k zajištění přechodu mezi programem a rámcem pro podporu SST zřízeným rozhodnutím č. 541/2014/EU.
Článek 55
Služby SST
1. Služby SST zahrnují:
a) posuzování rizika vzájemných kolizí celistvých kosmických objektů nebo kolizí celistvých kosmických objektů s kosmickou tříští a potenciální vydávání upozornění na riziko kolize během startu, rané orbitální fáze, zvyšování oběžné dráhy, provozu na oběžné dráze a během fází vedoucí k ukončení kosmické mise;
b) detekci a charakterizaci fragmentace, rozlomení či kolizí těles na oběžné dráze;
c) posuzování rizika nekontrolovaného vstupu kosmických objektů a kosmickou tříští zpět do zemské atmosféry a vypracování souvisejících informací včetně odhadu doby a pravděpodobného místa možného dopadu;
d) rozvoj činností v rámci přípravy:
- i) snižování množství kosmické tříště s cílem omezovat její vznik; a
- ii) řešení problému kosmické tříště prostřednictvím nakládání se stávající kosmickou tříští.
2. Služby SST jsou bezplatné a jsou kdykoli nepřetržitě k dispozici a jsou přizpůsobovány potřebám uživatelů uvedených v článku 56.
3. Členské státy účastnící se dílčí složky SST, Komise a v příslušných případech ani kontaktní místo SST uvedené v čl. 58 odst. 1 nejsou odpovědné za:
a) škody způsobené neposkytnutím služeb SST nebo jejich přerušením;
b) zpožděné poskytnutí služeb SST;
c) poskytnutí nepřesných informací v rámci služeb SST,
d) opatření přijatá v reakci na poskytnuté služby SST.
Článek 56
Uživatelé SST
1. Mezi uživatele SST z Unie patří:
Hlavní uživatelé SST mají přístup ke všem službám SST uvedeným v čl. 55 odst. 1.
Jiní než hlavní uživatelé SST mohou mít přístup ke službám SST uvedeným v čl. 55 odst. 1 písm. b) c) a d).
a) hlavní uživatelé SST: členské státy, ESVČ, Komise, Rada, agentura, jakož i veřejní a soukromí vlastníci a provozovatelé celistvých kosmických objektů usazení v Unii;
b) jiní než hlavní uživatelé SST: další veřejné a soukromé subjekty usazené v Unii.
2. Mezinárodní uživatelé SST zahrnují třetí země, mezinárodní organizace, které nemají ústředí v Unii, a soukromé subjekty, které nejsou usazeny v Unii. Přístup ke službách SST podle čl. 55 odst. 1 písm. d) mají za těchto podmínek:
Žádná mezinárodní dohoda se nevyžaduje pro přístup ke službám SST, které jsou veřejně přístupné a které jsou uvedeny v čl. 55 odst. 1 písm. a), b). a c).
a) třetí země a mezinárodní organizace, které nemají ústředí v Unii, mohou mít přístup ke službám SST podle čl. 8 odst. 2;
b) soukromé subjekty, které nejsou usazeny v Unii, mohou mít přístup ke službám SST na základě mezinárodní dohody uzavřené Unií v souladu s čl. 8 odst. 2 se třetí zemí, v níž jsou usazeny, jež jim tento přístup umožní.
3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout podrobná ustanovení týkající se přístupu ke službám SST a příslušných postupů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
Článek 57
Účast členských států v dílčí složce SST
1. Členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST podle článku 55 pokrývajících všechny oběžné dráhy, musí Komisi předložit jeden společný návrh, v němž prokážou splnění těchto kritérií:
Pokud jde o kritéria stanovená v prvním pododstavci písm. a) a b) , každý členský stát, který si přeje účastnit se poskytování služeb SST, musí prokázat splnění těchto kritérií zvlášť.
Pokud jde o kritéria stanovená v prvním pododstavci písm. c) až e), všechny členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST, musí prokázat splnění těchto kritérií souhrnně.
a) vlastnictví buď vhodných senzorů SST, které jsou k dispozici pro dílčí složku SST, a lidské zdroje pro jejich provozování, anebo vhodných kapacit pro provozní analýzu a zpracování dat zvláště navržených pro SST a k dispozici pro dílčí složku SST, nebo přístup k jednomu nebo druhému;
b) počáteční posouzení bezpečnostních rizik každého prostředku SST provedené a validované příslušným členským státem;
c) akční plán zohledňující plán koordinace přijatý podle článku 6 rozhodnutí č. 541/2014/EU pro provádění činností uvedených v článku 54 tohoto nařízení;
d) rozdělení různých činností mezi členy odborných týmů určených podle článku 58 tohoto nařízení;
e) pravidla pro sdílení dat nezbytných k dosažení cílů uvedených v článku 4 tohoto nařízení.
2. Kritéria uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto článku se považují za splněná členskými státy účastnícími se dílčí složky SST, jejichž určené národní subjekty jsou členy konsorcia vytvořeného v souladu čl. 7 odst. 3 rozhodnutí č. 541/2014/EU ke dni 12. května 2021.
3. Pokud nebyl předložen žádný společný návrh v souladu s odstavcem 1 nebo pokud Komise usoudí, že předložený návrh není v souladu s kritérii uvedenými v odstavci 1, může nejméně pět členských států podat Komisi nový společný návrh a prokázat, že splňuje kritéria stanovená v odstavci 1.
4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout podrobná ustanovení týkající se postupů a prvků uvedených v odst. 1 až 3 tohoto článku. Uvedené prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
Článek 58
Organizační rámec účasti členských států v dílčí složce SST
1. Každý členský stát, který předložil společný návrh, u kterého Komise zjistila, že je v souladu s čl. 57 odst. 1, nebo který byl Komisí vybrán postupem podle čl. 57 odst. 3, určí ustavující národní subjekt usazený na jejich území, aby je zastupoval. Určený ustavující národní subjekt je orgán veřejné správy členského státu nebo subjekt pověřený výkonem takové veřejné správy.
2. Ustavující národní subjekty určené podle odstavce 1 tohoto článku uzavřou dohodu, která vytváří partnerství SST (dále jen „dohoda o partnerství SST”) a stanoví pravidla a mechanismy pro jejich spolupráci při provádění činností podle článku 54. Dohoda o partnerství SST musí zejména obsahovat prvky zmíněné v čl. 57 odst. 1 písm. c) d) a e) a vytvoření struktury řízení rizik, aby bylo zajištěno provádění ustanovení o využívání a bezpečné výměně dat SST a informací SST.
3. Ustavující národní subjekty vyvíjejí unijní služby SST vysoké kvality v souladu s víceletým plánem, příslušnými klíčovými ukazateli výkonnosti a uživatelskými požadavky, na základě činností odborných týmů podle odstavce 6 tohoto článku. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout víceletý plán a klíčové ukazatele výkonnosti. Tyto prováděcí akty jsou přijaty v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 107 odst. 3
4. Ustavující národní subjekty vytvoří síť stávajících a potenciálních budoucích senzorů pro jejich koordinované a optimalizované provozování za účelem vytvoření a aktualizace společného evropského katalogu, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti.
5. Členské státy účastnící se dílčí složky SST provádějí bezpečnostní akreditaci na základě obecných bezpečnostních požadavků podle čl. 34 odst. 2.
6. Členské státy, které se účastní dílčí složky SST, určí odborné týmy, které budou mít na starosti konkrétní otázky týkající se různých činností SST. Odborné týmy jsou stálé, řízené a personálně obsazené ustavujícími národními subjekty členských států, které je určily, a mohou zahrnovat odborníky z každého ustavujícího národního subjektu.
7. Ustavující národní subjekty a odborné týmy zajistí ochranu dat SST, informací SST a služeb SST.
8. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla týkající se fungování organizačního rámce účasti členských států na dílčí složce SST. Tato pravidla se vztahují také na zapojení některého členského státu do dohody o partnerství SST v pozdější fází v důsledku toho, že se stal stranou dohody o partnerství SST podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
Článek 59
Kontaktní místo SST
1. Komise s přihlédnutím k doporučením ustavujících národních subjektů vybere kontaktní místo SST na základě nejlepších odborných znalostí v otázkách bezpečnosti a poskytování služeb. Kontaktní místo SST:
a) poskytuje nezbytná bezpečná rozhraní k centralizaci, uchovávání a zpřístupňování informací SST uživatelům SST, jak je uvedeno v článku 56, přičemž musí být zajištěno vhodné nakládání s nimi a sledovatelnost;
b) zajišťuje podávání zpráv o výkonnosti služeb SST partnerství SST, jak je uvedeno v čl. 58 odst. 2 a Komisi;
c) získává nezbytnou zpětnou vazbu pro partnerství SST, jak je uvedeno v čl. 58 odst. 2, aby bylo zajištěno požadované sladění služeb SST s očekáváními uživatelů;
d) podporuje a propaguje služby SST a podněcuje k jejich využívání.
2. Ustavující národní subjekty v takovém případě uzavřou s kontaktním místem SST potřebná prováděcí ujednání.
Oddíl Ii
Dílčí složky kosmické počasí a blízkozemní tělesa
Článek 60
Činnosti v rámci dílčí složky kosmické počasí
1. Dílčí složka kosmické počasí může podporovat tyto činnosti:
a) posouzení a identifikaci potřeb uživatelů v odvětvích uvedených v odst. 2 písm. b) za účelem stanovení služeb v oblasti kosmického počasí, které mají být poskytovány;
b) poskytování služeb dílčí složky kosmické počasí uživatelům této dílčí složky, podle zjištěných potřeb a technických požadavků těchto uživatelů.
2. Služby dílčí složky kosmické počasí musí být k dispozici kdykoli a nepřetržitě. Komise prostřednictvím prováděcích aktů vybere tyto služby podle následujících pravidel:
Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 107 odst. 2.
a) Komise stanoví prioritu služeb dílčí složky kosmické počasí, které mají být poskytovány na úrovni Unie, podle potřeb uživatelů, technologické připravenosti služeb a výsledku posouzení rizik;
b) služby dílčí složky kosmické počasí mohou přispívat k činnostem civilní ochrany a k ochraně široké škály odvětví, jako jsou kosmické odvětví, doprava, globální družicové navigační systémy, elektrické rozvodné sítě a komunikace.
3. Veřejné nebo soukromé subjekty, které budou poskytovat služby dílčí složky kosmické počasí, se vybírají prostřednictvím výzev k podávání nabídek.
Článek 61
Činnosti v rámci dílčí složky blízkozemní tělesa
1. Dílčí složka blízkozemní tělesa může podporovat tyto činnosti:
a) mapování kapacit členských států pro odhalování a monitorování blízkozemních těles;
b) podporu vytváření sítí zařízení a výzkumných středisek členských států;
c) vývoj služby uvedené v odstavci 2;
d) vývoj rutinní služby rychlé reakce schopné charakterizovat nově objevená blízkozemní tělesa;
e) vytvoření evropského katalogu blízkozemních těles.
2. Komise může ve své oblasti působnosti zavést postupy s cílem koordinovat při zapojení vhodných subjektů OSN opatření Unie a vnitrostátních veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou v případě, že je zjištěno blízkozemní těleso, které se blíží k Zemi.
KAPITOLA II
GOVSATCOM
Článek 62
Oblast působnosti složky GOVSATCOM
V rámci složky GOVSATCOM se kapacity a služby družicové komunikace kombinují do společného souboru Unie obsahujícího kapacity a služby družicové komunikace s přiměřenými požadavky na bezpečnost. Tato složka zahrnuje:
a) vývoj, vybudování a provozní činnosti infrastruktury pozemního segmentu podle článku 67 a případně kosmické infrastruktury uvedené v čl. 102 odst. 2;
b) pořízení vládních a komerčních kapacit a služeb družicové komunikace a uživatelského zařízení nezbytného pro poskytování služeb složky GOVSATCOM;
c) opatření nezbytná pro další interoperabilitu a normalizaci uživatelského zařízení GOVSATCOM.
Článek 63
Kapacity a služby poskytované v rámci složky GOVSATCOM
1. Poskytování kapacit a služeb složky GOVSATCOM je stanoveno v portfoliu služeb uvedeném v odstavci 3 tohoto článku a v souladu s provozními požadavky uvedenými v odstavci 2 tohoto článku, specifickými bezpečnostními požadavky na GOVSATCOM podle čl. 34 odst. 2 a v mezích pravidel pro sdílení a prioritizaci podle článku 66.
Přístup ke kapacitám a službám složky GOVSATCOM je pro institucionální a vládní uživatele složky GOVSATCOM bezplatný, pokud Komise nevymezí v souladu s čl. 66 odst. 2 cenovou politiku.
2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme provozní požadavky na služby složky GOVSATCOM v podobě technických specifikací pro případy použití složky GOVSATCOM týkající se zejména krizového řízení, dohledu a řízení klíčové infrastruktury, včetně diplomatických komunikačních sítí. Uvedené provozní požadavky vycházejí z podrobné analýzy požadavků uživatelů složky GOVSATCOM a zohledňují požadavky vyplývající ze stávajících uživatelských zařízení a sítí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme portfolio služeb pro služby složky GOVSATCOM v podobě seznamu kategorií kapacit a služeb družicové komunikace a jejich atributů, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Portfolio služeb zohlední stávající komerčně dostupné služby, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Tyto prováděcí akty musí být pravidelně aktualizovány, musí být založeny na provozních a bezpečnostních požadavcích uvedených v odstavci 1 tohoto článku a musí upřednostňovat služby poskytované uživatelům podle jejich relevantnosti a úrovně kritičnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
4. Uživatelé složky GOVSATCOM mají přístup ke kapacitám a službám složky GOVSATCOM uvedeným v portfoliu služeb uvedeným v odstavci 3 tohoto článku. Tento přístup se poskytuje prostřednictvím center složky GOVSATCOM podle čl. 67 odst. 1.
Článek 64
Poskytovatelé kapacit a služeb družicové komunikace
Kapacity a služby družicové komunikace v rámci složky GOVSATCOM mohou poskytovat tyto subjekty:
a) účastníci GOVSATCOM uvedení ve článku 68; a
b) právnické osoby, které jsou řádně akreditovány k poskytování kapacit nebo služeb družicové komunikace v souladu s postupem bezpečnostní akreditace, uvedené v článku 37 na základě obecných bezpečnostních požadavků pro složku GOVSATCOM, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 2.
Článek 65
Uživatelé složky GOVSATCOM
1. Uživateli složky GOVSATCOM mohou být následující subjekty, pokud jim jsou svěřeny úkoly týkající se dohledu nad mimořádnými událostmi a misemi, provozními činnostmi a infrastrukturami, jež jsou klíčové z hlediska bezpečnosti, a jejich řízení:
a) orgán veřejné moci Unie nebo členského státu nebo subjekt pověřený výkonem takové veřejné moci;
b) fyzická nebo právnická osoba, která vyvíjí činnost jménem subjektu uvedeného v písmenu a)tohoto odstavce a pod jeho kontrolou.
2. K používání kapacit a služeb složky GOVSATCOM musí být uživatelé složky GOVSATCOM řádně oprávněni účastníkem podle článku 67 a musí splňovat obecné bezpečnostní požadavky uvedené v čl. 34 odst. 2, které jsou stanoveny pro GOVSATCOM.
Článek 66
Sdílení a prioritizace
1. Sdružené kapacity, služby a uživatelské zařízení družicové komunikace se sdílí a prioritizují mezi účastníky GOVSATCOM uvedenými v článku 68 na základě analýzy bezpečnostních rizik uživatelů. Tato analýza zohlední stávající komunikační infrastrukturu a dostupnost stávajících schopností, jakož i jejich zeměpisné pokrytí na unijní a vnitrostátní úrovni. Při tomto sdílení a prioritizaci jsou upřednostňováni uživatelé složky GOVSATCOM podle své relevantnosti a úrovně kritičnosti.
2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla pro sdílení a prioritizaci kapacit, služeb a uživatelských zařízení satelitní komunikace, přičemž zohlední očekávanou poptávku po různých případech použití a analýzu bezpečnostních rizik pro tyto případy použití a případně nákladovou efektivitu.
Stanovením cenové politiky v těchto pravidlech Komise zajistí, aby poskytování kapacit a služeb složky GOVSATCOM nenarušovalo trh, a aby kapacity složky GOVSATCOM byly dostatečné.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
3. Sdílení a prioritizaci kapacit a služeb družicové komunikace mezi uživateli GOVSATCOM, kteří jsou oprávněni stejným účastníkem GOVSATCOM, určuje a provádí uvedený účastník GOVSATCOM.
Článek 67
Infrastruktura a provoz pozemního segmentu
1. Pozemní segment zahrnuje infrastrukturu nezbytnou k tomu, aby bylo umožněno poskytování služeb uživatelům složky GOVSATCOM v souladu s článkem 66, zejména pokud jde o centra složky GOVSATCOM, která jsou v rámci této složky pořízena k propojení uživatelů složky GOVSATCOM s poskytovateli kapacit a služeb družicové komunikace. Pozemní segment a jeho provoz musí být v souladu s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v čl. 34 odst. 2stanoveným pro složku GOVSATCOM.
2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví umístění infrastruktury pozemního segmentu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3 a není jimi dotčeno právo členského státu rozhodnout, že nepřijme žádnou takovou infrastrukturu.
Článek 68
Účastníci GOVSATCOM a příslušné orgány
1. Členské státy, Rada, Komise a ESVČ jsou účastníky GOVSATCOM, pokud opravňují uživatele GOVSATCOM, nebo poskytují kapacity družicové komunikace, či místa pozemních segmentů nebo část zařízení pozemního segmentu.
Pokud Rada, Komise nebo ESVČ opravňují uživatele složky GOVSATCOM, nebo poskytují kapacity družicové komunikace či místa pozemních segmentů nebo část zařízení pozemního segmentu na území členského státu, nesmí být toto oprávnění nebo poskytování v rozporu s ustanoveními o neutralitě nebo neangažovanosti zakotvenými v ústavním právu tohoto členského státu.
2. Agentury Unie se mohou stát účastníky GOVSATCOM pouze tehdy, je-li to nezbytné k vykonávání jejich úkolů, a v souladu s podrobnými pravidly stanovenými správní dohodou uzavřenou mezi dotčenou agenturou a orgánem Unie provádějícím dozor nad ní.
3. Třetí země a mezinárodní organizace se mohou stát účastníky GOVSATCOM v souladu s článkem 7.
4. Každý účastník GOVSATCOM určí jeden příslušný orgán GOVSATCOM.
5. Příslušný orgán GOVSATCOM zajistí, aby:
a) používání služeb bylo v souladu s použitelnými bezpečnostními požadavky;
b) byla určena a spravována přístupová práva pro uživatele složky GOVSATCOM;
c) uživatelská zařízení a související elektronická komunikační spojení a informace byly využívány a řízeny v souladu s platnými bezpečnostními požadavky;
d) bylo zřízeno ústřední kontaktní místo, které bude podle potřeby pomáhat při podávání zpráv o bezpečnostních rizicích a hrozbách, zejména pokud jde o detekci potenciálně škodlivého elektromagnetického rušení ovlivňujícího služby v rámci této složky.
Článek 69
Monitorování nabídky a poptávky týkající se GOVSATCOM
HLAVA IX
AGENTURA EVROPSKÉ UNIE PRO KOSMICKÝ PROGRAM
KAPITOLA I
Obecná ustanovení týkající se agentury
Článek 70
Právní postavení agentury
1. Agentura je subjektem Unie. Má právní subjektivitu.
2. Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, kterou vnitrostátní právo daného členského státu přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
3. Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.
Článek 71
Sídlo a místní kanceláře agentury
1. Agentura sídlí v Praze (Česko).
2. Zaměstnanci agentury mohou být umístěni v jednom z pozemních středisek Galileo nebo EGNOS uvedených v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/413 nebo (EU) 2017/1406 pro výkon programových činností stanovených v příslušné dohodě.
3. S ohledem na potřeby programu mohou být zřízeny místní kanceláře ve členských státech v souladu s postupem stanoveným v čl. 79 odst. 2.
KAPITOLA II
Organizace agentury
Článek 72
Správní a řídicí struktura
1. Správní a řídicí strukturu agentury tvoří:
a) správní rada;
b) výkonný ředitel;
c) Komise pro bezpečnostní akreditaci.
2. Správní rada, výkonný ředitel a Komise pro bezpečnostní akreditaci vzájemně spolupracují, aby zajistili fungování agentury a koordinaci v souladu s postupy stanovenými vnitřními předpisy agentury, jako jsou jednací řád správní rady, jednací řád Komise pro bezpečnostní akreditaci, finanční pravidla použitelná na agenturu, prováděcí pravidla služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a pravidla pro přístup k dokumentům.
Článek 73
Správní rada
1. Správní rada sestává z jednoho zástupce z každého členského státu a čtyř zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo. Správní rada zahrnuje i jednoho člena určeného Evropským parlamentem, bez hlasovacího práva.
2. Předseda nebo místopředseda Komise pro bezpečnostní akreditaci, zástupce Rady, zástupce vysokého představitele a zástupce ESA jsou k účasti na zasedání správní rady přizváni jako pozorovatelé pro záležitosti, jež se jich přímo dotýkají, za podmínek stanovených v jednacím řádu správní rady.
3. Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.
4. Každý členský stát jmenuje člena správní rady a jeho náhradníka s ohledem na jejich znalosti v oblasti úkolů agentury, přičemž se přihlédne k relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu. S cílem zajistit kontinuitu činnosti správní rady Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě.. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.
5. Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků je čtyřleté a je obnovitelné.
6. Je-li to vhodné, stanoví se účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a podmínky této účasti v dohodách podle článku 98 a musí být v souladu s jednacím řádem správní rady. Tito zástupci nemají hlasovací právo.
Článek 74
Předseda správní rady
1. Správní rada zvolí ze svých členů s volebním právem předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.
2. Funkční období předsedy a místopředsedy je dvouleté s možností jednoho opětovného jmenování. Funkční období vždy skončí v případě, že uvedená osoba přestane být členem správní rady.
3. Správní rada má pravomoc odvolat předsedu, místopředsedu, nebo oba dva.
Článek 75
Zasedání správní rady
1. Zasedání správní rady svolává předseda.
2. Výkonný ředitel agentury se účastní jednání správní rady, pokud předseda nerozhodne jinak. Výkonný ředitel agentury nemá hlasovací právo.
3. Řádná zasedání správní rady se konají pravidelně, alespoň dvakrát do roka. Zasedání správní rady se dále konají z podnětu jejího předsedy nebo na žádost nejméně jedné třetiny jejích členů.
4. Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být předmětem zájmu. Členům správní rady mohou být v souladu s jednacím řádem správní rady nápomocni poradci nebo odborníci.
5. Pokud se diskuse týká využití citlivé vnitrostátní infrastruktury, jednání správní rady a hlasování se smí účastnit zástupci členských států a zástupci Komise podle zásady „vědět jen to nejnutnější“. Hlasují nicméně pouze zástupci těch členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, a zástupci Komise. Pokud předseda správní rady nezastupuje jeden z členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, nahradí jej zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní. Jednací řád správní rady stanoví situace, v nichž se tento postup může použít.
6. Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.
Článek 76
Pravidla hlasování ve správní radě
1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, přijímá správní rada rozhodnutí většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.
Dvoutřetinová většina všech členů správní rady s hlasovacím právem je nezbytná pro volbu a odvolání předsedy a místopředsedy správní rady a pro přijímání rozpočtu, pracovních programů a schvalování ujednání uvedených v čl. 98 odst. 2, bezpečnostních pravidel agentury, přijetí jednacího řádu, zřízení místních kanceláří a schvalování dohod o umístění uvedených v článku 92.
2. Každý zástupce členských států a Komise má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník. Rozhodnutí podle čl. 77 odst. 2 písm. a) nebo čl. 77 odst. 5, kromě záležitostí podle kapitoly II hlavy V, se přijmou pouze tehdy, pokud zástupci Komise hlasují kladně.
3. Jednací řád správní rady stanoví podrobnější úpravu hlasování, zejména podmínky zastupování jednoho člena správní rady jiným členem, jakož i jakékoli případné požadavky na usnášeníschopnost.
Článek 77
Úkoly správní rady
1. Správní rada zajišťuje, aby agentura vykonávala za podmínek stanovených tímto nařízením úkoly, které jsou jí svěřeny, a přijímá za tímto účelem veškerá nezbytná rozhodnutí. Tím nejsou dotčeny pravomoci vztahující se k činnostem podle kapitoly II hlavy V, které byly svěřeny Komisi pro bezpečnostní akreditaci.
2. Správní rada rovněž:
a) přijme každoročně do 15. listopadu po obdržení stanoviska Komise pracovní program agentury pro nadcházející rok, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná Komisí pro bezpečnostní akreditaci podle článku 80 písm. b);
b) přijme do 30. června prvního roku víceletého finančního rámce podle článku 312 Smlouvy o fungování EU po obdržení stanoviska Komise víceletý pracovní program agentury na období daného víceletého finančního rámce, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část podle čl. 80 písm. a) tohoto nařízení vypracovaná Komisí pro bezpečnostní akreditaci. Evropský parlament je konzultován ohledně tohoto víceletého pracovního programu za předpokladu, že účelem této konzultace je výměna názorů a výsledek není pro agenturu závazný;
c) plní úkoly týkající se rozpočtu stanovené v čl. 84 odst. 5, 6, 10 a 11;
d) dohlíží na provoz bezpečnostního střediska systému Galileo, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 5 písm. b);
e) přijímá v souladu s článkem 94 tohoto nařízení ujednání, kterými se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).);
f) poté, co konzultovala Komisi pro bezpečnostní akreditaci ohledně ustanovení ujednání týkajících se bezpečnostní akreditace, schvaluje ujednání podle článku 98;
g) přijímá technické postupy nezbytné pro plnění svých úkolů;
h) přijímá výroční zprávu o činnostech a výhledech agentury, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná Komisí pro bezpečnostní akreditaci podle čl. 80 písm. c), a každoročně ji předává do 1. července Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru;
i) zajišťuje, aby byly náležitě provedeny závěry a doporučení vyplývající z hodnocení a auditů podle článku 102, jakož i z vyšetřování prováděného OLAFem a ze všech zpráv o interním či externím auditu a předává rozpočtovému orgánu veškeré informace významné pro výsledek hodnotících postupů;
j) je výkonným ředitelem konzultována ohledně dohody o finančním rámcovém partnerství uvedené v článku 31a a dohod o přiznání příspěvku uvedených v čl. 27 odst. 2a a čl. 29 odst. 5 před jejich podpisem;
k) přijímá bezpečnostní pravidla agentury podle článku 96;
l) schvaluje na základě návrhu výkonného ředitele strategii proti podvodům;
m) podle potřeby a na návrh výkonného ředitele schvaluje organizační struktury uvedené v čl. 79 odst. 1 písm. l);
n) jmenuje účetního, který může být účetním Komise,:
- i) na něhož se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád”) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie (dále jen „pracovní řád”) stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68(Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.); a
- ii) který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý;
o) přijme svůj jednací řád a zveřejní jej.
3. Vůči zaměstnancům agentury vykonává správní rada pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování a pravomoci orgánu zmocněného k uzavírání pracovních smluv ve smyslu služebního řádu a pracovního řádu (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).
Správní rada postupem podle článku 110 služebního řádu přijme na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu rozhodnutí, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel informuje správní radu o výkonu těchto přenesených pravomocí. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby.
Při uplatňování druhého pododstavce tohoto odstavce může správní rada, pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí, které výkonný ředitel přenesl na další osoby, a může tyto pravomoci vykonávat sama nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného ředitele.
Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce je správní rada povinna pravomoci uvedené v prvním pododstavci, pokud jde o přijímání zaměstnanců zapojených do činností spadajících do působnosti kapitoly II hlavy V, jejich hodnocení a změnu jejich pracovního zařazení a o disciplinární opatření přijímaná vůči těmto zaměstnancům, svěřit předsedovi Komise pro bezpečnostní akreditaci.
Postupem podle článku 110 služebního řádu přijme správní rada prováděcí pravidla ke služebnímu řádu úředníků Unie a pracovnímu řádu. Při přijímání zaměstnanců, kteří se podílejí na činnostech spadajících do působnosti kapitoly II hlavy V tohoto nařízení, jejich hodnocení a změně jejich pracovního zařazení a při přijímání příslušných disciplinárních opatření vůči těmto zaměstnancům konzultuje správní rada nejdříve Komisi pro bezpečnostní akreditaci a její připomínky náležitě zohlední.
Správní rada přijme rovněž rozhodnutí, jímž se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury. Před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje správní rada Komisi pro bezpečnostní akreditaci ohledně vysílání národních odborníků podílejících se na činnostech spojených s bezpečnostní akreditací podle kapitoly II hlavy V, a její připomínky náležitým způsobem zohlední.
4. Správní rada jmenuje výkonného ředitele a může jeho funkční období prodloužit nebo ukončit podle článku 89.
5. S výjimkou činností vykonávaných podle kapitoly II hlavy V, správní rada vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem ve vztahu k plnění jeho úkolů, zejména pokud jde o bezpečnostní otázky spadající do pravomoci agentury,.
Článek 78
Výkonný ředitel
1. Agenturu řídí její výkonný ředitel. Výkonný ředitel je odpovědný správní radě.
Tímto odstavcem není dotčena samostatnost ani nezávislost Komise pro bezpečnostní akreditaci a zaměstnanců agentury pod jejím dohledem v souladu s článkem 82 ani pravomoci svěřené Komise pro bezpečnostní akreditaci podle článku 38 a jejímu předsedovi podle článku 81.
2. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a správní rady, plní výkonný ředitel své povinnosti nezávisle a nesmí požadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády nebo jakéhokoli subjektu.
Článek 79
Úkoly výkonného ředitele
1. Výkonný ředitel plní tyto úkoly:
a) zastupuje agenturu a podepisuje dohody podle čl. 27 odst. 3, čl. 29 odst. 5 a článku 31;
b) připravuje činnost správní rady a podílí se na činnosti správní rady bez hlasovacího práva s výhradou čl. 75 odst. 2;
c) provádí rozhodnutí správní rady;
d) připravuje víceleté a roční pracovní programy agentury a předkládá je správní radě ke schválení, s výjimkou částí připravených a přijatých Komisí pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 80 písm. a) a b);
e) provádí víceleté a roční pracovní programy, s výjimkou částí prováděných předsedou Komise pro bezpečnostní akreditaci;
f) vypracovává pro každé zasedání správní rady zprávu o pokroku v provádění ročního pracovního programu a případně víceletého pracovního programu, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná předsedou Komise pro bezpečnostní akreditaci;
g) připravuje výroční zprávu o činnostech agentury a jejích výhledech, s výjimkou části připravené a schválené Komisí pro bezpečnostní akreditaci v souladu s čl. 80 písm. c), která se týká činností podle hlavy V, a předkládá ji správní radě ke schválení;
h) zajišťuje každodenní správu agentury a přijímá veškerá nezbytná opatření k zajištění fungování agentury v souladu s tímto nařízením, včetně vnitřních správních pokynů a vydávání oznámení;
i) sestavuje návrh výkazu odhadu příjmů a výdajů agentury v souladu s článkem 84 a plní rozpočet v souladu s článkem 85;
j) zajišťuje, aby byla agentura jakožto provozovatel bezpečnostního střediska systému Galileo schopna reagovat na pokyny vydávané na základě rozhodnutí (SZBP) 2021/698 a plnit svoji úlohu podle článku 6 rozhodnutí č. 1104/2011/EU;
k) zajišťuje předávání všech příslušných informací, zejména s ohledem na bezpečnost, v rámci struktury agentury podle čl. 72 odst. 1;
l) v úzké spolupráci s předsedou Komise pro bezpečnostní akreditaci v případě otázek vztahujících se k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací podle kapitoly II hlavy V určuje organizační struktury agentury a předkládá je ke schválení správní radě. Uvedené struktury odrážejí specifické vlastnosti různých složek programu;
m) vykonává vůči zaměstnancům agentury pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování podle čl. 77 odst. 3 prvního pododstavce v rozsahu, v němž jsou na něj přeneseny tyto pravomoci v souladu s čl. 77 odst. 3 druhým pododstavcem;
n) zajišťuje, že jsou Komisi pro bezpečnostní akreditaci, orgánům uvedeným v čl. 38 odst. 3 a čl. 82 odst. 3 a předsedovi Komise pro bezpečnostní akreditaci poskytovány služby sekretariátu a všechny zdroje potřebné pro jejich řádné fungování;
o) s výjimkou části akčního plánu týkající se činností podle kapitoly II hlavy V, vypracovává akční plán s cílem zajistit, aby došlo k přijetí opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z hodnocení podle článku 102, a dvakrát ročně předkládá Komisi zprávu o pokroku, do které se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná Komisí pro bezpečnostní akreditaci, přičemž tato zpráva se rovněž předloží pro informaci správní radě;
p) přijímá tato opatření na ochranu finančních zájmů Unie:
- i) preventivní opatření proti podvodům, korupci a jakékoli jiné nedovolené činnosti, přičemž uplatňuje účinná dohledová opatření;
- ii) při zjištění nesrovnalostí vymáhá neoprávněně vyplacené částky a případně ukládá účinné, přiměřené a odrazující správní a finanční sankce;
q) vypracovává strategii agentury proti podvodům, která je přiměřená riziku podvodů, s ohledem na analýzu nákladů a přínosů prováděných opatření a s přihlédnutím ke zjištěním a doporučením plynoucím z vyšetřování OLAFu, a předkládá ji správní radě ke schválení;
r) je-li k tomu vyzván, podává o plnění svých povinností zprávu Evropskému parlamentu. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby podal zprávu o plnění jeho povinností.
2. Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře musí výkonný ředitel získat předchozí souhlas Komise, správní rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. Je-li to možné, zahrne se do návrhu jednotného programového dokumentu uvedeného v čl. 84 odst. 6 dopad, pokud jde o přidělování zaměstnanců a rozpočet.
Článek 80
Řídící úkoly Komise pro bezpečnostní akreditaci
Kromě úkolů uvedených v článku 38 Komise pro bezpečnostní akreditaci v rámci řízení agentury:
a) připravuje a schvaluje část víceletého pracovního programu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do víceletého pracovního programu;
b) připravuje a schvaluje část ročního pracovního programu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do ročního pracovního programu;
c) připravuje a schvaluje část výroční zprávy, která se týká činností agentury a výhledů podle kapitoly II hlavy V a finančních a lidských zdrojů, jež jsou nezbytné pro realizaci těchto činností a výhledů, a předloží ji včas správní radě, aby mohla být zahrnuta do výroční zprávy.
Článek 81
Předseda Komise pro bezpečnostní akreditaci
1. Komise pro bezpečnostní akreditaci volí ze svých členů předsedu a místopředsedu dvoutřetinovou většinou všech členů s hlasovacím právem. Pokud po dvou zasedáních Komise pro bezpečnostní akreditaci není dosaženo dvoutřetinové většiny, je vyžadována prostá většina.
2. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.
3. Komise pro bezpečnostní akreditaci má pravomoc odvolat předsedu, místopředsedu, nebo oba dva. Rozhodnutí o odvolání přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů.
4. Funkční období předsedy a místopředsedy Komise pro bezpečnostní akreditaci je dvouleté s možností jednoho opětovného jmenování. Každé funkční období končí v okamžiku, kdy příslušná osoba přestane být členem Komise pro bezpečnostní akreditaci.
Článek 82
Organizační hlediska Komise pro bezpečnostní akreditaci
1. Komise pro bezpečnostní akreditaci má přístup k veškerým lidským a materiálním zdrojům, které jsou nezbytné k nezávislému plnění jejích úkolů. Má přístup k veškerým informacím, které jsou pro plnění jejích úkolů užitečné a které jsou v držení jiných subjektů agentury, aniž jsou dotčeny zásady samostatnosti a nezávislosti uvedené v čl. 37 písm. i).
2. Komise pro bezpečnostní akreditaci a zaměstnanci agentury, nad nimiž vykonává dohled, vykonávají svou činnost způsobem, který v souladu s cíli různých složek programu zaručuje samostatnost a nezávislost na ostatních činnostech agentury, zejména na provozních činnostech spojených s využitím systémů. Zaměstnance agentury pod dohledem Komise pro bezpečnostní akreditaci nelze zároveň přidělit na jiné úkoly v rámci agentury.
Za tímto účelem se v rámci agentury zajistí účinné organizační oddělení zaměstnanců zapojených do činností podle kapitoly II hlavy V od ostatních zaměstnanců agentury. Komise pro bezpečnostní akreditaci neprodleně informuje výkonného ředitele, správní radu a Komisi o veškerých okolnostech, které by mohly ohrozit její samostatnost nebo nezávislost. V případě, že nebude nalezeno žádné řešení v rámci agentury, posoudí situaci Komise po konzultování příslušných stran. Na základě výsledků tohoto posouzení přijme Komise příslušná zmírňující opatření, která má agentura uplatňovat, a informuje o nich Evropský parlament a Radu.
3. Komise pro bezpečnostní akreditaci zřídí zvláštní podřízené subjekty, které se budou na základě jejích pokynů zabývat specifickými otázkami. Při zajišťování kontinuity své činnosti Komise pro bezpečnostní akreditaci zejména zřídí panel, který provádí přezkumy bezpečnostních analýz a testy a vypracovává příslušné zprávy o riziku s cílem napomoci jí při přípravě jejích rozhodnutí. Komise pro bezpečnostní akreditaci může zřizovat skupiny odborníků, aby přispívaly k práci tohoto panelu, a tyto skupiny rozpouštět.
Článek 83
Úkoly předsedy Komise pro bezpečnostní akreditaci
1. Předseda Komise pro bezpečnostní akreditaci zajistí, aby tato komise vykonávala své činnosti bezpečnostní akreditace nezávisle, a plní tyto úkoly:
a) pod dohledem Komise pro bezpečnostní akreditaci řídí bezpečnostní akreditaci;
b) pod dohledem Komise pro bezpečnostní akreditaci provádí příslušnou část víceletých a ročních pracovních programů agentury podle kapitoly II hlavy V;
c) spolupracuje s výkonným ředitelem a pomáhá mu s vypracováním návrhu plánu pracovních míst podle čl. 84 odst. 4 a organizačních struktur agentury;
d) připravuje část zprávy o pokroku, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V, a předkládá ji Komisi pro bezpečnostní akreditaci a výkonnému řediteli včas, aby mohla být zahrnuta do zprávy o pokroku;
e) připravuje část výroční zprávy a akčního plánu, která se týká provozních činností podle kapitoly II hlavy V, a předkládá ji včas výkonnému řediteli;
f) zastupuje agenturu, pokud jde o činnosti a rozhodnutí podle kapitoly II hlavy V;
g) vykonává vůči zaměstnancům agentury, kteří se podílejí na činnostech podle kapitoly II hlavy V, pravomoci uvedené v čl. 77 odst. 3 prvním pododstavci, které na něj byly přeneseny v souladu s čl. 77 odst. 3 čtvrtým pododstavcem.
2. Pokud jde o činnosti podle kapitoly II hlavy V, Evropský parlament a Rada mohou předsedu Komise pro bezpečnostní akreditaci vyzvat k výměně názorů před těmito orgány na práci a výhledy agentury, a to i pokud jde o víceletý a roční pracovní program.
KAPITOLA III
Finanční ustanovení týkající se agentury
Článek 84
Rozpočet agentury
1. Aniž jsou dotčeny další zdroje a příspěvky, zahrnují příjmy agentury příspěvek Unie, jenž je zapsán do rozpočtu Unie, s cílem zajistit rovnováhu mezi příjmy a výdaji. Agentura může získat granty ad hoc z rozpočtu Unie.
2. Výdaje agentury zahrnují výdaje na zaměstnance, správní výdaje a výdaje na infrastrukturu, provozní náklady a výdaje spojené s činností Komisí pro bezpečnostní akreditaci, včetně subjektů uvedených v čl. 38 odst. 3 a čl. 82 odst. 3, a se smlouvami a dohodami uzavřenými agenturou za účelem plnění úkolů, kterými je pověřena.
3. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.
4. Výkonný ředitel vypracuje v úzké spolupráci s předsedou Komise pro bezpečnostní akreditaci pro činnosti podle kapitoly II hlavy V návrh výkazu odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, přičemž jasně rozliší mezi prvky návrhu výkazu odhadu souvisejícími s činnostmi v oblasti bezpečnostní akreditace a prvky souvisejícími s ostatními činnostmi agentury. Předseda Komise pro bezpečnostní akreditaci může vypracovat stanovisko k tomuto návrhu a výkonný ředitel předá návrh výkazu odhadu spolu s tímto stanoviskem správní radě a Komisi pro bezpečnostní akreditaci spolu s návrhem plánu pracovních míst.
5. Každoročně sestaví správní rada na základě návrhu výkazu odhadu příjmů a výdajů a v případě činností podle kapitoly II hlavy V úzké spolupráci s Komisí pro bezpečnostní akreditaci odhad příjmů a výdajů pro agenturu pro následující rozpočtový rok.
6. Každoročně do 31. ledna předá správní rada návrh jednotného programového dokumentu, včetně mimo jiné výkazu odhadu, návrhu plánu pracovních míst a předběžného ročního pracovního programu, Komisi a třetím zemím nebo mezinárodním organizacím, se kterými agentura uzavřela ujednání v souladu s článkem 98.
7. Komise předá výkaz odhadu příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě („rozpočtový orgán“) spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.
8. Na základě tohoto výkazu odhadu Komise zapracuje ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace, která má být poskytnuta ze souhrnného rozpočtu, do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie. Komise předloží návrh souhrnného rozpočtu rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování EU.
9. Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu a přijímá plán pracovních míst agentury.
10. Rozpočet přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se rozpočet odpovídajícím způsobem upraví.
11. Správní rada oznámí co nejdříve rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, jenž by mohl mít významné finanční dopady na rozpočet, zejména veškeré projekty související s nemovitostmi, jako je nájem či koupě budov. Uvědomí o tom Komisi.
12. Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí svůj záměr vydat stanovisko, předá toto stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení tohoto záměru.
Článek 85
Plnění rozpočtu agentury
1. Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.
2. Výkonný ředitel každoročně sdělí rozpočtovému orgánu veškeré informace potřebné k výkonu jeho hodnotících povinností.
Článek 86
Předložení účetní závěrky a absolutorium
Článek 87
Finanční ustanovení týkající se agentury
KAPITOLA V
Lidské zdroje agentury
Článek 88
Zaměstnanci agentury
1. Na zaměstnance agentury se vztahují služební řád, pracovní řád a prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu společně přijatá orgány Evropské unie.
2. Zaměstnanci agentury jsou zaměstnanci přijatí podle potřeby agenturou pro plnění jejích úkolů. Musí mít bezpečnostní prověrku odpovídající stupni utajení informací, s nimiž nakládají.
3. Vnitřní předpisy agentury, jako jsou jednací řád správní rady, jednací řád Komise pro bezpečnostní akreditaci, finanční pravidla použitelná na agenturu, pravidla provádějící služební řád a pravidla pro přístup k dokumentům zaručují samostatnost a nezávislost zaměstnanců vykonávajících činnosti bezpečnostní akreditace na zaměstnancích vykonávajících jiné činnosti agentury podle čl. 37 písm. i).
Článek 89
Jmenování výkonného ředitele a jeho funkční období
1. Výkonný ředitel se přijme jako dočasný zaměstnanec agentury v souladu s čl. 2 písm. a) pracovního řádu.
Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu alespoň tří kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení, které následovalo po zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie nebo jinde.
Kandidát vybraný správní radou na pozici výkonného ředitele může být vyzván, aby při nejbližší příležitosti učinil prohlášení před Evropským parlamentem a zodpověděl otázky jeho poslanců.
Pro účely uzavření smluv s výkonným ředitelem zastupuje agenturu předseda správní rady.
Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou svých členů.
2. Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Na konci uvedeného období provede Komise hodnocení výsledků výkonného ředitele, v němž zohlední budoucí úkoly a výzvy agentury.
Na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v prvním pododstavci, může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nejvýše pěti let.
Rozhodnutí o prodloužení funkčního období výkonného ředitele přijímá správní rada dvoutřetinovou většinou svých členů.
Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se poté, co jeho prodloužený mandát skončí, nemůže zúčastnit výběrového řízení na totéž místo.
Správní rada informuje Evropský parlament o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele. Výkonný ředitel může být vyzván, aby před tímto prodloužením učinil prohlášení před příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jejich poslanců.
3. Správní rada může výkonného ředitele na návrh Komise nebo jedné třetiny svých členů odvolat rozhodnutím dvoutřetinové většiny svých členů.
4. Evropský parlament a Rada mohou výkonného ředitele vyzvat k výměně názorů před těmito orgány na práci a výhledy agentury, a to i pokud jde o víceletý a roční pracovní program. Tato výměna názorů se nemůže týkat otázek vztahujících se k činnostem spojeným s bezpečnostní akreditací podle kapitoly II hlavy V.
Článek 90
Vysílání národních odborníků do agentury
KAPITOLA VI
Jiná ustanovení
Článek 91
Výsady a imunity
Článek 92
Dohoda o sídle a dohody o umístění místních kanceláří
1. Nezbytná ujednání, jež se týkají umístění agentury v hostitelském členském státě, v němž se nachází sídlo agentury, a zařízení, které dá k dispozici tento členský stát, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě použijí na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle. Dohoda o sídle se uzavře mezi agenturou a dotčeným členským státem, v němž se sídlo nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas.
2. Pokud je to pro provoz místní kanceláře agentury, zřízené podle čl. 79 odst. 2, nezbytné, uzavře se po obdržení schválení správní radou dohoda o umístění místní kanceláře mezi agenturou a dotčeným členským státem, kde se kancelář nachází
3. Hostitelské členské státy agentury zajistí co nejlepší podmínky k jejímu plynulému a efektivnímu fungování, včetně vícejazyčné, evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.
Článek 93
Úprava používání jazyků pro agenturu
1. Na agenturu se vztahuje nařízení Rady č. 1(Nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).).
2. Překladatelské služby potřebné pro fungování agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.
Článek 94
Politika přístupu k dokumentům, které má agentura v držení
1. Na dokumenty v držení agentury se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.
2. Správní rada přijme prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.
3. Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie podle článků 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.
Článek 95
Předcházení podvodům agenturou
1. Za účelem usnadnění boje proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 přistoupí agentura do šesti měsíců od svého zprovoznění k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.) a s použitím vzorového rozhodnutí stanoveného v příloze k uvedené dohodě přijme vhodné předpisy, které se budou vztahovat na všechny její zaměstnance.
2. Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.
3. OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 a v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.
4. Dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu, které agentura uzavře nebo přijme, obsahují ustanovení, která Evropský účetní dvůr a OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů či vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. Tím nejsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3.
Článek 96
Ochrana utajovaných informací EU nebo citlivých neutajovaných informací agenturou
Článek 97
Odpovědnost agentury
1. Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.
2. Soudní dvůr Evropské unie má soudní pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.
3. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, škody způsobené jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při plnění jejich povinností.
4. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat spory o náhradě škody uvedené v odstavci 3.
5. Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí ustanoveními služebního řádu nebo pracovního řádu, která se na ně vztahují.
Článek 98
Spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi
1. Agentura je otevřena účasti třetích zemí a mezinárodních organizací, které uzavřely s Unií za tímto účelem mezinárodní dohody.
2. Podle příslušných ustanovení dohod podle odstavce 1 tohoto článku a v článku 43 se vypracují ujednání, jež určí zejména povahu, rozsah a způsob účasti dotčených třetích zemí a mezinárodních organizací na činnostech agentury, včetně ustanovení o účasti na iniciativách, které agentura provádí, finančních příspěvcích a zaměstnancích. Pokud jde o záležitosti týkající se zaměstnanců, tato ujednání musí být v každém případě v souladu se služebním řádem. V případě potřeby zahrnují rovněž ustanovení o výměně utajovaných informací se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a jejich ochraně. Tato ustanovení podléhají předchozímu schválení Komisí.
3. Správní rada přijme strategii pro vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v otázkách, které spadají do působnosti agentury, a to v rámci pro mezinárodní dohody uvedeném v odstavci 1.
4. Komise zajistí, aby agentura v rámci svých vztahů se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi jednala v mezích svého mandátu a stávajícího institucionálního rámce tím, že s výkonným ředitelem agentury uzavře příslušné pracovní ujednání.
Článek 99
Střet zájmů
1. Členové správní rady a Komise pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci a pozorovatelé učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v nichž uvedou, zda mají nebo nemají jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti. Tato prohlášení musí být:
a) správná a úplná;
b) učiněná písemně při nástupu dotčených osob do funkce;
c) každoročně obnovována; a
d) podle potřeby aktualizována, zejména v případě relevantních osobních změn, k nimž došlo u dotčených osob.
2. Členové správní rady a Komise pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci, pozorovatelé a externí odborníci, kteří spolupracují na činnosti pracovních skupin ad hoc, učiní před každým zasedáním, kterého se účastní, správné a úplné prohlášení o tom, zda mají či nemají jakékoli zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti ve vztahu k bodům na pořadu jednání a pokud některý z členů takový zájem má, zdrží se tento člen v takových bodech účasti na jednání a hlasování.
3. Správní rada a Komise pro bezpečnostní akreditaci stanoví ve svém jednacím řádu podrobnou úpravu, pokud jde o prohlášení o zájmech uvedené v odstavcích 1 a 2 a o předcházení střetům zájmů a jejich řešení.
HLAVA X
TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek 100
Pracovní program
Článek 101
Monitorování a podávání zpráv
1. Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů tohoto programu stanovených v článku 4 jsou uvedeny v příloze.
2. Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku programu při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 105 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění ukazatelé v příloze, je-li to považováno za nezbytné, a za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.
3. Ve zvláště závažných naléhavých případech se na akty v přenesené pravomoci podle tohoto článku použije postup stanovený v článku 106.
4. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.
Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné i pro členské státy, stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.
5. Pro účely odstavce 1 platí, že příjemci finančních prostředků Unie poskytují odpovídající informace. Údaje nezbytné k ověření výkonnosti by měly být shromažďovány účinně, efektivně a včas.
Článek 102
Hodnocení
1. Komise provádí hodnocení programu včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
2. Do 30. června 2024 a následně každé čtyři roky Komise vyhodnotí provádění programu. Toto hodnocení se týká všech složek a akcí programu. V hodnocení se posuzuje:
U každé složky programu hodnocení rovněž na základě analýzy nákladů a přínosů posoudí dopad vývoje uvedeného v prvním pododstavci písm. c), včetně potřeby změn cenové politiky nebo potřeby další kosmické nebo pozemní infrastruktury.
V případě potřeby hodnocení doplní příslušný návrh.
a) výkonnost služeb poskytovaných v rámci programu;
b) vývoj potřeb uživatelů programu; a
c) při hodnocení provádění p složek SSA a GOVSATCOM vývoj kapacit dostupných pro sdílení a sdružování, nebo při hodnocení provádění složek Galileo, Copernicus a EGNOS vývoj dat a služeb nabízených konkurenty.
3. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
4. Subjekty zapojené do provádění tohoto nařízení poskytnou Komisi data a informace nezbytné k hodnocení podle odstavce 1.
5. Do 30. června 2024 a poté každé čtyři roky posoudí Komise na základě svých vlastních pokynů výsledky agentury s ohledem na její cíle, mandát a úkoly. Hodnocení vychází z analýzy nákladů a přínosů. Toto hodnocení se týká zejména případné potřeby změnit mandát agentury a finančních dopadů takové změny a zakládá se na analýze nákladů a přínosů. Zaměří se také na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a na nezávislost a samostatnost Komise pro bezpečnostní akreditaci. Komise může rovněž hodnotit výkonnost agentury za účelem posouzení možnosti svěřit jí dodatečné úkoly v souladu s čl. 29 odst. 3. V případě potřeby hodnocení doplní příslušný návrh.
Pokud Komise usoudí, že s ohledem na cíle, mandát a úkoly agentury již neexistují důvody, aby agentura v provádění svých činností pokračovala, může navrhnout, aby toto nařízení bylo odpovídajícím způsobem změněno.
Zprávu o hodnocení agentury a jeho závěry předá Komise Evropskému parlamentu, Radě, správní radě a Komisi pro bezpečnostní akreditaci agentury. Zjištění vyplývající z hodnocení zveřejní.
Článek 103
Audity
Článek 104
Ochrana osobních údajů a soukromí
1. Všechny osobní údaje, s nimiž je nakládáno v souvislosti s plněním úkolů a činností stanovených tímto nařízením, též agenturou , jsou zpracovávány v souladu s právními předpisy platnými v oblasti ochrany osobních údajů, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (text s významem pro EHP) (Úř. věst. EU L 119, 4.5.2016, s. 1).) a (EU) 2018/1725(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).).
2. Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 ze strany agentury, včetně opatření pro jmenování pověřence agentury pro ochranu osobních údajů. Tato opatření se stanoví po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.
HLAVA XI
PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ
Článek 105
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 53 a 101 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 53 a 101 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 53 a 101 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 106
Postup pro naléhavé případy
1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody pro použití postupu pro naléhavé případy.
2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v č. 105 odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.
Článek 107
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor pro program. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
Výbor pro program zasedá v následujících různých specifických složeních:
a) Galileo a EGNOS;
b) Copernicus;
c) SSA;
d) GOVSATCOM;
e) ve složení pro bezpečnost: všechny bezpečnostní aspekty programu, aniž je dotčena úloha Komise pro bezpečnostní akreditaci. Zástupci ESA a agentury mohou být přizváni k účasti jako pozorovatelé. K účasti je přizvána rovněž ESVČ;
f) horizontální složení: strategický dohled nad prováděním programu, soudržnost různých složek programu, průřezová opatření a přerozdělování rozpočtových prostředků podle článku 11.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
4. Pokud výbor pro program nevydá žádné stanovisko k návrhu prováděcího aktu uvedeného v čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
5. V souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými Unií mohou být zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací přizváni jako pozorovatelé na zasedání výboru pro program za podmínek stanovených jednacím řádem tohoto výboru s přihlédnutím k bezpečnosti Unie.
6. Výbor pro program v souladu se svým jednacím řádem zřídí fórum uživatelů jakožto pracovní skupinu, která poskytuje výboru pro program poradenství ohledně otázky uživatelských požadavků, vývoje služeb a rozšiřování uživatelské základny. Cílem fóra uživatelů je zajistit nepřetržité a účinné zapojení uživatelů, přičemž se schází ve specifických složeních pro každou složku programu.
HLAVA XII
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 108
Informace, komunikace a publicita
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účelné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.
2. Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto programu, akcí uskutečněných v rámci tohoto programu a dosažených výsledků.
Finanční zdroje přidělené na tento program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 4.
3. Agentura může z vlastní iniciativy provádět komunikační činnost v oblasti své působnosti. Přidělování zdrojů na komunikační činnost nesmí být na úkor účinného plnění úkolů uvedených v článku 29. Uvedené komunikační činnosti se provádějí v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou.
Článek 109
Zrušení
1. Nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
2. Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 110
Přechodná ustanovení a kontinuita služeb po roce 2027
1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna opatření zahájených podle nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) 1285/2013 a (EU) 377/2014 a podle rozhodnutí č. 541/2014/EU, která se na tato opatření použijí až do jejich ukončení. Zejména konsorcium zřízené podle čl. 7 odst. 3 rozhodnutí č. 541/2014/EU poskytuje služby SST tří měsíce po podpisu dohody o vytvoření partnerství SST podle článku 58 tohoto nařízení ustavujícími národními subjekty.
2. Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a podle rozhodnutí č. 541/2014/EU.
3. V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů nezbytných k dosažení cílů stanovených v článku 4, aby bylo možno řídit akce, jež nebudou dokončeny do konce programu, jakož i výdaje pokrývající kriticky důležité provozní činnosti a poskytování služeb, mimo jiné prostřednictvím dohody o finančním rámcovém partnerství a dohod o přiznání příspěvku.
Článek 111
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 28. dubna 2021.
Za Evropský parlament
předseda
D. M. Sassoli
Za Radu
předsedkyně
A. P. Zacarias
PŘÍLOHA KLÍČOVÉ UKAZATELE
Klíčové ukazatele strukturují monitorování výkonnosti programu s ohledem na jeho cíle uvedené v článku 4 s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady.
1. Za tímto účelem se pro každoroční podávání zpráv shromažďují údaje týkající se následujícího souboru klíčových ukazatelů, pro něž jsou v dohodách uzavřených s pověřenými subjekty stanoveny podrobnosti provádění, jako jsou metriky, číselné údaje a související nominální hodnoty a prahové hodnoty, včetně kvantitativních údajů a kvalitativních případových studií, podle platných požadavků na mise a očekávané výkonnosti.
1.1. Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. a)
Ukazatel 1: Přesnost navigačních a časoměrných služeb poskytovaných zvlášť systémem Galileo a zvlášť systémem EGNOS
Ukazatel 2: Dostupnost a kontinuita služeb poskytovaných zvlášť systémem Galileo a zvlášť systémem EGNOS
Ukazatel 3: Geografické pokrytí službami EGNOS a počet zveřejněných postupů EGNOS (APV-I i LPV-200)
Ukazatel 4: Spokojenost uživatelů v Unii, pokud jde o služby složek Galileo a EGNOS
Ukazatel 5: Podíl přijímačů využívajících systémy Galileo a EGNOS v celosvětovém měřítku a na trhu s přijímači globálního družicového navigačního systému / družicového rozšiřujícího systému (GNSS/SBAS) EU
1.2. Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. b)
Ukazatel 1: Počet uživatelů služeb složky Copernicus, dat složky Copernicus a služeb přístupu k datům a informacím (DIAS) z Unie, včetně pokud možno informací, jako je druh uživatele a zeměpisné rozdělení a odvětví činnosti uživatelů
Ukazatel 2: Případně počet žádostí o aktivaci služeb složky Copernicus nebo provedených aktivací
Ukazatel 3: Spokojenost uživatelů z Unie se službami složky Copernicus a službami DIAS
Ukazatel 4: Spolehlivost, dostupnost a kontinuita služeb a datového toku složky Copernicus
Ukazatel 5: Počet nových informačních produktů poskytovaných v portfoliu každé služby složky Copernicus
Ukazatel 6: Objem dat generovaných družicemi Sentinel
1.3. Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. c)
Ukazatel 1: Počet uživatelů složky SSA, včetně pokud možno informací, jako je druh uživatele a zeměpisné rozdělení a odvětví činnosti uživatelů
Ukazatel 2: Dostupnost služeb
1.4. Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. d)
Ukazatel 1: Počet uživatelů složky GOVSATCOM , včetně pokud možno informací, jako je druh uživatele a zeměpisné rozdělení a odvětví činnosti uživatelů
Ukazatel 2: Dostupnost služeb
1.5. Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. e)
Ukazatel 1: Počet vypuštění v rámci programu (včetně počtů podle typu nosných raket)
1.6. Specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 2 písm. f)
Ukazatel 1: Počet a umístění kosmických center v Unii
Ukazatel 2: Podíl malých a středních podniků usazených v Unii na celkové hodnotě smluv v rámci programu
2. Hodnocení uvedené v článku 102 zohlední další prvky, jako jsou:
2.1. výkonnost konkurentů v oblasti navigace a pozorování Země;
2.2. rozšiřování uživatelské základny služeb složek Galileo a EGNOS;
2.3. integrita služeb složky EGNOS;
2.4. využívání služeb složky Copernicus jeho hlavními uživateli;
2.5. počet politik Unie nebo členských států využívajících složku Copernicus;
2.6. analýza samostatnosti dílčí složky SST a úrovně nezávislosti Unie v této oblasti;
2.7. aktuálnost sítí pro činnosti v oblasti dílčí složky NEO;
2.8. posouzení kapacit složky GOVSATCOM, pokud jde o uživatelské potřeby uvedené v článcích 69 a 102;
2.9. spokojenost uživatelů se službami složek SSA a GOVSATCOM;
2.10. podíl startů raket Ariane a Vega na celkovém trhu na základě veřejně dostupných údajů;
2.11. rozvoj navazujícího odvětví měřený počtem nových společností využívajících unijní kosmická data, informace a služby, počtem vytvořených pracovních míst a obratem podle členských států, jsou-li k dispozici, za použití průzkumů Komise (Eurostatu), jsou-li k dispozici;
2.12. rozvoj unijního základního kosmického odvětví měřený počtem vytvořených pracovních míst a obratem podle členských států a celkovým podílem evropského kosmického průmyslu na celosvětovém trhu, jsou-li k dispozici, s využitím průzkumů Komise (Eurostatu), jsou-li k dispozici.